OSPH05 5 C 196/2021-199

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnictví

I. Žaloba, aby bylo určeno, že technická chodba specifikovaná v Prohlášení vlastníka o vymezení jednotek dle ustanovení § 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů adresa ze dne 13. 3. 2002 nacházející se v Anonymizováno budov č. p. Anonymizováno a č. p. adresa, stojící na parcelách p. č. Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno, obec adresa, katastrální území adresa, LV č. adresa je ve vlastnictví žalobce, se zamítá.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že místnosti se vstupem do technické chodby specifikované v Prohlášení vlastníka o vymezení jednotek dle ustanovení § 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů adresa ze dne 13. 3. 2002 nacházející se v přízemí budov č. p. Anonymizováno a č. p. adresa, stojící na parcelách p. č. Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Anonymizováno, obec adresa, katastrální území adresa, LV č. adresa se samostatným vstupem z adresa jsou ve vlastnictví žalobce, se zamítá.

III. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zdržet se užívání technické chodby specifikované v Prohlášení vlastníka o vymezení jednotek dle ustanovení § 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů adresa ze dne 13. 3. 2002 nacházející se v 1Anonymizováno budov č. p. Anonymizováno a č. p. adresa, stojící na parcelách p. č. Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno, obec adresa, katastrální území adresa, LV č. adresa, se zamítá.

IV. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zdržet se užívání místností se vstupem do technické chodby specifikované v Prohlášení vlastníka o vymezení jednotek dle ustanovení § 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů adresa ze dne datum nacházející se v přízemí budov č. p. Anonymizováno a č. p. adresa, stojící na parcelách p. č. Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno, obec adresa, katastrální území adresa, LV č. adresa, se zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se původní žalobou domáhal určení vlastnictví k technické chodbě a místnosti se vstupem do technické chodby specifikované v žalobním návrhu. Důvodem uvedl, že je zástupcem vlastníků nemovitého majetku v katastrálním území adresa, zapsaného jako stavba: budova č.p. Anonymizováno, č.p. adresa, bytový dům s č.p. Anonymizováno a Anonymizováno, stojící na parcelách p.č. Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno, obec adresa, katastrální území adresa. Původním vlastníkem shora uvedených nemovitostí bylo adresa, která prostřednictvím adresa byty převáděla do osobního vlastnictví nájemníků, kteří v citovaných domech bydleli. Privatizace proběhla v roce 2003 a 2004. Z obsahu kupních smluv, na základě kterých přešla vlastnická práva k jednotlivým jednotkám, jakož i ke spoluvlastnickým podílům na pozemcích a na společných částech budov, na členy žalobce, vyplývá, že se členové žalobce stali i spoluvlastníky společných částí budovy, mezi které patří i technická chodba a místnost vstupu do technické chodby (žalobce odkázal na Prohlášení vlastníka o vymezení jednotek podle § 4 zákona č. 72/1994 Sb.). Technická chodba nacházející se v 1. pp domů č.p. Anonymizováno a Anonymizováno i místnosti se vstupem do technické chodby nacházející se v přízemí domů č.p. Anonymizováno a Anonymizováno jsou stavebně odděleny od ostatních sklepních prostor, resp. od vstupních chodeb do domů, a mají rovněž samostatné vstupní dveře. Jejich půdorys nikterak nevybočuje z půdorysu budov. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že technická místnost a místností vstupu do technické chodby jsou v jeho vlastnictví. Žalovaný spravuje kolektorové sítě, které se nachází v předmětné technické chodbě, a jejichž je údajně vlastníkem, prostřednictvím podnikatelského subjektu právnická osoba. Žalovaný ovšem současně tvrdí, že je i vlastníkem technické chodby v budovách č.p. Anonymizováno a Anonymizováno, přičemž správou a provozem kolektorové sítě je na základě smlouvy s žalovaným pověřen citovaný správce, společnost právnická osoba. Tato společnost zaslala žalobci návrh Dohody o spolupráci a návrh Smlouvy o využití prostoru kolektoru, v nichž je uvedeno, že vlastníkem technických chodeb je žalovaný. K jejich uzavření z tohoto důvodu nedošlo. Žalovaný prostřednictvím společnosti právnická osoba., zablokoval žalobci přístup do technické chodby a do místnosti se vstupem do technické chodby, zajistil tyto prostory zámky, přičemž klíči žalobce nedisponuje. Žalovaný odmítá klíče vydat. Žalovaný žalobce o stavebních úpravách majetku či jiných činnostech neinformuje, žalobce nemá povědomí o věcech zde uložených, žalovaný s nimi nakládá jako s vlastními, ačkoliv právně jejich vlastníkem není. Naléhavý právní zájem spočívá v tom, že dle předložených návrhů smluv spol. právnická osoba. existuje spor o vlastnictví k předmětné technické chodbě a k místnosti se vstupem do technické místnosti, a dále v tom, že žalobce má zákonnou povinnost spravovat a pečovat o majetek společenství.

2. V průběhu řízení navrhl žalobce změnu žaloby tak, že se domáhá určení, že technická chodba a místnost se vstupem do technické chodby specifikované v žalobním návrhu, jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek, kteří jsou členy žalobce, a dále se domáhal uložení povinnosti žalovanému zdržet se užívání technické chodby a místnosti se vstupem do technické chodby specifikované v žalobním návrhu.

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 2. 2022, č. j. 5 C 196/2021 – 89, nebyla připuštěna navrhovaná změna žaloby, pokud jde o určení vlastnického práva a původní petit žaloby tak zůstal ve výrocích I. a II. nezměněn. Soud připustil změnu žaloby, pokud šlo o uložení povinnosti zdržet se jednání specifikovaného ve výrocích III. a IV.

4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že uplatněný nárok ani zčásti neuznává a žalobu považuje za nedůvodnou. Žalovaný předně namítl vnitřní rozpornost žaloby, neboť žalobce na jedné straně tvrdí, že je toliko zástupcem vlastníků nemovité věci, na druhé straně se však domáhá určení svého vlastnického práva k technické chodbě a místnosti se vstupem do technické chodby. Dále žalovaný namítl nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na určení vlastnického práva, který by byl dán zpravidla tehdy, pokud by žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, nebyl v katastru zapsán jako její vlastník. Žalobce sice není zapsán jako vlastník uvedených budov, ale zapsáni jsou jednotliví podíloví spoluvlastníci, proti kterým by případně mohla žaloba směřovat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2011, sp. zn. 22 Cdo 5302/2009). Žalovat na určení lze pouze, nelze-li žalovat jinak, v projednávané věci by žalobce mohl žalovat například na vydání klíčů či na uložení povinnosti informování. V doplnění vyjádření dále žalovaný uvedl, že v současné době probíhají dva spory, jejichž předmětem je užívání technické chodby, přičemž druhý z nich je veden u Obvodního soudu pro Prahu 1, v němž soud rozhodl o zamítnutí žaloby rozsudkem č. j. 12 C 42/2014-640, proti témuž žalovanému jako v projednávané věci. Vybudováním technické chodby vznikla zákonná věcná břemena ve prospěch žalovaného, které byly výslovně zakotveny do kupních smluv při privatizaci bytového domu.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Návrh žalující strany na provedení důkazů týkající se kolektorových sítí, a návrh na výslechy jméno FO a jméno FO soud zamítl, neboť dospěl k závěru, že skutkový stav je dostatečně prokázán provedenými důkazy a dokazování by v této části tak bylo nadbytečné. Jelikož účastníci řízení další důkazní návrhy neměli a potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

7. Z prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v budově č. p. Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno, a budově č. p. Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno, objekty k bydlení, v k.ú. adresa, obec adresa, zapsány na LV č. hodnota, ze dne 13. 3. 2002 (vč. přílohy), bylo zjištěno, že ve specifikovaných budovách byly v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 72/1994 Sb. vymezeny bytové jednotky, a dále určeny společné části budovy, mezi které patří mj. technická chodba a místnost vstupu do technické chodby.

8. Z návrhu dohody o spolupráci pro využití a provoz Anonymizováno, mezi žalobcem a společností právnická osoba., IČO IČO, u níž absentují podpisy smluvních stran, bylo zjištěno, že v čl. 1 je uvedeno, že žalovaný je vlastníkem kolektorové sítě, a dále i technické chodby kolektoru Anonymizováno umístěné ve shora specifikované budově.

9. Z kupních smluv spoluvlastníků budovy specifikované výše soud zjistil, že k vlastnictví jednotlivých bytových jednotek patří i spoluvlastnický podíl na společných částech budovy, které mj. tvoří technická chodba a místnost vstupu do technické chodby. Na nabyvatele přešly smlouvou rovněž závazky, které se týkají společných částí budovy v části místnosti vstupu do technické chodby, technické chodby, místnosti regulační stanice, a které byly zřízeny jako zákonná věcná břemena podle příslušných ustanovení zákona č. 79/1957 Sb., elektrizační zákon, zákona č. 67/1960 Sb., plynárenský zákon, zákona č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla (čl. 7 smluv).

10. Z hospodářské smlouvy o převodu práva hospodaření s národním majetkem uzavřené dne 1. 6. 1989, bylo zjištěno, že touto smlouvou se převádí právo hospodaření k technické chodbě v objektech Anonymizováno a Anonymizováno na právnická osoba

11. Z úřední činnosti je soudu známo, že u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 12 C 42/2014, je vedeno řízení mezi Anonymizováno, IČO IČO, jako žalobcem, a žalovaným shodným jako v tomto řízení, jehož předmětem je nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívání technické chodby, která tvoří součást kolektorové sítě s uloženým technologickým zařízením a inženýrskými sítěmi pro budovu č. p. Anonymizováno a navazující část sídliště Anonymizováno, jehož součástí je i budova č. p. Anonymizováno a č. p. Anonymizováno. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl rozsudkem ze dne 3. 5. 2022, č. j. 12 C 42/2014-640, v němž se jako předběžnou otázkou zabýval tím, zda žalovanému svědčí právní titul k užívání uvedené technické chodby vč. jejího zařízení, přičemž dospěl ke kladnému závěru, neboť žalovanému svědčí právo odpovídajícímu legálnímu věcnému břemeni (srov. bod 39 a 40 rozsudku) (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. 12 C 42/2014-640 ze dne 3. 5. 2022 a shodným tvrzením účastníků).

12. Podle § 80 o. s. ř. (ve znění platném ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je určovací žaloba preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva a nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky (žaloba na plnění) vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné – dosud nezahájené nebo již probíhající – řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1734/2013). Podle ustálené judikatury dále platí, že naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Vyslovený předpoklad však nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou – při možnosti žaloby na plnění – lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě na plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp.zn. 3 Cdon 1338/96).

13. V projednávané věci žalobce uplatnil dva nároky: výroky I. a II. určení vlastnického práva, výroky III. a IV. uložení povinnosti zdržet se specifikovaného jednání. U prvních dvou nároků naléhavý právní zájem na určení není dán, když existence vlastnického práva jednoznačně vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, není nijak zpochybňována a dle názoru soudu nemůže být ani řešena v předmětném řízení vedeném vůči nevlastníkovi. Naléhavý právní zájem žalobce nelze podle názoru soudu shledat ani v tom, že žalobce má ze zákona povinnost spravovat a pečovat o majetek společenství, resp. že má žalobce „právní zájem na správě těchto částí budovy“. Skutečnost, že žalobce nemá ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě ve smyslu § 80 o. s. ř. na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 914/2014). Vzhledem k tomu, že nebyla splněna podmínka naléhavého právního zájmu žalobce na určení vlastnického práva, soud žalobu na určení vlastnického práva zamítl, aniž by se pro nadbytečnost zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobce. Při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby a žalobu zamítne (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1121/2011). Na tomto závěru nemohlo ničeho změnit ani tvrzení žalobce, podle něhož záměrem pro podání žaloby nebylo určení vlastnictví k nemovitostem, ale potvrzení, že se jedná o nedílnou součást nemovitosti ve vlastnictví členů žalobce, k čemuž soud nad rámec konstatuje, že uvedené tvrzení ani neodpovídá znění žalobního petitu. Judikatura nadto dospěla k závěru, že určovací žalobu nelze podat, jestliže je jejím jediným cílem právní popis skutkového stavu – například že studna není součástí pozemku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2000, sp. zn. 22 Cdo 2568/98).

14. Týká-li se výroků III. a IV., tedy uložení povinnosti žalovanému zdržet se v žalobě specifikovaného jednání, dospěl soud k závěru, že k uložení takové povinnosti nejsou splněny podmínky. Jak vyplývá z odborné literatury, negatorní (zdržovací) žalobou se vlastník domáhá ochrany proti zásahům do jeho práva, které spočívají v jiném rušení než v neoprávněném zadržování jeho věci. Aktivně legitimován k jejímu podání je vlastník věci, v případě společenství vlastníků jednotek byla aktivní legitimace dovozena judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. 29 Cdo 3269/2010 NS 26 Cdo 379/2019). Podmínkou je, aby neoprávněný zásah třetí osoby do vlastnického práva trval, anebo tam, kde byl neoprávněný zásah již ukončen, ale bezprostředně hrozí jeho opakování. Pasivně legitimován je naopak ten, kdo do vlastnického práva žalobce neoprávněně zasahuje (SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal. § 1042 [Negatorní (zápůrčí) žaloba]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 247). V projednávané věci žalovaný namítal, že do vlastnického práva zasahuje nikoli neoprávněně, ale na základě věcného práva k věci, konkrétně že mu svědčí věcná břemena vzniklá na základě zákona, která byla výslovně zakotvena i do kupních smluv jednotlivých spoluvlastníků předmětného bytového domu (členů žalobce) při privatizaci bytového domu. Existence právního důvodu žalovaného k užívání uvedené technické chodby ve formě věcných břemen byla jako předběžná otázka řešena i rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 5. 2022, č. j. 12 C 42/2014-640, v němž soud dospěl k závěru, že žalovanému svědčí právní důvod k užívání uvedené technické chodby vč. jejího zařízení. Zdejší soud k této skutečnosti v souladu s § 135 odst. 2 o. s. ř. přihlédl a ve svém rozhodnutí z ní vycházel, neboť v projednávané věci neshledal důvodů pro to, aby se od uvedeného závěru odchýlil (srov. § 6 věta první o. s. ř. zakotvující předvídatelné rozhodování soudů). Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že žalovanému svědčí právo užívat shora specifikovanou technickou chodbu a místnost se vstupem do technické chodby, a nejsou tudíž splněny podmínky pro to, aby byla žalovanému uložena povinnost zdržet se jejich užívání.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu, podle něhož je-li stát či územní samosprávné celky k hájení svých zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního (resp. veřejného) rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt – advokáta, a pokud tak stát přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.). Neplatí to však bezvýjimečně, náklady na zastoupení státu by bylo možné považovat za účelně vynaložené za situace, je-li předmětem sporu právní problematika, která přímo nesouvisí s oblastí spravovanou ústředním orgánem státní správy, případně jde o právní problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, eventuálně jazykové znalosti apod. (nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. III. ÚS 532/17, dále nálezy ze dne 17. 8. 2009 sp. zn. I. ÚS 1452/09, ze dne 14. 9. 2010 sp. zn. III. ÚS 1180/10, ze dne 9. 12. 2010 sp. zn. II. ÚS 1215/10, ze dne 23. 11. 2010 sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 2396/09, ze dne 14. 3. 2013 sp. zn. II. ÚS 376/12 či ze dne 6. 6. 2013 sp zn. I. ÚS 4229/12). V projednávané věci podle názoru soudu nejde o spor, jehož předmětem by byla problematika specializovaná, která by vyžadovala externí zastoupení žalovaného advokátem, a která by nebyla zvládnutelná vlastními silami žalovaného. K tomuto závěru dospěl soud i s ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nejde o problematiku dosud neřešenou ve smyslu shora citované judikatury Ústavního soudu, neboť (jak ostatně uváděl sám žalovaný) se u Obvodního soudu pro Prahu 1 vedlo řízení, v němž se soud zabýval otázkou práva žalovaného k užívání technické chodby (řízení vedené pod sp. zn. 12 C 42/2014) jako otázkou předběžnou. Z tohoto důvodu soud žalovanému přiznal toliko náhradu nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží podle § 2 odst. 3 částka 300 Kč za jeden úkon právní služby, v projednávané věci za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 25. 8. 2021, ze dne 31. 1. 2022, ze dne 24. 3. 2022, ze dne 15. 7. 2022, ze dne 22. 9. 2022 a ze dne 10. 8. 2022 a účast na jednání soudu dne 9. 8. 2022, dne 11. 10. 2022 a dne 19. 10. 2022), tedy celkem částku 3 000 Kč.

16. Lhůta k plnění nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro jinou lhůtu

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí podle části šesté o. s. ř., či exekucí podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.