OSPH05 17 C 71/2020-82

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti žalované: celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_003⟫ poslední známa adresa adresa, země ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno jako opatrovníkem ⟪LB:lb_005⟫ sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 6 301 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení),

I. Řízení se, co do částky 390 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 390 Kč od datum do zaplacení a co do příslušenství tvořeného zákonným úrokem z prodlení z částky 5 911 Kč od datum do datum, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 911 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 172,72 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupce.

1. Žalobce se hromadnou žalobou podanou u Obvodního soud pro Prahu 5 dne datum (původně vedenou pod sp. zn. 11 C 200/2014, z níž bylo projednání nároku žalované vyloučeno k samostatnému projednání usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací) po žalované domáhal zaplacení částky 6 301 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nezastavěného pozemku parc. číslo v k. ú. část obce ve vlastnictví žalobce, a to za období od datum do datum s tím, že výši žalované částky odvozuje od velikosti spoluvlastnického podílu žalované na společných částech nemovitostí (bytových domů a garáží) v areálu, které k pozemku žalobce přiléhají s tím, že tyto současně tvoří tzv. funkční celek. Řízení týkající se nároku žalobce za užívání předmětného pozemku po žalovaném je po jeho vyloučení k samostatnému projednání dále vedeno pod sp. zn. 17 C 71/2020.

2. Žalobce svůj nárok z bezdůvodného obohacení odůvodňuje tím, že byl v uvedeném období vlastníkem předmětného pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, a žalovaný byl podílovým spoluvlastníkem (o velikosti podílu číslo) bytových domů a garáží postavených na pozemcích přilehlých k tomuto pozemku, tj. staveb adresa, adresa, adresa, adresa, adresa a adresa. Pozemek žalobce tvořil v příslušném období (a nadále tvoří) s přilehlými stavbami ve spoluvlastnictví žalovaného funkční celek. Pro přiznání nároku je relevantní pouze prokázání vlastnictví žalobce k pozemku a spoluvlastnictví žalované k přilehlým stavbám, a dále skutečnost, že pozemek žalobce tvoří s přilehlými stavbami funkční celek, a to jako součást obytného areálu anonymizováno ulice (sdružujícího spoluvlastníky bytových domů a garáží v předmětném areálu, jehož posláním je vytváření optimálních podmínek pro bydlení členů v něm sdružených, zastupování a obhajoba zájmů jeho členů, dále jen„ anonymizováno“), a to aniž by bylo třeba prokazovat, zda, jakým způsobem a v jakém rozsahu žalovaná pozemek užívá. Skutečnost, že bytové domy a garáže ve spoluvlastnictví členů anonymizováno ulice (jakož i předmětný pozemek žalované), jsou součástí uceleného areálu, žalobce odvíjí z charakteru areálu. Bezdůvodné obohacení za užívání pozemku lze požadovat i po vlastnících nezastavěných pozemků, které se stavbou tvoří jeden funkční celek, a to bez ohledu na okolnost, zda jsou tyto funkčně spojené pozemky oploceny či nikoli, či zda tyto užívá také jejich vlastník, případně, zda jsou tyto užívány ze strany třetích osob. Projednávaný pozemek parc. číslo který bezprostředně přiléhá jak k obytným domům, tak i ke garážím a tvoří oddychovou a komunikační plochu mezi bytovými domy a garážemi, tvoří s těmito jeden funkční celek, a to jako součást areálu anonymizováno ulice. Pozemek tvořil v rozhodných obdobích jeden celek (byl v KN zapsán jako jeden pozemek, je součástí areálu anonymizováno ulice, pouze jeho jednotlivé části plní rozdílné funkce (komunikační, oddychovou, rekreační), které jsou však vzájemně provázané a vzájemně se doplňují. Pozemek žalobce není veřejným prostranstvím, není určen k tomu, aby sloužil veřejně prospěšným účelům (je pouze volně přístupnou sídlištní zelení, přičemž pokud je pozemek i obyvateli jiných obytných domů než areálu anonymizováno ulice, nejedná se o užívání, které by mělo význam přesahující nejbližší okolí. Žalobce (ani jeho právní předchůdce) nedal souhlas s veřejným užíváním pozemku. Část pozemku žalobce představovaného sjezdy do garáží a přístupovými cestami do bytových domů či cestičkami ve vnitrobloku, není veřejnou účelovou komunikací a neexistuje zde ani veřejnoprávní titul jejich užívání.

3. Podáním ze dne datum vzal žalobce nárok ve vztahu k části pozemku žalobce tvořeného přilehlým chodníkem ke komunikaci ulice zpět, s tím, že nadále požaduje zaplacení částky 5 911 Kč se zákonným příslušenstvím od doručení žaloby soudu. Žalovaná částka vyplývá z výměry pozemku žalobce bez výměry ulice ulice (tj. z původní výměry pozemku výměra je odečtena výměra silnice ulice ve výměře výměra) a jí přilehlého chodníku (tj. celkem výměra, když z výměry výměra uvedené v žalobě žalobce odečet výměru odpovídající chodníku přilehlému ke komunikaci ulice) a ceny obvyklého nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost podle výměrů Ministerstva financí České republiky, kterými se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, při počtu dní anonymizováno (tj. od datum do datum = anonymizováno dní) a velikosti spoluvlastnického podílu žalované (číslo). Soud proto řízení co do nároku žalobce vztahujícímu se částce 390 Kč s příslušenstvím podle ust. § 96 odst. 1-4 zastavil (výrok ad I. tohoto rozsudku).

4. Žalované byl s ohledem na nemožnost zjištění jeho pobytu ustanoven opatrovník. Opatrovník žalované s podanou žalobou nesouhlasil, popřel pravost, důvodnost a výši uplatněného nároku a navrhl žalobu zamítnout.

5. V řízení bylo provedeno dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, včetně místního šetření projednávaného areálu (provedeného v jiné kauze shodného předmětu řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. z n. 11 C 324/2014), z něhož byl pořízen protokol a fotodokumentace, přičemž vzdálenosti a rozměry nemovitostí v posuzovaném areálu byly provedeny pomocí ortomap předložených účastníky řízení a prostřednictvím veřejně dostupného měření na webových stránkách nahlížení do katastru nemovitostí ČR. Současně soud vycházel z listin a příloh připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 17 C 117/2020, resp. rozhodnutí odvolacího soudu (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. 28 Co 448/2021-272).

6. Z listinných důkazů předložených žalobcem má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Žalobce v rozhodném období byl vlastníkem pozemku parc. číslo (o výměře výměra) k. ú. část obce, zapsaném na list vlastnictví u Katastrálního úřadu okres. Žalovaná byla v rozhodném období spoluvlastníkem domu adresa stojícího na pozemku na parc. číslo domu adresa stojícího na pozemku parc. číslo domu adresa stojícího na pozemku parc. číslo domu adresa stojícího na pozemku parc. číslo garáže adresa stojící na pozemku parc. číslo garáže adresa stojící na pozemku parc. číslo to podílem číslo (prokázáno částečným výpisem z katastru nemovitostí pro územní celek, kat. území část obce, list vlastnictví, list vlastnictví a listinami založenými v kmenovém spise hromadné žaloby podané u zdejšího soudu sp. zn. 11 C 200/2014).

8. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 17 C 117/2020-175 je soudu známo, že výměra pozemku představovaného chodníkem přilehlým k silnici ulice činí anonymizováno m.²

9. V roce rok bylo rozhodnuto o tom, že na původním pozemku parc. číslo (který v roce rok původnímu vlastníkovi odejmut a převeden do vlastnictví československého státu a do správy anonymizována tři slova obec – poznámka soudu) bude umístěna stavba anonymizováno bytových jednotek a hromadných garáží (areál bytových domů ulice) (rozhodnutím o umístění stavby ze dne datum). Původní pozemek parc. číslo byl rozdělen geometrickými plány z let rok a rok na jednotlivé pozemkové parcely (mj. i parcelu číslo o výměře anonymizována dvě slova m² projednávanou v tomto řízení – poznámka soudu) a na takto vzniklých pozemcích byly na základě Smlouvy o výstavbě nemovitosti postaveny nemovitosti s byty a garážovými stáními (kolaudace proběhla v roce rok rok), přičemž vzniklé byty a garážová stání jsou ve vlastnictví právnických a fyzických osob, které jsou zároveň spoluvlastníky všech bytových jednotek a garáží v areálu ulice (členové anonymizováno ulice, resp. žalovaní ve sporech žalobce o bezdůvodné obohacení). Výstavbu provádělo několik investorů, mimo jiné společnost právnická osoba, která spravovala bytové jednotky budoucích vlastníků bytů, kteří se stali na základě uzavřených smluv o spoluinvestorství v průběhu let rok a rok podílovými spoluvlastníky obytného areálu. Jednotlivé spoluvlastníky v té době zastupovala právnická osoba, anonymizováno, správcem bytových objektů byl po dokončení výstavby státní podnik anonymizována tři slova anonymizována dvě slova, který byl též investorem stavby. Ohledně předmětného pozemku parc. číslo (resp. ohledně z tohoto pozemku prolomených pozemků) probíhalo v letech cca rok - rok vkladové řízení u Katastrálního úřadu, pozemky podlomené z původního pozemku parc. číslo však nebyly ve prospěch spoluvlastníků nemovitostí posuzovaného areálu zapsány, neboť bylo zapsáno vlastnické právo právního předchůdce žalobce (paní příjmení – dědičky původního vlastníka pozemku, jejímž právním nástupcem je žalobce). příjmení jméno příjmení byl předmětný pozemek parc. číslo vydán na základě tzv. restituční dohody z datum, přestože již byl předmětný pozemek částečně zastavěn. Z původního pozemku parc. číslo byly vyčleněny mimo jiné i pozemky parc. číslo které byly zastavěny bytovými domy adresa a budovy garáží adresa. Žalovaní členové anonymizováno ulice se v průběhu let stali i podílovými spoluvlastníky pozemků parc. číslo (pozemek vnitrobloku přiléhající k zadním vchodům bytových domů adresa) a číslo, číslo a číslo zapsaných v evidenci nemovitostí Katastrálního úřadu anonymizována dvě slova část Prahy, pro územní celek, kat. úz. část obce, neboť předmětné pozemky byly v letech rok číslo odkoupeny od žalobce prostřednictvím společnosti právnická osoba (v předchozích soudních sporech žalobce a spoluvlastníků nemovitostí posuzovaného areálu – členů anonymizováno o bezdůvodné užívání pozemku žalobce bylo bezdůvodné obohacení požadováno i za užívání pozemku žalobce, který byl zastavěn nemovitostmi ve spoluvlastnictví členů anonymizováno – poznámka soudu) (prokázáno Rozhodnutím o umístění stavby ze dne datum, stavebním povolením ze dne datum, kolaudačním rozhodnutím ze dne datum, jakož listinami připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 17 C 117/2020 a 11 C 200/2014).

Bytový areál ulice (anonymizováno ulice)

10. anonymizováno ulice (dále jen„ anonymizováno“) je zájmovým sdružením podle z. č. 83/90Sb. všech právnických a fyzických osob, jež jsou spoluvlastníky napevno stanovených podílů nemovitosti podle stavebního povolení anonymizováno obec a číslo, čj. anonymizována dvě slova číslo ze dne datum vč. dodatků a kolaudačních rozhodnutí. Jeho posláním je vytváření optimálních podmínek pro bydlení členů v něm sdružených, zastupování a obhajoba zájmů jeho členů, tj. zájmovým sdružením žalovaných k nemovitostem - domu adresa na parcele adresa, domu adresa na pozemku p. číslo domu adresa na pozemku parc. číslo domu adresa na pozemku parc. číslo garáže č. e. číslo na pozemku parc. číslo garáže č. e. číslo na pozemku parc. číslo (prokázáno stanovami anonymizováno ulice).

11. Výstavba posuzovaného bytového komplexu ulice ulice byla dle územního rozhodnutí koncipována tak, že se mělo jednat o umístění stavby 220 bytových jednotek a hromadných garáží vč. odpovídající technické vybavenosti tak, že obytné domy měly být seskupeny„ do dvou polouzavřených bloků od. ul. ulice a číslo m, od anonymizováno komunikace měly být odcloněny dvěma objekty dvoupodlažních garáží prodloužených a propojených protihlukovou zdí podél této komunikace, obytná skupina bude pouze dopravně obslužná z komunikace ulice“ přičemž mezi objekty garáží a obytných domů (roz. na pozemku žalobce) měl být řešen jako„ zeleň s dětskými hřišti, pískovišti a hřišti na odbíjenou, sadové úpravy měly být doplněny drobnou architekturou“. Stavebním povolením ze dne datum byla povolena stavba“ 220 bytových jednotek – anonymizována čtyři slova – anonymizována dvě slova“, v rámci této stavby byly dále povoleny mj. také„ komunikace pro pěší, drobná architektura, oplocení, sadové úpravy, hřiště, náměstí.“ Kolaudace obytných domů s příslušenstvím, garážemi a s technickými stavbami včetně osvětlení bytového areálu se zelení probíhaly v období od datum do datum. Součástí kolaudačního rozhodnutí ze dne datum je výslovné konstatování, že:„ Je provedeno oplocení areálu.“ Součástí kolaudačního rozhodnutí ze dne datum je konstatováno, že„ stavba byla dokončena spoluinvestory sdruženými v anonymizováno ulice“ (prokázáno z rozhodnutí o umístění stavby ze dne datum, stavebním povolením ze dne datum, kolaudačním rozhodnutím ze dne datum).

12. Areál bytových domů a garáží ulice, jehož je posuzovaný pozemek žalobce součástí, se nachází na téměř čtvercovém půdorysu o délky stran cca 180 m (160 – 200), a zahrnuje stavby cca 200 bytových jednotek seskupených do dvou polouzavřených bloků a dvou dvoupodlažních budov hromadných garáží, které jsou prodlouženy protihlukovou zdí podél komunikace ulice. Protihluková zeď (fotografie místního šetření číslo) navazující na stavbu garáží (jejichž zadní stranu prodlužuje) ohraničuje zadní (jižní) stranu areálu od komunikace ulice. Ze západní strany (z předního pohledu areálu levé strany) je areál ohraničen silnicí ulice, jejíž přilehlý chodník je ohraničen od areálu ulice drátěným oplocením (fotografie místního šetření číslo), v němž se nachází neuzamčená branka umožňující průchod do areálu (fotografie místního šetření číslo), z vnitřní strany areálu je oplocení osázeno (v poměrně strmém svahu) keři a stromy a rovnoběžně s ulicí ulice je v areálu vybudován vnitroareálový chodník. Z přední strany areálu (z ulice ulice) je areál tvořen parkovištěm přilehlým ke komunikaci ulice (silnice ulice je od stavby bytových domů vzdálená cca 30 m), zelení a chodníkem podél přední strany bytových domů (fotografie místního šetření číslo), z něhož se vstupuje do areálu prostorem mezi dvěma bloky bytových domů (vzdálenost mezi nimi cca 25 metrů). V tomto cca 25 metrů širokém průchodu mezi domy (v úrovni podél chodníku) je postavena konstrukce zdi o délce cca 10 m, přičemž po stranách této zdi se při vstupu objektu nacházející prvky (kolíky) bránící průjezd vozidlem do prostor vnitrobloku (fotografie místního šetření číslo). Vnitroblok je tvořen jakýmsi„ náměstíčkem“ ováného tvaru o délce cca 70 m, lemovaném alejí stromů, kde se nacházejí lavičky a další vnitroareálové chodníky (fotografie místního šetření číslo), které vedou k nalevo od náměstíčka umístěné kotelně (fotografie místního šetření číslo) a zelení osázenému prostoru (kde se nachází dětské hřiště a pískoviště – fotografie místního šetření číslo). Z náměstíčka pak napravo (z pohledu vstupu) vedou vnitroareáové chodníčky směrem k vnitrobloku (zadním vchodům) bytového domu adresa – číslo (fotografie místního šetření číslo) a přístupovému chodníku před předzahrádkami vchodů do bytových domů číslo a číslo. Od„ náměstíčka“ do zadní části areálu směrem k budovám garáží se nachází zatravněná plocha oddělená od objektů garáží silnicí ulice a jí přilehlým chodníkem, která je rozdělena dalším vnitroareálovým chodníkem představujícím spojnici pro pěší od garáží (cca 1/3 této zatravněné plochy představuje část pozemku žalobce, na níž je umístěna betonová obdélníková plocha osazená basketbalovým košem – dále označovaná jako sportoviště). Z pravé strany je čtvercový areál ulice ohraničen silnicí anonymizováno, která je z levé strany (z pohledu vjezdu) lemována jí přilehlým chodníkem (jež je její součástí), z něhož vedou další vnitroareálové chodníky k vchodům do bytových domů adresa – číslo, s tím, že prostor mezi těmito chodníky a přístupovými cestami je vyplněn zelení představující předzahrádky bytových domů (jež jsou ohraničeny obrubníkem a několikacentimetrovým oplocením – fotografie místního šetření číslo). Bytové domy adresa - číslo mají hlavní/přední vstup z ulice ulice (fotografie místního šetření číslo), bytové domy adresa číslo mají hlavní vchod ze zadní (vnitřní) strany bytového domu (z důvodu jeho tvaru do písmene U), přičemž zadní vchody bytových domů adresa - číslo se nacházejí z vnitrobloku bytového domu (jež je součástí pozemku anonymizováno), kdy avšak ke vstupu do objektu je třeba překonat výškový rozdíl pomocí schodů. Přístupové cesty vedoucí k hlavním vchodům do bytových domů adresa číslo jsou umístěny na pozemku žalobce (stejně jako předzahrádky bytových domů adresa číslo), přičemž zvenčí na fasádě těchto bytových domů se nacházejí poštovní schránky a zvonky (fotografie místního šetření číslo). Objekt 2 dvoupodlažních garáží adresa – číslo je umístěn v zadní straně areálů (jejich stěna je prodloužena protihlukovou zdí k silnici ulice), přičemž vjezd do nich je zajištěn pouze komunikací ulice, z níž vede 6 sjezdů ke garážím (4 z toho na pozemku žalobce, z toho 3 do objektu adresa). Součástí sjezdů ke garážím je manipulační plocha (fotografie místního šetření čl. 23, číslo) u garáží (shodného povrhu jako silnice ulice), přičemž prostor mezi sjezdy, manipulačními plochami, silnicí ulice a budovami garáží je tvořen zelení pokrytými plochami (tráva, stromy, keře, popř. náletové dřeviny – fotografie místního šetření číslo). V areálu se rovněž nachází veřejné osvětlení, a to jak silnice ulice a jí přilehlého chodníku, tak ostatních ploch areálu, a to v jednom případě i na hraně pozemku žalobce (protokol o místním šetření konaném ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 324/2014, včetně příloh).

13. Pozemek žalobce parc. číslo spadající do kat. území část obce, byl v rozhodném období (datum - datum) v katastru nemovitostí evidován jako druh„ ostatní plocha“, způsob využití„ zeleň“ o výměře anonymizována dvě slova m² a nachází se v prostoru areálu bytových domů ulice, na hranici se sousedním bytovým areálem anonymizována dvě slova (oddělený silnicí ulice, jejíž stavba je zřízena na předmětném pozemku žalobce). Jedná se o pozemek téměř trojúhelníkového tvaru, jeho kratší odvěsnu tvoří část protihlukové zdi oddělující posuzující areál od silnice ulice, delší odvěsnu pak silnice ulice (slepá silnice zajišťující vjezd ke garážím ulice a kotelně nacházející ve vnitrobloku areálu, přičemž od zbudování bytového domu anonymizována dvě slova je touto silnicí zajištěn též přístup a příjezd k části tohoto bytového komplexu přístupného z pohledu silnice ulice) a nepravidelná přepona trojúhelníku (z původního pozemku byly odděleny části pozemku číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo zastavěné bytovými domy adresa – číslo a garážemi adresa číslo) prostupuje napříč (kopíruje ohraničení pozemků pod bytovými doby adresa – číslo) pravou (východní) částí areálu od ústní sinice ulice k zadní (severní) hranici areálu tvořené protihlukovou zdí od silnice ulice (vzdušnou čarou se může jednat o vzdálenost cca 150 m). Takto vymezený pozemek je zčásti zastavěn silnicí ulice a jí přilehlým chodníkem (z levé strany z pohledu vjezdu do ulice ulice), která vede podél bytových domů ulice a číslo, poté v pravém úhlu doleva zatáčí ke garážím ulice (adresa a částečně adresa), a dále pak pokračuje ke kotelně posuzovaného areálu umístěné v jeho západní části. Při vstupu/vjezdu do ulice ulice z ulice ulice jsou umístěny (na jednom stojanu) dopravní značky Zákaz vjezdu, Zákaz zastavení, Slepá pozemní komunikace s informační tabulí Vjezd povolen pro členy anonymizováno ulice (fotografie z místního šetření číslo). ulice strana silnice ulice (pohledu vjezdu z ulice ulice) je ohraničena (resp. takto je ohraničen bytový komplex anonymizována dvě slova nacházející na napravo od silnice ulice) lineárním drátěným oplocením (za nímž se nachází živý plot z keřů a stromů) v délce cca 130 m (fotografie z místního šetření číslo), jež se stáčí napravo směrem ve vstupu do objektu bytového domu anonymizována dvě slova (fotografie místního šetření číslo), v jehož oplocení se nachází volně přístupná neuzamčená branka (fotografie místního šetření číslo). Z pozemku žalobce zastavěného silnicí ulice vedou sjezdy a manipulační plochy ke garážím adresa (3 sjezdy do garáže adresa do garáže adresa - fotografie místního šetření číslo neboť pozemek žalobce obklopuje zastavěný pozemek garáže adresa pouze z pravé/východní a částečně přední/jižní strany), které jsou zpevněny shodným povrchem jako silnice ulice (včetně obrubníku) s tím, že pozemek žalobce nezpevněný asfaltem je pokrytý zelení (fotografie místního šetření číslo). Na pozemku zastavěného bočním sjezdem do garáže adresa, jehož šíře podél oplocení bytového komplexu anonymizována dvě slova umožňuje parkování několika osobních vozidel (fotografie místního šetření čl. 20, 15, 18, 19), je umístěna stavba billboardu (fotografie místního šetření číslo).

14. V rámci místního šetření bylo dále zjištěno, že nejvýchodnější sjezd ke garáží adresa je využíván i jako parkovací plocha pro nejméně 4 osobní vozidla (fotografie místního šetření číslo) a pro příjezd a přístupovou plochu ke komplexu části bytových domů anonymizována dvě slova (např. v průběhu místního šetření vjíždí k objektu anonymizována dvě slova vozidlo dopravní služby příjmení za účelem doručení do objektu bytového komplexu anonymizována dvě slova, na této ploše sjezdu před garáží probíhá stěhování do objektu bytového komplexu anonymizována dvě slova (fotografie z místního šetření číslo), jakož, že v objektu areálu bytových domů ulice se na procházce s kočárkem během místního šetření nacházely nejméně 2 samostatně se procházející osoby s kočárkem nebydlící v areálu ulice, nýbrž v ulici ulice (prokázáno citovaným protokolem z místního šetření spisu zdejšího soudu 11 C 324/2014, včetně příloh).

15. Další část pozemku žalobce se nachází podél levé strany silnice ulice (z pohledu vjezdu od ulice ulice) a je tvořená k silnici ulice přilehlým chodníkem (cca po 130 metrech spolu se silnicí ulice zatáčí doleva směrem ke garážím ulice a ke kotelně), přičemž z chodníku ulice vedou 2 přístupové cesty (o délce cca 8 m) k hlavním (předním) vchodům bytových domů adresa, na jejichž vnější fasádě se nacházejí poštovní schránky a zvonky (fotografie místního šetření číslo). Z chodníku ulice v návaznosti na další bytové domy adresa (jež jsou orientovány svou vstupní částí do zadní části areálu, neboť bytové domy jsou uspořádány svým tvarem do písmene U) odbočuje (cca po 100 metrech od začátku silnice ulice) vnitroareálový chodník (v šířce cca 3 m a délce cca 40 m) doleva (z pozice vjezdu do ulice ulice) a z něhož odbočující 2 přístupové cesty vedoucí k přednímu (severnímu) hlavnímu vstupu k bytovým domům adresa (bytové domy adresa – číslo mají z vnitrobloku zadní vchod, ke vstupu je však nutno překonat převýšení pomocí schodů, viz fotografie místního šetření číslo). Pozemek žalobce v prostoru mezi bytovými domy a vnitroareálovým chodníku (popř. chodníkem ulice) je osázen zelení, přičemž okraj zelené plochy od chodníku je ohraničen nízkým (několikacentimetrovým) oplocením (fotografie místního šetření číslo). Pozemek žalobce v části mezi silnicí ulice (resp. chodníkem ulice) a prostorem za předními vchody bytových domů adresa (resp. vnitroareálovým chodníkem před těmito domy) je představován zatravněnou plochou (cca 2 100 m²) s vybetonovaným sportovištěm (cca 23 x 14 m) osázeným basketbalovým košem, k němuž (vybetonované ploše) vede krátký (cca 9 m dlouhý) vnitroareálový chodníček (odbočující z přístupových chodníčků před vchody do bytových domů adresa – číslo). Na pozemku žalobce se nachází část (cca 15 m dlouhého) vnitroareálového chodníčku odbočujícího z chodníku ulice v prostoru mezi garážemi adresa, který tvoří spojnici v zadní části areálu mezi garážemi a bytovými domy ulice (prokázáno ortomapou posuzovaného objektu - příloha spisu 17 C 117/2020, místním šetřením konaným dne datum – protokolem o místní šetření Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci 11 C 324/2014).

16. Do předních vchodů bytových domů adresa – číslo a do garáží adresa se vstupuje (vjíždí) přes pozemek žalobce. Vstup na pozemek žalobce je možný prostřednictvím komunikace ulice (jež v rozhodné byla ve vlastnictví žalobce), dále z ulice ulice mezi bytovými domy anonymizováno z ulice ulice přes vnitroblok areálu anonymizováno (viz snímek číslo žalovaného na č.l. 55-66 spisu 11 C 422/2014), popř. brankou do areálu ze silnice ulice přes pozemky jiných vlastníků (anonymizováno, paní příjmení, anonymizováno příjmení). Pozemek žalobce částečně vyplňuje také prostranství mezi bytovými domy adresa a garážemi adresa (částečně i číslo), kde tvoří zelenou plochu, na níž je vybetonovaná obdélníková plocha osazeným basketbalovým košem (sportoviště). Na pozemku žalobce se nachází přístupové cesty k bytovým domů adresa - číslo, přístupové cesty ke garážím adresa - číslo, další zpevněné cesty a cestičky, na další části pozemku žalobce před hlavními vstupy do bytových domů adresa - číslo jsou předzahrádky ohraničené nízkým kovovým oplocením. ulice plocha, jejíž součástí je sportoviště, je užívána jako plocha, kde si hrají děti, probíhá zde venčení psů, v zimě se zde sáňkuje a bobuje (prokázáno fotografiemi místního šetření).

17. K problematice situace sjezdu/příjezdové cesty do soukromé garáže napojené na místní komunikaci se ve svém stanovisku sp. zn. číslo vyjádřil ombudsman tak, že„ sjezd do garáže nesloužící k tzv. obecnému užívání nesplňuje definiční znaky veřejného prostranství podle § 34 zák. o obcích“ s odůvodněním, že „zákon o pozemních komunikacích stanovuje, že sousední nemovitosti lze na pozemní komunikaci připojit prostřednictvím sjezdů či nájezdů, výslovně přitom zakotvuje, že sjezdy a nájezdy nejsou účelovými komunikaci, tedy zákon vylučuje sjezdy a nájezdy z množiny pozemních komunikací, které jsou veřejně přístupné“ (prokázáno stanoviskem veřejného ochránce práv sp. zn. číslo, příloha spisu 11 C 200/2014).

18. V místě sjezdu z komunikace ulice k objektu garáží adresa je vyasfaltovaná plocha pozemku podél oplocení areálu anonymizována dvě slova u vstupní branky do objektu anonymizována dvě slova - manipulační plocha - užívána jako parkovací stání. Povrch sjezdů ze silnice ulice ke garážím adresa areálu ulice je tvořen vybetonovaným/vyasfaltovaným povrchem majícím stejný charakter jako povrch silnice ulice v lineární podobě (prokázáno místním šetřením).

Předchozí rozhodování soudu ve skutkově shodných sporech žalobce s členy anonymizováno

19. Z úřední činnosti soudu je známo, že spory žalobce z titulu bezdůvodného obohacení za užívání zastavěných i nezastavěných pozemků proti jednotlivým členům anonymizováno byly podávány u zdejšího soudu od roku 2003 do 2019 (viz hromadné žaloby v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 184/2003 (proti 89 žalovaným), sp. zn. 11 C 594/2007 (proti 44 žalovaným), sp. zn. 11 C 521/2008 (proti 155 žalovaným), sp. zn. 11 C 15/2012 (proti 155 žalovaným), sp. zn. číslo (proti 56 žalovaným), sp. z. číslo (proti 53 žalovaným) a sp. zn. 11 C 116/2019 (proti 109 žalovaným), z nichž ve věcech 11 C 200/2014, 11 C 142/2016 a 11 C 116/2019 byla řízení vůči jednotlivým žalovaným vyloučena k samostatnému projednání a následně k žádosti žalobce přerušena do pravomocného skončení řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 117/2020 (které bylo pravomocně skončeno k datu datum vyhověním žalovanému nároku poníženému o chodník přiléhající ke komunikaci ulice – poznámka soudu). V ostatních řízených byla řízení pravomocně skončena vyhověním žaloby (přičemž některá z řízení byla z důvodu zpětvzetí žaloby převážně pro uzavření mimosoudní dohody zastavena), a to jak rozhodnutím prvoinstančního soudu (zej. v bagatelních sporech), tak odvolacího soudu, přičemž k návrhu některých žalovaných byla odmítnuta i ústavní stížnost proti jednomu z prvoinstančních žalobě vyhovujících rozsudků s tím, že soud 1. stupně vycházel ze spolehlivě osvědčujících důkazů a věc přiléhavě odůvodnil (k tomu srov. usnesení ÚS III. číslo, IV. ÚS 530/12 a IV. ÚS 526/12). Celkem bylo zdejším soudem vydáno cca 350 vyhovujících rozhodnutí (prokázáno lustrací rejstříku ISAS zdejšího soudu) týkajících se totožného pozemku žalobce ve vztahu k jiným žalovaným – členům anonymizováno ulice), kdy Obvodní soud pro Prahu 5 doposud zcela jednotně posuzoval nároky žalobce na vydání bezdůvodného obohacení jako oprávněné, a vydal několik stovek konsistentních rozhodnutí; žádné z odvolacích řízení nárok žalobce nezamítlo.

20. Nejaktuálnější rozhodovací praxe představuje rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 8. 2021, č. j. 17 C 117/2020-175 ve spojení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2022 č. j. 28 Co 448/2021-272, kdy nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobce byl ve skutkově zcela totožné věci posouzen jako oprávněný. Odvolací soud v něm shrnul, že„ žalobce konstatoval, že„ žalobce v rozhodném období byl vlastníkem předmětného pozemku nacházejícího se v areálu bytového komplexu ulice a žalovaný byl spoluvlastníkem v rozsahu ideálního podílu číslo na nemovitostech tohoto bytového komplexu. Na pozemku žalobce jsou předzahrádky a přístupové cesty k hlavním vchodům bytových domů adresa - číslo, sjezdy ke garážím adresa s manipulačními plochami, zeleň obklopující objekty garáží a sjezdy, zatravněné plochy a zpevněná plocha osazená basketbalovým košem, přístupové a další vnitroareálové chodníky vnitrobloku bytovému komplexu ulice. Na pozemku nejsou významné estetické, kulturní, či oddechové prvky (např. dětské hřiště, stánky s občerstvením, vodní prvky, grily či ohniště), které by svým charakterem byly pro užívání širokou veřejností určeny. Pozemek neměl a nemá charakter veřejného parku, který by svým významem pro širší okolí (ve smyslu celého sídliště anonymizováno), plnil rekreační a oddychovou funkci pro širší okruh uživatelů než obyvatele bytového komplexu ulice a přilehlé zástavby zvané anonymizována dvě slova. Dále uzavřel, že pozemek s bytovým komplexem ulice od počátku, tedy i v rozhodném období, tvořil funkční celek. Nebylo přitom prokázáno, že by předmětný pozemek od počátku tvořící se stavbami bytového areálu ulice funkční celek, ztratil své funkční určení, přičemž Městský soud v Praze jako soud odvolací v obdobných věcech, jež u něj byly vedeny pod sp. zn. 20Co 262/2012 a sp. zn. 18Co 248/2009, dospěl k závěru, že předmětný pozemek žalobce tvoří s bytovým komplexem ulice funkční celek - areál sídliště a odvolací soud v této právní věci neshledal důvod pro odchylný závěr.“ příjmení předpisy

21. Za období od datum do datum byl platný cenový výměr Ministerstva financí číslo ze dne datum, číslo ze dne datum a číslo ze dne datum, jimiž byla stanovena cena za pronájem pozemku ve výši 120 Kč/m2/rok (prokázáno citovanými cenovými výměry, příloha žalobce ke spisu hromadné žaloby 11 C 200/2014).

Skutkový závěr soudu

22. Po zhodnocení předložených důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

23. Žalobce v rozhodném období byl vlastníkem předmětného pozemku nacházejícího se v areálu bytového komplexu ulice. Žalovaná byla spoluvlastníkem id. číslo podílu na nemovitostech bytového komplexu ulice. Pozemek žalobce je sice v rámci bytového komplexu ulice volně přístupný, není zcela neprodyšně oplocen (ohraničení předzahrádek nelze považovat za oplocení), nelze jej však považovat za veřejné prostranství, neboť pozemky účastníků (jak anonymizováno, tak žalobce) začleněné v areálu bytového domu ulice nemají charakter veřejného parku, který by svým významem pro širší okolí (ulice anonymizováno), plnily rekreační a oddychovou funkci pro okruh uživatelů širších než sousedstvo rezidentů přilehlé bytové výstavby posuzované lokality. Část posuzovaného pozemku žalobce plní funkci předzahrádek a přístupových cest k hlavním vchodům bytových domů adresa – číslo, část pozemku žalobce, oddělená komunikací ulice v části přiléhající ke garážím adresa je tvořena sjezdy ke vjezdům ke garážím s manipulačními plochami a zeleň obklopující objety garáží a sjezdy) a část pozemku žalobce představuje zatravněnou plocha s vybetonovanou částí osazenou basketbalovým košem s přístupovým chodníkem k této části a částí chodníku propojujícího silnici ulice a dalšími vnitroareálovými chodníky vnitrobloku bytovému komplexu ulice. Vzhledem k povaze a funkčnosti projednávaného pozemku nelze než uzavřít, že pozemek žalobce je součástí funkčního celku posuzovaného areálu a tvoří s bytovým komplexem ulice funkční celek.

24. Z listinných důkazů rovněž vyplynulo, že areál ulice byl koncipován jako areál sídliště, který je vybudován tak, aby odkloněn od okolí (protihlukovou zdí, oplocením z ulice ulice) sloužil potřebám obyvatel budovaných domů (a této souvislosti myšlenkově i pozemek žalobce – zejména pokud v jeho původní podobě byl bytovými domy a garážemi i fakticky zastavěn – tvořil jeho funkční součást), a po dobu trvání žalovaného období toto nedoznalo změny. Na tomto charakteru posuzovaného areálu nic nezměnila pozdější zástavba okolí (bytovým komplex anonymizována dvě slova), změna funkce silnice ulice (jež v průběhu posuzovaného období začala být využívána nikoli pouze jako soukromá cesta pro potřeby členů bytových domů ulice) ani skutečností, že pozemek žalobce byl v době navazující na žalovaná období prodán za účelem budoucí zástavby, s tím, že tohoto charakteru zřejmě pozbude, dojde-li k aktuálně k započetí výstavby nového bytového domu (čímž bude funkčnost propojení posuzovaných pozemků narušena).

Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

25. Při posuzování nároků žalobce vyšel soud z následujících zákonných ustanovení (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, zákon číslo občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014, zákon č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (obecním zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ zákona o obcích“), zákon č. 131/2000 Sb., zákona o hlavním městě obec, zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“) a zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku státu, ve znění pozdějších právních předpisů) a judikatury soudů (všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu, na která soud v tomto rozsudku odkazuje, jsou dostupná na webová adresa; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na webová adresa).

Nejprve se soud zabýval otázkou, zda žalované, která je spoluvlastníkem nemovitostí bytového komplexu ulice, vzniklo bezdůvodné obohacení na základě toho, že užíval pozemek žalobce nacházející se v areálu bytového komplexu ulice. V této souvislosti soud zkoumal, zda pozemek žalobce, popř. ostatní pozemky v areálu bytového komplexu ulice představují veřejné prostranství.

Veřejné prostranství

26. Podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (obecním zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ zákona o obcích“) jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru (shodné též podle § podle § 14 b zákona č. 131/2000 Sb., zákona o hlavním městě obec).

27. Problematika pojmu veřejné prostranství se v judikatuře dovolacího soudu ustálila v závěru, že veřejným prostranstvím se rozumí prostor splňující zákonné znaky veřejného prostranství ze zákona (§ 34 zákona zákona o obcích, či § 14b zákona o hl. m. obec), který je předmětem veřejného užívání předem neomezeným okruhem uživatelů. Musí jít přitom o takové užívání, které odpovídá povaze a účelu statku a které nevylučuje z obdobného užívání téhož statku jiné, byť i potencionální uživatele (v této souvislosti např. o veřejné prostranství se nejedná v případě, kdy jeho obecnému užívání brání faktická překážka, zejména zeď, plot, zátaras či cedule zákaz vstupu, k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2378/2016). Veřejná prostranství, jako materiální statek, jsou jedním z možných předmětů veřejného užívání, mezi něž patří zejména voda, pozemní komunikace, krajina, les, ovzduší, některé druhy energií a kmitočtové spektrum, všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Není-li v občanskoprávní rovině (např. smlouvou) upraveno obecné užívání veřejného prostranství, zahrnující i jen z části pozemky vlastnicky náležející třetí osobě, má to za následek vznik bezdůvodného obohacení na straně obce plněním bez právního důvodu, neboť i když existuje právní důvod užívání veřejného prostranství, nejde o titul, podle kterého by obci vzniklo oprávnění, aby takové plnění ze strany třetí osoby (strpění užívání jejího majetku) bylo poskytováno bezplatně (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019 sp. zn. 28 Cdo 699/2019, dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3847/2018).

28. V souladu s judikaturou dovolacího soudu ovšem nelze za veřejné prostranství pokládat každý pozemek, který veřejnost užívá s ohledem na nepřítomnost technických překážek přístupu na něj. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyžaduje k naplnění pojmových znaků veřejného prostranství též materiální kritérium spočívající v určenosti dotčeného pozemku k uspokojování potřeb občanů obce, potažmo existenci funkčního významu daného prostranství pro sídelní celek. Pozemek, který je veřejností užíván toliko živelně, jejž obec (především prostřednictvím územně plánovací dokumentace) nedestinuje k plnění veřejných účelů a ve vztahu k němuž zůstává vlastníku zachována plná možnost vyloučit třetí osoby z jeho užívání, lze jen stěží kvalifikovat jako veřejné prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb. (či § 14b zákona č. 131/2000 Sb.), pročež jeho užívání neohraničenou veřejností nedává vzejít bezdůvodnému obohacení na straně obce (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3847/2018, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4208/2016). V případě pozemku v obci, jenž sice je přístupný každému, neboť jeho vlastník neusiluje o zamezení vstupu třetích osob na něj, avšak neslouží k uspokojování obecných potřeb a jehož vlastníku je ponechána na úvaze volba způsobu jeho využití, aniž by bylo trváno na užívání pozemku jako veřejného prostranství, lze jen stěží dovozovat, že obec na úkor vlastníka realizuje užívací oprávnění k danému pozemku formou jeho účelového určení jako veřejného prostranství. V tomto směru je možno říci, že ztotožnění veřejného prostranství s pozemkem v obci, jehož přístupnost veřejnosti je dána pouze tím, že jeho vlastník nebrání procházejícím ve vstupu na pozemek, by odporovalo zmiňovanému ustanovení vyjadřujícímu význam určenosti pozemku pro potřeby občanů obce i logice věci, jež si žádá, aby přístupný každému bez omezení byl pozemek, u nějž je to významné z hlediska zajištění života v obci, a nikoliv, aby jakýkoliv volně přístupný pozemek byl pokládán za důležitý pro život v obci, a jako takový bez dalšího zařazen do kategorie veřejného prostranství (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1498/2014). Tyto závěry pak vyložil Ústavní soud ve svém usnesení ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2129/19 tak, že veřejná prostranství zpravidla musí vykazovat užitnou hodnotu a potřebnost pro obecní život, které významem podstatně přesahují hranice bezprostředního okolí, přičemž pojmy veřejnost a sídlení celek je třeba vykládat tak, že se obsahově jedná o množiny výrazně širší, než pojem sousedstvo z okolních obytných domů či jiné přilehlé zástavby. Skutečnost, že pozemek je volně přístupnou sídlištní zelení, na jejímž zachování mají rezidenti z okolí (poměrně logicky) zvýšený zájem, sama o sobě nepostačuje k tomu, aby byl pozemek zatříděn do zvláštní zákonné kategorie veřejných prostranství.

29. V projednávané věci soud pečlivě zkoumal, zda pozemek označený v žalobě, popř. některá jeho část, materiálně plní funkci veřejného statku a je možno jej považovat za veřejné prostranství. Je nepochybné, že veřejné prostranství plní několik nezastupitelných funkcí, např. dopravní, rekreační, ekonomickou, ale zejména také sociální, tedy jako prostor sloužící především setkávání lidí. Rovněž lze souhlasit i s názorem, že veřejné prostranství vzniká tam, kde existuje určitá sídelní potřeba jeho vzniku ve smyslu naplnění výše uvedených funkcí (proto je možné za veřejná prostranství považovat pouze prostory v zastavěném či zastavitelném území obce užívané každým bez omezení, v obecném užívání). Nicméně je třeba zdůraznit, že § 34 zákona o obcích není právním titulem, který opravňuje užívat pozemek v obci jako veřejné prostranství. Podstatné je, že tyto pozemky musí být v obecném užívání, ať už na základě zákona (jako např. pozemní komunikace), nebo z vůle vlastníka, který pozemek veřejnému užívání věnuje (k tomu srov. článek Veřejné prostranství a jeho platný vznik, Právní rozhledy číslo, s. 366), a dále, že takovéto pozemky musí být určeny k uspokojování potřeb občanů obce (nikoli pouze rezidentů některých bytových komplexů v rámci sídliště). Právě existence funkčního významu daného prostranství pro sídlení celek je v daném případě klíčová, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že pojem veřejnost a sídelní celek jsou obsahově množinami výrazně širšími než sousedstvo z okolních bytových domů či jiné přilehlé zástavby.

30. Problematika posuzování sídlištních pozemků se totiž dlouhodobě vyvíjí, kdy nejprve se v judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ustálil názor, že bezdůvodně obohaceným subjektem za užívání pozemků, jež jsou veřejným prostranstvím, je územně samosprávný celek, jehož obyvatelům předmětné pozemky fakticky slouží k užívání a ku prospěchu - např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4175/2013, 28 Cdo 2491/2015, 28 Cdo 2030/2013 či 28 Cdo 3684/2013), přičemž stěžejním je, že tímto veřejným užíváním jsou bezprostředně saturovány potřeby obyvatel příslušeného územně samosprávného celku, a to nikoli ve vztahu pouze k užívání rezidentů okolních bytových domů či jiné přilehlé zástavby (I. ÚS 2129/19).

31. Předmětný pozemek žalobce je zčásti tvořen předzahrádkami a přístupovými chodníky bytových domů adresa – číslo, dále zatravněnou plochou s vybetonovanou sportovištěm osázeným basketbalovým košem mezi silnici ulice a areálem (nikoli vnitroblokem) bytových domů a sjezdy ze silnice ulice, včetně manipulačních ploch a zeleně ve formě zatravněné plochy a keřovitého porostu nacházejících u garáží adresa – číslo. Všechny části pozemku jsou přístupné z veřejnoprávní komunikace ulice, jakož vstupem přes pozemky anonymizováno (vnitroblok bytového areálu ulice) a pozemky anonymizováno příjmení a anonymizováno. příjmení. Ačkoli je pozemek žalobce přístupný každému bez omezení a je tvořený (jak fakticky, tak dle způsobu využití uvedeném v katastru nemovitostí) převážně zelení, popř. zastavěn chodníky, manipulační plochou, či sportovištěm (a jako takový může sloužit k oddechu, zábavě dětí, sportování, procházkám či venčení psů), z jeho umístění, povrchu a vybavení je zřejmé, že nemá (stejně jako celý areál bytového komplexu ulice) charakter prostorů, které slouží široké veřejnosti ve smyslu, že by jeho užíváním (pro odpočinek, relaxaci, zábavu, sportovní vyžití, či zkrácení cesty) byly uspokojovaly potřeby občanů celé obce (v kontextu celého sídliště anonymizováno), které by přesahovaly hranice bezprostředního okolí bytové areálu ulice.

32. Pozemky účastníků (jak žalobce, tak žalované jako člena anonymizováno ulice) začleněné v areálu bytového domu ulice totiž nemají charakter veřejného parku, který by svým významem pro širší okolí (ve smyslu celého sídliště anonymizováno), plnil rekreační a oddychovou funkci pro okruh uživatelů širších než sousedstvo z okolních obytných domů a přilehlé zástavby v blízkosti posuzované lokality. Na pozemku žalobce je sice vybudována betonová plocha osazená basketbalovým košem (označována jako sportoviště) z doby výstavby areálu, nejedná se však o takový rekreační prvek, který by z něj svým významem (popř. provedením, atraktivitou pro uživatele, či jedinečností) činil nadstandardní atrakci pro celé sídliště anonymizováno. Na pozemcích žalobce v areálu ulice se rovněž nenachází významné estetické, kulturní, či oddechové prvky (např. dětské hřiště, stánky s občerstvením, vodní prvky, grily, či ohniště), které by svým charakterem byly pro užívání širokou veřejností určeny. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že pozemek žalobce je ze strany okolních domů (tj. anonymizována dvě slova, popř. bytového komplexu ulice) případně užíván za účelem zimních radovánek dětí, či procházkám s kočárky a venčení psů. V daném případě skutečnost, že pozemek žalobce (potažmo areál bytového komplexu ulice) je tvořen volně přístupnou sídlištní zelení, kterou zcela nepochybně užívají rezidenti z okolí (konkrétně bytového komplexu anonymizována dvě slova a ulice), sama o sobě totiž nepostačuje k tomu, aby byl pozemek zatřízen do zvláštní kategorie veřejných prostranství.

33. Soud tedy uzavírá, že předmětný pozemek žalobce v důsledku absence naplnění materiálního kritéria spočívajícího v určenosti pozemků k uspokojování potřeb občanů obce, resp. existence funkčního významu daného prostranství pro sídlení celek, nelze považovat za veřejné prostranství.

Pozemní komunikace a sjezdy ke garážím

34. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát, vlastníkem silnic II. a III. třídy kraj, na jehož území se silnice nacházejí a vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí, přičemž stavba místní dálnice, silnice či místní komunikace není součástí pozemku. Podle § 6 odst. 1, 2 zákona o pozemních komunikacích, je místní komunikací veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení rozděluje na komunikace I. – IV. třídy, přičemž místní komunikací III. třídy je obslužná komunikace (písm. c) citovaného zákonného ustanovení); dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie nebo třídy. Podle § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích lze pozemní komunikace navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací. Podle ust. § 12 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích součástmi místních komunikací jsou mj. též přilehlé chodníky, veřejná parkoviště a obratiště. Podle ust. § 12 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích odpočívka je součástí pozemních komunikací, přičemž podle odst. 5 téhož zákonného ustanovení je definována jako stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice nebo místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot. Podle § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích je veřejným parkovištěm stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla. Podle ust. § 13 zákona o pozemních komunikacích jsou příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace c) veřejná osvětlení a d) silniční vegetace.

35. Dále se soud zabýval otázkou, zda se na části pozemku žalobce nachází veřejně přístupná účelová komunikace, tj. druh pozemní komunikace, k jejímuž vzniku (na rozdíl od ostatních kategorií dle § 2 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích) postačuje naplnění jejích definičních znaků; tato totiž vzniká přímo ze zákona a nevyžaduje se vydání správního rozhodnutí. Na části pozemku žalobce se nacházejí sjezdy ke garážím adresa zahrnující i prostory mezi bloky garáží (určitou manipulační plochu), která je dle zjištění učiněných v průběhu místního šetření užívána i jako prostor pro parkování vozidel. Tyto plochy však dle soudu nelze kvalifikovat jako veřejné parkoviště (není zde značka parkoviště, není zde ohraničená plocha k parkování vozidel, nadto při vjezdu do areálu je umístěna – byť neoprávněně – zákazová značka zákaz stání), ani jako odpočívku (nejedná se o plochu určenou k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot), rovněž se nemůže jednat o sjezd pozemní komunikace ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích (neboť sjezd do garáže nesloužící k obecnému užívání nenaplňuje znaky veřejného prostranství – viz k důkazu provedené stanovisko ombudsmana). Předmětná část pozemku slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí (garáží) s pozemní komunikací anonymizováno (účelem těchto sjezdů do garáže je přístup do nemovitostí členů anonymizováno, což z užívání vylučuje jiné potenciální uživatele – byť s výhradou uživatelů části bytového komplexu anonymizována dvě slova, které nelze považovat na širokou veřejnost ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2129/19), s tím, že je zde dána ničím nenahraditelná komunikační potřeba cestu (sjezd) využívat, neboť se jedná o jedinou dopravní cestu do objektu garáží. Ačkoli by zde k části tohoto pozemku byly splněny 2 definiční znaky veřejně přístupné účelové komunikace, tj. naplnění charakteristiky účelové pozemní komunikace (jedná se o dopravní cestu určenou k užití vozidly a chodci) a existence ničím nenahraditelné komunikační potřeby (slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi), absentuje udělení souhlasu vlastníka pozemku (když veřejně přístupná účelová komunikace nemůže vzniknout proti vůli vlastníka dotčeného pozemku, k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1173/2005); v řízení totiž nebylo prokázáno, že by tento souhlas s užíváním této části pozemku žalobce byl žalobcem či jeho právní předchůdkyní paní příjmení (byť konkludentně) dán (zde lze poukázat na množství soudních sporů s předmětem řízení nároku na bezdůvodné obohacení za užívání předmětného pozemku, jež jsou zahajována v roce 2003, jemuž předcházely četné spory o vlastnictví předmětného pozemku, či platnosti restituční dohody, byť v nich žalobce/právní předchůdce žalobce vystupoval pasivně na straně žalované, udělení takového souhlasu logicky vylučuje; rovněž se nejedná o případ pozemní komunikace veřejně užívané z naléhavé komunikační potřeby od nepaměti, přičemž současně nelze případný souhlas odvíjet o předrestitučního vlastníka socialistické organizace). Soud tedy uzavírá, že sjezdy ke garážím (včetně manipulačních ploch) nejsou součástí veřejně přístupné účelové komunikace ulice a neslouží k obecnému užívání.

36. V této souvislosti se soud rovněž zabýval otázkou, zda by se ohledně této části pozemku (v části nezastavěné zpevněným povrchem sjezdu či manipulační plochy – z pravé strany komunikace ulice z pohledu vjezdu, v úseku před garážemi ulice) nemohlo jednat o pozemek, jež má charakter silniční vegetace, která by byla příslušenstvím silnice ulice. Vzhledem k tomu, že pozemek žalobce nebyl soudem vyhodnocen jako pozemek spadající do obecného užívání (ve smyslu § 34 zákona o obcích, či § 14 zákona o hl. m. obec, v kontextu s výše citovaným závěrem vyslovením v usnesení sp. zn. I. ÚS 2129/19), tedy, že by se jednalo o pozemek, který v režimu veřejného prostranství by mohli užívat všichni občané, není zde dán charakter silniční vegetace. Ze stejného důvodu soud pod tento režim veřejného prostranství nepřiřazuje ani zeleň (tj. vegetaci jinou než silniční, např. sídlištní) nacházející na pozemku žalobce. I když je soudu známo, že jako sídlištní zeleň, kterou mohou volně užívat všichni občané, byly v některých právních sporech považovány i pozemky, na nichž se nachází přístřešky pro kontejnery na odpadní nádoby (k tomu viz rozhodnutí NS ve věci 28 Cdo 4525/2011, v němž bylo Hl. m. obec uloženo zaplatit bezdůvodné obohacení za užívání pozemku žalobce představovanému mj. silniční vegetací coby příslušenstvím procházející místní komunikace IV. třídy, včetně části pozemku, kde se nacházejí přístřešky pro kontejnery na odpadní nádoby jako veřejné prostranství) soud připomíná, že v citovaném soudním sporu žalované příjmení jméno nerozporovala užívání pozemků veřejností a tuto skutečnost učinila nespornou.

Následně se soud zabýval otázkou, zda žalované vzniklo na úkor žalobce bezdůvodné obohacení s ohledem na to, že žalobce je vlastníkem posuzovaného pozemku a žalovaná spoluvlastníkem bytových domů a garáží bytového komplexu ulice bezprostředně navazujících na pozemek žalobce.

Závazek z bezdůvodného obohacení

37. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2992 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích konstantně přijímá závěr, dle kterého užíváním cizí věci (v aktuálním případě pozemku) bez náležitého právního titulu vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, jež je povinen vydat. Stran výše bezdůvodného obohacení judikatura v obdobných případech dovodila, že není-li možné předmět plnění dobře vrátit, tíží obohaceného povinnost kompenzovat jej ochuzenému v penězích, přičemž konkrétní částka se odvozuje od jím inkasovaného prospěchu.

Posouzení funkční souvislosti pozemku s nemovitostmi ve spoluvlastnictví žalovaného

39. Ve vztahu k užívání nezastavěných pozemků funkčně spojených se stavbou ve vlastnictví žalovaného dospěla judikatura a právní praxe k jednoznačnému závěru, že není nerozhodné, nakolik intenzivně (ve smyslu jaké plocha, jak často) je předmětný pozemek užíván (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2001 sp. zn. 25 Cdo 845/99, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4599/2017). Rozhodovací praxe dovolacího soudu je jednotná v názoru, že jde-li o pozemky funkčně související s určitou stavbou, je obohacujícím se subjektem její vlastník (dále viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4558/2014, sp. zn. 28 Cdo 3348/2015, sp. zn. 28 Cdo 2113/2016 a sp. zn. 28 Cdo 1265/2018), přičemž funkční souvislost pozemků se stavbou je dána nikoli pouze u zastavěných pozemků, ale též v případě přilehlých pozemků, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení a které jsou se zřetelem k celkově funkční provázanosti s ostatními pozemky a stavbami součástí vzájemně propojeného souboru nemovitostí (tj. areál jako funkční celek); přitom je zcela nerozhodné, zda jsou tyto funkčně spojené pozemky oploceny, či nikoli, či zda tyto pozemky užívá také jejich vlastník, případně, zda jsou tyto užívány ze strany třetích osob. V daném případě důkazní povinnost žalobce (vlastníka pozemku) nespočívá v povinnosti prokázat faktické užívání svého pozemku žalovaným, stačí (vedle problematiky aktivní a pasivní legitimace) prokázat skutečnost, že předmětný pozemek žalobce tvoří s obytnými domy a garážemi funkční celek.

Stěžejní v projednávané věci tak bylo posouzení, zda pozemek žalobce je žalovanou (jakožto členkou anonymizováno ulice a spoluvlastníkem nemovitostí bytového komplexu ulice) užíván jako součást funkčního celku bytového komplexu ulice.

Funkční celek

40. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku státu, ve znění pozdějších právních předpisů, se za zastavěné pozemky považují mimo jiné pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek.

41. Pojem funkční celek se vedle zákona č. 219/2000 Sb. a zákona č. 172/1991 Sb. objevuje dlouhodobě také při výkladu tzv. restitučních předpisů (zejména § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, nebo § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a s tím pojmem pracuje také soudní praxe mimo problematiku restitucí; např. při rušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Samotný pojem funkční celek, resp. právní předpisy, které neobsahují jeho zákonné vymezení, představují právní normy s relativně neurčitou hypotézou; posouzení, kdy o funkční celek jde, je tak ponecháno na úvaze soudu, který musí podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezit sám hypotézu právní normy ze širokého okruhu okolností; dovolací soud může jeho úvahu zpochybnit pouze tehdy, pokud by byla zjevně nepřiměřená. ulice jako funkční celek

42. K tomu, jak nahlížet na sídliště (jako na areál), se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 8. dubna 2013, sp. zn. 28 Cdo 3016/2012, v němž za skutkových okolností věci jím tehdy posuzované vyslovil, že„ sídlištěm se obecně rozumí komplex staveb a pozemků, který lze jako takový souhrnně zvát areálem; existují ovšem i dílčí areály nemovitostí (např. sportovní hřiště apod.), jejichž restituci je nutno též zvažovat z pohledu shora nastíněných kritérií uvedených v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2518/2006, dle kterého„ jméno existence sídliště, jako rozsáhlého souboru budov a pozemků, které spolu tvoří jeden funkční celek, sice bez dalšího nevylučuje vydání některých (např. okrajových) pozemků, ale vyžaduje mimořádně pečlivé zvážení konkrétních místních podmínek, potažmo toho, zda lze některý pozemek nebo jeho část oddělit bez toho, že by byla dotčena funkční propojenost jednotlivých staveb či ostatních pozemků a dále bez toho, že by došlo k porušení některé z funkcí, které sídliště jako areál plní (bydlení, komunikace, odpočinek-relaxace atp.).

43. Pro účely obytného sídliště byl judikaturou reprobován závěr Městského soudu v Praze (jež přejal Ústavní soud ve svém rozhodnutí I. ÚS 159/03, podle kterého je třeba„ sídliště chápat jako celek zahrnující nejen obytné objekty, objekty občanské a technické vybavenosti, ale i plochy nacházející se mezi těmito objekty, pokud v rámci sídliště plní nějakou konkrétní funkci," neboť město je živoucí, dynamicky se vyvíjející útvar, přičemž není nijak překvapivé, že jednotlivé funkce pozemků, funkčně navazujících na bytové komplexy, se v průběhu času proměňují (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 821/2007, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3360/2016, v nichž byl vysloven závěr, že zastavěnost pozemku ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) zákona o půdě je třeba vykládat spíše zužujícím způsobem, tedy restriktivně). Ve vztahu k obytným domům pak Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1216/2019 formuloval závěr, že„ Pozemky přiléhající k obytným domům a určené ke společnému užívání vytváří zpravidla s domem, jediný celek, sloužící k lepšímu využití domu (jednotek v něm umístěným) a blízkost obytného domu zlepšuje využití zahrad, resp. plochu pro rekreaci; v poměrech domu rozděleného na jednotky pak platí, že zahrada přilehlá k domu a určené ke společnému užívání vlastníků jednotek zpravidla, s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci, tvoří s domem funkční celek, která má sloužit k určitému účelu ve smyslu § číslo o. zn. Nelze ovšem vyloučit, že vhledem k výjimečným okolnostem věci tomu může být jinak.“) k tomu srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020 sp. zn. 22 Cdo 945/2020).

Aplikace teorie funkčního celku na posuzovaný pozemek žalobce

44. Posuzovaný pozemek žalobce je tvořen předzahrádkami a přístupovými chodníky k hlavním vchodům bytových domů adresa – číslo stojících na pozemku parc. číslo dále zatravněnou plochou o výměře cca anonymizována dvě slova m² s vybetonovanou plochou sportoviště osazeného basketbalovým košem mezi silnici ulice a severovýchodní částí areálu a sjezdy ze silnice ulice, včetně manipulační plochy a zeleně ve formě zatravněné plochy a keřovitého porostu nacházející u garáží adresa – číslo ve výměře anonymizována dvě slova m² a jako takový má bezprostřední funkční souvislost s bytovými domy adresa – číslo.

45. Pozemek žalobce na pozemky zastavěné bytovými domy bezprostředně navazuje a slouží z hlediska svého účelu a využití (jako přístupové chodníky k hlavním vchodům do bytových domů a předzahrádky těchto bytových domů, přístupové cesty ke garážím a rekreační zeleň) k plnění funkce těchto bytových domů (tj. bydlení, k čemuž patří průchod do domu, zejména pokud je z této strany opatřen zvonky a poštovními schránkami, nehledě na to, že existuje možnost přístupu do citovaných bytových domů z vnitrobloku areálu, kde však není vchod bezbariérový, dále přístup ke garážím a rekreační zeleň). V této souvislosti má soud za prokázanou vzájemnou provázanost této části pozemku žalobce se stavbami umístěnými na přilehlém pozemku (byť je zde více dána ve formě prospěšnosti, než nezbytné nutnosti užívání), přičemž dospěl i k závěru, že vyloučením pozemku z posuzovaného areálu by byla porušena některá z jeho základních funkční, a to přinejmenším ve vztahu k bezbariérovému přístupu do objektů bytových domů adresa – číslo (popř. možnost přijímat poštu). Stejně tak byla shledána celková funkční provázanost pozemku žalobce s přilehlými zastavěnými pozemky ve spoluvlastnictví žalovaného, neboť sjezdy z pozemní komunikace ulice do objektu garáží adresa – číslo tvoří jedinou přístupovou možnost do těchto objektů (naplnění kritéria nezbytnosti). Ani ohledně této části pozemku žalobce soud neshledal možnost částečného oddělení pozemku, neboť by tím byla nikoli pouze dotčena, ale znemožněna funkční propojenost objektu garáží, přičemž soud má za to, že na tomto závěru nic nemění skutečnost, že součástí sjezdu ke garážím je i manipulační plocha u těchto garáží (která slouží k lepší obsluze těchto objektů), či přilehlá zeleň vyplňující prostory mezi zpevněným povrchem sjezdů, silnicí a stavbou garáží, která plní funkci sídlištní zeleně (nikoli však charakteru veřejného prostranství). Stejně tak soud (v kontextu s výše citovaným názorem Městského soudu v Praze vyjádřeném v rozsudku ze dne 8. 6. 2022 č. j. 28 Co 448/2021-272) posoudil část pozemku žalobce představovaného zatravněnou plochou lichoběžníkového tvaru o výměře cca anonymizována dvě slova m², jehož součástí je zpevněná obdélníková plocha sportoviště o rozměrech cca 24 x 14 m.

46. Vzhledem k prostorové návaznosti posuzovaného pozemku na pozemky zastavěné domy a garážemi bytového komplexu ulice, jejich umístění a využití (zatravněné předzahrádky ohraničené přístupovými chodníčky do jednotlivých vchodů bytových domů adresa číslo, zelená plocha se sportovištěm, přístupové cestky ke garážím) jsou tyto pozemky funkčně spojené a tedy bezprostředně související s provozem uvedených staveb.

Rozsah získaného prospěchu

47. Vzhledem k tomu, že soud shledal funkční propojenost pozemku žalobce s posuzovaným areálem ulice, je nerozhodné, zda, popř. do jaké míry žalovaný tyto části pozemku v rozhodném období užíval, popř. zda na úkor žalobce z užívání pozemku profitovaly i jiné osoby, než po kterých je vydání bezdůvodného obohacení vyžadováno.

Výpočet bezdůvodného obohacení

48. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, pak soud vycházel z výše nájemného, které je v dané lokalitě stanoveno maximální částkou 120 Kč/m2 ročně. Protože soudu je z jeho činnosti známo, že na trhu s nemovitostmi nejsou uzavírány smlouvy o pronájmu pozemku, na němž je stavba ve vlastnictví třetí osoby (tedy osoby odlišné od subjektu, který nájemní smlouvu uzavírá), nelze v daném případě zjistit cenu nájmu v místě a čase obvyklou. Pronájem má význam pouze pro vlastníky staveb, zvlášť za situace, kdy je oplocen s upozorněním, že se jedná o majetek anonymizováno. Proto soud vycházel z toho, že stanovení maximální ceny vychází z vůle státu uplatňovat regulaci a kontrolu cen některého zboží, a to např. stanovením jeho minimální či maximální ceny (ust. § 1, 3 a 10 zákona č. 529/1990 Sb.). Vůle žalobce je (jak vyplývá ze samotné žaloby) pronajímat předmětné pozemky za cenu v maximální výši, tedy za 120 Kč za m2, tzn., že za jinou (nižší) cenu by pozemky nepronajal. Soud tedy žalobci přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení za výše uvedené období ve výši 5.911 Kč, jež vyplývá z výměry pozemku žalobce bez výměry ulice ulice a přilehlého chodníku (tj. celkem výměra – původní výměra bez komunikace ulice výměra ponížena o výměru chodníku přiléhajícího ke komunikaci ulice výměra - když žalobce požaduje z výměru o výměra nižší, neboť pozdějšími geometrickými plány došlo ke změně/zpřesnění původní výměry pozemku na výměra – poznámka soudu) ceny obvyklého nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost podle výměrů Ministerstva financí České republiky, kterými se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (tj. částky 120 Kč/rok/m2), počtu dní (tj. od datum do datum = 730 dní), a velikosti spoluvlastnického podílu žalované (číslo):

Výpočet: číslo (výměra) x 120 (cena) = 581.040 Kč (nájemné za rok užívání)

(číslo / 365) x 730 (počet dní) = 1.162.080 Kč (celkové nájemné za žalované období)

(číslo) x číslo (celkové nájemné za žalované období krácené spoluvlastnickým podílem žalovaného) = 5.911 Kč

49. Pokud jde o příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení, soud toto přiznal v souladu s požadavkem žalobce ode dne následujícího po podání žaloby u soudu; původní hromadná žaloba byla u Obvodního soudu pro Prahu 5 podána dne datum.

50. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

51. Námitky opatrovníka žalované týkající se pravosti, důvodnosti a výši uplatněného nároku soud vzhledem k výše uvedené argumentaci považuje na vyvrácené.

52. O nákladech řízení soud s ohledem na výsledek sporu rozhodl podle pravidla zakotveného v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný. V projednávané věci vzhledem ke skutečnosti, že došlo k částečnému zpětvzetí žaloby, je náhrada nákladů řízení poměrně zkrácena (původně žalovaná částka 6.301 Kč byla snížena na 5.911 Kč, tj. 93,81 % z původně žalované částky), tedy náklady řízení (dle § 7 pukt 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 1 500 Kč za každý ze 4 úkonů) ve výši 6.000 Kč (bez DPH) jsou kráceny na 5.628,60 Kč bez DPH, tj. číslo vč. DPH. Co se týká režijního paušálu, soud přiznal 4 úkony (převzetí zastoupení, žaloba ze dne datum, vyjádření ze dne datum a účast u jednání soudu dne datum), které jsou kráceny na 93,81 %, tedy číslo x 93,81 % = 1 125,72 bez DPH, tj. číslo vč. DPH. Celkem byla žalobci (včetně soudního poplatku ve výši 1 000 Kč žalobci přísluší částka 9 172,72 Kč, a to zákonné platební místo a v zákonem stanovené pariční lhůtě.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.