OSPH05 18 C 11/2024-64

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Velké Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánosídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce, sídlem Adresa Zástupce ⟪LB:lb_005⟫ o zadostiučinění za nemajetkovou újmu

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 %. ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladu řízení částku částka, a to do tří dnů správní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka (dále také jako „posuzované řízení“ nebo „předmětné řízení“), které bylo vyloučeno k samostatnému projednání z řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka. Řízení sp. zn. spisová značka bylo vedeno o náhradu nemajetkové újmy podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. ve výši částka s příslušenstvím (a to částka z důvodu újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení a částka z důvodu újmy vzniklé vydáním nezákonného rozhodnutí, které bylo vykonatelné bez ohledu na právní moc a bylo jím omezeno základní právo žalobce na svobodu pohybu a pobytu). V posuzovaném řízení se žalobce domáhal náhrady s odůvodněním, že dne datum požádal na Zastupitelském úřadu v Londýně o vydání nového cestovního pasu, neboť platnost původních cestovních pasů (o jejichž odnětí bylo nezákonně rozhodnuto v roce 2004) vypršela v roce 2005. Žalobce tak činil s vědomím, že jeho žádosti zřejmě nebude vyhověno, dokud nebudou zrušena prvotní nezákonná správní rozhodnutí z roku 2004. Správní orgán nedoručoval žalobci písemnosti na známou adresu v cizině a nový cestovní pas mu byl vydán až v květnu 2009. Dne datum proto podal k Obvodnímu soudu pro adresa žalobu, jíž se domáhal náhrady nemajetkové újmy. Věc vedená Obvodním soudem pro adresa posléze pod sp. zn. spisová značka byla soudem prvního stupně i odvolacím soudem projednávána několikrát, u každého z nich celkem třikrát. Posuzované řízení pravomocně skončilo rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, tak, že náhrada za nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení byla žalobci snížena pouze na částku částka s příslušenstvím a náhrada za nemajetkovou újmu z důvodu nezákonného odepření vydání cestovního pasu nebyla žalobci přiznána vůbec. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce dovolání, které bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu č.j. spisová značka ze dne datum jakožto údajně nepřípustné. Dne datum podal žalobce proti pravomocným rozhodnutím ústavní stížnost, která byla projednávána pod sp. zn. II. ÚS 545/23. Usnesením Ústavního soudu ze dne datum byla ústavní stížnost odmítnuta a usnesení bylo doručeno zástupci žalobce dne datum. Řízení zahájené žalobou u Obvodního soudu pro adresa dne datum tak probíhalo déle než 13 let a 11 měsíců. Extrémní nepřiměřenost délky řízení vyplývá i z toho, že jeho předmětem byl také nárok na odškodnění nepřiměřené délky předchozího řízení. K tomu odkázal žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 a rozsudky ESLP ve věci Golha vs. Česká republika, Žirovnický vs. Česká republika a Harjudinovič vs. Slovinsko. Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dne datum a žádal zaplacení peněžité náhrady újmy ve výši částka a písemnou omluvu. Dne datum zaslala žalovaná žalobci písemnou omluvu a zároveň stanovisko č.j. MSP-1359/2023-ODSK-ODSK, ze kterého vyplynulo, že žalovaná poskytne žalobci pouze peněžité odškodnění ve výši částka, a žalovaná vyzvala žalobce k poskytnutí bankovního spojení. To žalobce učinil datum, ke dni podání žaloby však ze strany žalované žádné plnění neobdržel nehledě na skutečnost, že částka částka uvedená ve stanovisku žalované vůbec neodpovídá kritériím příkladmo uvedeným v § 31a odst. 2 a § 31a odst. 3 písm. a) až e) zákona č. 82/1998 Sb. Posuzované řízení nebylo nijak skutkově ani právně složité. Jeho nepřiměřenou délku zapříčinila neschopnost soudů věc správně právně posoudit a z toho plynoucí trojí projednání věci nalézacím a odvolacím soudem, tzv. „soudní ping-pong“. Žalobce má rovněž za to, že základní částka by měla být zásadním způsobem navýšena, neboť byla stanovena v letech 2010-2011 a za tu dobu došlo v životní úrovni v České republice k výraznému posunu a to, co bylo přiměřené zadostiučinění před 15 lety, již není přiměřené dnes.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní žalobce skutečně uplatnil svůj nárok dne datum na poskytnutí omluvy a peněžité zadostiučinění ve výši částka. K projednání žádosti žalobce došlo dne datum a žalovaná konstatovala, že došlo v daném případě k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobci písemnou omluvu a peněžité zadostiučinění ve výši částka. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání žádosti žalobce zjistila, že řízení pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne datum, žalobce vystupoval v posuzovaném řízení v procesním postavení žalobce. Dne datum bylo vydáno usnesení, kterým byla žaloba podaná žalobcem vyloučena k samostatnému projednání. Řízení bylo nadále vedeno u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. V řízení byla místy shledána nekoncentrovanost. Délku posuzovaného řízení, které trvalo 14 let, je nutno hodnotit jako nepřiměřenou již jako celek. Žalobci proto žalovaná poskytla odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu formou písemné omluvy a peněžitého zadostiučinění ve výši částka. Na svém stanovisku žalovaná setrvává, je přesvědčena, že poskytnuté odškodnění odpovídá všem okolnostem případu. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 a konstantní judikatury. Žalovaná vycházela ze základní částky částka za rok trvání řízení, resp. částka za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Vzhledem k celkové délce řízení, které v posuzovaném případě pro žalobce trvalo celkem hodnota let, byl shledán důvod pro navýšení základní částky na částka za rok trvání řízení, resp. částka za měsíc trvání řízení. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 75 %, a to 25 % z důvodu složitosti řízení, 15 % z důvodu četnosti rozhodování soudů a 35 % z důvodu významu řízení pro žalobce. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení částka s příslušenstvím z titulu odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. (nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky správního řízení, nevydání nového cestovního pasu, za zásah do osobnostních práv žalobce, za zásah do práva na svobodu pohybu a pobytu). Řízení se vyznačuje určitým stupněm skutkové, právní a procesní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování prostřednictvím listin. Řízení bylo ovlivněno tím, že bylo třeba doručovat písemnosti do ciziny. Došlo zhruba k ročnímu přerušení řízení do skončení řízení o ústavní stížnosti. Procesně bylo dále rozhodováno např. o vstupu vedlejšího účastníka do řízení, o změně žaloby aj. V procesní věci bylo rozhodováno i dovolacím soudem. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, má řešení procesních otázek vliv na složitost řízení, a tudíž na celkovou délku řízení. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé třikrát, soud II. stupně třikrát a Nejvyšší soud dvakrát. Věc byla řešena dvakrát také před Ústavním soudem. Délka řízení je tedy z určité část způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobce se v posuzovaném řízení domáhal nároku na nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky správního řízení (včasné nevydání cestovního pasu, vydáno zhruba o rok a půl později), za zásah do osobnostních práv, za zásah do práva na svobodu pohybu a pobytu. Soud v rámci kompenzačního (posuzovaného) řízení však zhodnotil, že se žalobce o správní řízení téměř rok a půl nezajímal, ani řízení neurgoval. Nezajímal-li se žalobce po určitou dobu o toto správní řízení, za které v posuzovaném řízení požadoval zadostiučinění jako kompenzaci nejistoty ohledně výsledku řízení, tato nejistota, obdobně jako kompenzační řízení, mohla dosahovat pouze nízké intenzity. Význam posuzovaného řízení byl proto shledán jako snížený. Pokud by soud dospěl k závěru o oprávněnosti žaloby, aby lhůtu k plnění stanovil v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, a to z organizačně-technických důvodů na straně žalované. právnická osoba ohledem na částečné plnění žalovanou po podání žaloby dne datum bylo ke zpětvzetí žalobce řízení zastaveno co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Žalobce požádal žalovanou o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, žádost byla žalované doručena dne datum (žádost). Dne datum byla Obvodnímu soudu pro adresa doručena žaloba žalobce jako jednoho ze tří žalobců všech zastoupených stejným obecným zmocněncem o náhradu nemajetkové újmy ve výši částka, již žádal zaplatit po České republice – Ministerstvu vnitra a po žalované z důvodu újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení a z důvodu újmy vzniklé vydáním nezákonného rozhodnutí, neboť dne datum požádal žalobce na Zastupitelském úřadu v Londýně o vydání nového cestovního pasu a nový cestovní pas mu byl vydán až v květnu 2009, neboť jeho včasnému vydání bránila nezákonná správní rozhodnutí z roku 2004 (žaloba).

6. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalovanou k vyjádření se k žalobě (výzva), což žalovaná učinila dne datum (vyjádření).

7. Dne datum bylo vydáno usnesení, kterým se řízení zastavuje, neboť soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána předčasně, neboť dosud neuplynula lhůta stanovená zákonem pro projednání nároků žalobců u příslušného úřadu (usnesení zdejšího soudu č.j. spisová značka). Dne datum podal žalobce proti tomuto usnesení odvolání (odvolání). Dne datum předložil Obvodní soud pro adresa věc k projednání odvolání Městskému soudu v Praze (předkládací zpráva). Dne datum rozhodl Městský soud v Praze tak, že soud nepřipouští zastoupení žalobce jeho obecným zmocněncem a že se usnesení soudu I. stupně mění tak, že se řízení nezastavuje, neboť nedostatek podmínek řízení byl odstraněn (usnesení Městského soudu v Praze č.j. spisová značka).

8. Dne datum požádal žalobce soud o doručování písemností na jeho skutečnou adresu (žádost). Dne datum soud požádal příslušný odbor žalované o doručení písemností do Velké Británie (žádost o doručení). K vyřízení žádosti o doručení došlo až v červnu 2012 (vyřízení dožádání).

9. Dne datum bylo vydáno usnesení, kterým byla žaloba podaná žalobcem vyloučena k samostatnému projednání. Řízení bylo nadále vedeno u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka (usnesení).

10. Dne datum byla ve věci nařízeno jednání na datum (referát). Dne datum vstoupil do řízení jméno FO jako vedlejší účastník (vstup). Dne datum uplatnila žalovaná námitky proti vstupu vedlejšího účastníka (námitky). Dne datum se konalo ve věci ústní jednání (protokol). Usnesením ze dne datum byla připuštěna změna žaloby a nebylo připuštěno vedlejší účastenství jméno FO (usnesení zdejšího soudu č.j. spisová značka). Dne datum a dne datum podali žalobce a vedlejší účastník odvolání proti usnesení ze dne datum (odvolání). Dne datum byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání (předkládací zpráva). Městský soud v Praze svým usnesením ze dne datum napadené usnesení potvrdil (usnesení). Dne datum bylo podáno dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne datum (dovolání). Dne datum byl spis odeslán dovolacímu soudu (předkládací zpráva). Až dne datum rozhodl Nejvyšší soud, že se dovolání zamítá (usnesení Nejvyššího soudu č.j. spisová značka).

11. Dne datum bylo ve věci nařízeno ústní jednání na datum (referát). Dne datum se konalo ústní jednání (protokol). Dne datum byl ve věci vyhlášen rozsudek (protokol). Dne datum byla věc s odvoláními předložena odvolacímu soudu (předkládací zpráva). Dne datum Městský soud v Praze svým usnesením napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť rozsudek soudu prvního stupně byl nesprávný a z větší části nepřezkoumatelný. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že si neujasnil, co je předmětem řízení a kdo má vystupovat na straně žalované (usnesení č.j. spisová značka).

12. Dne datum se konalo ústní jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek (protokol). Dne datum byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání (předkládací zpráva). Dne datum Městský soud v Praze svým usnesením napadený rozsudek vyjma části výroku III. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť soud prvního stupně vycházel z odškodnění dvou samostatných nároků, z nichž jeden odvozuje přímo z porušení práv LZPS a občanského zákoníku a mylně dovodil újmu vyplývající z těchto zmiňovaných práv jako založenou jinou skutečností než dlouho trvajícím řízením. V rozporu s novou judikaturou vychází u odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouho trvající správní řízení z vyvratitelné domněnky vzniku újmy a aplikoval manuál kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR u ESLP z roku 2006 (usnesení Městského soudu v Praze č.j. spisová značka). Dne datum podal žalobce dovolání proti usnesení odvolacího soudu (dovolání). Dne datum byla věc předložena k rozhodnutí o dovolání (předkládací zpráva). Až dne datum Nejvyšší soud svým usnesením dovolání zamítl (usnesení Nejvyššího soudu č.j. spisová značka).

13. Dne datum byla věc z dovolacího soudu vrácena soudu prvního stupně (listina s razítkem). Dne datum bylo ve věci nařízeno jednání (referát). Jednání se však nekonalo, protože dne datum bylo řízení usnesením přerušeno do rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 1665/19 podané proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum (usnesení). Dne datum byl spis odeslán Ústavnímu soudu (referát). Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na datum (referát). Dne datum se konalo ústní jednání (protokol). Před dalším jednáním přišla dne datum žádost zástupkyně žalobce o odročení z důvodu úrazu (žádost o odročení). Jednání bylo odročeno na datum (referát). Dne datum byl vyhlášen rozsudek (protokol).

14. Dne datum byla věc s odvoláními účastníků předložena Městskému soudu v Praze (předkládací zpráva). Dne datum se konalo ústní jednání u odvolacího soudu (evidenční list). Na dalším jednání dne datum odvolací soud svým rozsudkem napadený rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I. změnil tak, že se zamítá žaloba co do částky částka s příslušenstvím, jinak jej potvrdil. Ve vyhovujícím výroku II. odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se zamítá žaloba co do částky částka s příslušenstvím a konstatuje se porušení práva žalobce, v zamítavém výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje. Právní moci rozsudek nabyl dne datum (rozsudek Městského soudu v Praze č.j. spisová značka). Dne datum byla věc předložena s dovoláním žalobce k rozhodnutí Nejvyššímu soudu (předkládací zpráva). Dne datum Nejvyšší soud svým usnesením dovolání odmítl, právní moc usnesení nastala datum (usnesení Nejvyššího soudu č.j. spisová značka). Dne datum byla odmítnuta ústavní stížnost žalobce proti usnesení Nejvyššího soudu vedená pod sp. zn. II. ÚS 545/23 (shodné tvrzení účastníků).

15. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dopisem ze dne datum (žádost). Žalovaná potvrdila přijetí žádosti žalobce dne datum (potvrzení ze dne datum). Ve svém stanovisku ze dne datum, č.j. MSP-1359/2023-ODSK-ODSK/7, žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 odst. 1 zákona s tím, že žalobci náleží nárok na zadostiučinění ve výši částka a vyzvala žalobce ke sdělení účtu, na které má být částka vyplacena (stanovisko). Žalovaná se dopisem ze dne datum žalobci omluvila za nemajetkovou újmu, která žalobci vznikla nesprávným úředním postupem, ke kterému došlo průtahy a nepřiměřenou délkou dosud neskončeného řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka, které probíhá od datum (omluva). Žalobce sdělil žalované své bankovní spojení dopisem ze dne datum (sdělení).

16. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

17. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále také jako „zák. o OdpŠk“, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

18. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

19. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

20. Podle § 5 písm. b) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

21. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

22. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

23. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

25. Podle § 31a odst. 2 zák. o OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

26. Podle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,

d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a

e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

27. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věty první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli podezřelý výraz obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „ESLP“ či „Soud“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu.

28. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

29. Ve vztahu k otázce hodnocení přiměřenosti délky probíhajícího kompenzačního řízení se judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka) ustálila na závěru, že ani u kompenzačních řízení není možné vycházet z abstraktní, předem dané, doby řízení, která by mohla být pokládána za nepřiměřenou, nýbrž i v tomto případě je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu a přiměřenost délky kompenzačního řízení posoudit za užití všech kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk, jakkoliv se u toho soud musí vyvarovat jejich aplikace stejným způsobem, než jak byla zjištěna a jak se podepsala na modifikaci základní částky přiznané v původním nepřiměřeně dlouhém řízení. Má-li se tedy i z tohoto pohledu jednat o úplné právní posouzení otázky přiměřenosti délky kompenzačního řízení, je nezbytné vyjít nejen z vlastní délky tohoto řízení, ale též ze zhodnocení dalších kritérií, jež jsou v § 31a odst. 3 OdpŠk upravena.

30. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, přitom dospěl Nejvyšší soud k závěru, že do celkové délky řízení se u řízení, jehož předmětem byl nárok proti státu podle zákona č. 82/1998 Sb., který bylo třeba předběžně uplatnit podle § 14 a 15 OdpŠk, zahrnuje i doba předběžného projednání nároku podle § 14 OdpŠk, maximálně však v délce 6 měsíců (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

31. V posuzovaném řízení žalobce požádal žalovanou o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu dne datum. Posuzované řízení tak trvalo celkem hodnota let (od datum do datum, kdy byla odmítnuta ústavní stížnost žalobce).

32. Předmětem řízení byla náhrada nemajetkové újmy podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. ve výši částka s příslušenstvím z důvodu újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení a z důvodu újmy vzniklé vydáním nezákonného rozhodnutí.

33. Řízení bylo usnesením ze dne datum, tedy po více než devíti letech a 8 měsících od zahájení řízení, přerušeno do rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 1665/19 o ústavní stížnosti podané proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, kterým bylo zamítnuto dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým zrušil druhý rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé a vrátil věc k dalšímu řízení. Rozhodnutí Ústavního soudu není ve spise založeno, ale dne datum bylo ve věci nařízeno jednání, tudíž je zřejmé, že spis se v tuto dobu vrátil z Ústavního soudu. Posuzované řízení tedy bylo přerušeno po dobu jednoho roku. Byť se jednalo o přerušení řízení na návrh účastníka, bylo tak učiněno dle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni rozhodování soudu (dále jen „o.s.ř.“), a bylo tedy na soudu, aby si důvodnost přerušení sám posoudil (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Přerušení v důsledku vyčkání na vyřešení otázky mající přímý dopad do řízení lze vyhodnotit jako účelné.

34. Ve věci bylo v době od datum do datum řešeno nepřipuštění vstupu vedlejšího účastníka do řízení, o této procesní otázce rozhodoval odvolací i dovolací soud.

35. Věc sama byla rozhodována na třech stupních soudní soustavy a rovněž u Ústavního soudu, soud prvního stupně rozhodoval třikrát, odvolací soud třikrát a Nejvyšší soud dvakrát. Proti poslednímu rozhodnutí dovolacího soudu byla podána ústavní stížnost. První rozsudek soudu I. stupně odvolací soud zrušil, neboť rozhodnutí soudu I. stupně bylo vnitřně rozporné, soud si neujasnil předmět řízení ani s kým má být jednáno na straně žalované. Po skutkové stránce se nejednalo o obtížnou věc, ani po právní stránce se nejednalo o věc mimořádně složitou. Po procesní stránce byla věc mírně obtížná pouze zpočátku v prvních letech (vyloučení věci k samostatnému projednání, nepřipuštění vstupu vedlejšího účastníka, doručování do zahraničí), dále již byla procesně jednoduchá.

36. Žalobce se na délce řízení nepodílel žádnými kroky, jež by bylo možné hodnotit jako obstrukčního charakteru, ale přispěl k ní využíváním řádných i mimořádných opravných prostředků. Žalovanou namítaná pasivita žalobce souvisí s řízením před správními orgány, které bylo posuzováno právě v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka a pro toto řízení není relevantní.

37. Ke zhodnocení chování orgánů státu v průběhu řízení, soud uvádí, že v posuzovaném řízení shledal v některých jeho částech průtahy v podobě nečinnosti soudu. Soud v daném případě shledal průtahy v období od datum, kdy zaslal soud prvního stupně Nejvyššímu soudu spis s dovoláním do rozhodnutí odvolacího soudu o nepřipuštění vedlejšího účastenství, do datum, kdy bylo o dovolání rozhodnuto. Sice na rozhodování dovolacího soudu nelze nahlížet stejně jako na rozhodování soudů I. a II. stupně, je však třeba uzavřít, že lhůta šest měsíců pro procesní rozhodnutí ve věci vedlejšího účastenství by měla být i v případě dovolacího soudu dostačující. Soud tedy v tomto případě shledal průtah v délce sedmi měsíců. Znovu pak soud shledal průtah v období od datum, kdy zaslal soud prvního stupně Nejvyššímu soudu spis s dovoláním do rozhodnutí odvolacího soudu o věci samé, do datum, kdy bylo o dovolání rozhodnuto. I kdyby se za dobu přiměřenou pro rozhodnutí dovolacího soudu považoval jeden rok, pak by v tomto případě došlo k průtahu v délce téměř jednoho roku. V posuzovaném řízení tak byl tedy shledán průtah v délce celkem hodnota roku a 7 měsíců.

38. Při posouzení významu řízení pro žalobce vyšel soud ze skutečnosti, že posuzované řízení nemá typově vyšší význam pro účastníky řízení, jako je tomu například v případě řízení podezřelý výraz, opatrovnického, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Byť by se nabízelo, že řízení, v němž se účastník domáhá kompenzace za nepřiměřenou délku řízení, ve kterém se rovněž řešil jeho nárok na náhradu za nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky řízení (a nezákonného rozhodnutí), má zvýšený význam pro účastníka, neboť je mu opakovaně spravedlnost odpírána, vyjdeme-li z premisy „opožděná spravedlnost je odepřená spravedlnost“, není tomu tak, jak opakovaně ve svých rozhodnutích odkazuje Nejvyšší soud, např. usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

39. Námitky žalované o jí uváděných důvodech pro snížení náhrady z důvodu sníženého významu řízení pro žalobce zůstaly neprokázané, neboť žalovaná i přes poučení soudu uvedla, že nemá žádné důkazy, které by ke svým tvrzením označila. Ustálená judikatura dovolacího soudu vychází ze závěru, že při absenci skutečností zakládajících zvýšený nebo snížený význam předmětu řízení pro poškozeného je nutné dojít k závěru o jeho standardním významu, který se v základní částce odškodnění nijak neprojeví (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Rubem uvedené úvahy je, že v případě nižšího významu předmětu řízení pro poškozeného, tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní o této okolnosti žalovanou a není povinností soudu zjišťovat nad rámec tvrzení účastníků okolnosti rozhodné pro posouzení významu předmětu řízení pro poškozeného.

40. Na základě shora popsaného průběhu řízení je nutné uzavřít, že celková délka řízení 14 let byla nepřiměřená a v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk, přičemž v důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá, neboť porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové, morální újmy na straně žalobce/stěžovatele (srov. rozsudek ESLP ve věci Apicella proti Itálii, § 93), a to minimálně v důsledku jeho právní nejistoty vycházející z nepřiměřeně dlouhé doby řízení a s tím spojené nejistoty, jakým způsobem spor dopadne. Daný případ pak soud neshledal jako výjimečný v tom smyslu, že by žalobci nemělo být přiznáno zadostiučinění v relutární formě (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 862/10).

41. Soud v daném případě vycházel ze základní částky za rok trvání řízení ve výši částka (blíže viz Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010), v níž zohlednil extrémní délku posuzovaného řízení, která byla značně nepřiměřená. Za první dva roky trvání řízení pak počítal soud s částkou v poloviční výši. Celkem základní částka za řízení dlouhé 14 let činí částka (částka + částka + 12 x částka). Tuto částku soud ponížil o 5 % z důvodu počáteční procesní obtížnosti věci a o dalších 10 % z důvodu rozhodování na více stupních soudní soustavy v důsledku tzv. soudního ping-pongu (první rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen v důsledku závažného pochybení na straně soudu, a to částečné nepřezkoumatelnosti, nezjištění předmětu řízení a ujasnění si osoby žalované, a druhému rozsudku soudu prvního stupně bylo vytčeno, že jeho právní posouzení je chybné, neboť nereagoval na aktuální judikaturu vyšších soudů a mylně dovodil újmu vyplývající z těchto zmiňovaných práv jako založenou jinou skutečností než dlouho trvajícím řízením) – srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 1303/21. Ke zvýšení částky pak soud nepřistoupil, neboť průtahy v řízení soud zohlednil při posouzení dané délky řízení jako nepřiměřené a jednalo by se pak o duplicitní odškodnění. Soud tedy základní částku snížil celkem o 15 % (odpovídající částka) a dospěl tak k částce částka.

42. K námitce žalobce ohledně překonání stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Nejvyšší soud proto i ve své nedávné judikatuře několikrát zopakoval, že nenachází důvod, pro který by bylo namístě tuto právní otázku posuzovat nyní jinak, na čemž i nadále setrvává (kromě rozsudků zmíněných dovolatelem srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Tento postoj dovolacího soudu je současně ve shodě s aktuální judikaturou Ústavního soudu, jak patrno např. z bodů 44 a 45 odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 1303/21, nebo z usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 723/22, a ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2064/22).

43. Na základě shora uvedeného soud žalobci přiznal částku částka (částka po odečtení již vyplacené částky částka) a ve zbytku, tj. co do částky částka, soud žalobu včetně odpovídajícího příslušenství zamítl.

44. Úrok z prodlení žalobci náleží ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku u žalované (k tomu srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010), žádost žalobce byla žalované doručena dne datum. Výše úroku z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

45. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce (viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) právo na plnou náhradu nákladů řízení, přičemž řízení bylo částečně zastaveno ze zavinění žalované, která částečně plnila po podání žaloby. Náklady řízení žalobce v celkové výši částka spočívají v zaplaceném soudním poplatku částka a v odměně advokáta, která je tvořena: ⟪LB:lb_001⟫ - částkou částka, tj. odměnou za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, replika k vyjádření žalované a účast u jednání dne datum), přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí částka [vypočteno z tarifní hodnoty částka stanovené dle § 9 odst. 4 písm. a) AT], ⟪LB:lb_002⟫ - částkou částka, tj. odměnou za jeden právní služby dle § 11 odst. 2 AT za úkon právní služby: návrh ve věci nesprávně stanoveného soudního poplatku, který svojí povahou odpovídá odvolání nikoliv ve věci samé, ⟪LB:lb_003⟫ - odměnou advokáta za 6 paušálních náhrad hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 AT) ⟪LB:lb_004⟫ - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši částka.

46. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal důvod pro její prodloužení. Soud v tomto ohledu souhlasí se žalobcem, že kdo jiný než žalovaná jako organizační složka státu by měla dodržet pariční lhůtu stanovenou zákonem a nikoliv žádat o výjimku z ní.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.