OSPH05 24 C 129/2025-13

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 18 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 572 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 15. 1. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 12 505 Kč s úroky z prodlení z částky 10 178 Kč ve výši 14,75 % ročně od 15. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 18 750 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 15.1.2024 do zaplacení a částky 2 327 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla prostřednictvím stránky Anonymizováno dne 13.3.2023 uzavřena smlouva o zápůjčce, resp. dne 15.5.2023 a dne 1.6.2023 žádosti o navýšení zápůjčky, na základě nichž žalobce poskytl žalovanému na jeho bankovní účet dne 13.3.2025 Kč částku 6 000 Kč, dne 15.5.2023 částku 5 000 Kč a dne 1.6.2023 částku 4 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 750 Kč nejpozději do 14.1.2024. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, příp. nahlédnutím do relevantních databází. Žalovaný přes upomínky na danou pohledávku zaplatil pouze částku 6 428 Kč, kterou žalobce započetl ve výši 6 255 Kč na dlužnou smluvní pokutu a ve zbývající výši 173 Kč na náklady spojené s uplatněním dané pohledávky. Žalobce tak požaduje dosud neuhrazenou dlužnou částku jistiny a poplatku v celkové výši 18 750 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z této částky od 15.1.2024 do zaplacení a dále zaplacení nákladů spojených s vymáháním (náklady upomínek) ve zbývající dlužné výši 2 327 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení a právní zástupkyně žalobce, když žalobce a jeho právní zástupkyně se z jednání omluvili a žalovaný se, ač řádně předvolán, nedostavil bez omluvy.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce uzavřel s žalovaným (po provedení jednokorunové verifikační platby z účtu žalovaného) dne 13.3.2023 (prostřednictvím prostředků komunikace na dálku po zaslání podpisového kódu) smlouvu o zápůjčce a dne 15.5.2023 a 1.6.2025 dodatky smlouvy o zápůjčce, kterými se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, dále 5 000 Kč a dále 4 000 Kč, a to na tam vymezený bankovní účet žalovaného a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem v celkové výši 3 750 Kč nejpozději do 27.6.2023 (prokázáno smlouvou o zápůjčce, dodatky, výpis z účtu žalobce o provedení verifikační platby žalovaného dne 8.8.2022). Žalovanému byla na jeho bankovní účet žalobcem dne 13.3.2023 vyplacena částka 6 000 Kč, dne 15.5.2023 částka 5 000 Kč a dne 1.6.2023 částka 4 000 Kč (prokázáno výpisy z bankovního účtu žalobce). Žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzval k úhradě mimo jiné žalované částky (viz předžalobní upomínka z 511.2024 včetně poštovního podacího archu).

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2 věta první).

7. Podle § 87 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V daném případě má soud po provedeném dokazování za zcela prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 2395 a násl. o.z. smlouvu o spotřebitelském úvěru (posouzeno dle obsahu uzavřené smlouvy) ve znění dvou dodatků z 15.5. a 1.6.2023, na jejímž základě žalobce fakticky poskytl žalovanému na jeho bankovní účet ve dnech 13.3., 15.5. a 1.6.2023 částky 6 000 Kč, 5 000 Kč a 4 000 Kč, což vyplývá z výpisů z bankovního účtu žalobce.

10. Soud se proto dále s ohledem na znění ust. § 87 zákona zabýval tím, zda žalobce před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Soud v daném rozsahu uzavřel, že v žalobě zejména absentují jakákoli konkrétní skutková tvrzení (a návrhy důkazů k jejich prokázání) ohledně toho, jakým faktickým způsobem (z jakých zcela konkrétních zdrojů, informací, jak doložených) byla vůbec zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když žalobce pouze zcela obecně uvedl, že vycházel z informací vyžádaných od žalovaného, příp. jej lustroval v příslušných databázích, aniž by však jakkoli specifikoval, jaká konkrétní zjištění a z jakých konkrétních doložených skutečností učinil; stejně tak v žalobcem pouze předložených listinných důkazech jakékoli zkoumání úvěruschopnosti žalovaného absentuje. Žalobce se přitom nedostavením se k nařízenému jednání sám zbavil možnosti, aby byl v tomto rozsahu o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání (ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv) poučen dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Poučení podle § 118a lze přitom nepřítomné straně písemně poskytnout pouze ve zcela výjimečných případech daných specifickou situací konkrétního případu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3.10.2006, sp. zn. I. ÚS 173/06), o který se však v této věci nejedná, neboť žalobce podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci, ve kterých se téměř vždy jedná o pohledávky vzniklé z titulu spotřebitelských úvěrů, žalobci (i jeho právní zástupkyni) je tak známo, že je nutné tvrdit a doložit důkazy prokazující, že byla žalobcem před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Soud tak uzavřel, že ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemohl učinit fakticky žádná skutková zjištění. Žalobce tedy neunesl v daném rozsahu břemeno tvrzení a břemeno důkazu ohledně platného uzavření úvěrové smlouvy, když soud danou smlouvu (ve znění dodatků) posoudil jako absolutně neplatnou, neboť při jejich uzavírání bylo postupováno v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona.

11. S ohledem na výše uvedené má žalobce podle § 87 věty třetí zákona nárok pouze na vrácení žalovanému prokazatelně vyplacené a nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný sám v řízení tvrdil, že žalovaný vrátil finanční prostředky ve výši 6 428 Kč (což žalovaný nijak nesporoval), tuto částku proto soud započetl na dlužnou jistinu, žalovanému proto uložil povinnost zaplatit zbývající dlužnou jistinu úvěru ve výši 8 572 Kč (6 000+5 000+4 000 – 6 428), a to z důvodu prodlení žalovaného spolu se zákonnými úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vl. č. 351/2013 Sb. dle žaloby až ode dne 15.1.2024 do zaplacení (když z předložených dodatků smlouvy o zápůjčce se podává, že nejzazší splatnost byla sjednána již dne 27.6.2023, o této lhůtě k plnění přitom žalovaný zjevně věděl a soud ji s ohledem na výši jistiny považuje za přiměřenou k plnění, žalobce však úroky z prodlení požadoval až od 15.1.2024 a v nižší výši, než jaká platila od 28.6.2023, soud proto v tomto rozsahu vyšel z žalobního petitu). Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. Ve zbytku má soud žalovaný nárok za nedůvodný z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byl žalobcem požadován (až už se jedná o smluvní poplatek, smluvní náklady spojené s vymáháním či smluvní pokutu, na kterou měly být úhrady žalovaného započteny), proto soud rozhod, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když poměr ne/úspěchu účastníků ve věci je cca poloviční, proto žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění prostřednictvím návrhu na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb., jímž se vydává exekuční řád.