OSPH05 24 C 140/2025-20

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem Adresa žalovaného B ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 33 880 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od 5.2.2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 6 500 Kč, částku 2 500 Kč, částku 7 380 Kč a úroky z prodlení ⟪LB:lb_001⟫ - z částky 26 500 Kč ve výši 14 75 % ročně od 12.5.2024 do 4.2.2025, ⟪LB:lb_002⟫ - z částky 6 500 Kč ve výši 14,75 % ročně od 5.2.2025 do zaplacení, ⟪LB:lb_003⟫ - z částky 20 000 Kč ve výši převyšující 12 % ročně až do výše 14,75 % ročně od 12.5.2024 do 4.2.2025, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 33 880 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 11.4.2024 uzavřena Smlouva o zápůjčce (dále jen „Smlouva“), na základě které žalobce poskytl žalovanému na účet č. č. účtu částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 500 Kč do 11.5.2024. Před uzavřením Smlouvy žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím od něj zjištěných informací o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a jejich ověřením na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Žalovaný byl v prodlení se splacením dlužné jistiny a poplatku, proto mu žalobce dne 18.5.2024, 25.5.2024, 1.6.2024, 10.6.2024 a 25.6.2024 zaslal upomínky s výzvou k plnění, za které si v souladu s čl. 2.3 Smlouvy účtoval účelně vynaložené náklady ve výši 2 500 Kč (5x500 Kč). Žalobce dále požaduje v souladu s čl. 2.3 Smlouvy smluvní pokutu ve výši 7 380 Kč (0,1 % denně z dlužné jistiny od 12.5.2024 do 16.5.2025). Žalobce konečně požaduje i úroky z prodlení z dlužné jistiny a poplatku ve výši 14,75 % ročně od 12.5.2024 do zaplacení. Žalovaný ničeho nezaplatil přes předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobce a jeho právní zástupkyně se z jednání omluvili a žalovaný se, ač řádně předvolán, nedostavil bez omluvy.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 11.4.2024 (prostředky komunikace na dálku po zaslání podpisového kódu a po ověření totožnosti žalovaného provedením potvrzovací korunové transakce z bankovního účtu žalovaného – viz potvrzením o provedené platbě jméno FO ve výši 1 Kč dne 7.11.2016) Smlouvu, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 500 Kč do 11.5.2024; v případě prodlení s plněním se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady (prokázáno smlouvou o zápůjčce z 11.4.2024). Žalovanému byla na jeho bankovní účet č. č. účtu dne 11.4.2024 vyplacena částka ve výši 20 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu č. č. účtu). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou podanou k poštovní přepravě dne 30.1.2025 (prokázáno předžalobní upomínkou z 30.1.2025 včetně poštovního podacího lístku).

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2 věta první).

7. Podle § 87 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V daném případě má soud s ohledem na výše uvedené za zcela prokázané, a to Smlouvou ve spojení s identifikací žalovaného prostřednictvím vlastnictví jeho bankovního účtu, že žalobce s žalovaným uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 2395 a násl. o.z. smlouvu o spotřebitelském úvěru (posouzeno dle obsahu uzavřené Smlouvy), na jejímž základě žalobce fakticky na účet žalovaného dne 11.4.2024 vyplatil finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, což vyplývá z výpisu z účtu č. č. účtu.

10. Soud se proto dále s ohledem na znění ust. § 87 zákona zabýval tím, zda žalobce před poskytnutím tohoto úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Soud v daném rozsahu uzavřel, že v žalobě zejména absentují jakákoli konkrétní skutková tvrzení (a návrhy důkazů k jejich prokázání) ohledně toho, jakým faktickým způsobem (z jakých zcela konkrétních zdrojů, informací, jak doložených) byla vůbec zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když žalobce pouze obecně uvedl, že vycházel z informací vyžádaných od žalovaného; v žalobcem pouze předložených listinných důkazech však prokázání jakéhokoli zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zcela absentuje. Žalobce se přitom nedostavením se k nařízenému jednání sám zbavil možnosti, aby byl v tomto rozsahu o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání (ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy) poučen dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Poučení podle § 118a lze přitom nepřítomné straně písemně poskytnout pouze ve zcela výjimečných případech daných specifickou situací konkrétního případu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3.10.2006, sp. zn. I. ÚS 173/06), o který se však v této věci nejedná, neboť žalobce podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci, ve kterých se téměř vždy jedná o pohledávky vzniklé z titulu spotřebitelských úvěrů, žalobci (i jeho právní zástupkyni) je tak známo, že je nutné tvrdit a doložit důkazy prokazující, že byla žalobcem před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Soud tak uzavřel, že ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemohl učinit fakticky žádná skutková zjištění. Žalobce tedy neunesl v daném rozsahu břemeno tvrzení a břemeno důkazu ohledně platného uzavření úvěrové smlouvy, když soud danou Smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou, neboť při jejím uzavírání bylo postupováno v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona.

11. S ohledem na výše uvedené má žalobce podle § 87 věty třetí zákona nárok pouze na vrácení žalovanému prokazatelně vyplacené a nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by na poskytnutý úvěr něčeho splatil. Soud žalovanému proto uložil povinnost zaplatit dlužnou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, a to z důvodu prodlení žalovaného spolu se zákonnými úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. avšak až ode dne 5.2.2025 (tj. ve výši 12 % ročně) do zaplacení, a to z toho důvodu, že v řízení byl k důkazu předložen pouze jediný poštovní podací lístek, prokazující, že žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky až poštovní zásilkou podanou dne 30.1.2025, dřívější doručení jakýchkoli výzev k plnění do dispoziční sféry žalovaného v řízení nebylo nijak prokázáno (k případným žalobcem tvrzeným výzvám k plnění nebyl doložen žádný doklad o jejich doručení do sféry žalovaného). Dle § 573 o.z. tak byla výzva k plnění doručena dne 3.2.2025, následující den mohl žalovaný plnit a od 5.2.2025 byl v prodlení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno v výroku I. tohoto rozsudku.

12. Ve zbytku má soud žalovaný nárok za nedůvodný z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byl žalobcem požadován (až už se jedná o smluvní poplatek, smluvní náklady spojené s vymáháním či smluvní pokutu), resp. z důvodu neprokázání dřívějšího prodlení žalovaného (pokud se jedná o úrok z prodlení), soud proto žalobu co do požadovaného smluvního poplatku, nákladů na vymáhání, smluvní pokuty a úroků z prodlení za období předcházející 5.2.2025, resp. úroků z prodlení běžících od 5.2.2025 až do zaplacení ve výši převyšující 12 % ročně zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když poměr ne/úspěchu účastníků ve věci je cca poloviční, proto žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění prostřednictvím návrhu na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb., jímž se vydává exekuční řád.