OSPH05 24 C 358/2024-15

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 19 860 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 900 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 18.11.2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 11 960 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 18.11.2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 24.7.2024 domáhá po žalovaném zaplacení částky 19 860 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 16.8.2023 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 6 300 Kč ve 3 měsíčních splátkách, poslední splátka měla být uhrazena 17.11.2023. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 7 100 Kč, kterou žalobce započítal na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, náklady spojené s uplatněním pohledávky a výše uvedený poplatek. Žalobce tak požaduje dosud neuhrazenou dlužnou částku jistiny a poplatku ve výši 19 860 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z této částky od 18.11.2023 do zaplacení. Žalovanou částku žalovaný přes předžalobní upomínku nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobce a jeho právní zástupkyně se z jednání omluvili a žalovaný se nedostavil, ač řádně předvolán, bez omluvy.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 16.8.2023 (prostřednictvím prostředků komunikace na dálku po zaslání podpisového kódu) smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem 6 300 Kč v měsíčních splátkách po 7 100 Kč splatných k 31. dni, 62. dni a 93. dni ode dne poskytnutí částky 15 000 Kč; v případě prodlení s plněním se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady (prokázáno smlouvou o zápůjčce z 16.8.2023, potvrzením o provedené platbě Anonymizováno). Žalovanému byla na jeho bankovní účet č. č. účtu dne 16.8.2023 vyplacena částka ve výši 15 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu č. č. účtu). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní upomínkou z 2.7.2024 včetně poštovního podacího lístku).

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2 věta první).

7. Podle § 87 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V daném případě má soud po provedeném dokazování za zcela prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 2395 a násl. o.z. smlouvu o spotřebitelském úvěru (posouzeno dle obsahu uzavřené smlouvy), na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému dne 16.8.2023 peněžité prostředky ve výši 15 000 Kč, což vyplývá z výpisu z účtu č. č. účtu, nadto přijetí této částky žalovaný v řízení nijak nesporoval.

10. Soud se proto dále s ohledem na znění ust. § 87 zákona zabýval tím, zda žalobce před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Soud v daném rozsahu uzavřel, že v žalobě zejména absentují jakákoli konkrétní skutková tvrzení (a návrhy důkazů k jejich prokázání) ohledně toho, jakým faktickým způsobem (z jakých zcela konkrétních zdrojů, informací, jak doložených) byla vůbec zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když žalobce pouze obecně uvedl, že vycházel z informací vyžádaných od žalovaného; v žalobcem pouze předložených listinných důkazech jakékoli zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zcela absentuje. Žalobce se přitom nedostavením se k nařízenému jednání sám zbavil možnosti, aby byl v tomto rozsahu o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání (ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv) poučen dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Poučení podle § 118a lze přitom nepřítomné straně písemně poskytnout pouze ve zcela výjimečných případech daných specifickou situací konkrétního případu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3.10.2006, sp. zn. I. ÚS 173/06), o který se však v této věci nejedná, neboť žalobce podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci, ve kterých se téměř vždy jedná o pohledávky vzniklé z titulu spotřebitelských úvěrů, žalobci (i jeho právní zástupkyni) je tak známo, že je nutné tvrdit a doložit důkazy prokazující, že byla žalobcem před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Soud tak uzavřel, že ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemohl učinit fakticky žádná skutková zjištění. Žalobce tedy neunesl v daném rozsahu břemeno tvrzení a břemeno důkazu ohledně platného uzavření úvěrové smlouvy, když soud danou smlouvu (ve znění dodatků) posoudil jako absolutně neplatnou, neboť při jejich uzavírání bylo postupováno v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona.

11. S ohledem na výše uvedené má žalobce podle § 87 věty třetí zákona nárok pouze na vrácení žalovanému prokazatelně vyplacené a nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by na poskytnutý úvěr splatil více než žalobcem samotným tvrzenou částku 7 100 Kč, tuto částku proto soud započetl na dlužnou jistinu, žalovanému proto uložil povinnost zaplatit zbývající dlužnou jistinu úvěru ve výši 7 900 Kč, a to z důvodu prodlení žalovaného spolu se zákonnými úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vl. č. 351/2013 Sb. ode dne 18.11.2023 až do zaplacení, když žalovaný věděl již při podpisu smlouvy, že nejpozději dne 17.11.2023 měl vrátit celou zapůjčenou částku, od 18.11.2023 tak byl v prodlení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. Ve zbytku má soud žalovaný nárok za nedůvodný z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byl žalobcem požadován (až už se jedná o smluvní poplatek, smluvní náklady spojené s vymáháním či smluvní pokutu), proto soud rozhod, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když poměr ne/úspěchu účastníků ve věci je cca poloviční, proto žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění prostřednictvím návrhu na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb., jímž se vydává exekuční řád.