OSPH05 5 C 115/2024-54

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_005⟫ 3. Jméno žalované C, narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C ⟪LB:lb_006⟫ o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že výlučným vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, k. ú. adresa, obec adresa, je žalobkyně Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladu řízení částku 15 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala určení toho, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, k. ú. adresa, obec adresa, s tím, že z katastru nemovitostí zjistila, že u těchto nemovitých věcí v jejím vlastnictví je veden duplicitní zápis, kdy jsou jako spoluvlastníci uvedených pozemků v katastru nemovitostí zapsáni mj. žalovaní. Žalobkyně uvedla, že vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyla dříve než žalovaní, a to na základě kupní smlouvy ze dne 26. 11. 2004, přičemž žalovaní měli spoluvlastnictví nabýt na základě projednání dodatečného dědictví v roce 2013. Dle žalobkyně je to navíc právě ona, komu svědčí posloupnost zápisů, které navazují, když ostatní zápisy nenavazují, neboť pozemek byl rozparcelován a prodán. K duplicitnímu zápisu došlo v souvislosti s prováděnou digitalizací souboru popisných informací v k. ú. adresa, kdy dle zjištění parcely Anonymizováno měly být sloučeny a přečíslovány v roce 1964 do parcely Anonymizováno a byly evidovány ve vlastnictví paní jméno FO. jméno FO dne 10. 6. 1974 pozemek č. hodnota rozparcelovala a postupně rozprodala mezi jednotlivé vlastníky. Díl právnická osoba a Anonymizováno byl obsažen do pozemku Anonymizováno o výměře 546 m2 a prodán panu jméno FO, od kterého jej následně koupila společnost právnická osoba. Zmiňovaný pozemek se měl následně rozpadnout do pozemku Anonymizováno, které dohromady dávají v součtu 546 m2. Žalobkyně kontaktovala všechny spoluvlastníky předmětných pozemků zapsané na příslušném listu vlastnictví včetně žalovaných, avšak pouze se dvěma uzavřela dohodu o narovnání a uznání vlastnického práva. Ostatní osoby na výzvu žalobkyně nereagovali.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

4. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4625/2018). Určovací žaloba ve smyslu § 80 o. s. ř. je zásadně žalobou preventivního charakteru a má místo jen tam, kde lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, případně v těch případech, v nichž tento typ žaloby účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96). V projednávané věci má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem, neboť vlivem duplicitního zápisu v katastru nemovitostí nemůže se svým majetkem volně disponovat a rozhodnutí soudu je nezbytné pro změnu zápisu v katastru nemovitostí. Na základě rozhodnutí soudu má být tedy dosaženo souladu mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 22 Cdo 4036/2013).

5. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a o. s. ř. a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

6. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:

7. Žalobkyně uzavřela dne 26. 11. 2004 kupní smlouvu se společností právnická osoba., jejímž předmětem byl mj. pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 546 m2 zapsaný na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí právnická osoba pro Anonymizováno (kupní smlouva ze dne 26. 11. 2004). Společnost právnická osoba. (dříve právnická osoba) tento pozemek v roce 1998 odkoupila od pana jméno FO (kupní smlouva ze dne 13. 2. 1998). jméno FO byl vlastníkem pozemku z titulu smlouvy o převodu nemovitostí, kterou uzavřel dne 8. 4. 1974 s adresa, přičemž pozemek je v této smlouvě specifikován jako pozemek č. kat. Anonymizováno, a to oddělná část Anonymizováno o výměře 187 m2 (smlouva o převodu nemovitostí ze dne 8. 4. 1974). V notářském zápisu ze dne 10. 6. 1974 paní jméno FO prohlásila, že je vlastníkem zahrad č. kat. Anonymizováno a Anonymizováno zapsaných nově jako zahrada č. parc. Anonymizováno na LV č. hodnota a v evidenčním listu č. hodnota pro obec adresa u adresa. Obsahem tohoto notářského zápisu bylo ujednání o kupní smlouvě, kterou uzavřela paní jméno FO jako prodávající a pan jméno FO jako kupující, kdy předmětem této smlouvy byl zmiňovaný pozemek nově značený jako č. parc. Anonymizováno o celkové výměře 359 m2, resp. pozemkový dílec označený písmenem Anonymizováno o výměře 152 m2 (dříve zahrada č. kat. Anonymizováno) a pozemkový dílec označený písmenem Anonymizováno o výměře 207 m2 (dříve zahrada č. kat. Anonymizováno) (notářský zápis Anonymizováno ze dne 10. 6. 1974). Usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 4. 10. 2013, č. j. 17 D 219/2004-190 byla v dodatečném řízení o dědictví po jméno FO schválena dohoda o vypořádání dědictví, a to tak, že žalovaní a dále paní jméno FO a pan jméno FO nabyli spoluvlastnické podíly k pozemkům ve zjednodušené evidenci – parcela původ Pozemkový katastr (PK) – parc. č. hodnota, parc. č. hodnota, parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, vše v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsáno na LV č. hodnota pro k. ú. adresa. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že zůstavitel jméno FO nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny k nemovitostem zapsaných na LV č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, a to na základě dodatečného projednání dědictví po jeho matce jméno FO (usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 4. 10. 2013, č. j. 17 D 219/2004-190). V katastru nemovitostí je nyní jako vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 192 m2 a pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 173 m2 zapsaných na LV č. hodnota pro k. ú. adresa zapsána žalobkyně jako vlastník a dále žalovaní a paní jméno FO a pan jméno FO jako spoluvlastníci (výpis z katastru nemovitostí ze dne 4. 4. 2024). Žalobkyně se písemně obrátila na žalované v souvislosti s vyřešením duplicitního zápisu v katastru nemovitostí, avšak nikdo z žalovaných na výzvu nereagoval (předžalobní výzva ze dne 25. 5. 2024).

8. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se společností právnická osoba. kupní smlouvu, jejímž předmětem byl mj. pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 546 m2 zapsaný na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí právnická osoba pro Anonymizováno. Společnost právnická osoba. tento pozemek nabyla na základě smlouvy od pana jméno FO, který část pozemku o výměře 359 m2 nabyl od paní jméno FO a část pozemku o výměře 187 m2 od adresa (celková výměra odpovídá 546 m2). Zmiňovaný pozemek parc. č. Anonymizováno vznikl sloučením parcel dříve evidovaných pod č. hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno, přičemž byl rozdělen na dílce Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, kdy díl Anonymizováno nabyl pan jméno FO od adresa a díly Anonymizováno a Anonymizováno od paní jméno FO, to vše v roce 1974. Pozemek parc. č. Anonymizováno o celkové výměře 546 m2 byl následně rozdělen na pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 192 m2 a pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 173 m2, jejichž určení vlastnictví se žalobkyně v tomto řízení domáhá. Nahlédnutím do katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 181 m2 zapsaný na LV č. hodnota v k. ú. adresa je pozemkem sousedícím s pozemky parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno, přičemž všechny tyto pozemky mají v součtu výměru 546 m2, kdy se jedná o výměru původního pozemku parc. č. Anonymizováno, který žalobkyně nabyla na základě smlouvy uzavřené se společností právnická osoba. v roce 2004. Nahlédnutím do katastru nemovitostí soud ověřil tvrzení žalobkyně ohledně pozemku parc. č. Anonymizováno, který není předmětem tohoto řízení, avšak měl být jedním ze tří nově vzniklých pozemků z původního pozemku žalobkyně, kdy všechny tyto tři pozemky spolu přímo sousedí, jejich celkový rozměr v součtu odpovídá rozměru onoho původního pozemku Anonymizováno a proto se soudu jeví jako nesporné, že pozemky parc. č. Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno vznikly právě rozdělením původního pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 546 m2, který nabyla žalobkyně. Z uvedeného plyne, že žalovaní nemohli platně nabýt pozemky parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno na základě dědického řízení po jméno FO, který měl dle odůvodnění usnesení Okresního soudu v Chebu č. j. 17 D 219/2004-190 nabýt k těmto pozemkům spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny, a to na základě dodatečného projednání dědictví po paní jméno FO, neboť ta předmětné pozemky v roce 1974 prodala panu jméno FO. jméno FO tedy nikdy nemohl nabýt spoluvlastnický podíl k těmto pozemkům na základě dědického řízení po paní jméno FO, neboť ta již v rozhodný okamžik nebyla jejich vlastníkem, a tedy ani žalovaní nemohli nabýt spoluvlastnický podíl k těmto pozemkům po panu jméno FO. S ohledem na výše uvedené proto rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 164 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč, odměny za zastoupení advokátem ve výši 2 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.