OSPH05 13 C 99/2026-18

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Jelínkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 16 018 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 018 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 16. 11. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 018 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 196,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 31. 8. 2023, kdy vykonával práci jako řidič autobusu. Žalovaný dne 28. 1. 2024 způsobil při výkonu práce (obsluze autobusu) škodu na vozidle Škoda Fabia registrační značky SPZ celkové výši 16 018 Kč, přičemž z místa nehody odjel a škodu nenahlásil. Na základě pojištění sjednaného žalobkyní jakožto vlastníkem autobusu společnost právnická osoba. následně vyplatila vlastníkovi poškozeného vozu Škoda Fabia pojistné plnění ve výši způsobené škody, tj. v částce 16 018 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný jako řidič autobusu opustil místo nehody, vznikl pojišťovně vůči žalobkyni regresní nárok na náhradu vyplaceného pojistného plnění. Mezi žalobkyní a žalovaným byla následně dne 3. 6. 2025 ujednána dohoda, že žalovaný žalobkyni předmětnou částku uhradí ve splátkách vždy k 15. dni v daném měsíci, a to tak, že v červnu a červenci 2025 uhradí vždy 1 000 Kč, v srpnu, září, říjnu a listopadu 2025 uhradí vždy 3 000 Kč a v prosinci 2025 uhradí částku 2 018 Kč. Žalovaný však uvedené splátky neuhradil, a to ani přesto, že jej žalobkyně k úhradě vyzvala předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož žalobkyně k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, uvedla, že s tímto souhlasí, a žalovaný se nijak nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 7. 8. 2020 pracovní smlouvu (pracovní smlouva ze dne 7. 8. 2020). Na základě dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 31. 8. 2023 vykonával žalovaný pro žalobkyni práci jako řidič autobusu (dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne 31. 8. 2023). Žalovaný dne 28. 1. 2024 při výkonu své práce spáchal přestupek tím, že se při vyjíždění ze zastávky autobusu „adresa“ nechoval ohleduplně a ukázněně, v důsledku čehož došlo k poškození levé přední části a levého zpětného zrcátka vozidla Škoda Fabia registrační značky SPZ, přičemž po dopravní nehodě nesepsal záznam o dopravní nehodě a neprokázal totožnost druhému účastníku dopravní nehody, jak mu ukládá zákon (příkaz Městského úřadu adresa ze dne 21. 8. 2021). Na základě sjednaného pojištění vyplatila právnická osoba v souvislosti s dopravní nehodou poškozenému pojistné plnění ve výši 16 018 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný jakožto řidič autobusu bez důvodů hodných zvláštního zřetele opustil místo dopravní nehody nebo jinak ztížil nebo vyloučil možnost zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, vyzvala jmenovaná pojišťovna žalobkyni k úhradě částky 16 018 Kč, kterou za žalobkyni plnila (výzva k zaplacení ze dne 23. 5. 2025). Žalobkyně následně vyzvala žalovaného, aby jí částku ve výši 16 018 Kč, kterou uhradila pojišťovně v souvislosti se škodou způsobenou žalovaným, v souladu s § 250 odst. 1 a násl. zákoníku práce uhradil, přičemž účastníci se dohodli, že žalovaný dlužnou částku uhradí ve splátkách vždy k 15. dni v daném měsíci, a to tak, že za měsíc červen a červenec 2025 uhradí vždy 1 000 Kč, za měsíc srpen až listopad 2025 uhradí vždy 3 000 Kč a za měsíc prosinec 2025 uhradí 2 018 Kč (předpis – určení výše náhrady škody č. ŠK 3/2025 ze dne 3. 6. 2025 včetně dohody o úhradě). Žalovaný však dohodnuté splátky neuhradil, přestože jej žalobkyně vyzvala k úhradě předžalobní upomínkou (předžalobní výzva ze dne 1. 10. 2025 včetně kopie podacího archu).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel se žalobkyní pracovní smlouvu, na základě které vykonával pro žalobkyni práci jako řidič autobusu. Žalovaný při výkonu své práce způsobil dopravní nehodu, při níž byla způsobena škoda na vozidle registrační značky Anonymizováno v celkové výši 16 018 Kč, přičemž žalovaný z místa nehody ujel a událost nenahlásil. Společnost právnická osoba následně vyplatila poškozenému pojistné plnění ve výši 16 018 Kč, které následně nárokovala po žalobkyni, neboť žalovaný jakožto zaměstnanec žalobkyně opustil místo nehody. Žalobkyně poté částku 16 018 Kč nárokovala po žalovaném, který jí tuto škodu svým jednáním způsobil. Žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, což však porušil. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, přestože mu byla zaslána i předžalobní upomínka.

7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem existoval od 7. 8. 2020 pracovní poměr ve smyslu § 33 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Žalovaný při výkonu své práce způsobil žalobkyni škodu tím, že dne 28. 1. 2024 zavinil dopravní nehodu, od níž ujel, přičemž žalobkyně musela v souladu s § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uhradit pojišťovně částku 16 018 Kč představující pojistné plnění, které pojišťovna vyplatila vlastníkovi poškozeného vozidla. Žalobkyně proto následně požadovala částku, kterou musela zaplatit pojistiteli, po žalovaném, a to v souladu s § 250 odst. 1 zákoníku práce, dle kterého je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Žalovaný se předmětnou částku zavázal uhradit v měsíčních splátkách vždy k 15. dni v měsíci, což však porušil. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaný žalobkyni na svém dluhu ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne, kdy je žalovaný s placením v prodlení, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých splátek.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 196,60 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny za zastoupení advokátem ve výši 1 780 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za dva úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.