OSPH06 7 C 26/2016-257

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o určení

I. Určuje se, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného, narozeném datum, zemřelém datum, naposledy bytem adresa.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 36 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu náklady řízení ve výši 314 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet zdejšího soudu.

1. Žalobou došlou soudu dne datum, ve znění upřesnění při jednání dne datum, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného, narozeném datum, zemřelém datum, (dále jen„ zůstavitel“). Žalobu odůvodnila s tím, že zůstavitel zemřel bez pořízení závěti, proto nastala v rámci řízení o pozůstalosti vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka zákonná dědická posloupnost, když ve druhé dědické třídě připadal do úvahy žalovaný jako pozůstalý otec a ve třetí dědické třídě žalobkyně jako pozůstalá sestra. Žalobkyně v řízení o pozůstalosti namítla, že na straně žalovaného byl naplněn zákonný předpoklad dědické nezpůsobilosti ve smyslu ust. § 1481 občanského zákoníku, s čímž žalovaný nesouhlasil, soudní komisař proto odkázal žalobkyni na uplatnění svého práva žalobou u soudu.

2. K dědické nezpůsobilosti žalovaného žalobkyně uvedla následující. Vztah žalovaného a zůstavitele byl založen nezrušitelným osvojením zůstavitele žalovaným, jakožto třetím manželem matky zůstavitele. Žalovaný takto zřejmě učinil na přání matky zůstavitele. Po smrti matky žalobkyně a zůstavitele žalovaný ihned po jejím pohřbu tehdy anonymizováno žalobkyni předal do opatrovnické péče a čerstvě zletilému zůstaviteli v době jeho studia na anonymizováno těsně před maturitou znemožnil vstup do bytu, kde rodina po smrti matky žila. Zůstavitel byl proto nucen přespávat u svých kamarádů, následně na základě dohledu Orgánu péče o dítě byl ubytován v anonymizováno domě na obec a číslo, příp. ho ubytovávala kolegyně a přítelkyně zesnulé matky příjmení jméno příjmení, která se o něho starala. Naopak žalovaný bez právního důvodu podával na zůstavitele trestní oznámení z důvodu jeho údajné agrese, ta byla vždy odložena, neboť nebyl prokázán předmětný skutek, dokonce bylo policejní orgánem uzavřeno, že zůstavitel jako mladistvý zůstal zcela sám a bez prostředků, musel vyhledávat různá přístřeší po kamarádech atp. Přitom žalovaný v této době měl k dispozici byt na obec a číslo, který bez souhlasu bytového družstva pronajímal za částka měsíčně, pročež byl následně z bytového družstva vyloučen. Zůstaviteli se v té době s ohledem na prožitá traumata rozvinulo těžké anonymizováno onemocnění anonymizována dvě slova, byl opakovaně operován, když veškerou péči (zdravotní i osobní) mu namísto žalovaného poskytovala právě anonymizováno příjmení. Zůstavitel byl rovněž přinucen kvůli dlouhodobému neplnění zákonné vyživovací povinnosti ze strany žalovaného podat návrh na soud, avšak ani poté žalovaný svou vyživovací povinnost neplnil, výživné mu bylo uhrazeno až v rámci exekučního řízení, do té doby byl zůstavitel odkázán po smrti matky pouze na svůj invalidní důchod, když nebyl schopen se sám živit. To se projevilo na jeho zdravotním stavu, studium na anonymizována dvě slova tak nedokončil, v důsledku traumat začal zneužívat alkohol, byl anonymizováno hospitalizován a bylo mu soudem omezeno nakládat s finanční hotovostí. Zůstavitel si přál, aby byl žalovaný vyloučen z dědického nároku po něm,o vyřízení žádal svou opatrovnici. Avšak soudem jmenovaná opatrovnice jméno příjmení zpronevěřila jeho finanční prostředky, přičemž zůstaviteli slibovala, že pro něho zařídí pořízení poslední vůle ve prospěch žalobkyně, avšak nikdy tak neučinila. příjmení jméno příjmení v souvislosti se zpronevěrou finančních prostředků zůstavitele bylo vedeno trestní stíhání. Žalobkyně tak uzavřela, že důvody dědické nezpůsobilosti žalovaného spatřuje v tom, že se vůči zůstaviteli dopustil jednání majícího povahu úmyslného trestného činu, a to trestného činu zanedbání povinné výživy dle ust. § 213 trestního zákoníku platného v době, kdy k jednání došlo a dále trestného činu pomluvy dle ust. § 206 trestního zákoníku a křivého obvinění dle ust. § 174 trestního zákoníku. Žalobkyně proto navrhla, aby soud určil, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, popis skutkových okolností označil za nepravdivý, účelový a spekulativní, postrádající příčinné souvislosti a s cílem poškodit žalovaného na jeho právech. Žalovaný uvedl, že žalobkyně v předmětné době navštěvovala mateřskou školku, její obraz skutečností je tak zjevně zkreslený. K tvrzení ohledně řízení o výživném uvedl, že toto se týkalo výlučně určení jeho výše (sp. zn. spisová značka), nikoliv jeho neplacení, neboť výživné bylo vždy hrazeno řádně, je proto zjevné, že žalovaný byl nepravdivě obviněn z trestného činu zanedbání povinné výživy. Rovněž tvrzení o spáchání trestného činu křivého obvinění a pomluvy jsou nepravdivá. Tvrdil, že jeho vztah se zůstavitelem byl velice přátelský, s odkazem na posudky předložené před název soudu, u něhož bylo rozhodováno o nezrušitelném osvojení zůstavitele. V tomto řízení rovněž vyšlo najevo, že jejich vztah nebyl narušen ani trestním stíháním proti biologickému otci žalobkyně a zůstavitele, který rodině odcizil veškerý majetek. K tvrzení ohledně bydlení uvedl, že rodina měla volný byt na obec a číslo (tj. nikoliv na obec a číslo), jehož polovina náleží do anonymizováno zesnulé anonymizováno jméno celé jméno žalobkyně (manželky žalovaného a matky žalobkyně a zůstavitele), která sama ukončila svůj život v roce rok, a je tak součástí řízení o pozůstalosti vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Tragická smrt anonymizováno jméno celé jméno žalobkyně měla vážné psychické následky pro žalovaného, žalobkyni i zůstavitele. Zůstavitel poté pobýval u známých žalovaného, následně spolu s žalovaným v bytě na obec a číslo. Nabídku na vrácení se do bytu na obec a číslo neakceptoval a raději bydlel u anonymizováno příjmení, přestože trvalý pobyt měl stále na obec a číslo, jak si přála jeho matka, když do tohoto bytu měl neomezený přístup. Žalovaný se tak nikdy nedopustil žádného trestného činu vůči zůstaviteli, jehož zdravotní stav neodpovídal tvrzením žalobkyně, neboť zůstavitel pracoval u bezpečnostní agentury, měl zbrojní průkaz, absolvoval autoškolu, je proto zřejmé, že jeho stav byl výborný. V té době zůstavitel studoval, přičemž řádně dokončil pouze anonymizováno, když byl 3x ze školy vyloučen. Invalidní důchod byl zůstaviteli přiznán až v roce rok, tvrzení žalobkyně, že zůstavitel byl na invalidním důchodě závislý od roku rok, je tak nepravdivé. Nadto mu žalovaný hradil pravidelně částku částka měsíčně a zůstavitel měl prostředky z pronájmu bytu cca částka, úspor a dále pak z dědictví po babičce cca částka. Stejně tak je nepravdivé, že výživné bylo uhrazeno až v rámci exekučního řízení, neboť žalovaný počítal lhůtu k plnění od doručení rozsudku, exekuční úřad avšak už od vynesení rozsudku. Mimo jiné žalovaný namítal, že v řízení o určení výše výživného soud nesprávně stanovil výživné, resp. toto stanovil moc vysoké, neboť v tomto řízení bylo zjištěno, že na soudem určené výživné neměl mít zůstavitel nárok. Dlužné výživné pak za žalovaného uhradila jeho přítelkyně. Žalobkyně zcela záměrně zamlčela vážný zdravotní stav žalovaného, u něhož se projevily silné anonymizována dvě slova poruchy spolu s komplikovanou anonymizováno po smrti jeho manželky v roce rok, které vygradovaly v důsledku odcizení veškerého majetku biologickým otcem žalobkyně a zůstavitele. V roce rok měl žalovaný vážnou autohavárii, kdy skončil v bezvědomí, jeho mozek byl poškozen a následně mu byl přiznán anonymizováno invalidní důchod anonymizována dvě slova anonymizováno, kdy současně je závislý na pomoci druhých. Žalovaný ve svých vyjádřeních nad rámec shora uvedeného uvedl množství tvrzení, která však nebyla pro věc rozhodná. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, neboť žalovaný se nikdy nedopustil žádného činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli.

4. V řízení bylo nesporné, že žalovaný se stal osvojitelem zůstavitele, jednalo se o nezrušitelné osvojení dle ust. § 74 tehdy platného zákona o rodině. Dále bylo nesporné, že zůstavitel spáchal sebevraždu skokem z okna dne datum.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, potvrzeného usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, právní moc dne datum, soud v rámci řízení o pozůstalosti uložil pozůstalé sestře (žalobkyni), která tvrdí dědickou nezpůsobilost pozůstalého otce (žalovaného), aby do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému na určení, že žalovaný není dědicem zůstavitele jméno celé jméno žalovaného.

6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že zůstavitel (t. č. ve věku 18 let) podal dne datum návrh na určení výživného pro zletilé dítě s tím, že je studentem na anonymizováno a žalovaný mu odmítá poskytnout jakékoliv finanční prostředky na jeho studium a žití. Žalovaný mu toliko poskytl pouze částka od smrti jeho matky a zajistil mu ubytování u jeho známých (rodina příjmení). Zůstavitel uvedl, že se vztahy s žalovaným velmi zhoršily, proto souhlasil s ubytováním v anonymizována dvě slova. Z přípisu anonymizováno jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že tato zůstavitele v řízení zastupovala. Z potvrzení o studia na anonymizováno část obce soud zjistil, že zůstavitel zde studoval od anonymizováno do anonymizováno rok, dále soud zjistil, že z protokolu z jednání ze dne datum, že zůstavitel byl dne datum zapsán na anonymizována dvě slova fakultu anonymizováno, předtím studoval v pomaturitním studiu na jazykové škole. Z rozsudku ze dne datum, číslo listu ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že žalovaný byl povinen platit zůstaviteli na výživném od datum do datum částku ve výši částka měsíčně, a od datum částku ve výši částka měsíčně, nedoplatek na výživném od datum do datum činil částku ve výši částka. Soud dále zjistil, že v anonymizováno rok zemřela matka zůstavitele, žalovaný v anonymizováno rok zůstavitele vykázal ze společné domácnosti a poté mu na výživu nepřispíval ničeho. Zůstavitel po smrti matky v roce rok pobýval s žalovaným, ten ho však na konci roku rok přesunul do anonymizována dvě slova, a následně se přestěhoval v červnu rok k anonymizováno příjmení, rodinné známé jeho matky, které nepřispíval ničeho, a v anonymizováno rok se přestěhoval k jejímu známému anonymizována dvě slova příjmení. Zůstavitel od roku rok studoval na různých anonymizováno, kdy své studium zakončil v roce rok složením maturitní zkoušky. Přestože jeho studia mohly trvat déle, než je běžné, je zřejmé, že zůstavitel měl ztíženou sociální situaci v důsledku úmrtí matky a následného postoje žalovaného, který nedostál své povinnosti umožnit dítěti jeho právo bydlet u rodičů. Zůstavitel byl toliko odkázán na sirotčí důchod, neboť z dědictví po matce nezískal ničeho. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný byl (pozn. soudu: žalovaný zde doposud bydlí) vlastníkem bytu na adrese adresa žalovaného, a dále automobilu anonymizována dvě slova. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by zůstavitel někdy žalovanému vyhrožoval ublížením na zdraví atp., všechna trestní oznámení podaná žalovaným na zůstavitele byla odložena, rozpor s dobrými mravy pro přiznání výživného soud neshledal.

7. Z plné moci ze dne datum soud zjistil, že zůstavitel udělil plnou moc anonymizováno jméno příjmení pro řízení po matce sp. zn. spisová značka a řízení o určení výživného sp. zn. spisová značka.

8. Z„ upřesnění žaloby“ ze dne datum rozhodnutí ke sp. zn. spisová značka soud zjistil, že zůstavitel uvedl, že žalovaný po úmrtí jejich matky jeho a jeho sestru dal do péče ke svým známým v část obce, žalovaný k nim neměl žádný vztah. Zůstavitel proto studoval anonymizováno v okolí, avšak poté se přestěhoval na část Prahy zde opět navštěvoval anonymizováno. V té době vyvrcholily rozpory s žalovaným, neboť žalovaný měl hanobit jeho matku. V té době byl jeho jediným příjmem sirotčí důchod částka a bydlel u anonymizováno příjmení. Žalovaný nikdy nepřispěl na jeho výživu, nikdy se nezajímal, z čeho bude hradit své životní potřeby, jeho zdravotní potíže zlehčoval. Zůstavitel ani nevěděl, kam žalovaný umístil jeho sestru, tedy žalobkyni.

9. Z návrhu na nařízení exekuce ze dne datum soud zjistil, že zůstavitel podal návrh na nařízení exekuce vůči žalovanému, když uvedl, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, bylo žalovanému uloženo zaplatit oprávněnému na výživném od datum do datum částku ve výši částka měsíčně, a od datum částku ve výši částka měsíčně, nedoplatek na výživném od datum do datum činil částku ve výši částka, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku, když rozsudek nabyl právní moci dne datum a byl vykonatelný, když žalovaný nezaplatil ničeho. Z exekučního spisu spisová značka soud zjistil, že dne datum soudní exekutorka anonymizováno jméno příjmení vydala exekuční příkaz ve věci oprávněného zůstavitele proti povinnému žalovanému, a to na základě usnesení název soudu ze dne datum, sp. značka automobilu rok, kterým byla nařízena exekuce pravomocného a vykonatelného rozsudku název soudu, sp. zn. spisová značka k uspokojení pohledávky zůstavitele ve výši částka, který byl žalovanému doručen dne datum Soudní exekutorka posléze vydala čtyři exekuční příkazy na číslo listu, anonymizována dvě slova a anonymizováno formou přikázáním pohledávky z účtu žalovaného. Žalovaný poté podal návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, když uvedl, že dlužná částka byla dne datum zaplacena na účet soudní exekutorky, exekuce na majetek žalovaného tak byla usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, pravomocně zastavena.

10. Z vyjádření jméno příjmení ze dne datum vyplývá, že tento na základě odvolání žalovaného v řízení o určení výživného sp. zn. spisová značka, že studující jméno celé jméno žalovaného, který v této rodině pobýval od anonymizováno rok po dobu anonymizováno měsíců, nikdy této rodině neodcizil žádný finanční obnos, nedopustil se krádeže a ani nemusel okamžitě opustit domácnost této osoby.

11. Z úředního záznamu ze dne datum, anonymizována dvě slova – číslo, soud zjistil, že bylo vedeno vyšetřování proti anonymizováno jméno příjmení, biologickému otci žalobkyně a zůstavitele, který se měl dopustit napadení anonymizováno jméno celé jméno žalobkyně, vyhrožování žalovanému, odcizení věcí rodině příjmení, zpronevěry peněz určených pro zůstavitele a mj. také neoprávněného bránění v užívání bytu rodinou příjmení.

12. Z přípisu anonymizováno obec obec a číslo ze dne datum soud zjistil, že ve věci byl podezřelý zůstavitel, poškozený žalovaný, byla věc dne datum odložena.

13. Z usnesení Policie ČR, anonymizována dvě slova část obce, ze dne datum rozhodnutí, spisová značka, soud zjistil, že dne datum podal žalovaný trestní oznámení na zůstavitele pro spáchání několika trestných činů (krádež PC, nedovolené ozbrojování a poškození cizí věci atd.). Věc byla odložena, neboť se nejednalo o spáchání trestného činu a věc nešlo na místě vyřídit jinak.

14. Z usnesení Policie ČR, anonymizována dvě slova část obce, ze dne datum rozhodnutí, spisová značka, soud zjistil, že žalovaný podal na zůstavitele (hlášeného na obec a číslo) trestní oznámení pro spáchání několika trestných činů (porušování domovní svobody, poškozování cizí věci, křivého obvinění apod.), toto oznámení bylo odloženo, neboť se nejednalo o podezření z trestného činu a věc nešlo na místě vyřídit jinak.

15. Z podnětu k zahájení vyšetřování pro podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci (§ 249 trestního zákona) ze dne datum soud zjistil, že zůstavitel k Obvodnímu státnímu zastupitelství anonymizováno část Prahy podnět, ve kterém uvedl, že žalovaný se o něho a žalobkyni po smrti jejich matky téměř bezprostředně po její smrti přestal starat.

16. Z rozhodnutí anonymizováno ze dne datum a z rozhodnutí stát. instituce ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný byl uznán plně invalidním ve II. stupni.

17. Z rozsudku název soudu, č. j. číslo jednací, právní moc dne datum, soud zjistil, že zůstavitel naposledy bydlel„ anonymizována dvě slova obec a číslo, ulice a číslo“, když se jednalo o řízení, kde žalobce příjmení jméno příjmení (pozn. soudu: biologický otec žalobkyně a zůstavitele) požadoval po žalovaných (v tomto řízení žalobkyně, žalovaný a zůstavitel) zaplacení částky anonymizována dvě slova liber nebo částka z titulu bezdůvodného obohacení, žaloba byla zamítnuta.

18. Z usnesení název soudu, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že zůstavitel zde měl uvedeno bydliště„ u anonymizováno příjmení, ulice a číslo, obec a číslo“.

19. Z usnesení název soudu, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že zůstavitel zde měl uvedeno bydliště„ u příjmení příjmení, ulice a číslo, obec a číslo“.

20. Z usnesení název soudu, č. j. číslo jednací a přípisu notáře anonymizováno jméno příjmení ze dne datum, soud zjistil, že zůstavitel na adrese na obec a číslo nebyl znám.

21. Z potvrzení o studiu anonymizováno 5 slov soud zjistil, že zde zůstavitel studoval od datum do datum, kdy studium bylo ukončeno ze strany fakulty.

22. Z výpisu ze záznamu o jednání o posouzení zdravotního stavu ze dne datum soud zjistil, že zůstavitel byl od datum plně invalidní.

23. Ze sdělení anonymizována dvě slova adresa ze dne datum adresovaného název soudu ke sp. zn. spisová značka, soud zjistil, že od datum byli v bytě hlášeni k přechodnému pobytu zůstavitel, žalobkyně a jejich matka. Od anonymizováno rok pronajal žalovaný tento byt anonymizováno právnická osoba anonymizováno, když podnájem provedl proti zamítavému stanovisku tehdejšího příjmení příjmení anonymizováno, které ho opakovaně na protiprávní stav upozorňovalo. Vzhledem k přetrvávajícímu svévolnému počínání žalovaného byl posléze z anonymizováno družstva vyloučen. K datum pak byl podnájem zrušen.

24. Z dopisu anonymizováno jméno příjmení, předsedkyně senátu anonymizována dvě slova na název soudu, ze dne datum, adresovaného anonymizováno jméno příjmení, soud zjistil, že písemnosti se zůstaviteli doručují s obtížemi, šlo mu doručovat ještě, když byl na anonymizováno, ale nyní je anonymizováno příjmení asi jediná osoba, která je s ním v kontaktu, neboť zůstavitel zřejmě po prožitých letech nemá chuť se sejít s nikým z účastníků (anonymizováno příjmení, anonymizováno celé jméno žalovaného – žalovaný). Vzhledem k tomu byl zůstavitel prostřednictvím anonymizováno příjmení vyzván, zda by si nechtěl zvolit zástupce pro doručování, neboť na adrese trvalého bydliště na obec a číslo již dlouho nebydlí.

25. Z žádosti o udělení výjimky při přidělení bytu ze sociálních důvodů ze dne datum soud zjistil, že zůstavitel žádal anonymizováno obec a číslo – anonymizována tři slova. Svou žádost odůvodnil tak, že do smrti jeho matky žil na adrese adresa, poté byl odsunut do anonymizováno – anonymizována dvě slova obec a číslo a žalovaný mu zamezil v užívání rodinného zázemí a do společně užívaného bytu ho odmítl vpustit. Rodina se zcela rozpadla, jeho jediná blízká osoba, tj. žalobkyně, byla žalovaným dána do pěstounské péče, zůstavitel tak pozbyl veškeré psychické i finanční podpory. Pro dokončení středoškolských studií však potřeboval zázemí, přijal bydlení u anonymizováno příjmení, když přípravu na budoucí povolání a dokončení SŠ komplikovaly operace anonymizováno. I tak absolvoval pomaturitní školu anglického jazyka a od roku rok studoval na anonymizována tři slova anonymizována dvě slova. Z odpovědi anonymizováno obec a číslo – odbor sociálních věcí ze dne datum soud zjisti, že žádosti zůstavitele nebylo vyhověno.

26. Z dopisu„ sdělení pro anonymizována dvě slova“ podepsaného zůstavitelem soud zjistil, že zůstavitel v něm uvedl, že mu vadí, jak dlouho trvají soudní spory, že cítí bezmoc, když soudní spory se týkají rozpadu rodiny. Po smrti matky došlo k rozpadu nové rodiny, když jeho biologický a adoptivní (tj. žalovaný) otcové vedli nesmiřitelné spory a navzájem odkazovali zůstavitele, aby bydlel u toho druhého. Dům na adrese adresa. Z potvrzení anonymizována dvě slova ze dne datum soud zjistil, že jednou z příčin poškození mozku zůstavitele je i jeho osobní situace (dlouhodobé dědické řízení po matce, nepříznivá sociální situace, finanční náročnost jeho léčby, žití v chráněném bydlení)

27. Z žaloby na určení právní neúčinnosti právních úkonů dlužníka vůči zůstaviteli ze dne anonymizována dvě slova rok, soud zjistil, že zůstavitel podal tuto žalobu na určení neúčinnosti darovací a kupní smlouvy, kterými zůstavitel převedl na svou družku jméno příjmení bytovou jednotku v anonymizováno a automobil anonymizována dvě slova, registrační značka.

28. Z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení, známé matky žalobkyně a zůstavitele, vyplynulo, že po smrti matky v roce rok došlo k rozpadu rodiny. Žalovaný tvrdil, že nestačí na výchovu zůstavitele a žalobkyně, takže je umístil ke svým známým příjmení do část obce, zůstavitel tam byl anonymizováno měsíce, pak byl chvíli u žalovaného a následně na internátu na obec a číslo, kde studoval s pomocí sociálního odboru obec a číslo anonymizováno. Zůstavitel měl po smrti matky zdravotní i psychické obtíže. Po operaci anonymizována dvě slova v roce rok si ho svědkyně vzala k sobě do rodinného domu na přechodnou dobu. V roce rok byla zůstavitelem požádána, zda by ho nedoprovodila do bydliště, resp. k žalovanému, kde měl svoje věci. Žalovaný posléze ji a zůstavitele obvinil, že ho vykradli, musela proto vypovídat na policii. Žalovaný podal cca 5 trestních oznámení, vždy v nevhodnou dobu, tj. když se začínalo řešit výživné, které nakonec zůstavitel dostal až v roce rok po soudním sporu. Žalovaný se o zůstavitele nezajímal, sám před svědkyní řekl, že už to není jeho syn a žalobkyni řekl, že jí zemřela maminka, ale on není její tatínek a nemůže se o ni starat. Žalobkyně se poté přes sociální péči apod. dostala do pěstounské péče. Žalovaný svědkyni odmítal sdělit, kde žalobkyně je. Na zůstavitele posílal žádosti do jeho škol, aby ho vyloučili, nepřál si, aby studoval, kvůli výživnému. Spolu s anonymizováno jméno příjmení, právničkou, zůstaviteli pomohly odmaturovat, on poté rok studoval angličtinu a následně se rovnou dostal na medicínu. Po celou dobu probíhaly soudní spory s žalovaným o výživné, žalovaný nikdy neprojevil zájem o zůstavitele, řekl, že už to není jeho syn, vyměnil zámky od bytu, bránil mu vzít si jeho věci. Zůstavitelovi bylo anonymizováno. příjmení doporučeno, aby se dále rozvíjel, aby měl své vlastní bydlení a peníze, měl sirotčí důchod a usiloval o zaplacení výživného od žalovaného. Svědkyně a anonymizováno. příjmení našly zůstaviteli podnájem na část obce, v té době dostudoval gymnázium a o pár bodů se nedostal na medicínu, šel tedy rok studovat angličtinu a poté už se dostal. Svědkyně mu opatřovala učebnice a s anonymizováno. příjmení ho také finančně podporovala, žalovaný se na jeho výdajích nijak nepodílel. V roce rok bylo zahájeno soudní řízení o výživné, a to na popud sociálního odboru obec a číslo, jeho vedoucí zařídila pro zůstavitele bezplatně advokáta. V řízení žalovaný opakovaně tvrdil, že nemá peníze, má jen invalidní důchod, avšak nakonec vyšlo najevo, že byt v obec a číslo prodal a koupil si byt v anonymizováno za anonymizováno mil. Kč. Výživné bylo nakonec zůstaviteli zaplaceno až během exekuce, další už pak nebylo požadováno, neboť zůstavitel dosáhl 26 let. Zůstavitel měl dlouhodobé zdravotní a psychické problémy, byl v pracovní neschopnosti delší dobu. Na část obce bydlel do roku rok, poté měl zůstavitel záchvat a dostal se na psychiatrii do část obce, kde byl až do roku rok, později se dostal do chráněného bydlení organizace příjmení, pracoval v jejich chráněné dílně a následně bydlel v přiděleném bytu od anonymizováno. S žalovaným se stýkat nechtěl, měl z něj strach, ten o něj nejevil zájem. Sám zůstavitel říkal, že za jeho špatný zdravotní stav může rozpad rodiny, jeho odloučení od žalobkyně a chování žalovaného. Zůstavitel opakovaně říkával, že kdyby se s ním něco stalo, chce, aby vše dostala žalobkyně. Žádal o sepsání závěti, právník příjmení mu řekl, že to musí schválit opatrovnický soud. Opatrovnice zůstavitele ujišťovala, že žádost k soudu zaslala, ale při notářském řízení se zjistilo, že to neudělala.

29. Z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení, pracovnice stát. instituce, odbor sociální, vyplynulo, že zůstavitele znala od roku rok nebo rok, když zůstavitel žádal o přidělení bytu z bytového fondu anonymizováno. Nejprve mu byla přidělena garsoniéra na anonymizována dvě slova, kde byl krátce, měl asistenta, ale první samostatné bydlení nezvládl, poté se vrátil do komunity příjmení. Časem požádal znovu o přidělení bytu a v roce rok dostal byt na obec a číslo – část obce, kde nakonec bydlel až do své smrti. Zůstavitel měl invalidní důchod a opatrovnici paní příjmení, byla mu omezena způsobilost k právním úkonům, ale snažil se zlepšovat. Svědkyně znala anonymizováno příjmení, blízkou kamarádku jeho tragicky zesnulé matky, znala i žalobkyni. Zůstavitele trápilo, že byl bez rodinného zázemí, vyhozen zřejmě otcem po smrti matky z domova a bydlel v nějakém náhradním ubytování. Vybavení do bytu apod. zařizovala anonymizováno příjmení, nezařizoval to nikdo z rodiny.

30. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení, klinického psychologa, t. č. působícího na anonymizována čtyři slova, vyplynulo, že se se zůstavitelem seznámil na podzim roku rok, provozoval anonymizována dvě slova, tam ho doporučila neuroložka anonymizováno příjmení, docházel cca rok až dva na vyšetření s pauzami. Zůstavitel trpěl poruchou koncentrace (ADHD), dále problémem„ perseverace“, tzv. ulpívání, kdy se často a opakovaně vracel ke vzpomínkám starým i 10 let. Vracel se k tomu, že zbyli sami se sestrou (žalobkyní), dostali se od sebe a že cítí odpovědnost za to, že přišli o dům a chce, aby žalobkyně dostala, co jí patří. Žalovaného nemohl vystát, nadával mu a říkal, že je to zloděj, že se chystá na soud. Zůstavitelovy materiální potřeby zajišťovala anonymizováno příjmení, i když měl opatrovnici paní příjmení, ale ta se prý starala špatně, zůstaviteli nedávala peníze. Zůstavitel říkával, že kdyby se s ním něco stalo, tak že se musí postarat, aby vše dostala sestra, ne pan celé jméno žalovaného (žalovaný). O chystání se na smrt, ale zůstavitel nemluvil. O žalovaném mluvil jako o„ hajzlovi a zloději“.

31. Z„ potvrzení o svobodné vůli jméno celé jméno žalovaného“ (zůstavitel), vydaného anonymizováno jméno příjmení dne datum, vyplývá, že zůstavitel, který byl v jeho dlouhodobé psychologické péči anonymizováno let, byl schopen volních, racionálně odůvodněných, v čase souvisejících úsudků a postojů, za kterými si stál a které soustavně opakoval. Zůstavitel tak opakovaně konstatoval z jeho pohledu nepřátelské chování žalovaného s tím, ten na něho podával trestní oznámení a chtěl jej připravit o zděděný dům. Zcela jasně se zůstavitel vyjadřoval, že žalovanému nechce nechat vůbec nic z dědictví a byl ochoten kvůli tomu podstoupit soudní spory. Tato jeho vůle byla jasná, trvalá a každému opakovaná. Dále podezříval z krádeže svých peněz svou opatrovnici paní příjmení.

32. Z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení vyplynulo, že se se zůstavitelem díky anonymizováno příjmení seznámila někdy v roce rok, nejdříve za ním docházela do léčebny v část obce, poté docházela za ním do komunity, do které byl začleněn. O žalovaném mluvil zůstavitel negativně, označoval ho jako„ pan celé jméno žalovaného“, nikdy jako otec. Zůstavitel jako mladistvý neměl finance, nevěděl, jak k nim přijít, přišel o finanční podporu, protože od žalovaného nedostával ničeho, i když ho opakovaně žádal. Vedl se spor o výživné. Po smrti matky jeho finanční potřeby hradila anonymizováno příjmení, když byl ještě na střední škole. Žalovaný zůstavitele nechtěl pustit do vily na obec a číslo, pak byl na internátě. Zůstavitel nebyl schopen se samostatně živit, neměl žádné zázemí, byl po mozkové lézi, měl organické poškození mozku, cítil se osaměle bez žalobkyně, od které ho odtrhl žalovaný. Zůstavitel jí říkal, jak se měl„ vloupat“ do bytu žalovaného, kam si šel s anonymizováno příjmení pro své věci, žalovaný na něho poté podal trestní oznámení. Posléze byla zůstavitelovi určena opatrovnice, která mu nepomohla, peníze od ní nikdy neviděl, měl zdědit peníze od matky, ale ty se k němu nedostaly. Sám zůstavitel uváděl, že chce sepsat závěť ve prospěch žalobkyně, ale opatrovnice mu řekla, že to nelze udělat platně a i když mu tvrdila, že tak učiní, tak neučinila.

33. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení vyplynulo, že se se zůstavitelem seznámil někdy v roce rok, pracoval v hospici, seznámila je anonymizováno příjmení, která ho požádala o pomoc pro zůstavitele, setkávali se jednou za 14 dní až do roku rok, kdy zůstavitel zemřel. Zůstavitel se snažil začlenit do pracovních procesů i sociálních kontaktů, pracoval pro příjmení v sociálních dílnách. Když mluvil o žalovaném, používal vulgární výrazy ve vztahu k žalovanému jako např.„ Ten č…k nebude po mě nikdy dědit, kdyby se se mnou něco stalo“. Několikrát slyšel, jak zůstavitel mluví se svou opatrovnicí, aby napsala závěť v tom smyslu, aby vše dědila anonymizováno (žalobkyně). Životní potřeby zůstavitele hradila anonymizováno příjmení. Byly vedeny soudní spory, které podle zůstavitele zhoršovaly jeho zdravotní stav. Ve vztahu k žalovanému zůstavitel uváděl, že ten ho po smrti matky vyhodil z domu, nedával mu peníze, ocitnul se de facto na ulici.

34. Z výslechu svědky příjmení jméno jméno vyplynulo, že v roce rok byli se ženou vedeni jako zájemci o osvojení dítěte, tak se k nim do obec dostala žalobkyně, o jejích sourozencích se nebavili s žalovaným. Nakonec ji neosvojili, i když žalovaný dal souhlas, protože dospěli k závěru, že žalobkyně byla už jednou osvojená a že by to na ni bylo moc. Žalovaný uváděl, že se na výchovu necítí, že na ni nestačí, na výživné žalobkyně posílal každý měsíc částka. Se zůstavitelem se poznal asi anonymizováno let poté, co u nich žila žalobkyně, ta se se zůstavitelem poté scházela, dojížděli za sebou (obec obec). Předtím na sebe neměli kontakt. Zůstavitel nevypadal spokojeně, mluvil o konfliktech s žalovaným, v té době mu pomáhala anonymizováno příjmení. Žalobkyně měla o zůstavitele obavy, jeho zdravotní stav nebyl dobrý, zejm. po psychické stránce.

35. Z výslechu anonymizováno jméno příjmení vyplynulo, že zhruba v roce rok – rok ho jeho známý anonymizováno jméno příjmení požádal o pomoc v záležitostech zůstavitele. Zůstavitel mu řekl, že mu žalovaný nechtěl platit výživné, žalobkyni dal do pěstounské péče a zůstavitele vyhodil z domova, nemohl si tam ani přijít pro věci, byl jím kriminalizován. Svědek vypracoval závěť pro zůstavitele, jeho opatrovnice se na to totiž vykašlala, ale měla tu jeho podat na soud ke schválení, ale ani to neudělala. Opatrovnice ho i přes výzvy zpět nekontaktovala. Zjistil, že opatrovnice nepsala ani pravidelné roční zprávy, v té době svědek pojal podezření, že se dokonce zajímá o majetek zůstavitele, že u ní dochází i ke zpronevěře, pak na ní podal trestní oznámení, ale neví, zda byla odsouzena. K obsahu závěti uvedl, že zůstavitel chtěl, aby vše dostala žalobkyně. Žalovanému dával zůstavitel za vinu, že matku dohnal k sebevraždě, byla tam velká vzájemná nenávist,vytýkal žalovanému, že mu neplatil výživné a z domu ho vyhnal se slovy„ Živ se, jak umíš“.

36. Z výslechu anonymizováno jméno příjmení vyplynulo, že měl zůstavitele v péči asi anonymizováno let, byl s ním v kontaktu asi měsíc před smrtí. O zůstavitele pečovala anonymizováno příjmení. Zůstaviteli poskytoval psychiatrickou péči. Vztah k žalovanému měl zůstavitel velmi negativní až nenávistný. Zůstavitel měl opatrovnici, ale finančně ho podporovala anonymizováno příjmení, říkal, že existuje velká suma dědictví, ale není schopen se k ní dostat.

37. Z účastnického výslechu žalobkyně vyplynulo, že žalovaný ji osvojil jako anonymizováno a jejího bratra v roce rok, matka zemřela v roce rok, kdy se oběsila v jejich bytě. Matku nalezl zůstavitel. Po pohřbu přes anonymizováno ještě žalobkyně žila se zůstavitelem u žalovaného, stravovali se po hospodách. Poté byla žalobkyně dána ke známým žalovaného (příjmení). Zůstavitel žalobkyni poté říkal, že žalovaný ho nepouštěl do bytu, vykazoval ho s tím, že v bytě nemá co dělat, jednalo se o byt na obec a číslo v anonymizována dvě slova. Žalobkyně v roce rok byla dána do pěstounské péče k manželům příjmení, žalovaný hradil částka měsíčně, žalovaný ji nenavštěvoval, viděli se pouze u soudu. Zůstavitel pak už nevěděl, kde se žalobkyně zdržuje, až po anonymizováno letech ji vypátrala anonymizováno příjmení a zkontaktovala se zůstavitelem. Zůstavitel vystudoval střední školu, maturoval v roce rok, pak byl na jazykové škole, lékařskou fakultu studoval rok, studium nedokončil kvůli zdravotním potížím, v té době i pil hodně alkohol, následně byl uznán invalidním. Zůstavitel měl po smrti matky psychické problémy, žalovaný se od něho odvrátil, výživné mu neplatil, bylo vedeno soudní řízení od roku cca rok, žalovaný zaplatil část výživného až pod vlivem exekuce, pak už nehradil nic, ale nikdo neměl sílu to řešit. Žalovaný měl zařídit zůstaviteli bydlení na studentské koleji, ale to mu nevyhovovalo kvůli hluku a nočním můrám. O zůstavitele se starala anonymizováno příjmení, poskytovala mu stravu, ošacení, bydlení, finančně ho podporovala. Zůstavitel se cítil osamělý.. Žalovaný měl se zůstavitelem nějaké spory, neboť žalovaný ho nechtěl pustit do bytu pro jeho věci, až s anonymizováno příjmení mu toto bylo umožněno. Zůstavitelova opatrovnice paní příjmení neustále oddalovala pořízení pro případ smrti požadované bratrem, poté finanční prostředky zůstavitele dokonce odcizila, neplatila za něho ani dluhy za elektřinu apod., nyní dluhy dosahují cca částka.

38. Z lékařských zpráv týkajících se zdravotního stavu žalovaného v období mezi lety rok až rok soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, neboť ohledně vyživovací povinnosti žalovaného vůči zůstaviteli vycházel v souladu s ust. § 135 o. s. ř. z pravomocného a vykonatelného rozsudku zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

39. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

40. Po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané následující skutečnosti. Zůstavitel spolu se sestrou (žalobkyní) byli v době trvání manželství žalovaného a matky zůstavitele a žalobkyně příjmení jméno celé jméno žalobkyně nezrušitelně osvojeni žalovaným v roce rok Jejich. biologický otec příjmení jméno příjmení tak pozbyl rodičovské odpovědnosti, kterou nabyl žalovaný. Poté, co jejich matka sama ukončila svůj život v anonymizováno roku rok, zůstaviteli bylo anonymizováno let a žalobkyni anonymizováno let, a velice se vyhrotily rodinné vztahy. Žalovaný rezignoval na své rodičovské povinnosti vůči svým osvojeným dětem, které posléze od sebe oddělil.. Žalobkyni a zůstavitele nejprve umístil ke svým známým (rodina příjmení) a poté žalobkyni předal do pěstounské péče (rodina příjmení), dal souhlas s jejím osvojením rodinou příjmení, ke kterému však nikdy nedošlo, neboť rodina to nepovažovala za vhodné, protože žalobkyně již byla osvojena a ovlivněna jejím předchozím životem. Zůstavitel, tehdy studující střední školu, bydlel u rodiny příjmení anonymizováno měsíce bez jakýchkoliv problémů, poté byl chvíli u žalovaného. Posléze se vztahy mezi žalovaným a zůstavitelem velmi zhoršily, žalovaný ho vykázal ze společné domácnosti a zůstavitel byl proto ubytován na internátě na obec a číslo, poté bydlel po známých a kamarádech, soudům se často nedařilo zjistit, kde se právě nachází. Zůstavitel se ocitl bez jakékoliv finanční či psychické podpory rozpadlé rodiny, nebyl schopen se sám živit, což potvrdil výslech několika svědků. V roce rok se ho ujala anonymizováno jméno příjmení, která byla rodinnou známou zesnulé matky zůstavitele a žalobkyně, poskytla zůstaviteli bydlení a hradila většinu jeho výdajů, neboť zůstavitel měl toliko sirotčí důchod, když žalovaný mu odmítal poskytnout jakékoliv finanční prostředky na jeho žití a studium. Zůstavitel se proto domáhal určení výše výživného soudní cestou, a to v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. V tomto řízení pak bylo prokázáno, že zůstavitel od roku rok studoval na různých gymnáziích, kdy své studium zakončil v roce rok složením maturitní zkoušky. Přestože jeho studia trvala déle, než je obvyklé, bylo to zapříčiněno tím, že zůstavitel měl ztíženou sociální situaci v důsledku úmrtí své matky a následného postoje žalovaného, který nedostál své povinnosti umožnit dítěti jeho právo bydlet u rodičů a toliko nedostál ani své rodičovské odpovědnosti pečovat o dítě, o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Zůstavitel nebyl schopen se sám živit, byl toliko odkázán na sirotčí důchod a pomoc třetích osob (a to především anonymizováno jméno příjmení, která ho všestranně podporovala), neboť z dědictví po matce nezískal ničeho. Přesto zůstavitel po složení maturitní zkoušky studoval na pomaturitním studiu anglický jazyk a posléze i úspěšně složil přijímací zkoušky na anonymizováno lékařskou fakultu anonymizována dvě slova. Studium nedokončil kvůli zdravotním potížím, prodělal několik operací anonymizováno, časem byl dokonce uznán invalidním. Zůstavitel měl po smrti matky psychické i jiné zdravotní problémy (poškození mozku), neboť, jak sám uváděl, žalovaný se od něho odvrátil, výživné mu neplatil, odtrhl ho od žalobkyně, byl proto osamělý. Žalovaný neposkytl zůstaviteli žádné rodinné, finanční ani psychické zázemí pro dokončení jeho studií a řádný život. Z výslechů svědků rovněž vyplynulo, že žalovaný dlouhodobě ztěžoval zůstaviteli život, kupř. opakovaně podával na zůstavitele (nedůvodná) trestní oznámení, přičemž všechna tato oznámení vždy byla odložena, také mu nechtěl umožnit si převzít své věci z bytu na obec a číslo v anonymizována dvě slova, to mu bylo umožněno až tehdy, kdy přišel s anonymizováno příjmení, avšak následně i na ně podal trestní oznámení. Zůstavitel byl v dlouhodobé péči psychologů, dokonce pobýval v psychiatrické léčebně v část obce, jeho zdravotní stav nebyl dobrý, byl uznán invalidním. Výsledkem soudního sporu o určení výživného v roce rok pak bylo stanovení povinnosti žalovanému zaplatit zůstaviteli na výživném od datum do datum částku ve výši částka měsíčně, a od datum částku ve výši částka měsíčně, nedoplatek na výživném od datum do datum činil částku ve výši částka. Dlužné výživné zůstaviteli bylo žalovaným uhrazeno až v rámci exekučního řízení vedeného soudní exekutorkou anonymizováno jméno příjmení pod sp. značka automobilu, která vydala několik exekučních příkazů, následně žalovaný dlužné výživné včetně nákladů exekučního řízení uhradil. Nelze nechat bez povšimnutí, že žalovaný v té době převedl svůj byt, kde doposud bydlí, a automobil anonymizováno na svoji družku, čímž u zůstavitele vyvolal důvodnou obavu, že se zbavuje svého majetku, aby z něho nemusel platit výživné, což přinutilo zůstavitele podat návrh na určení právní neúčinnosti právních úkonů žalovaného vůči zůstaviteli. Z výslechu několika svědků, o jejichž důvěryhodnosti nemá soud důvod pochybovat, vyšlo shodně najevo, že vztah žalovaného a zůstavitele byl velice problematicky, negativní až nenávistný. Zůstavitel kladl žalovanému za vinu, že přispěl k jeho zdravotním potížím, neboť zcela rezignoval na své rodičovské povinnosti, když ještě studujícího zůstavitele v podstatě vyhodil z domu. Zůstavitel pak opakovaně, konstantně a trvale uváděl, že si nepřeje, aby po něm žalovaný dědil, naopak si přál, aby případně vše dostala žalobkyně. Ohledně této věci žádal i svou opatrovnici, aby za něho vyřídila pořízení pro případ smrti,. aby vše dědila žalobkyně, avšak opatrovnice vše oddalovala a ke schválení opatrovnickým soudem nikdy nedošlo, n ávrh nepodala.

41. Na základě shora uvedeného skutkového závěru posoudil soud věc po právní stránce takto.

42. Dle ust. § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.

43. Dle ust. § 3062 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele (tj. k 27. 11. 2014).

44. Dle ust. § 1481 o. z., z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

45. Dle ust. § 1636 o. z. (druhá třída dědiců), nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

46. Dle ust. § 1637 o. z. (třetí třída dědiců), nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

47. Dle ust. § 85 odst. 1, 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění do 31. 12. 2013, vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů.

48. Dle usnesení Městského soudu v Praze č. j. 24 Co 19/96 -58 ze dne 31. 1. 1996, platí, že„ Usnesení dle § 175k odst. 2 OSŘ (pozn. soudu: nyní ust. § 170 z. ř. s.), kterým se odkazuje dědic, jehož dědické právo se jeví méně pravděpodobné, aby své právo uplatnil žalobou, je namístě jen když vzhledem k dědickému titulu, od kterého své právo odvozuje a vzhledem k obsahu žaloby, jejíž podání mu má být uloženo, se na základě tohoto postupu v případě úspěchu stane dědicem.“

49. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3074/2015, platí, že„ Pro závěr o dědické nezpůsobilosti není rozhodné, zda pachatel byl za úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům odsouzen či nikoli, případně, zda zanikla možnost trestního postihu v důsledku smrti pachatele, promlčení, amnestie nebo udělení milosti. Pravomocným rozsudkem trestního soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo tento čin spáchal, je soud v řízení o dědictví vázán. Jestliže však takové rozhodnutí vydáno nebylo, posoudí si soud tuto otázku sám jako otázku předběžnou.“

50. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5543/2015, platí, že„ O zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy může jít pouze v případě jednání, jímž se dědic snaží vyvolat uspořádání dědické posloupnosti v rozporu s vůlí zůstavitele.“

51. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 754/2018, platí, že„ Ustanovení § 469 obč. zák. i ustanovení § 1481 o.z. upravují institut tzv. dědické nezpůsobilosti, která je důsledkem závadného, obecně neakceptovatelného, chování potencionálního dědice, kterého se dopustil vůči zůstaviteli, popř. dalším vyjmenovaným osobám, a znamená, že ten, kdo by jinak byl povolán za dědice, nedědí. Právní úprava podle uvedených předpisů není stejná. Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 v ustanoveních § 1481 a § 1482 jednak konkretizoval a rozšířil důvody dědické nezpůsobilosti dříve upravené v obč. zák., jednak dřívější důvod„ kdo se dopustil úmyslného trestného činu….“, nově formuloval:„ kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu….“; tato formulace by měla odstranit především pochybnosti, zda i osoby trestně neodpovědné (pro nedostatek věku nebo nepříčetnost v době, kdy k činu došlo) jsou z dědění vyloučeny. Odlišně je upraveny také okruh osob, proti kterým směřuje konkrétní čin, a prominutí (odpuštění) závadného chování, které způsobilo dědickou nezpůsobilost, zůstavitelem. Zatímco dřívější úprava v tomto směru počítala kromě zůstavitele a jeho manžela pouze s rodiči zůstavitele nebo jeho dětmi a umožňovala odpuštění, aniž by byl stanoven způsob takového odpuštění (z toho bylo judikaturou dovozováno, že se tak může stát i konkludentně), nová právní úprava rozšířila tento okruh osob (kromě zůstavitele a jeho manžela) také na zůstavitelovy předky a jeho potomky a zakotvila výslovný projev vůle zůstavitele k prominutí činu, jehož se ve vztahu k němu nebo k vyjmenovaným osobám potencionální dědic dopustil.“

52. Soud nejprve uvádí, že žaloba podaná účastníkem řízení o pozůstalosti na základě odkazu učiněného soudem v tomto řízení podle ust. § 170 z. ř. s. není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., naléhavý právní zájem na určení právního vztahu z dědického práva proto není třeba tvrdit a ani prokazovat. Postavení strany žalující v řízení před soudem je určeno obsahem rozhodnutí soudu v rámci řízení o pozůstalosti, tj. usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, právní moc dne datum, kterým bylo žalobkyni uloženo, aby podala žalobu na určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli, a to ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již dne datum, byla žaloba podána ve lhůtě, tj. včasně. Námitku promlčení vznesenou žalovaným tak soud shledal nedůvodnou.

53. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dlouhodobě neplnil své rodičovské povinnosti, resp. po smrti matky zůstavitele a žalobkyně v roce rok ani nezapočal plnit svou vyživovací povinnost vůči zůstaviteli, který v té době studoval střední školu a zcela zjevně tak nebyl schopen se sám živit. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalovaný se od smrti matky zůstavitele a žalobkyně v roce rok až do roku rok o žalovaného nezajímal, neposkytoval mu žádné zázemí, ať už finanční, psychické nebo rodinné, neplatil mu ničeho a nechal ho tak„ napospas osudu“. Soud v dané věci zdůrazňuje, že nepřezkoumával závěry konečného rozhodnutí v řízení o určení výše výživného, když z tohoto v souladu s ust. § 135 o. s. ř. vycházel, nevzal tedy v potaz tvrzení žalovaného, že zůstavitel nestudoval řádně a neměla tedy být žalovanému uložena povinnost hradit mu výživné. Naopak přihlédl k tomu, že žalovaný uhradil dlužné výživné zůstaviteli až v rámci exekučního řízení. Ač má soud za prokázané, že žalovaný uváděl, že se na výchovu dětí„ necítil“, nezbavuje ho to jeho rodičovské zodpovědnosti, resp. vyživovací povinnosti vůči osvojenému zůstaviteli, který nebyl schopen se sám živit. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný se k zůstaviteli choval minimálně v rozporu s dobrými mravy, když mu ztěžoval již tak nelehký život. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že zůstavitel se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, když neplnil svou zákonnou povinnost vyživovat, zaopatřovat a starat se o zůstavitele (analogicky ust. § 213 tehdejšího trestního zákona), neboť naplnění této skutkové podstaty nevyžaduje, aby výživné bylo stanoveno rozhodnutím soudu. Soud v této souvislosti upozorňuje, že„ Zanedbáním povinné výživy ve smyslu § 213 tr. zák. se rozumí nejen neplnění výživného poskytovaného v penězích, ale i neplnění povinnosti vyživovat jiného v naturální formě a povinnosti zaopatřovat jiného, tedy neplnění povinnosti poskytovat dítěti stravu, ošacení, bydlení, pečovat o jeho zdraví a čistotu, vykonávat nad ním dohled a popř. opatřovat další prostředky potřebné pro jeho všestranný rozvoj ve smyslu § 33 odst. 1 zák. o rodině.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 27. 3. 1981 sp. zn. 11 Tz 9/81, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 4-5/1982, pod R 26/1982 tr.). Soud dále zdůrazňuje, že by bylo naopak proti dobrým mravům, kdyby žalovaný byl jediným dědicem po zůstaviteli, když žalovaný ho odvrhl, nestaral se o něj, neposkytoval mu žádné zázemí, ani mu neplatil výživné, ale naopak mu ztěžoval život, a navíc v situaci, kdy zůstavitel opakovaně, konstantně a zcela jasně si nepřál, aby po něm žalovaný dědil, ale aby po něm dědila žalobkyně, která mu jako jediná„ zbyla“ z rozpadlé rodiny. Soud tak na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že na straně žalovaného byl naplněn zákonný předpoklad dědické nezpůsobilosti ve smyslu ust. § 1481 o. z., a žalobě proto zcela vyhověl, když určil, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 12 úkonů právní služby uvedených v ust. § 11 odst. 1 a. t., tj. příprava převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání datum, účast na jednání datum (2x), vyjádření ze dne datum, účast na jednání datum (2x) a účast na jednání datum (2x) včetně 12 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka (resp. zastoupeného obecným zmocněncem) dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za 3 úkony uvedené v ust. § 1 odst. 3 této vyhlášky, tj. účast na jednání datum (2x) a závěrečný návrh ze dne datum po 300 Kč O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení byla žalovanému uložena k rukám žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 3 o. s. ř.

55. O nákladech řízení státu soud rozhodl dle § 148 odst.l/o.s.ř., které uložil zaplatit žalovanému, který nebyl ve věci úspěšný,tyto náklady tvoří svědečné, které účtoval svědek titul při jednání dne datum jízdné obec obec a zpět- 2 krát125 Kč, jízdné po obec a číslo krát 32 Kč

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.