OSPH06 8 C 174/2020-33

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní titul Petrou Andršovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 19 360 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 19 360 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 680 Kč od 15. 3. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 680 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 10 648 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného titul. jméno příjmení.

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení částky 19 360 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena dne 1. 7. 2016 smlouva o poskytnutí překladatelských a tlumočnických služeb, na základě které žalobce tyto služby poskytoval za paušální měsíční odměnu ve výši 8 000 Kč bez DPH. Žalobce vystavil žalovanému faktury za období únor a březen 2019, každou na částku 9 680 Kč včetně DPH. Žalovaný tyto dvě faktury neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Předně smlouva o poskytnutí tlumočnických a překladatelských služeb ze dne 1. 7. 2016 je neplatná, když se jedná o fiktivní právní jednání. Žalobce nikdy neposkytl žalovanému žádné překladatelské a tlumočnické služby, smlouva měla být uzavřena vedle pracovní smlouvy, kterou měl jednatel žalobce jako zaměstnanec uzavřenou s žalovaným jako zaměstnavatelem. Plnění, která žalovaný poskytoval žalobci na základě smlouvy, jsou bezdůvodným obohacením na straně žalobce a celkem se jedná o částku 412 800 Kč. Jednatel žalobce pan jméno příjmení uzavřel s žalovaným dne 1. 6. 2016 pracovní smlouvu a tentýž den zahájil pracovní poměr u žalovaného. Management žalovaného se později dozvěděl, že důvodem k uzavření smlouvy nebyl účel deklarovaný ve smlouvě, tedy poskytování služeb, skutečným důvodem byly osobní důvody pana jméno příjmení, jednatele žalobce, spočívající v rozvodu s jeho bývalou manželkou. Management žalovaného se snažil dohledat záznamy o poskytnutí jakýchkoli překladatelských nebo tlumočnických služeb ze strany žalobce pro žalovaného na základě smlouvy, avšak marně. I pokud by jméno příjmení komunikoval v cizím jazyce ve prospěch žalovaného, činil by tak v pracovněprávním poměru vůči žalovanému. Žalovaný vyzval jednatele žalobce k doložení korespondence ve smyslu ustanovení článku II odst. 4 smlouvy, na což žalobce nereagoval. Pracovní poměr pana jméno příjmení skončil výpovědí ke dni 31. 3. 2019 a obě strany mezi sebou vypořádaly veškeré pracovněprávní nároky. Jakákoliv jejich vzájemná komunikace skončila ihned po skončení pracovního poměru. Management společnosti se výše uvedené skutečnosti dozvěděl opožděně s ohledem na to, že do společnosti žalované vstoupil nový obchodní partner jako její jediný společník, a postupně se seznamoval s agendou společnosti. S tímto případem se seznámil až v květnu 2019 v souvislosti s nekalosoutěžním jednáním pana jméno příjmení, v té době již zaměstnance konkurenční právnická osoba, když pan jméno příjmení činil opakovaně jednání, která poškozují žalovaného. Teprve po upozornění pana jméno příjmení a výzvách, aby v tomto jednání ustal, vystavil žalobce hromadnou fakturu údajně podle smlouvy o poskytnutí překladatelských a tlumočnických služeb.

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

4. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne 1. 7. 2016 smlouva o poskytnutí překladatelských a tlumočnických služeb, podle které se žalobce zavázal zajišťovat překlady a tlumočnické služby pro oblast Beneluxu. Požadavky na překlady se výslovně týkají mimo běžné korespondence a e-mailové komunikace i technických výkresů a odborné dokumentace týkající se podnikání objednavatele. Poskytovatel bude zajišťovat tlumočení při veškerých reklamních a veletržních akcích, kterých se bude objednavatel účastnit. Překlady budou realizovány dle požadavků ob jednatele elektronicky ve formátech dle původních dokumentů. Smluvní strany se dohodly na paušální měsíční ceně za poskytnuté služby ve výši 8 000 Kč bez DPH s tím, že v ceně jsou kalkulovány služby v přibližném rozsahu 20 hodin měsíčně, včetně veškerých režií a nákladů poskytovatele. Úhrada paušální ceny bude prováděna měsíčně na základě faktury vystavené poskytovatelem (smlouva ze dne 1.7.2016).

5. Žalobce vystavil žalovanému fakturu za poskytnutí překladatelských a tlumočnických služeb za měsíc únor 2019 dne 28. 2. 2019 se splatností 14. 3. 2019 na částku 9 680 Kč a fakturu za poskytnutí překladatelských a tlumočnických služeb za měsíc březen 2019, vystavenou 29. 3. 2019, splatnou 15. 4. 2019 na částku 9 680 Kč (uvedené faktury).

6. Dopisem ze dne 18. 12. 2019 se vyjádřil právní zástupce žalovaného k předžalobní výzvě ze dne 12. 12. 2019 tak, že uvedená smlouva poskytování překladatelských a tlumočnických služeb byla fiktivní a žalobce žádnou službu podle této smlouvy žalovanému neposkytl a ani řádně poskytnout nemohl. Pan příjmení příjmení nikdy neposkytoval překladatelské a tlumočnické služby právnická osoba, pokud komunikoval v cizím jazyce, činil tak v pracovněprávním vztahu vůči žalobci. V tomto směru byl právní zástupce žalobce požádán o předložení korespondence podle článku II. odst. 4 smlouvy, tedy překladů podle požadavků ob jednatele.

7. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 6. 2016 bylo zjištěno, že mezi žalovaným jako zaměstnavatelem a jednatele žalobce jako zaměstnancem, byla uvedeného dne uzavřena pracovní smlouva, podle které se jednatel žalobce zavázal vykonávat práce mistr číslo, funkce anonymizována dvě slova. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou.

8. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 30. 1. 2019 bylo zjištěno, že jednatel žalobce dal ke dni 30. 1. 2019 výpověď z pracovního poměru, kterou žalovaný jako zaměstnavatel převzal 30. 1. 2019.

9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci. Z důvodu nadbytečnosti soud zamítnul návrhy žalovaného na doplnění dokazování výslechy jednatel žalovaného, svědka jméno příjmení a daňovým přiznáním žalobce.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí překladatelských a tlumočnických služeb s datem 1. 7. 2016, a to za paušální měsíční cenu ve výši 8 000 Kč bez DPH, přičemž předmětem tohoto sporu byla platba za měsíce únor a březen 2019. Soud se proto zabýval předně otázkou, zda by teoreticky žalobci vznikl nárok na odměnu podle této smlouvy i v případě, že by plnění nebylo poskytováno a dospěl k závěru, že ačkoliv byla odměna sjednána jako paušální, byla sjednána pouze za plnění, a to v přibližném rozsahu 20 hodin měsíčně. Vzhledem k tomu, že paušální odměna nebyla sjednána pro případ, kdy plnění nebylo poskytováno (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 871/2020), bylo na žalobci, aby náležitě tvrdil, a poté i prokázal, jaké konkrétní plnění podle smlouvy žalovanému v měsících únor a březen 2019 poskytl.

11. Žalobce však tato tvrzení adekvátním způsobem ani po poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. nedoplnil, neboť nebyl schopen uvést žádný konkrétní překlad, který by žalobce pro žalovaného vypracoval podle smlouvy a případně požadavků objednavatele zadaných elektronicky ve smyslu článku II bod 4 smlouvy, ani že by zajišťoval tlumočení při nějaké reklamní či veletržní akci, která by byla v uvedeném období pořádána. Navrhl doplnit dokazování e-mailovou komunikací, kterou nekonkretizoval a neměl ji k dispozici, svědeckou výpovědí bývalého jednatele společnosti, na jehož jméno si nevzpomněl, a jednoho blíže neupřesněného spolupracovníka žalovaného, který se žalobcem na zakázkách s holandskými obchodními partnery spolupracoval. Překlady měl provádět jednatel žalobce, neboť žalobce nemá žádné zaměstnance. Žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně uvedení skutečností, které konkrétní služby měl žalovanému poskytnout. I přes poučení ze strany soudu neuvedl žádnou konkrétní skutkovou okolnost, jež by vedla k závěru, že žalovanému překladatelské služby poskytnul. Lze doplnit, že žalobce neučinil ani žádný konkrétní důkazní návrh.

12. Soud již zástupci žalobce k doplnění tvrzení při jednání neposkytnul žádnou dodatečnou lhůtu, neboť rozsah sporných skutečností byl zcela patrný již z předcházející vzájemné komunikace právních zástupců účastníků, v níž žalovaný sporoval, že by k poskytování jakýchkoliv služeb v uvedeném období ze strany žalobce došlo. Bylo tak nasnadě, že tato sporná otázka je pro posouzení věci klíčovou, a pokud žalobce při prvním jednáním, které bylo ve věci nařízeno, nebyl schopen tato tvrzení adekvátně doplnit, bylo zřejmé, že poskytnutí dodatečné lhůty k doplnění tvrzení by nemohlo tuto situaci změnit. Je povinností žalobce, jež mu plyne z ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., v žalobě vylíčit všechny rozhodující skutečnosti a označit důkazy, jichž se dovolává a tato povinnost vyplývá též z ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Podle § 118b o. s. ř. pak rozhodné skutečnosti o věci samé lze ve věcech, v nichž nebyla provedena příprava jednání, uvést jen do skončení prvního jednání. Bylo tak čistě věcí žalobce, jakým způsobem přistoupí ke splnění povinnosti tvrzení, tak aby v rámci shora daných limitů, byl v řízení úspěšný. Vzhledem k tomu, že žalobce svá tvrzení zákonem požadovaným způsobem nedoplnil, byla žaloba z důvodu neunesení břemene tvrzení zamítnuta.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení jsou tvořeny náklady na právní zastoupení advokátem podle vyhl. č. 177/96 Sb., a to za převzetí a přípravu zastoupení, jednání s protistranou v kanceláři zástupce žalobce dne 20. 4. 2020, podání odporu a jeho odůvodnění a účast na jednání soudu dne 15. 12. 2020, tedy 4x 1 900 Kč + 4x režijní paušál 300 Kč + 21 % DPH, celkem 10 648 Kč. Náhrada za další úkony, kterou požadoval zástupce žalovaného, mu nebyla přiznána, neboť se nejednalo o úkony dle § 11 vyhl. č. 177/96 Sb.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho výkon.