OSPH06 11 C 15/2020-75

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátem Mgr. osobní údaje zástupce ⟪LB:lb_003⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení částky 250 EUR s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 250 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 10. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se elektronicky podanou žalobou dne 13. 10. 2019 domáhal po žalované zaplacení částky 250 EUR s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody za zpoždění letu ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení“). Dle žalobních tvrzení se žalobce dne datum účastnil letu č. anonymizováno číslo z obec do obec, provozovaného žalovanou, který byl na příletu do obec zpožděn o více než 3 hodiny, když namísto plánovaného příletu v 14:35 hod. se faktický přílet uskutečnil až čase v 18:00 hod. Písemnou výzvou žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody, avšak bezvýsledně. Žalobce současně požádal o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

K žalovanou namítané absenci zpoždění předmětného letu v délce přes 3 hodiny žalobce uvedl, že dle nezávislých leteckých serverů, stanoviska Letiště název a dalších cestujících předmětného letu přistálo letadlo na letišti v obec v čase 16:48 UTC (tj. 17:48 hod.), tedy se zpožděním 3 hodiny a 13 minut. Dále poukázal na rozsudky zdejšího soudu sp. zn. spisová značka a spisová značka, v nichž bylo soudem ve věci zpoždění téhož letu rozhodnuto ve prospěch jiných žalobců - cestujících. Rovněž uvedl, že čas příletu, označený žalovanou jako„ block“, neoznačuje ani pojem dveře ani jejich otevření, a tudíž nikterak okamžik otevření dveří nenaznačuje. Dle žalobce může být význam uvedeného údaje kupříkladu zablokování letadla či jeho dosažení na stojánku.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout s tím, že zpoždění předmětného letu nedosáhlo délky 3 hodin, neboť k přistání letadla na letišti v obec došlo v čase 16:30 UTC. Dle žalované tak žalobci nárok na paušální kompenzaci nevznikl.

3. Po skutkové stránce nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobce byl cestujícím letu č. anonymizováno číslo z obec do obec dne datum, který provozovala žalovaná, s plánovaným odletem z obec v čase 11:30 UTC a příletem do obec v 13:35 UTC, a skutečným odletem z obec do obec v 15:11 UTC. Dále bylo nesporným, že žalobce včas uplatnil u žalované nárok na paušální kompenzaci, a že žalovaná neplnila (viz nesporná prohlášení účastníků při jednání dne datum).

4. Při pokračujícím jednání dne datum účastníci učinili nesporným překlad obsahu dokumentu Wiktionary ve znění:„ blockové hodiny (block) znamenají čas od momentu, kdy se u letadla zavřou dveře až do příletu, kdy u letadla opět dojde k otevření dveří“, a dále překlad dokumentu ICAO„ blockové hodiny (block) začínají zavřením dveří letadla a končí otevřením dveří letadla“.

5. Rozhodující spornou skutečností zůstala mezi účastníky doba faktického příletu předmětného letu do obec, kdy dle tvrzení žalobce mělo letadlo přistát v čase 16:48 UTC, zatímco žalovaná naopak tvrdila, že k přistání letadla ve smyslu prvního otevření dveří letounu došlo již v čase 16:30 UTC, což označuje pojem block v jí doloženém záznamu o letu (tzv. Journey log).

Ke shora uvedené rozhodující sporné skutečnosti bylo provedeným dokazování prokázáno, a to listinou pod označením Journey log ze dne datum ve spojení s výňatkem dokumentu ICAO a webových stránek právnická osoba (obojí k výkladu pojmu„ block“), že předmětný let přistál na letišti v obec v čase 16:18 UTC a k otevření dveří letadla došlo v čase 16:30 UTC, tedy zpoždění oproti plánovanému času příletu nepřesáhlo 3 hodiny. Výňatky z webových stránek Wiktionary a dokumentu ICAO, jejichž překlad účastníci učinili nesporným, totiž k výkladu pojmu„ block“ prokazují, že tento pojem znamená čas měřený od momentu, kdy se uzavřou dveře letadla před odletem letadla, až do momentu, kdy po přistání letadla dojde k otevření dveří letadla. Uvedený Journey log obsahuje řadu dalších časových údajů o předmětném letu, s nimiž není údaj o okamžiku otevření dveří v rozporu, soud tento dokument shledává věrohodným. Naproti zcela neprůkaznou je fotografie doložená žalobcem (č. l. 55 spisu), z níž nelze seznat, na jakém letišti a z jakého konkrétního místa či letadla byla pořízena, a v ní uvedený časový údaj 17:55 UTC dne datum nemá žádnou vypovídací hodnotu k okamžiku otevření dveří letadla předmětného letu. Rovněž tak v dalších listinách, doložených žalobcem, není okamžik otevření dveří letadla zachycen. Na výpisech z internetových letových webů FlightStats a Flight history je uveden pouze čas přistání letadla v 16:48 UTC, a pokud se podle této informace čas příletu letadla od času zaznamenaného pilotem liší, údaj internetových webů soud hodnotí jako méně věrohodný, který nezpochybňuje věrohodnost záznamu pilota letadla. Prokázanou skutečnost, že předmětný let nedosáhl zpoždění přesahující 3 hodin, pak nemůže vyvrátit ani žalobcem doložené sdělení Letiště název ze dne datum (viz cit. sdělení letiště na č. l. 65 spisu) a v něm uvedený údaj o přistání letu v čase 16:48 (opět lišící se od záznamu v Journey logu), když není zjevné, proč by měl soud přikládat této informaci větší váhu, nežli údajům zaznamenaným samotným pilotem předmětného letu. Letiště název není ani dozorovým orgánem ani Řízením letového provozu, které mohou disponovat v tomto směru přesnými časovými údaji, jedná se o provozovatele (správce) předmětného letiště, který uvedené informace zjevně čerpá z veřejných zdrojů (z internetových portálů apod.). Z důvodu nadbytečnosti, resp. nerozhodnosti proto soud rovněž zamítl důkazní návrh žalobce, aby soud učinil dotaz na jmenované letiště ke zjištění, z jakého zdroje čerpalo údaj o přistání předmětného letu, když se navíc ani nejedná o důkaz nedosažitelný pro žalobce.

Účastnická výpověď žalobce včetně provedených svědeckých výpovědí jiných účastníků téhož letu, rovněž nemohou zvrátit shora uvedenou prokázanou skutečnost, neboť jednak žádný z nich nebyl schopen uvést konkrétní čas, v němž mělo letadlo na letišti v obec přistát a jejich odkaz na nutné zpoždění letu přesahující 3 hodin vysvětlené tím, že jinak by nedosáhli na kompenzaci vůči žalované, soud shledává zcela irelevantním.

Soud proto uzavírá, že má za prokázáno zpoždění předmětného letu v délce nepřesahující 3 hodin.

6. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení, podle jehož článku 5 odst. 1 písm. c), článku 7 odst. 1 písm. a) ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ve spojených věcech č. C -402/07 a C -432/07, má rovněž i cestující zpožděného letu nárok na náhradu škody ve výši 250 EUR, jestliže dosáhne cílového místa určení 3 nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Při výkladu pojmu„ čas příletu“ za účelem zjištění rozsahu zpoždění soud vycházel z výkladu článků 2, 5 a 7 Nařízení, podaného SDEU ve věci C -452/13 tak, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit. V řízení bylo prokázáno, že k otevření dveří letadla došlo v čase 16:30 UTC. Jestliže tedy doba zpoždění mezi plánovaným příletem letu do obec v 13:35 UTC a faktickým příletem v 16:30 UTC činila 2 hodiny a 55 minut, tedy zpoždění nedosáhlo 3 a více hodin, žalobci nárok na paušální náhradu škody dle Nařízení nevznikl. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu zamítl.

7. Pokud žalobce odkazoval na rozsudky zdejšího soudu, sp. zn. spisová značka a spisová značka, týkající se jiných cestujících totožného letu, pak je nutno zdůraznit, že v obou případech byly vyhovující rozsudky vydány v důsledku procesní pasivity žalované, když v prvém případě bylo rozhodnuto rozsudkem pro tzv. fikci uznání, a ve druhém případě byl vyhovující rozsudek vydán po prvním jednání, jehož se žalovaná neúčastnila. V uvedených řízeních tedy nebyla vyjevena procesní obrana žalované, v důsledku čehož se soud absentujícími obrannými tvrzeními zabývat nemohl, a rozhodoval výlučně na základě žalobních tvrzení. V daném případě je situace zcela odlišná, jak je popsáno shora, a tudíž žalobce ani nemohl očekávat v této věci obdobné rozhodnutí ve smyslu ust. § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Soud jí proto přiznal požadovanou paušální náhradu hotových výdajů za čtyři úkony á 300 Kč dle ust. § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění (písemné podání ve věci samé a 3x účast u jednání), tj. celkem ve výši 1 200 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí, popř. návrh na nařízení exekuce.