OSPH06 27 C 10/2015-186

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa žalovaného, žalovaného a žalobce ⟪LB:lb_010⟫ 2. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_011⟫ bytem adresa žalovaného, žalovaného a žalobce ⟪LB:lb_012⟫ oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_013⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_014⟫ o určení

I. Žaloba, jíž se žalobci domáhali určení, že každý z nich je vlastníkem ideální 1/6 pozemku parcelní číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře 203 m², jehož součástí je stavba anonymizováno popisné anonymizováno, rodinný dům a pozemku parcelní číslo zahrada, o výměře 258 m², vše zapsané na list vlastnictví pro katastrální uzemí, územní celek úřadu pro anonymizována dvě slova, se zamítá.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce ad) a) domáhá zřízení služebnosti doživotního užívání prvního patra rodinného domu adresa, obec, stojícího na pozemku parc. Č. anonymizováno, zapsaného v kat. úz. obec, okres anonymizováno obec, územní celek, na list vlastnictví, odmítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 49 044 Kč, k rukám právního zástupce žalovaných, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci s, domáhali určení, že jsou každý vlastníkem id. 1/6 pozemků, specifikovaných ve výroku I. rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“), s odůvodněním, že uzavřeli s první žalovanou dne datum darovací smlouvu, na základě které na žalovanou převedli každý shora uvedený spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem a dále s tím, že zároveň mezi žalobcem ad a) a první žalovanou byla shodného dne uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene doživotního užívání předmětných nemovitostí v tom rozsahu, v jakém byly užívány ke dni podpisu této smlouvy. K zápisu vlastnického práva první žalované k předmětným nemovitostem došlo na základě rozhodnutí katastrálního úřadu. K zápisu věcného břemene nedošlo z důvodu odmítnutí tehdejšího většinového spoluvlastníka pí. příjmení z důvodu dlouhodobých sporů. Žalobci uvedli, že oba vycházeli s žalovanými zprvu dobře. Oba žalobci dále uvedli, že nepředpokládali, že by první žalovaná ponechala žalobce ad a) (svého otce) bez střechy nad hlavou, z tohoto důvodu se řešení břemene doživotního užívání, kterým by se vyřešila potřeba bydlení žalobce ad a), nevěnovali. Po té, co byly oba spoluvlastnické podíly na první žalovanou převedeny, byla zahájena rekonstrukce domu adresa stojícího na předmětných nemovitostech a to především prostřednictvím žalobce ad a). Žalobci dále uváděli, že žalobce ad a) na stavbě (rekonstrukci) pracoval v průměru 10 hodin denně, žalovaní na něj naléhali, aby rekonstrukce probíhala, co nejrychleji, aniž by mu byla vyplácena slíbená odměna. Žalobce ad a) využíval k rekonstrukci jemu známých řemeslníků (např. svého bratrance jméno příjmení), jehož byl nucen vyplácet sám. Žalobci uváděli, že pro neustálé spory a bezohledné chování žalovaných vůči žalobci a dalším řemeslníkům, tito postupně probíhající rekonstrukci opouštěli. Žalobci poukázali na to, že se sama první žalovaná na sociálních sítích (facebook) chlubí tím, jak dělníky na stavbě šikanuje, stanovuje jim 12 hodinovou pracovní dobu bez nároku na přestávky, apod. Žalobce ad a) uvedl, že postupně sílící psychický teror ze strany žalovaných v průběhu rekonstrukce nevydržel a chtěl se odstěhovat ke svému bratranci, což neučinil po té, co mu bylo žalovanými sděleno, že odstěhováním ztrácí i nárok na dožití v rekonstruovaném domě. Žalobce ad a) uvedl, že on osobně odstraňoval z objektu podlahy, vynášel suť, položil betonových základ, izolaci, oškrábal omítky, vysekal vedení pro elektriku, brousil trámy ve stropě, zabudoval sádrokartony, vymaloval a nalakoval trámy, boural dveřní zárubně, apod. V průběhu rekonstrukce byl šikanován ze strany žalovaných absurdními pokyny (vybourané zárubně byl nucen zazdít zpět, apod.). Po dokončení rekonstrukce byl žalobce ad a) vyzván žalovanými, aby se odstěhoval do objektu bývalé garáže stojícího na zahradě, která nebyla zkolaudována jako objekt k bydlení, chyběla podlaha, izolace, přívod vody a topení. Po té, co došlo ke zrekonstruování i této garáže, byla žalobci ad a) (a jeho druhé dceři) nabídnuta ze strany žalovaných k bydlení chatka v zahrádkářské kolonii, tj. objekt bez zateplení, bez vody bez trvalého přívodu elektrické energie a bez napojení na kanalizaci a nevhodný k celoročnímu bydlení. Z důvodu nadále probíhající neustálých sporů žalobce ad a) dne datum odstoupil od darovací smlouvy a zažádal o vrácení daru. Následně byla proti žalobci a druhé dceři žalobce ad a) podána žaloba na vyklizení předmětných nemovitostí.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Namítli, že darovací smlouva, uzavřená mezi žalovanými navzájem nebyla v rozporu s dobrými mravy, žalovaná číslo nebyla v nakládání s předmětem svého vlastnictví nijak omezena a žádné ujednání jí další darování nezakazovalo. Shodně podání žaloby na vyklizení žalovaní odůvodnili jako dovolený výkon svého vlastnického práva. Nárok žalobců na vrácení předmětných spoluvlastnických podílů žalovaní označili jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Namítli, že chybí předpoklad pro vrácení daru a to chování ze strany žalovaných, které by bylo hrubým porušením dobrých mravů. Dále namítli, že práce, které žalobce ad a) na rekonstrukci prováděl mu byla vyplácena odměna a to tak, že za měsíce listopad 2012 až březen 2013 měsíčně částka 10 000 Kč, tj. celkem 50 000 Kč a za práce na fasádě částka 29 000 Kč. Uvedli dále, že sám žalobce ad a) souhlasil s tím, že bude po dobu rekonstrukce bydlet v obytném objektu na zahradě. K tisku z profilu první žalované v sociální síti Facebook namítli, že tato konverzace byla vedena pouze v žertu.

3. Odvolací soud v usnesení ze dne datum, vydaným pod č. j. 18Co 155/2018-127, prvý rozsudek soudu prvního stupně zrušil a soudu prvního stupně uložil, aby nejprve odůvodnil svoji mezinárodní příslušnost a právo rozhodné, vzhledem k tomu, že druhý žalovaný je cizí státní příslušník. Dále soudu prvního stupně uložil, aby následně zaujal stanovisko k aktivní legitimaci žalobce ad a) s ohledem na jeho tvrzení, že od darovací smlouvy odstoupil a následně i věcnou pasivní legitimaci obou žalovaných, s ohledem na skutečnost, že dar byl oběma žalobci poskytnut výlučně první žalované, která jej darovací smlouvou převedla na druhého žalovaného.

4. V pořadí druhém zrušujícím usnesení ze dne datum, jímž odvolací soud zrušil druhý rozsudek soudu prvního stupně, odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně správně dovodil svoji mezinárodní příslušnost a správně určil rozhodným právem právo české. Soudu prvního stupně odvolací soud uložil, aby se v dalším rozhodnutí nejprve zabýval platností darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanými, dne datum. Upozornil dále na to, že v případě neplatnosti darovací smlouvy ze dne datum, by byla neplatná i v pořadí druhá darovací smlouvy ze dne datum.

5. Dále odvolací soud soudu prvního stupně vytknul, že opětovně neposoudil zda jednotlivé písemné úkony obou dárců, kterými požadovali vrácení darů obstojí z hlediska určitosti a důvodů v nich uvedených dle § 630 obč. zák., s tím, že naprosto nepostačuje učinit skutkové zjištění, že žalobce ad b) sdělil první žalované, že odstupuje od darovací smlouvy a požádal o vrácení daru. Dále soudu prvního stupně vytknul, že skutková zjištění vztahující se k dopisu žalobce ad a) ze dne datum, zcela chybí.

6. Odvolací soud tak soudu I. stupně uložil, aby nejprve posoudil platnost darovací smlouvy mezi žalobcem ad a) a žalovanou, ve vztahu k její neplatnost pro neoddělitelnost darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene a dále ve vztahu k tvrzenému odstoupení. Následně, aby se soud prvního stupně zabýval otázkou platnosti darovací smlouvy uzavřené mezi manžely a to též ve vztahu k časovým a skutkovým souvislostem, za nichž byla uzavřena (zde odkázal na bod III 1 vzájemného návrhu a jejich repliky). Pro účely tohoto řízení tak zřejmě došlo k rozšíření skutkových podstat vymezených ustanovením § 219a o. s. ř., které vymezují případy, kdy může odvolací soud zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně.

7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

8. Mezi stranami bylo nesporné, že dne datum byla mezi žalobcem ad a) a první žalovanou uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem bylo darování id. 1/6 podílu na předmětných nemovitostech (smlouvy ze dne datum).

9. Ze smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce ad b) daroval první žalované id. 1/6 předmětných nemovitostí.

10. Ze smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že první žalovaná darovala druhému žalovanému spoluvlastnický podíl v rozsahu id. 1/3 na předmětných nemovitostech. Ke dni rozhodování soudu jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci oba žalovaní a to podílu v rozsahu 2/3 na předmětných nemovitostech (společné jmění manželů), druhý žalovaný je zapsán jako výhradní vlastník 1/3 předmětných nemovitostí (výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví, kat. úz. obec, ze dne datum).

11. Ve smlouvě ze dne datum uzavřené mezi žalobcem ad a) a první žalovanou byla dohoda o zřízení věcného břemene doživotního užívání darovaných nemovitostí v tom rozsahu, v jakém byly užívány ke dni podpisu smlouvy (smlouva ze dne datum).

12. příjmení jméno příjmení a žalovanými byla dne datum uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu 2/3 na předmětných nemovitostech (smlouva ze dne datum).

13. Z emailové komunikace mezi právními zástupci stran lze mít za prokázané dlouhodobé spory vyplývající ze společného soužití, dále má soud z této komunikace za prokázané, že žalobce ad a) vyzýval první žalovanou k poskytnutí součinnosti k zapsání věcného břemene, avšak bezvýsledně (přípis ze dne datum a odpověď ze dne datum).

14. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro anonymizována dvě slova ze dne datum a z podání žalobce ad a) a první žalované ze dne datum má soud za prokázané, že řízení o zápisu věcného břemene doživotního užívání žalobcem ad a) předmětných nemovitostí, bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu tohoto zápisu.

15. Z listiny ze dne datum, učiněné právním zástupcem jménem žalovaného ad b) soud učinil, ve smyslu pokynů odvolacího soudu, jenž dosavadní skutková zjištění označil jako naprosto nedostatečná, skutkové zjištění o tom, že tato listina je označena jako„ Odstoupení od darovací smlouvy a zřízení věcného břemene“, dále že žalobce ad b) touto cestou žalované sděluje, že spatřuje v jednání žalované hrubé porušení dobrých mravů (též ze strany žalovaného), spočívajícím v podání žaloby na vyklizení ze strany žalované vůči jejímu otci a vyzval ji k poskytnutí součinnosti se zápisem vlastnického práva k předmětným nemovitostem, tak aby mohlo být obnoveno vlastnické právo ve lhůtě 14 dní od doručení této výzvy. Tento projev žalobce ad b) učinil prostřednictvím právního zástupce, lze pro úplnost dodat, že listina je opatřena podpisem a razítkem právního zástupce, je datována a je opatřena připojenou kopií dodejky České pošty a adresována právní zástupkyni Mgr. jméno příjmení, jež tuto listinu obdržela dne datum. Z podacího lístku jež se váže k uvedené výzvě, lze zjistit, že zásilka celkem vážila 0,021 kg a přeprava stála právního zástupce celkem 39 Kč.

16. Z listiny učiněné právním zástupcem jménem žalobce ad a) ze dne datum, označené Odstoupení od darovací smlouvy a zřízení věcného břemene“, vyplývá, že žalobce ad a) odstupuje od darovací smlouvy z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany žalované se zápisem věcného břemene doživotního užívacího práva pro žalobce ad a). Zároveň žalovanou vyzval k poskytnutí součinnosti se zápisem vlastnického práva k nemovitostem za účelem obnovení vlastnického práva žalobce ad a). Uvedená listina byla právní zástupkyni žalované doručeno dne datum.

17. Ohledně požadavku odvolacího soudu na doplnění skutkových zjištění, které soud učinil z listiny ze dne datum, soud k jeho naplnění uvádí, že v této listině od žalobce ad a) adresované právní zástupkyni žalované, doručené dle jejího prezenčního razítka dne datum, žalobce ad a) v prvním a v druhém odstavci, v hrubých rysech rekapituluje proběhlé události. Ve třetím odstavci se věnuje pojmu„ malý objekt“, aby v odstavci čtvrtém se vymezil proti přestěhování své osoby do„ malého objektu“. V pátém odstavci žalobce ad a) vyjadřuje své představy o vzájemném chování mezi ním, jeho dcerou a jejím manželem a druhou dcerou do budoucna. V závěru sděluje své přesvědčení o tom, že podmínky pro vrácení daru jsou, dle jeho úsudku naplněny a nedojde-li k dohodě, je připraven tento svůj názor uplatnit u soudu.

18. První žalovaná vyzvala žalobce ad a) dne datum k vyklizení předmětných nemovitostí (přípis ze dne datum spolu s podacím lístkem České pošty).

19. Soud ve smyslu pokynů odvolacího soudu posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

20. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je v daném případě dána a rozhodným právem je právo české (jak konstatoval i odvolací soud v usnesení ze dne datum).

21. Podle ustanovení § 3028 odst. 2 NOZ soud aplikoval ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen ObčZ.

22. Podle ustanovení § 630 ObčZ, se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo k členům jeho rodiny tak, že tím hrubě narušuje dobré mravy.

23. Co se týče posouzení platnosti darovací smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalobcem ad a) a žalovanou, žalobci dovozovaná neplatnost, jíž se sami dovolávají, soudem shledána nebyla. Ve vzájemné žalobě není uvedena žádná skutečnost, jež by ve smyslu tehdy platného pozitivního práva, mohla vést k závěru o neplatnosti této darovací smlouvy. Má-li jí být skutečnost, že nedošlo k zápisu práva odpovídajícího věcnému břemeni doživotního užívání pro žalobce ad a), pak je třeba uvést, že k zastavení řízení před Katastrálním úřadem ve věci návrhu na zapsání práva věcného břemene došlo poté, co žalobce ad a) a žalovaná vzali tento návrhu zpět. V darovací smlouvě žádný závazek žalované k podání návrhu na vklad věcného břemene vyjádřen není. Tvrzení žalobců o tom, že porušení závazku z darovací smlouvy a o zřízení věcného břemene„ má přímý vliv na platnost celé smlouvy“, je tak z hlediska hmotného práva nonsens. Jednak jde o dvě smlouvy, byť pojaté do jednoho listinného dokumentu, jednak absentuje závazek žalované k podání takového návrhu. Avšak i v případě, kdy by takový závazek žalované v uvedené smlouvy vyjádřen byl, tak z žádného hmotněprávního ustanovení nelze dovodit skutečnost, že v případě neplnění závazku plynoucího z jedné smlouvy automaticky znamená neplatnost smlouvy druhé (byť spolu časově a věcně souvisí).

24. Tvrzení o„ vzájemné závislosti“ darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, taktéž nemá oporu v hmotném právu. Případná neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene, nemá právní význam pro smlouvu o darování, což se i následně ukázalo v řízení před Katastrálním úřadem. I v této souvislosti je namístě uvést, že k provedení zápisu práva odpovídajícího věcnému břemeni ze strany Katastrálního úřadu nedošlo z důvodu neplatnosti této smlouvy, ale z důvodu zpětvzetí tohoto návrhu oběma stranami.

25. příjmení a skutkové souvislosti, za nichž byla uzavřena darovací smlouva mezi žalovanými, jež jsou vylíčeny v bodě III. 1, vzájemného návrhu, bez dalšího nejsou právními skutečnostmi, tj. skutečnostmi, s nimiž hmotné právo spojovalo vznik, změnu či zánik práv a povinností, tím méně takovou skutečností může být, blíže odvolacím soudem nevymezená„ časová souvislost“. Tvrzení o tom, že tato darovací smlouvy byla uzavřena čistě za účelem zamezení možnosti vrácení daru, je ničím nepodloženou spekulací. O motivech tohoto převodu nebylo během řízení prokázáno ničeho. Z časové souvislosti bez dalšího, nevyplývá nic právně významného.

26. Ohledně právních úkonů, které oba žalobci označují jako úkony, jimiž se domáhali vrácení darů, je třeba uvést, že jak v předsoudní fázi sporu, tak i během řízení, k těmto úkonům došlo až poté, co žalovaná oba spoluvlastnické podíly (každý o velikosti 1/6) převedla na žalovaného (k zápisu vlastnického práva došlo s účinky ke dni datum) a přípisy obou žalobců jsou datovány až dnem datum. V tomto punktu je třeba též uvést, že přípis žalobce ad a) obsahuje projev vůle, jímž žalobce ad a) odstupuje od darovací smlouvy, z důvodu neposkytnutí součinnosti se zápisem věcného břemene doživotního užívání, tzn. tímto písemným projevem se nedomáhal vrácení daru z důvodu vymezených § 630 ObčZ, ale o odstoupil od smlouvy pro tvrzené„ prodlení“ žalované. Po právní stránce soud tento úkon hodnotí tak, že dle ustanovení § 40 ObčZ platilo, že lze odstoupit od smlouvy pouze tam, kde to bylo mezi účastníky smluvního vztahu smluveno či kde tam to umožňoval zákon. V případě darovací smlouvy hmotné právo odstoupení nepřipouštělo a obsahovalo ustanovení k speciálním postupu, tj. možnost se domáhat vrácení daru ze zákonem vymezených důvodů.

27. Přípis žalobce ad b) ze dne datum adresovaný právní zástupkyni žalované, obsahově odpovídá postupu předvídanému ustanovením § 630 ObčZ, ale s ohledem na časovou souvislost shora, kdy tento projev vůle byl učiněn až po té, co již žalovaná ve vlastnictví předmět daru neměla, platí shora řečené.

28. Lze tak uzavřít, že obě darovací smlouvy jimiž žalovaná získala darem spoluvlastnické podíly na předmětných nemovitostech, každý ve výši 1/6, byly shledány jako platně uzavřené, neboť nebyl tvrzen a ani prokázán žádný důvod jejich neplatnosti. Námitka neplatnosti spočívající v údajném porušení závazku, nemá odraz ve zjištěném skutkovém stavu. V ustanovení čl. V. smlouvy uzavřené mezi žalobcem ad a) a žalovanou, které obsahuje dohodu o zřízení věcného břemene (a ani v jiném ustanovení této smlouvy) chybí dohoda o konkrétním postupu, z níž by byly zřejmá konkrétní práva a povinnosti stran, v řízení o zápisu tohoto práva do katastru nemovitostí. Žalobce ad a) se tak dovolává porušení povinnosti, která mezi stranami sjednána nebyla. Avšak i v případě opačném, nelze akceptovat právní názor, podle něhož porušením povinnosti ze smlouvy, by se celá smlouva stala neplatnou.

29. Platnost darovací smlouvy uzavřené mezi oběma žalovanými taktéž nebyla provedeným dokazováním zpochybněna. První žalovaná převedla na svého manžela (druhého žalovaného) vlastnické právo k věci, kterou dle ustanovení § 143 odst. 1 ObčZ, nabyla darováním do svého výlučného vlastnictví. Žalobci namítaný rozpor tohoto právního úkonu s dobrými mravy soudem shledán nebyl, neboť jediným argumentem žalobců v tomto směru byla nepodložená spekulace o tvrzeném úmyslu zamezení vrácení daru. Je třeba ale uvést, že tento stav vyplývá z právní úpravy a judikatury a nelze tak uvažovat o rozporu tohoto kroku s dobrými mravy, když převodem spoluvlastnického práva první žalovaná realizovala své právo vlastníka, jenž je chráněno i na úrovní norem ústavních (čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Nelze též ani uvažovat o ohrožení potřeby bydlení prvého žalovaného, neboť výše spoluvlastnického podílu, který své dceři daroval (1/6) bez dalšího neumožňuje užívání předmětných nemovitostí.

30. Soud na základě shora uvedeného, dospěl opětovně k závěru, že první žalovaná není věcně aktivně legitimována, neboť již není vlastníkem předmětných nemovitostí a nebyla jím ani v době, kdy se žalobce ad b) domáhal vrácení daru a žalobce ad a)„ odstoupil“ od darovací smlouvy. Předpokladem úspěšnosti žaloby, jíž se dárce domáhá vrácení daru, je skutečnost, že obdarovaný je stále vlastníkem darované věci, neboť jedině tak mu může být uložena povinnost dar vydat. V případě, kdy dojde průjev vůle, jímž se dárce domáhá vrácení darované věci, obdarovanému až poté, co předmět daru zcizil, přichází v úvahu jenom nárok na peněžní náhradu podle zásad bezdůvodného obohacení (srov. R 83/2006). Lze tak zopakovat, že ani druhý žalovaný není věcně pasivně legitimován, neboť nebyl stranou darovací smlouvy a to ani k jednomu z žalobců. Nároky plynoucí z ustanovení § 630 ObčZ, se ho tak nedotýkají.

31. Ze shora uvedených důvodů soud proto žalobu opět jako nedůvodnou zamítnul, aniž by i nadále bylo třeba se zabývat námitkou promlčení.

32. Ohledně té části žaloby, kterou žalobce ad a) vymezuje jako„ eventuální petit“, a kterou odvolací soud již v rozhodnutí ze dne datum, posoudil tak, že nejde o eventuální petit a uložil soudu prvního stupně postup dle ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. a v rozhodnutí ze dne datum tyto závěry označil jako stále platné i s tím, že žalobce ad a) byl již dostatečně poučen, soud prvního stupně toto poučení zopakoval (2x při ústním jednání, 1x písemným usnesením), přestože již žalobce byl poučen i soudem odvolacím a v tomto směru platí závěr, že i přes četná opakovaná poučení, žalobce ad a) na toto adekvátně nereagoval, tak, aby došlo k odstranění vad, vytýkaných odvolacím soudem již v rozhodnutí ze dne 213. 7. 2018, soud proto, žalobu v této části, dle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř., odmítnul.

33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Jejich výše se skládá z odměny advokáta v částce 2 500 Kč za úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb., dále z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za úkon právní služby; v řízení učinil právní zástupce žalovaný celkem 13 úkonů právní služby (příprava, vyjádření k protinávrhu, podání ve věci 2x, účast u jednání 8x), dále se náklady řízení sestávají ze soudního poplatku za odvolání ve výši 5 000 Kč a z DPH. Celková výše tak činí 49 044 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.