OSPH06 11 C 186/2021-76

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem osobní údaje zástupce ⟪LB:lb_004⟫ o určení neplatnosti smlouvy a o určení vlastnictví k nemovité věci

I. Žaloba o určení absolutní neplatnosti kupní smlouvy, uzavřené dne 26. 4. 2021 mezi jméno příjmení, narozenou datum, bytem adresa, a žalovaným, se zamítá.

II. Žaloba o určení, že vlastníkem podílu o velikosti anonymizováno na nemovitosti - pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba: část obce, adresa, byt. dům, k. ú. část obce, územní celek, vše zapsané na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro anonymizováno část obce, je jméno příjmení, datum narození, bytem adresa, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Jelikož tedy žalobci nesvědčí ani aktivní legitimace k podání žaloby o určení vlastnictví jeho matky a současně není dán naléhavý právní zájem na tomto požadovaném určení ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku, a žalobu zamítl i ohledně tohoto nároku.

2. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaný měl ve věci plný úspěch. Soud mu proto přiznal požadovanou náhradu nákladů řízení sestávající z odměny za zastupování žalovaného advokátem dle ust. § 6 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. b, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a), d) a e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ AT“), a to za 3 úkony právní služby á 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne 9. 3. 2019 a účast u jednání soudu dne datum), a 3x režijní paušál á 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT, tj. celkem náklady řízení ve výši 10 200 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal tuto náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného.

3. Při jednání dne datum účastníci učinili nesporným příbuzenský vztah mezi žalobcem a jméno příjmení (syn - matka). Tato skutečnost byla prokázána i rodným listem žalobce.

Dále bylo nesporným, že probíhá opatrovnické řízení o omezení svéprávnosti matky žalobce, které nebylo dosud skončeno. Tato skutečnost byla prokázána i návrhem na omezení svéprávnosti matky žalobce a ustanovení opatrovníka, podaným žalobcem u název soudu dne datum, dále usnesením název soudu ze dne 13. 12. 2021, č. j. číslo jednací, a usnesením název soudu ze dne 2. 2. 2022, č. j. číslo jednací, o ustanovení znalce z oboru zdravotnictví - anonymizováno.

4. Dále bylo prokázáno, a to záznamem o jednání anonymizováno správy sociálního zabezpečení ze dne datum, že matka žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, způsobeného anonymizováno onemocněním (anonymizována čtyři slova), pobírá od roku 1997 plný invalidní důchod, naposledy byla hospitalizována na anonymizováno klinice před 20 lety (v roce 2001).

Výpisem z KN (list vlastnictví) ze dne datum bylo prokázáno, že matka žalobce byla k uvedenému datu vlastníkem Spoluvlastnického podílu.

Kupní smlouvou ze dne 26. 4. 2021 bylo prokázáno, že matka žalobce coby prodávající a žalovaný coby kupující uzavřeli uvedeného dne kupní smlouvu, na jejímž základě žalovaný koupil od matky žalobce Spoluvlastnický podíl za dohodnutou kupní cenu ve výši 8 mil. Kč.

Informací o pozemku k list vlastnictví ze dne datum včetně Informace o řízení sp. zn. V číslo z téhož data bylo prokázáno, že zapsaným vlastníkem Spoluvlastnického podílu v KN je žalovaný, a to na základě proběhlého vkladového řízení u katastrálního úřadu pod sp. zn. V číslo, jež bylo zahájeno dne datum a ukončeno dne datum, přičemž o povolení vkladu práva bylo rozhodnuto dne 15. 6. 2021. Dalšími spoluvlastníky předmětné nemovitosti - pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba: část obce, adresa, byt. dům, k. ú. část obce, byli ke dni uzavření kupní smlouvy a jsou i nadále jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení.

Znaleckým posudkem číslo ze dne datum, s vyznačenou doložkou ve smyslu ust. § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), bylo prokázáno, že ke dni vyhotovení znaleckého posudku činí obvyklá cena Spoluvlastnického podílu částku 6,1 mil. Kč.

5. Při jednání dne datum soud zamítl zbylé důkazní návrhy účastníků pro nadbytečnost, resp. nerozhodnost, neboť měl jednak dostatek podkladů pro rozhodnutí věci, a jednak navrhované další dokazování (výslech dcery matky žalobce příjmení jméno příjmení, vyžádání zdravotnické dokumentace matky žalobce, emaily ze dne datum a 15. 4. 202, a výslechy dalších spoluvlastníků jméno příjmení a jméno příjmení) by nesměřovalo k objasnění skutečností významných z hlediska právního posouzení věci, resp. by ani nemohlo vést k objasnění právně významných skutečností jiným způsobem, než jak již byly dosud provedeným dokazováním zjištěny.

6. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy z hlediska rozhodujícího právního posouzení věci učinit o skutkovém stavu věci závěr, podle kterého matka žalobce a žalovaný uzavřeli dne 26. 4. 2021 kupní smlouvu, na jejímž základě matka žalobce prodala 1 žalovanému Spoluvlastnický podíl za dohodnutou kupní cenu, přičemž vlastnické právo k němu bylo zapsáno ve prospěch žalovaného do KN s právními účinky zápisu ke dni 15. 6. 2021. Žalobce nebyl účastníkem kupní smlouvy ani spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, jíž se Spoluvlastnický podíl týká.

7. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „ o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Po právním zhodnocení rozhodujících skutkových zjištění soud žalobu zamítl z důvodu absence naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení a nedostatku jeho aktivní věcné legitimace. Nejvyšší soud se opakovaně zabýval v mnoha svých rozhodnutích otázkou žalob o určení neplatnosti právních jednání (zde kupní smlouvy) ve vztahu k řešení otázky existence práva nebo právního vztahu (zde určení vlastnictví ke Spoluvlastnickému podílu), a v tomto směru je jeho rozhodovací praxe jednotná. Žaloba o určení není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Jestliže právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán zpravidla naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo o určení existence práva nebo právního vztahu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2147/99 ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 58/2003 ze dne z 29. 4. 2003, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013 ze dne 17. 4. 2014). Lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2147/99 ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 23 Cdo 3489/2009 ze dne 22. 9. 2009 nebo sp. zn. 33 Cdo 1734/2013 ze dne 17. 4. 2014). Je-li tedy posouzení platnosti právního jednání otázkou předběžnou ve vztahu k řešení otázky (ne) existence práva nebo právního vztahu, který měl být tímto právním úkonem založen, změněn nebo ukončen, pak na takovém určení není dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. (viz dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1321/2007 ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. 23 Cdo 128/2008 ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4535/2009 ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3489/2009 ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2411/2010 ze dne 11. 1. 2012, a sp. zn. 32 Cdo 3962/2010 ze dne 28. 8. 2012). V daném případě žalobce nemá naléhavý právní zájem dle ust. § 80 o. s. ř. na určení neplatnosti kupní smlouvy, neboť posouzení její platnosti je otázkou předběžnou ve vztahu k řešení otázky existence či neexistence vlastnického práva ke Spoluvlastnickému podílu. Již jen z tohoto důvodu proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl žalobu ohledně nároku na určení absolutní neplatnosti kupní smlouvy.

9. Ohledně druhého žalobního nároku je soudní judikatura dlouhodobě ustálena v závěru, že předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný vztah nebo sporné právo týká (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 366/2015 ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3875/2016 ze dne 25. 1. 2017, nebo ze dne 14. 12. 2000 sp. zn. 20 Cdo 2357/98). Tedy aktivní věcná legitimace je vystižena identifikací rozhodného hmotně právního vztahu nebo práva, o jehož (preventivní) určení z potřeby ochrany žalobce jde, zatímco naléhavý právní zájem se váže k otázce, zda určovací žaloba může být způsobilým procesním instrumentem ochrany práva. Jestliže se sporný právní vztah nebo právo právní sféry žalobce netýká, nemůže mít logicky naléhavý právní zájem na jeho určení. V daném případě žalobci již ke dni podání žaloby nesvědčila a nesvědčí i nadále aktivní věcná legitimace k vedení sporu o určení vlastnického práva ke Spoluvlastnickému podílu ve prospěch jeho (stále žijící) matky, která Spoluvlastnický podíl prodala žalovanému, neboť žalobce nikdy nebyl účastníkem sporného právního vztahu, tj. kupní smlouvy, není a ani nebyl tvrzeným spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, k níž se Spoluvlastnický podíl váže, ani se vlastnictví této nemovitosti, resp. Spoluvlastnického podílu, jeho právní sféry aktuálně přímo nedotýká. Ostatně v tomto směru nesvědčí žalobci aktivní věcná legitimace ani k vedení sporu o určení neplatnosti kupní smlouvy. Z pouhého postavení žalobce jako syna prodávající nevyplývá jeho aktivní legitimace k podání žaloby o určení vlastnictví a v současné době nevyplývá ani z eventuálního budoucího postavení žalobce jako dědice v budoucím dědickém řízení po jeho matce, neboť požadované určení nemůže nijak ovlivnit jeho právní postavení potencionálního dědice. Žalobce není nositelem hmotněprávního subjektivního oprávnění, které zajišťuje procesní legitimaci k podání předmětné určovací žaloby, taktéž ani z důvodu jeho případného budoucího postavení opatrovníka jeho matky, a rozhodně mu nesvědčí oprávnění podat žalobu svým jménem z důvodu namítané neschopnosti jeho matky právně jednat v důsledku její tvrzené duševní poruchy. V důsledku výše uvedeného tak žalobce nemůže mít ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva jeho matky ke Spoluvlastnickému podílu dle § 80 o. s. ř.

10. Skutkově obdobnými případy se zabýval Nejvyšší soud v usneseních ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2973/2014, či ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 6002/2017, v nichž mj. vyložil:„ že z okolnosti potencionálního dědictví, resp. potencionálního právního nástupnictví, které dosud nenastalo a není ani jisto, zda v budoucnu vůbec nastane (krom toho žalobce nemá ani žádnou jistotu, že nezemře dříve než žalovaná 1/, neboť obecně platí: ‚mors certa hora incerta‘, tedy, že ‚smrt je jistá – nejistá (roz. u kohokoliv) je její hodina‘), nelze u žalobce naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c (resp. nyní § 80) o. s. ř. dovozovat. Jinými slovy řečeno, jestliže by se právní postavení žalobce za existence jím žalobou prosazované deklarace věcně právního vztahu vůči žalované 1) nijak nezměnilo, pak je zřejmé, že žalobce na takové určovací žalobě (odhlédnuvše od prozařujícího etického rozměru dané věci) pochopitelně nemá žádný naléhavý právní zájem.“ Uvedené závěry lze vztáhnout i na tuto věc, v níž žalobce zpochybňuje platnost jeho matkou učiněné majetkoprávní dispozice ve prospěch žalovaného a svou věcnou legitimaci a naléhavý právní zájem na takovém určení dovozuje i z toho, že je potencionálním dědicem po své matce, pokud by matka zemřela. Situace případného postavení žalobce jako dědice však v budoucnu nemusí ani nastat, neboť ani žalobce nemůže s jistotou vědět, kdy zemře a zda případně nenastane opačná situace, než kterou ve své žalobě předpokládá (tj. že jeho matka zemře dříve, než žalobce).

11. Za dané situace je nerozhodnou další argumentace žalobce, týkající se tvrzené závažné újmy způsobené jeho matce uhrazením dohodnuté kupní ceny, jež nemá odpovídat tržní hodnotě Spoluvlastnického podílu (v tomto směru navíc v řízení prokázáno, že kupní cena byla sjednána ve výši přesahující tržní hodnotu Spoluvlastnického podílu), či jeho námitky, že ostatní spoluvlastníci předmětné nemovitosti nemohli řádně uplatnit předkupní právo ke Spoluvlastnickému podílu.

12. Mimo výše uvedeného se, pochopitelně, nelze domáhat předmětného určení, aniž by ten, v jehož prospěch má být takové určení učiněno, nebyl účastníkem daného civilního řízení, a i kdyby takové rozhodnutí bez jeho účastenství vydáno bylo, nepředstavovalo by stejně (veřejnou) listinu, na základě které by mohl příslušný katastrální úřad povolit vklad (spolu) vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch osoby, jež účastníkem takového soudního řízení nebyla (srov. § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 265/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (viz např. již shora cit rozhodnutí Nejvyššího soudu dne 22. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 6002/2017).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.