OSPH06 20 C 182/2022-86

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částky 14 799 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 799 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p. a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 16 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne datum, domáhala stanovení povinnosti žalované, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že paní příjmení jméno, narozena datum, bytem adresa (dále také jen„ Cestující“), si sjednala zajištění letecké dopravy z Toronta do Prahy přes Paříž, přičemž předmětný let číslo anonymizováno z Toronta do Paříže (dále také jen„ Předmětný let“) se měl uskutečnit dne datum v 18:25 hodin a do Frankfurtu měl dorazit dne datum v 7:40 hodin. Předmětný let byl zpožděn a odletěl z Toronta dne datum v 19:54 hodin a do Paříže dorazil dne datum v 9:03 hodin, cestující z toho důvodu zmeškala navazující let číslo anonymizováno z Paříže do obec (dále také jen„ Navazující let“), který měl odletět v 9:20 hodin a do Prahy přiletět dne datum v 11:00 hodin. Do cílové destinace tak cestující dorazila se zpožděním převyšujícím 3 hodiny, pročež z tohoto důvodu vzniklo Cestující právo na náhradu škody ve výši 600 euro, v přepočtu 14 799 Kč. Cestující pak dne datum uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které vstoupila do práv Cestující žalobkyně.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne datum, a to v tom směru, že nárok žalobkyně v plném rozsahu neuznává, neboť dle žalované nastala mimořádná okolnost, která činí nárok žalobkyně nedůvodným. Předmětný let operovaný žalovanou byl totiž zpožděn z důvodu opatření kanadské vlády na ochranu zdraví v důsledku probíhající pandemie onemocnění COVID-19, konkrétně opatření o zákazu vstupu osob vykazujících příznaky onemocnění COVID-19 a opatření ohledně povinných testů na COVID-19 před nástupem do letadla směřujícího do Kanady a plánů karantény (dále také jen„ Opatření“). Opatření stanovilo dodatečná omezení pro vstup cestujících do Kanady s účinností od datum do datum. Kontrola dodržování dodatečných požadavků stanovených Opatřením při příletu do Kanady ze strany kanadských celních a imigračních úřadů měla za následek všeobecné zpoždění při odbavování přilétajících cestujících na letiště příjmení příjmení. Zaměstnanci letiště a leteckých společností byli nuceni z preventivních důvodů zadržovat cestující v letadlech a usměrňovat tok cestujících k odbavení v příletové hale a ke kontrolám veřejného zdraví, aby zabránili přetížení imigračních úřadů na letišti v Torontu, což se stalo i v rámci letu do Toronta, který bezprostředně předcházel Předmětnému letu, přičemž oba lety byly operovány stejným letadlem. Zadržení a usměrnění toku cestujících po příletu do Toronta tedy bezprostředně ovlivnilo čas odletu Předmětného letu. Opatření přijatá kanadskou vládou přitom nejsou vlastní běžnému výkonu činnosti dopravců, tedy i žalované, a vymykají se rovněž jejich účinné kontrole. Letečtí dopravci jsou totiž povinni dodržovat rozhodnutí a opatření přijatá státními orgány za účelem potlačení pandemie COVID-19. Opatření tak představují mimořádnou okolnost, které žalovaná nemohla zabránit přijetím žádných přiměřených opatření. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.

3. Na tvrzení žalované reagovala žalobkyně v podání ze dne datum, když uvedla, že Opatření bylo v Kanadě účinné již od datum, přičemž Předmětný let se uskutečnil až datum. Z hlediska časového testu tedy z pohledu žalobkyně nelze taková opatření považovat za mimořádné okolnosti. Žalovaná jako podnikatel profesionál měla a mohla takovou skutečnost, kterou označuje jako důvod zdržení, předpokládat a tomu uzpůsobit svůj letový harmonogram tak, aby povinnosti, ke kterým se smlouvou o přepravě zavázala, splnila řádně a včas. Žalovaná navíc neuskutečnila veškerá přiměřená opatření k tomu, aby negativní dopady této okolnosti na cestující odvrátila, když nepřijala opatření vůbec žádná, ač déle než měsíc věděla o této účinné právní úpravě v Kanadě.

4. Na tvrzení žalobkyně reagovala žalovaná podáním ze dne datum, v němž upozornila na skutečnost, že jednotlivé lety jsou plánovány téměř 1 rok (360 dní) dopředu, kdy každá letecká společnost má v této souvislosti přiděleny tzv. sloty, které představují časový úsek, během kterého má příslušná letecká společnost právo využívat kapacity letiště. Z uvedeného důvodu je tedy zcela vyloučeno, aby žalovaná v návaznosti na Opatření přijatá kanadskou vládou, která začala platit přibližně jeden měsíc před realizací letu Cestující, jakýmkoli způsobem uzpůsobovala svůj letový harmonogram. Situace na letišti Toronto Pearson byla v důsledku Opatření velmi komplikovaná, neboť kontrola dodržování dodatečných požadavků stanovených Opatřením při příletu do Kanady ze strany kanadských celních a imigračních úřadů měla za následek všeobecné zpoždění při odbavování přilétajících cestujících na letiště Toronto Pearson. Zaměstnanci letiště a leteckých společností totiž byli nuceni z preventivních důvodů zadržovat cestující v letadlech a usměrňovat tok cestujících k odbavení v příletové hale a ke kontrolám veřejného zdraví, aby zabránili přetížení imigračních úřadů na letišti v Torontu. Z důvodu tzv. rotace letadla byl Předmětný let opožděn pouze o 6 minut (kód IATA 93 –„ Rotace letadel, pozdní přílet letadel z jiného letu nebo předchozího sektoru“), zpoždění z důvodu kontroly veřejného zdraví v souladu s požadavky stanovenými Opatřením pak trvalo 1 hodinu a 23 minut (kód IATA 86 –„ Imigrace, cla, zdraví“).

5. Na to reagovala žalobkyně podáním ze dne datum, v němž poukázala na to, že dne datum COVID-19 a pandemická opatření s ním související existovala v Kanadě jako i jinde po více než 2 roky a jen těžko lze tvrdit, že žalovaná musela čelit jakékoli mimořádné okolnosti s tímto související, resp. šlo o okolnosti, s nimiž mohla a měla žalovaná počítat, a které v obdobné formě byly zavedeny ve všech státech severoatlantického prostoru a jako podnikatel profesionál žalovaná měla a mohla vzít tuto okolnost, totiž pandemii Covidu-19, v potaz již při svém ročním plánování.

6. Účastnice učinily při jednání soudu dne datum nesporným, že se paní příjmení jméno účastnila dne datum letu č. anonymizováno z Toronta do Paříže. Tato cestující nestihla v Paříži přestoupit na let č. anonymizováno do obec, jehož odlet byl stanoven na 9:20 hodin.

7. Výtiskem ze stránky webová adresa bylo prokázáno, že let č. anonymizováno operovaný žalovanou odletěl z letiště ulice ve Francii ve 20:08 hodin dne datum a na letišti Václava Havla Praha přistál téhož dne ve 21:42 hodin.

8. Emailovou komunikací Cestující s žalovanou bylo prokázáno, že žalovaná potvrdila Cestující rezervaci letenek z Prahy přes příjmení do Toronta dne datum a dále rezervaci letenek z Toronta přes Paříž dne datum do Prahy dne datum.

9. Emailem ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná potvrdila na adresu email přijetí zprávy evidované pod č. C číslo.

10. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že zmíněnou smlouvou převedla Cestující na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a sice jako kompenzaci ve výši 600 euro, na kterou má Cestující nárok za zmeškání navazujícího letu pro zpožděný let č. anonymizováno ze dne datum z letiště YYZ (IATA kód) do letiště PRG (IATA kód).

11. Plnou mocí ze dne datum bylo prokázáno, že Cestující zmocnila žalobkyni k vymáhání pohledávky v souvislosti s letem č. anonymizováno, uskutečněným dne datum u žalované.

12. Palubními vstupenkami bylo prokázáno, že Cestující absolvovala let č. anonymizováno z Toronta s předpokládaným odletem dne datum v 18:25 hodin a s předpokládaným příletem do Paříže dne datum v 7:40 hodin. Cestující absolvovala rovněž let č. anonymizováno z Paříže s odletem dne datum ve 20:05 hodin a s příletem do Prahy dne datum ve 21:45 hodin.

13. Údaji o průběhu letu č. anonymizováno bylo prokázáno, že tento let byl dne datum opožděn o 1 hodinu a 23 minut, přičemž z Toronta vzlétl oproti času 18:25 hodin v čase 19:54 hodin a v Paříži přistál dne datum oproti času 7:40 hodin v čase 9:03 hodin.

14. Údaji o průběhu letu č. anonymizováno bylo prokázáno, že tento let dne datum odletěl z Paříže v čase 9:17 hodin a v Praze přistál dne datum v čase 10:52 hodin.

15. Žádostí o kompenzaci ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 600 euro z titulu zmeškání navazujícího letu, přičemž předmětným letem je let č. AF351 ze dne datum.

16. Článkem s názvem„ Toronto travellers should arrive at Pearson Airport 2 hours ahead of flights“ ze dne datum, dostupným rovněž veřejně na stránce webová adresa, bylo prokázáno, že cestujícím Torontského letiště bylo doporučeno dostavit se na letiště v předstihu alespoň 2 hodin z důvodu dlouhých front na bezpečnostní kontrole. U mezistátních letů byl pak doporučen předstih alespoň 3 hodiny. Kanadský úřad pro bezpečnost letecké dopravy přisoudil tento stav navýšením špiček v přepravě po návratu letového provozu do předpandemických hodnot.

17. Opatřením kanadské vlády spolu s překladem bylo prokázáno, že stát Kanada vydal opatření ze dne datum č. 2022 číslo, jímž byl omezen, resp. zakázán vstup do země cizinci, u něhož je důvodné podezření na nákazu virem COVID-19, u něhož se projeví příznaky tohoto onemocnění nebo jenž ví, že je nakažen, dále pokud není plně očkovanou osobou nebo pokud nepředloží příslušný antigenní test na COVID-19. Opatření vzešlo v účinnost k datum.

18. Výpisem informací o stížnosti ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná zpracovala a uzavřela stížnost č. C číslo vztahující se k letu ze dne datum z Toronta do Paříže.

19. Prohlášením letiště příjmení příjmení ze dne datum, bylo prokázáno, že úřad zpravující zmíněné letiště přiznal skutečnost, že cestující na mezinárodních letech čekají při odbavování na hranicích z důvodu požadavků na veřejné zdraví v reakci na pandemii COVID-19. příjmení bylo zabráněno přetížení cestujících, jsou zaměstnanci letiště a leteckých společností nuceni zadržovat cestující v letadlech a regulovat tak příchod cestujících do celní haly.

20. Záznamem o letu anonymizováno ve spojení s kódovými standardy IATA včetně dílčího překladu bylo prokázáno, že let č. anonymizováno byl dne datum opožděn o 1 hodinu a 23 minut z důvodu imigrace, cla a zdraví a dále o 6 minut z důvodu rotace letadla.

21. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že zmíněnou smlouvou převedla Cestující na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a sice jako kompenzaci ve výši 600 euro, na kterou má Cestující nárok za zmeškání navazujícího letu pro zpožděný let č. AF351 ze dne datum z letiště YYZ (IATA kód) do letiště PRG (IATA kód) při plánovaných letech anonymizováno A anonymizováno při cestě YYZ – CDG – PRG a celkové vzdálenosti letu 8 600 km.

22. Z nesporných tvrzení účastníků a před soudem provedených důkazů dospěl soud k následujícím závěrům a skutkovém stavu věci: anonymizováno příjmení jméno se účastnila dne datum letu č. anonymizováno z Toronta do Paříže. Předmětný let byl opožděn o 1 hodinu a 23 minut, přičemž z Toronta vzlétl oproti času 18:25 hodin v čase 19:54 hodin a v Paříži přistál dne datum oproti času 7:40 hodin v čase 9:03 hodin. Let byl konkrétně opožděn o 1 hodinu a 23 minut z důvodu imigrace, cla a zdraví a dále o 6 minut z důvodu rotace letadla. Ke zpoždění z důvodu zdraví došlo v důsledku skutečnosti, že cestující na mezinárodních letech čekali při odbavování na hranicích z důvodu požadavků na veřejné zdraví v reakci na pandemii COVID-19. Aby bylo zabráněno přetížení cestujících, jsou zaměstnanci letiště a leteckých společností nuceni zadržovat cestující v letadlech a regulovat tak příchod cestujících do celní haly, to vše pro opatření kanadské vlády ze dne datum č. 2022 číslo, jímž byl omezen, resp. zakázán vstup do země cizinci, u něhož je důvodné podezření na nákazu virem COVID-19, u něhož se projeví příznaky tohoto onemocnění nebo jenž ví, že je nakažen, dále pokud není plně očkovanou osobou nebo pokud nepředloží příslušný antigenní test na COVID-19. Opatření vzešlo v účinnost k datum. Přitom bylo cestujícím Torontského letiště doporučeno dostavit se na letiště v předstihu alespoň 2 hodin z důvodu dlouhých front na bezpečnostní kontrole. U mezistátních letů byl pak doporučen předstih alespoň 3 hodiny. Kanadský úřad pro bezpečnost letecké dopravy přisoudil tento stav navýšením špiček v přepravě po návratu letového provozu do předpandemických hodnot. V důsledku tohoto zdržení došlo k pozdnímu přistání na letišti v Paříži v čase 9:03 hodin, přičemž navazující let č. AF1382 dne datum odletěl z Paříže v čase 9:17 hodin a v Praze přistál dne datum v čase 10:52 hodin. Tento cestující nestihla, pročež absolvovala let č. anonymizováno z Paříže s odletem dne datum ve 20:05 hodin a s příletem do obec dne datum ve 21:45 hodin. Cestující následně zmocnila žalobkyni k vymáhání pohledávky v souvislosti s letem č. anonymizováno, uskutečněným dne datum u žalované, přičemž žalovaná potvrdila na adresu email přijetí zprávy evidované pod č. C číslo. Žalovaná tuto zprávu zpracovala a uzavřela. Proto žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 600 euro z titulu zmeškání navazujícího letu žádostí o kompenzaci ze dne datum, to však již v důsledku převodu pohledávky za žalovanou na žalobkyni v důsledku smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum ve znění smlouvy ze dne datum.

23. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedly účastnice řízení. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti a průkaznosti předložených listin, když tyto jsou z většiny veřejně dostupné, tvoří jednotný celek a udávají jednotný obraz o skutkovém ději.

24. Co se týče pravomoci zdejšího soudu ve věci rozhodnout, soud odkazuje na článek 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudního rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve spojení s rozhodnutím SDEU ve věci C -204/2008, když místo konečného příletu sjednaného ve smlouvě se nachází v obvodu zdejšího soudu.

25. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne datum, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jen„ Nařízení“), mají v případě zrušení letu dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, přičemž z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C -402/07 Sturgeon v. Condor a C -432/07 Bock v. Air France) vyplývá, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu podle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času.

26. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.

27. Podle odstavce 14 Preambule Nařízení, stejně jako podle Montrealské úmluvy, by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce.

28. Z judikatury SDEU ve věci C -826/19 vyplývá, že provozující letecký dopravce (…) musí mít možnost se za účelem zproštění povinnosti poskytnout cestujícím náhradu v případě významného zpoždění nebo zrušení letu dovolávat„ mimořádné okolnosti“, kterou byl dotčen předchozí let, který tento dopravce uskutečnil stejným letadlem v rámci třetí rotace tohoto letadla předcházející předmětnému letu.

29. Po zhodnocení všech výše uvedených zjištění za využití zmíněných ustanovení práva Evropské unie dospěl soud k právnímu závěru, že podaná žaloba žalobkyně není důvodná. Soud vyšel z provedeného dokazování, jímž bylo prokázáno, že se Cestující účastnila na základě smlouvy o přepravě letu operovaného žalovanou. V den konání Předmětného letu však trvaly účinky opatření kanadské vlády omezující vstup cizinců do Kanady v návaznosti na prokázání bezinfekčnosti onemocnění COVID-19. Toto opatření vzešlo v účinnost datum, tedy přibližně měsíc před konáním předmětného letu. Soud v tomto směru nepřisvědčil námitce žalobkyně, že opatření zavedená v Kanadě v takovémto časovém předstihu nemohou být považovány za mimořádnou okolnost z hlediska časového testu. Lze uzavřít, že byť epidemie onemocnění COVD-19 představovala déletrvající proces, jednotlivá opatření vydaná státy k omezení jejího šíření, vydávaná často v řádu dnů před počátkem jejich účinnosti, jak je tomu zjevně i v tomto případě, neposkytovala značný prostor pro reakci ze strany adresátů jejich veřejnoprávního působení. Lze totiž souhlasit s upozorněním žalované, že letecký provoz představuje provoz organizovaný v déletrvajících časových úsecích. Eskalovala-li situace na letišti v Torontu z hlediska personální vytíženosti zaměstnanců (to navíc především) letiště, subjektů zajišťujících bezpečnost migrace osob a případně státních orgánů, lze ve smyslu žalovanou citované preambule Nařízení a sdělení Evropské komise, č. 2020 89 I/01, vnímat veřejnoprávní regulaci v Kanadě k ochraně veřejného zdraví jako mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení. Soud dále uzavřel, že za takto nastalé mimořádné okolnosti nebylo lze od žalované očekávat, že by jakýmikoliv opatřeními byla schopna účinky prodlení na letišti v Torontu ovlivnit, když vliv jakéhokoliv takového opatření by byl zjevně nejistý v návaznosti na aktuální situaci na letišti, nad kterým ostatně žalovaná coby jen jeden z moha leteckých přepravců nemohla mít vliv. Nelze pominout ani skutkové zjištění, že možná zpoždění zapříčinil rovněž nedostatek zdrojů na straně výše zainteresovaných subjektů, ať už jsou těmito myšleny zdroje materiální či personální. Byť tedy bylo v řízení prokázáno, že při předmětném letu došlo ke zpoždění jinak zapříčiňující vznik nároku na náhradu škody ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. c) Nařízení v souladu s článkem 7 Nařízení, žalovaná prokázala, že pro mimořádnou okolnost v podobě dopadů opatření vlády v Kanadě k ochraně zdraví cestujících není povinna takovouto náhradu platit. Z těchto důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 940 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 799 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 700 Kč za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 700 Kč za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 700 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 1 700 Kč za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 700 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 1 700 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 000 Kč ve výši 2 940 Kč. Soud však nepřiznal žalovaná náhradu nákladů vynaložených na nahlížení do spisu dne datum. Vědom si závěrů Ústavního soudu, vyjádřených v jím vydaném usnesení ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 3046/21, zdejší soud uzavřel, že k tomuto došlo po téměř půl roce od převzetí právního zastoupení, jež samo o sobě předpokládá seznámení se se stavem řízení a případnou důkazní situací, která by snad jediná mohla při obsáhlém spisovém materiálu obhájit nutnost dalšího nahlížení do spisu, resp. účelnost nákladů na toto nahlížení vynaložené. Přitom soud již na jednání dne datum zahájil dokazování, v rámci tohoto nebyl zadáván znalecký posudek, nebylo žádáno ničeho prostřednictvím dožádání, právní pomoci v zahraničí, řízení ani nebylo přerušováno a ani nebyla řešena předběžná otázka, v důsledku čehož by vznikla další neplánovaná potřeba se seznamovat se spisem nad rámec doručených vyjádření protistrany a provedených důkazů, k nimž se ostatně mají strany vyjádřit při jednání. Proto soud náklady na žalovanou učiněné nahlížení nepovažuje za účelné a tyto ani nepřiznal. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.