OSPH06 6 C 139/2023-56

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 165 891 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z této částky od 18. 3. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 163 491 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z této částky od 18. 3. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení v částce 37 785,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 165 891 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 30. 11. 2021 odstavila žalovaná na odstavném parkovišti žalobce v Anonymizováno nákladní vozidlo MAN TGA 26.360, reg. zn. SPZ, v nepojízdném stavu, za účelem jeho možné opravy, k níž však nikdy nedošlo, jelikož žalovaná nevyvinula žádnou aktivitu směrem k uvedení vozidla do provozuschopného stavu. Z vozidla přitom po čase začaly vytékat provozní kapaliny a znečišťovat tím přilehlé okolí. Žalobce proto žalovanou opakovaně vyzýval k jeho odtažení. K předání a převzetí nepojízdného vozidla zaměstnancem žalované došlo až dne 2. 3. 2023. O předání a převzetí vozidla byl sepsán a podepsán protokol o předání a převzetí vozidla, v němž žalobce uplatnil nárok na zaplacení parkovného za období od 30. 11. 2021 do 2. 3. 2023 ve výši 300 Kč/den, tj. v částce 137 000 Kč bez DPH. Žalobce při určení výše denního parkovného vycházel z cen parkovného za podobný typ vozidla v místě a v čase obvyklých, a to konkrétně z ceníku společnosti právnická osoba provozující odtahovou službu v adresa, z něhož dovodil, že obvyklá cena parkovného za podobný typ vozidla představuje v adresa částku 260 Kč/den. S ohledem na dobu užívání části pozemku, velikost vozidla, jeho havarijní stav, jenž se projevoval vytékáním provozních kapalin, nárokuje žalobce částku 300 Kč/den. V návaznosti na předání a převzetí nepojízdného vozidla zaměstnancem žalované vystavil žalobce dne 3. 3. 2023 fakturu č. hodnota znějící na částku 165 891 Kč včetně DPH se splatností 17. 3. 2023, kterou vyúčtoval parkovné za období od 30. 11. 2021 do 2. 3. 2023 ve výši 300 Kč/den. Žalobce tak v řízení tvrdil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o parkování daného vozidla na jeho pozemku, nicméně i kdyby taková smlouva uzavřena nebyla, má nárok na zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení žalované, neboť ta bez právního důvodu užívala část pozemku v areálu žalobce tím, že zde od 30. 11. 2021 do 2. 3. 2023 odstavila své nepojízdné vozidlo. Fakturu včetně příloh verifikujících existenci nároku zaslal žalobce do dispozice žalované, avšak k její úhradě nedošlo. Žalobce rovněž požaduje úhradu úroků z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni splatnosti vystavené faktury. Žalobce rovněž prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2023 vyzval žalovanou k plnění, avšak žalovaná neuhradila do dne podání žaloby ničeho.

2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou vyjádřila tak, že jej zcela neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Namítla, že mezi žalobcem a žalovanou nebyla nikdy uzavřena jakákoliv dohoda týkající se úplatného parkování vozidla. Ostatně žalobce podle živnostenského oprávnění není ani osobou oprávněnou k provozování placeného parkoviště a předmětný pozemek, na kterém bylo předmětné vozidlo umístěno, ani svým charakterem a určením neumožňuje parkování vozidel. Jestliže žalobce odkazuje na akceptaci parkovného v protokolu o předání a převzetí vozidla, tak tento podepisovala osoba, která nemá jakékoliv oprávnění činit jakákoliv právní jednání za žalovanou. O bezdůvodné obohacení se jednat nemůže, když v souladu s § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) musí bezdůvodné obohacení nastat bez spravedlivého důvodu. Vozidlo bylo odstaveno na pozemek žalobce za účelem jeho opravy, ke které nakonec nedošlo pro nedohodu stran. Období před vyzvednutím vozidla žalovanou v roce 2023 proto nemůže být spravedlivě požadováno za důvod vzniku bezdůvodného obohacení, jelikož vozidlo bylo odstaveno za účelem jeho opravy a strany se nakonec na opravě nedohodly.

3. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno, LV Anonymizováno, výměra 456 m², druh pozemku ostatní plocha. /viz printscreen z nahlížení do katastru nemovitostí ze dne 22. 6. 2023/ Na tomto pozemku provozuje žalobce autoservis vozidel, jehož služeb využívala v minulosti i žalovaná. /viz printscreen údajů z veřejné části živnostenského rejstříku žalobce ze dne 22. 6. 2023 a dále shodně svědecké výpovědi jméno FO, jméno FO a jméno FO/ Žalobce dlouhodobě umožňoval žalované, ale i jiným svým zákazníkům, zaparkovat u něj bezúplatně svá vozidla předtím, než byla dohodnuta a případně provedena jejich oprava. /viz svědecké výpovědi jméno FO, jméno FO a jméno FO/

5. V roce 2021 odstavila žalovaná na odstavném parkovišti žalobce v Anonymizováno nákladní vozidlo MAN TGA 26.360, reg. zn. SPZ, v nepojízdném stavu, za účelem jeho možné opravy, k níž však nikdy nedošlo /viz shodné tvrzení účastníků ohledně přistavení vozidla žalované k opravě žalobcem, k níž však nakonec nedošlo, a účastnický výslech žalobce společně se svědeckou výpovědí jméno FO, kteří potvrdili přibližný začátek parkování předmětného vozidla na pozemku žalobce; dále viz fotografie založené žalobcem 1, 2, 3, 4, na kterých je vidět nákladní automobil reg. zn. SPZ/

6. jméno FO vyzval žalovanou e-mailem ze dne 13. 2. 2023 (s tím že tuto informaci již telefonicky sděloval panu jméno FO dne 9. 2. 2023 v odpoledních hodinách) k odstranění předmětného vozidla z pozemku žalobce do 17. 2. 2023 s tím, že v opačném případě bude žalované vystavena faktura za parkovné za celé období stání vozidla a za nucené odstranění vozidla, které je v nepojízdném stavu a vytékají z něj provozní kapaliny. Na tento e-mail reagoval za žalovanou jméno FO e-mailem ze dne 15. 2. 2023 tak, že chce prodloužit termín pro odvoz nepojízdného vozidla do 24. 2. 2023, na což reagoval pan jméno FO e-mailem ze dne 16. 2. 2023 tak, že poslední možný termín odvozu je 22. 2. 2023, když poté bude vozidlo odtaženo na záchytné parkoviště. /viz emailová korespondence ze dne 13.2.2023, 15.2.2023 a 16.2.2023 mezi jméno FO a jméno FO/ jméno FO s žalobcem vlastní a v době e-mailové komunikace již vlastnil společnost B&V Betontransport, která společně se žalobcem užívá předmětný pozemek žalobce. Žalovanou kontaktoval v rámci urychlení on, protože je jejím bývalým zaměstnancem. S žalobcem se na tom předtím ústně domluvili, že bude žalovanou ohledně této záležitosti kontaktovat on s tím, aby vozidlo urychleně odvezli. /viz svědecká výpověď jméno FO/ jméno FO je zaměstnancem žalované na vedoucí pozici. /viz svědecká výpověď jméno FO, která je rovněž podpořena svědeckou výpovědí jméno FO a jméno FO/

7. Vozidlo bylo na předmětném pozemku žalobce zaparkováno do dne 2. 3. 2023, kdy bylo převzato zaměstnancem žalované panem jméno FO. O převzetí vozidla byl sepsán předávací protokol, v němž byla vyčíslena cena parkovného za období od 30. 11. 2021 do 2. 3. 2023 v celkové výši 137 100 Kč bez DPH (odpovídající ceně 300 Kč/den). Předávací protokol byl podepsán žalobcem a panem jméno FO. /viz protokol o předání a převzetí vozidla a svědecká výpověď jméno FO, který podepsání předávacího protokolu potvrdil/ jméno FO je poslední dva roky zaměstnancem žalované na pozici technika dopravy, předtím pracoval jako řidič nákladního vozidla a dispečer nákladních vozidel. Ze strany pana jméno FO, který byl jeho nadřízeným, dostal pokyn k tomu, aby předmětné vozidlo z pozemku žalobce odvezl. Jiné pokyny jako například ten, že by měl něco podepsat, od nadřízeného nedostal. /viz svědecká výpověď jméno FO/

8. Žalobce vystavil žalované dne 3. 3. 2023 fakturu č. hodnota znějící na částku 165.891 Kč včetně DPH se splatností 17. 3. 2023, kterou vyúčtoval parkovné za období od 30. 11. 2021 do 2. 3. 2023 ve výši 300 Kč/den. /viz faktura č. hodnota ze dne 3. 3. 2023 a zakázkový list č. Anonymizováno/ Žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně zaslal dne 22. 3. 2023 datovou schránkou žalované předžalobní výzvu k úhradě pohledávky ze dne 21. 3. 2023, která byla žalované doručena. /viz předžalobní výzva k úhradě pohledávky ze dne 21. 3. 2023 včetně informace o odeslané zprávě z datové schránky s datem dodání 22. 3. 2023 a shodné tvrzení účastníků ohledně doručení předžalobní výzvy žalované/

9. Obvyklá cena parkovného nákladních automobilů s vlekem do 10 m délky na venkovní ploše v roce adresa činila 260 Kč/den. /viz ceník společnosti právnická osoba z roku 2023/ Vozidlo žalované bylo v nepojízdném stavu /viz svědecká výpověď jméno FO, účastnická výpověď žalobce/ a vytékaly z něj provozní kapaliny /viz emailová korespondence ze dne 13.2.2023, 15.2.2023 a 16.2.2023 mezi jméno FO a jméno FO, fotografie založené žalobcem 1, 2, 3, 4, na kterých je vidět nákladní automobil reg. zn. SPZ, a svědecká výpověď jméno FO, kterou v tomto shledal soud věrohodnou, když je v souladu s ostatními provedenými důkazy, ze kterých soud čerpal toto skutkové zjištění/.

10. Na základě výše uvedeného skutkového stavu soud posoudil věc následovně, přičemž z důvodu větší přehlednosti se soud k některým skutkovým tvrzením účastníků řízení, které se nepodařilo v řízení prokázat, vyjadřuje až níže při jejich současném právním hodnocení.

11. Podle § 430 odst. 1 o. z., pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

12. Podle § 2 991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2 992 o. z. byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

14. Podle § 2 999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

15. V prvé řadě je nutné konstatovat, že žalobci se v řízení nepodařilo prokázat, a to ani po výzvě soudu podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), že by za parkování vozidla žalované na pozemku žalobce byla dohodnuta jakákoliv úplata, respektive, že by byla uzavřena jakákoliv úplatná smlouva o parkování vozidla žalované na pozemku žalobce. Z provedeného dokazování soud toliko zjistil, že v roce 2021 bylo vozidlo žalované na pozemek žalobce fakticky odstaveno, a to se souhlasem žalobce za účelem předpokládané opravy vozidla, k níž však nedošlo. Jak přitom vyplynulo z provedeného dokazování, žalobce dlouhodobě umožňoval žalované, ale i jiným svým zákazníkům, zaparkovat u něj bezúplatně svá vozidla předtím, než byla dohodnuta a případně provedena jejich oprava. Stejně tak tomu bylo i v posuzovaném případě, kdy žalobce žalované zaparkování uvedeného vozidla na svém pozemku umožnil, aniž by za to v tu chvíli cokoliv od žalované vyžadoval, přičemž tento stav udržoval až do okamžiku, kdy žalovanou – prostřednictvím pana jméno FO, kterého k tomuto jednání předtím pověřil ve smyslu § 430 odst. 1 o. z. – vyzval k odstranění předmětného vozidla e-mailem ze dne 13. 2. 2023 s tím, že v opačném případě bude žalované vystavena faktura za parkovné vozidla. Lhůta pro odstranění vozidla byla původně stanovena do 17. 2. 2023, nicméně následně byla na žádost žalované prodloužena do 22. 2. 2023.

16. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že mezi účastníky nebyla v době přenechání vozidla žalované na pozemku žalobce uzavřena žádná smlouva, a to ani v ústní nebo konkludentní podobě, když ze zjištěného skutkového stavu nelze dovodit vůli ani jednoho z účastníků řízení se v této souvislosti jakkoliv právně vázat. Jednání žalobce, který souhlasil s ponecháním vozidla žalované na svém pozemku lze kvalifikovat jako jednání v rámci tzv. společenské úsluhy, která je ze své podstaty bezúplatná. K pojmu společenská úsluha lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3090/2009, podle kterého: „V mnohých případech existuje chování, které však se zřetelem ke všem okolnostem konkrétního případu k založení závazkového právního stavu a s ním spojených subjektivních práv a povinností nesměřuje. Typickým příkladem jsou případy, kdy jde o společenské úsluhy či o sousedskou, resp. přátelskou výpomoc. Tyto společenské úsluhy charakter závazkových právních vztahu nemají. To znamená, že vzájemná práva a povinnosti z nich nevznikají, jejich porušení není právem sankciováno a jejich plnění nelze, pokud není uskutečněno dobrovolně, s úspěchem soudně vynucovat. Jinak řečeno, jednající strany nesledovaly úmysl založit závazkový právní vztah spojený se vznikem právem sankciovaných a právem vynutitelných subjektivních práv a povinností (srov. Knappová, M., Švestka, J., Dvořák, J., Občanské právo hmotné 2. Díl třetí: Závazkové právo, 4. aktualizované a doplněné vydání, Aspi v Praze r. 2005, s. 70 an.).“ Soud má za to, že k jednání v rámci společenské úsluhy došlo i v projednávaném případě, když žalobce obdobně jako v jiných případech umožnil žalované zaparkovat své vozidlo na svém pozemku předtím, než bude dohodnuta oprava, aniž by za to cokoliv vyžadoval, a aniž by žalobce, nebo žalovaná, měli v této souvislosti vůli se jakkoliv právně zavazovat.

17. S ohledem na předchozí uvedené proto lze konstatovat, že parkování vozidla žalované na pozemku žalobce do 22. 2. 2023 probíhalo se souhlasem žalobce, a to bezúplatně, když žalobce za toto parkování po celou dobu ničeho nepožadoval. Nárok žalobce na úplatu za dobu stání vozidla na jeho pozemku v tomto období tak nevyplývá ze žádného smluvního ujednání, které nebylo mezi účastníky řízení sjednáno, přičemž jej není možné opřít ani o právní úpravu bezdůvodného obohacení, jelikož podle § 2992 poslední věty za středníkem o. z. bezdůvodné obohacení nevzniká v případě, kdy jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat (pozn.: odborná literatura v této souvislosti zmiňuje právě situaci společenské úsluhy – např. K § 2992. D. Sedláček. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024), jak tomu bylo i v posuzovaném případě.

18. Soud k tomu doplňuje, že nemohl přisvědčit ani velmi obecnému tvrzení žalobce, že žalovaná v tomto směru jednala jakkoliv nepoctivě a že o opravu vozidla ve chvíli, kdy nechávala vozidlo na pozemku žalobce, ve skutečnosti nestála. Soud provedl všechny k této skutečnosti navrhované důkazy, avšak z žádného z nich nelze uvedené skutečnosti dovodit a soud naopak dospěl k závěru, že žalovaná nepoctivý úmysl v době přenechání vozidla žalobci neměla.

19. K uzavření smlouvy o parkování vozidla žalované, ze které by žalobci vyplýval nárok na úplatu za toto parkování, přitom nemohlo dojít ani při podpisu předávacího protokolu dne 2. 3. 2023, a to jednak z důvodu, že předávací protokol takové ujednání neobsahuje (přebírající dle obsahu předávacího protokolu souhlasí pouze s tím, že vozidlo přebírá v nepojízdném stavu a bez výhrad), a jednak z důvodu, že za žalovanou předávací protokol podepisovala osoba, která nemá oprávnění žalovanou při tomto jednání zastupovat. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, pan právnická osoba byl zaměstnán na pozici technika dopravy, přičemž byl za žalovanou oprávněn převzít předmětné vozidlo od žalobce. Nebyl však, a takové oprávnění nelze dovodit ani z obvyklé náplně jeho pracovní pozice, oprávněn podle § 430 odst. 1 o. z., popř. jiných ustanovení upravujících zastupování osob, za žalovanou uzavírat obchodní smlouvy nebo uznávat dluhy.

20. V neposlední řadě soud uvádí, že žalobce sice v řízení tvrdil, že žalovanou vyzval k odstranění jejího vozidla ze svého pozemku již dříve telefonicky, nicméně tuto skutečnost se žalobci nepodařilo v řízení prokázat. Žalobce uvedené potvrzoval v rámci svého účastnického výslechu, nicméně soud v této části nepovažoval jeho výpověď za věrohodnou, když nebyla podpořena ani jinými provedenými důkazy. Svědek jméno FO uvedl pouze domněnku, že telefonický kontakt asi probíhal, ale jistě to nevěděl, a ostatní svědci pouze nanejvýš uvedli, že probíhala nějaká komunikace mezi žalobcem a zástupci žalované v blíže neurčeném období s blíže neurčeným obsahem. Soud proto tuto skutečnost neměl v řízení za prokázanou a vycházel z toho, že žalobce dal najevo svůj nesouhlas s parkováním vozidla žalované teprve ve svém e-mailu ze dne 13. 2. 2023, nicméně v každém případě žalobce stanovil žalovanému lhůtu pro odvoz vozidla, po jejím prodloužení, až do dne 22. 2. 2023.

21. V návaznosti na shora uvedené proto nárok žalobce na zaplacení parkovného za období od 30. 11. 2021 do 22. 2. 2023 ve výši 300 Kč/den bez DPH, tj. v částce 163 491 Kč vč. DPH, výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

22. Soud však hodnotil vzniklou situaci odlišně za období od 22. 2. 2023 do 2. 3. 2023, tedy poté, co žalobce prostřednictvím pana jméno FO, kterého k tomuto jednání předtím pověřil ve smyslu § 430 odst. 1 o. z., vyzval žalovanou k odstranění předmětného vozidla e-mailem ze dne 13. 2. 2023 s tím, že v opačném případě bude žalované vystavena faktura za parkovné vozidla. Lhůta pro odstranění vozidla byla původně stanovena do 17. 2. 2023, nicméně následně byla na žádost žalované prodloužena do 22. 2. 2023. Po uplynutí této lhůty již nelze uvažovat o jakémkoliv úmyslu žalobce obohatit žalovanou tím, že jí umožní parkovat její vozidlo na svém pozemku, když žalobce prokazatelně tento úmysl neměl, což dal na vědomí i žalované. Za toto období lze proto mít za to, že žalovaná užívala pozemek žalobce bez nájemní smlouvy či jiného obdobného právního titulu, čímž byla naplněna jedna ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. v podobě protiprávního užití cizí hodnoty (ke kvalifikaci daného skutku jako protiprávního užití cizí hodnoty, nikoliv již plnění bez právního důvodu jako podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2023, sp. zn. 28 Cdo 737/2023). Žalované proto vznikl neoprávněný prospěch, jelikož mohla pozemek žalobce užívat, aniž by za to cokoliv platila, ačkoli by tak za obvyklých okolností platit musela. Žalobce má proto podle § 2999 odst. 1 o. z. nárok na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, kterou by žalovaná jinak za užívání pozemku, resp. parkování vozidla na pozemku, musela hradit podle platné smlouvy.

23. K námitce žalované ohledně nedostatku (živnostenského) oprávnění žalobce provozovat parkoviště a charakteru pozemku, který svým určením dle katastru nemovitostí neumožňuje parkování vozidel, soud uvádí, že tyto okolnosti vzniku ani kvantifikaci bezdůvodného obohacení užíváním cizí věci bez právního důvodu nikterak nebrání (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 17/2014 ve vztahu k užívání nezkolaudované nemovitosti).

24. V posuzovaném případě byla výše obvyklé ceny parkovného nákladních automobilů s vlekem do 10 m délky na venkovní ploše v daném místě a čase zjištěna ve výši 260 Kč/ den, přičemž v případě vozidla žalované bylo na místě rovněž přihlédnout k tomu, že toto vozidlo bylo v nepojízdném stavu, vytékaly z něj provozní kapaliny a nebylo možné s ním manipulovat, jakož i k tomu, že žalobce není osobou jinak provozující službu parkování vozidel. S ohledem na uvedené skutečnosti soud zhodnotil, že výše obvyklé ceny, kterou by jinak žalovaná musela za parkování předmětného vozidla, hradit podle platné smlouvy, je 300 Kč / den.

25. S ohledem na shora uvedené proto soud shledal nárok žalobce na zaplacení parkovného za období od 22. 2. 2023 do 2. 3. 2023 (tj. celkem 8 dní) ve výši 300 Kč/den, tj. v částce 2 400 Kč důvodným a výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v tomto rozsahu částečně vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 785,10 Kč, přičemž tato částka představuje 97,1 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalované v řízení v rozsahu 98,55 % a úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 1,45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 295 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 165 891 Kč sestávající z částky 7 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. vyjádření k žalobě a 3x účast na jednání soudu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 160 Kč ve výši 6 753,60 Kč.

27. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.