OSPH06 11 C 242/2024-72

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 1 200 EUR s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit každému ze žalobců částku 600 EUR s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 9. 1. 2024 do 8. 2. 2024, ve výši 14,25 % ročně od 9. 2. 2024 do 20. 3. 2024, 13,75 % ročně od 21. 3. 2024 do 2. 5. 2024, ve výši 13,25 % ročně od 3. 5. 2024 do 27. 6. 2024 a 12,75 % ročně od 28. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 17 620 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobci se podanou žalobou dne 28. 6. 2024 domáhali po žalované zaplacení částky v souhrnné výši 1 200 EUR (každý ve výši 600 EUR) s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení jen před nebo významného zpoždění letů, a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „Nařízení“). Dle žalobních tvrzení si žalobci zakoupili zájezd do Ománu, jehož součástí byla i letecká přeprava zajišťovaná žalovanou, přičemž se jednalo o let č. anonymizováno anonymizováno z Letiště jméno FO v Praze (dále také jen „letiště v Praze“) do anonymizováno dne 29. 12. 2023 a zpáteční let č. anonymizováno anonymizováno ze anonymizováno na letiště v Praze dne 5. 1. a 6. 1. 2024. Zpáteční let č. anonymizováno anonymizováno měl plánovaný odlet ze anonymizováno dne 5. 1. 2024 ve 22:35 hod. a plánovaný přílet do Prahy dne 6. 1. 2024 v 03:25 hod, délka trasy letu přesahující 3 500 km (dále také jen „předmětný let“). Z důvodu nepříznivého počasí a poruchy automatizovaného meteorologického pozorovacího systému na letišti v Praze (dále jen „systém anonymizováno“ nebo také jen „anonymizováno“) nebylo možné na tomto letišti dne 6. 1. 2024 v nočních a ranních hodinách přistát. Cca v 02:45 hod., kdy se předmětný let nacházel ve vzdušném prostoru Slovenska, kapitán letadla informoval o zpoždění letu cca o 30 minut z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek během cesty a dále o přistání na letišti v Bratislavě, kde předmětný let následně v 03:32 hod. přistál. Po cca 45 minutách bylo cestujícím umožněno vstoupit do tranzitního prostoru letiště, cca v 05:20 hod. byli vyzváni k návratu do letadla, které vzlétlo v 06:25. právnická osoba cca 07:15 hod. se předmětný let nacházel ve vzdušném prostoru nad Prahou, nicméně z důvodu přetrvávajícího nepříznivého počasí a poruchy systému anonymizováno na letišti v Praze byl odkloněn na letiště v adresa, kde následně letadlo přistálo v 08:02 hod. Po cca hodině od přistání bylo cestujícím umožněno absolvovat pasovou kontrolu a převzetí zavazadel. Poté žalovaná zajistila náhradní autobusovou dopravu z Letiště v adresa na Letiště do Prahy, která vyjížděla cca v 10:00 hod. z adresa a na Letiště v Praze dorazila cca ve 12:00 hod. Žalobci však využili individuální způsob dopravy vlakem z adresa, kam dorazili cca v 11:30 hod. Celkové zpoždění předmětného letu na příletu tak činilo více než 8 hodin.

Ohledně poruchy systému anonymizováno žalobci uvedli, že tato trvala od večerních hodin dne 4. 1. 2024 do dne 9. 1. 2024, v jejím důsledku nebylo možné přistávání letadel za podmínek nízkých dohledností II/III CAT ICAO (zejména hustá mlha). Řízení letového provozu ČR (dále jen „ŘLP“) vydalo pro letecké dopravce dne 4. 1. 2024 v 19:33 hod. příslušnou informaci (tzv. NOTAM) o nefunkčnosti anonymizováno a o nemožnosti přistávání letadel na letišti v Praze za uvedených okolností, kterou průběžně aktualizovalo. Následně byly vydávány další aktualizace NOTAM o trvající nefunkčnosti anonymizováno a nemožnosti přistávání letadel za podmínek nízkých dohledností. Současně Český hydrometeorologický úřad (dále jen „ČHMÚ“) upozorňoval na výskyt mlh v dotčeném časovém období v rámci vydaných letištních předpovědí TAF a pravidelných zpráv METAR o aktuálním počasí.

Žalobci nezpochybnili, že výpadek systému anonymizováno a nepříznivé počasí na letišti v Praze, pro které na něm nebylo možno dne 6. 1. 2024 v nočních a ranních hodinách přistát, představuje mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení, kterou nebylo v moci žalované jakkoli ovlivnit a že odklonění předmětného letu na jiné letiště se tak s ohledem ke všem okolnostem jevilo jako nezbytné opatření. Dle žalobců však tato skutečnost sama o sobě nemůže automaticky zbavit žalovanou povinnosti náhrady nemajetkové újmy. Žalovaná totiž o poruše anonymizováno a nemožnosti přistávání letadel za podmínek nízkých dohledností věděla již od večerních hodin dne 4. 1. 2024, rovněž měla k dispozici příslušné letištní předpovědi počasí na letišti v Praze dne 6. 1. 2024 a tudíž se na situaci mohla předem připravit. Nedůvodně však pouze spoléhala na to, že bude možné na tomto letišti přistát. Dle žalobců tomu napovídá její jednání, kdy po mimořádném mezipřistání v Bratislavě zvolila „vyčkávací taktiku“, která vedla k čekání cestujících na letišti v Bratislavě po dobu cca 3 hodin, aby poté let pokračoval do Prahy i přesto, že měla prostřednictvím meteorologických zpráv (METAR) informaci o situaci na letišti v Praze, neumožňující na něm přistát, a let tak byl nakonec odkloněn na letiště v adresa, které bylo v provozu od 07:00 hod. a kde byli cestující odbaveni po další hodině čekání v důsledku odbavování cestujících jiného odkloněného letu žalované č. anonymizováno 4106, který zde přistál o několik minut dříve, pročež letištní personál nebyl objektivně schopen zajistit dřívější odbavení žalobců. Dle přesvědčení žalobců nemusela žalovaná realizovat mezipřistání v Bratislavě, ale mohla předmětný let rovnou odklonit např. na letiště v Brně, které rovněž běžně využívá a které má taktéž zajištěn nepřetržitý provoz, a kde v daný den měl mimořádné mezipřistání i výše uvedený jiný let žalované č. anonymizováno 4106 (jenž byl následně také divertován do adresa). V Brně pak mohla mít žalovaná připravenou náhradní pozemní dopravu, případně by cestující využili individuální náhradní dopravu. Takovéto opatření by bylo, dle názoru žalobců, zcela přiměřené a odpovídající situaci. Žalovaná však přiměřená opatření k zabránění významného zpoždění, resp. zrušení předmětného letu, nepřijala a dle žalobců se tak nemůže dovolávat čl. 5 odst. 3 Nařízení a je povinna každému ze žalobců nahradit nemajetkovou újmu á 600 EUR.

S poukazem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ve věci C-253/21 a spojené věci C-402/07 a C-432/07 dále žalobci uvedli, že cestující má nárok na náhradu škody z důvodu zrušení nebo významného zpoždění letu ve smyslu čl. 5 a čl. 7 Nařízení, přičemž za zrušení letu je nutno považovat i odklonění letu, který přistane na jiném letišti, než je původně plánované letiště a které neobsluhuje totéž město, aglomeraci nebo region. Došlo-li k odklonění letu na letiště, které naopak obsluhuje totéž město, aglomeraci nebo region, musí se při určování délky zpoždění zohlednit čas, kdy cestující po ukončení přepravy fakticky dorazili na letiště uvedené v původní rezervaci, a nárok pak vzniká při opoždění přesahujícím 3 hodiny po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Dle žalobců jim tak vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy v obou případech, tj. jak z důvodu zrušení letu, tak z důvodu jeho zpoždění. Předmětný let je totiž nutno pokládat za zrušený, neboť byl odkloněn na letiště v adresa, které, dle žalobců, nepředstavuje letiště, jež obsluhuje totéž město, aglomeraci nebo region jako letiště v Praze, a dosáhl významného zpoždění přesahujícího 3 hodiny, když cestující se do Prahy dostali autobusovou či individuální přepravou až po více než 8 hodinách oproti původnímu času plánovaného příletu do Prahy. K paušální kompenzaci žalobci dne 6. 1. 2024 písemně žalovanou vyzvali, dne 8. 1. 2024 obdrželi její zamítavé stanovisko, na které reagovali výhradami dne 8. 1. 2024, jež zůstaly bez odezvy. Na písemnou předžalobní výzvu k plnění ze dne 4. 5. 2024 pak žalovaná dne 6. 5. 2024 rovněž reagovala zamítavě. Žalobci spolu s jistinou současně požádali o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Namítala, že v důsledku mimořádné okolnosti spočívající ve výpadku meteorologického systému anonymizováno a nepříznivého počasí na letišti v Praze (hustá mlha neumožňující bezpečné přistání při snížené viditelnosti pod 550 m), kterou žalovaná ze své pozice leteckého dopravce nemohla nikterak ovlivnit, bylo odklonění předmětného letu nezbytným opatřením. Zdůraznila, že před samotným odletem předmětného letu ze anonymizováno neměla žádné informace o tom, že by na letišti v Praze panovaly nepříznivé meteorologické podmínky, pro které by ji nebylo umožněno přistát na tomto letišti, a tedy naplánovaný předmětný let realizovat. Takové informace neměla ještě ani dvě hodiny před odletem, ani v průběhu odletu, o čemž svědčí zprávy TAF došlé z časů 20:00 UTC a 23:00 UTC. Až v průběhu letu nad Evropou, v 01:42 UTC, přišly první zprávy o nevhodném počasí na letišti v Praze a snížené dohlednosti na 500 m. To bylo důvodem, pro který letadlo mimořádně přistálo na letišti v Bratislavě, kde má žalovaná svoji bázi, tj. personální zabezpečení a jiné materiální zabezpečení, a které bylo nejbližším vhodným letištěm na trase. V době tohoto mezipřistání přišla v 05:00 UTC meteorologická zpráva, že dohlednost na letišti v Praze se zlepšila na 3500 m, umožňující bezpečné přistání na letišti v Praze, pročež nebylo nutné přijímat žádné další opatření. Při odletu z letiště v Bratislavě v 05:36 UTC meteorologická situace nad Prahou naznačovala, že přistání bude možné. Teprve v průběhu letu, kdy se letadlo již skoro bezprostředně nacházelo ve vzdušném prostoru letiště adresa, přišla v čase 05:59 UTC další zpráva o zhoršení viditelnosti na 400 m v důsledku mlhy, a tedy nemožnosti přistání v Praze. To bylo důvodem divertu letadla na nejbližší letiště v adresa, z něhož žalovaná neprodleně zajistila autobusovou přepravu cestujících do Prahy, kterou objednala ještě před přistáním v adresa, s cílem minimalizovat dopady vzniklé situace na cestující. Žalovaná vyslovila přesvědčení, že v rámci objektivních možností zajistila přepravu cestujících do jejich cílové destinace s maximální možnou péčí a v souladu s platnými provozními a bezpečnostními standardy.

Ohledně možnosti mezipřistání na žalobci preferovaném letišti v Brně, namísto realizovaného mezipřistání na letišti v Bratislavě, žalovaná uvedla, že letiště v Brně má v zimním období provozní omezení, v daném časovém úseku ze stejného důvodu (nepříznivého počasí v Praze) neočekávaně přijímalo již jiný let žalované, a s ohledem na personální a technické kapacity tak bylo letiště v Bratislavě schopno zajistit přijetí letadla lépe než v Brně. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o mezipřistání v Bratislavě. Pro úplnost žalovaná dodala, že i jiný odkloněný let žalované do Brna pokračoval do Prahy a následně do adresa, ani v jeho případě nebylo přistoupeno k objednání náhradní autobusové dopravy cestujících z adresa, a tedy bylo pokračováno ve stejném harmonogramu tak jako u předmětného letu žalobců. V tomto směru žalovaná akcentovala, že ani případný odklon do Brna by neumožnil vystoupení pouze části cestujících (např. žalobců), neboť z provozního a logistického hlediska by nebylo možné vyložit pouze některá zavazadla, zatímco zbytek cestujících by pokračoval dále do Prahy. Tento proces vyložení zavazadel a vystoupení jen některých pasažérů by vyžadoval významné logistické a časové úpravy, které by v dané situaci nebylo možné efektivně provést. Primárním cílem bylo dopravit všechny cestující do cílové destinace – Prahy, a jakákoli mezizastávka s částečným odbavením by vedla ke zbytečným prodlevám a dalším komplikacím.

S ohledem na vše uvedené tak žalované není zřejmé, jaké jiné případné opatření měla přijmout, aby nedošlo ke zpoždění předmětného letu nad 3 hodiny. Akcentovala, že nelze-li přistát na základě rozhodnutí ŘLP v důsledku špatného počasí, tak prakticky nemá žádný jiný efektivní nástroj, kterým by takovou situaci mohla řešit, popř. urychlit. Za logické označila, že někdy jediným opatřením, které může efektivně přijmout, je vyčkání na vhodný čas k odletu s tím, že jakákoliv její jiná aktivní činnost by k řešení situace nijak nepřispěla, naopak by mohla celou věc více zkomplikovat, a to zejména za situace, kdy posádka letadla měla k dispozici předpovědi počasí, že přistání na letišti v Praze bude možné. Dle žalované tak byly naplněny liberační důvody, jež ji zprošťují ke kompenzaci za zrušený či zpožděný let stižený uvedenými mimořádnými okolnostmi, které nastaly až v průběhu předmětného letu, neboť učinila veškeré nezbytné kroky pro bezpečnost posádky i svých cestujících, jakož i pro minimalizaci samotného zpoždění. Zopakovala, že neměla žádný jiný efektivní nástroj k tomu, aby nedošlo ke zpoždění nad 3 hodiny.

3. Žalobci v replice k procesní obraně žalované doplnili, že pokud je na letišti viditelnost nižší než 1 500 m, poskytuje systém anonymizováno údaje o dráhové dohlednosti (dále jen „RVR“), které jsou rozhodné pro posouzení, zda lze na letišti přistát za podmínek snížené viditelnosti. Na pražském letišti nebylo možné realizovat přistání při viditelnosti 550 m a menší; v případě viditelnosti 550 – 800 m bylo sice (za určitých podmínek) možné provádět přistání i bez RVR. Žalobci podrobně popsali obsah meteorologických zpráv METAR a TAF a navazujících RVR v rozhodné době s tím, že meteorologické předpovědi o špatné viditelnosti na letišti v Praze skutečně přišly až v průběhu předmětného letu v čase cca 01:30 UTC. Rovněž potvrdili, že v době mezipřistání na bratislavském letišti, v čase 05:00 UTC, přišla předpověď počasí dle zprávy TAF o zlepšení viditelnosti na 3 500 m, nicméně pro časy 6:00 - 7:00 UTC, tj. pro čas předpokládaného přistání v Praze, byla zprávou TAF předpovídána nízká dohlednost 700 m a zpráva METAR o aktuálním počasí uváděla na tento čas dohlednost 400 m, kterou předpovídala i následná zpráva TAF z 05:59 UTC. Dle názoru žalobců tak z uvedených zpráv v čase 05:00 UTC vyplývala pouze určitá míra pravděpodobnosti, že (nastanou-li vhodné podmínky) bude možné se pokusit v Praze přistát, nikoli že přistání bude možné též úspěšně provést. Žalovaná si tak musela být vědoma, že budou-li na letišti v Praze panovat zhoršené podmínky viditelnosti, nebude možné na něm přistát. Pokud bylo z její strany rozhodnuto o odklonu na jiné letiště, měla si být vzhledem k daným okolnostem vědoma, že podmínky v Praze se nemusí zlepšit a odklon na jiné letiště bude nezbytným opatřením. Zopakovali, že v daném případě jim vznikl nárok na paušální náhradu jak z titulu odklonu předmětného letu na jiné letiště, tak z titulu významného zpoždění, které zde přesáhlo 8 hodin, a rovněž zopakovali svou argumentaci o možném odklonění letu na letiště v Brně (namísto letiště v Bratislavě) s tím, že v takovém případě pak mohl být příjezd do Prahy o několik hodin dříve. Dále argumentovali, že i pokud by byla cestujícím zajištěna náhradní pozemní doprava z letiště v Bratislavě, kde předmětný let přistál v 02:32 UTC, opět by dorazili do Prahy o několik hodin dříve. Její zjevnou snahu o přistání předmětného letu v Praze žalobci označili za zřejmě primárně motivovanou eliminací jejích nákladů, vzniklých v důsledku mimořádné okolnosti, nikoliv směřující k zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících. Dle žalobců tak žalovaná nepřijala opatření přiměřená situaci.

Následně žalobci navrhli přerušení řízení v této věci a předložení předběžných otázek SDEU směřujících k výkladu Nařízení, konkrétně zda došlo k naplnění podmínek pro vznik práva žalobců na náhradu škody za zrušený (zpožděný) let, resp. k povinnosti žalované tuto škodu nahradit a možnosti dovolávat se mimořádné okolnosti ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení. Původní návrh na předložení celkem tří konkretizovaných předběžných otázek žalobci posléze relativizovali na jedinou, z jejich pohledu, zásadní otázku v konečném formulovaném znění, zda se letecký dopravce může dovolávat mimořádné okolnosti a zbavit se tak své povinnosti k náhradě škody z důvodu zrušení letu, ale i z důvodu významného zpoždění letu, kterému však mohl letecký dopravce předejít tím, že let odkloní na jiné letiště. Dle žalobců totiž nebyl v judikatuře SDEU doposud případ, kdy by cestujícím vznikl nárok na náhradu škody dle čl. 7 Nařízení jak z titulu, kdy je let zrušen (pro účely Nařízení se za zrušený let považuje i let odkloněný na jiné letiště, které neobsluhuje totéž město, aglomeraci nebo region), tak z titulu zpoždění letu o více než 3 hodiny. Podstatou třetí otázky tedy, dle žalobců, je, zda se letecký dopravce může dovolávat mimořádné okolnosti nejen z důvodu odklonu letu na jiné letiště (včetně následné náhradní dopravy na původní letiště), ale současně i z důvodu významného zpoždění letu, když mu žádná skutečnost nebránila ukončit let na jiném letišti tak, aby zpoždění letu nepřesáhlo 3 hodiny. Ohledně odpovědí na první dvě formulované předběžné otázky (1. zda lze poruchu systému anonymizováno v kombinaci se špatnými povětrnostními podmínkami, které znemožňovaly přistání na letišti, kvalifikovat jako mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení; 2. zda pro případ, že let přistane na jiném letišti, které neobsluhuje totéž město, aglomeraci nebo region, a současně dojde k přistání na tomto jiném letišti o více než 3 hodiny po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem, vzniká nárok na náhradu škody z důvodu zrušení letu i z důvodu významného zpoždění letu) pak sami žalobci následně připustili, že ty jsou dovoditelné z judikatury SDEU.

4. Žalovaná označila žalobci navrhované předložení předběžné otázky SDEU za neefektivní a nehospodárné s tím, že otázky žalobců by nemohly daný spor vyřešit. Poukázala na to, že účastníci se shodují v závěru, že porucha anonymizováno v kombinaci se špatnými povětrnostními podmínkami, které znemožnily přistání na letišti v Praze (první navržená otázka), je mimořádnou okolností. Dle žalované, je zřejmá rovněž odpověď i na druhou položenou otázku, kdy cestující jistě má obecně nárok na náhradu škody, pokud přistane na jiném letišti, a ještě s více jak tříhodinovým zpožděním, pokud u této otázky není uvažováno s důvody, pro které se na tomto jiném letišti přistálo. Za zavádějící pak žalovaná označila znění třetí navržené otázky, neboť ta neodpovídá rozhodnému skutkovému stavu v této věci. V tomto směru žalovaná mimo jiné zdůraznila, že při výběru náhradního letiště musela přihlédnout k více rozhodujícím faktorům. Letiště v Bratislavě je mezinárodním letištěm s plnou logistickou podporou. Pilot předmětného letu měl informaci, že na Letišti v Brně již jedno letadlo ze stejných důvodů přistálo. Nebylo tak vhodné na stejné letiště v krátké době směřovat další letadlo, neboť by s ohledem na „zimní provoz“ letiště mohl být problém s nedostatkem pozemního personálu, který se má o nové cestující postarat. Naopak Letiště v Bratislavě bylo nejbližší dostupné letiště na trase s dostatkem personálního servisu, zejména se zde nacházela i náhradní posádka, která mohla být v případě potřeby nasazena. Dále uvedla, že i kdyby předmětné letadlo přistálo v Brně, nemohla by žalovaná eliminovat zpoždění přesahující 3 hodiny, neboť by bylo nezbytné dopravit cestující do cílové destinace náhradní pozemní komunikací, což nebylo v možnostech žalované stihnout v kratším čase. Závěrem žalovaná shrnula, že letiště v Praze i přes nefunkční systém anonymizováno bylo v provozu, byť omezeném; že piloti při odletu ze anonymizováno z obdržené předpovědi počasí předpokládali, že dle plánu přistanou v Praze (čímž by nedošlo k žádnému zpoždění), neboť by tomu při dobré viditelnosti nefunkčnost systému anonymizováno nebránila.

5. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že o výpadku systému anonymizováno na letišti v Praze, nastalého v podvečerních hodinách dne 4. 1. 2024 a přetrvávajícího po celý den plánovaného příletu předmětného letu do adresa. 1. 2024, informovalo ŘLP letecké dopravce, tj. i žalovanou, prostřednictvím zprávy NOTAM dne 4. 1. 2024 v čase 18:33 UTC (sdělení ŘLP ze dne 22. 5. 2024, cit. NOTAM ze dne 4. 1. 2024 v 18:33 UTC a sdělení právnická osoba. ze dne 30. 4. 2024). V důsledku této nefunkčnosti anonymizováno nebylo možno na letišti v Praze přistávat za podmínek nízkých dohledností pod 550 m (sdělení právnická osoba. ze dne 30. 4. 2024).

Dále byly nespornými plánované časy odletu a příletu předmětného letu anonymizováno anonymizováno (plánovaný odlet dne 5. 1. 2024 ve 22:35 hod., což odpovídá času 18:35 UTC; plánovaný přílet dne 6. 1. 2024 v 03:25 hod., což odpovídá času 02:25 UTC), a délka trasy předmětného letu přesahující 3 500 km (viz rovněž záznam o letu anonymizováno-SLL-BTS a záznam o letu anonymizováno-BTS-PED).

Dále bylo nesporným, že k faktickému odletu předmětného letu došlo v čase 18:39 UTC a jeho příletu na letiště v adresa v čase 07:02 UTC (viz rovněž již shora cit. záznamy o letu).

Dále bylo nesporným, že na základě takto odkloněného předmětného letu provedla žalovaná přepravu cestujících z letiště v adresa náhradní autobusovou dopravou. Dle žalobních tvrzení takto cestující dorazili do Prahy v čase 12:00 hod (11:00 UTC), což žalovaná v průběhu celého řízení nerozporovala.

Dále bylo nesporným, že žalobci uplatnili nárok na paušální kompenzaci u žalované dne 6. 1. 2024 a že žalované rovněž doručili předžalobní výzvu ze dne 4. 5. 2024.

Dále bylo nesporným, že v průběhu předmětného letu přišla první meteorologická zpráva o snížené dohlednosti a nemožnosti přistání na letišti v Praze (dohlednost 500 m) dne 6. 1. v čase 01:42 UTC a se stejnými parametry se opakovala zpráva téhož dne v čase 02:00 UTC; následně v době, kdy se letadlo již nacházelo na letišti v Bratislavě, přišla téhož dne v čase 05:00 UTC další zpráva o zlepšení dohlednosti na 3500 m, a po odletu z letiště Bratislava směřujícího na letiště v Praze došla další zpráva v čase 05:59 UTC o opětovném snížení viditelnosti na 400 m a nemožnosti přistání na letišti v Praze (viz rovněž předpovědi počasí TAF ze dne 6. 1. 2024).

6. Před samotným odletem předmětného letu ze anonymizováno dne 5. 1. 2024, a to od času 17:00 UTC, jakož i v jeho průběhu až do shora uvedeného času 01:42 UTC dne 6. 1. 2024, byly průběžné předpovědi počasí na letišti v Praze příznivé, umožňující realizaci příletu naplánovaného předmětného letu na letišti v Praze (viz předpovědi počasí TAF ze dne 5. 1. 2024 v 17:00 UTC, 20:00 UTC a 23:00 UTC).

7. V průběhu předmětného letu, v čase 01:42 UTC, posádka poprvé obdržela nepříznivou předpověď počasí TAF o výskytu deště a mlhy na letišti v Praze a snížené dohlednosti na 500 m (viz cit. předpověď TAF ze dne 6. 1. 2024 v 01:42 UTC), pro které nemohla v Praze přistát a byla nucena odklonit let na jiné vhodné letiště. Uvedenou skutečnost potvrdil rovněž svědek tituly před jménem jméno FO, hlavní kapitán předmětného letu, slyšený při jednání soudu dne 30. 4. 2025, který v tomto směru objasnil důvody, pro které zvolil za vhodné záložní letiště mezinárodní letiště v Bratislavě, neboť toto bylo v daném čase nejblíže, má dvě dráhy, je nejlépe technicky vybavené pro přistání předmětného letadla, a tedy z hlediska přiblížení nejbezpečnější pro cestující a posádku, a žalovaná má na něm své zastoupení.

8. V době neplánovaného mezipřistání v 02:32 UTC až do opětovného vzletu v 05:25 UTC se dle zpráv METAR pohybovaly aktuální hodnoty dohlednosti v rozmezí od 400 m do 800 m (viz zprávy METAR o aktuálním počasí na letišti v Praze ze dne 6. 1. 2024 od 02:00 UTC do 05:00 UTC), konkrétně pak v čase 04:30 byla dohlednost 700 m.

Předpověď TAF z 02:00 UTC udávala nadále sníženou dohlednost na 500 m, pro časy 03:00 a 05:00 UTC aktualizovala předpověď na dostatečnou dohlednost na 800 m a 3 500 m.

Následující předpověď TAF z 05:00 UTC pak potvrdila předpokládanou dohlednost na 3 500 m a pro čas zamýšleného příletu do Prahy, tj. pro čas mezi 06:00 až 07:00 UTC, event. 07:00 až 08:00 UTC, předpovídala dohlednost 700 m. Pro čas mezi 07:00 až 08:00 UTC předpovídala dohlednost 1700 m (viz předpověď TAF v 05:00 UTC).

Zpráva METAR o aktuální dohlednosti v čase 05:00 UTC sice udávala podlimitní dohlednost 400 m, nicméně z této zprávy posádka předmětného letu nemohla vycházet a ani nevycházela, což potvrdil svědek tituly před jménem jméno FO, který uvedl, že při plánování vzletu se, samozřejmě, nelze řídit meteorologickými zprávami o aktuálním počasím, ale vždy pouze zprávami předpovídajícími počasí. Rovněž bylo jeho svědeckou výpovědí prokázáno, že při témže vzletu v 05:25 UTC se nemohl řídit ani předpovědí TAF vydanou v čase 05:00 UTC, nýbrž vycházel ze zprávy TAF vydané v čase 02:00 UTC a předpovídající pro následující časy dostatečnou dráhovou dohlednost (kterou limitoval minimálně 800 m) umožňující bezpečné přistání na letišti v Praze s tím, že ani předpovídaná dohlednost 700 m neznamená, že by let nemohl směřovat k Praze. V důsledku uvedeného, a po dotankování paliva a přidělení slotu, pokračoval předmětný let v čase 05:25 UTC směrem do Prahy (viz emailová sdělení Letiště M. R. Štefánika v Bratislavě ze dne 17. 4. 18. 6. 2024).

Na základě výše uvedených důkazů lze ke sporné skutečnosti, týkající se žalobci tvrzené vědomosti žalované o nemožnosti přistání na letišti v Praze v době vzletu předmětného letadla z letiště v Bratislavě, tedy učinit dílčí skutkový závěr, podle kterého v době vzletu z bratislavského letiště předpovídaly meteorologické zprávy pro Prahu dostatečnou dohlednost i pro dobu předpokládaného příletu takto mimořádně odkloněného letu, umožňující přistání letu na letišti v Praze, pročež bylo možno pokračovat v realizaci předmětného letu do Prahy s předpokladem jeho přistání na pražském letišti.

9. V dalším průběhu předmětného letu, kdy se letadlo blížilo k Praze, přišla v čase 05:59 UTC zpráva TAF předpovídající podlimitní dohlednost na 400 m (viz zpráva TAF v 05:59 UTC), pročež letadlo přešlo do vyčkávacího obrazce, kdy po dobu cca 30 minut kroužilo ve vzdušném prostoru, a jelikož se počasí a dohlednost nezlepšila, a na letišti v Praze nemohlo letadlo přistát, divertoval let na nejbližší letiště v adresa, kde let přistál v čase 07:02 UTC, a po odbavení byli cestující, prostřednictvím autobusové dopravy, bezprostředně zajištěné žalovanou, přepraveni v cca 12.00 hod. (11:00 UTC) do Prahy (viz výpověď svědka tituly před jménem jméno FO, záznam o předmětném letu, a emailová komunikace žalované s letištěm v adresa o objednání autobusů pro cestující ze dne 6. 1. 2024 v 7:36), přičemž žalobci k přepravě využili individuální pozemní dopravu. Emailovými sděleními letiště v adresa ze dne 16. 4. a 21. 6. 2024 pak bylo prokázáno, že toto letiště bylo v rozhodné době dne 6. 1. 2024 v omezeném provozu, otevřeno bylo od 07:00 hod. (06:00 UTC), od tohoto času bylo schopno přijímat plánované i divertované lety, následné odbavení cestujících a řešení jejich náhradní dopravy bylo zajišťováno v co nejrychlejším sledu dle pokynů leteckého dopravce, přičemž celkem na něj byly v tento den odkloněny tři lety, kdy vedle předmětného letu a letu jiné letecké společnosti se jednalo o další let žalované č. anonymizováno 4106, který zde přistál v 07:46 hod. (06:46 UTC).

Těmito listinnými důkazy bylo (byť to pro rozhodnutí ve věci není zásadní) tedy prokázáno, že v důsledku omezeného provozu na letišti v adresa nebylo objektivně možné divertovat předmětný let na toto letiště v čase před 06:00 UTC, a že po uvedeném času přijímalo toto letiště odkloněné lety původně směřující do cílového letiště adresa, a to včetně dalšího letu žalované, který zde přistál před časem přistání předmětného letu.

10. Emailovým sdělením letiště v Brně ze dne 16. 4. 2024 bylo prokázáno, že v noci ze dne 5. 1. na 6. 1. 2024 bylo toto letiště v provozu bez omezení, v případě potřeby na něj mohly být odkláněny lety žalované a dne 6. 1. 2024 na něj byly divertovány lety mířící z jiných letišť do cílové destinace adresa. Tento listinný důkaz je však bez zásadního právního významu pro rozhodnutí ve věci, neboť jednak skutečnosti v něm uvedené nebyly determinující pro rozhodnutí kapitána předmětného letu o zvolení záložního letiště v Bratislavě, a navíc, i při hypotetické úvaze o přímém přesměrování předmětného letu na brněnské letiště (namísto letiště v Bratislavě) a následné realizaci přepravy cestujících do Prahy pozemní dopravou, by nebylo možné uskutečnit takovou náhradní přepravu se zpožděním nižším než tři hodiny.

11. Žalobci uplatnili u žalované nárok na paušální kompenzaci á 600 EUR písemnou výzvou ze dne 6. 1. 2024, na kterou žalovaná reagovala dne 8. 1. 2024 zamítavým stanoviskem, a shodně zamítavě reagovala i na jejich předžalobní výzvu k plnění ze dne 4. 5. 2024 (viz cit. korespondence účastníků).

12. Z ostatních provedených důkazů pak soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti rozhodující pro skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci.

13. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého byli žalobci cestujícími předmětného letu č. anonymizováno anonymizováno ze anonymizováno do Prahy (bez mezipřistání), provozovaného žalovanou, délka trasy letu přesahující 3 500 km, s plánovanou dobu odletu ze anonymizováno dne 5. 1. 2024 v 18:35 UTC a plánovanou dobu příletu do Prahy dne 6. 1. 2024 v 02:25 UTC. V důsledku výpadku systému anonymizováno na letišti v Praze, nastalého dne 4. 1. 2024 v podvečerních hodinách (o čemž byla žalovaná poprvé informována ze strany ŘLP téhož dne v čase 18:33 UTC) a trvajícího i dne 6. 1. 2024, nebylo možno pro případ nepříznivého počasí v Praze a snížené dráhové dohlednosti pod 550 m na tomto letišti přistávat, o čemž byly letečtí dopravci včetně žalované průběžně informováni. V době před odletem ze anonymizováno, jakož i v průběhu převažující části předmětného letu, byly předpovědi počasí i dráhové dohlednosti na letišti v Praze příznivé, umožňující přistání v Praze. Teprve v čase 01:42 UTC, při cca nevýznamném půlhodinovém zpoždění letu, kdy se letadlo nacházelo ve vzdušném prostoru mezi hranicemi Maďarska a Slovenska, obdržela posádka předmětného letu předpověď o zhoršení počasí a podlimitní dráhové dohlednosti na letišti v Praze, pročež bylo provedeno přesměrování letu na nejbližší vhodné letiště v Bratislavě, které bylo technicky i personálně nejlépe vybaveno pro přistání předmětného letu a daného typu letadla, a žalovaná na něm měla své zastoupení. Zde let přistál v čase 02:32 UTC (tedy s mírným zpožděním oproti původně plánovanému letovému řádu, podle něhož měl let v této době, resp. v 02.25 UTC přistávat na letišti v Praze) a po dotankování paliva a přidělení slotu v návaznosti na signalizované počasí v Praze, mu bylo v čase 05:25 UTC umožněno ze strany ŘLP pokračovat směrem do Prahy s předpokladem přistání letu na pražském letišti, neboť meteorologické zprávy v dané době předpovídaly na dobu zamýšleného přistání v Praze dostatečnou dráhovou dohlednost umožňující přistání. Při přiblížení letu k Praze obdržela posádka letadla aktuální zprávu v 05:59 UTC o zhoršení dohlednosti na 400 m, neumožňující přistání v Praze, pročež přešla do vyčkávacího obrazce, kdy po dobu cca 30 minut kroužila ve vzdušném prostoru, a poté s ohledem na přetrvávající nepříznivé podmínky na letišti v Praze rozhodla o divertu na nejbližší letiště v adresa, kde letadlo přistálo v 07:02 UTC. Ještě před přistáním žalovaná objednala pro cestující předmětného letu autobusovou přepravu, kterou byli přepraveni do Prahy v čase cca 12:00 hod. (11:00 UTC) s tím, že žalobci této možnosti nevyužili a pozemní dopravu z adresa si zajistili sami. Oproti původně plánovanému času příletu tak cestující tohoto 2x divertovaného letu dorazili do cílového místa určení v Praze s více než osmihodinovým zpožděním, přičemž do Prahy nebyli přepraveni letecky, nýbrž pozemní dopravou. Téhož dne 6. 1. 2024 žalobci uplatnili u žalované nárok na paušální kompenzaci ve výši á 600 EUR, který žalovaná dne 8. 1. 2024 odmítla a zamítavě reagovala i na předžalobní výzvu k plnění.

14. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) Nařízení, v případě zrušení letu mají cestující nárok na náhradu škody dle článku 7 od provozujícího leteckého dopravce, mimo případů uvedených pod bodem i) až iii).

15. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1 500 km, b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 km a u všech ostatních letů o délce od 1 500 km do 3 500 km a c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.

16. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s čl. 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.

17. Podle odstavce 14 Preambule Nařízení by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytovat zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce.

18. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Předně soud konstatuje, že v daném případě nebyl dán důvod k předložení předběžných otázek SDEU, jak se domáhali žalobci, neboť rozhodnutí v této věci není založeno na sporném výkladu unijního práva či na úvaze soudu. Konkrétní články, aplikované na danou věc, nepředstavují právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, nejedná se o případ, kdy je úkolem soudu, aby podle svého uvážení vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Nadto je předložení předběžné otázky SDEU záležitostí soudu poslední instance, kterým zdejší soud není.

19. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení, podle jehož čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1 písm. c), ve spojení s např. rozsudky SDEU ve spojených věcech č. C-402/07 a C-432/07, ve věci č. C-826/19, ve věci č. C-253/21 nebo analogicky ve věci č. C-559/16, mají nejen cestující zrušeného letu, za který je nutno považovat i odkloněný let, jenž přistane na jiném než původně plánovaném letišti, které neobsluhuje totéž město, aglomeraci nebo region jako cílové letiště uvedené v rezervaci, přičemž cestující jsou následně z takového letiště přepraveni autobusem do cílového letiště, ale rovněž i cestující letu významně zpožděného letu, nárok na náhradu škody ve výši 600 EUR u všech letů delších než 3 500 km, jestliže dosáhnou cílového místa určení 3 nebo více hodin po čase dosažení cílového místa určení původně plánovaném leteckým dopravcem. Jak vyplývá ze skutkových zjištění shora, v daném případě se jednalo právě o takový let, a tedy náhrada za jeho zrušení v důsledku shora popsaného odklonění a nastalého významného zpoždění, které přesáhlo kvalifikované tři hodiny, by činila pro každého ze žalobců 600 EUR, jak se ostatně i žalobci podanou žalobou domáhali. Předmětný let o délce 3 500 km byl operován žalovanou coby leteckým dopravcem, přičemž po nuceném mezipřistání na letišti v Bratislavě a následném divertu na letiště v adresa cestující tohoto letu dosáhli cílové destinace v Praze, prostřednictvím žalovanou zajištěné autobusové dopravy, s více než osmihodinovým zpožděním, a to v důsledku poruchy anonymizováno a nepříznivých meteorologických podmínek a podlimitní dráhové vzdálenosti na letišti v Praze, jež představují mimořádnou okolnost umožňující liberaci žalované jako leteckého dopravce ve smyslu článku 5 odst. 3 Nařízení. Důvodem nuceného odklonu i následného zpoždění předmětného letu, tedy pro oba případy, byla uvedená mimořádná okolnost, pro kterou byl ze strany ŘLP regulován provoz na letišti v Praze, a kterou žalovaná nebyla schopna objetivně nijak ovlivnit.

20. Aby se letecký dopravce mohl dovolávat čl. 5 odst. 3 Nařízení a zprostil se tak povinnosti poskytnout paušální kompenzace (a to jak pro případ zrušení letu, tak jeho významného zpoždění) ve smyslu čl. 7 Nařízení v důsledku mimořádné okolnosti musí prokázat, že přijal všechna přiměřená opatření, jimiž v danou dobu disponoval k předejití tomu, aby mimořádné okolnosti, jíž byl vystaven, vedly ke zrušení či významnému zpoždění letu. Přiměřenost je přitom potřeba posuzovat ve vztahu ke zpoždění, ke kterému by mohlo dojít na konci letu uskutečněného v nových podmínkách vyplývajících z výskytu mimořádné okolnosti. Ohledně přesměrování závisí posouzení srovnatelnosti dopravních podmínek na mnoha faktorech, které je třeba posuzovat pro každou konkrétní situaci individuálně. V tomto směru má soud za prokázáno, že žalovaná přijala opatření přiměřené konkrétní situaci, kdy za skutkových okolností zjištěných v tomto řízení realizovala mezipřistání na letišti v Bratislavě, a následně divert na Letiště v adresa, odkud zajistila cestujícím pozemní cestou náhradní autobusovou dopravu. adresa lze uvažovat o tom, že s ohledem na nemožnost přistávání v Praze, mohla přesměrovat cestující předmětného letu na jiné lety. Skutečnost, že pro mezipřistání zvolila letiště v Bratislavě, a nikoliv např. letiště v Brně, řádně objasnila prostřednictvím svědecké výpovědi kapitána letu, na jehož okamžitém rozhodnutí v dané chvíli bylo zvolit záložní letiště. a dikci, a nebylo na cestujících, aby určovali, kde má být mezipřistání realizováno. Žalovaná sice věděla o poruše anonymizováno již od večerních hodin 4. 1. 2024, samotná porucha systému anonymizováno však neznemožňovala přistání na letišti v Praze, teprve ve spojení s nepříznivými meteorologickými podmínkami. Ty se v průběhu letu měnily, přičemž po opětovném startu z letiště v Bratislavě byly příznivé, a to až do dosažení vzdušného prostoru v Praze (popř. přiblížení se k tomuto vzdušnému prostoru), kdy se snížila dohledová viditelnost neumožňující pro poruchu systému anonymizováno bezpečně na letišti přistát. Tato skutečnost byla důvodem pro divert na letiště v adresa, přičemž žalovaná nemohla přijmout žádné přiměřené opatření, kterým by této situaci zabránila, resp. kterým by nastalé zpoždění jakkoli eliminovala. Úvahy žalobců o tom, že žalovaná mohla zajistit náhradní autobusovou dopravu cestujících do Prahy z letiště v Bratislavě, popř. z letiště v Brně; a tím eliminovat nastalé zpoždění, je nutno odmítnout, neboť by s ohledem na dobu realizovaného mezipřistání v Bratislavě s připočtením nezbytné délky doby nutné pro odbavení cestujících a jejich zavazadel, a vzhledem k pozemní vzdálenosti mezi Bratislavou a Prahou, resp. adresa, by i tak cestující nedosáhli cílového místa určení (oproti původně plánovanému času příletu předmětného letu) se zpožděním nepřesahujícím 3 hodiny. Dle názoru soudu tak ohledně předmětného letu naplnění liberačního důvodu ve smyslu článku 5 odst. 3 Nařízení zprostilo žalovanou povinnosti jak k paušální náhradě škody za zpoždění, tak za odklonění (definovaného jako zrušení) předmětného letu a dosažení cílové destinace náhradní autobusovou dopravou s celkovým zpožděním přesahující 8 hodin, neboť ze strany žalované coby leteckého dopravce byla přijata veškerá přiměřená opatření směřující k eliminaci zpoždění vzniklého v důsledku mimořádné okolnosti spočívající v poruše anonymizováno a nepříznivých klimatických podmínkách na cílovém letišti. Soudu není rovněž zjevné, jaká rozumně představitelná opatření k předejití nebo eliminaci zpoždění měla žalovaná přijmout. Dle názoru soudu učinila vše, co s dostupnými prostředky objektivně bylo možné k zabránění dalšího zpoždění předmětného letu. Soudu není zjevné, jaké účinnější prostředky k zajištění toho, aby cestující byli dopraveni do cílové destinace se zpožděním nepřesahujícím 3 hodiny, měla mít žalovaná k dispozici. Soud při svých úvahách zohlednil trasu předmětného letu a ani v tomto směru neshledal prostor, na jehož základě by mohl dovodit, že žalovaná neučinila vše, co bylo dostupnými prostředky objektivně možné k zabránění dalšího významného zpoždění letu, jaká alternativní logistická nebo technická řešení, která by mohla kompenzovat nebo výrazně zkrátit zpoždění letu mohla využít (využití náhradního letadla nepřichází v úvahu, stejně jako zvýšení rychlosti letadla nebo přeřazení cestujícího na jiná letecká spojení). Ohledně možného nouzového plánu umožňujícího čelit nepředvídaným událostem pak soud konstatuje, že žalovaná operativně v průběhu letu vzniklou mimořádnou okolnost řešila způsobem nejpřijatelnějším a nejbezpečnějším jak pro posádku letu, tak pro všechny cestující předmětného letu.

Nelze současně usuzovat na nesprávný postup žalované, rozhodla-li se tato, pro v průběhu letu zhoršené meteorologické podmínky, k postupu, který zvolila, neboť nelze usuzovat na to, že by z takového postupu mohla mít jako letecký dopravce jakýkoli profit, když je navíc odpovědností právě žalované zajistit bezpečnou leteckou přepravu žalobců a dalších cestujících včetně posádky předmětného letounu.

21. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří náklady právního zastoupení dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), v platném znění, a to za 6 úkonů právní služby á 2 300 Kč, kdy sazba mimosmluvní odměny za žalobní pohledávku v souhrnné výši 1 200 EUR byla vypočtena z tarifní hodnoty 30 000 Kč odpovídající kurzu ČNB ve výši 24,930 Kč EUR ke dni 1. 6. 2024 (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. písemné podání ve věci samé ze dne 26. 7. 2024 a jeho doplnění ze dne 6. 1. 2025, 3. účast u jednání soudu dne 6. 1. 2025, 4. písemné podání ve věci samé ze dne 4. 2. 2025, 5. písemné podání ze dne 3. 3. 2025, 6. účast u jednání soudu dne 30. 4. 2025), 2x režijní paušál á 300 Kč za úkony právní služby učiněné do data 31. 12. 2024 dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024, 4x režijní paušál á 450 Kč za úkony právní služby učiněné po datu 1. 1. 2025 2024 dle § 13 odst. 4 AT, v platném znění, náhrada promeškaného času právního zástupce žalované ke dvěma soudním jednáním dne 6. 1. 2025 a 30. 4. 2025 z Anonymizováno do Anonymizováno a zpět ve výši 450 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 AT, v platném znění (3 půlhodiny á 150 Kč), náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalované v celkové výši 970 Kč (po zaokrouhlení) při použití osobního motorového vozidla zn. Anonymizováno kombi z Anonymizováno do Anonymizováno a zpět (celkem 128 km) k uvedeným dvěma soudním jednáním, při průměrné spotřebě pohonných hmot 5,13 l/100 km, ceně za 1 litr motorové nafty 34,70 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024, účinné od 1. 1. 2025, a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč dle § 1 písm. b) téže vyhlášky, tj. celkem náklady řízení ve výši 17 620 Kč. Zástupce žalované není plátcem DPH. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí, popř. návrh na nařízení exekuce.