OSPH06 11 C 407/2023-73

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Anonymizováno Jméno žalované A., sídlem Adresa žalované A, jednající Jméno žalované B, organizační složka, IČO: IČO žalované B sídlem Adresa žalované B ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částky 1 200 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 200 EUR úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 11. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 836,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 náhradu nákladů řízení ve výši 858 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 20. 12. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 1 200 EUR s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v přípravě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „Nařízení”). Dle žalobních tvrzení si cestující jméno FO a jméno FO (dále také jen “Cestující”) sjednali zajištění letecké dopravy z Anonymizováno do Anonymizováno a dále do Anonymizováno, let č. IBAN a let č. IBAN, přičemž let č. IBAN s plánovaným odletem z Anonymizováno do Anonymizováno v 17:00 hod. dne 10. 2. 2023 (dále také jen „předmětný let”) byl letem, na který bylo Cestujícím bez právního důvodu odepřeno nastoupit, v důsledku čehož jim vznikl nárok (při délce trasy předmětného letu 8 288 km) ve výši á 600/EUR/osoba, tj. celkem ve výši 1 200 EUR. Žalobkyně se stala nabyvatelkou žalované pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky, kterou uzavřela s Cestujícími dne 25. 7. 2023. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroky z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. S odkazem na příslušné články Nařízení argumentovala, že za odepření nástupu na palubu se považuje “odmítnutí přepravit cestující leteckou dopravou, přestože se přihlásili k nástupu na palubu za podmínek stanovených v čl. 3 odst. 2”, tj. že měli potvrzenou rezervaci pro let a zároveň se včasně přihlásili k přepravě, nejpozději do 45 minut před zveřejněným časem odletu. Namítla, že žalobkyní předložené palubní vstupenky splnění těchto podmínek Nařízení neprokazují, neboť jsou vydávány při odbavování zavazadel, tj. ještě před bezpečnostní kontrolou a příchodem cestujících k odletové bráně. Rozhodující je, zda se cestující přihlásili k přepravě včas, tj. že se včas dostavili k odletové bráně. Letecký dopravce totiž nemůže odepřít nástup na palubu cestujícím, kteří se k odletové bráně ani nedostavili. Odmítla, že by v důsledku změny typu letadla musel být některým cestujícím z kapacitních důvodů odepřen nástup na palubu. Na předmětném letu byla volná sedadla (z celkové kapacity 320 cestujícím bylo přihlášeno o 5 cestujícím méně, a navíc z celkového počtu 315 přihlášených se k odletu nedostavilo 27 cestujících), a tudíž se nemohlo jednat o odepření nástupu na palubu letu z důvodu tzv. overbookingu. Dle žalované tedy k žádnému odepření nástupu Cestujícím na palubu předmětného letu nedošlo, resp. jej žalobkyně neprokázala. Žalovaná poukázala na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, v němž z důkazů vyplynulo, že žalobce časový limit pro odbavení osob a zavazadel před odletem nedodržel, a proto soud jeho žalobu na náhradu škody za neoprávněné odepření nástupu na palubu zamítl

3. V replice žalobkyně odmítla procesní obranu žalované s tím, že splnění podmínek článku 3 odst. 2 Nařízení prokazuje předložením palubních vstupenek na náhradní let, které bývají vydávány při odbavení zavazadel a které by Cestujícím nebyly vydány zaměstnanci letiště, pokud by se Cestující k odletu nedostavili včas. Dále argumentovala, že původně plánovaným letadlem pro uskutečnění předmětného letu byl letoun typu PH-BBV s kapacitou 408 osob, nicméně došlo ke změně typu letadla, a to na typ PH-BQB, jehož kapacita je 320 cestujících. Dle žalobkyně z uvedeného plyne, že druhý typ letadla nemohl všechny cestující pojmout a některým tedy bylo odepřeno nastoupit na palubu. V další argumentaci pak poukázala na to, že Cestující ani neobdrželi od žalované jakékoliv potvrzení o tom, že jim bylo znemožněno nastoupit na palubu, tudíž jej nemohou předložit. Akcentovala, že uvedená změna typu letadla krátce před odletem spolu s bezúplatným poskytnutím palubních vstupenek na náhradní na let z Anonymizováno do Anonymizováno č. Anonymizováno a let z Anonymizováno do Anonymizováno č. Anonymizováno (dále také jen „náhradní let“) ve prospěch Cestujících v tržní hodnotě cca 12 000 Kč, na kterých byl údaj o odepření nástupu uveden, dostatečně prokazují odepření nástupu Cestujícím na palubu předmětného letu,

4. Při jednáních soudu dne 26. 6. 2024 a 27. 1. 2025 účastníci učinili nespornými následující skutečnosti: ⟪LB:lb_001⟫ - Cestující měli potvrzenou rezervaci předmětného letu č. IBAN a č. IBAN ze dne 10. 2. 2023 (o délce 8288 km), jehož provozovatelkou byla žalovaná (viz rovněž 2x elektronická letenka Cestujících na předmětný let); ⟪LB:lb_002⟫ - předmětný let měl být původně realizovaná letadlem o kapacitě 408 osob, přičemž došlo ke změně tohoto typu letadlo za letadlo s kapacitou 320 cestujících (viz rovněž listina pod označením „Anonymizováno Historical Flight Status” čítající čtyři strany); ⟪LB:lb_003⟫ - žalovaná poskytla cestujícím náhradní letenky na let č. Anonymizováno a č. Anonymizováno, který Cestující realizovali v časech uvedených na palubních vstupenkách k tomuto přesměrovanému letu, obsahujících (po překladu do jazyka českého) údaj „odepření nástupu na palubu” (viz rovněž 2x palubní vstupenka na náhradní let v cizojazyčném znění); ⟪LB:lb_004⟫ - žalované byla doručena písemná předžalobní výzva k plnění (viz rovněž písemná žádost o kompenzaci ze dne 13. 3. 2023 a její registrace žalovanou ze dne 21. 3. 2023).

5. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně se stala nabyvatelkou žalované pohledávky na základě postupní smlouvy uzavřené s Cestujícími dne 25. 7. 2023 (viz 2x písemná smlouva o postoupení pohledávky uzavřená dne 25.7.2023 mezi žalobkyní a cestujícími jméno FO a jméno FO).

K tvrzení žalované o tom, že nebyla naplněna celková kapacita cestujících předmětného letu, realizovaného změněným typem letadla o kapacitě 320 osob, žalovaná doložila výpisem ze svého interního systému (viz čl. 29 spisu), z něhož soud zjistil, že k předmětnému letu dne 10. 2. 2023 bylo přihlášeno celkem 315 cestujících, přičemž k odletu se nedostavilo 27 cestujících.

6. Skutečnost, že Cestující se v den odletu předmětného letu dostavili na letiště v Cancúnu s dostatečným časovým předstihem a s letenkami na předmětný let byla prokázána svědeckými výpověďmi Cestujících, Anonymizováno jméno FO a jméno FO, kteří vypověděli, že na odletové letiště se dostavili cca 2 hodiny před plánovaným odletem předmětného letu, přičemž u sebe měli elektronické letenky na předmětný let od cestovní kanceláře Anonymizováno.

Svědeckou výpovědí jméno FO bylo dále prokázáno, že po příchodu na letiště zamířili k přepážce, kde jim bylo podáváno vysvětlení v cizím jazyce, jemuž nerozuměli, a proto využili služeb jiných českých cestujících, vybavených jazykovými znalostmi, kteří jim přetlumočili sdělení zaměstnanců letiště o tom, že předmětný let se odkládá o několik hodin, a že důvodem tohoto postupu je menší letadlo. Jmenovaná svědkyně si nebyla schopna vybavit, zda se společně s manželem dostavili k přepážce odbavující předmětný let, rovněž si nevybavila číslo brány a terminálu, jakož ani to, zda procházela bezpečnostní kontrolou s tím, že tyto věci si spíše pamatuje její manžel. V tomto směru bylo svědeckou výpovědí jméno FO prokázáno, že po příchodu na letiště spolu s manželkou zamířili k přepážce žalované, k ní se však přímo nedostali, neboť zaměstnanec letiště je rovnou odkázal přímo na Informace na letišti, kde jim jiní čeští cestující přetlumočili sdělení od zaměstnankyně na informační přepážce, že jim žalovaná ruší předmětný let a že poletí o několik hodin později s jméno FO, což se i uskutečnilo. Svědek dále vypověděl, že dle přetlumočeného sdělení Informací na letišti bylo důvodem jejich nepřipuštění k předmětnému letu buď menší letadlo anebo prostě, že pro ně nemají místo, blíže si to již přesně nevybavil. Výslovně potvrdil, že po příchodu na letiště s manželkou nenavštívili přepážku žalované letecké společnosti, zamířili rovnou k přepážce Informací letiště, kde obdrželi shora uvedené přetlumočené údaje, a následně se přesunuli k přepážce jméno FO, kde zdarma obdrželi palubní lístky.

Těmito svědeckými výpověďmi bylo tedy prokázáno, že Cestující předmětného letu se dostavili na odletové letiště dvě hodiny před plánovaným odletem, zamířili k přepážce žalované, před níž však byli ze strany zaměstnance letiště přesměrování na přepážku Informací letiště, kde obdrželi přetlumočené informace o tom, že zřejmě z důvodu kapacitně menšího letadla poletí náhradním letem společnosti jméno FO o pět hodin později, v důsledku čehož se přemístili k přepážce letecké společnosti jméno FO, kde jim byly vydány palubní vstupenky na náhradní let č. IBAN č. IBAN, jímž následně realizovali zpáteční let z Anonymizováno do Anonymizováno přes Anonymizováno.

7. Rozhodující sporné tvrzení o odepření nástupu na palubu letadla bylo dále prokázáno vystavenými palubními letenkami na náhradní let č. IBAN a č. IBAN, jejichž obsahem byl účastníky nesporně učiněný údaj „odepření nástupu na palubu”; tedy že tyto palubní lístky byly vystaveny z důvodu odepření nástupu na palubu.

8. Elektronickými letenkami předmětného letu bylo prokázáno, že odlet předmětného letu byl z Anonymizováno naplánován na den 10. 2. 2023 v čase 17:00 a přílet do Prahy na den 11. 2. 2023 v čase 13:40.

9. Shora cit. palubními vstupenkami bylo dále prokázáno, že odlet náhradního letu z Cancúnu byl naplánován na den 10. 2. 2023 v čase 21:40 a přílet do Prahy na den 11. 2. 2023 v čase 17:10, přičemž dle nesporného prohlášení účastníků se v tomto čase i realizoval, tedy v čase zpožděném oproti plánovanému času příletu předmětného letu o více než 3 hodiny.

10. Ze žalovanou doloženého rozsudku zdejšího soudu ze dne 2. 6. 2016, č. j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2017, č. j. spisová značka, soud zjistil, že v řízení vedené jiným žalobcem proti jiné letecké společnosti o paušální kompenzaci za odepření nástupu cestujícího na palubu byla žaloba pravomocně zamítnuta, když soud vycházel ze skutkového stavu, podle kterého se cestující rezervovaného letu s odletem ve 13:55 a časovým limitem pro check-in a doručení zavazadla na daném letišti v délce 45 minut dostavil k odbavení po stanoveném časovém limitu ve 13:13, v důsledku čehož odbavovací personál vyhodnotil, že již nelze z časových důvodů odbavení provést, neboť přepážka byla uzavřena. Po právním zhodnocení pak soud dovodil, že jelikož cestující nedodržel časový limit pro odbavení osob a zavazadel v délce 45 minut před odletem, nepřísluší mu paušální kompenzace dle Nařízení.

Odkaz žalované na výše uvedený rozsudek je nepřípadný, neboť se týká skutkově odlišné věci, kdy tamní cestující se prokazatelně dostavil k odbavovací přepážce opožděně, tedy nedodržel časový limit pro odbavení osob a zavazadel v délce 45 minut před odletem, zatímco v této věci byli Cestujícím bezúplatně poskytnuty žalovanou letenky na náhradní lety Anonymizováno ještě předtím, než se přihlásili k odbavení, a to právě z důvodu odepření nástupu na palubu předmětného letu, jak se podává z palubních vstupenek na náhradní let.

11. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci.

12. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého měli Cestující v rámci jediné objednávky potvrzenou rezervaci předmětného letu o délce 8 288 km, s plánovaným odletem z Anonymizováno dne 10. 2. 2023 v čase 17:00 přes Anonymizováno do Anonymizováno s plánovaným příletem do Anonymizováno dne 11. 2. 2023 v čase 13:40. Po příjezdu Cestujících na letiště v Anonymizováno tito nebyli na předmětný let vpuštěni, byli přesměrování na informační přepážku odletového letiště a odtud na odbavovací přepážku letecké společnosti jméno FO, kde jim byly vydány náhradní letenky, resp. palubní vstupenky na náhradní let č. IBAN a IBAN, které jim bezplatně poskytla žalovaná (a to dle jejího vlastního prohlášení učiněného při jednání soudu dne 26. 6. 2024), na nichž byl, co by důvod jejich vystavení, uveden účastníky učiněný nesporný údaj „odepření nástupu na palubu”, tj. tedy důvod, pro který byly náhradní letenky a palubní lístky Cestujícím poskytnuty a pro který tak byli Cestující přesměrováni na let jiného leteckého dopravce. Náhradním letem Cestující dosáhli cílové destinace v Praze dne 11. 2. 2023 v čase 17:10 hod., tedy oproti plánovanému času příletu předmětným letem se zpožděním přesahujícím 3 hodiny. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k paušální kompenzaci, avšak bezvýsledně.

13. Pravomoc českých soudů a příslušnost zdejšího soudu ve věci jednat a rozhodovat vyplývá z článku 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudního rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve spojení s rozhodnutím ESDU ve věci C-204/08, když se plánované místo příletu předmětného letu nachází v obvodu zdejšího soudu.

14. Podle článku 1 odst. 1 Nařízení (Předmět) toto nařízení stanoví za podmínek v něm stanovených minimální práva cestujících, jestliže a) je jim odepřen nástup na palubu proti jejich vůli, b) je jejich let zrušen, c) je jejich let zpožděn.

15. Podle článku 2 písm. j) Nařízení (Definice) se „odepřením nástupu na palubu” rozumí odmítnutí přepravit cestující leteckou dopravou, přestože se přihlásili k nástupu na palubu za podmínek stanovených v článku 3 odst. 2, s výjimkou případu, kdy zde jsou přiměřené důvody odepřít jim nástup na palubu, např. zdravotní důvody, důvody bezpečnosti nebo ochrany nebo nedostatečné cestovní doklady.

16. Podle článku 3 Nařízení (Oblast působnosti) vymezujícího podmínky, za nichž se Nařízení vztahuje na cestující se dle odst. 2 Nařízení použije na cestující, kteří mají potvrzenou rezervaci pro dotčený let a vyjma případy zrušení podle článku 5 se přihlásí k přepravě, jak je předem a písemně (rovněž elektronickými prostředky) stanoveno a v čase uvedeném leteckým dopravcem, provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo oprávněným zprostředkovatelem služeb v cestovním ruchu, nebo jestliže není uveden čas nejpozději do 45 minut před zveřejněným časem odletu (písm. a)); nebo jsou leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty pobyty a zájezdy bez ohledu na důvod převedeni z letu, který měli rezervovaný na jiný let (písm. b)).

17. Podle článku 4 odst. 3 Nařízení (Odepření nástupu na palubu), jestliže je nástup na palubu odepřen cestujícím proti jejich vůli provozující letecký dopravce je neprodleně odškodní v souladu s čl. 7 a poskytne jim pomoc v souladu s články 8 a 9 (odst. 3).

18. Podle článku 7 odst. 1 písm. c) (Právo na náhradu škody), odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 600 EUR u všech letů nespadajících pod písm. a) nebo b).

19. Podle článku 8 odst. 1 Nařízení (Právo na proplacení výdajů nebo na přesměrování), odkazuje-li se na tento článek, je cestujícím nabídnuta možnost volby mezi a) náhradou pořizovací ceny letenky do sedmi dní způsobem stanovených v čl. 7 odst. 3, a to za část nebo části neuskutečněné cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, jestliže let nadále neslouží účelu vztahujícímu se k původnímu cestovnímu plánu cestujícího, spolu s případným zpátečním letem do původního místa odletu, a to při nejbližší příležitosti; b) přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení; nebo c) přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek na jejich cílové místo určení v pozdější době podle přání cestujícího s výhradou dostupnosti míst.

20. Podle článku 14 odst. 2 Nařízení (Povinnost informovat cestující o jejich právech), odepře-li provozující letecký dopravce nástup na palubu nebo zruší-li let, předá každému postiženému cestujícímu písemné oznámení, které v souladu s tímto nařízením stanoví pravidla pro náhradu škody a pomoc. Toto oznámení předá rovněž každému cestujícímu postiženému alespoň dvouhodinovým zpožděním. Cestující rovněž dostane v písemné podobě údaje o kontaktu na určený vnitrostátní subjekt zmíněný v článku 16.

21. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení, podle jehož shora cit. článků má nejen cestující zrušeného či zpožděného letu, ale i cestující, jemuž byl odepřen nástup na palubu, nárok na náhradu škody ve výši 600 EUR u všech letů delších než 3500 km, jestliže dosáhne cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. V daném případě se jednalo právě o takový let, v délce 8 288 km, a tedy náhrada pro každého z cestujících činí 600 EUR, tj. celkem za oba cestující 1 200 EUR.

22. V projednávané věci byl předmětný let, jímž měli Cestující cestovat, a který si zarezervovali v rámci jediné objednávky, operován žalovanou coby leteckým dopravcem, přičemž po přesměrování Cestujících na náhradní let tito dosáhli cílové destinaci s kvalifikovaným zpožděním, neboť oproti plánovanému příletu předmětného letu dne 11. 2. 2023 v čase 13:40 přiletěli do Anonymizováno náhradním letem v čase 17:10, tedy o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu předmětným letem. Cestující byli informováni o tom, že nebudou vpuštěni na palubu předmětného letu až v okamžiku, kdy se v dostatečném časovém předstihu dostavili na odletové letiště v Anonymizováno, kde je zaměstnanec letiště přesměroval k informační přepážce odletového letiště a následně k odbavovací přepážce letecké společnosti jméno FO, jež jim vydala palubní lístky na náhradní let, které dle prohlášení žalované bezúplatně poskytla Cestujícím samotná žalovaná. Důvodem, pro který byli Cestujícím náhradní letenky a palubní vstupenky vydány, bylo odepření jejich nástupu na palubu předmětného letu, což bylo prokázáno údajem uvedeným na palubních vstupenkách, svědeckými výpověďmi Cestujících, jméno FO, a podpůrně i změnou typu letadla z více kapacitního na méně kapacitní, kterým byl operován předmětný let.

23. Žalovaná tedy v rozporu s přepravní smlouvou odmítla Cestující přepravu předmětným letem, ve smyslu článku 8 odst. 1 Nařízení je přesměrovala na náhradní let jiného leteckého dopravce, který jim vydal palubní vstupenky na náhradní let, jímž Cestující dosáhli destinace se zpožděním přesahujícím 3 hodiny. Ze svědeckých výpovědí rovněž vyplynulo, že Cestující neměli svobodnou volbu rozhodnout se, zda budou cestovat předmětným letem či náhradním letem, neboť automaticky byli přesměrování k přepážce jiného leteckého dopravce, kde jim byly podány přetlumočené informace, že poletí o několik hodin později s jméno FO. Žalovaná rovněž nepředala Cestujícím písemné oznámení o odepření nástupu na palubu předmětného letu, ač tak byla povinna v souladu s článkem 14 Nařízení.

24. Soud se neztotožňuje s argumentací žalované, že včasným nepřihlášením se Cestujících k nástupu na palubu předmětné letu (tzn. boarding) ve smyslu článku 3 odst. 2 písm. a) Nařízení, není dána její odpovědnost za paušální kompenzaci. V daném případě se totiž uplatní písm. b) citovaného článku Nařízení, podle něhož se podmínky Nařízení vztahují i na cestujícího, který byl leteckým dopravcem bez ohledu na důvod převeden z letu, který měl rezervovaný na jiný let. O takovou situaci se právě v dané věci jedná, neboť Cestující předmětného letu byli přesměrováni na náhradní lety. Nad to je zcela nelogickým, aby se cestující, jemuž bylo sděleno (bez ohledu na důvod), že se nebude účastnit předmětného letu a jemuž byla vydána letenka na náhradní let, se následně přihlašoval k přepravě předmětného letu, na jehož palubu by tak či tak nebyl připuštěn. Skutečnost, že byl předmětný let operován na změněným typem letadla s nižší kapacitou (320 osob), přičemž počet přihlášených cestujících nedosáhl ani této kapacity, když navíc dalších 27 cestujících se k předmětnému letu nepřihlásilo, a tedy kapacitně byl předmětný letoun volný, pak neznamená, že Cestujícím nebyl odepřen nástup na palubu, neboť z listin doložených žalovanou není zjevné, v jakém časovém okamžiku měla žalovaná tyto informace o volné kapacitě letadla k dispozici. Navíc z této listiny ani nevyplývá, kolik letenek bylo fakticky na předmětný let prodáno, když doložený záznam prokazuje pouze evidenci přihlášených a nepřihlášených cestujících a evidenci počtu osob, které předmětným letem fakticky cestovali, nikoliv však kolik osob si zakoupilo letenky na předmětný let. Tedy tento záznam neprokazuje nic o tom, kolik cestujících bylo pro daný let evidováno (zda bylo prodáno více či méně letenek, než kolik bylo reálně míst v letadle o kapacitě 320 osob).

25. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žalovaná bezdůvodně odepřela přepravu předmětným letem Cestujícím proti jejich vůli, v důsledku čehož odpovídá dle článku 4 odst. 3 a článku 7 odst. 1 písm. c) Nařízení ve spojení s článkem 1 odst. 1 písm. a), článkem 2 písm. 1) a článkem 3 odst. 2 Nařízení za nemajetkovou škodu způsobenou Cestujícím jejich přesměrováním a dosažením cílového letiště v Praze s kvalifikovaným zpožděním. Každému z Cestujících vznikl nárok na odškodnění nemajetkové újmy ve výši 600 EUR, pročež je žalovaná povinna žalobkyni coby postupníkovi (viz § 1879 a násl. zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník v platném znění – dále jen „o. z.“) uhradit částku v souhrnné výši 1 200 EUR (za dva cestující), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění). Takto přiznané peněžité plnění soud uložil žalované k zaplacení výrokem I. tohoto rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen “o. s. ř.“), kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 473 Kč a náklady na právní zastoupení advokátem za požadovaných 8 úkonů právní služby a náhrady hotových výdajů podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), a to konkrétně za 3 úkony právní služby á 300 Kč a 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b AT, ve znění účinném do 31.12.2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), za 4 úkony právní služby á 2 300 Kč a 4x režijní paušál á 300 Kč dle § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném do 31.12.2024 (2x písemné podání ve věci samé 2x účast u jednání soudu dne 26. 6. 2024 a 14. 10. 2024), za jeden úkon právní služby ve výši 2 300 Kč a 1x režijní paušál ve výši 450 dle § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (účast u jednání soudu dne 27. 1. 2025), a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 3 013,50 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 18 836,50 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II. rozsudku).

27. O povinnosti procesně neúspěšné žalované, u níž nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 858 Kč, představující vyplacené svědečné za podání výpovědi svědkyně jméno FO při ústním jednání dne 14. 10. 2024, soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. rozsudku)

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.