OSPH06 17 C 73/2024-105

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní Mgr. Kamilou Petrusovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce (žalobkyně): ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného (zastoupené): ⟪LB:lb_004⟫ ----- ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému (žalované): ⟪LB:lb_007⟫ Anonymizováno Anonymizováno - Jméno žalované, IČ: IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupenému (zastoupené): ⟪LB:lb_009⟫ ----- ⟪LB:lb_010⟫ o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb.

I. Žalovaná je povinna se žalobci písemně omluvit do 15 dnů od právní moci rozsudku doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným, dopisem tohoto znění: „Vážený pane Jméno žalobkyně, Anonymizováno se Vám omlouvá za nesprávný úřední postup odboru řízení organizací spočívající v neumožnění nahlížet do stížnostního spisu vedeného pod sp. zn. Anonymizováno č. účtu–Anonymizováno, a to v písemné i elektronické podobě v pracovním dnu 5. 10. 2023 na základě Vaší e-mailové žádosti ze dne 2. 10. 2023, ale ani v následujících dvou pracovních dnech 9. 10. 2023 a 10. 10. 2023, kdy jste se znovu dostavil do budovy Anonymizováno Anonymizováno za stejným účelem.“

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. do 30 dnů ode dne jejího obdržení,

2. do 90 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislého odborníka,

3. do 120 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislou odbornou komisi; lhůta pro vyřízení stížnosti podle bodu 2 nebo 3 počíná běžet dnem, kdy příslušný správní orgán ustavil nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi; lhůtu podle bodu 1 může příslušný správní orgán odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů a lhůtu podle bodu 2 nebo 3 o dalších 60 dnů; příslušný správní orgán ustaví nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi bez zbytečného odkladu; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 pracovních dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele,

6. Ve věci se konala jednání ve dnech 7. 4. 2025 a 19. 5. 2025 a 22. 5. 2025, v rámci nichž si soud učinil dostatečnou představu pro rozhodnutí ve věci.

7. Mezi účastníky jsou nesporné následující skutečnosti:

U žalované je vedena stížnost ze strany žalobce ve věci poskytování lékařské péče jeho matce, Anonymizováno jméno FO v Anonymizováno Anonymizováno podezřelý výraz v adresa, jejímž zřizovatelem je žalovaná. Žalobce podal dne 2. 10. 2023 v čase 22:18 hod. elektronickou formou (e-mailem) na adresu podatelny žalované žádost o nahlédnutí do spisu, a to na den 5. 10. 2023. Touto žádosti požádal o nahlédnutí do spisu jak do elektronické části, tak do části písemné fyzického svazku. Na uvedenou žádost odpověděla pověřená pracovnice žalované tituly před jménem jméno FO ze svého pracovního emailu dne 4. 10. 2023 v 11:26, že danému požadujícímu termínu nemůže vyhovět a nabídla termín 11. 10. 2023 nebo 13. 10. 2023 od zhruba 9:30 hod. Ještě týž den žalobce tituly před jménem jméno FO odpověděl, že trvá na termínu 5. 10. 2023 bez jakéhokoliv zdůvodnění, což již tituly před jménem jméno FO nijak nereagovala. Žalobce se dostavil dne 5. 10. 2023 krátce po poledni do sídla žalované. Předmětný den 5. 10. 2023 nebylo umožněno žalobci do spisu nahlédnout.

8. Z e-mailu žalobce ze dne 4. 10. 2023 v čase 11:43 hod., z e-mailu od jméno FO adresovaný žalobci dne 5. 10. 2023 v 8:55 hod. a z e-mailu od žalobce adresovaný jméno FO dne 5. 10. 2023 v 19:30 hod. bylo soudem zjištěno, že žalobce vyrozuměl tituly před jménem jméno FO ohledně toho, že neakceptuje jí navržené termíny pro nahlížení do spisu 11. 10. 2023 či 13. 10. 2023 a nadále trval na jím navrženým termínu nahlížení do spisu dne 5. 10. 2023 a požádal o zajištění přítomnosti jiného pracovníka v uvedený termín, který mu nahlížení do spisu umožní. Nahlížení do spisu tituly před jménem jméno FO nedokázala v jím určené lhůtě zajistit. Vůči uvedenému přístupu žalované se žalobce ohradil, když odkázal na judikaturu NSS s tím, že mezi požadavkem o nahlížení do spisu a samotným nahlížením do spisu mají uplynout alespoň dva dny. Lhůta v uvedeném případě byla dle jeho slov zachována. Žalobce se dne 5. 10. 2023 dostavil do sídla žalované, kde mu však spis k nahlížení předložen nebyl. O nahlížení do spisu žalobce rovněž žádal ředitele odboru s tím, že mu sdělil, že v uvedený měl být spis připraven. Současně požádal, aby spis byl připraven k nahlížení následující pracovní den 6. 10. 2023.

9. Z žádosti o odškodnění za nesprávný úřední postup a nevhodné jednání úředních osob ze dne 25. 3. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalobce dne 25. 3. 2024 podal u žalované dvě ústní podání – žádosti o odškodnění za nesprávný úřední postup a nevhodné jednání úředních osob dle zákona č. 82/1998 Sb. V rámci prvního podání shrnul, že dne 2. 10. 2023 požádal žalovanou prostřednictvím elektronické žádosti o nahlížení do stížnostního spisu nejpozději dne 5. 10. 2023, kdy v souladu s judikaturou NSS pro přípravu spisu plně postačují 2 pracovní dny. Před datem nahlížení do spisu mu bylo sděleno tituly před jménem jméno FO, že nahlížení není v uvedený termín možné, což však žalobce neakceptoval a v požadovaný den nahlížení do spisu se do sídla žalované vypravil. Nahlížení do spisu mu nebylo umožněno, a to ani vedoucím Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno žalované tituly před jménem jméno FO. Ten mu sdělil, že tituly před jménem jméno FO není přítomna. Rovněž mu nebylo vydáno usnesení o odmítnutí nahlížení do spisu. Žalobce následně požádal o nahlížení do spisu dny 6. 10. 2023, 9. 10. 2023 a 10. 10. 2023, avšak ani tyto dny mu po osobním dostavení se na ministerstvo nebylo nahlížení do spisu umožněno. Žalobce tímto podáním požádal o satisfakci v podobě omluvy za nemateriální újmu vzniklou neumožněním nahlížení do spisu v daném termínu. V rámci druhého podání poté žalobce uvedl, že mu bylo žalovanou odepřeno ve dnech 5. 10. 2023, 9. 10. 2023 a 10. 10. 2023 podání stížnosti ústně do protokolu podle správního řádu. Jako satisfakci za uvedené protiprávní jednání rovně požádal písemnou omluvu.

10. Ze sdělení k uplatnění nároku na odškodnění nemajetkové újmy ze dne 29. 4. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaná se vyjádřila k oběma podáním žalobce ze dne 25. 3. 2024 ve sdělení žalované ze dne 29. 4. 2024. V něm mimo jiné uvedla, že na všechny žádosti žalobce o nahlížení do spisu bylo soudem odpovězeno bez zbytečného odkladu a byla mu nabídnuta možnost odeslání dokumentů v elektronické podobě. Současně mu byly nabídnuty nejbližší možné termíny pro nahlížení do spisu v objektu ministerstva. Žádost o odškodnění ve věci nezajištění možnosti nahlížet do spisu v žalobcem určeném termínu tak žalovaná shledala nedůvodnou. Za nemožnost podat stížnost se žalovaná omluvila.

11. Z poskytnutých informací podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ve znění zákona č. 61/2006 Sb. ze dne 19. března 2023 bylo soudem zjištěno, že Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno nemá stanovené úřední hodiny pro veřejnost. Uvedený odbor sekce majetkové měl k 1. 3. 2024 15 zaměstnanců. Pro zaměstnance žalované je stanovena pevná či pružná pracovní doba. Pevná pracovní doba činí denně od 9:00 hod. do 16:15 hod. Žádným vnitřním předpisem žalované nejsou specificky upraveny podmínky nahlížení do spisu vedeného ve věci stížnosti podle zákona o zdravotních službách.

12. Ze sdělení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno na poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ve znění zákona č. 61/2006 Sb. ze dne 17. května 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaná nemá zpracován žádný vnitřní předpis či pokyn, který by stanovoval, jaký pracovník žalované zastupuje pracovníka žalované řešícího stížnosti podané na ministerstvo v případě jeho nepřítomnosti na pracovišti. Povinnost reagovat na nepřítomnost zaměstnance je pro zaměstnavatele upravena obecně. Pokud jde o nahlížení do spisu tak dle sdělení žalované platí mezi účastníky správního řízení (tj. analogicky i s osobou s právem nahlížet do spisu) a správním orgánem zásada spolupráce. Doporučuje se respektovat zavedenou praxi a využívat pro komunikaci se správním úřadem např. e-mailovou adresu podatelny žalované.

13. Z potvrzení žalované o přijetí e-mailové zprávy žalobce ze dne 2. 10. 2023 ve 22:18 hod., a to dne 3. 10. 2023 v čase 7:50:22 hod. bylo soudem zjištěno, že podání žalobce ze dne 2. 10. 2023 na elektronickou adresu podatelny žalované bylo žalovanou přijato dne 3. 10. 2023 v čase 7:50:22 hod.

14. Z dokladu o přijetí podání žalobce, který zaslal e-mailem 5. 10. 2023 v čase 19:56:33 hod., a to dne 6. 10. 2023 v 8:13:03 hod. bylo soudem zjištěno, že podání žalobce ze dne 5. 10. 2023 na elektronickou adresu podatelny žalované bylo žalovanou přijato dne 6. 10. 2023 v čase 8:13:03 hod. Žalobce v něm sděluje, že mu byl dne 5.10.2023 odmítnut přístup do spisu, přestože o nahlížení požádal dne 2.10.2023. Předpokládá proto, že mu bude spis zpřístupněn následující pracovní den, tj. 6.10.2023.

15. Z potvrzení žalované ze dne 9. 10. 2023 v čase 08:18:14 hod. o přijetí podání žalobce ze dne 7. října 2023 v čase 23:16:01 hod. bylo soudem zjištěno, že žalovaná dne 9. 10. 2023 v čase 08:18:14 hod. přijala podání žalobce podané prostřednictvím elektronické podatelny žalované dne 7. 10. 2023. V podání žalobce mj. uvedl, že mu byl žalovanou odmítnut přístup k nahlížení do stížnostního spisu dne 5. 10. 2023 s tím, že očekává jeho zpřístupnění k nahlížení na den 9. 10. 2023. Upozornil, že žádost nahlížení do spisu podal již 2. 10. 2023 a že k nahlížení do spisu je možné využít i místnost situovanou před bezpečnostními rámy.

16. Z potvrzení žalované ze dne 10. 10. 2023 v čase 7:54:20 hod. k přijetí podání žalobce ze dne 9. 10. 2023 v čase 20:31:03 hod. bylo soudem zjištěno, že žalovaná dne 10. 10. 2023 v čase 7:54:20 hod. přijala podání žalobce podané prostřednictvím elektronické podatelny žalované dne 9. 10. 2023. V podání žalobce mj. uvedl, že ve dnech 5. 10., 6. 10. a 9. 10. 2023 mu byl po dostavení se na ministerstvo odmítnut přístup do stížnostního spisu, ačkoliv o nahlížení do spisu požádal již dne 2. 10. 2023. Požádal, aby spis byl zpřístupněn k nahlížení dne 10. 10. 2023, k němuž se hodlá dostavit.

17. Z úředního záznamu o telefonickém hovoru žalobce s tituly před jménem jméno FO s datem vyhotovení 11. 10. 2023 bylo soudem zjištěno, že žádost žalobce o nahlížení do spisu byla zaevidována žalovanou dne 3. 10. 2023 s tím, že mu byly nabídnuty nejbližší alternativní termíny dne 11. či 13. 10. 2023. Žalobce se dostavil na pracoviště žalované dne 5. 10. 2023 s tím, že požadoval okamžité nahlížení do spisu. Zaměstnanec žalované tituly před jménem jméno FO jej telefonicky ujistil, že žalovaná činí maximální snahu vyhovět jeho požadavku a požádal jej o poskytnutí potřebné součinnosti. Tyto skutečnosti vzal žalobce na vědomí.

18. Z e-mailové komunikace mezi jméno FO a žalobcem ze dne 11. 10. 2023 – 16. 10. 2023 bylo soudem zjištěno, že žalobce komunikoval s pracovnicí žalované tituly před jménem jméno FO. tituly před jménem jméno FO požádala žalobce o součinnosti, když mu byly nabídnuty alternativní termíny 11. a 13. 10. 2023, k nimž se dosud nevyjádřil. Spis je veden v hybridní formě je nezbytné zajištění vstupu do chráněných částí objektu žalované vč. zajištění přítomnosti dalšího zaměstnance. Na uvedenou zprávu reagoval žalobce, když uvedl, že již po navržení termínů žalovanou tyto žalobce odmítl a trval na požadovaném termínu 5. 10. 2023. Žalovanou nabídnuté termíny jsou zcela neakceptovatelné. Spis nebyl zpřístupněn k nahlížení ani 5. 10. 2023 ani následující den. Dokonce nebyl zpřístupněn ani 9. 10. 2023 a 10. 10. 2023. Umožnit nahlížení do spisu je povinností správního orgánu. Rovněž odkázal, že zajištění technických prostředků pro účely nahlížení do spisu nemá tížit žalobce a žalovaná tak měla zajistit jinou místnost či počítač, na němž by byl spis zpřístupněn k nahlížení. Současně požádal o sdělení dalších dnů, v nichž bude schopná nahlížení do spisu zajistit. Následně e-mailem ze dne 12. 10. 2023 mu byly tituly před jménem jméno FO nabídnuty další termíny nahlížení do spisu vč. uvedení konkrétních časů a možných alternativ (např. v odpoledních hodinách). Žalobce následně požádal o nahlížení do spisu v termínu 17. 10. 2023 s tím, že se domluvil s tituly před jménem jméno FO na konkrétní čas.

19. Z e-mailu od žalobce adresovaný podatelně žalované dne 5. 10. 2023 v čase 19:57 hod a k tomu přiloženému podání bylo soudem zjištěno, že žalobce dne 5. 10. 2023 zaslal žalované podání, v němž uvedl, že mu týž den byl žalovanou odmítnut přístup osobně nahlížet do spisu, ačkoliv o nahlížení do spisu požádal již dne 2. 10. 2023 a požádal o zpřístupnění spisu následující den 6. 10. 2023.

20. Z protokolu o nahlížení do spisu Anonymizováno č. účtu–Anonymizováno ze dne 17. října 2023 bylo soudem zjištěno, že žalobce byl do předmětného stížnostního spisu nahlížet dne 17. 10. 2023 od 12:55 hod. do 13:50 hod.

21. Z e-mailu ze dne 4. 10. 2023 adresovaného od žalobce jméno FO v čase 11:43 hod. bylo soudem zjištěno, že žalobce kontaktoval žalovanou, že žalobce požádal o nahlížení do spisu v jím navržený den za účelem zdokumentování obsahu spisu pro podání trestního oznámení a pozdější termín tak nemůže akceptovat. Navrhl proto zajištění v uvedený den přítomnosti jiného pracovníka.

22. Z odpovědi tituly před jménem jméno FO dne 5. 10. 2023 v čase 8:55 hod. bylo soudem zjištěno, že pracovnice žalované tituly před jménem jméno FO kontaktovala žalobce, že v jím navrženém termínu nedokáže nahlížení do spisu zajistit. V případě, že mu nevyhovují jí navržené termíny, budou mu navrhnuty další.

23. Z účastnického výslechu žalobce bylo soudem zjištěno, že dříve do spisu již nahlížel někdy v září r. 2023. V předmětné věci chtěl do spisu nahlížet za účelem prohlédnutí dokumentů, které si v rámci předchozího nahlížení do spisu nevyfotil a za účelem zjištění metadat dokumentů obsahující informace o tom, která osoba s nimi v jaký čas manipulovala. Současně měl v plánu obsah stížnostního spisu konzultovat s odborníkem, a případně s ohledem na možná zjištění ve spise podat na žalovanou trestní oznámení. Jelikož se navíc blížil termín, v němž měla být stížnost vyřízena, žalobce se obával, že bez nahlížení do spisu by neměl případnou možnost vyjádřit se k některým novým dokumentům, které by tam byly eventuálně založeny po tom datu mého posledního nahlížení. Žalobce uvedl, že přesně neví, co nového ve spisu přibylo. Žalobce nespecifikoval v žádosti o nahlížení, zda chce nahlížet do elektronického či písemného spisu, neboť měl jsem za to, že obojí je nedílnou součástí. Po dostavení se do sídla žalované v požadovaný termín mu nebyla nabídnuta možnost nahlédnout do žádné části spisu (ani elektronické ani písemné). Po datu 17. 10., kdy mu bylo umožněno žalovanou nahlédnout do spisu se žádným odborníkem obsah spisu nekonzultoval, protože byl psychicky vyčerpán. Trestní oznámení na žalovanou dosud nepodal.

24. Další návrhy na provedení důkazů, a to e-mailem žalobce ze dne 2. 10. 2023 a ze dne 5. 10. 2023, sdělením o dostavení se k nahlížení ze dne 7. 10. 2023 a ze dne 9. 10. 2023, historií pohybu z účtu žalobce ze dne 11. 10. a 13. 10., části listin stížnostního spisu, kde žalobce žádá o nahlédnutí do spisu v předchozí dny, které bezprostředně nejsou předmětem tohoto řízení, dále návrhy na provedení důkazů zvukovým záznamem i videozáznamem několikahodinového neúspěšného požadování nahlížení do spisu na adrese žalované dnů 5. října, 9. října a 10. října 2023, dále záznamu telefonického hovoru na tísňovou linku právnická osoba ze dne 9. 10. 2023, kdy žalobce musel volat Anonymizováno Anonymizováno kvůli chování příslušníků vojenské policie a místní šetření na adrese žalované, které by prokázalo její tvrzení o údajné nemožnosti uskutečnění nahlížení z organizačních a technických důvodů, soud pro nadbytečnost zamítl, neboť již soudem provedené důkazy postačují k vytvoření dostatečného závěru o skutkovém stavu rozhodného pro samotné rozhodnutí ve věci.

25. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

26. Žalovaná vede stížnostní spis týkající se stížnosti žalobce ve věci poskytování lékařské péče jeho matce, Anonymizováno jméno FO v Anonymizováno Anonymizováno podezřelý výraz v adresa, jejímž zřizovatelem je žalovaná. Dne 2. 10. 2023 v čase 22:18 hod. podal prostřednictvím elektronické podatelny žalované žádost o nahlížení do spisu na den 5. 10. 2023. Žádostí požádal o nahlédnutí do spisu jak do elektronické části, tak do části písemné fyzického svazku. Termín nahlížení do spisu zvolil s ohledem na jeho záměr prohlédnout si dokumenty, které si v rámci předchozího nahlížení do spisu nevyfotil a za účelem zjištění metadat dokumentů obsahující informace o tom, která osoba s nimi v jaký čas manipulovala. Jelikož se domníval, že se blíží termín, v němž měla být stížnost vyřízena, žalobce chtěl do spisu nahlédnout co nejdříve, aby měl případnou možnost vyjádřit se k novým skutečnostem. Podání žalobce bylo žalovanou přijato dne 3. 10. 2023 v čase 7:50:22 hod. tituly před jménem jméno FO, pověřená pracovnice žalované, odpověděla žalobci na jeho žádost dne 4. 10. 2023, kdy mu sdělila, že navrhovanému termínu nelze vyhovět, aniž by uvedla důvod, a navrhla termíny pro nahlížení do spisu na den 11. 10. 2023 či na den 13. 10. 2023. Žalobce však setrval na dnu 5. 10. 2023 a požádal o zajištění přítomnosti jiného pracovníka v uvedený termín, který mu nahlížení do spisu umožní. Nahlížení do spisu tituly před jménem jméno FO nedokázala v jím určené lhůtě zajistit. Vůči uvedenému přístupu žalované se žalobce ohradil, když odkázal na judikaturu NSS s tím, že mezi požadavkem o nahlížení do spisu a samotným nahlížením do spisu mají uplynout alespoň dva dny. Dne 5. 10. 2023 se žalobce krátce po poledni dostavil do sídla žalované, avšak nebylo mu umožněno do spisu nahlédnout, a to ani vedoucím Odboru řízení organizací Ministerstva obrany a nebylo mu vydáno ani potvrzení o odmítnutí nahlédnout do spisu. Ještě týž den proto žalobce požádal žalovanou o zpřístupnění spisu následující den 6. 10. 2023, a postupně žádal o možnost nahlížení do spisu na dny 9. 10. 2023 a 10. 10. 2023, avšak ani v tyto dny mu po osobním dostavení se na ministerstvo nebylo nahlížení do spisu umožněno. Nahlížení do spisu mu nebylo rovněž umožněno ani prostřednictvím jiného pověřeného pracovníka. Také mu v žádném případě nebylo vydáno usnesení o odmítnutí nahlížení do spisu. Žalobce podal dne 25. 3. 2024 v sídle žalované ústně do protokolu dvě žádosti o odškodnění za nesprávný úřední postup a nevhodné jednání úředních osob, kdy první se týkala satisfakce v podobě omluvy za nemateriální újmu vzniklou neumožněním nahlížení do spisu v požadovaném termínu (vč. dalších dnů, v nichž se žalobce do sídla žalované po předchozím vyrozumění dostavil). V rámci druhého podání žalobce uvedl, že mu bylo žalovanou odepřeno ve dnech 5. 10. 2023, 9. 10. 2023 a 10. 10. 2023 podání stížnosti ústně do protokolu podle správního řádu. Jako satisfakci za uvedené protiprávní jednání rovně požádal písemnou omluvu. Na uvedená podání reagovala žalovaná v rámci jednoho sdělení ze dne 29. 4. 2024. Žádost o odškodnění ve věci nezajištění možnosti nahlížet do spisu v žalobcem určeném termínu žalovaná shledala nedůvodnou. Za nemožnost podat stížnost se žalovaná omluvila. Pokud jde o samotný Odbor řízení organizací žalované, tak ten nemá stanovené úřední hodiny pro veřejnost. Uvedený odbor měl k 1. 3. 2024 15 zaměstnanců. Pro zaměstnance žalované je stanovena pevná či pružná pracovní doba. Pevná pracovní doba činí denně od 9:00 hod. do 16:15 hod. Žalovaná nemá zpracován žádný vnitřní předpis či pokyn, který by stanovoval, jaký pracovník žalované zastupuje pracovníka žalované řešícího stížnosti podané na ministerstvo v případě jeho nepřítomnosti na pracovišti. Povinnost reagovat na nepřítomnost zaměstnance je pro zaměstnavatele upravena obecně s osobou s právem nahlížet do spisu a správním orgánem zásada spolupráce.

27. Dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

28. Dle § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

29. Dle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

30. Dle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

31. Dle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,

d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a

e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

32. Dle § 93 odst. 1 zákona o zdravotních službách, proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost

a) pacient,

b) zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta,

c) osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo

d) osoba zmocněná pacientem.

Stížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje; tím není dotčena možnost podat stížnost podle jiných právních předpisů. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu.

33. Dle § 93 odst. 1 zákona o zdravotních službách, příslušný správní orgán je povinen

a) vyřídit stížnost

b) vypracovat postup pro vyřizování stížností a určit pracoviště krajského úřadu k přijímání stížností,

c) uveřejnit postup podle písmene b) a adresu určeného pracoviště, úřední hodiny a kontakt na toto pracoviště na úřední desce,

d) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení,

e) umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie.

34. Dle usnesení vlády č. 595 ze dne 25. 10. 1995 vláda stanovila s účinností od 1. 1. 1996 pro všechny ústřední a územní orgány státní správy jednotné úřední dny vždy v pondělí a ve středu s úředními hodinami od 8 do 17 hodin, pokud úřední den nepřipadá na den pracovního klidu.

35. V bodě 13 rozsudku NSS ze dne 21. 10. 2014, č. j. 6 Afs 144/2014–42 se uvádí, že cit.: v daném případě je zřejmé, že překážky, které podle stěžovatele zabránily vyhovět požadavku zástupkyně žalobkyně na nahlížení do spisu, ležely na straně správce daně, byly čistě organizačního charakteru a nebyly ani zdaleka nepřekonatelné. V prvém případě se zástupkyně žalobkyně dostavila na finanční úřad sice mimo úřední hodiny, avšak tři dny poté, co e-mailem avizovala finančnímu úřadu, že tak hodlá v uvedený den učinit a svého práva nahlížet do spisu tak využít. Nejvyšší správní soud má za to, že tím bylo povinnosti spolupráce učiněno zadost a rozhodně nelze rozšiřovat její dosah do té míry, že by snad žalobkyně byla v takovém případě odkázána vyčkat na „posvěcení“ své návštěvy ze strany finančního úřadu. Bylo-li snad opravdu potřeba spis jakkoliv připravovat k nahlížení, mohla tak pověřená pracovnice učinit ve dnech předcházejících návštěvě zástupkyně žalobkyně. Osobní přítomnost pověřené pracovnice u nahlížení jistě nebyla nezbytná a mohla jí v samotný den, kdy mělo nahlížení proběhnout, zastoupit jiná pracovnice. Pokud by snad překážkou pro popsaný postup měla být nedostatečná operativnost elektronické podatelny finančního úřadu při evidování došlých podání, pak takovou okolnost nelze přičítat k tíži žalobkyni. Odlišně by snad bylo možno posuzovat jen situaci, pokud by oznámení žalobkyně učinila s nedostatečným předstihem v řádu hodin, v tomto případě však mezi předchozím oznámením a návštěvou finančního úřadu uběhly dva celé pracovní dny. V bodě 14 citovaného rozsudku Nejvyšší správní soud uvádí, že cit.: plnohodnotné seznámení se spisem neumožnil finanční úřad zástupkyni žalobkyně ani při její druhé návštěvě, zde se již zástupkyně dostavila v úřední den - navíc opět po předchozím včasném avízu.

36. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a té v celém rozsahu vyhověl.

37. Soud se nejprve zabýval otázkou důvodnosti uplatněného nároku žalobce, který po žalované požadoval přiznání přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu nesprávným úředním postupem dle § 31a odst. 1 ve spoj. s § 13 odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb., a to v podobě omluvy. Žalobce po žalované nepožadoval poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích, jelikož nemajetkovou újmu bylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se jevilo jako dostačující. V tomto ohledu soud uvádí, že omluva státu v uvedeném případě a konstatování porušení práva poškozeného spolu velice úzce souvisí. Předpokladem důvodného uplatnění nároku na přiměřené zadostiučinění je uznání skutečnosti, že se státní orgán při výkonu veřejné moci dopustil protiprávního jednání, jímž vznikla žalobci škoda. V uvedeném případě žalovaná jakožto správní orgán, který vedl stížnostní spis žalobce dle § 93 a § 94 zákona o zdravotních službách se opakovaně dopustil jednání, jímž dle žalobce mu byl zamezen výkon práva nahlížet do spisu (§ 94 odst. 1 písm. e) zákona o zdravotních službách). Otázkou posouzení soudu je, zda se skutečně žalovaná takového jednání dopustila.

38. Soud neměl důvod neaplikovat na posuzovaný případ přiléhavou judikaturu NSS, o níž opírá svou argumentaci rovněž žalobce. Žalobce požádal o nahlížení do spisu podáním ze dne 2. 10. 2023 v čase 22:18 hod. prostřednictvím elektronické podatelny žalované, a to na termín 5. 10. 2023. Podání je v tomto učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo dle § 37 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Jde o okamžik, kdy je žádost učiněná prostřednictvím e-mailu doručena do e-mailové schránky (elektronické podatelny) strany druhé a dostane se do sféry správního orgánu, který se s ní může objektivně seznámit (viz rozsudek NSS ze dne 29. 11. 2017, č. j. 1 As 214/2017-32). Podatelnou žalované bylo uvedené podání přijato a zaevidováno až dne 3. 10. 2023 v 7:50:22 hod., avšak objektivně seznámit se s tímto mohla již o den dříve, kdy jí žádost byla odeslána a tato mohla být v uvedený den žalovanou i zaevidována. NSS ve svém rozhodnutí ze dne 21. 10. 2014, č. j. 6 Afs 144/2014–42 uvedl, že za dostačující časový interval mezi podanou žádostí o nahlížení do spisu a samotným nahlížením do spisu jsou alespoň dva celé pracovní dny. V tomto ohledu tak pro soud bylo zásadní posoudit, zda mezi doručenou žádostí o nahlížení do spisu a okamžikem, kdy mělo k nahlížení do spisu dojít, uplynula lhůta vyjádřena ve shora uvedeném rozsudku. Zásadním okamžikem pro běh lhůty ve smyslu § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu je určení počátku lhůty, přičemž do běhu lhůty se den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, nezapočítává. Minimální lhůta pro nahlížení do spisu v uvedeném případě uplynula 4. 10. 2023. Dne 5. 10. 2023 tak byl žalobce oprávněn po žalované nahlížení do spisu důvodně požadovat. Žalobce již tímto dostatečně prokázal důvodnost své žádosti. Navíc nelze opomenout, že s ohledem na lhůty, v nichž je správní orgán povinen dle § 93 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách povinen vyřídit stížnost, vyvolalo v žalobci posunutí termínu nahlížení do stížnostního spisu důvodné obavy, zda bude moct na případné nové skutečnosti ve spise v přiměřeném době reagovat. Soud je stejného názoru jako Nejvyšší správní soud, totiž, že nedostatečná operativnost správního orgánu nelze přičítat k tíži žalobce, že osobní přítomnost pověřené pracovnice u nahlížení jistě nebyla nezbytná a mohla jí v samotný den, kdy mělo nahlížení proběhnout, zastoupit jiná pracovnice/jiný pracovník a konečně - že odlišné by bylo, pokud by oznámení o nahlížení do spisu bylo učiněno s nedostatečným předstihem v řádu hodin. V uvedeném případě však mezi předchozím oznámením a návštěvou úřadu uběhly dva celé dny. Plnohodnotné seznámení se spisem nebylo žalobci v daném případě umožněno ani při jeho druhé návštěvě, kdy se žalobce dostavil v úřední den a po předchozím včasném avizu.

39. Soud naopak nepřesvědčila argumentace žalované, která především poukázala na skutečnost, že žádosti žalobce o nahlížení do spisu v požadovaný termín nemohlo být vyhověno z technických důvodů. Dle žalované musí být ověřeny technické možnosti pro realizaci fyzického nahlížení do spisu, což mimo jiné vyžaduje schválení cizí osoby do objektu žalované a zajištění odpovídající výpočetní technikou vybaveného prostoru. Místnost umožňující fyzické nahlížení do elektronické části spisu je ve správě Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jenž koordinuje její využití na základě požadavku jednotlivých zaměstnanců či útvarů. V termínech určených žalobcem a bezprostředně následujících byla tato místnost již využívána k jiným účelům, avšak sama žalovaná uvedla, že údaje o využívání této místnosti nejsou archivovány. Ačkoliv žalované žádný vnitřní předpis či pokyn výslovně neukládá archivovat využití této místnosti, žalovaná i přes výzvu soudu neuvedla ani nepředložila žádného důkazu, proč nemohlo být nahlížení do stížnostního spisu realizováno v jiné místnosti žalované vybavené softwarovým systémem Anonymizováno. Žalovaná rovněž žádným způsobem neprokázala, jaké byly technické důvody pro navržení termínu až 11. 10. 2023, eventuálně 13. 10. 2023, a proč nemohlo být nahlížení do spisu realizováno žádný z předchozích dnů, o něž žalobce následně žádal. Z provedeného dokazování a tvrzení strany žalované rovněž soudu není zřejmé, proč nemohla být u nahlížení do spisu v žalobcem požadované termíny přítomna jiná zastupující osoba, než pověřená zaměstnankyně žalované tituly před jménem jméno FO. Příslušný odbor žalované disponuje 15 zaměstnanci a žalobci nemůže být žádným způsobem k tíži, že pro nepřítomnost tituly před jménem jméno FO na pracovišti a absenci vnitřního předpisu upravující vzájemné zástupy nemůže být jeho žádosti o nahlížení do spisu vyhověno.

40. Pokud jde o samotný vznik škody na straně žalobce v důsledku jednání žalované, tak zákon zakládá nárok na tzv. přiměřené zadostiučinění, způsobilé kompenzovat vznik nemajetkové újmy, a to bez ohledu na to, zda zároveň vznikla škoda (skutečná škoda, ušlý zisk či odškodnitelná újma na zdraví). Nemajetková újma představuje zásah do jiné než majetkové sféry poškozeného (není spojena se snížením majetkového stavu či jeho nezvýšením, ač bylo předpokládáno) a nárok na její odškodnění je zcela nezávislý na tom, zda vznikne škoda (§ 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.). Samotný pojem nemajetkové újmy zákon blíže nedefinuje a jednoznačnou definici nepodává ani občanský zákoník, avšak z § 2956 o. z. lze dovodit, že nemajetková újma má jak objektivní stránku spočívající v porušení objektivního práva poškozeného, tak subjektivní stránku spočívající ve způsobených duševních útrapách. Ani z judikatury k § 31a zákona č. 82/1998 Sb. zásadně jiné řešení nevyplývá. Subjektivní následky jsou představovány úzkostí, nejistotou (ohledně výsledku řízení, právního postavení), duševním stresem či jinou obtíží (společenské odsouzení, izolace), jejichž intenzita nebyla pouze nepatrná a jejichž trvání nebylo jen krátkodobé (nemajetková újma musí k založení odpovědnosti státu nepochybně dosahovat určité intenzity, kterou v konkrétní věci může v posledku určit pouze soud). Odpovědnostní titul může mít negativní dopady na osobnost člověka, jeho psychiku, čest, rodinný a společenský život, pracovní uplatnění apod. Přitom tyto obtíže se mohou projevovat ve vnějším světě (zejména v případě vztahů okolí k poškozenému), ale nemusejí (v případě úzkosti, nejistoty, stresu). Je zřejmé, že tam, kde se následky porušení práva ve vnějším světě neprojevují (jedná se o stav mysli), je prakticky nemožné takové následky prokazovat (viz Bičák, Vít. § 31a [Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu]. In: Vojtek, Petr, Bičák, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 290, marg. č. 7).

41. Co se týče naplnění objektivní stránky vzniku nemajetkové újmy na straně žalobce, tak ta je dána již samotným jednáním žalované, která měla v souladu se shora uvedeným žalobci nahlížení do spisu třetí den po podání žádosti o nahlížení umožnit. Sama žalovaná, přitom v řízení nijak nevyjasnila, jaké překážky jí bránily takto učinit. V řízení pouze odkazovala na obsazenost místnosti vyhrazené pro nahlížení do spisu, avšak její obsazenost nijak neprokázala, a současně ani nevyjasnila, proč nahlížení do spisu nemohlo být realizováno v místnosti jiné a za přítomnosti jiného zastupujícího zaměstnance než tituly před jménem jméno FO. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že žalobce se opakovaně domáhal do spisu nahlížet, přičemž v žádném z následujících dnů, v nichž se do sídla žalované dostavil, mu toto nebylo umožněno. Nahlížení do spisu mu nebylo umožněno ani vedoucím Odboru řízení organizací žalované tituly před jménem jméno FO, který odkazoval na momentální nepřítomnost tituly před jménem jméno FO na pracovišti, avšak nijak blíže nezdůvodnil, proč nahlížení do spisu nemůže být realizováno jiným zaměstnancem a v jiné místnosti. Nehledě na skutečnost, že příslušný odbor žalované, který měl nahlížení do spisu žalobci umožnit, nemá stanoveny úřední hodiny, ačkoliv tato povinnost plyne z usnesení vlády č. 595 ze dne 25. 10. 1995. Žalobce jednal předvídatelně, když o svém záměru v dostatečné lhůtě předem informoval žalovanou. Obecně žádoucím postupem je, že správní orgán vystupuje v součinnosti se všemi účastníky tak, aby mohlo být ve věci rozhodnuto v co nejkratším čase (viz § 6 odst. 1 správního řádu). Ostatně k součinnosti vybízel i tituly před jménem jméno FO, který však bez bližšího zdůvodnění požadavku nahlížet do spisu žalobci neumožnil. Tím zavdal příčinu, že žalobce se oprávněně domáhal nahlížet do spisu následující dny, a to vždy po předchozím vyrozumění podatelny žalované. Nelze přehlédnout argument žalované, že žalobci alternativní termín k nahlížení do spisu nabídla. Tento termín však žalobci nevyhovoval, a i s ohledem na skutečnost, že se stížnostní spis týkal úmrtí jeho matky, je zřejmé, že oddalování celé záležitosti, která vede k připomínání celé události, působí pro žalobce psychicky vyčerpávajícím způsobem. Žalobce usiloval o rychlé vyřízení věci, přičemž nedůvodné odepření nahlížení do spisu v požadovaném termínu, vyřízení celé věci prodlužovalo. Žalobce totiž s ohledem na případná zjištění ze spisu chtěl tyto závěry konzultovat s odborníkem, k těmto se vyjádřit, případně podat trestní oznámení. Je tak patrné, že i z hlediska subjektivního působilo jednání žalované žalobci prokazatelné potíže v souvislosti s výkonem jeho práv a nadměrným stresem, když mu bylo nahlížení do spisu v avizovaných termínech opakovaně odmítnuto.

42. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl tak, že žalované uložil povinnost poskytnout žalobci zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb., a to v podobě omluvy ve znění určené výrokem I. tohoto rozsudku.

43. Soud nad rámec uvedeného dodává, že výsledku řízení nemění ničeho, kolikrát v minulosti byl žalobce do stížnostního spisu u žalované nahlížet. Rozhodné pro předmět řízení je skutečnost, že ze strany žalované došlo jejím přístupem k protiprávnímu jednání ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 500 Kč (zaokrouhleno na celé koruny). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z 5 úkonů (žaloba, vyjádření ze dne 3. 6. 2024, účast na jednání dne 7. 4. 2025, vyjádření ze dne 12. 4. 2025, účast na jednání dne 19. 5. 2025) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuce.