OSPH06 27 C 404/2024-41

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ o odstranění stavby

I. Žalovaný je povinen odstranit stavbu bez čísla popisného/čísla evidenčního stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to k rukám právního zástupce žalobců do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, došlou soudu dne datum se žalobci domáhali po žalovaném odstranění stavby v jeho vlastnictví (dále též jen,,předmětná stavba”), a která se současně nachází na pozemku, jehož jsou žalobci spoluvlastníci (pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, dále jen „předmětný pozemek“). Tento návrh odůvodnili tím, že předmětný pozemek a i současně sousední pozemky p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, na nichž se nacházejí chatky, v minulosti vlastnil otec žalobců, který je pronajímal Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (dále jen,,Anonymizováno“), jenž je dále podnajímal svým členům. Konkrétně tomu tak bylo u paní jméno FO. Právní předchůdce žalovaného, společnost právnická osoba. nabyla chatku na základě usnesení soudního exekutora, tituly před jménem jméno FO (č. j. spisová značka, ze dne datum) v dražbě. Společnost právnická osoba. podala v roce 2022 proti žalobcům (jméno FO) žalobu na vypořádání vlastnického práva z domnělého důvodu, že chatka stojí na cizím pozemku a dále se také domáhala zřízení věcného břemene (služebnosti) spočívající v právu cesty přes pozemky p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno. Obvodní soud pro adresa zamítavým rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, dospěl k závěru, že společnost právnická osoba. nemá titul na de facto,,nucený“ výkup pozemku pod stavbou od žalovaných (jméno FO a jméno FO) v její prospěch a že společnost právnická osoba. musela vědět, co je předmětem dražby, tedy, že draží nemovitost nacházející se na pozemku cizím. Vzhledem k tomu, že dle žalobců má společnost právnická osoba. stavbu zřízenou na cizím pozemku, ale bez právního titulu, který by ji umožňoval mít na tomto pozemku tuto stavbu, jsou oprávněni se soudně domáhat odstranění této stavby. Žalobci vyzvali společnosti právnická osoba. předžalobní výzvou k odstranění předmětné stavby, avšak ve lhůtě k odstranění stavby, tato společnost předmětnou stavbu převedla na žalovaného, pana Anonymizováno na základě kupní smlouvy.

2. Žalovaný učinil nesporným, že je vlastníkem stavby na pozemku, jehož jsou žalobci spoluvlastníci, (pozemek p.č. Anonymizováno/Anonymizováno) a že vlastnické právo ke stavbě nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené se společností právnická osoba. Ve zbytku žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které je rozhodujícím kritériem pro zjištění, zda se jedná o oprávněnou či neoprávněnou stavbu, je to, zda právní titul k umístění stavby na cizím pozemku existoval v době, kdy byla stavba zřízena. Neoprávněné stavby jsou ty, jež byly od počátku neoprávněně postavené na cizím pozemku. Naopak nelze dospět ke stejnému závěru u staveb, které byly postavené na základě práva (časově omezeného či neomezeného), které později zaniklo. Vzhledem ke stáří staveb je třeba věc posoudit dle tzv. starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „ObčZ“) jelikož stavba byla zřízena před datum ve spojení s ustanovením přechodným § 3055 současného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), dle kterého stavby zřízené na cizích pozemcích se nestanou jejich součástí. Jedná se o konkurenci dvou samostatně stojících nezávislých režimů, na jedné straně vlastnictvím k pozemkům a vlastnictví ke stavbám stojících na tomto pozemku. Dle žalovaného se nemohou žalobci jako podíloví spoluvlastníci domáhat odstranění stavby ve vlastnictví žalovaného.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

4. Z tisku z dálkového nahlížení do katastru nemovitostí, LV Anonymizováno, katastrální území adresa spolu se snímkem katastrální mapy, z tisku z katastru nemovitostí, LV Anonymizováno, ze dne datum, k datu datum, má soud za prokázané, že žalobci jsou spoluvlastníci předmětného pozemku nacházejícího se v adresa. Žalovaný je vlastníkem stavby nacházející se na předmětném pozemku (LV Anonymizováno).

5. Z kopie žaloby adresované zdejšímu soudu žalobce právnická osoba. ze dne datum, má soud za prokázané, že tato společnost podala proti jméno FO a jméno FO žalobu na vypořádání stavby (předmětné stavby) na cizím pozemku (předmětného pozemku) a žalobu o zřízení věcného břemene.

6. Z rozsudku zdejšího soudu, č. j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. spisová značka, má soud za prokázané, že žalobě uvedené v bodě 4 tohoto rozsudku nebylo vyhověno (výrok I. tohoto rozsudku), a řízení o vzájemném návrhu na odstranění stavby podané adresa jméno FO bylo zastaveno, a to z důvodu pozdního zaplacení soudního poplatku (výrok II. tohoto rozsudku). Odvolací soud rozsudek prvního stupně, co do odvolacích důvodů potvrdil. Z odůvodnění obou soudů vyplývá, že jak soud prvního stupně, tak soud odvolací, na vztahy mezi vlastníkem předmětné stavby (právním předchůdcem žalovaného) a spoluvlastníky předmětného pozemku nelze aplikovat ustanovení § 135c ObčZ, ale ustanovení § 1042 o. z., s tím, že ochrana vlastníkovi stavby v tomto případě nenáleží žádná, neboť stavba byla zřízena na základě práva dočasného charakteru. Argumentaci rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 828/2017, shledali soudy jako zcela nepřípadnou, neboť v tomto rozhodnutí byla posuzována stavba, jež byla zřízena na základě původně trvalého práva k pozemku, nikoliv dočasného. Odvolací soud k tomu uvedl, že naopak odkaz soudu prvního stupně na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2023/2013 je zcela případný a aplikovatelný, s tím, že oprávněnost stavby je třeba posoudit dle právní úpravy v době jejího vzniku, způsob vypořádání pak dle úpravy platné a účinné v době rozhodování o neoprávněné stavbě (shodně NS 22 Cdo 2392/99, 22 Cdo 1997/2000). Nájemní vztah tak zakládá právo k umístění stavby toliko dočasné (NS 22 Cdo 4304/2011).

7. Z předžalobní výzvy na odstranění stavby ze datum, má soud za prokázané, že žalobci skrze svého právního zástupce zaslali původnímu vlastníkovi předmětné stavby, společnosti právnická osoba., předžalobní výzvu k odstranění předmětné stavby.

8. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne datum, má soud za prokázané že právní zástupce společnosti právnická osoba. zaslal právnímu zástupci žalobců vyjádření k předžalobní výzvě, ve které shrnul judikaturu Nejvyššího soudu (shodně jako ve vyjádření k žalobě v této věci) a dospěl k závěru, že vlastník stavby, která byla zřízena před datum na cizím pozemku na základě práva, které zaniklo, požívá stejné ochrany jako vlastník pozemku, když původní stavebník předpokládal na tomto její trvalé zřízení. Žalobci se tak dle žalovaného nemohou s úspěchem domáhat odstranění předmětné stavby. Žalovaný i přes uvedené žalobkyni navrhl 3 možnosti řešení, a to uzavření nájemní smlouvy za podmínek, které mají ostatní vlastníci stavby na pozemcích žalobců, pronájem stavby či její prodej.

9. Z kopie kupní smlouvy mezi právnická osoba. a žalovaným ze dne datum, má soud za prokázané, že původní vlastník stavby, společnost právnická osoba. prodala žalovanému stavbu bez Anonymizováno/Anonymizováno nacházející se na pozemku žalobců, kteří jsou jejímu spoluvlastníky.

10. Z předžalobní výzvy na odstranění stavby ze dne datum, z kopie nevyzvednuté obálky ze dne datum (e-mailová komunikace mezi právnická osoba a právním zástupcem žalobců ze dne datum, má soud za prokázané, že žalobci skrze svého právního zástupce zaslali novému vlastníkovi, žalovanému, předžalobní výzvu k odstranění stavby. Žalovaný si tuto písemnost nemohl převzít, jelikož ta byla vrácena odesílateli z důvodu, že žalovanému nemohla být doručena, jelikož nemá domovní schránku.

11. Ze smlouvy o pronájmu části parcel ze dne datum, má soud za prokázané, že žalobci uzavřeli s Anonymizováno dne datum smlouvu o pronájmu části předmětného pozemku.

12. Z kopie smlouvy o podnájmu zahradního dílu v zahrádkové osadě ze dne datum, má soud za prokázané, že paní jméno FO uzavřela s Anonymizováno smlouvu o podnájmu zahradního dílu nacházejícího se v zahrádkové osadě na předmětném pozemku.

13. Z přípisu Anonymizováno, adresovaný Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa s podacím vozítkem dne datum a přípis Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa ze dne datum, má soud za prokázané, že předmětná stavba byla vystavěna v souladu se stavebně-právními předpisy.

14. Z ostatních důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.

15. Soud poté posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech, zejména přitom přihlédnul k rozsudku Anonymizováno Anonymizováno pro adresa, j. spisová značka, ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. spisová značka a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

18. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

19. Podle § 3055 o. z. stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

20. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

21. Podle § 126 ObčZ, vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.

22. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že oprávněnost stavby je třeba posoudit podle právní úpravy jaká tu byla v době jejího vzniku, zatímco způsob vypořádání mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna, probíhá podle právní úpravy účinné v době rozhodování soudu o neoprávněné stavbě ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 2023/2013).

23. Zřídil-li stavebník na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, je povinen po uplynutí sjednané doby stavbu odstranit. Oproti tomu zřídí-li na cizím pozemku stavbu stavebník, který měl časově neomezené právo místo na tomto pozemku stavbu, a toto právo později zaniklo, nemůže se vlastník pozemku úspěšně domáhat odstranění této stavby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Pro obě skupiny případu je však shodné, že jejich režim nepodléhá ustanovení § 135c ObčZ, právě proto, že v době výstavby byl občanskoprávní titul ke zřízení staveb dán, ale obě je nutno poměřovat požadavkem na ochranu vlastnického práva v režimu § 126 ObčZ., byť v prvním případě soudní praxe úspěšnou aplikaci tohoto ustanovení nepřipouští, zatímco v druhém případě může být důvodnost žaloby podle uvedeného ustanovení založena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 2697/2011).

24. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 604/2013), plyne, že věděl-li či z okolností musel stavebník vědět, že jeho oprávnění mít stavbu na pozemku umístěnou zanikne, lze jako jediný způsob řešení připustit pouze odstranění stavby, kterého se vlastník pozemku domáhá podle § 126 odst. 1 ObčZ.

25. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, na němž je umístěna předmětná stavba, jež je ve vlastnictví žalovaného. Stavba byla zřízena před datum. Předmětný pozemek a i současně sousední pozemky p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, na nichž se nacházejí chatky, v minulosti vlastnil otec žalobců, a které byly předmětem nájemního vztahu s Anonymizováno, který následně formou podnájmu umožňoval užívání těchto pozemků třetím osobám, např. pí. jméno FO. Z obou smluv, jak ze smlouvy nájemní i podnájemní vyplýval závazek uvést pozemek po konci nájmu do původního stavu. Společnost právnická osoba. získala předmětnou stavbu na základě usnesení o příklepu v dražbě a poté ji kupní smlouvou zcizila žalovanému.

26. Vzhledem k zákonné povinnosti soudu, dané ustanovením § 13 o. z., soud vzal v úvahu právní posouzení skutkového stavu, zjištěného v jiném řízení, které probíhalo u zdejšího soudu a týkalo se předmětného pozemku a předmětné stavby (viz shora) a lze tak mít na jisto, že předmětná stavba byla zřízena před datum, dle přechodných ustanovení § 3028 o. z. je třeba se řídit právní úpravou dle ObčZ. Předmětná stavba byla zřízena oprávněně, a to v souladu s stavebně-právními předpisy, na základě práva dočasného charakteru, kterým byla podnájemní smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalovaného (paní jméno FO) a Anonymizováno (nájemce), jenž měl předmětný pozemek v nájmu na základě smlouvy uzavřené s právním předchůdce žalobců (jejich otcem). Vztah plynoucí z nájemní (podnájemní) smlouvy má toliko dočasný charakter plyne ze samotné povahy nájemního/podnájemního závazkového vztahu, čemuž odpovídá i obsah dohody obsažené v obou smlouvách, podle níž je jak nájemce, tak i podnájemce, povinen po skončení nájemního, resp. podnájemního vztahu uvést pozemek do původního stavu.

27. Jak plyne ze zjištěného skutkového stavu ve shora uvedeném řízení, okamžikem skončení nájemního vztahu (a odvozeně i vztahu podnájemního) zaniklo právo užívání předmětného pozemku, umístěním stavby, jež se na něm nachází. Odvolací soud v tomto punktu konstatoval (bod 24), že vlastník předmětné stavby má pouze „holé“ vlastnictví nemovitosti, z něhož již žádná další práva vzniknou nemohou. Nemůže se proto domáhat „nuceného“ prodeje (přikázání) pozemku pod stavbou, ani služebnosti cesty ke stavbě a je rovněž vyloučena jakákoliv dobrá víra žalovaného, že pozemek pod stavbou bude moci užívat, neboť není tvrzeno a ani prokázáno, z čeho by svoji dobrou víru odvozoval. Odvolací soud konstatoval, že dobrou víru vlastník předmětné stavby nikdy mít nemůže, neboť mu bylo známo, že nemovitost stojí na cizím pozemku, k němuž žádné právo nemá.

28. Tím, že žalovaný i nadále má svoji nemovitost umístěnou na pozemku žalobců, svým jednáním zasahuje do vlastnického práva žalobců, jež jsou dle ustanovení § 1012 o. z. oprávněni se domáhat ochrany svého vlastnického práva tak, aby vyloučili jiné osoby z užívání předmětu jejich vlastnictví. (Shodně i nadále aplikovatelné rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 604/2013, že věděl-li či z okolností musel stavebník vědět, že jeho oprávnění mít stavbu na pozemku umístěnou zanikne, lze jako jediný způsob řešení připustit pouze odstranění stavby, kterého se vlastník pozemku domáhá podle § 126 odst. 1 ObčZ). Z uvedeného vyplývá věcná aktivní legitimace žalobců k uplatněnému nároku a zároveň věcná pasivní legitimace žalovaného.

29. Pro úplnost lze dodat, že argumentace žalovaného závěry obsažené v rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne datum, č. j. spisová značka, potvrzuje naopak závěry uvedené shora, neboť v tam posuzovaném případě existoval právní titul k užívání pozemku, jímž byla platně uzavřená nájemní smlouva a z ní trvající nájemní vztah.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z čtyř úkonů učiněných před datum uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, 2x předžalobní výzva, žaloba), a z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů učiněných po datum uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (replika z datum, účast na ústním jednání dne datum), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka za úkony učiněné před datum, a dále dvou paušálních náhrad výdajů po částka za úkony učiněné již v roce 2025 dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.