OSPH06 4 C 18/2025-51

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ pro zaplacení částky 500 euro s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 500 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 500 EUR od 22. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 270 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobci se žalobou ze dne 27. 11. 2024 domáhali po žalované zaplacení částky 250 EUR pro každého ze žalobců s příslušenstvím z důvodu náhrady škody za zpožděný let. Žalobu odůvodnili tak, že se dne 1. 7. 2024 účastnili letu č. QS 1317 z Korfu do adresa, kdy odlet byl stanoven na 23:00 hodin místního času a přílet do adresa byl stanoven na 23:55 hodin místního času, avšak přílet do cílové destinace nastal až v 4:27 hodin následujícího dne, tedy o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Žalobci vyzvali dne 14. 11. 2024 žalovanou k úhradě jejich nároku dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004 (dále jen „Nařízení“), ta však ničeho neuhradila.

3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 15. 1. 2025 nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Ve věci se vyjádřila tak, že u letu žalobců a letů, které bezprostředně předcházely letu žalobců a byly operovány totožným letadlem, došlo k mimořádné okolnosti ve smyslu Nařízení. Mimořádná okolnost byla zapříčiněna regulací ze strany řízení letového provozu, kdy letu žalobců bezprostředně předcházel let na trase adresa – Korfu a dále let na trase Antalye – adresa, což vyplývá ze záznamu o letu TVS 1393 ze dne 1. 7. 2024, kdy na tomto letu došlo k regulacím ze strany řízení letového provozu v přidělení slotu v délce 1 hodiny – označeno IATA kódem 081, let č. hodnota na trase adresa - Antalya byl také regulován SLOTEM, a to v délce 1 hodiny a 6 minut a let č. hodnota na trase Rhodos – adresa byl rovněž regulován ze strany řízení letového provozu, konkrétně v délce 25 minut, označeno IATA kódem 81 – ATC restriction en route er capacity. Samotný let žalobců tak byl skutečně opožděn, konkrétně k dosednutí letadla na letištní plochu v adresa došlo v čase 2:26 UTC (kolonka Tdown - záznamu o letu 1317), kdy k samotnému otevření dveří v letadle došlo v čase 2:31 UTC (kolonka ATA – záznam o letu 1317), celkové zpoždění na příletu činilo 4 hodiny a 31 minut, od této doby zpoždění však bude nutné odečíst přidělení slotu ze strany řízení letového provozu nejprve v délce 1 hodiny na letu č. hodnota na trase AYT – OSR, dále zpoždění v délce 1 hodiny a 6 minut na letu z OSR do AYT let č. hodnota a zpoždění na letu č. hodnota na trase RHO – OSR v délce 25 minut. Vše označeno IATA kódem 081. Celkem tedy bude nutné odečíst dobu 2 hodiny a 31 minut. Celková doba zpoždění předmětného letu, z Korfu do adresa, nedosahovala po odečtu mimořádných okolností tří hodin. V souvislosti z výše uvedeným taková délka zpoždění nezakládá právo na náhradu ve smyslu Nařízení. Vzhledem k tomu, že došlo k přeplnění vzdušného prostoru z důvodu špatného počasí, žalovaná neměla k dispozici žádné opatření, které by délku zpoždění mohlo eliminovat jako například využití jiného letadla, neboť i jiné letadlo by se muselo přizpůsobit restrikcím ze strany řízení letového provozu. Žalovaná se snažila předejít zpoždění tím, že ponechala mezi lety dostatečnou rezervu. Dle žalované by přesun cestujících na jiné letiště nebylo možné využít jako řešení, které by snížilo dané zpoždění. Žalovaná má za to, že tento přesun by naopak zpoždění navýšil, stejně jako diskomfort cestujících.

4. Soud má na základě provedených důkazů za prokázané, že předchozí rotace letu žalobců, které operovalo stejné letadlo dne 1. 7. 2024, byly regulovány ze strany řízení letového provozu, přičemž z důvodu těchto regulací na nich vzniklo zpoždění v délce celkem hodnota hodiny a 31 minut. Zpoždění předchozích rotací bylo způsobeno rozhodnutím řízení letového provozu z důvodu přeplněné kapacity vzdušného prostoru a nepříznivého počasí. Let žalobců byl opožděn o 4 hodiny a 31 minut. Žalovaná mezi jednotlivými rotacemi ponechala časovou rezervu 50 minut.

5. Co se týče pravomoci nadepsaného soudu ve věci rozhodnout, soud odkazuje na článek 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudního rozhodnutí v občanských a obchodních věcech s tím, že sídlo žalované se nachází v obvodu zdejšího soudu.

6. Na věc dopadá přímo použitelné Nařízení. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:

a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;

b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;

c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).

7. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.

8. Podle bodu 15 preambule Nařízení by se za vznik mimořádných okolností měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení.

9. Podle ustálené judikatury Soudního dvora EU (např. rozsudky ve věci vedenými pod C 402/07 a C-432/07, C-581/10 a C 629/10) je nutné vykládat pojem „velké zpoždění“ tak, že se jedná o zpoždění v délce alespoň 2 hodin. Rozhodnutí řízení letového provozu tak může být pokládáno za mimořádnou okolnost podle Nařízení pouze v případě, že dané rozhodnutí je důvodem zpoždění odletu letadla alespoň v trvání 2 hodin.

10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2932/2020 bod 14 preambule Nařízení obsahuje demonstrativní výčet událostí, které mohou, v závislosti na posouzení konkrétního případu ze strany národního soudu, představovat mimořádné okolnosti, a to podle kritérií vyplývajících z Nařízení a judikatury SDEU (rozsudek SDEU ze dne 22. 12. 2008 ve věci Friederike Wallentin-Hermann proti Alitalia Linee Aeree Italiane SpA, C-549/07, bod 22), aniž by bylo vyžadováno jejich konkrétní trvání. Naproti tomu v bodě 15 preambule Nařízení je založena fikce mimořádné okolnosti spočívající v rozhodnutí řízení letového provozu bez možnosti národních soudů v konkrétní věci zkoumat, z jakých důvodů a za jakých podmínek bylo takové rozhodnutí přijato, avšak za podmínky, že vyvolalo velké zpoždění. V opačném případě by nebylo třeba rozlišení mimořádných okolností podle bodu 14 a bodu 15 preambule Nařízení a rozhodnutí řízení letového provozu mohlo být zákonodárcem přímo včleněno do bodu 14.

11. Podle ustálené judikatury Městského soudu v Praze nelze mít žádných pochyb o pravdivosti listiny záznam letu, neboť tato listina podléhá kontrole příslušných orgánů v letecké dopravě (rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2019, sp. zn. 18 Co 253/2019, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2021, č. j. 91 Co 64/2021-47).

12. V řízení bylo nesporné, že se žalobci účastnili letu č. QS 1317 z Korfu do adresa, který se konal dne 1. 7. 2024 a také byly nesporné veškeré časy odletů a příletů letu žalobců i předchozích rotací, včetně IATA delay kódů a časů zpoždění. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že tento let byl opožděn o 4 hodiny a 31 minut. Letadlo žalobců bylo zpožděno, mimo jiné, z důvodů restrikcí řízení letového provozu, které se vyskytly na přechozích rotacích letadla, které operovalo let žalobců v jeden den. Zpoždění z důvodu restrikcí řízení letového provozu u předchozí rotace letu žalobců bylo celkem v délce 2 hodiny a 31 minut.

13. Soud se tedy zabýval tím, zda je možné rozhodnutí řízení letového provozu, které způsobilo zpoždění předchozí rotace letu žalobců, považovat za mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení. Soud v souladu bodem 15 preambule Nařízení považuje za vznik mimořádné okolnosti situaci, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení. Soud také v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu má za to, že je v bodě 15 preambule Nařízení založena fikce mimořádné okolnosti spočívající v rozhodnutí řízení letového provozu bez možnosti národních soudů v konkrétní věci zkoumat, z jakých důvodů a za jakých podmínek bylo takové rozhodnutí přijato, avšak za podmínky, že vyvolalo velké zpoždění. Rozhodnutí řízení letového provozu je rozhodnutí nezávislé na vůli žalované, kterým dochází ke změnám jejího letového plánu, a dle kterého se žalovaná musí následně řídit.

14. V daném případě bylo prokázáno, jak záznamy jednotlivých letů, tak jejich letovými plány, že tyto lety na sebe přímo navazovaly, byly zpožděny z důvodu restrikcí řízení letového provozu, byly operovány stejným letadlem v jeden den a zpoždění přechozích rotací letu žalobců přímo ovlivnilo zpoždění jejich letu. Bylo také prokázáno, že zpoždění z důvodu restrikcí řízení letového provozu u předchozích rotací letu žalobců bylo v celkové délce 2 hodiny a 31 minut. Toto zpoždění je dle soudu s ohledem na výše uvedené potřeba považovat za zpoždění způsobené mimořádnou okolností, kdy tato okolnost je u zpoždění způsobeného rozhodnutím řízení letového provozu založena již fikcí dle Nařízení, přičemž jde o velké zpoždění, kterým je dle ustálené judikatury zpožděním v délce alespoň 2 hodin. Soud má dle preambule Nařízení a ustálené judikatury za to, že je potřeba přihlížet i k trvání mimořádných okolností na předchozích rotacích a tyto pak přenést na konkrétní let žalobců, neboť zde existuje přímá příčinná souvislost mezi vznikem této okolnosti a významným zpožděním následujícího letu na jeho příletu.

15. Jelikož byl prokázán vznik mimořádné okolnosti, která způsobila zpoždění v délce 2 hodiny a 31 minut, odečetl soud od celkového zpoždění letu žalobců v délce 4 hodiny a 31 minut toto zpoždění, přičemž zbývající zpoždění letu bylo v délce 2 hodiny. Taková délka zpoždění nezakládá nárok na vyplacení kompenzace podle Nařízení, a proto se soud dále nezabýval zpožděním, které bylo tvořeno jinými okolnostmi než rozhodnutím řízení letového provozu.

16. Soud následně zkoumal, zda žalovaná přijala všechny přiměřená opatření tak, aby danému zpoždění zabránila. Soud uvěřil tvrzení žalované a má po provedeném dokazování za to, že žalovaná v dané věci jednala zcela přiměřeně, v souladu s bezpečnostními předpisy, ale rovněž efektivně z hlediska cestujících, když nevyužila jiné letadlo pro let žalobců tak, aby zpoždění eliminovala, když bylo prokázáno, že zpoždění bylo způsobeno rozhodnutím řízení letového provozu z důvodu přeplněné kapacity vzdušného prostoru a nepříznivého počasí, přičemž těmto restrikcím by se jiné náhradní letadlo také muselo přizpůsobit. Z letových plánu má soud za to, vzhledem k času, které letadlo strávilo na letišti mezi jednotlivými lety, že by zpoždění letu nesnížil ani přesun cestujících na jiné letiště. Dle soudu tak žalovaná v daném případě neměla možnost přijmout efektivní přiměřená opatření ke snížení zpoždění letu, když vzhledem k povaze důvodu zpoždění nebyla žalovaná schopna zpoždění jakkoliv efektivně eliminovat. Soud rovněž rozestupy, které si žalovaná ponechávala mezi jednotlivými rotacemi (50 minut) při jejich plánování, hodnotí jako adekvátní a z tohoto hlediska tak žalovaná dostála své povinnosti přijmout přiměřená opatření k eliminaci zpoždění.

17. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť zpoždění bylo způsobeno v důsledku mimořádné okolnosti, přičemž žalovaná za daných okolností nemohla přijmout žádná konkrétní přiměřená opatření, kterými by zabránila zpoždění předmětného letu a které by po ní bylo možno spravedlivě požadovat.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 270 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 500 EUR sestávající z částky 1 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 620 Kč za odpor ze dne 15. 1. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 x 1 620 Kč za podané vyjádření ze dne 14. 2. 2025 a 7. 3. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 x 1 620 Kč za účast na jednání dne 17. 2. 2025 a 13. 3. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně jedné paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. účinného do 31. 12. 2024 a pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 a. t. účinného od 1. 1. 2025. Právní zástupce žalované vyčíslil své náklady ve svém podání ze dne 14. 3. 2025 výslovně bez daně z přidané hodnoty.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).