OSPH06 4 C 91/2025-44

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ pro zaplacení částky 800 euro s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 800 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 800 EUR od 28. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 7 835 Kč, a to do tří dnů od právní rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobci se žalobou ze dne 17. 3. 2025 domáhali po žalované zaplacení částky 400 EUR pro každého ze žalobců s příslušenstvím z důvodu náhrady škody za zpožděný let. Žalobu odůvodnili tak, že se dne 19. 8. 2024 účastnili letu č. Anonymizováno 2841 z Enfidhy do Prahy, kdy přílet byl stanoven na 17:50 hodin, avšak skutečný přílet do cílové destinace nastal až v 21:54 hodin, tedy o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Žalobci vyzvali dne 17. 9. 2024 žalovanou k úhradě jejich nároku dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004 (dále jen „Nařízení“), ta však ničeho neuhradila.

2. Žalovaná žalobní nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Ve věci se vyjádřila tak, že u letu žalobců a tří letů, které předcházely letu žalobců a byly operovány totožným letadlem, došlo k mimořádné okolnosti ve smyslu Nařízení. Mimořádná okolnost byla zapříčiněna regulací ze strany řízení letového provozu, od kterého každé letadlo obdrží určený čas vzletu, kdy je posádka letadla povinna vzlétnout s tolerancí pět minut předtím až 10 minut po něm. Posádka předmětného letu není oprávněna vzlétnout mimo uvedenou toleranci. adresa č. Anonymizováno 1190, č. Anonymizováno 1191, č. Anonymizováno 2840, které předcházely letu žalobců, byly stiženy regulací ze strany řízení letového provozu, což vyplývá zejména z IATA kódu 081, který je uveden na záznamech letů a také z letových plánu. Samotný let žalobců byl stižen touto regulací ze strany řízení letového provozu, kdy odlet byl letadlu povolen v čase 17:47 UTC, s tím že slot s tímto odletovým časem byl přidělen z důvodu snížené kapacity řízení letového provozu na trase v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek. Dle žalované je od celkového zpoždění letu na příletu v délce 4 hodiny a právnická osoba nutné odečíst regulaci ze strany řízení letového provozu, když tyto restrikce nemohla žalovaná nijak ovlivnit. Žalovaná neměla jinou možnost než se přiděleným slotům podřídit, jinak by se vystavila nejen správnímu postihu, ale zejména by ohrozila bezpečnost vlastních letů a svých cestujících.

3. Žalobci v replice ze dne 7. 5. 2025 uvedli, že s uvedenými námitkami žalované nesouhlasí, neboť uváděné okolnosti v podobě omezení řízení leteckého provozu jsou zcela běžné výkonu činnosti leteckého dopravce, a proto s nimi žalovaná musí počítat a adekvátně tomu přizpůsobit plánování svých letů, aniž by se to dotklo cestujících a jejich práv na řádné zajištění přepravy. Žalobci dodávají, že je interní věcí žalované, jakým způsobem a s jakou časovou rezervou plánuje své lety s tím, že negativní dopady plánování letů ze strany žalované nemohou jít k tíži žalobců jako cestujících a slabší smluvní strany. Žalobci namítají, že nelze bez dalšího přihlížet k délce trvání mimořádných okolností na předchozích rotacích a tyto pak přenést na konkrétní let žalobců. Žalovaná musí dle žalobců prokázat, že přijala přiměřená opatření s cílem zabránit zpoždění předmětného letu.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. ve smyslu závěrů Městského soudu v Praze vyjádřených v usnesení tohoto soudu ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 91 Co 461/2017), je písemné odůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud zjistil následující skutečnosti:

6. Účastníci učinili nesporným, že žalobci měli potvrzenou rezervaci na let č. Anonymizováno 2841 z Enfidhy do Prahy, který se konal dne 19. 8. 2024. Rovněž účastníci učinili nesporným, že celková délka zpoždění letu činí 4 hodiny a právnická osoba.

7. Z výpisu ze stránky wikipedia IATA delay codes soud zjistil, že kód zpoždění 81 značí ATC restriction en-route or capacity, což v překladu znamená restrikce řízení letového provozu z důvodu kapacity vzdušného prostoru.

8. Z výpisu letu č. hodnota operovaného letadlem OK-TVF soud zjistil, že let žalobců měl předpokládaný odlet z Enfidhy v čase 13:55 UTC, ale skutečně odletěl (zkratka TOFF) v čase 17:45 UTC. Předpokládaný přílet do Prahy byl v čase 15:50 UTC, ale letadlo skutečně přiletělo až v 19:53 UTC (zkratka Tdown). Celkové zpoždění letu činilo 4 hodiny a 8 minut, kdy zpoždění v délce 1:51 hodin je označeno kódem 93 a zpoždění v délce 2:09 hodin je označeno kódem 81.

9. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

10. Soud vzal za prokázaný skutkový stav, tak jak je vylíčen ve druhém odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, kdy soud má tento skutkový stav za prokázaný z předložených listin. Let žalobců, na který měli potvrzenou rezervaci, byl opožděn o 4 hodiny a 8 minut, přičemž přímo let žalobců byl stižen regulací ze strany řízení letového provozu v délce 2 hodiny a 9 minut, kdy odlet byl letadlu povolen v čase 17:47 UTC, s tím že slot s tímto odletovým časem byl přidělen z důvodu snížené kapacity řízení letového provozu na trase v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek.

11. Na věc dopadá přímo použitelné Nařízení. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:

a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;

b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;

c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).

12. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.

13. Podle ustálené judikatury Soudního dvora EU (např. rozsudky ve věci vedenými pod C 402/07 a C-432/07, C-581/10 a C 629/10) je nutné vykládat pojem „velké zpoždění“ tak, že se jedná o zpoždění v délce alespoň 2 hodin. Rozhodnutí řízení letového provozu tak může být pokládáno za mimořádnou okolnost podle Nařízení pouze v případě, že dané rozhodnutí je důvodem zpoždění odletu letadla alespoň v trvání 2 hodin.

14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2932/2020 bod 14 preambule Nařízení obsahuje demonstrativní výčet událostí, které mohou, v závislosti na posouzení konkrétního případu ze strany národního soudu, představovat mimořádné okolnosti, a to podle kritérií vyplývajících z Nařízení a judikatury SDEU (rozsudek SDEU ze dne 22. 12. 2008 ve věci Friederike Wallentin-Hermann proti Alitalia Linee Aeree Italiane SpA, C-549/07, bod 22), aniž by bylo vyžadováno jejich konkrétní trvání. Naproti tomu v bodě 15 preambule Nařízení je založena fikce mimořádné okolnosti spočívající v rozhodnutí řízení letového provozu bez možnosti národních soudů v konkrétní věci zkoumat, z jakých důvodů a za jakých podmínek bylo takové rozhodnutí přijato, avšak za podmínky, že vyvolalo velké zpoždění. V opačném případě by nebylo třeba rozlišení mimořádných okolností podle bodu 14 a bodu 15 preambule Nařízení a rozhodnutí řízení letového provozu mohlo být zákonodárcem přímo včleněno do bodu 14.

15. Podle ustálené judikatury Městského soudu v Praze nelze mít žádných pochyb o pravdivosti listiny záznam letu, neboť tato listina podléhá kontrole příslušných orgánů v letecké dopravě (rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2019, sp. zn. 18 Co 253/2019, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2021, č. j. 91 Co 64/2021-47).

16. Jelikož bylo prokázáno, že zpoždění z důvodu restrikcí řízení letového provozu u samotného letu žalobců bylo v celkové délce 2 hodiny a 9 minut, toto zpoždění je dle soudu s ohledem na výše uvedené potřeba považovat za zpoždění způsobené mimořádnou okolností, kdy tato okolnost je u zpoždění způsobeného rozhodnutím řízení letového provozu založena již fikcí dle Nařízení, přičemž jde o velké zpoždění, kterým je dle ustálené judikatury zpožděním v délce alespoň 2 hodin. Jelikož byl prokázán vznik mimořádné okolnosti, která způsobila zpoždění jen na letu žalobců v délce 2 hodiny a 9 minut, odečetl soud od celkového zpoždění letu žalobců v délce 4 hodiny a 8 minut toto zpoždění, přičemž zbývající zpoždění letu bylo v délce 1 hodin a 59 minut. Taková délka zpoždění nezakládá nárok na vyplacení kompenzace podle Nařízení, a proto se soud dále nezabýval zpožděním, které bylo tvořeno jinými okolnostmi než rozhodnutím řízení letového provozu. Vzhledem k daným okolnostem s přihlédnutím k tomu, že největší zpoždění, které bylo způsobeno regulací řízení letového provozu, vzniklo právě na letu žalobců a ne na předchozích rotacích letu, má soud za to, že žalovaná nemohla přijmout žádná přiměřená opatření, kterými by zabránila zpoždění předmětného letu a které by po ní bylo možno spravedlivě požadovat.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 835 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 800 EUR sestávající z částky 1 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 900 Kč za podaný odpor a vyjádření dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 900 Kč za účast na jednání dne 19. 5. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně jedné paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. účinného do 31. 12. 2024 a dvou paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 a. t. účinného od 1. 1. 2025. Dále soud přiznal cestovní náklady spojené s účastí na jednání dne 19. 5. 2025 ve výši 485 Kč za cestu ze sídla právního zástupce na jednání (adresa – 28. pluku = celkem hodnota km). Technickým průkazem k vozidlu právního zástupce byla prokázána průměrná spotřeba nafty 5,1/l/100 km. Sazba náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr nafty činí 34,70 Kč. Soud dále přiznal také náhradu za promeškaný čas ve výši 450 Kč (celkem 3 půlhodiny x 150 Kč) za cestu na jednání a zpět. Právní zástupce žalované vyčíslil své náklady ve svém podání ze dne 19. 5. 2025 bez daně z přidané hodnoty.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalobci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.