OSPH06 6 C 69/2024-46

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované A., sídlem Adresa žalované A, Anonymizováno, jednající Jméno žalované B, organizační složka, IČO: IČO žalované B sídlem Adresa žalované B zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ pro zaplacení částky 1 435,40 euro s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 717,70 EUR se zákonnými úroky z prodlení z této částky ve výši 15 % p. a. od 27.5.2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku 717,70 EUR se zákonnými úroky z prodlení z této částky ve výši 15 % p. a. od 27.5.2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 30 379 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 22. 2. 2024, domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit každému ze žalobců částku 717,70 EUR s příslušenstvím. Svůj žalobní návrh odůvodnili tím, že dne 16. 4. 2023 měli potvrzenou rezervaci na let provozovaný žalovanou z Orlanda přes Boston a Amsterdam do Prahy (lety č. KL 7407 + KL 6095 + KL 1351). Žalobci se dostavili k nástupu na palubu letu č. KL 7407 s předstihem cca 150 minut před plánovaným odletem, bylo jim však provozujícím leteckým dopravcem úseku – společností jméno FO – sděleno, že nejsou na seznamu cestujících, jelikož bylo prodáno více letenek, než je míst na palubě, a to z důvodu chyby v rezervačním systému žalované. Jelikož byl žalobcům odepřen nástup na palubu, náleží každému ze žalobců nárok na zaplacení kompenzace ve výši 600 EUR, to v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (dále jen „Nařízení“), kdy vzdálenost z Orlanda do Prahy činí 8 005 km. Žalobci mají za to, že již ustálenou judikaturou SDEU bylo stanoveno, že jedna rezervace rovná se jeden let, který se může skládat z několika úseků, kdy na každý z těchto úseků může být rozdílný provozující letecký dopravce a cestující mohou uplatnit své nároky vyplývající z Nařízení u kteréhokoliv provozujícího leteckého dopravce. Je tedy v této věci bezpředmětné, zda byl odepřen nástup žalobcům zaměstnancem jméno FO na úseku z Orlanda do Bostonu, vzhledem k tomu, že se jedná o jednu rezervaci, jeden let a žalovaná je provozujícím leteckým dopravcem dalších úseků letu. Žalobci pro každého z nich dále požadují náhradu ve výši 117,70 EUR za hotelové ubytování na 2 noci, které si žalobci byli nuceni zajistit.

2. Žalovaná se k žalovanému nároku vyjádřila tak, že ho zcela neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná namítá, že není v této věci věcně pasivně legitimována, když k odepření nástupu na palubu došlo ze strany společnosti jméno FO s tím, že na letišti v Orlandu nebyli žádní zaměstnanci žalované. jméno FO naplňuje podmínky definice provozujícího dopravce podle Nařízení, což je takový dopravce, který přijme rozhodnutí o uskutečnění konkrétního letu, včetně stanovení jeho trasy, a tím vytvoří pro zájemce nabídku letecké dopravy. Tedy v případě, kdy provozujícím leteckým dopravcem daného úseku letu je jméno FO, bere na sebe odpovědnost za případné odepření nástupu na palubu, a podle rozsudku SDEU ve věci C-561/20 naplňuje podmínky provozujícího leteckého dopravce s tím, že tyto závěry nejsou v rozporu se zásadou vyšší ochrany cestujících, neboť právě tyto závěry dovádí cestující k tomu, že i v případě provinění leteckého dopravce mimo EU se uplatní Nařízení a mohou proti němu požadovat kompenzaci podle tohoto Nařízení. Pokud žalovaná není ve věci věcně pasivně legitimována, nejedná se o zásah do ochrany cestujících, neboť ten fakt, že žalovaná není věcně pasivně legitimována v této věci, nikterak nebrání žalobcům uplatnit své nároky vůči letecké společnosti jméno FO. Žalovaná také namítá, že na letu z Orlanda do Bostonu byla volná místa pro cestující.

3. Soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z emailu ze dne 20. 12. 2022 od Anonymizováno pro e-mail, jehož přílohou jsou rezervace letů, soud zjistil, že žalobci měli zarezervovaný let č. KL 7047 z Orlanda do Bostonu dne 16. 4. 2023, který byl rezervován u žalované a operován jméno FO s kódem DL 1164. Odlet z Orlanda byl stanoven v 11:45 hodin. Následně měli žalobci zarezervovaný let č. KL 6095 z Bostonu do Amsterdamu, který byl rezervován u žalované a operován jméno FO s kódem DL 256 a let č. KL 1351 z Amsterdamu do Prahy, který byl rezervován u žalované a operován žalovanou, bez kód.

5. Z mapy Great Circle Mapper soud zjistil, že vzdušná vzdálenost mezi Orlandem a Prahou je 8 005 km.

6. Z emailu 26. 5. 2023 od jméno FO KLM pro e-mail, soud zjistil, že žádost žalobců o kompenzaci dle Nařízení byla zamítnuta.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 2. 2024 adresované právnímu zástupci žalované včetně doručenky do DS žalované, soud zjistil, že žalobci zaslali žalované předžalobní výzvu, která jí byla do datové schránky doručena dne 9. 2. 2024.

8. Z výpisu z účtu žalobce b) soud zjistil, že dne 16. 4. 2023 byla provedena platba kartou ve výši 242 UDS za hotel Springhill suites Orla a dne 17. 4. 2023 byla provedena platba kartou ve výši 148,49 UDS za hotel Spot X Hotel Orlando.

9. Z výslechu svědkyně jméno FO soud zjistil, že svědkyně je přítelkyně žalobců, znají se přibližně 6 let. Svědkyni a její rodině se stala stejná situace jako žalobcům, když přišli na letiště v Orlandu přibližně 3 hodiny před odletem, bylo jim u okénka odbavení sděleno, že nejsou v systému a let je plný, což se někdy stává, protože rezervaci sedadel objednávala žalovaná jako společnost z Evropy. Svědkyně na letiště dorazila společně se žalobci tři hodiny předem, protože si na to dávají pozor hlavně v Americe, kde bývají fronty. Po příjezdu na letiště taxíkem šla rodina svědkyně a žalobci rovnou na odbavení. Svědkyně a její rodina mohla odletět až následující den, přičemž jim nikdo z letecké společnosti neposkytl ubytování. Žalobci strávila v hotelu dvě noci, neboť neměli druhý den vystaveny letenky jako svědkyně a její rodina. Svědkyně nechtěla odložit let z vlastní vůle, její děti měly jít do školy a ona měla doma hlídaní pro psy, takže by to byla pro její rodinu komplikace.

10. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že svědek je přítel žalobců, ale nevídají se úplně často. Svědek po nahlédnutí do aplikace taxi služby Uber uvedl, že přijeli na letiště v 8:18 hodin. Žalobci bydleli ve stejném hotelu, jeli jiným autem taxi služby, ale hned za autem, které vezlo svědka. Příjezd byl tedy přibližně 3,5 hodiny před odletem. Svědek, který cestuje po světě poměrně často a nemá s Amerikou dobré zkušenosti, ví, že je nutné být na letišti v přiměřeném čase. Se žalobci po příchodu na letiště stáli společně frontu na odbavení. Svědek byl přítomen u toho, co bylo sděleno u přepážky žalobcům, šel na registraci první, protože uměl nejlépe anglicky a pán u přepážky mu řekl, že je nemají v systému. Svědek mu ukázal rezervaci letu a bylo mu sděleno, že se občas stane, že se let nepřepíše do systému jméno FO, protože je let kupovaný přes evropského partnera, dále mu bylo sděleno, že let je plný a nemůže letět. Tato informace se týkala i žalobců. Svědek a jeho rodina odletěla následující den, ale žalobcům bylo znovu na letišti sděleno, že je nemají v systému a museli zůstat ještě o den déle.

11. Z výslechu žalobce Jméno žalobce B soud zjistil, že z Bostonu měli žalobci odlétat v neděli, v pondělí měl být žalobce v práci právnická osoba ve škole, takže nebyl žádný důvod k přesměrování letu z iniciativy žalobců. Žalobci si společně se svědky jméno FO najali Uber, žalobce s panem jméno FO šli hned po příjezdu na letiště v dostatečném předstihu na přepážku jméno FO, kde jim přímo zaměstnanec na monitoru ukázal veškeré cestující, kteří jsou v letadle, a řekl jim, ať se tam najdou, že je tam nevidí. Potom jim řekl, že se omlouvá, že se takové věci stávají, že se mezi Evropou a Amerikou nepropisují tyto letenky. Viděl jejich rezervaci, že je platná a že je všechno v pořádku, ale že bohužel je nemůže dostat na palubu, protože je obsazeno, jméno FO pro ně není schopna udělat nic víc, než aby se obrátili na KLM, což pan jméno FO začal řešit. Žalobci byli na letišti asi šest nebo sedm hodin, než zase odjeli z letiště. Cestou si zařídili ubytování, protože žalobci věděli, že druhý den se zase otočí a pojedou zpět na letiště. Následující den bylo žalobcům na letišti sděleno, poté co předložili pasy a zavazadla, že se omlouvají, ale že pod tím číslem rezervace na nový let jim vyskočila jenom rodina jméno FO a rodina jméno FO nemá nárok na odlet, přestože pan jméno FO nahlásil obě rodiny. Žalobci proto odletěli o dva dny později.

12. Soud zamítl pro nadbytečnost a irelevanci důkazní návrh žalované výpisem z interního systému společnosti jméno FO na prokázání skutečnosti, že předmětný let žalobců obsahoval volná místa, neboť měl již v této fázi dokazování za prokázané, že žalobcům byl ze strany společnosti jméno FO odepřen nástup na palubu letadla č. KL 7407.

13. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.) a má za prokázaný následující skutkový stav:

14. Žalobci měli zarezervovány na dne 16. 4. 2023 lety č. KL 7407 + KL 6095 + KL 1351 z Orlanda přes Boston a Amsterdam do Prahy. Let č. KL 7407 a KL 6095 byl operován společností jméno FO a let č. KL 1351 byl operován žalovanou. Vzdušná vzdálenost mezi Orlandem a Prahou je 8 005 km. Odlet letu č. KL 7407 z Orlanda byl stanoven v čase 11:45 hodin. Žalobci dorazili na letiště přibližně 3 hodiny před odletem a hned po příjezdu se zařadili do fronty na odbavení. Tam bylo žalobcům zaměstnanci společnosti jméno FO sděleno, že let je plný, rezervace žalobců se nepropsala do systému jméno FO, protože je let kupovaný přes evropského partnera, a žalobcům byl odepřen nástup na palubu. Žalobci se obrátili na žalovanou, aby nastalou situaci vyřešila, ta přestože,pan jméno FO, který cestoval se žalobci, nahlásil pro novou rezervaci rodinu žalobců i rodinu jméno FO, zařídila nové letenky na následující den jen pro rodinu jméno FO. Žalobci odletěli o dva dny později oproti původnímu plánu odletu. Žalovaná žalobcům nezajistila žádné ubytování. Žalobci zaplatili za ubytování celkem částku 390,49 USD. Žalobci zaslali žalované předžalobní výzvu, která jí byla doručena dne 9. 2. 2024.

15. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Podle čl. 2 písm. b) Nařízení se provozujícím leteckým dopravcem rozumí letecký dopravce, který provádí či zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím.

17. Podle čl. 2 písm. j) Nařízení se odepřením nástupu na palubu rozumí odmítnutí přepravit cestující leteckou dopravou, přestože se přihlásili k nástupu na palubu za podmínek stanovených v čl. 3 odst. 2, s výjimkou případu, kdy zde jsou přiměřené důvody odepřít jim nástup na palubu, například zdravotní důvody, důvody bezpečnosti nebo ochrany nebo nedostatečné cestovní doklady.

18. Podle čl. 3 odst. 1 Nařízení se nařízení vztahuje: a) na cestující odlétající z letiště umístěného na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva; b) na cestující odlétající z letiště umístěného na území třetí země na letiště umístněné na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, pokud neobdrželi náhradu nebo odškodnění a nebyla jim poskytnuta pomoc v této třetí zemi a pokud je provozující letecký dopravce dopravcem Společenství.

19. Podle čl. 3 odst. 2 Nařízení se odstavec 1 použije pod podmínkou, že cestující: a) mají potvrzenou rezervaci pro dotčený let a vyjma případy zrušení podle článku 5 se přihlásí k přepravě, jak je předem a písemně (rovněž elektronickými prostředky) stanoveno a v čase uvedeném leteckým dopravcem, provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo oprávněným zprostředkovatelem služeb v cestovním ruchu, nebo, jestliže není uveden čas, nejpozději do 45 minut před zveřejněným časem odletu; nebo b) jsou leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy bez ohledu na důvod převedeni z letu, který měli rezervovaný, na jiný let.

20. Podle článku 4 odst. 3 Nařízení, jestliže je nástup na palubu odepřen cestujícím proti jejich vůli, provozující letecký dopravce je neprodleně odškodní v souladu s článkem 7 a poskytne jim pomoc v souladu s články 8 a 9.

21. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:

a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;

b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;

c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).

22. Podle článku 9 odst. 1 písm. b) Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, jsou cestujícím zdarma nabídnuty ubytování v hotelu, pokud se pobyt na jednu noc nebo více nocí stane nezbytným, nebo se nezbytným stane pobyt delší než zamýšlený cestujícím.

23. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že žalobcům byl odepřen nástup na palubu letadla na let č. KL 7407 ve smyslu čl. 2 písm. j) Nařízení z důvodu, že rezervace žalobců se nepropsala do systému jméno FO, protože je let kupovaný přes evropského partnera, tedy žalobci nebyli vedeni v seznamu pasažérů pro daný let. Svědeckým výslechem pana jméno FO bylo prokázáno, že se žalobci dostavili na letiště před odletem s časovým předstihem přibližně 3 hodiny, tedy v souladu s podmínkami vymezenými v čl. 3 odst. 2 Nařízení. Soud v této souvislosti rovněž odmítl obranu žalované, podle které nemohlo dojít k odepření nástupu na palubu z důvodu nedostatečné kapacity letu, neboť předmětný let disponoval volnými místy, a to již jen proto, že náhradu za odepření nástupu na palubu podle Nařízení je možné poskytnout i z jiného důvodu, než je překročení kapacity letu (srov. již cit. rozsudek SDEU ze dne 4. 10. 2012, ve věci C-22/11), přičemž dále bylo v řízení výslechy svědkyně jméno FO, svědka jméno FO a výslechem žalobce prokázáno, že bylo žalobcům při odepření nástupu na palubu sděleno zaměstnancem jméno FO, že předmětný let je plný.

26. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaná byla na předmětném letu provozujícím leteckým dopravcem a je ve věci pasivně legitimována. Uskutečněnou cestu formou na sebe navazujících letů, které jsou součástí jedné rezervace, je totiž nutné pro účely kompenzace za odepření nástupu na palubu letadla podle Nařízení považovat za jeden celek. K tomu existuje již ustálená judikatura SDEU, kterou shrnul Nejvyšší soud například v rozsudku ze dne 31. 8. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2426/2021, ve kterém mimo jiné uvedl, že „v Nařízení užité termíny upřesnila dále rozhodovací praxe SDEU tak, že pojem „let“ je třeba vykládat tak, že se v zásadě skládá z jedné operace letecké dopravy, a tím určitým způsobem představuje „jednotku“ této dopravy provedenou leteckým dopravcem, který určuje svůj letový řád, aniž by však měl zahrnovat zpáteční cestu (viz rozsudek ze dne 10. 7. 2008, ve věci C-173/07 Emirates Airlines proti D. Schenkel). Soudní dvůr dále upřesnil, že Nařízení se vztahuje na přepravu cestujících uskutečněnou na základě jediné rezervace a zahrnující mezi odletem z letiště umístěného na území členského státu a příletem na letiště umístěné na území třetího státu, plánované mezipřistání s přestupem do jiného letadla mimo území Evropské unie (rozhodnutí ze dne 31. 5. 2018, ve věci C-537/17 C. Wegener proti Royal Air Maroc SA), tedy let s jedním nebo více navazujícími lety, které jsou předmětem jedné rezervace, se pokládají pro účely uplatnění nároku podle Nařízení za jeden celek.“ Ohledně pasivní legitimace leteckého dopravce pak Nejvyšší soud ČR uvedl, že „let je třeba pojímat jako jednu operaci letecké dopravy zahrnující případně i mezipřistání, takže může být realizován více než jedním leteckým dopravcem. Pro poměry posuzované věci lze shrnout, že ve sporu o náhradu za zpoždění letu není pasivní legitimace leteckého dopravce Společenství, který zajišťoval část letu sestávajícího z více letů s mezipřistáními (je tedy provozujícím leteckým dopravcem), vyloučena tím, že letenku na kompletní let vystavil letecký dopravce ze třetí země.“ Z těchto východisek soud vycházel i v projednávané věci, a proto dospěl k závěru, že žalovaná byla ve věci pasivně legitimována, když u předmětného letu z Orlanda přes Boston a Amsterdam do Prahy, byla provozujícím leteckým dopravcem minimálně na části letu z Amsterdamu do Prahy. K tomu soud dodává, že pro přiznání nároku žalobců na odškodnění za odepření nástupu na palubu není rozhodující, zaměstnancem jaké letecké společnosti byl tento nástup na palubu odepřen.

27. V návaznosti na výše uvedené proto žalobcům vznikl nárok na kompenzaci podle Nařízení, jelikož jim byl odepřen nástup na palubu letadla na let z Orlanda přes Boston a Amsterdam do Prahy, u něhož byla jedním z provozujících leteckých dopravců ve smyslu Nařízení žalovaná. Cestujícím proto vzniklo právo ve smyslu čl. 4 odst. 3 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. c) Nařízení č. 261/2004 na náhradu za odepření nástupu na palubu letu ve výši 600 EUR za každého žalobce. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že žalovaná neposkytla žalobcům pomoc v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b) Nařízení, přičemž žalobci prokázali výpisem z účtu, že zaplatili za dvě noci v hotelu částku 390,49 USD, která při přepočtu měn dle kurzu ČNB ke dni uskutečnění platby dne 16. 4. 2024 a 17. 4. 2024, představuje částku 117,70 EUR za každého ze žalobců, a dále prokázali nezbytnost pobytu v hotelu v délce dvou nocí, jelikož jim byl žalovanou zajištěn náhradní let až o dva dny později oproti plánovanému odletu, je žalovaná povinna nahradit žalobcům v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b) Nařízení částku 117,70 EUR za každého ze žalobců.

28. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku žalobcům neprodleně neuhradila v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení č. 267/2004, má povinnost zaplatit rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 379 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 064,5 Kč (podle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni 9. 4. 2025, který činil 25,170 CZK/EUR) sestávající z částky 1 860 Kč snížené o 20 % dle § 12 odst. 4 a. t. účinného do 31. 12. 2024, tedy z částky 1 488 Kč za každý z 2 x 6 poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 27. 6. 2024, účast na jednání dne 2. 10. 2024 a vyjádření ze dne 8. 10. 2024) uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného do 31. 12. 2024 a dle § 12 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025 náleží také částka 1 860 Kč za úkon účast na jednání dne 26. 3. 2025 a za druhého žalobce částka snížená o 20 %, tedy 1 488 Kč za úkon účast na jednání dne 26. 3. 2025 dle 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně jedné paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025 a DPH z částky 23 454 Kč ve výši 21 % v částce 4 925 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám právního zástupce bylo rozhodnuto dle § 149 o. s. ř. a lhůtě k plnění určena dle § 160 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.