OSPH07 15 C 46/2017-755

: Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného: ⟪LB:lb_004⟫ proti; ⟪LB:lb_005⟫ titul jméno příjmení, advokátem, ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_008⟫ zastoupenému:; právnická osoba, IČO, ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_010⟫ titul jméno příjmení, advokátem, ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_012⟫ o zaplacení 5 237 122 Kč příslušenstvím,

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 237 122 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 27. 1. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému částku 697 649,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku 63 404 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 26. 1. 2017 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 237 122 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 27. 1. 2016 do zaplacení a náklady řízení. Žalobce uvedl, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o dílo. Předmětem této smlouvy byl závazek žalovaného k dodání díla spočívajícího v implementaci podnikového informačního systému, který měl komplexně podporovat a zajišťovat obchodní aktivity žalobce. Termín provedení a dodání díla byl sjednán nejpozději do 31. 1. 2013 Smlouva byla na základě vůle obou účastníků měněna 13-ti samostatnými smluvními dodatky, a to v časovém rozmezí datum až datum. Nejzazší smluvně sjednaný termín dílčí akceptace vyplývá z posledního dodatku č. 13 podepsaného dne datum, kdy dílčí plnění dle tohoto dodatku mělo být žalovaným dodáno, resp. nasazeno do 30. 6. 2015. Žalovaný smluvní závazky neplnil řádně a včas. Dílo jako celek nebylo k 30. 6. 2015 dokončeno, testováno a předáno, natož aby bylo uvedeno do rutinního provozu. Informační systém, který byl předmětem smlouvy o dílo, měl být nejen plnohodnotnou náhradou stávajícího systému využívaného žalobcem, ale zároveň měl přinést zásadní zjednodušení a zrychlení práce zaměstnanců žalobce, propojení s veřejnými rejstříky, automatizaci zpracování informací, to vše za současné garance vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Plnění předložené žalovaným uvedené požadavky nesplňovalo, a to ani k datu 2. 11. 2015, kdy žalobce odstoupil od smlouvy o dílo. Žalobce vyzval dne 14. 9. 2015 žalovaného dopisem k implementaci a předání díla do 31. 10. 2015, což žalovaný neučinil. Po odstoupení od smlouvy o dílo žalobce přistoupil k protokolární konzervaci díla a dne datum vyzval žalovaného k vrácení veškerého peněžitého plnění poskytnutého na základě smlouvy o dílo, konkrétně 31 451 420 Kč. Následně žalobce redukoval svůj požadavek z hlediska míry vzájemné proporcionality mezi výší žalobcem zaplacené ceny díla a hodnotou předaných částí díla. Dne 31. 1. 2017 zaslal žalobce předžalobní upomínku na částku 5 237 122 Kč, na kterou žalovaný zaplacením nereagoval.

2. Ve věci byl vydán dne 8. 3. 2017 platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor.

3. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že dne datum uzavřeli účastníci smlouvu o dílo. Žalovaný dílo žalobci dodal tak, jak bylo definováno smlouvou o dílo, a dílo bylo žalobcem bez výhrad akceptováno. Nad rámec rozsahu díla sjednaného smlouvou o dílo byl rozsah díla dále doplňován, když důvodem pro změny díla byl zájem žalobce na rozšíření rozsahu díla o nové funkcionality, reakce na legislativní změny v oboru činnosti žalobce a změny odrážející vývoj obchodního směřování žalobce. Sjednané změny díla byly podchyceny Dodatky č. 1 – 13, které byly zpravidla uzavírány až po té, co sjednaná změna díla byla částečně nebo zcela dodána nebo provedena. Dílo změněné v souladu s dodatky 1-13 bylo akceptováno postupně. Na období prosince 2014 bylo v souladu se smlouvou o dílo ve znění dodatků a v souladu s rozhodnutím řídícího výboru projektu (pro realizaci díla) rozhodnuto o nasazení díla do živého provozu u žalobce. V tomto okamžiku došlo u žalobce k zásadní změně dosavadního přístupu, která měla vliv na další realizaci díla. Žalobce jednostranně rozhodl o zastavení procesu nasazení díla do živého provozu. Otomto kroku informoval pracovníky žalovaného. Bez ohledu na tento krok žalobce pokračovaly práce na dílu. Účastníci společně plánovali další průběh realizace díla, a to v rámci průběžných jednání na úrovni managementu žalobce a žalovaného a na úrovni projektového řízení, které vyvrcholilo jednáním dne 21. 5. 2015, když závěry tohoto jednání byly zformulovány do zápisu z tohoto jednání. O zájmu žalobce na další spolupráci při realizaci díla svědčí skutečnost, že v průběhu roku 2015 byly mezi účastníky dohodnuty další změny díla a to formou vzájemně odsouhlasených změnových požadavků k dílu. Tyto změnové požadavky byly ujednány ve třech blocích, které měly být následně podchyceny pod režim smlouvy o dílo, a to formou dodatků č. 14, č. 15 a č. 16. Žalobce byl povinen poskytovat žalovanému veškerou nezbytnou součinnost. Minimálně od začátku roku 2012 se žalovaný jako dodavatel díla potýkal se zásadním nedostatkem v poskytování součinnosti ze strany žalobce, nezbytné pro schopnost žalovaného realizovat dodávku díla, a to zejména nedodávání bezvadných migračních dat, bez jejichž řádné a včasné dodávky nebyl žalovaný, avšak ani žalobce, schopen ověřit/otestovat správnou funkčnost některých částí díla. Jednalo se zejména o součinnost s předáváním migračních dat, které dodával žalobce. Výhrady k dílu, které žalobce v žalobě uplatňuje, jsou pro žalovaného novými výhradami k dílu, když žalobce tyto vady dříve nijak neuplatňoval. Pokud žalobce tvrdí, že dílo nebylo dodáno řádně a včas, pak žalobce ignoruje skutečnost, že dílo nebylo dodáno v důsledku změn rozsahu díla ujednaných mezi účastníky a již částečně provedených žalovaným. Tvrzení žalobce o nemožnosti dílo použít je v rozporu se skutečností, neboť žalobce neměl zájem dílo užívat/nasadit do provozu a navíc v rámci snahy o nehrazení svých dosud neuhrazených závazků za realizaci díla inicioval celý proces, který vyústil ve vzájemný spor. Svoji žalobu žalobce odůvodňuje pouze skutečností, že jím uhrazená cena díla neodpovídá hodnotě předaných částí díla.

4. Z listiny„ Nabídla žalobkyně anonymizována dvě slova pro společnost právnická osoba soud zjistil, že dne 5. 4. 2011 předložil žalovaný žalobci nabídku, jejíž platnost byla 60 dnů.

5. Z listiny Smlouva o dílo soud zjistil, že tato smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne datum. Podle odst. 2.1 písm. g) této smlouvy zhotovitel se touto Smlouvou zavazuje provést pro objednatele dílo dle akceptačních kritérií, spočívající v dodání a implementaci software – informačního systému (dále jen„ Dílo“), složené z g) Příprava migrace a vlastní migrace dat Objednatele. Podle odst. 2.3 této smlouvy vzhledem k neukončené specifikaci Díla ke dni podpisu této Smlouvy bude v průběhu plnění Smlouvy, a to v průběhu fáze analýzy každé z etap, Zhotovitelem v součinnosti s Objednatelem vypracována písemná specifikace vlastností příslušné etapy Díla pro účely akceptace a atestování (dále jen„ Akceptační specifikace“), kterou se pro tyto účely rozumí smluvními stranami dohodnuté vlastnosti Díla (respektive jeho části v rámci příslušné etapy), které budou předmětem akceptačních testů. Podle odst. 5.3 této smlouvy žalovaný bude písemně a prokazatelně informovat žalobce, resp. jeho oprávněné osoby, nejméně pět dní předem o termínu zahájení akceptačních testů. Žalobce je povinen se těchto testů v tomto nebo jinak písemně dohodnutém termínu zúčastnit a osvědčit jejich konání i jejich výsledky, a to formou předávacího protokolu (nebo dílčích předávacích protokolů), podepsaného (podepsaných) oprávněnými osobami obou smluvních stran. Žalobce je oprávněn formulovat své výhrady k provedeným testům i bez souhlasu žalovaného. V případě, že žalovaný odmítne tyto výhrady do dokumentu zapracovat, žalobce není povinen dokument schválit. Podle odst. 5.5 této smlouvy jestliže Dílo nesplňuje stanovená akceptační kritéria kteréhokoliv akceptačního testu, je žalobce povinen bez zbytečného odkladu (do 2 pracovních dnů) po provedení takového testu doručit žalovanému písemnou zprávu, ve které uvede a popíše veškeré zjištěné nedostatky. Žalovaný napraví tyto nedostatky a příslušné akceptační testy budou provedeny znovu. Tento proces testování a následných oprav se bude opakovat, dokud žalovaný nesplní veškerá akceptační kritéria pro příslušný akceptační test; v případě integračních testů je nutné opakovat celý test. Podle odst. 5.6 této smlouvy akceptační test (všechny druhy akceptačních testů) se považuje za splněný, pokud jsou splněny požadavky na danou část Díla stanovené touto smlouvou. Podle odst. 5.9 smlouvy o dílo předání a převzetí každé jednotlivé dílčí etapy Díla nebrání, pokud tato etapa bude mít vady v rozsahu dle Přílohy č. 8 této smlouvy. Předání a převzetí Díla jako celku nebrání, pokud Dílo jako celek bude mít vady v rozsahu dle Přílohy č. 8 této Smlouvy. Veškeré vady Díla, které existují ke dni podpisu protokolu o akceptaci Díla jako celku oběma stranami (tedy i vady Díla, které dle Přílohy č. 8 této Smlouvy nebrání v předání a převzetí Díla jako celku či v předání a převzetí jednotlivých dílčích etap Díla), je žalovaný povinen odstranit ve lhůtě 45 dnů ode dne podpisu protokolu o akceptaci Díla jako celku, pokud se strany nedohodnou jinak. V Příloze č. 8 byla smluvně sjednána akceptační kritéria mezi účastníky tak, že 0 závažnosti Kritická, 7 závažnosti Vysoká, 27 závažnosti Běžná a neomezeně závažnosti Nízká.

6. Z Dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku změna specifikace díla a v té souvislosti i změna termínu provedení a dodání díla a byla stanovena odměna za provedení díla na 21 000 000 Kč bez DPH.

7. Z Dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 23 287 500 Kč bez DPH.

8. Z Dodatku č. 3 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 23 475 000 Kč bez DPH.

9. Z Dodatku č. 4 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 24 087 500 Kč bez DPH.

10. Z Dodatku č. 5 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 24 225 000 Kč bez DPH.

11. Z Dodatku č. 6 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 25 637 500 Kč bez DPH.

12. Z Dodatku č. 7 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 28 312 500 Kč bez DPH.

13. Z Dodatku č. 8 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 29 306 250 Kč bez DPH.

14. Z Dodatku č. 9 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 31 156 250 Kč bez DPH. Termín pro akceptaci díla byl stanoven na 12. 12. 2014 a termín opravy chyb z akceptace byl stanoven do 30 dní po akceptaci díla dle rozsahu podle přílohy B.

15. Z Dodatku č. 10 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 32 218 750 Kč bez DPH.

16. Z Dodatku č. 11 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 32 431 250 Kč bez DPH.

17. Z Dodatku č. 12 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 33 068 750 Kč bez DPH.

18. Z Dodatku č. 13 ke smlouvě o dílo ze dne datum soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 34 135 938 Kč bez DPH. Termín pro akceptaci díla byl stanoven na 30. 6. 2015 a termín opravy chyb z akceptace byl stanoven do 30 dnů po akceptaci díla dle rozsahu podle přílohy B.

19. Z návrhu Dodatku č. 14 ke smlouvě o dílo soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 34 979 688 Kč bez DPH. Termín pro akceptaci díla byl stanoven na 30. 10. 2015 a termín opravy chyb z akceptace byl stanoven do 30 dnů po akceptaci díla dle rozsahu podle přílohy B.

20. Z návrhu Dodatku č. 15 ke smlouvě o dílo soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 35 229 688 Kč bez DPH. Termín pro akceptaci díla byl stanoven na 30. 10. 2015 a termín opravy chyb z akceptace byl stanoven do 30 dnů po akceptaci díla dle rozsahu podle přílohy B.

21. Z návrhu Dodatku č. 16 ke smlouvě o dílo soud zjistil, že předmětem tohoto dodatku je rozšíření části díla a odměna za provedení díla byla stanovena na 35 935 938 Kč bez DPH. Termín pro akceptaci díla byl stanoven na 30. 11. 2015 a termín opravy chyb z akceptace byl stanoven do 30 dnů po akceptaci díla dle rozsahu podle přílohy B.

22. Ze Znaleckého posudku číslo rok soud zjistil, že tento znalecký posudek zpracoval dne 29. 6. 2016 znalecký ústav právnická osoba na základě objednávky žalobce. Předmětem znaleckého posudku je posouzení plnění dle Smlouvy o dílo ze dne datum včetně vybraných dodatků. Znalecký ústav uvedl, že nabídku žalovaného nelze označit za detailně propracovanou. Ze smluvní dokumentace vyplývá povinnost analyzovat potřeby objednatele pro účely specifikace předmětu díla. Dále je ve Znaleckém posudku uvedeno, že žalovaný při realizaci úvodního dílčího plnění, tedy zpracování analýzy a technického návrhu řešení díla, nepostupoval v souladu s nabízenou Metodologií a harmonogramem dle Přílohy č. 5 nabídky žalovaného. Rovněž zpracoval smlouvou o dílo požadované dokumentační výstupy částečně, neúplně nebo vůbec. Dále je ve Znaleckém posudku uvedeno, že žalovaný předal žalobci výstup analýzy ve formě zpracovaných dokumentů Solution Overview pro jednotlivé etapy a rozšíření díla. Zpracování Solution Overview včetně jejich příloh předcházely analytické workshopy k upřesnění a doplnění Specifikace Díla v souladu s odstavcem 2.3 Smlouvy. Dle kontroly termínů uvedených v Akceptačních protokolech byly dokumenty Solution Overview akceptovány před termínem akceptace Nasazení jiné etapy. Následně při testování funkčnosti systému a při postupné migraci dat docházelo k jejich aktualizaci, protože žalobce požadoval doplnění či úpravy vyplývající z odstraňování chyb systému a změn vyplývajících z kontroly funkčnosti v rámci migrace dat. Dále je ve Znaleckém posudku uvedeno, že zpracované výstupy analýzy, tj. jednotlivé dokumenty Solution Overview nejsou dostatečným podkladem pro zapracování a testování díla. Žalovaný nedodal výstupy analýzy a technického návrhu řešení Díla v souladu s rozsahem dle odstavce 2.1 Smlouvy. Část dodatečných požadavků na úpravu Díla byla novými požadavky žalobce, část požadavků byla důsledkem neodborné a nedostačující analýzy žalovaného, zejména v oblasti přípravy migrace dat a v oblasti průřezových procesů organizace. Dodatečné požadavky na změnu či úpravu Díla byly komunikovány s žalovaným na jednáních Status Reportu. Žalovaný předkládal návrhy kvalifikace a rozsahu rozšíření plnění v MD na jednáních, ale i jako odpověď na požadavky uvedené v RQ. Následně žalobce požadoval kompletaci navrhovaného rozšíření a rozporoval rozsah plnění v MD navrhnutý žalovaným. Dále je ve Znaleckém posudku uvedeno, že Dílo či jeho dodané dílčí části vykazují nedostatky, které lze označit za vady Díla. Vady dílčích dodaných částí plnění neumožňují žalobci využívat systém (NIS) k sjednanému účelu a nedostatky, zejména nedodaná dokumentace, brání řádně a bezpečně systém provozovat a rozvíjet. Dále je ve Znaleckém posudku uvedeno, že žalovaný byl v prodlení s nasazením jednotlivých etap plnění a s realizací plnění dle dodatků Smlouvy o dílo. Zpoždění jednotlivých etap dosahovalo až několika měsíců. Z porovnání termínu skutečné akceptace a smluvních termínů vyplývá, že zpožděné bylo nasazení všech etap i realizace všech dodatků. Dále je ve Znaleckém posudku uvedeno, že migraci dat do nového informačního systému měl podle smluvní dokumentace zajistit žalovaný. K migraci měl využít data, kterými žalobce disponuje a nezbytné podklady měl získat v rámci analýzy a přípravy migrace dat. Dále je ve Znaleckém posudku uvedeno, že informační systém bylo možné zpracovat bez migrace„ ostrých dat“ a v smluvní dokumentaci nebylo dohodnuto, že při testování bude žalovaný pracovat s „ ostrými daty“. Pro testování informačního systému je možné využít„ testovací data“. Integrační testování neproběhlo řádně. Akceptace jednotlivých etap Díla neprobíhala podle termínů uvedených ve smluvních ujednáních Dílčí části díla (dílčí plnění) byly žalobci předány. Dílo jako celek žalobci předáno nebylo. Dílo či jeho dílčí části vykazovaly vady oproti rozsahu definovaném ve vstupní analýze.

23. Z Dodatku ke Znaleckému posudku číslo rok ze dne 10. 10. 2016 soud zjistil, že na otázku, aby znalecký ústav uvedl míru v procentech vzájemné proporcionality mezi výší objednavatelem zaplacené ceny díla a hodnotou předaných částí díla za současného zohlednění účelu Smlouvy o dílo, tedy zejména jeho využitelnosti pro účely žalobce, znalecký ústav odpověděl, že proporcionalita ke každému dílčímu plnění je uvedena v tabulce v odstavci 3.3.1 na straně 14 tohoto dokumentu a pro jednotlivá dílčí plnění dosahuje hodnot 2% až 43%, v části plnění týkající se migrace dat činí až 50% a v hodnotovém vyjádření činí celkem 5 237 122 Kč bez DPH.

24. Z Notářského zápisu ze dne 10. 8. 2015 sepsaného titul jméno příjmení, notářkou v obec, soud zjistil, že obsahem tohoto notářského zápisu je osvědčení stavu věci – internetových stránek žalovaného k datu 10. 8. 2015. Žalovaný k tomuto datu na svých internetových stránkách webová adresa Stranky/Loan prezentoval službu implementace produktu název jméno příjmení jako jedinečné modulární IT řešení pro poskytování spotřebitelských a firemních úvěrů s tím, že se jedná o rychlou implementaci - obvykle do 3 měsíců.

25. Z Odborného stanoviska titul jméno příjmení, titul za jménem, soudního znalce v oborech kybernetika, spoje a doprava, ze dne 15. 5. 2019, soud zjistil, že toto odborné stanovisko nechal vypracovat žalovaný. Ke znaleckému posudku číslo rok k odpovědi na otázku č. 3, kde znalecký ústav uvedl že žalovaný nesplnil své povinnosti s péčí odborníka, neboť při realizaci úvodního dílčího plnění, tj. zpracování analýzy a technického návrhu řešení Díla, nepostupoval v souladu s nabízenou Metodologií a harmonogramem realizace dle Přílohy č. 5 nabídky žalovaného a zpracoval Smlouvou požadované dokumentační výstupy částečně, neúplně nebo vůbec, odborné stanovisko titul jméno příjmení, titul za jménem uvádí, že však znalecký ústav neuvádí, o jaký konkrétní modelový projekt, se kterým dokumentaci žalovaného porovnává, se jedná, případně z jaké metodologie tento modelový projekt vychází, rovněž není stanovena metodika stanovení hodnocených parametrů ani jejich způsob, a proto je tato část nepřezkoumatelná a jedná se o subjektivní hodnocení znaleckého ústavu. K odpovědi znaleckého ústavu na otázku č. 5 ve výše uvedeném znaleckém posudku, kde znalecký ústav konstatoval, že zpracované výstupy analýzy, tedy jednotlivé dokumenty Solution Overview nejsou dostatečným podkladem pro zpracování a testování díla a žalovaný nedodal výstupy analýzy a technického návrhu řešení Díla v souladu s rozsahem dle odstavce 2.1 Smlouvy o dílo, odborné stanovisko titul příjmení uvádí, že znalecký ústav neuvádí ani neodkazuje na části znaleckého posudku, z čeho jeho stanovisko konkrétně vychází ani jaká byla použita metodika pro hodnocení dostatečnosti předaných výstupů a rovněž zde nejsou uvedeny konkrétní vady těchto výstupů. Nelze tak stanovit, jakým způsobem znalecký ústav ke svým závěrům došel, proto je tato část nepřezkoumatelná a jedná se o subjektivní hodnocení znaleckého ústavu. Dále odborné stanovisko uvádí, že na straně 204 a násl. Znaleckého posudku znalecký ústav posuzuje přiměřenost jednotkové ceny za 1 člověkoden na realizaci dodatečných prací a realizaci nových požadavků, přičemž vypočítává průměrnou cenu za odborné konzultace, projektové vedení a administrativní činnosti. Ve svém výpočtu v tabulce 55 vychází z cen 6 dodavatelů informačních systémů. Z této části není patrné, jak byli dodavatelé vybíráni. V oblasti informačních systémů je cenový rozptyl dodavatelů podstatně vyšší a cena za člověkoden se odvíjí od mnoha parametrů (např. seniorita pracovníka, specifičnost jeho role atp.), proto je uvedený postup výpočtu průměrné ceny značně diskutabilní a zavádějící, při uvedení cen dalších implementačních společností by znalecký ústav zcela jistě došel k odlišným průměrným cenám.

26. Z e-mailové komunikace účastníků ze dne 30. 9. 2014, 2. 10. 2014 a 3. 10. 2014 soud zjistil, že žalovaný vyrozuměl žalobce, že důvodem dílčích nefunkčností v rámci testu ze dne 27. 9. 2014 byly chyby v migračních datech, které pro předmětný test dodal žalobce.

27. Ze Zápisu z Řídícího výboru ze dne 9. 12. 2013 soud zjistil, že je v něm uvedeno, že řízení E5 nemohlo být dotestováno z důvodu chybějícího scanneru na straně žalobce.

28. Ze Zápisu z Řídícího výboru ze dne 8. 10. 2014 se-mailovou komunikací soud zjistil, že na Řídícím výboru, který se konal dne 8. 10. 2014, byl vyhodnocován celofiremní test nového informačního systému a účastníci se dohodli, že žalobce navrhne termín spuštění nového informačního systému.

29. Ze Zápisu z Řídícího výboru projektu ze dne 14. 5. 2014 soud zjistil, že počet incidentů v řešení žalovaného je 49 chyb a počet incidentů v řešení žalobce je 127 chyb. Dále je v tomto zápisu uvedeno, že analýzou akceptačních incidentů (incidenty vyplývající z provedených akceptačních testů, jejichž výsledky byly žalovanému předány dne 30. 7. 2015) v nástroji Requester vyplývá, že v řešení bylo ke dni ukončení spolupráce 6 akceptačních chyb kategorie B a 12 akceptačních chyb kategorie C. Smluvní akceptační kritéria jsou 7 akceptačních chyb kategorie B a 27 akceptačních chyb kategorie C. Dále je obsahem tohoto zápisu informace žalobce pro žalovaného, že posouvá dodání opravených migračních dat ze dne 30. 4. 2014 na 30. 6. 2014.

30. Ze Zápisu z jednání – řídící výbor projektu žalobkyně anonymizováno (dále jen„ Zápis z Řídícího výboru“) ze dne 20. 4. 2015 soud zjistil, že testování podle scénářů připravených žalobcem bude probíhat a v případě nejasností budou scénáře aktualizovány.

31. Ze Zápisu z Řídícího výboru ze dne 22. 6. 2015 soud zjistil, že přílohou tohoto Zápisu je Dohoda o pokračování projektu NIS.

32. Ze Zápisu z Řídícího výboru ze dne 13. 7. 2015 soud zjistil, že žalobce nedodal migrační data v plánovaném termínu velké migrace 27. 7. 2015. Důvodem byla vysoká chybovost v oblasti pohledávek a pozdní provedení malé migrace na straně zpracování dodaných dat. Dále ze Zápisu vyplývá, že žalobce stanovil nový termín dodání migračních dat pro první velkou migraci na 28. 8. 2015, což znamená posun migrace o další měsíc. Celkový posun migrace ze strany žalobce je tedy 2 měsíce. Dále ze Zápisu vyplývá, že žalobce nezaslal nový harmonogram. Dle žalobce však přes další posun velké migrace nedochází k posunu finálních termínů (termín spuštění začátkem ledna 2016). Upravený harmonogram bude zaslán do 7. 8. 2015 a představen žalovanému. Dále ze Zápisu vyplývá, že žalovaný upozornil, že řadu funkčních požadavků a incidentů požadují uživatelé žalobce testovat až po provedení velké migrace. Z toho vyplývá riziko, že se nestihnou otestovat a opravit všechny incidenty čekající na velkou migraci, jelikož se posunem migrace zkrátil prostor pro opravy o 2 měsíce. Žalovaný odmítá nést odpovědnost za případné posuny projektu způsobené těmito skutečnostmi.

33. Z e-mailu ze dne 30. 7. 2015 soud zjistil, že žalovaný informoval žalobce o výsledcích testů dle akceptačních testovacích scénářů UAT.

34. Ze Zápisu z Řídícího výboru ze dne 3. 8. 2015 soud zjistil, že v rámci tzv.„ Malé migrace“ bylo testováno celkem 50 dříve nalezených vad nového informačního systému, z nichž 17 vad bylo opraveno, 16 vad zůstalo na straně žalobce, 1 vada zůstala na straně žalovaného a 16 vad nešlo testovat kvůli předchozím chybám. Tento Zápis zaslal žalovaný žalobci e-mailem dne 5. 8. 2015 s požadavkem na jeho revizi.

35. Z e-mailů ze dne 17. 8. 2015 a ze dne 30. 8. 2015 soud zjistil, že tyto navazovaly na Zápis z Řídícího výboru ze dne 3. 8. 2015 a účastníci v nich komunikovali o výsledcích testů dle scénářů UAT.

36. Z Excelové tabulky„ Vysledky_testu.xlsx“ soud zjistil, že žalobce prováděl testování společně s žalovaným na žalovaným připravených testovacích scénářích. Tabulka zachycuje samotný stav UAT testů včetně stavu řešení jednotlivých vad nového informačního systému k datu 2. 11. 2015, shrnuje jednotlivé záznamy v Requestru a uvádí, že v novém informačním systému bylo ke dni 2. 11. 2015 celkem 12 aktivních chyb (0 závažnosti Kritická, 6 závažnosti Vysoká a 6 závažnosti Běžná).

37. Z listiny Migrační běh č. 12 a Migrační běh č. 15 soud zjistil, že v sekci„ Výsledek migrace“ je vložen protokol o vadách na straně žalobce v dodaných věcech.

38. Z listiny„ Malá migrace“ soud zjistil, jaké vady se v novém informačním systému vyskytly a kdo je osobou, která za tyto chyby odpovídá.

39. Z listiny„ Chyby z poslední migrace pohledávek.msg“ soud zjistil, že žalobce byl informován o chybách v migračních datech.

40. Z listiny Logo testování soud zjistil, že společných testů se účastnila i titul celé jméno svědkyně, paní příjmení, paní příjmení a pan příjmení.

41. Z e-mailové komunikace účastníků ze dne 10. 9. 2015 soud zjistil, že tento den byl žalobci zaslán návrh Dodatku č. 14, 15 a 16 Smlouvy o dílo, které byly účastníky diskutovány.

42. Ze Znaleckého posudku číslo který zpracovala Znalecká kancelář právnická osoba dne 18. 6. 2021 a z výslechu zástupce znaleckého ústavu titul jméno příjmení soud zjistil, že hlavními důvody, pro které projekt nového informačního systému neskončil nasazením nového informačního systému do provozu, byla nezvládnutá migrace dat z původního systému do nového systému, dále vysoký počet změnových požadavků v průběhu realizace projektu a nedodržování formálních postupů dle smlouvy o dílo. Dále znalecký ústav uvedl, že pokud byla použita data předávaná ze strany žalobce k testování, považuje znalec za pravděpodobné, že došlo k negativnímu ovlivnění výsledků testu. Dále znalecký ústav uvedl, že nemá k dispozici dokument, který by obsahoval výsledky testování nového informačního systému jako celku. Byly testovány jednotlivé části nového informačního systému a ty byly následně ze strany žalobce akceptovány. Výhrady ze strany žalobce uvedené v akceptačních protokolech byly evidovány a následně žalovaným řešeny. Z předaných podkladů vyplývá, že v závěru roku 2014 bylo připraveno spuštění nového informačního systému do ostrého provozu a za tím účelem byl připraven plán spuštění. Součástí tohoto plánu bylo i testování systému jako celku před jeho vlastním spuštěním. Vzhledem k tomu, že k ostrému spuštění nového informačního systému nedošlo, nebyl systém jako celek testován, neboť k tomu nebyl důvod. Dále znalecký ústav uvedl, že v naprosté většině případů se dokumentace dokončuje až po nasazení do ostrého provozu proto, aby popisovala reálný stav běžícího systému. Smlouva o dílo zavazovala žalovaného k dodání uživatelské dokumentace, která měla být předána na konci každé etapy projektu nového informačního systému. Vzhledem k velkému množství změnových požadavků byla dokumentace pouze na základní uživatelské úrovni, tedy popisující funkčnost v rámci jednotlivých agend. Znalecký ústav předpokládá, že dokumentace by byla dopracována po spuštění ostrého provozu nového informačního systému. Dále znalecký ústav uvedl, že přes velké množství uzavřených dodatků ke smlouvě o dílo považuje cenu za vytvoření nového informačního systému získanou během otevřené veřejné soutěže za cenu, která odpovídala hodnotě díla, tedy částce uhrazené za realizaci díla žalobcem. Dále znalecký ústav uvedl, že smlouva o dílo v článku 2 předpokládá jako první výstup Zpracování analýzy a návrhu technického řešení díla. Dle předaných dokladů je zřejmé, že tato analýza byla zpracována a následně žalobcem akceptována a zaplacena. Akceptace dle názoru znaleckého ústavu znamená, že k datu akceptace byla analýza dostatečným podkladem pro zpracování díla jak ze strany žalovaného, tak ze strany žalobce. Znalecký ústav nepovažuje za chybný postup, že se účastníci dohodli na testování a s tím spojené akceptaci po jednotlivých agendách. Testování systému jako celku bylo připraveno jako součást plánu přechodu do ostrého provozu, ale to nikdy nenastalo.

43. Z dopisu ze dne 2. 11. 2015 soud zjistil, že žalobce odstoupil od Smlouvy o dílo, z dopisu ze dne 9. 11. 2015, který zaslal žalovaný žalobci, soud zjistil, že žalovaný žalobci sdělil, že nepovažuje odstoupení od smlouvy o dílo za oprávněné a platné a z dopisu ze dne 16. 12. 2015 soud zjistil, že žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo, neboť žalobce neplnil své závazky vůči žalovanému ze smlouvy o dílo.

44. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka titul celé jméno svědka, který pracoval jako IT zaměstnanec žalobce, výslechem svědka celé jméno svědka, který byl ředitelem lokálního IT oddělení žalobce, výslechem svědkyně titul celé jméno svědkyně, která je zástupkyní vedoucí provozního oddělení žalobce, výslechem svědkyně celé jméno svědkyně, která je zaměstnankyní žalobce a byla garantem první etapy projektu zavádění informačního systému, který dodával žalovaný žalobci, výslechem svědka celé jméno svědka, který byl ředitele informatiky u žalobce, výslechem svědka jméno příjmení, který jako OSVČ pracuje pro žalovaného, výslechem svědkyně celé jméno svědkyně, která je zaměstnankyní žalobce v pozici ekonom, výslechem svědka titul jméno příjmení, který je zaměstnancem žalovaného a je vedoucím skupiny, která má na starosti implementaci projektů na technologiích Microsoftu a v době spolupráce účastníků byl projektovým manažerem, výslechem svědka titul jméno příjmení, který je zaměstnancem žalovaného a v době, kdy mezi účastníky vznikl spor, byl ředitelem jednotky, která dodávala služby žalobci, výslechem svědka titul jméno příjmení, který pro žalovaného pracoval na mandátní smlouvu, výslechem svědka jméno příjmení, který byl zaměstnancem a zároveň předsedou představenstva žalobce do 30. 6. 2019, výslechem svědkyně titul celé jméno svědkyně, která je projektovou manažerkou žalovaného, výslechem svědkyně celé jméno svědkyně, která byla do 31. 12. 2019 zaměstnankyní žalobce a která byla vyslechnuta před dožádaným soudem, výslechem svědkyně celé jméno svědkyně, která se podílela na zpracování znaleckého posudku, který na základě objednávky žalobce zpracovala společnost právnická osoba

45. Právní poměry mezi účastníky se v kontextu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí ustanoveními § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ obch.z.“).

46. Podle § 536 odst. 1 obch.z. smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

47. Podle § 536 odst. 2 věty první obch.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti.

48. Podle § 536 odst. 3 obch.z. cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

49. Podle § 537 odst. 1 věty první obch.z. zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla.

50. Podle § 537 odst. 2 obch.z. objednatel je povine provedené dílo převzít.

51. Podle § 546 odst. 1 věty první obch.z. objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě.

52. Podle § 550 obch.z. objednatel je oprávněn kontrolovat provádění díla. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak neučiní ani v přiměřené lhůtě mu k tomu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy (§ 345 odst. 2), je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

53. Podle § 560 odst. 1 obch.z. dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.

54. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dle § 536 a násl. obch.z. smlouva o dílo, kterou se žalovaný zavázal provést pro žalobce dílo dle akceptačních kritérií, spočívající v dodání a implementaci software – informačního systému. Smlouva o dílo byla postupně doplněna Dodatky č. 1-13 ke smlouvě o dílo, které byly podepsány oběma účastníky.

55. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že znalecký posudek číslo rok neobsahuje žádný podklad pro výši částky, kterou žalobce po žalovaném uplatňuje v žalobě. Nárok uplatněný v žalobě žalobce odůvodňuje pouze skutečností, že jím uhrazená cena díla neodpovídá hodnotě předaných částí díla. Žalobce svůj nárok opírá o výsledek konzultace se znalcem v oboru ekonomika s rozsahem oprávnění pro oceňování HW a SW, toto své tvrzení však žalobce žádným způsobem nedoložil.

56. Z obsahu odborného stanoviska titul. anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem, soudního znalce v oborech kybernetika, spoje a doprava, ze dne 15. 5. 2019, soud dospěl k závěru, že metodika, o jejíž nedodržení znalecký ústav opírá svůj závěr ve znaleckém posudku číslo rok, je pouze doporučení a nikoli standardem, který, pokud by měl být dodržen, musí být mezi smluvními stranami smlouvy o dílo sjednán, což není. Znalecký ústav ve znaleckém posudku často uvádí názor (například odpověď na otázku č. 5), který však není opřen o podklad, ze kterého znalecký ústav vyšel ani jaká byla použita metodika pro hodnocení, zda se jednalo o chybu systému, tedy chybu implementace (že něco fungovalo jinak) nebo šlo o změnový požadavek, tedy že funkcionalita byla implementována podle specifikace, ale žalobce chtěl následně implementaci jinak, či zda dodaná dokumentace byla dostatečně detailní či nikoli.

57. Vyjde-li soud z nároku, který žalobce v žalobě po žalovaném uplatňuje a i ze Znaleckého posudku číslo rok ze dne 29. 6. 2016, například z odpovědi na otázku č. 4, pak soud dospívá k závěru, že až na údajný rozdíl mezi hodnotou dodaného a hodnotou uhrazeného informačního systému není mezi účastníky sporu, že předmět smlouvy o dílo dodal žalovaný žalobci řádně.

58. Z výslechu svědků titul celé jméno svědka, celé jméno svědka, titul celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně, celé jméno svědka, jméno příjmení a celé jméno svědkyně soud došel k závěru, že žalobce a žalovaný intenzívně a za vzájemné součinnosti spolupracovali několik let na dodávce nového informačního systému dle zadání žalobce, tedy způsobem obvyklým při vývoji software. Dále z výslechu uvedených svědků soud dovodil, že žalobce celou dodávku nového informačního systému zastavil na základě svého jednostranného rozhodnutí, které nemělo oporu v nedostatečné nebo chybné činnosti žalovaného.

59. Ve své svědecké výpovědi titul jméno příjmení uvedl, že předmětem schůzek bylo dohadování o ceně, co je pokryto a co není a řešily se závažné problémy nikoli provozního rázu. Dále uvedl, že výsledkem těchto schůzek byla většinou dohoda o cenách a termínech díla a následně se uzavíraly písemné dodatky smlouvy. Dále svědek uvedl, že je možné, že někdy na schůzce došlo k dohodě ale následně nebyl uzavřen písemný dodatek smlouvy o dílo a v takovém případě někdy žalovaný zahájil práce i bez písemného dodatku a někdy čekal, až písemný dodatek bude uzavřen. Z toho, co svědek uvedl, činí soud závěr, který je podporován výpověďmi svědků jméno příjmení, titul jméno příjmení, titul jméno příjmení a titul jméno příjmení, a to, že mezi sebou účastníci zavedli praxi, že předmět díla byl vymezen jak ve smlouvě o dílo včetně jejích dodatků, tak vzájemnými dohodami účastníků z interních schůzek, které nevyústily v písemné dodatky smlouvy o dílo, a přesto tyto neformální dohody považovali účastníci za oboustranně schválené a žalovaný na základě nich dílo pro žalobce realizoval a oba účastníci i na základě těchto neformálních dohod vůči sobě plnili.

60. Dále svědek titul jméno příjmení uvedl, že se zjišťovalo, že když byl testován další modul, docházelo k problémům i v předchozích již odsouhlasených a zaplacených modulech. Tuto část výpovědi podporují i výpovědi svědků jméno příjmení, titul jméno příjmení, titul jméno příjmení a titul jméno příjmení, a soud na základě tohoto došel k závěru, že změny nového informačního systému požadované žalobcem měly dopad nejen na jednotlivé moduly, ale i na další provázané moduly. Z výpovědi svědka titul jméno příjmení soud dospěl k závěru, že to nebyly vady systému či konkrétního plnění žalovaného, ale změny požadované žalobcem, které vyvolaly nutnost dalšího testování a byly příčinou, proč bylo nutné upravovat i již provedená plnění. Takto vyvolané zásahy do již převzatých modulů proto nejsou vady stávajícího nebo nového plnění, ale jsou to vícepráce, které byly vyvolány změnami, které žalobce po žalovaném dodatečně požadoval a odsouhlasil. To byl také důvod, proč se proces úprav systému protahoval a následně testoval, nebylo to z důvodu špatného provedení díla žalovaným, ale z důvodu, že žalobce projevoval zájem o další funkcionality nového informačního sytému, které mohly ovlivňovat systém jako celek.

61. Pokud svědek titul jméno příjmení ve své výpovědi uvedl, že testováním bylo prokázáno, že nový informační systém neprovádí určité operace, aniž by uvedl, o jaké konkrétní operace se jedná, pak soud uvádí, že tuto vadu žalobce vůči žalovanému nikdy neuplatnil a této části výpovědi svědka odporují závěry akceptačních listů.

62. Vyjde-li soud z odst. 5.3 Smlouvy o dílo, tím, že žalobce příslušné části díla akceptoval, sám potvrdil, že tyto části díla schvaluje a jsou v souladu se specifikací. Pokud žalobce v průběhu řízení tvrdil opak, považuje soud pouze za účelovou obranu.

63. Žalobce v řízení neprokázal, že by v době realizace nového informačního systému až do okamžiku, kdy začal tvrdit, že provedení díla není v souladu se smluvní dokumentací, uskutečnil vůči žalovanému výhradu k prováděnému dílu.

64. Svědek titul jméno příjmení ve své svědecké výpovědi rovněž uvedl, že k jednotlivým modulům byla dělána detailní specifikace, byly to i materiály přes sto stran, ty měl vyhotovit žalovaný. Toto bylo vytvářeno až v průběhu trvání smlouvy. Tato část výpovědi svědka potvrzuje, že dílo bylo definováno do konečné podoby až po podpisu smlouvy a nemělo tedy ucelené zadání již při podpisu smlouvy, což ostatně potvrdili i svědci titul celé jméno svědka, celé jméno svědka, titul celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně a celé jméno svědka.

65. Dále svědek titul jméno příjmení uvedl, že důvodem pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobce bylo, že dílo nebylo vyhotoveno v souladu se smlouvou. K tomu soud uvádí, že žalobce v době odstoupení do smlouvy porušil zásadu„ Pacta sunt servanda“, když požadoval dodání nového informačního systému pouze v podobě, jak bylo uvedeno ve smlouvě o dílo, aniž by byly akceptovány další dohody o specifikaci plnění, které byly účastníky ujednány v souladu s obvyklou praxí zavedenou mezi účastníky. Žalobce požadoval dodání nového informačního systému, tedy v souladu s písemnou smlouvou o dílo ve znění dodatků, aniž by vzal v úvahu existenci dalších dohod, které byly mezi účastníky uzavřeny na společných jednáních, ze kterých byl pořízen zápis a 3 dodatky smlouvy o dílo, které vznikly na základě dohod mezi účastníky, které však žalobce po té nepodepsal.

66. V řízení bylo prokázáno, že žalobce měl dílo dle písemné smlouvy o dílo k dispozici, a to ve svém testovacím prostředí, když tuto skutečnost potvrdil ve své výpovědi i svědek titul jméno příjmení, který uvedl, že v průběhu zpracování a realizace díla bylo prováděno testování na obou stranách, takže svědek předpokládá, že i v této fázi se zástupci žalovaného nějak testování účastnili, i když v této fázi se jednalo hodně o uživatelské testování, zda dílo bude vyhovovat potřebám žalobce. Z této části výpovědi svědka tedy vyplývá, že pokud by žalobce neměl dílo od žalovaného předáno, neměl by žalobce co testovat.

67. Žalobce, jak uváděl, odstoupil od smlouvy o dílo z důvodu nedodání díla, ale ve skutečnosti v době odstoupení od smlouvy již dílo převzal. Dokončení díla bránilo to, že žalovaný respektoval dohody se žalobcem o dalších úpravách díla, které nebyly sjednány formou písemných dodatků ke smlouvě o dílo. K argumentaci žalobce, že dodatky ke sjednaným úpravám díla mezi účastníky nebyly řádně uzavřeny, soud odkazuje na obvyklou praxi mezi účastníky uvedenou výše i obchodními zvyklostmi na trhu IT služeb, kde je naprosto obvyklé, že specifikace díla se rozšiřuje nejen formalizovanou cestou písemných dodatků ke smlouvě, ale i neformálními dohodami mezi účastníky.

68. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pravým důvodem, proč žalobce rozhodl o zastavení vývoje nového informačního systému a odstoupil od smlouvy o dílo, bylo, že žalobce nový informační systém přestal potřebovat. Toto soud dovozuje z výpovědi svědka titul jméno příjmení, který uvedl, že v době odstoupení od smlouvy žalobce používal interně vyvíjený informační systém, který chtěl žalobce nahradit. Do poloviny roku 2019, kdy svědek od žalobce odešel, nedošlo k náhradě tohoto systému; žalobce se rozhodl k přeprogramování tohoto systému interními zdroji. Rovněž svědek celé jméno svědka uvedl, že opravil dosavadní informační systém žalobce.

69. Svědek titul jméno příjmení rovněž uvedl, že žalovaný nepředal žalobci dokumentaci dle standardů pro zakázku, mimo jiné uživatelskou dokumentaci. K tomu soud uvádí, že v oblasti vývoje software je obecným pravidlem, že uživatelská dokumentace se realizuje po té, co je dílo hotové a již se na něm neprovádějí změny, když dokumentace má reflektovat konečnou podobu hotového díla. Toto pravidlo chrání žalobce, který nehradí cenu za vyhotovení uživatelské dokumentace nebo její úpravy pokaždé, když se žalobce rozhodne k nějaké úpravě. Nedodání uživatelské dokumentace v situaci, kdy žalobce neustále vznášel požadavky na úpravy software, nelze požadovat za důvod pro odstoupení od smlouvy či porušení smluvních podmínek.

70. Pokud svědek titul jméno příjmení ve své výpovědi uvedl, že si nevzpomíná, že by se zadání měnilo i jinak, než v důsledku legislativních změn, pak v opozici této části výpovědi svědka stojí znění dodatků č. 1 až 13 smlouvy o dílo, jejichž obsahem byly zpravidla nikoli úpravy v důsledku legislativních změn, nýbrž úpravy provozního charakteru tak, aby dílo odpovídalo stávajícím nebo nově formulovaným obchodním procesům u žalobce.

71. Pokud svědek titul jméno příjmení ve své výpovědi uvedl, že dodatky byly na straně žalobce podepisovány různými statutárními zástupci žalobce, pak jednotlivými dodatky smlouvy o dílo je prokázáno, že tyto dodatky vždy za žalobce podepisoval svědek jméno příjmení a titul jméno příjmení, tudíž výpověď svědka v této části je nevěrohodná. Dále soud považuje za nevěrohodnou tu část výpovědi svědka příjmení, ve které uvádí, že žalobce byl autorem zadání k výběrovému řízení. Svědek příjmení musel ze své pracovní pozice vědět, že celé zadání výběrového řízení uskutečňovala pro žalobce právnická osoba, tedy nikoli žalobce sám.

72. Svědeckou výpověď celé jméno svědkyně soud hodnotí takto:

73. Svědkyně uvedla, že se na projektu vývoje nového informačního systému podílela od počátku, tedy od tzv. kick-off. Zároveň uvedla, že ani ona nezná celý systém. Tato část výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně tedy vylučuje, že bez zadání žalobce mohl znát systém žalovaný a že byl schopen bez informací, které mu předali pracovníci žalobce, vyvinout systém vyhovující žalobci.

74. Svědkyně také uvedla, že analýza nového informačního systému probíhala několik let. Tato část výpovědi svědkyně potvrzuje tvrzení žalovaného, že zadání ze strany žalobce nebylo fixní, ale měnilo se či bylo žalobcem upřesňováno v průběhu celé doby, kdy žalovaný prováděl pro žalobce vývoj nového informačního systému. To je také prokázáno jednotlivými Dodatky smlouvy o dílo.

75. Svědkyně ve své výpovědi uvedla, že nikdy neviděla smlouvu na vývoj nového informačního systému uzavřenou mezi účastníky, ale zároveň také uvedla, že chyby v testech se po celou dobu realizace projektu objevovaly. Dále uvedla, že tento stav začal žalobci náhle vadit a žalobce jej začal považovat za porušování závazků ze strany žalovaného až v okamžiku, kdy v důsledku zprovoznění dosavadního systému, v důsledku vysokého rizika pro management s ohledem na vady v datech na straně žalobce a zejména v důsledku tehdy připravovaných legislativních změn, které by vyvolaly nutnost dalších nezbytných úprav nového informačního systému, se mu účelové vytvoření údajného pochybení na straně žalovaného tzv. hodilo. Svědkyně nemohla vědět, jak byl definován rozsah nového informačního systému, když jak uvedla, smlouvu neviděla a tím pádem nemohla vědět, jestli se mělo jednat o nápravu chyb nebo změnu rozsahu díla.

76. Pokud svědkyně ve své výpovědi zmiňovala výsledky zátěžového testu, neuvedla termín provedení tohoto testu. V řízení bylo prokázáno, že poslední zátěžový společný test byl proveden dne 27. 9. 2014. Výsledky tohoto testu jsou vzhledem k termínu končení projektu v září 2015 irelevantní. Z komunikace účastníků k výsledkům tohoto testu vyplývá, že většina zjištěných problémů byla způsobena chybnými daty, které žalobce předal žalovanému v rámci migrace, popřípadě špatným výběrem smluv k testování, testovacích dat, pracovníky žalobce. Toto bylo způsobeno i snahou žalobce testovat systém i mimo běžnou provozní agendu na situace, které v běžném provozu buď vůbec nenastávají anebo zcela výjimečně a bylo by je tedy možné ošetřit manuálním vstupem.

77. Svědkyně dále uvedla, že výsledky zátěžového testu ze dne 27. 9. 2014 byly vnímány jako překážka pro spuštění systému na konci roku 2014 pro obsluhu běžné pracovní agendy. Tato část výpovědi svědkyně je v rozporu se Zápisem z Řídícího výboru ze dne 8. 10. 2014 se-mailovou komunikací, když obsahem těchto listin je, že se účastníci na Řídícím výboru dne 8. 10. 2014, kde byl vyhodnocován celofiremní test nového informačního systému, dohodli, že žalobce navrhne termín spuštění nového informačního systému. Soud má za to, že toto by si účastníci zcela jistě neujednali, pokud by byl nový informační systém v takovém stavu, jak ho popsala svědkyně ve své výpovědi.

78. Svědkyně také uvedla, že při testování byla žalovaným používána ostrá data dodávaná žalobcem, která se na podněty žalovaného musela neustále opravovat, aby odpovídala definovanému formátu. Z tohoto došel soud k závěru, že testy musely být prováděny opakovaně.

79. Proti té části výpovědi svědkyně, ve které hovořila o vysoké chybovosti informačního systému dodávaného žalovaným, stojí listinný důkaz – Zápis z Řídícího výboru projektu ze dne 14. 5. 2014, ze kterého vyplývá, že na straně žalovaného je k řešení 49 chyb a na straně žalobce je k řešení 127 chyb.

80. Dále svědkyně uvedla, že se neustále instalovaly nové funkcionality nového informačního systému, čímž se budovaný systém stále měnil a musel být retestován jak po jednotlivých modulech tak musely být testovány i ostatní moduly, které měly s měněným modulem nějakou vazbu. Touto částí výpovědi svědkyně potvrdila tvrzení žalovaného, které v průběhu řízení žalovaný uváděl.

81. Svědeckou výpověď celé jméno svědkyně hodnotí soud takto:

82. Svědkyně se vyjadřovala k bodu 3.7.4 na straně 165 znaleckého posudku k jí tvrzené hodnotě testovacích scénářů, které připravil žalovaný. Z listinného důkazu TCs (Test Cases) je prokázáno, že žalovaný ke každé dodávané etapě připravil akceptační testovací scénáře a tyto scénáře předal žalobci. Ten měl možnost scénáře připomínkovat či doplnit, což se nestalo. Testovací scénáře obsahují jednotlivé kroky testu a podmínky, které musí být pro úspěšný test splněny. Volba konkrétních smluv pro testování byla na žalobci za předpokladu, že splnily dohodou žalobce a žalovaného definované vstupní podmínky na testovací data. Z listiny„ log z testování“ vyplývá, že testování podle scénářů probíhalo jednak na straně žalovaného, jednak společně s pracovníky žalobce. Z tohoto listinného důkazu vyplývá, že se společných testů účastnila i svědkyně celé jméno svědkyně, zaměstnankyně žalobce.

83. Pokud svědkyně ve své výpovědi uvedla, že žalobce neměl testovací scénáře a byl z toho zoufalý, pak tato její výpověď je v rozporu z obsahem excelové tabulky, ze které vyplývá, že žalobce prováděl testování společně s žalovaným na žalovaným připravených testovacích scénářích.

84. Ta část výpovědi svědkyně, ve které uvedla, že testování na straně žalovaného nebylo dostatečné, neboť se objevovalo obrovské množství základních chyb systému, je v rozporu s listinnými důkazy a to se Zápisem z Řídícího výboru ze dne 14. 5. 2014, ve kterém je uvedeno, že analýzou akceptačních incidentů, což jsou incidenty vyplývající z provedených akceptačních testů, jejichž výsledky byly žalovanému předány dne 30. 7. 2015, v nástroji Requester, vyplývá, že v řešení bylo ke dni ukončení spolupráce 6 akceptačních chyb kategorie B a 12 akceptačních chyb kategorie C a smluvní akceptační kritéria jsou 7 akceptačních chyb kategorie B a 27 akceptačních chyb kategorie C. Ze Zápisu vyplývá, že žalobce nestíhá reagovat na opravené či vysvětlené incidenty a řešit chyby, které jsou na jeho straně.

85. K části výpovědi svědkyně, že po nové migraci dat se v systému objevovaly jednak nové chyby, ale i chyby, které měly být opraveny a jako příčinu tohoto stavu svědkyně uvedla nefunkčnost nového informačního systému, kterou demonstrovala na příkladu, že systém neuměl zpracovat klienty s novým typem smlouvy tak, jak žalobce očekával, pak k této části výpovědi svědkyně soud uvádí, že nový informační systém nemohl (a žádný systém obecně nemůže) umět zpracovat libovolné typy smluv, pokud nebyly součástí zadání a nebylo dopředu specifikováno, jak se má nový informační systém pro ten který konkrétní typ smlouvy chovat. Pro smlouvy, pro které žalobce nespecifikoval jejich chování a které se měly řídit jinými procesy, než procesy nově definovanými, bylo jedinou možností, jak odhalit možné problém v provedení samotné migrace a následné testování na migrovaných datech.

86. Tu část výpovědi svědkyně, ve které uvedla, že dodavatelem nebyl zpracován protokol z kontroly dat při přebírání migrace, soud vyhodnotil jako nepravdivou. Z listiny Migrační běh č. 12 - VELKÁ a Migrační běh č. 15 - VELKÁ je v sekci„ Výsledek migrace“ uveden protokol o vadách na straně žalobce v dodaných datech.

87. Tu část výpovědi svědkyně, ve které uvedla, že na základě místního šetření a studia dokumentace zjistila, že žalobce si ze zoufalství připravil vlastní testovací scénáře a žalovaný odmítl ohledně těchto scénářů komunikovat, shledal soud nepravdivou. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný ke každé dodávané etapě připravil akceptační testovací scénáře, a tyto scénáře předal žalobci, který měl možnost scénáře připomínkovat či doplnit. Listinou Logo z testování bylo prokázáno, že testování podle těchto scénářů probíhalo jak na straně žalovaného tak společně s pracovníky žalobce a společných testů se účastnili i titul celé jméno svědkyně, paní příjmení, paní příjmení a pan příjmení. To, že si žalobce připravil vlastní testovací scénáře, bylo čistě jeho rozhodnutí. Na Řídícím výboru projektu dne 20. 4. 2015 bylo dohodnuto, že bude probíhat testování podle těchto scénářů žalobce a v případě nejasností budou scénáře aktualizovány. Tato aktivita probíhala pomocí nástroje Requester, který byl na základě dohody účastníků užíván.

88. Rovněž část výpovědi svědkyně, ve které uvedla, že v dodatku č. 1 smlouvy o dílo ze dne datum se účastníci dohodli, že žalovaný není schopen dodat dílo včas, shledal soud nepravdivou. Jak vyplývá z Dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne datum, účastníci se dohodli na rozšíření rozsahu projektu, na změně specifikace díla a v té souvislosti i na změně termínu provedení a dodání díla. Informace o to, že žalovaný není dílo schopen dodat včas, se v Dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo ani v žádném jiném z dalších dodatků nevyskytuje.

89. Část výpovědi svědkyně, kde uvedla, že posuny termínů v dodání migračních dat ze strany žalobce byly vždy projednány na řídících výborech projektu, koresponduje s listinou Zápis ze Řídícího výboru ze dne 14. 5. 2014, ve kterém je uvedeno, že žalobce informuje žalovaného, že posouvá dodání opravených migračních dat ze dne 30. 4. 2014 na 30. 6. 2014. Skutečnost, že žalovaný byl o posunu informován, však neznamená, že posun dodávky dat neměl dopad do celkového harmonogramu projektu či jeho jednotlivých fází, což však svědkyně, která se podílela na zpracování znaleckého posudku, již nezohlednila.

90. Svědkyně dovodila, že žalovaný byl v prodlení s dodávkou díla, neboť akceptační protokoly byly podepsány s datem pozdějším, než jsou termíny dle harmonogramu. V řízení bylo prokázáno, že k posunu termínů docházelo na základě dohody účastníků a v takových případech bylo v podepisovaných akceptačních protokolech uvedeno, že akceptované řešení nebylo dotestováno.

91. K hodnocení Znaleckého posudku číslo ze dne 18. 6. 2021 zpracovaného Znaleckou kanceláří právnická osoba a výslechu zpracovatele znaleckého posudku za znaleckou kancelář titul jméno příjmení soud uvádí:

92. Zástupce znaleckého ústavu ve svém výslechu před soudem dne 1. 11. 2021 uvedl, že pokud mu je předestřeno, že na str. 9 znaleckého posudku je uvedeno, že žalobce dopisem ze dne 14. 9. 2015 vyzval žalovaného k implementaci a předání díla do 31. 10. 2015, což se ale nerealizovalo a žalobce dne 2. 11. 2015 písemně odstoupil od smlouvy o dílo a na straně 16 znaleckého posudku je ve čtyřech položkách uvedeno datum 2. 11. 2015, zástupce znaleckého ústavu uvedl, že se jedná o relevantní záznam, neboť tyto záznamy popisují skutečnost k datu 2. 11. 2015. Tato část výpovědi zástupce znaleckého ústavu koresponduje s listinnými důkazy, ze kterých vyplývá, že účastníci se během roku 2015 soustředily na revizi testovacích scénářů a revizi funkčnosti, která byla nutná pro spuštění nového informačního systému do produkce. Za tímto účelem byly vypracovány a vzájemně účastníky odsouhlaseny akceptační testovací scénáře UAT (user acceptance test) a provedeny testy dle těchto scénářů. O výsledcích UAT informoval žalovaný žalobce v e-mailu ze dne 30. 7. 2015, počet otevřených chyb je uveden v Zápisu z Řídícího výboru ze dne 3. 8. 2015 a v navazující e-mailové komunikaci ze dne 17. 8. 2015 a 30. 8. 2015.

93. Na základě výsledků testů, a to včetně testu z 27. 9. 2014, byly definovány nové změnové požadavky. I z nich vyplývá, že problémy nebyly způsobeny nefunkčností nového informačního systému nýbrž nestandardními historickými daty, kdy žalovaný neměl informace o skutečnosti, že se taková data, nestandardně ručně modifikovaná v původním systému žalobce, mohou dostat do migračních dávek a mají být v novém systému zpracována specifickým způsobem. Z e-mailové komunikace ze dne 30. 9. 2014, 2. 10. 2014 a 3. 10. 2014 vyplývá, že žalovaný ihned vyrozuměl žalobce, že důvodem dílčích nefunkčností v rámci předmětného testu byly chyby v migračních datech, které pro předmětný test dodal žalobce.

94. Pokud žalobce v průběhu řízení tvrdil, že se výhradně spoléhal na zkušenosti žalovaného, k tomu soud uvádí, že žalobce byl v době zadání a realizace nového informačního sytému zkušeným odborníkem v oblasti vývoje software, což potvrdili výše uvedení svědci jak navržení žalobcem tak navržení žalovaným. V průběhu řízení žalobce uvedl, že sám vyvíjel před započetím projektu nového informačního systému a dále i simultánně s tímto projektem další rozličné IT systémy.

95. Prováděná analýza byla základem a podkladem pro následný vývoj nového informačního systému. Vzhledem k neustálým dodatečným požadavkům a změnám ze strany žalobce do již akceptovaných analýz nemohl žalovaný jakýkoliv vývoj dovršit k úplné spokojenosti žalobce.

96. Data pro migraci nebyla žalobcem nikdy připravena tak, aby byla kompletní a bezchybná, a proto nebylo možné testování zcela dokončit.

97. Svědci uvedení v bodu 44, a to jak svědci navržení žalobcem tak svědci navržení žalovaným shodně uvedli, že žalobce připravoval data pro migraci mimo jiné i z důvodu, že žalovaný neměl přístup k původnímu systému žalobce ani k jeho technické dokumentaci.

98. Zápisy z jednotlivých Řídících výborů opakovaně konstatují, že předávaná migrační data obsahují vady. Informace o výskytu vad v novém informačním systému a o osobě, která za tyto vady odpovídá, vyplývají z tzv.„ Malé migrace“, což byla dohodnutá migrace na záměrně malém vzorku migračních dat. Z„ Malé migrace“ vyplývá, že mělo být otestováno celkem 50 dříve nalezených vad nového informačního systému, z nichž 17 vad bylo opraveno, 16 vad zůstalo na straně žalobce, 1 vada zůstala na straně žalovaného a 16 vad nešlo testovat kvůli předchozím chybám. Tato statistika je uvedena i v Zápisu z Řídícího výboru ze dne 3. 8. 2015. Další listinou, ze které jednoznačně vplývá, že žalobce byl informován o chybách v migračních datech, je listina„ Chyby z poslední migrace pohledávek.msg“. Z této listiny vyplývá, že v roce 2013 nebyla v migrační databázi k dispozici řada dat, která byla pro plnění žalovaného nezbytná.

99. Soud dospěl k závěru, že akceptační kritéria byla splněna a žalobce tedy nemohl namítat vady díla jako důvod pro odstoupení do Smlouvy o dílo. Toto je prokázáno excelovou tabulkou„ Vysledky_testu.xlsx“, ze které vyplývá, že žalobce prováděl testování společně s žalovaným na žalovaným připravených testovacích scénářích. Tabulka zachycuje samotný stav UAT testů včetně stavu řešení jednotlivých vad nového informačního systému k datu 2. 11. 2015, shrnuje jednotlivé záznamy v Requestru a uvádí, že v novém informačním sytému bylo ke dni 2. 11. 2015 celkem 12 aktivních chyb (0 závažnosti Kritická, 6 závažnosti Vysoká a 6 závažnosti Běžná). Přitom ve Smlouvě o dílo podle odst. 5.9, i když dílo nebo jeho kterákoli část bude mít vady, bude žalobce povinen uskutečnit akceptaci, pokud tyto vady nebudou přesahovat podmínky akceptačních kritérií (Příloha č. 8 smlouvy o dílo). V Příloze č. 8 byla smluvně sjednána akceptační kritéria mezi účastníky tak, že 0 závažnosti Kritická, 7 závažnosti Vysoká, 27 závažnosti Běžná a neomezeně závažnosti Nízká. Ze printscreeenů výpisů z Requestru k úlohám číslo vyplývá, že výše uvedená data byla žalobci k dispozici v Requestru až do 22. 2. 2016 a ještě dne 5. 2. 2016 se do systému přihlásil za žalobce svědek celé jméno svědka.

100. Žalobci se v řízení nepodařilo prokázat, že žalovaného upozornil na vady, které byly důvodem nenasazení systému do ostrého provozu. Tomuto závěru koresponduje i výslech zástupce znaleckého ústavu právnická osoba příjmení, který uvedl, že na konci roku 2014 podle dostupné dokumentace by připraven plán spuštění nového informačního systému, který zahrnoval i migraci dat do nového informačního systému, to však neproběhlo, ale zástupce znaleckého ústavu nenašel seznam dat, proč to neproběhlo. Dále zástupce znaleckého ústavu v rámci své výpovědi uvedl, že dodatek podepsaný v dubnu 2015 byl standardním dodatkem, a kdyby existovaly vady, které žalobce zjistil a upozornil na ně žalovaného, tak je žalovaný mohl odstranit bez zvýšených nákladů.

101. V řízení bylo prokázáno, že se účastníci dohodli na pokračování projektu nového informačního systému, když tato dohoda je přílohou Zápisu z Řídícího výboru ze dne 22. 6. 2015. V rámci Dohody o pokračování projektu nového informačního systému se připravoval blok změnových požadavků pro dodatek č. 16. Podmínky, za jakých by měly být změnové požadavky realizovány, tedy rozsah, cena a termíny, byly dohodnuty jejich objednáním přes komunikační nástroj Requester. Z dat ve vzájemně užívaném nástroji Requester vyplývá, že některé z dohodnutých změnových požadavků byly realizovány a ze strany žalobce byly akceptovány jako správné a bezchybné, jiné byly provedeny a byly žalobci předloženy k akceptaci. Veškeré změnové požadavky pro„ blok 16“ byly zahrnuty do návrhu dodatku č. 16, který byl zaslán žalobci dne 10. 9. 2015 a byl diskutován formou e-mailové komunikace ze dne 10. 9. 2015.

102. Stav nového informačního systému v okamžiku výzvy žalobce ze dne 14. 9. 2015 zahrnoval kromě Dodatku 13 ke Smlouvě o dílo i části nepodepsaných Dodatků ke Smlouvě o dílo, které však již byly na základě ústní dohody účastníků anebo potvrzení tohoto zadání ze strany žalobce v nástroji Requester plně či částečně realizovány. Výzva žalobce k dodání nového informačního systému ve stavu dle Dodatku číslo ke Smlouvě o dílo je tak v rozporu s ujednanými změnami nového informačního systému v souladu s Dodatky č. 14 až 16 Smlouvy o dílo, které nebyly podepsány z důvodu nesoučinnosti žalobce.

103. V řízení bylo prokázáno, že blok změnových požadavků pro Dodatek č. 14 ke smlouvě o dílo byl uveden v Zápisu ze dne 21. 5. 2015, který byl odsouhlasen oběma účastníky. Návrh Dodatku č. 14 byl žalobci zaslán e-mailem ze dne 10. 9. 2015. Blok změnových požadavků pro Dodatek č. 15 ke smlouvě o dílo byl uveden v Zápisu z Řídícího výboru ze dne 26. 8. 2015, návrh Dodatku č. 15 ke smlouvě o dílo byl žalobci zaslán e-mailem ze dne 10. 9. 2015. Blok změnových požadavků pro Dodatek č. 16 objednal žalobce přes komunikační nástroj Cleverlance Requester. Některé z dohodnutých změnových požadavků byly realizovány a žalobce je akceptoval jako správné a bezchybné, jiné byly provedeny a byly žalobci předloženy k akceptaci, což vyplývá z nástroje Cleverlance Requester, který užívali oba účastníci. Návrh Dodatku č. 16 byl žalobci zaslán e-mailem ze dne 10. 9. 2015. Součástí výše sjednaných změn díla byla i změna časového harmonogramu realizace díla.

104. V řízení se žalobci nepodařilo prokázat, že by v průběhu projektu dodávky nového informačního systému uplatňoval výhrady ke spolupráci s žalovaným, což je prokázáno výslechy svědků, 13-ti Dodatky ke smlouvě o dílo, které byly oběma účastníky podepsány a dalšími třemi Dodatky (č. 14, 15 a 16), které byly vypracovány na základě dohody účastníků, ale nakonec zůstaly nepodepsány.

105. Pokud žalobce argumentoval, že software vykazoval chyby, pak toto je přirozenou vlastností procesu vývoje software, což konstatoval i znalecký ústav ve znaleckém posudku ze dne 18. 6. 2021, když v odpovědi na otázku č. 4 mimo jiné uvedl, že právě z tohoto důvodu jsou definována tzv. akceptační kritéria, kdy určité množství určitého druhu chyb je přípustný a a není to důvodem pro neakceptaci díla.

106. V řízení bylo prokázáno, že hlavním důvodem nesprávné funkcionality nového informačního systému byly chyby dat, které dodával pro jejich migraci do nového informačního systému žalobce – toto je prokázáno Zápisy z Řídícího výboru, například ze dne 13. 7. 2015. Za správnost těchto dat odpovídal výhradně žalobce, když žalovaný neměl možnost jejich řádnost ovlivnit, neboť neměl k originálním datům žalobce přístup.

107. Jak vyplynulo z dokazování, výhrady žalobce k činnosti žalovaného začaly ve chvíli, kdy měl žalobce již jinou alternativu, než nasadit nový informační systém, neboť provedl úpravy stávajícího software, který používal a zřejmě používá dosud. Svědek celé jméno svědka uvedl, že původní informační systém žalobce vylepšil a je možné, že ho žalobce používá dodnes.

108. K nenasazení nového informačního systému do ostrého provozu došlo z důvodu manažerského rozhodnutí na straně žalobce, nikoli z důvodu na straně žalovaného, když jak konstatoval znalecký posudek znaleckého ústavu právnická osoba, byl na konci roku 2014 nový informační systém byl připraven k ostrému nasazení. Neochotu žalobce pokračovat v projektu a nasadit nový informační systém do ostrého provozu, rovněž znalecký posudek konstatuje, a to v odpovědi na otázku č. 3.

109. V řízení bylo prokázáno, že ke dni, kdy žalobce od smlouvy o dílo odstoupil, dílo splňovalo sjednaná akceptační kritéria, tudíž žalobce od Smlouvy o dílo odstoupil neoprávněně.

110. V řízení bylo rovněž prokázáno, a to Znaleckým posudkem číslo ze dne 18. 6. 2021, že hodnota díla provedeného žalovaným dle smlouvy o dílo a jejích dodatků nebyla v rozporu s částkou, kterou žalovanému žalobce uhradil. Ve znaleckém posudku je uvedeno, že přes velké množství uzavřených dodatků ke smlouvě o dílo znalecký ústav považuje cenu za vytvoření nového informačního systému získanou během otevřené veřejné soutěže za cenu, která odpovídala hodnotě díla, tedy částce uhrazené za realizaci díla žalobcem.

111. Z výše uvedených důvodů proto soud shledal nárok žalobce nedůvodným a žalobu zamítl.

112. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalovanému přiznal soud náhradu nákladů řízení ve výši 697 649,70 Kč. Tato částka se sestává z odměny za právní zastoupení žalovaného advokátem ve výši 570 570 Kč za 19,5 úkonů právní služby po 29 260 Kč (§ 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) – příprava a převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 21. 3. 2017, podání učiněné k výzvě soudu ze dne 12. 2. 2020, 11. 11. 2020 a 16. 11. 2021, účast na jednání před soudem dne 23. 1. 2019, dne 24. 5. 2019 – 3 úkony, když jednání trvalo od 8.30 hodin do 12.50 hodin, dne 6. 11. 2019 – 2 úkony, když jednání trvalo od 8.30 hodin do 12.03 hodin, dne 15. 1. 2020 – 3 úkony, když jednání trvalo od 8.00 hodin do 13.00 hodin, dne 12. 2. 2020, dne 15. 7. 2020, dne 1. 11. 2021 – 2 úkony, když jednání trvalo od 8.00 hodin do 10.01 hodin, dne 6. 12. 2021 a dne 15. 12. 2021 – ½ úkon-vyhlášení rozsudku. Dále byla žalovanému přiznána dle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada hotových výdajů ve výši 6 000 Kč za 20 úkonů právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 21. 3. 2017, podání učiněné k výzvě soudu ze dne 12. 2. 2020, 11. 11. 2020 a 16. 11. 2021, účast na jednání před soudem dne 23. 1. 2019, dne 24. 5. 2019 – 3 úkony, když jednání trvalo od 8.30 hodin do 12.50 hodin, dne 6. 11. 2019 – 2 úkony, když jednání trvalo od 8.30 hodin do 12.03 hodin, dne 15. 1. 2020 – 3 úkony, když jednání trvalo od 8.00 hodin do 13.00 hodin, dne 12. 2. 2020, dne 15. 7. 2020, dne 1. 11. 2021 – 2 úkony, když jednání trvalo od 8.00 hodin do 10.01 hodin, dne 6. 12. 2021 a dne 15. 12. 2021). Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. byla žalovanému přiznána náhrada 21% DPH ve výši 121 079,70 Kč.

113. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem, uložil soud žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného.

114. Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za 13 úkonů právní služby. Jedná se o podání žalovaného ze dne 20. 4. 2017, což je vyjádření k žalobě, které mohl žalovaný podat současně s odporem proti platebnímu rozkazu, aniž mu v tom cokoli bránilo. Dále se jedná o podání žalovaného ze dne 22. 2. 2019, 15. 5. 2019, 20. 5. 2019, které žalovaný učinil sám o své vlastní vůli. Podání ze dne 10. 6. 2019 se v soudním spisu nenachází. Dále se jedná o podání žalovaného ze dne 26. 11. 2019, 27. 1. 2020, 26. 5. 2020, 31. 7. 2020, které žalovaný učinil o své vlastní vůli. Rovněž soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za podání ze dne 27. 8. 2020, když toto podání učinil žalovaný po té, co požádal soud o poskytnutí určité lhůty k vyjádření. Dále soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za podání ze dne 17. 12. 2020, 23. 11. 2021 a 6. 12. 2021, které žalovaný učinil o své vlastní vůli, nikoli na výzvu soudu.

115. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu vznikly náklady v souvislosti s proplacením odměny za zpracování znaleckého posudku znaleckému ústavu právnická osoba ve výši 63 404 Kč Tyto náklady, které státu vznikly, uložil soud zaplatit ve věci neúspěšnému žalobci.

116. Lhůtu splatnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro poskytnutí lhůty delší nebo pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení (nebude-li podáno elektronicky).

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.