OSPH07 15 C 139/2021-7

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Kaňákovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, PSČ obec, proti žalované Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO, sídlem adresa žalované, ⟪LB:lb_001⟫ o náhradu škody

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se podanou žalobou dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu škody 279 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 3. 2. 2021 do zaplacení, k rukám jeho právního zástupce a dále náklady řízení k rukám jeho právního zástupce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V žalobě je jako právní zástupce žalobce označen titul jméno příjmení, advokát, sídlem adresa, plná moc k zastupování žalobce však nebyla k žalobě přiložena.

Podáním ze dne datum, které bylo v žalobě označenému právnímu zástupci žalobce doručeno dne 11. 11. 2021, soud vyzval k předložení řádné plné moci k zastupování žalobce v předmětné věci spolu s důkazy, které jsou uvedeny v žalobě, a to ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení.

Do dnešního dne nebyla plná moc k zastupování žalobce soudu předložena.

Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 11. 2001, č.j. číslo jednací, občanský soudní řád neobsahuje ustanovení, ve kterém by vypočítával všechny podmínky řízení. Teorie procesního práva tradičně řadí mezi podmínky řízení (ve smyslu § 22 až 29 o.s.ř.) i oprávnění k zastupování (srov. např. B.J. – D., L. – M., M.: Občanský soudní řád. Komentář. 3.vydání. P.C. 1997, str. 240 nebo W., A. a kolektiv: Občanské právo procesní. 2. vydání. I. nakladatelství. P. 1996, str. 102). Týž názor je konstantně a dlouhodobě sdílen i soudní praxí. Závěr, podle kterého nedostatek procesní plné moci je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit (§ 104 odst. 2 o.s.ř.), formuluje např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. října 1982, 3 Cz 73/82, uveřejněný ve Sborníku IV. Nejvyššího soudu, S., P. 1986, str. 719 – 720 nebo usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Ve druhém z cit. rozhodnutí Nejvyšší soud též vysvětlil, že učinila-li určitá osoba procesněprávní úkon za jiného jako jeho zástupce, neuplatňuje v řízení sama (svým jménem) procesní práva, ale jedná za zastoupeného. Opatřením soudu k odstranění nedostatku průkazu zastoupení je zpravidla výzva tomu, kdo vystupuje jako zmocněnec, popřípadě účastníku, aby ve stanovené lhůtě předložil písemnou plnou moc, nebo aby k udělení plné moci došlo ústně do protokolu; to platí jak v případě, že plná moc nebyla v řízení doložena vůbec, tak v případě, že byla předložena s takovými nedostatky, pro které ji nelze považovat za platnou (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 1996, sp. zn. 2 Cdon 1007/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1997, pod číslem 36).

Skutečnost, že zastoupení není přes odpovídající opatření soudu doloženo, se v případě, že šlo o zastoupení při procesním úkonu, jímž se zahajuje řízení (zde o zastoupení při podání žaloby), může projevit dvojím způsobem. V případě, že podání, jímž se zahajuje řízení, je podepsáno i účastníkem řízení (osobou, jejímž jménem ten, kdo vystupuje jako zmocněnec, v řízení jedná), pohlíží soud nadále na uvedeného účastníka jako na osobu, jež v řízení zastoupena není. Je-li ovšem takové podání podepsáno jen tvrzeným zástupcem účastníka, vede okolnost, že se uvedený nedostatek podmínky řízení nezdařilo odstranit, k zastavení řízení. Je tomu tak – v intencích výše cit. rozhodnutí – proto, že bez průkazu zastoupení nelze připustit, aby údajný zmocněnec vykonával v řízení práva osoby, která (dovedeno do důsledku) ani nemusí vědět, že někdo zneužil jejího jména. Reakcí na opatření (výzvu) soudu směřující k doložení může být i to, že účastník řízení opatří podání, jímž se zahajuje řízení, svým podpisem. Tím sice neprokáže, že je v řízení zastoupen označeným zmocněncem (a proto se na něj bude pohlížet jako na nezastoupeného), avšak zabrání tomu, aby soud řízení zastavil (není-li zde jiných vad, stane se podání projednatelným i bez účasti údajného zmocněnce účastníka).

V projednávané věci chybí na žalobě podpis žalobce, žaloba je podepsána jen tvrzeným zástupcem žalobce, kterému byla soudem zaslána výzva k předložení procesní plné moci k zastupování žalobce v tomto řízení, ale plná moc soudu nebyla doložena. Vzhledem k tomu, že se uvedený nedostatek podmínky řízení nepodařilo odstranit, soud podle § 104 odst. 2 o.s.ř. řízení zastavil.

Vzhledem k tomu, že žádnému z účastníků řízení doposud v řízení náklady řízení nevznikly, a řízení bylo zastaveno, soud v souladu s ustanovením § 146 odst. 1 písm. b) rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.

Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné do 15 ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.