OSPH07 15 C 308/2017-440

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba), IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dříve sídlem adresa, PSČ obec a číslo), právně zastoupeného titul jméno příjmení, advokátem, sídlem adresa, proti žalovanému právnická osoba, IČO, sídlem adresa, právně zastoupenému titul jméno příjmení, advokátem, sídlem adresa, ⟪LB:lb_001⟫ o zaplacení částky 12 000 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z této částky od 16. 6. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplati žalovanému částku 687 582,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Žalobce se domáhal žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 29. 8. 2017 po žalovaném zaplacení 12 000 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že podniká mimo jiné v oblasti dodávek Informačních a softwarových technologií a poskytování souvisejících služeb. Žalobce je v důsledku rozdělení odštěpením části jmění právnická osoba anonymizováno se sídlem adresa svědka, IČO, a sloučení takto odštěpené části jmění s nástupnickou společností právnická osoba tak, jak je uvedeno v projektu rozdělení ze dne 8. 11. 2016, právním nástupcem právnická osoba anonymizováno Žalovaný mimo jiné podniká v oblasti výroby, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. Žalobce a jeho právní předchůdce, právnická osoba anonymizováno na základě Rámcové smlouvy o budoucích subdodávkách při realizaci veřejné zakázky uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne datum dodával žalovanému licence Microsoft pro realizaci jednotlivých veřejných zakázek, tzv. minitendrů, realizovaných v rámci veřejné zakázky s názvem„ Pořizování licencí k produktům Microsoft“, ev.č. veřejné zakázky číslo, pro centrálního zadavatele Česká republika – Ministerstvo vnitra Spolupráce smluvních stran na realizaci minitendrů, které vyhlašuje centrální zadavatel, byla sjednána jako exkluzívní s tím, že žalobce měl v minitendrech vystupovat jako subdodavatel žalovaného. Žalovaný a žalobce sjednali, že v minitendrech bude žalovaný podávat nabídky tak, že subdodavatelem požadovaných licencí Microsoft bude žalobce, a pokud bude taková nabídka žalovaného vybrána jako nejvhodnější, bude dodávku licencí realizovat právě jen žalobce. Tyto podmínky byly sjednány v Rámcové smlouvě. Dne datum žalovaný na základě výsledků minitendru podepsal s ČR – Ministerstvem obrany Prováděcí smlouvu č. číslo. Subdodavatelem žalovaného pro tuto veřejnou zakázku měl dle podmínek uzavřené Rámcové smlouvy být právě žalobce. Celková cena dodávky realizované v tomto minitendru činí 164 330 548,61 Kč bez DPH. Žalovaný však na subdodávku licencí Microsoft pro prováděcí smlouvu č. číslo využil v rozporu s uzavřenou Rámcovou smlouvou jako subdodavatele právnická osoba anonymizováno Na základě porušení Rámcové smlouvy vznikl žalobci nárok na náhradu škody způsobené porušením závazků žalovaného vyplývajících z uzavřené smlouvy, a to konkrétně na náhradu ušlého zisku z obchodu, který žalovaný realizoval s jiným subdodavatelem namísto s žalobcem. Ušlý zisk z realizované veřejné zakázky vypočtený na základě ujednání obsažených v Příloze č. 1 Rámcové smlouvy, při ceně dodávky ve výši 164 330 548,61 Kč bez DPH sjednané v Prováděcí smlouvě č. číslo činí 12 000 000 Kč. Žalobce po té, co se dozvěděl o uzavření prováděcí smlouvy č. číslo na dodávku licencí Microsoft mezi žalovaným a ČR – Ministerstvem obrany vyzval žalovaného k úhradě způsobené škody. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a škodu neuhradil. Výzvu k zaplacení škody žalobce zaslal žalovanému i prostřednictvím svého právního zástupce dne 12. 6. 2017 Ani na tuto výzvu žalovaný nereagoval.

Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne 16. 3. 2018 uvedl, že žalobní nároky neuznává a považuje je za nedůvodné. Uvedl, že žalovaný se dne 28. 11. 2016 dozvěděl o minitendru. Termín pro podání nabídek byl 2. 2. 2016 ve 13.00 hodin. Ve stejnou dobu měl žalovaný informaci, že právnická osoba není schopna takovou subdodávku splnit, protože k tomu neměla příslušné oprávnění ve vztahu ke právnická osoba. Příslušná společnost skupiny Microsoft, konkrétně právnická osoba příjmení jméno příjmení neposkytovala licence na produkty přímo, ale prostřednictvím sítě distributorů. právnická osoba anonymizováno byla v rozhodné době takovým distributorem, nicméně k tomu, aby byla schopna poskytnout subdodávku žalovanému, který by následně mohl licence poskytnout zadavateli, licenční a distribuční podmínky právnická osoba podmínkou vyžadovaly další podmínku, a to konkrétně uzavření ujednání o fakturaci prostřednictvím třetí strany pro zákazníky z veřejného sektoru (dodatel je smlouvě„ název anonymizováno role v řízení příjmení“ nazvaný„ název anonymizována tři slova příjmení anonymizována tři slova anonymizováno; dále jen„ dodatek anonymizováno příjmení příjmení“). Dodatek dodatek anonymizováno příjmení byl nezbytnou podmínkou pro subdodávku předmětných licencí. právnická osoba anonymizováno v rozhodném období, tedy ve 3. a 4. čtvrtletí 2016 neměla se právnická osoba uzavřený Dodatek název anonymizováno příjmení a nemohla proto poskytovat licence na produkty Microsoft v rámci předmětného minitendru. V rozhodném období probíhala transakce, v rámci které se ze závodu žalovaného odčlenila divize, která poskytovala licence na produkty Microsoft a včlenila se do právnická osoba, anonymizováno, která byla následně v daném tendru subdodavatelem. Žalovaný proto velmi intenzivně a pečlivě komunikoval o předmětné transakci se právnická osoba a dalšími relevantními partnery, včetně právnická osoba, a měl i přímo od právnická osoba informaci, že právnická osoba nemá vyjednanou a uzavřenou předmětnou smluvní dokumentaci a není tedy oprávněna licence poskytnout. právnická osoba anonymizováno neměla v rozhodném období uzavřený název anonymizováno příjmení příjmení. Bez tohoto smluvního ujednání nemohla přeprodat licence na produkty Microsoft jinému partnerovi v rámci programu název anonymizována tři slova. právnická osoba anonymizováno tedy nemohl ujít zisk pro nemožnost plnění na její straně. Pokud se týká výše škody, kterou žalobce vyčíslil na 12 000 000 Kč, není srozumitelné, jak žalobce k této výši dospěl. Společná marže žalovaného a jeho subdodavatele právnická osoba, anonymizováno ve vztahu k celé předmětné dodávce činila pouze 1 621 000 Kč bez DPH. Žalobce by tak měl nárok maximálně na 162 100 Kč bez DPH.

Z Úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka číslo, soud zjistil, že předmětem podnikání žalobce je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. V důsledku rozdělení došlo k odštěpení části jmění právnická osoba anonymizováno se sídlem adresa svědka, IČO, a sloučení takto odštěpené části jmění s nástupnickou společností právnická osoba se sídlem adresa žalobkyně, IČO, tak, jak je uvedeno v projektu rozdělení ze dne 8. 11. 2016.

Z Výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka číslo, soud zjistil, že předmětem podnikání žalovaného je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence.

Z listiny Rámcová smlouva o budoucích subdodávkách při realizaci veřejné zakázky (dále jen„ Rámcová smlouva“) soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi právnická osoba číslo anonymizováno, IČO (dále jen„ název“) a žalovaným, smlouva není datována. Podle bodu 3 Rámcové smlouvy, který upravuje předmět smlouvy, se právnická osoba zavazuje, za předpokladu, že nabídka žalovaného bude Centrálním zadavatelem v zadávacím řízení vybrána jako 1. – 5. nejvhodnější a žalovaný uzavře s Centrálním zadavatelem příslušnou rámcovou smlouvu (dále jen„ Rámcová smlouva“), účastnit se ve sjednaném rozsahu jako subdodavatel žalovaného jednotlivých minitendrů, jak jsou definovány v ZD a Rámcové smlouvě, a v případě vítězství žalovaného v takovém minitendru zajišťovat řádné plnění příslušných částí předmětu shora uvedené Veřejné zakázky dle uzavřené Prováděcí smlouvy se Zadavatelem, jak je definována v ZD a Rámcové smlouvě. Žalovaný se zavazuje vyzvat právnická osoba k subdodavatelské účasti v jednotlivých minitendrech, jejichž předmětem budou subdodávky definované touto Smlouvou, a bude-li příslušné plnění úspěšně vysoutěženo, u právnická osoba takové plnění objednat. Na základě zde uvedeného budou shora uvedené strany, v období účinnosti Rámcové smlouvy, uzavírat v písemné formě samostatné smlouvy na realizaci jednotlivých subdodávek, kterými v souladu s touto Smlouvou podrobně upraví svá práva a povinnosti (dále jen„ Realizační smlouvy“) pro jednotlivé Prováděcí smlouvy, které žalovaný se Zadavatelem na základě Rámcové smlouvy uzavře. Obsah Realizační smlouvy musí umožňovat řádné a včasné splnění závazků žalovaného při realizaci Veřejné zakázky dle Rámcové smlouvy a příslušné Prováděcí smlouvy. Rozsah plnění Realizační smlouvy musí být stranami odsouhlasen vždy před podáním nabídky do minitendru. Podle bodu 10 Rámcové smlouvy, který upravuje exkluzivitu, se smluvní strany dohodly, že vztah jejich spolupráce bude v rámci realizace plnění Veřejné zakázky exkluzivní.

Z listiny Rámcová smlouva na pořizování licencí k produktům Microsoft číslo jednací smlouvy objednatele: číslo číslo číslo, soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne datum mezi Českou republikou – Ministerstvem vnitra jako objednatelem na straně jedné a společností právnická osoba, IČO jako dodavatelem 1, společností exe, spoločnosť s ručením obmedzeným, IČO jako dodavatelem 2, žalovaným jako dodavatelem 3, společností právnická osoba právnická osoba jako dodavatelem 4, a společností právnická osoba jako dodavatelem 5 na straně druhé. Podle této smlouvy se dodavatelé zavázali dodávat objednateli a) licenci (právo užití) programových prostředků právnická osoba, které je dle podmínek definovaných právnická osoba možno poskytovat na základě licenčních programů Enterprise, b) licenci (právo užití) programových prostředků právnická osoba, které je dle podmínek definovancých právnická osoba možno poskytovat na základě licenčních programů Select Plus, c) Software Assurance jako produktovou podporu softwarových licencí právnická osoba, které je dle podmínek definovaných právnická osoba možno poskytovat na základě licenčních programů Enterprise a/nebo Select Plus a d) bezplatné sluižby spojené s poskytováním plnění uvedeným pod body a) až c) výše, vymezené v příloze č. 2 této Rámcové smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že konkrétní plnění vymezená v této Rámcové smlouvě budou poskytována objednateli na základě samostatných Prováděcích smluv (dílčích smluv) k této Rámcové smlouvě, uzavřených v souladu s touto Rámcovou smlouvou vždy s jedním konkrétním Dodavatelem. Rámcová smlouva byla uzavřena na dobu určitou, která činí 4 roky nebo do vyčerpání celkové ceny plnění ve výši 4 600 000 000 Kč bez DPH dle toho, která skutečnost nastane dříve. Přílohou č. 1 Rámcové smlouvy je Vzor návrhu na uzavření Prováděcí smlouvy k Rámcové smlouvě na pořizování licencí k produktům Microsoft. Přílohou č. 3 Rámcové smlouvy je Vzor výzvy k podání nabídek do minitendru na základě rámcové smlouvy číslo jednací ze dne datum.

Z Prováděcí smlouvy č. číslo, Prováděcí smlouvy objednatele číslo k Rámcové smlouvě na pořizování licencí k produktům Microsoft ze dne datum (dále jen„ Prováděcí smlouva“), soud zjistil, že tato Prováděcí smlouva byla uzavřena mezi Českou republikou – Ministerstvem obrany jako objednatelem na straně jedné a žalovaným jako dodavatelem na straně druhé. V Prováděcí smlouvě se žalovaný zavázal dodat objednateli plnění specifikované v Příloze č. 1 této Prováděcí smlouvy a objednatel se zavázal zaplatit žalovanému cenu poskytnutého plnění v rozsahu a způsobem stanoveným v Prováděcí smlouvě, zejména v její Příloze č. 1. V čl. II Prováděcí smlouvy byla sjednána cena plnění na 164 330 548,61 Kč bez DPH, tedy 198 839 963,72 Kč včetně DPH. V čl. III Prováděcí smlouvy se žalovaná zavázal dodat plnění objednateli do datum.

Z listiny Smlouva o spolupráci soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný se právnická osoba číslo anonymizováno dne datum. Podle čl. II je účelem smlouvy to, že žalovaný má v úmyslu se zúčastnit zadávacího řízení evidovaného ve Věstníku veřejných zakázek pod číslem zakázky číslo a číslem formuláře číslo, vyhlášeného Ministerstvem vnitra České republiky, IČO, předmětem kterého je výběr dodavatele pro uzavření rámcové smlouvy na realizaci projektu„ Pořizování licencí k produktům Microsoft“. Právní předchůdce žalobce se zavazuje poskytnout plnění určené k realizaci projektu žalovaným a k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude žalovaný oprávněn disponovat v rámci realizace projektu, a to v rozsahu potřebném k plnění vybraných prováděcích smluv. Tato smlouva je uzavírána za účelem stanovení práv a povinností smluvních stran pro případ, že nabídka žalovaného bude zákazníkem v řízení vybrána jako 1. – 5. nejvhodnější a žalovaný uzavře na základě řízení se zákazníkem příslušnou rámcovou smlouvu. Podle čl. III Smlouvy o spolupráci se právní předchůdce žalobce zavázal, že po naplnění podmínky dle odst. 2.3 této smlouvy bude v období následujících 48 měsíců uzavírat na výzvu žalovaného s žalovaným prováděcí smlouvy, kterými smluvní strany podrobně upraví svá práva a povinnosti při realizaci jednotlivých subdodávek v rámci projektu ze strany právního předchůdce žalobce. Dílčí smlouva musí být uzavřena tak, aby umožňovala řádné a včasné splnění závazků žalovaného při realizaci projektu dle hlavní smlouvy a příslušné prováděcí smlouvy.

Z listiny Předžalobní upomínka soud zjistil, že dne 12. 6. 2017 zaslal žalobce žalovanému výzvu k úhradě částky 12 000 000 Kč, když tato částka představuje ušlý zisk žalobce z nerealizované subdodávky licencí Microsoft pro zákazníka ČR – Ministerstvo obrany v důsledku porušení podmínek sjednaných v Rámcové smlouvě o budoucích subdodávkách při realizaci veřejné zakázky ze dne datum ze strany žalovaného.

Z listiny Podací arch soud zjistil, že předžalobní upomínka ze dne 12. 6. 2017 byla žalovanému zaslána doporučeným dopisem ze dne 12. 6. 2017.

Z listiny Smlouva s obchodním partnerem právnická osoba Dodatek o účtování zákazníkům z veřejného sektoru prostřednictvím nezávislých prodejců (název anonymizována tři slova příjmení anonymizována tři slova anonymizováno) soud zjistil, že tento dodatek se uzavírá mezi Společností a pobočkou právnická osoba Smluvní strany si tímto sjednávají změnu Smlouvy a doplňují nový oddíl s názvem Nezávislý prodejce. Microsoft povoluje Společnosti vstoupit do smluvního vztahu s nezávislým prodejcem, kterého vybral státní úřad, subjekt ve vlastnictví státu nebo akademická instituce za účelem přijímání objednávek a plateb od Zákazníka z veřejného sektoru.

Z e-mailové komunikace ze dne 7. 4. 2017, 4. 4. 2017, 21. 12. 2016, 19. 12. 2016, soud zjistil, že obsahem těchto e-mailů není žádné konkrétní porušení či nedostatek součinnosti ze strany žalovaného.

Ze zprávy právnická osoba anonymizováno. ze dne 15. 4. 2021 soud zjistil, jaké byly ceny licencí k produktům Microsoft, za které byly licence dodány právnická osoba anonymizováno.

Ze zprávy společnosti právnická osoba ze dne 13. 10. 2021 soud zjistil, že typizovaný dodatek označovaný jako„ název anonymizováno příjmení“ se uzavírá mezi afilací právnická osoba (pro Evropu jí je právnická osoba příjmení jméno příjmení, dále jen„ název“) a partnerem právnická osoba, který je primárním dodavatelem zákazníka. Účelem dodatku je úprava podmínek smluvní dokumentace (smlouvy název anonymizována dvě slova uzavírané mezi právnická osoba a partnerem), jež má partnerovi umožnit dodání licencí k produktům Microsoft zákazníkovi prostřednictvím poddodavatele. Nejedná se tedy o jednostranné povolení vystavované právnická osoba, ale o dvoustranné ujednání – dodatek ke smlouvě. Ze záznamů právnická osoba vyplývá, že takový dodatek pro předmětnou veřejnou zakázku podepsán nebyl. Dále společnost právnická osoba uvedla, že z interních záznamů vyplývá, že dne 19. 12. 2016 požádala právnická osoba anonymizováno, na níž přešla relevantní část obchodního závodu žalovaného, o vystavení tzv. název příjmení jméno – ceníku Microsoft pro velkoobchodní partnery – pro předmětnou veřejnou zakázku. Na základě tohoto ceníku pak právnická osoba anonymizováno dle informací právnická osoba dodala předmětné licence zákazníkovi Česká republika – Ministerstvo obrany.

Ze zprávy společnosti právnická osoba ze dne 19. 11. 2021 soud zjistil, že právnická osoba začala s právním předchůdcem žalobce právnická osoba číslo anonymizováno jednat o uzavření dodatku název příjmení příjmení v říjnu 2016. Dodatek název příjmení příjmení (v překladu: Fakturace třetí stranou) je nestandardní dodatek právnická osoba, který je uzavírán jen ve výjimečných případech a je podmíněn jednak splněním povinností uvedených v tomto dodatku, jednak složitým interním schvalovacím procesem na straně právnická osoba. Partner Microsoft je na základě dodatku mimo jiné povinen uzavřít s dodavatelem (třetí stranou, která uzavírá smlouvu s koncovým zákazníkem) písemnou smlouvu, kterou budou určité povinnosti přeneseny na tohoto dodavatele (například informační povinnost vůči koncovému zákazníkovi, právo Microsoft provést audit objednávek, povinnost mlčenlivosti, povinnost převést slevu na koncového zákazníka apod.). K uzavření dodatku název příjmení příjmení v předmětné době docházelo u některých dodávek, jejichž předmětem nebylo pouze dodání Microsoft licencí, ale i jiných produktů či služeb, které někteří partneři Microsoft nebyli schopni samostatně dodat. Aby se tito partneři mohli zakázky zúčastnit, Microsoft jim umožnil za splnění některých podmínek dodat licence koncovému zákazníkovi prostřednictvím třetí osoby, která byla oprávněna účtovat cenu za licence koncovému zákazníkovi. Dodatek název příjmení příjmení byl vždy uzavírán jednotlivě pro konkrétní zakázku. Vzhledem k tomu, že fakturace prostřednictvím třetí strany představuje odchylku od obecných pravidel stanovených v distribuční smlouvě mezi právnická osoba a jejím partnerem, právnická osoba posuzuje každý případ jednotlivě. Žádná smluvní ustanovení nezakládají povinnost takový dodatek uzavřít, uzavření dodatku závisí na konkrétních okolnostech případu a komerční dohodě stran. Dodatek název příjmení příjmení nebyl uzavírán standardně, jednalo se o výjimečnou odchylku od standardních smluvních pravidel vyžadující složitý interní schvalovací proces na straně právnická osoba. Microsoft na území České republiky využívá partnerský (nepřímý) distribuční model, tedy prodej licencí prostřednictvím autorizovaných partnerů. Tento model předpokládá primárně tři strany: (i) právnická osoba příjmení jméno příjmení coby vlastníka a poskytovaleele licencí, (ii) autorizovaného partnera Microsoft, který je odpovědný za dodání licencí koncovému zákazníkovi a (iii) koncového zákazníka. Pokud má být do tohoto dvoustupňového obchodního modelu zapojena další osoba, prostřednictvím níž dodá partner příjmení licence koncovému zákazníkovi, je to nestandardní a z hlediska právnická osoba spíše nežádoucí postup. Z tohoto důvodu Microsoft uzavíral s partnery tzv. název příjmení příjmení dodatek jen ve výjimečných případech odůvodněných zvláštními okolnostmi. Společnost Microsoft poskytla předmětné licence právnická osoba anonymizováno a to na základě převodu části obchodního závodu žalovaného, konkrétně části závodu, pod kterou spadala i licenční sekce a oprávnění partnera Microsoft, na právnická osoba anonymizováno V souvislosti s tímto převodem došlo k odpovídajícímu postoupení práv a povinností z distribuční smlouvy uzavřené mezi žalovaným a název příjmení jméno příjmení na právnická osoba anonymizováno Společnost Microsoft byla schopna dodat stejné licence jakémukoliv oprávněnému partnerovi Microsoft, kterého by si zákazník vybral v předmětné veřejné zakázce. Vzhledem k tomu, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána na základě Rámcové smlouvy na pořizování licencí k produktům Microsoft ze dne datum, okruh potenciálních partnerů Microsoft byl omezen stranami této smlouvy.

Z listiny Protokol o otevírání nabídek podaných elektronickými prostředky soud zjistil, že zadavatelem byla Česká republika – Ministerstvo vnitra, jednalo se o veřejnou zakázku s názvem Ministerstvo obrany EA, nabídku ve lhůtě do 2. 12. 2016, 13:00:00 podal i žalovaný a jeho nabídka vyhověla požadavkům dle § 71 odst. 7 a § 72 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

Z listiny, která je výňatkem z hlavní knihy DNS, soud zjistil, že právnická osoba anonymizováno koupila předmětné licence od právnická osoba za cenu 155 748 284,53 Kč a právnická osoba anonymizováno prodala licence žalovanému za cenu 157 369 284,53 Kč.

Z faktury číslo soud zjistil, že tuto fakturu vystavila právnická osoba anonymizováno vůči žalovanému dne datum na částku 190 416 834 Kč s datem splatnosti 26. 1. 2017. Adresou pro dodání bylo Ministerstvo obrany.

Z faktury číslo soud zjistil, že tuto fakturu vystavil žalovaný vůči České republice – Ministerstvu obrany dne datum na částku 190 416 834,49 Kč s DPH, tedy 157 369 284,70 Kč bez DPH s datem splatnosti 26. 1. 2017.

Z dodacího listu licencí Microsoft soud zjistil, že tento dodací list vyhotovil žalovaný dne datum a v dodacím listu je uvedeno, že na základě prováděcí smlouvy objednatel Česká republika – Ministerstvo obrany, číslo smlouvy objednatele číslo, ze dne datum, objednává v rámci licenční smlouvy EA u žalovaného produkty Microsoft specifikované jednotlivě v dodacím listu, když dodacím místem je číslo obec, ulice ulice, obec a číslo – část obce.

Z výslechu svědka celé jméno svědka soud zjistil, že byl zaměstnancem žalobce v pozici obchodníka. Stát jednající Ministerstvem vnitra vypsal výběrové řízení na dodávky licencí pro stát a s vítězi tohoto výběrového řízení byla podepsána rámcová smlouva, mezi jinými i s žalovaným. Žalobce byl subdodavatelem žalovaného, tak se účastníci dohodli ještě před výběrovým řízením a podepsali smlouvu. Ministerstvo obrany vypsalo výběrové řízení na dodávku licencí pro Ministerstvo obrany, žalobce se s žalovaným společně přihlásili do tohoto výběrového řízení a toto výběrové řízení společně vyhráli. Žalovaný žalobci následně tvrdil, že se obrátil na jiného dodavatele odlišného od žalobce, neboť žalobce neměl název příjmení příjmení. Žalovaný se tak v podstatě dopustil podvodu, neboť uzavřel smlouvu, aniž by název příjmení příjmení žalovaný nebo právnická osoba měli.

Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že byl zaměstnancem žalovaného, byl vedoucím obchodní jednotky, která se zbývala prodejem hardwaru. Svědek uvedl, že žalobce nárokuje po žalovaném ušlý zisk, když žalovaný nedodal licence právnická osoba pro koncového uživatele, tedy pro Ministerstvo obrany, právě přes žalobce. Svědek v té době pracoval u žalovaného a v tu dobu probíhal proces přechodu prodeje licencí Microsoft na právnická osoba. Žalobce neobdržel od právnická osoba souhlas k přeprodeji jeho licencí a proto žalovaný nemohl od žalobce, resp. jeho právního předchůdce licence odebrat.

Z výslechu svědka celé jméno svědka soud zjistil, že obchodní případ probíhal na konci roku 2016, žalovaný se stal vítězem výběrového řízení na dodávku licencí. Podpis převodu části žalovaného na právnická osoba anonymizováno se uskutečnil v září 2016, po té nastalo období převodu. Smluvním partnerem pro právního předchůdce žalobce byl stále žalovaný. V prosinci 2016 byla právnická osoba anonymizováno vyzvána právním předchůdcem žalobce, zda je ochotna převzít za tento obchodní případ záruky. právnická osoba před Vánocemi učinila dotaz u žalovaného a právnická osoba, jak je to s obchodním případem. právnická osoba také učinila dotaz u právnická osoba, zda právnická osoba anonymizováno je schopna žalovanému dodat licence. Žalovaný v prosinci 2016 podepsal dokumenty, že se převádí část závodu mezi žalovaným a právnická osoba anonymizováno Microsoft zfinalizoval set dokumentů pro koncového zákazníka tohoto obchodního případu, podepsal objednávku a dodal licence.

Soud nepřipustil provedení důkazu výslechem svědka celé jméno svědka pro nadbytečnost.

Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

Podle § 2913 odst. 2 NOZ povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

Podle § 2951 odst. 1 NOZ škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

Podle § 2952 NOZ hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

Podle § 2900 NOZ vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

Úkolem soudu bylo posoudit, zda u žalovaného jsou dány předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti, tedy zda a jaké právní povinnosti zaviněně porušil ve vztahu k nedodání licencí právním předchůdcem žalobce, čímž byla způsobena právnímu předchůdci žalobce škoda v podobě ušlého zisku, a zda existuje příčinná souvislost s porušením právní povinnosti a vznikem škody.

Žalobce uvádí, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum Rámcovou smlouvu o budoucích subdodávkách při realizaci veřejné zakázky, právní předchůdce žalobce byl dle této Rámcové smlouvy exkluzívním subdodavatelem žalovaného při dodávkách licencí Microsoft pro Českou republiku – Ministerstvo vnitra (Veřejná zakázka„ Pořizování licencí k produktům Microsoft“, číslo zakázky číslo, číslo formuláře číslo, zadavatel Česká republika – Ministerstvo vnitra), dále namítá, že v jednom minitendru v rámci předmětné veřejné zakázky dodal žalovaný zadavateli licence Microsoft s využitím jiného subdodavatele, než právního předchůdce žalobce (šlo o minitendr s následným uzavřením dílčí Prováděcí smlouvy č. číslo číslo na poskytnutí licencí Microsoft za cenu 164 330 548,61 Kč bez DPH) a dále žalobce namítá, že žalovaný tímto jednáním porušil závazek exkluzivity podle Rámcové smlouvy a domáhá se náhrady ušlého zisku ve výši 12 000 000 Kč.

Žalovaný k nároku žalobce uvedl, že žalovaný se žalobcem řešil možnou spolupráci v tomto minitendru. Žalobce však nebyl schopen dodat licence, když neměl u právnická osoba zajištěn dodatek„ název příjmení příjmení“. Žalovaný proto neměl jinou možnost, než účastnit se tendru a dodat licence s využitím jiného subdodavatele. Žalobce nedokládá výši škody ani příčinnou souvislost. Nárok žalobce je excesívní, když reálný zisk na minitendru byl 1,6 milionu Kč.

Žalobce se domáhá nároku na náhradu škody. Je proto povinen prokazovat, že došlo ze strany žalovaného k porušení smluvní povinnosti, že žalobci vznikla škoda a v jaké výši, že je zde příčinná souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vzniklou škodou a dále je žalobce povinen prokazovat předvídatelnost škody.

„ Předpokladem vzniku povinnosti nahradit škodu je: (i) porušení smluvní povinnosti škůdcem, (ii) vznik škody, (iii) příčinná souvislost mezi nimi, (iv) předvídatelnost škody, (v ) neexistence liberačního důvodu. Důkazní břemeno ve vztahu k naplnění prvních čtyř předpokladů, včetně rozsahu vzniklé škody, má poškozený.“ Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 3032.

Žalobce neprokázal porušení smluvních povinností ze strany žalovaného.

Mezi účastníky je nesporné, že právní předchůdce žalobce a žalovaný subdodavatelsky spolupracovali na dodávkách licencí Microsoft pro Ministerstvo vnitra České republiky. Žalobce svůj nárok opírá o bod 3 a 10 Rámcové smlouvy a o bod C přílohy 1 Rámcové smlouvy. Podrobné podmínky subdodavatelské spolupráce však v řízení nebyly prokázány.

Rámcová smlouva nestanoví žalovanému povinnost objednat licence u právního předchůdce žalobce. Bod 3 Rámcové smlouvy, na který žalobce odkazuje, stanoví, že před účastí v minitendru právní předchůdce žalobce a žalovaný spolu uzavřou realizační smlouvu, která bude detailně popisovat podmínky spolupráce. To také znamená, že pokud se smluvní strany na podmínkách spolupráce v konkrétním minitendru nedomluví, je jejich společná účast na minitendru vyloučena, což nebrání tomu, aby se smluvní strany účastnily tendru každá zvlášť.

V řízení nebylo prokázáno, že se subdodavatelská spolupráce mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným řídí právě Rámcovou smlouvou, kterou předložil žalobce. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o spolupráci, když se jedná o smlouvu o subdodavatelské spolupráci ve vztahu ke stejné veřejné zakázce„ Pořizování licencí k produktům Microsoft“ evidované pod číslem zakázky číslo a číslem formuláře číslo Smlouva o spolupráci nezakotvuje exkluzivitu ani povinnost žalovaného objednat licence u právního předchůdce žalobce. Soud má za to, že Rámcová smlouva a Smlouva o spolupráci stojí vedle sebe a v rozsahu, ve kterém si odporují, jsou neplatné (neurčité). To plyne i ze zásady výkladu contra proferentem. Smlouvu navrhl právní předchůdce žalobce a proto jakékoli výkladové nejasnosti musejí být řešeny v jeho neprospěch, což vyplývá z ustanovení § 557 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

V řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce byl schopen dodat licence.

K námitce žalobce, že žalovaný porušil Rámcovou smlouvu v bodu 3 tím, že právního předchůdce žalobce neinformoval o tendru a nevyzval ho k účasti na něm, soud uvádí, že sám žalobce v průběhu řízení uvedl, že právní předchůdce žalobce o minitendru věděl a strany o plnění jednaly. V podání ze dne 15. 5. 2019 žalobce uvedl, že jednal s žalovaným o realizaci subdodávky pro minitendr. Svědek příjmení ve své výpovědi uvedl, že o tendru se vědělo a pracovalo se na něm několik měsíců předem.

K námitce žalobce, že žalovaný porušil Rámcovou smlouvu tím, že licence dodal s využitím jiného subdodavatele než právního předchůdce žalobce, soud uvádí, že žalobce sám přiznal, že jeho právní předchůdce nebyl schopen licence dodat, protože neměl uzavřenu kompletní distributorskou smluvní dokumentaci se skupinou Microsoft, konkrétně neměl uzavřen dodatek název příjmení příjmení.

K námitce žalobce, že právní předchůdce žalobce dodatek název příjmení příjmení neměl z důvodu, že mu žalovaný neposkytl součinnost, soud uvádí, že žalobce neprokázal, jaká jsou pravidla a podmínky pro získání tohoto dodatku, v čem měla spočívat součinnost žalovaného a proč pro získání dodatku byla součinnost žalovaného nezbytná.

V řízení bylo prokázáno, že neschopnost plnění byla na straně právního předchůdce žalobce. Jak vyplývá ze svědecké výpovědi celé jméno svědka, tento svědek uvedl, že Microsoft v rámci Evropské unie neumožňuje přeprodej vlastních licencí třetími osobami, pokud k tomu sám nedá souhlas. Tím souhlasem je dodatek název příjmení příjmení.

V řízení nebylo prokázáno, že by se strany dohodly na subdodavatelské spolupráci v minitendru.

Podle bodu 3 Rámcové smlouvy právní předchůdce žalobce a žalovaný měli ještě před podáním nabídky v minitendru uzavřít realizační smlouvu, která bude definovat podmínky plnění, a která bude umožňovat řádné a včasné splnění závazků žalovaného v rámci minitendru. Obdobnou povinnost stanoví Smlouva o spolupráci v čl. III. 3.1. V řízení nebylo prokázáno, že by realizační smlouva byla uzavřena, toto vyplývá i ze svědecké výpovědi celé jméno svědka, který uvedl, že netuší, zda před podáním nabídky v minitendru byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce sjednána realizační smlouva. Stejně tak svědek příjmení uvedl, že nemá vědomost o uzavření realizační smlouvy k danému případu. Dále tento svědek uvedl, že nabídku v minitendru podával žalovaný sám, bez zapojení právního předchůdce žalobce a právní předchůdce žalobce k tomu ani neposkytl žádné poklady. Rovněž svědek celé jméno svědka ve své výpovědi uvedl, že se není vědom, že by realizační smlouva byla uzavřena.

Uzavření realizační smlouvy je podmínkou subdodavatelské spolupráce v příslušném minitendru, což vyplývá z bodu 3 Rámcové smlouvy a bodu II. 3.1 Smlouvy o spolupráci. Pokud realizační smlouva nebyla uzavřena a strany se na subdodavatelské spolupráci nedohodly, nemůže žalobce namítat, že žalovaný dodal licence bez zapojení právního předchůdce žalobce.

Soud dospěl k závěru, že žalovaný dohodu o exkluzivitě vyplývající Rámcové smlouvy neporušil. Licence dodal s využitím jiného dodavatele pouze z toho důvodu, že právní předchůdce žalobce nebyl schopen plnit, protože neměl Dodatek název příjmení příjmení. Žalovaný mohl v daném případě poskytnout licence buď napřímo nebo prostřednictvím subdodavatele, tedy třetí osoby. V případě poskytnutí licencí prostřednictvím subdodavatele, tedy třetí osoby, byl dodavatelský řetězec při poskytnutí licencí Microsoft od poskytovatele licence, což je název příjmení jméno příjmení, přes distributora, což je právnická osoba právnická osoba (právní předchůdce žalobce), resp. právnická osoba anonymizováno, dále k nezávislému prodejci, což je žalovaný, k zákazníkovi ve veřejném sektoru, což je zadavatel, zde ČR – Ministerstvo vnitra. K tomu, aby bylo možné poskytnout licence Microsoft v rámci tohoto distribučního modelu, tedy prostřednictvím subdodavatele, tj. třetí osoby, bylo nutné, aby subdodavatel měl pro danou subdodávku schválený dodatek název příjmení příjmení. Dodatek název anonymizováno příjmení uzavírá distributor, což je právní předchůdce žalobce s příslušnou společností ze skupiny Microsoft, což je název příjmení jméno příjmení, a to za účelem, aby distributor mohl poskytovat licence Microsoft prostřednictvím třetích osob zákazníkům ve veřejném sektoru. Bez dodatku licence takto poskytnout nelze. Dodatek název příjmení příjmení se uzavírá na střednědobé období a uvádí se v něm vždy konkrétní nezávislý prodejce, což je v daném případě žalovaný a konkrétní zákazník ve veřejném sektoru, což je v daném případě ČR – Ministerstvo vnitra, pro které se daný dodatek schvaluje. Toto vyplývá z přílohy A dodatku. Takový dodatek pak pokrývá všechny dodávky pro daného nezávislého prodejce a pro daného zákazníka ve veřejném sektoru až do vypovězení či ukončení dodatku či příslušné distribuční smlouvy, tedy smlouvy název anonymizováno role v řízení příjmení mezi distributorem a společností ze skupiny Microsoft. Dodatek se standardně neuzavírá zvlášť na jednotlivé dodávky. O tom svědčí i jeho obsah, kde je absence jakýchkoli ujednání o jakýchkoli dodávkách. Ani z časového hlediska by nebylo možné uzavřít dodatek na danou konkrétní dodávku, když lhůta na poskytnutí nabídky byla 4 pracovní dny, když výzva k podání nabídky byla zveřejněna dne 28. 11. 2016 v 10.39 hodin a lhůta k podání nabídky byla stanovena do 2. 12. 2016 ve 13.00 hodin. Tato lhůta stěží postačovala na přípravu samotné nabídky a zcela jistě by nestačila na vyjednání a podpis dodatku se zahraniční entitou Microsoft.

Když žalovaný zjistil, že právní předchůdce žalobce není schopen subdodávku zajistit, musel žalovaný hledat jiné možnosti dodávky licencí a licence dodal prostřednictvím právnická osoba anonymizováno. Žalovaný v té době převáděl na právnická osoba anonymizováno. tu část svého závodu, která řešila poskytování licencí Microsoft (tzv.„ divize Microsoft“ žalovaného). Nešlo o model„ název příjmení příjmení“, ale o jiný, výjimečný způsob dodávky licencí, individuálně schválený skupinou Microsoft.

V řízení nebylo prokázáno, jaké byly podmínky pro získání dodatku název příjmení příjmení žalobce, resp. jeho právním předchůdcem a zda tyto podmínky právní předchůdce žalobce splnil. Zároveň nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce neměl dodatek název anonymizováno příjmení z důvodů na straně žalovaného.

V řízení bylo prokázáno, že žalovaný bez svého zavinění nemohl objednat licence u právního předchůdce žalobce. Po té, co žalovaný uspěl v tendru, právnická osoba zpřístupnila k nákupu konkrétní licence, které byly předmětem tendru. Prodávaly se konkrétní licence, tedy nešlo o druhově ale o individuálně určené zboží/práva. Tyto licence nebylo možné nakoupit plošně nebo opakovaně. Po té, co byly tyto licence zpřístupněny k prodeji pro distributory, do věci vstoupila právnická osoba anonymizováno., a tyto licence od právnická osoba odkoupila, to vše bez ingerence ze strany žalovaného. V situaci, kdy licence byly k dispozici a jak právní předchůdce žalobce tak právnická osoba je mohli od právnická osoba odkoupit (bez ingerence žalovaného), jako první tak učinila právnická osoba anonymizováno. Jelikož šlo o individuálně určené zboží, tak v situaci, kdy licence vlastnila právnická osoba anonymizováno., právní předchůdce žalobce nemohl tyto licence již odkoupit od právnická osoba a ani od právnická osoba a.s. Přeprodej mezi distributory byl zakázán. Ani žalovaný pak neměl jinou možnost, než tyto licence formálně dodat zadavateli tendru s využitím právnická osoba anonymizováno. a s vědomím a souhlasem právnická osoba. Tento výsledek nebyl způsoben jednáním žalovaného, ale jednáním právnická osoba anonymizováno. a nebylo prokázáno, že by se na něm žalovaný podílel.

Žalovaný dohodu o exkluzivitě neporušil a licence dodal bez využití právního předchůdce žalobce pouze z toho důvodu, že právní předchůdce žalobce nebyl schopen plnit subdodávku, když neměl dodatek název příjmení příjmení. Právní předchůdce žalobce musel tento dodatek mít, neboť byl nezbytnou podmínkou plnění dle Rámcové smlouvy, a to již od začátku účinnosti této smlouvy a bez tohoto dodatku nemohl plnit.

V řízení nebylo prokázáno porušení povinnosti žalovaným. Žalobce nejprve namítal, že žalovaný smlouvu porušil tím, že žalobce neinformoval o minitendru a žalobce se jej z tohoto důvodu nemohl zúčastnit. Následně žalobce tvrdil, že se žalovaný dopustil porušení povinností tím, že neposkytl žalobci součinnost k získání dodatku název anonymizováno příjmení, který je nezbytný pro realizaci subdodávky. Žalobce však nespecifikoval a nedoložil, jakou součinnost měl žalovaný poskytnout, že by žalovaný měl povinnost tuto součinnost poskytovat ani že součinnost žalovaného byla nezbytná pro získání dodatku.

Pokud žalobce odkazoval na e-mailovou komunikaci se právnická osoba ze dne 7. 4. 2017, 4. 4. 2017, 21. 12. 2016, 19. 12. 2016, pak v obsahu této e-mailové komunikace není uvedeno žádné porušení povinností ze strany žalovaného či nedostatek součinnosti žalovaného.

V řízení nebyla prokázána příčinná souvislost mezi údajným porušením smluvních povinností žalovaného a údajným vznikem škody na straně žalobce.

K tvrzení žalobce, že porušení smluvní povinnosti žalovaného mělo spočívat v tom, že žalovaný nevyzval právního předchůdce žalobce k subdodávkám a právní předchůdce žalobce se z tohoto důvodu tendru nemohl zúčastnit, soud uvádí, že žalobce v průběhu řízení uvedl, že o minitendru věděl a o předmětných dodávkách s žalovaným jednal. Žalovaný tak neporušil závazek jednat s žalobcem o spolupráci v minitendru. Účastníci o spolupráci jednali již dlouho před vyhlášením minitendru, jelikož bylo na trhu obecně známo, že licence budou expirovat a Ministerstvo vnitra ČR bude zadávat nové licence. V rámci těchto jednání se ukázalo, že právní předchůdce žalobce nebude schopen plnit a žalovaný se proto rozhodl minitendru zúčastnit sám, bez právního předchůdce žalobce. Nedostatek výzvy k plnění tedy nemohl vést ke vzniku škody.

K tvrzení žalobce, že žalovaný měl smlouvu porušit tím, že neposkytl právnímu předchůdci žalobce součinnost k získání dodatku„ název příjmení příjmení“, soud uvádí, že žalobce v řízení netvrdil a ani neprokázal, v čem měl žalovaný poskytnout součinnost a proč právě neposkytnutí součinnosti žalovaného mělo vést k tomu, že žalobce dodatek nezískal.

V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaný o spolupráci na předmětném minitendru jednali již dlouho před vyhlášením minitendru, když na trhu bylo obecně známo, že licence budou expirovat a Ministerstvo vnitra bude zadávat nové licence. Právní předchůdce žalobce začal u právnická osoba řešit zajištění smluvní dokumentace, zejména chybějícího dodatku název příjmení příjmení, již v září, resp. v říjnu, což potvrdila právnická osoba ve svém vyjádření ze dne 19. 11. 2021. I tento termín zahájení jednání byl termínem, kdy již bylo pozdě, což potvrdil svědek titul jméno příjmení ve své výpovědi dne 2. 3. 2022, když uvedl, že právnická osoba žádá o název příjmení příjmení s tří až pětiměsíčním předstihem, loni měl svědek dokonce případ, kdy to trvalo 9 měsíců. Tím je vyvráceno tvrzení žalobce, že právní předchůdce žalobce začal řešit smluvní dokumentaci k tendru, zejména chybějící dodatek název příjmení příjmení, ve druhé polovině prosince 2016 a potom výlučně pro nedostatečnou součinnost žalovaného uvedený dodatek nezískal. Naopak bylo v řízení prokázáno, že získání dodatku název příjmení příjmení řešil právní předchůdce žalobce již nejméně dva měsíce předem a i tento časový rámec byl podle svědka celé jméno svědka pozdě a dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce nebyl schopen dodatek název příjmení příjmení získat, když právnická osoba ho v Evropě standardně nepovolovala. Toto bylo potvrzeno právnická osoba v jejím vyjádření ze dne 19. 11. 2021 i výslechem svědka celé jméno svědka. Není známo, proč dodatek anonymizováno příjmení příjmení právnická osoba právnímu předchůdci žalobce neposkytla. Z těchto důvodů se žalovaný tendru účastnil sám. Pro tendr nebyla ani uzavřena realizační smlouva mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Toto shodně potvrdili vyslechnutí svědci. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce k tendru žalovanému žádné doklady neposkytl, toto je prokázáno výslechem svědka celé jméno svědka.

Žalovaný v tendru uspěl a měl záměr licence dodat sám. právnická osoba použil s výslovným souhlasem společosti právnická osoba Nešlo o schválení ve formě dodatku název příjmení příjmení, ale o speciální výjimku, což je prokázáno vyjádřením společnosti právnická osoba ze dne 19. 11. 2021 a výpovědí svědka celé jméno svědka, který uvedl, že právnická osoba poskytla předmětné licence právnická osoba anonymizováno., a to na základě převodu části obchodního závodu žalovaného (konkrétně části závodu, pod kterou spadala i licenční sekce a oprávnění partnera Microsoft) na právnická osoba anonymizováno. V souvislosti s tímto převodem došlo k odpovídajícímu postoupení práv a povinností z distribuční soustavy uzavřené mezi žalovaným a název příjmení jméno příjmení na právnická osoba anonymizováno.

Právní předchůdce žalobce nebyl schopen dodatek název příjmení příjmení získat, když právnická osoba jej v Evropě standardně nepovolovala, což ve své svědecké výpovědi potvrdil i celé jméno svědka. Žalovaný se proto tendru zúčastnil sám a uspěl v něm. Sám žalobce potvrdil, že právní předchůdce žalobce neměl dodatek název příjmení příjmení a bez něj nebyl schopen licence dodat. Bylo prokázáno, že dodatek název příjmení příjmení se uděloval pouze výjimečně a při splnění stanovených podmínek a vyjednával se několik měsíců. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce dodatek nezískal pouze pro nedostatek součinnosti žalovaného. Žalovaný tedy nenese odpovědnost za to, že právní předchůdce žalobce v daném tendru nebyl využit jako subdodavatel žalovaného.

K doložení nároku na náhradu škody by žalobce musel prokázat, že nebýt porušení smluvních povinností žalvoaným, tak by s pravděpodobností blížící se podle běžného uvažování jistotě realizoval zisk, který mu jinak ušel. Žalobce tedy musel prokázat, že nebýt údajného porušení smluvních povinností žalovaného, žalobce by v daném případě předložil nejvýhodnější nabídku a vyhrál předmětný minitendr.

Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 2408/2010 ze dne 30. listopadu 2011„ dovozuje-li (dovolatelka), že pokud by žalovaný neporušil v rámci výběrového řízení zákon o veřejných zakázkách, pak by smlouvy s žalobkyní nutně uzavřel, je tento její závěr zcela subjektivní a spekulativní. Příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, která škodu způsobila a bez níž by škodlivý následek nenastal. Nelze ničeho vytknout odvolacímu soudu, pokud uzavřel (ze skutkových zjištění, jimiž je dovolací soud vázán), že nelze dovodit, že i v případě postupu žalovaného souladným se zákonem č. 40/2004 Sb., by žalovaný se žalobkyní rámcové smlouvy na dodávku komplexních lesnických činností uzavřel“.

V návaznosti na výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nestačí prokazovat výši skutečné marže na dané transakci, ale musí být prokázáno, že nebýt údajného porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, tak by s pravděpodobností blížící se jistotě žalobce, resp. jeho právní předchůdce, realizoval zisk v uplatněné výši. Žalobce v tomto směru neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně příčinné souvislosti.

Pokud žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce byl v pozici subdodavatele a pokud žalovaný v minitendru uspěl, nemohl být právní předchůdce žalobce nikdy v situaci, že by v minitendru neuspěl, soud se s tímto tvrzením žalobce neztotožňuje. To, že žalovaný uspěl s nabídkou, kterou realizoval přes jiného subdodavatele, neznamená, že by automaticky i právní předchůdce žalobce zpracoval, interně schválil a předložil s žalovaným vítěznou nabídku ve stejném tendru. Příčinná souvislost není dána automaticky a musí být v řízení prokázána. Žalobce nikdy v řízení netvrdil, že by se minitendru účastnil právní předchůdce žalobce spolu s žalovaným. Soud neuvěřil té části výpovědi svědka celé jméno svědka, ve které uvedl, že pro minitendr za právního předchůdce žalobce připravoval podklady a posílal je žalovanému. Ve skutečnosti se žalovaný z objektivních důvodů minitendru účastnil sám. Tvrzení svědka celé jméno svědka, že žalovanému v souvislosti s minitendrem posílal podklady, není podpořeno dalšími důkazy, například kopií e-mailové či jiné komunikace mezi svědkem a žalovaným. Pro daný případ nebyla uzavřena realizační smlouva, což dokládá, že právní předchůdce žalobce a žalovaný na minitendru nespolupracovali.

Žalobce neprokázal výši ušlého zisku.

Pokud žalobce tvrdí, že mu ušel zisk ve výši 12 000 000 Kč, musel by prokázat, za jakých podmínek by byl schopen dodat předmětné licence a jaký zisk by s uvedenou mírou pravděpodobnosti při tom realizoval. Žalobce uvedl, že ušlý zisk činí 12 000 000 Kč na základě ujednání v příloze č. 1 Rámcové smlouvy. V dalším podání žalobce uvedl, že tato částka má odpovídat 85% z předpokládané marže z celkové hodnoty minitendru, když standardní marže právnická osoba je údajně 8,6% a hodnota minitendru je 164 330 548,61 Kč. Soud se neztotožňuje s tvrzením žalobce, že mu náleželo 85% z celkové marže podle bodu C.3.B přílohy 1 Rámcové smlouvy. Podle tohoto bodu strany sjednaly rozdělení marže 85% ve prospěch právního předchůdce žalobce a 15% pro žalovaného z„ realizovaných prováděcích smluv v režii právnická osoba“). V řízení nebylo prokázáno, že by předmětná veřejná zakázka měla být„ v režii právnická osoba“, tedy právního předchůdce žalobce. Žalobce vycházel z odhadů výše provize, když ve svém podání ze dne 15. 5. 2019 uvedl, že právnická osoba obvykle pro veřejnou zakázku a pro předcházející minitendry realizované právním předchůdcem žalobce a žalovaným podle podmínek Rámcové smlouvy prodávala licence k produktům Microsoft za cenu o 8,6% nižší, než byla konečná cena sjednaná se zákazníkem. Z dopisu společnosti právnická osoba ze dne 15. 4. 2021 nevyplývá, že jde o licence v předmětném minitendru, když tento minitendr není v dopisu nijak označen. Žalobce v řízení nedoložil, a tedy neprokázal, že standardní marže právnická osoba je 8,6%. V řízení bylo prokázáno, že skutečná výše marže na daném obchodním případě byla cca 1,6 milionu Kč bez DPH, nikoli cca 14 000 000 Kč bez DPH jak tvrdí žalobce.

Žalobce řádně nevyčíslil škodu, která mu měla vzniknout porušením povinnosti žalovaného. Žalobce se opírá pouze o„ obvyklou marži“ právnická osoba ve výši 8,6%. Žalovaný v řízení prokázal, že reálná výše marže činila pouze zlomek této částky. Výši zisku 1,6 milionu Kč výslovně potvrdil ve své výpovědi dne 11. 8. 2021 svědek příjmení. Výše zisku 1,6 milionu Kč byla v řízení prokázána. Společnost DNS potvrdila, že koupila předmětné licence od právnická osoba za cenu 155 748 284,53 Kč. Společnost DNS prodala licence žalovanému za cenu 157 369 284,53 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami činí 1 621 000 Kč. Tato skutečnost je prokázána výpisem z hlavní knihy, kterou žalovanému poskytla právnická osoba a fakturou právnická osoba číslo ze dne datum. Žalovaný následně prodal předmětné licence České republice – Ministerstvu obrany za stejnou částku, za jakou ji koupil, tedy za 157 369 284,53 Kč. Toto je prokázáno fakturou žalovaného číslo ze dne datum. Rozdíl mezi částkami je 0 Kč. Celkový zisk na uvedené transakci je 1 621 000 Kč, tento zisk nerealizoval žalovaný, nýbrž právnická osoba.

Žalobce nedoložil způsob rozdělení marže

Žalobce uvedl, že strany v Příloze č. 1 v bodu C Rámcové smlouvy si sjednaly, že celková marže na daném minitendru se bude mezi strany dělit odpovídajícím procentem. Žalobce se pro daný případ domáhá podílu na marži 85%, což má odpovídat případům z realizovaných prováděcích smluv v režii právního předchůdce žalobce. Žalobce v řízení neprokázal, že by minitendr byl realizovanou prováděcí smlouvou v režii právního předchůdce žalobce. Rovněž svědek celé jméno svědka nekonkretizoval, které smlouvy byly v režii právního předchůdce žalobce. Smlouva o spolupráci neobsahuje žádné ujednání o dělení marže.

Žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi údajným porušením povinnosti na straně žalovaného a vznikem škody, která tím žalobci vznikla. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný porušil své povinnosti. Dále nebylo prokázáno, že nebýt údajného porušení, tak by s pravděpodobností blížící se jistotě realizoval uplatňovaný ušlý zisk včetně toho, že by s takto vysokou pravděpodobností také uspěl v daném minitendru.

Žalobci nemohl ujíst zisk pro nemožnost plnění na jeho straně. Není totiž naplněn a podmínka příčinné souvislosti mezi údajným porušením povinností žalovaného a údajným vznikem škody. Tvrzená škoda by vznikla, i pokud by k porušení nedošlo, protože žalobce nebyl schopen plnit.

V řízení nebylo prokázáno porušení právní povinnosti na straně žalovaného. Žalobce nejdříve namítal absenci výzvy k plnění, následně namítal neposkytnutí součinnosti, aniž by toto tvrzení nějak konkretizoval a prokázal.

V řízení nebyla prokázána ani další podmínka pro uplatnění nároku na náhradu škody, tedy že škodu ve výši uplatňované žalobcem bylo možno předvídat. Jde o nezbytnou podmínku takového nároku. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, který nedisponoval dodatkem název příjmení příjmení, nemohl licence právnická osoba dodat, tedy licence musel dodat jiný subjekt odlišný právního předchůdce žalobce, který souhlas k dodání licencí od právnická osoba měl. Pokud by žalobce, resp. jeho právní předchůdce, zachoval obvyklé obezřetné jednání a včas zahájil se právnická osoba jednání o dodatku název příjmení příjmení v souvislosti s připravovaným tendrem, o čemž právní předchůdce žalobce vzhledem ke svému předmětu činnosti musel mít zcela jistě povědomost, nemuselo ke škodě v podobě ušlého zisku žalobce, resp. jeho právního předchůdce dojít. Bylo to právě porušení smluvních povinností právního předchůdce žalobce, které zapříčinilo, že licence právnická osoba musel v rámci příslušného tendru dodat jiný subjekt, než právní předchůdce žalobce a toto porušení je v příčinné souvislosti se vzniklou škodou, která právnímu předchůdci žalobce, resp. žalobci měla vzniknout v podobě ušlého zisku.

Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu žalobci žalovaným dle NOZ. Žalovaný se nedopustil porušení smluvních povinností a není zde dána příčinná souvislost mezi údajným porušením smluvních povinností žalovaným a vznikem škody žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci. Žalobcem uplatňovaný nárok je nedůvodný, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem I. výroku rozsudku.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 687 582,50 Kč. Tato částka se sestává z odměny za právní zastoupení žalovaného advokátem ve výši 564 650 Kč za 11, 5 úkonů právní služby po 49 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného ze dne 16. 3. 2018 k žalobě, účast na jednání před soudem dne 15. 4. 2019, vyjádření žalovaného ze dne 13. 6. 2019 k doplnění žaloby, vyjádření žalovaného ze dne 20. 6. 2019 k výzvě soudu, účast na jednání před soudem dne 6. 12. 2019, účast na jednání před soudem dne 18. 6. 2021, vyjádření žalovaného ze dne 10. 8. 2021 k výzvě soudu, účast na jednání před soudem dne 11. 8. 2021, účast na jednání před soudem dne 2. 3. 2022, účast na jednání před soudem dne 28. 3. 2022, účast na vyhlášení rozsudku dne 6. 4. 2022 – ½ úkon), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 600 Kč za 12 úkonů právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného ze dne 16. 3. 2018 k žalobě, účast na jednání před soudem dne 15. 4. 2019, vyjádření žalovaného ze dne 13. 6. 2019 k doplnění žaloby, vyjádření žalovaného ze dne 20. 6. 2019 k výzvě soudu, účast na jednání před soudem dne 6. 12. 2019, účast na jednání před soudem dne 18. 6. 2021, vyjádření žalovaného ze dne 10. 8. 2021 k výzvě soudu, účast na jednání před soudem dne 11. 8. 2021, účast na jednání před soudem dne 2. 3. 2022, účast na jednání před soudem dne 28. 3. 2022, účast na vyhlášení rozsudku dne 6. 4. 2022) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH ve výši 119 332,50 Kč.

Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za tyto úkony právní služby: vyjádření ze dne 11. 4. 2019 – toto podání žalovaný učinil o vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu; vyjádření žalovaného ze dne 22. 7. 2019 – ačkoli žalovaný tvrdí, že toto podání bylo vyhotoveno na základě výzvy soudu, k výzvě soudu učinil žalovaný podání ze dne 20. 6. 2019, tedy podání ze dne 22. 7. 2019 učinil o vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu; vyjádření ze dne 29. 8. 2019 – toto podání učinil žalovaný o vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu; vyjádření ze dne 4. 12. 2019 – toto podání učinil žalovaný o vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu; vyjádření ze dne 16. 6. 2021 – toto podání žalovaný učinil o vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu; vyjádření ze dne 28. 2. 2022 – toto podání žalovaný učinil o vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu; vyjádření ze dne 23. 3. 2022 – toto podání žalovaný učinil o své vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu.

Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když pro jiné rozhodnutí soud neshledal zákonné důvody.

Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve věci zastoupen advokátem, uložil soud žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí.