OSPH07 8 C 164/2021-59

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 60 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 60 500 Kč (není zadáno datum), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 44 116,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je obchodní společností, která je mimo jiné jediným společníkem a ovládající osobou společnosti právnická osoba, IČO, sídlem jako žalobkyně. Obě korporace se na mnoha obchodních případech podílejí společně, resp. si v jejich rámci dělí své úlohy. anonymizována dvě slova byla na základě nájemní smlouvy ze dne 22.5.2017 nájemcem nebytových prostor na adrese adresa žalované, pronajímatelem byli spoluvlastníci objektu celé jméno svědka a jméno příjmení. V době, kdy anonymizována dvě slova prostory přebírala, byly zcela nevybavené, anonymizována dvě slova byla oprávněna prostory dovybavit. Na vybavení prostor se podílela žalobkyně, která do svého vlastnictví pořídila movité věci a tyto v nebytových prostorech umístila. Žaloba se týká movitých věcí umístěných do prostor, které si zachovaly charakter samostatné věci a nestaly se součástí nemovitosti. Dle čl. 11 nájemní smlouvy byl nájemce při ukončení nájmu povinen uvést nebytové prostory v původní stav. Mohl se dohodnout s pronajímateli, že některé stavební adaptace či movité vybavení v prostorech ponechá, neměl však nárok na žádnou finanční kompenzaci za zhodnocení. V druhé polovině roku 2020 se anonymizována dvě slova a pronajímatelé dohodli na předčasném ukončení nájmu dohodou. Protože pronajímatelé neměli zájem o převzetí vybavení prostor za náhradu, rozhodla se anonymizována dvě slova veškeré vybavení odvést a uvést prostory do původního stavu. Následně však vstoupily společnosti žalobce a anonymizována dvě slova do jednání s žalovanou, která měla prostory převzít do nájmu po anonymizována dvě slova. Žalovaná projevila zájem na tom, aby anonymizována dvě slova některé movité věci v prostorech zanechala s tím, že je odkoupí. S takovým řešením žalobkyně a anonymizována dvě slova souhlasily, přičemž upozornily, že vlastníkem vybavení je žalobkyně. Komunikace mezi účastníky ohledně podmínek počala v listopadu 2020, a to především ve formě elektronické pošty. Do komunikace vstoupil pronajímatel celé jméno svědka (číslo). Následně proběhlo protokolární předání prostor. Dne 27.11.2000 žalovaná v e-mailu potvrdila, že od žalobkyně přebírá dva hydranty, požární dveře, elektrorozvaděč a WC v suterénu, a to za částku 48.100 Kč + DPH, dne 28.11.2000 nabídla žalobkyně ponechání dalších instalací u WC v suterénu (odvětrání, umyvadlo, elektroinstalace, troje dveře) s tím, že kupní cena by byla 60.000 Kč + DPH. Později téhož dne žalovaná reagovala, potvrdila, o které instalace má zájem, a vyslovila souhlas s částkou 60.000 Kč + DPH. Účastníci si následně ústně dojednali, že kupní cena bude snížena na 50.000 Kč + DPH s tím, že žalovaná na své náklady odstraní betonová koryta, která by jinak byla povinna odstranit žalobkyně. Na základě této dohody vystavila žalobkyně dne 1.12.2020 fakturu na částku 60.500 Kč. Přípisem ze dne 10.1.2021 žalovaná sdělila žalobkyni, že úhradu odmítá, neboť ze znění její nájemní smlouvy má vyplývat, že veškeré vybavení prostor je ve vlastnictví pronajímatelů, nemůže proto za ně hradit žalobkyni. Dle žalobkyně účastníci uzavřeli platnou kupní smlouvu na movité věci, neboť jejich e-mailová komunikace byla ukončena shodnými projevy vůle. Movité vybavení (hydranty, elektrorozvaděč, WC a protipožární dveře) jsou samostatnými movitými věcmi, neboť oddělením od nebytových prostor nejsou znehodnoceny a lze je opětovně použít, stejně tak nedochází ke znehodnocení nemovitosti, neboť odnětím věcí nedochází k zásahu do stavebních prvků budovy a na stejné místo lze instalovat obdobnou věc novou (např. dveře či WC). I kdyby byl namístě závěr, že některé prvky ztratily charakter samostatné věci a staly se součástí nemovitosti (např. dodatečně dohodnuté přenechání dalších instalací v prostoru WC), lze dohodu považovat v příslušném rozsahu za inominátní smlouvu, jíž se žalovaná zavázala plnit za majetkovou výhodu, kterou získala tím, že nemusela sama vynakládat výdaje na instalace, které by jinak vynaložit musela, kdyby žalobkyně prostory uvedla do původního stavu, na druhé straně pak žalobkyně přijímá plnění za materiál a instalační prvky, které by v případě uvedení prostor do původního stavu mohla využít. Pronajímatel celé jméno svědka obdržel v kopii většinu komunikace mezi účastníky a výslovně si vyhradil vlastnictví jen k osvětlení a protipožárním dveřím odlišným od dveří předmětných (e-mail z 18.11.2020). Na základě těchto skutečností se domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku.

2. V návaznosti na průběh řízení žalobce v „ Upřesnění tvrzení k otázce uzavření inominátní smlouvy“ odkázal na popis chronologie vývoje projevů vůle účastníků až do momentu, kdy se projevy staly shodnými dle žaloby tak, aby bylo lze hovořit o platně uzavřené smlouvě. Účastníci jednali ústně a formou elektronické pošty. Žalobkyně k tomu doplňuje, že to byli pronajímatelé, kdo oslovil žalobkyni resp. její sesterskou společnost právnická osoba V rámci jednání o ukončení smlouvy pronajímatelé sdělili, že trvají na splnění nájemní smlouvy a uvedení prostor do původního stavu, ledaže by nastupující nájemce o některé instalace projevil zájem. Shodné projevy vůle jsou písemně naposledy zachyceny v e-mailech z 28.11.2020, v nichž došlo k rozšíření výčtu instalací popsaných v předávacím protokolu o den dříve a byla dojednána konečná protihodnota 60.000 Kč + DPH. Následující ujednání, na jehož základě došlo ke snížení finančního plnění na 50.000 Kč + DPH s tím, že žalovaná provede za žalobce odstranění betonových koryt, byla ústní a nelze je prokázat listinnými důkazy. K tvrzení o inominátní smlouvě žalobkyně předesílá, že se jedná jen o jednou ze dvou alternativ právního hodnocení, aniž by vyslovila, kterou upřednostňuje. právnická osoba jakožto dosavadní nájemce byla povinna uvést prostory do původního stavu, tj. odstranit instalace, které byly v prostorách provedeny během jejího nájmu. Toto oprávnění a povinnost měla přesto, že v daném momentu se již nejednalo o samostatné věci, ale jen součásti věci hlavní ve vlastnictví pronajímatelů. Ti tedy dali právnická osoba anonymizováno oprávnění zasáhnout do jejich vlastnických práv oddělením součástí věci hlavní. V okamžiku, kdy by tak anonymizována dvě slova podle nájemní smlouvy učinila, přestaly by být dotčené předměty součástí věci hlavní a staly by se opět samostatnými věcmi. Protože zmíněné věci před jejich zabudováním vlastnila žalobkyně, která je pořídila, jejich zabudováním do nemovitosti se její majetek snížil. Pro případ, že by se instalace opět staly samostatnými věcmi, se proto předpokládalo, že se o ně opět zvýší majetek žalobkyně. jméno příjmení je manželem jednatelky žalobkyně. Manželé příjmení podnikají společně, jakkoli je jako jednatelka v obchodním rejstříku zapsána jen jméno příjmení. jméno příjmení byl na základě nesporné shody s jednatelkou a v souladu s jejím pověřením oprávněn vyjednávat podmínky ukončení nájmu, a to jak s pronajímateli, tak s žalovanou. Z předložené e-mailové komunikace, ale i z následné korespondence ohledně fakturace je zřejmé, že žalovaná nikdy nezpochybňovala právo O. příjmení za žalobkyni jednat a zavazovat ji.

3. Žalovaný se žalobu nesouhlasil, navrhnul její zamítnutí v celém rozsahu a přiznání náhrady nákladů řízení. Dle žalovaného se ze strany žalobce se jedná o neoprávněnou fakturaci, neboť žalobce nemá právo prodávat to co uvádí ve faktuře, nemá právo ani přenechávat to co uvádí ve faktuře, pro případ jak uvádí v žalobě – i kdyby byl na místě závěr, že některé prvky ztratili charakter samotné věci a staly se součástí nemovitosti, neboť žalobce není vlastník popisovaného souboru za který chce 60.500 Kč, nemá aktivní legitimaci, žalobce se žalovaným neuzavřeli žádnou smlouvu a žalovaný nikdy nejednal o řešení předmětných věcí, s firmou právnická osoba žalobcem, ale žalovaný vždy jednal s firmou právnická osoba, bývalým nájemcem. Z opatrnosti žalovaný tímto proti tvrzené pohledávce žalobce v tomto řízení ve výši 60.500 Kč s přísl. započítává svoji pohledávku za žalobcem, neboť žalovaný fakturou číslo ze dne 10.1.2021, splatnou dne 17.1.2020, vyfakturoval žalobci prokazatelné náklady za odstranění jejich odpadu a demolici betonového elementu, včetně likvidace sutě, celkově částku ve výši 26.700 Kč s přísl. Faktura byla vyúčtována na žalobce příjmení věže, z důvodu že pan příjmení, sdělil že anonymizována dvě slova je v úpadku. Rozpor v tvrzení žalobce vyplývá i ze samotné faktury žalobce, kde uvádí: Fakturujeme vám přenechání hydrantů (2 kusy), požárních dveří, vystrojeného elektrorozvaděče a WC v objektu na adrese adresa žalované. Text faktury žalobce ze dne 1.12.2020,„ za přenechání“ nesvědčí textu co uvádí v žalobě, že se jedná o„ kupní cenu“. Dle žalované žalobce nemůže tvrdit a unést důkazní břemeno, že žalovaný relevantně uzavřel platnou smlouvu, protože žalobce sám neví vůbec, jestli a případně jakou smlouvu uzavřel nebo spíše najisto neuzavřel, jestli chce zaplatit podle kupní smlouvy nebo jestli chce zaplatit podle inominátní smlouvy. Další zásadní skutečností ve věci je, že žalovaný nikdy nejednal o řešení předmětných věcí, s firmou právnická osoba, ale žalovaný vždy jednal s firmou právnická osoba Ve věci je příkrý rozpor, kdo s kým jednal a nejednal. příjmení objektu je pan celé jméno svědka a pan příjmení. Se právnická osoba věže neměli pronajímatelé nebytového prostoru v ulice nikdy žádný smluvní vztah, nájemní smlouva byla uzavřena se společností právnická osoba v květnu 2017. Na jaře 2018 byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, ve kterém pronajímatelé vyslovili souhlas s tím, aby nájemce přenechal část prostor do podnájmu společnosti právnická osoba Podle nájemní smlouvy s anonymizována dvě slova bylo dohodnuto, že nájemce může provádět opravy/úpravy jen se souhlasem pronajímatele, náklady jdou zcela k tíži nájemce a že ke dni ukončení se stávají majetkem pronajímatele, pokud se jím už nestaly dříve. Současně nájemce neměl vůči pronajímateli žádný nárok na jakékoli protiplnění. Nájemce měl možnost odnést si, o co měl zájem, byl však povinen uvést předmět nájmu do původního stavu, ani to neudělal. Nájemce anonymizována dvě slova předmět nájmu vrátil pronajímatelům poškozený a v nepořádku a vznikly náklady s tím spojené které, jak žalovaný uvádí níže, hradil a chce je vůči žalobci zaplatit.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující:

Dle nájemní smlouvy ze dne číslo 2017 celé jméno svědka a jméno příjmení pronajali společnosti právnická osoba IČ 034 2 780 na dobu neurčitou (čl. 5) budovu na obec a číslo s tím, že pro účely užívání budovy je nutná rekolaudace (čl. 3) a předmět nájmu bude užíván v souladu se stavebním určením. V článku číslo je uvedeno, že náklady na veškeré úpravy a změny (adaptační práce dle čl. 11) ponese nájemce a tyto se stávají majetkem pronajímatele dnem skončení nájmu. Dodatkem číslo k nájemní smlouvě bylo umožněno nájemci uzavřít podnájemní smlouvu. Dle výpisu z obchodního rejstříku je jméno příjmení statutárním orgánem společnosti právnická osoba, společníkem právnická osoba IČO. Dle faktury číslo 2020 účtuje dodavatel právnická osoba odběrateli anonymizováno částku 60 500 Kč za„ přenechání hydrantů (2kusy), požárních dveří, vystrojeného elektrorozvaděče a WC.“ Dle kolaudačního rozhodnutí včetně příloh (požárně bezpečnostní řešení), ze dne 18.12.2018 se povoluje užívání stavby adresa v obec a číslo, navržený způsob užívání„ anonymizováno“ Stavba mj. obsahuje mj. několik WC, požární uzávěry-dveře a hadicový systém, vnitřní rozvody elektroinstalace. Z pokynu anonymizována dvě slova dle vyhlášky č.410/2009 Sb. odkazující na zákon č. 561/1991 Sb. o účetnictví, mj. vyplývá, že nedílnou součástí stavebních děl je i stavebně technické vybavení včetně vnitřních rozvodů elektroinstalace, rozvaděčů a rozvodných skříní, základní armatury (klozety, umyvadla atd.) a protipožární zabezpečení, včetně hasicích přístrojů a požárně-bezpečnostních zařízení. Dle předávacího protokolu pronajímatelé celé jméno svědka a příjmení a nájemce právnická osoba zastoupený zmocněncem jméno příjmení ukončili ke dni 30.11.2020 nájem, nájemce vrátil předmět nájmu pronajímateli a tento byl vyklizen vyjma movitých věcí (vyjma betonového koryta) a hydrantů + elektroinstalace a sanitární techniky + požárních dveří, vše na náklady nájemce. Nevyklizené věci měly být odstraněny do 4.12.2020.

5. Z emailové korespondence žalobce a žalované soud zjistil, že mezi adresami email (podpis v textu jméno příjmení) a email (podpis v textu jméno příjmení) probíhala jednání. V emailu ze dne 16.11.2020 v 18:38 píše jméno příjmení o přehledu investic do stavebních úprav s tím, že je na jméno příjmení co chce odkoupit a co nikoliv. V emailu ze dne 17.11.2020 v 21:43 jméno příjmení uvádí, že by se rád dohodnul na zanechání některých instalací a nabízí kompenzaci za převzetí. 18.11.2020 v 8:32 jméno příjmení projevuje zájem o odprodej-převzetí hydrantů za částku 25.000 Kč + DPH. 28.11.2020 v 8:44 jméno příjmení nabízí vše, včetně hydrantu, požárních dveří a rozvodové skříně s vystrojením za částku 60 000 Kč + DPH v reakci na návrh jméno příjmení k vystavení faktury na částku 48.100 Kč DPH. 28.11.2020 v 12:07 rekapituluje jméno příjmení situaci a navrhuje fakturaci 60.000 Kč s dodatkem, pokud jméno příjmení souhlasí, případně žádá o prosí o protinávrh. V následujícím emailu z 28.11.2020 v 20:18 adresovanému jméno příjmení žádá jméno příjmení o souhlas s částkou číslo, případně zda má jiný návrh.

6. Dle písemného prohlášení jednatelky společností právnická osoba a právnická osoba ze dne 1.11.2022 jednal jméno příjmení o podmínkách ukončení nájmu nebytových prostor, přenechání instalací a úprav jménem obou společností.

7. Svědek jméno příjmení uvedl, že manželka je jednatelkou a majitelkou právnická osoba věže. V některých věcech za tuto společnost jednal vesměs na základě písemné plné moci, zejména v případech, kdy jednal s úřady. V době covidových restrikcí si právnická osoba věže už dále nemohla dovolit nájem a dohodli se s pronajímatelem, že nájem ukončí. Protože do rekonstrukce investovali jménem právnická osoba věže 100.000 Kč, diskutovali s pronajímatelem o tom, zda by si některé věci nechtěli ponechat pro své účely. Pronajímatel však trval na tom, že věci mají být odmontovány a odstraněny a ve smlouvě bylo, že musím uvést nemovitost do původního stavu. Pronajímatel je seznámil s novým nájemcem, panem příjmení. Svědek jednal za společnosti své paní, ústně i emailem. příjmení příjmení nabídli k odkoupení věci, které do nemovitosti zakoupili, vzduchotechniku, toalety, hydranty, dveře, elektrorozvody. Pan anonymizováno projevil zájem si některé věci ponechat, některé ne. Komunikace probíhala ve shodě, tedy jak v emailech, tak ústně. Svědek nerozlišoval, za koho jednal, zda za anonymizována dvě slova nebo anonymizována dvě slova. Dohodu si potvrdili emailem a i ústně. Po konfrontaci s emailovou komunikací uvedl, že smlouvu uzavřel pan příjmení ústně, podáním ruky. Vycházel při uzavření smlouvy z emailové i ústní komunikace. Přesný termín si nepamatuje. Předmětem smlouvy byly dohodnuté předměty za nějakou cenu. Pak proběhla další ústní dohoda s tím, že tam nechali koryta, které pak odstraňoval pan příjmení a tak se dohodli, že to bude za částku číslo - Kč bez DPH. Svědek však nevěděl, kdo byl v předmětných nemovitostech nájemce a podnájemce. Odkázal na písemné listiny. Jednal jménem obou společností a to jak právnická osoba world, tak právnická osoba věže, protože u obou byla jednatelka jeho žena. Dle svědka žalovaný věděl, že jedná s firmami, které to měly pronajaty. Věděli bezpochyby o tom, že jednají s někým, kdo má právní vztah k nemovitosti. Svědek to však nerozlišoval.

8. Svědek celé jméno svědka uvedl, že přebírali objekt od právnická osoba world. Sepisovali o tom nějaký protokol. Měl za to, že vše je skončeno. Společnost anonymizována dvě slova nesplnila termín pro vyklizení. Objekty, které v nemovitosti zůstaly, byly součástí stavby. Pan anonymizováno ještě navíc o své dobré vůli odstranil nějaké dráhy. Společnost anonymizována dvě slova si odvezla vše. Požadovala však ještě další věci. To však váhali, jestli si je mají odvézt, protože mají za to, že to je součástí stavby. Není pravdou, že by nutili tyto věci odinstalovat a odvézt. Pamatuje, že pan příjmení za ním asi dva nebo tři dny později po předání přišel s tím, že o některé věci má zájem. Ukazoval mu toalety, ale ty byly úplně zničené. Už neví, jak to bylo. Jsou to dva roky. Myslel, že je to uzavřené. Měl za to, že pan příjmení jedná jménem právnická osoba world, ale žádné písemné zplnomocnění neměl. Léta se znali. Viděl emaily paní příjmení a to se kolikrát nedalo ani citovat. Emailové komunikace ohledně podmínek předání se neúčastnil, spíš si nic takového nepamatuje. Výjimka uvedená v protokole o převzetí se vztahuje pouze na betonová koryta, věci prostě neodstranili do číslo. Z toho tedy dovodili, že jim to zůstalo. Protokol byl podepsán před datem číslo. Věci tedy vyklizeny nebyly. Ani nemohly být vyklizeny, protože je to součást objektu. Neuvědomil si nesrovnalosti v protokole, ale jsou to nesmysly, protože to se nemůže stát, protože kdyby vyndali hydranty, objekt je nechráněný. Vždycky s novým nájemcem probíhají stavební úpravy a stavební změny včetně požárních dveří. Dnes s odstupem času přesně neví.

9. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím závěrům. Z emailové korespondence vyplývá, že probíhala jednání o uzavření smlouvy, jejímž předmětem mělo být přenechání sporných movitých věcí žalovanému za určitou finanční částku. Z emailů samotných však nevyplývá jednoznačná akceptace - uzavření tohoto závazku a souhlasný projev vůle obou stran. Ještě v posledním emailu ze dne 28.11.2020 (dle žalujíc strany původně tvrzené datum uzavření závazku) žádá jméno příjmení o potvrzení navrhované částky, případně o protinávrh ze strany žalované. Stejně tak z emailů jednoznačně nevyplývá, že jméno příjmení v rámci kontraktace dostatečně dal najevo, za jakou osobu jedná. K tomuto je třeba dodat, že původní nájemní smlouvu a její dodatek s pronajímateli uzavřela společnost právnická osoba, nikoliv žalobce. Tato společnost tedy byla vázána povinností vůči pronajímateli uvést prostory do původního stavu, nikoliv žalobce, jak tvrdí v žalobě. Ostatně za tuto společnost je jméno příjmení jako zmocněncem podepsán i na předávacím protokole, jehož součástí jsou i movité věci, které nebyly vyklizeny a které jsou současně předmětem tohoto sporu.

10. Z listinných důkazů jednoznačně nevyplývá, že by jméno příjmení jednal jménem žalobce, i když k tomu oprávnění zřejmě měl, jak uvedl ve své výpovědi a jak vyplývá z písemného prohlášení. V tomto směru jsou rozporná i tvrzení žalobce, který v žalobě připouští, že to byl nájemce, nikoliv žalobce, který movité vybavení v prostorách ponechá bez nároku na finanční kompenzaci. Žalobce v žalobě rovněž tvrdí, že společnosti žalobce a nájemce vstoupili v jednání se žalovanou a stejně tak obě společnosti souhlasily s odkoupením movitých věcí zanechaných v těchto prostorách. Stejně tak v žalobě tvrdí, že žalovaná projevila zájem na tom, aby anonymizována dvě slova některé movité věci v prostorech zanechala. Dle žalobce s takovým řešením žalobkyně a anonymizována dvě slova souhlasily, přičemž upozornily, že vlastníkem vybavení je žalobkyně. Poslední tvrzená skutečnost však nebyla v průběhu řízení prokázána. Ani na základě provedeného dokazování není jednoznačné, koho konkrétně zastupoval jméno příjmení při jednání o odkoupení movitých věcí. Těžko lze dospět k závěru, že to byl právě žalobce. jméno nevneslo ani písemné prohlášení jednatelky a ani výpověď jméno příjmení, který sám uvedl, že nerozlišoval, za koho jsem jednal, zda za nájemce či žalobce. Okolnosti svědčí spíše tomu, s ohledem na povinnosti nájemce z nájemní smlouvy, že touto společností měl být nájemce. Ostatně při jednání s jméno příjmení nabyl i svědek celé jméno svědka dojmu, že jedná jménem právnická osoba world, přičemž svědek celé jméno svědka inicioval jednání o kupní smlouvě. Soud tak uzavírá, že po provedeném dokazování není postavo na jisto, zda je žalobce aktivně legitimován k podání této žaloby, což je důvodem pro zamítnutí žaloby.

11. Podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, § 498 (1) Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon.

Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. (2) Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.

Podle § 505 Součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

Podle § 2079 (1) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. (2) Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

Podle § 2085 Jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit.

Podle § 119 z.č. 186/2006 Sb., stavební zákon, (1) Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, … lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. (2) Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vydává ten stavební úřad, který vydal povolení stavby.

12. Dalším důvodem pro zamítnutí žaloby je otázka předmětu samotného závazku. I pokud by mezi stranami došlo k uzavření smlouvy, předmětem smlouvy byly věci v dané době nezpůsobilé k převodu vlastnického práva a věci, které žalobkyně nevlastnila. Jak vyplývá z emailové komunikace i svědecké výpovědi svědka příjmení, jednalo se o koupi sporných movitých věcí. Alternativní konstrukce inominátní smlouvy spočívající v protiplnění nebyla potvrzena ani osobou, která prováděla ofertu, tedy svědkem příjmení, ani emailovou komunikací. Svědek i emaily hovoří opakovaně o odprodeji a odkoupení. Výmluvný je i pojem uvedený a faktuře„ přenechání,“ tedy jinými slovy odevzdání věci za dohodnutou cenu. Předmět koupě, movitou věc, pak může prodat jen vlastník, slovy zákona umožní nabýt vlastnické právo k ní. Tím však žalobce prokazatelně v době jednání o smlouvě nebyl z následujících důvodů.

13. jméno sounáležitosti („ vše, co k ní podle povahy náleží“) je u součástí věci primárně dána povahou věci samotné (spisová značka). Rozhodující jsou zde nicméně i zvyklosti a lidská zkušenost vztahující se ke konkrétní věci (spisová značka, spisová značka). Oddělením součásti od zbytku věci rozumíme stav, kdy součást nabývá povahu samostatného předmětu a již není s věcí složenou fyzicky spojena. V závislosti na tom, o jakou součást se jedná, rozlišujeme při oddělení součásti od zbytku věci také různé stupně znehodnocení. Oddělením součásti nesamostatné věc složená nemůže plnit svou hlavní funkci, a znehodnocením proto dochází i k jejímu znefunkčnění. Naopak oddělením samostatné (oddělitelné) součásti věc složená obvykle funkční je, nicméně se sníží její hodnota, ať již jde o hodnotu estetickou, uměleckou, či hodnotu peněžní (spisová značka, spisová značka). Součást věci nemůže být samostatným předmětem věcných práv a sdílí věcněprávní osud věci složené (spisová značka). K samotnému převodu vlastnického práva však může dojít až v okamžiku, kdy bude součást oddělena od mateřské věci (spisová značka). (příjmení, anonymizováno ustanovení pr. předpisu I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. nakladatelství, 2022, s. číslo, marg. číslo) Některé věci v právním smyslu se skládají z vícero relativně samostatných komponentů, které vytvářejí jeden celek. Jestliže určitý komponent věci je její součástí, není samostatnou věcí a bez ohledu na vůli vlastníka věci hlavní nebo i třetích subjektů následuje osud věci hlavní. Součást věci tedy přechází na nabyvatele věci, jakmile nabyde věci hlavní, bez ohledu na to, zda byla ve smlouvě o převodu vlastnického práva k věci hlavní tato její součást výslovně uvedena. Není ani významné, zda si nabyvatel uvědomil, že nabývá i tuto součást věci (srov. spisová značka). Součást věci se stává věcí samostatnou faktickým oddělením od věci hlavní, nikoli pouhým projevem vůle vlastníka vyjádřeným například uzavřením kupní smlouvy týkající se jen součásti (spisová značka). Původně samostatná věc, která je spojena s věcí hlavní, naplní spojením pojmové znaky součásti věci podle § 505, a stane se tedy součástí věci. Ani zde není rozhodující, z jakého důvodu k tomu došlo. Pojmové znaky součásti věci jsou a) to, co k ní podle její povahy náleží a b) co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Obě kritéria na sebe navazují. Povaha věci (jež je prvotním kritériem) je ustavena v okamžiku jejího vzniku. Druhé z kritérií má zabezpečit, že integrita věci (její základní funkční a právní vlastnosti) přetrvají s přihlédnutím k opotřebení a k případným rekonstrukcím věci po celou dobu její existence. Proto komponenty věci, které zabezpečují její základní funkční a právní vlastnosti, tvoří součást, nikoli jen příslušenství věci hlavní. Zákonný text dává prostor k individuálnímu posouzení, jaké vlastnosti věc hlavní vykazuje, aby odtud bylo možno odvíjet úvahy, zda jiná relativně samostatná věc k ní„ patří“ natolik neodmyslitelně, že nemůže již být považována za věc odlišnou (spisová značka). Právě uvedené neznamená, že by vzájemná sounáležitost hlavní věci a její součásti byla subjektivním kritériem, závisí totiž nikoli na postoji vlastníka věci hlavní, ale na objektivním, široce přijatém aktuálním vnímání funkčních a právních vlastností věci hlavní. Součástí věci nejsou jen její technické komponenty, ale i komponenty s právním obsahem, bez nichž by s věcí nemohlo být bez zásadních překážek nakládáno. Proto je např. součástí automobilu i technický průkaz od vozidla (viz níže). Věc je oddělením některého ze svých komponentů (součástí) znehodnocena, jestliže věc hlavní jeho oddělením přestane mít funkční nebo jiné právem chráněné vlastnosti (např. estetika věci), které jsou pro její využití nezbytné, nebo pokud je oddělením věci objektivně přijímaný standard funkčního využívání nebo právního nakládání s věcí zásadně porušen, a to i vzhledem k původním vlastnostem věci (srov. s spisová značka, spisová značka). Tím byla ustavena počáteční (a nadstandardní) povaha věci hlavní, která má přetrvat až do jejího zániku nebo do případné přeměny věci v jinou funkční podstatu, např. rekonstrukcí budovy. Neoddělitelnost komponentu od věci hlavní tedy nelze chápat jako mechanickou nemožnost jeho oddělení, ale jako jakýkoli zásadní zásah do funkčních nebo právních vlastností věci hlavní, který věc podstatným způsobem znehodnocuje. Předmětem převodu vlastnictví může být jen věc způsobilá být předmětem občanskoprávních vztahů, tedy z právního hlediska samostatná. (anonymizováno - stav k 5.11.2022, Komentář k § 505, anonymizována dvě slova, Obecné vymezení součásti věci,JUDr. jméno příjmení, Ph.D.)

15. Lze souhlasit se žalovanou stranou, že stavební úřad vydá platný souhlas s užíváním stavby (kolaudační rozhodnutí), jsou-li splněny náležitosti dle §119 zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění o územním plánování a stavebním řádu (ulice zákon). příjmení stavební úřad vydal souhlas s užíváním stavby (kolaudační souhlas) tak musí stavebník doložit, že stavba byla provedena v souladu s vydaným platným stavebním povolením a platnou projektovou dokumentací ověřenou v rámci stavebního řízení, a že stavba splňuje náležitost a požadavky těch částí projektové dokumentace, na která byla dotyčnými orgány vydané v rámci stavebního řízení tzv. Závazné stanoviska dotyčných orgánů (anonymizována dvě slova a podobně, §122 zákona č. 183 / 2006 Sb. v platném znění). Stejně tak soud přihlédnul k rozhodnutí č. číslo jednací ze dne 17.10.2010. Podle rozsudku, jsou nedílnou součástí stavby ta zařízení, která umožňují jeho funkci a účel, k němuž byla stavba určena a zkolaudována. Účel stavby najdeme obvykle v kolaudačním rozhodnutí. Z výše uvedeného vyplývá závěr, že věci, zařízení, které vyžaduje stavba z hlediska stavebního zákona pro funkci a účel pro který baly zkolaudována, budou její součástí a naopak to co z hlediska fungování stavby ke zkolaudovanému účelu a funkci nutné není, nebude obvykle součástí stavby. Se žalovanou soud souhlasí i vtom směru, že bez hydrantu je budova nefunkční z hlediska požární bezpečnosti - hydrant je pevně spojen s budovou a pokud se demontuje, jsou rozvody vody hydrantu nefunkční. Dojde k odstranění bezpečnostního prvku nezbytného pro provoz budovy. Stejně tak požární dveře jsou součástí požární bezpečnosti budovy a v případě jejich demontáže je objekt znehodnocen. Dveře jsou požární dveře bezpečnostní zábranou pro vniknutí požáru a došlo by tedy k odstranění bezpečnostního prvku nezbytného pro provoz budovy. Toto zařízení je i součástí kolaudačního rozhodnutí z hlediska požární bezpečnosti stavby. Co se týče WC, jedná se o zařízení instalované pod omítkou (žalující stranu tuto skutečnost nerozporovala) ve stěně, je součástí rozvodů vody, v případě jeho odstranění musí dojít k sice minimální, přesto demolici části zdiva kde je WC instalováno. Toto zařízení je i součástí kolaudačního rozhodnutí z hlediska hygienického užívání stavby. Rozvaděč elektroinstalace je rovněž nedílnou součástí budovy a je i nedílnou součástí revizní zprávy elektroinstalace budovy. Do rozvaděče je přiveden hlavní přívod pro napájení celé budovy a v případě jeho odstranění dojde ke znehodnocení celé instalace budovy, kde bude veškerá elektroinstalace, včetně bezpečnostních prvků v budově z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem znehodnocena. I toto zařízení je rovněž součástí kolaudačního rozhodnutí z hlediska bezpečnosti elektroinstalace

16. Z provedených důkazů tedy jednoznačně vyplynulo, že věci, které měly být předmětem kupní smlouvy, tvořili v době jednání součást pronajímané stavby. Tuto skutečnost ostatně připustila žalobkyně i v doplnění žaloby, kde uvedla, že zmíněné věci před jejich zabudováním vlastnila, protože je pořídila, jejich zabudováním do nemovitosti se však její majetek snížil. Soud podotýká, že nikoliv na úkor žalované. Jejich odstraněním by stavba ztratila způsobilost k užívání, k jakému byla určena kolaudačním rozhodnutím. Jednalo by se o zásadní zásah do funkčních vlastností stavby. Součást věci přitom nemůže být samostatným předmětem věcných práv a sdílí věcněprávní osud věci složené. K samotnému převodu vlastnického práva však může dojít až v okamžiku, kdy bude součást oddělena od mateřské věci. Což v tomto případě nenastalo, nehledě na to, že pokud věci sdíleli osud věci hlavní, stavby, nebyl žalobce v době uzavírání smlouvy ani jejich vlastníkem. I z těchto důvodů tedy byla žaloba zamítnuta. Žalobce nebyl vlastníkem věcí a nemohl tedy s nimi nakládat, zcizit je a prodat.

17. S ohledem na výše uvedené závěry soud považoval za nadbytečné provádět další dokazování k nabytí věcí žalobcem, jakož i případnému znehodnocení nemovitosti oddělením sporných věcí, neboť zjištěné skutečnosti postačovaly k rozhodnutí sporu.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 116,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 025 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 500 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci sa mé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 4. 2021, z částky 7 080 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 11. 2021 s tím, že odměna byla z původní částky 3 540 Kč podle § 11 odst. 3 a. t. o polovinu zvýšena, účast na jednání, které bylo odvoláno, z částky 3 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 12. 2021, z částky 7 080 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 1. 2022 s tím, že odměna byla z původní částky 3 540 Kč podle § 11 odst. 3 a. t. o polovinu zvýšena, z částky 3 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 10. 2022 a z částky 3 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 11. 2022 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 960 Kč ve výši 7 131,60 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.