OSPH07 15 C 85/2022-226

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobkyně Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0Adresa zainteresované osoby 0/0, právně zastoupené Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátkouAdresa zainteresované osoby 1/1, proti žalovanému AnonymizovánoAdresa zainteresované osoby 1/0, ⟪LB:lb_001⟫ o zaplacení 100 170 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení, a v části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do datum, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro adresa dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že tato částka se sestává z částky částka, což jsou náklady účelně vynaložené na právní zastoupení v přestupkovém řízení a z částky částka, což je náhrada nemajetkové újmy za trestní stíhání. Žalobkyně uvedla, že oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne datum a ze dne datum a na něj navazující řízení jsou nezákonná. Přestupkové řízení bylo vedeno pod sp. zn. AnonymizovánoAnonymizováno u komise pro projednávání přestupků adresa. K zahájení přestupkového řízení došlo v rozporu se zákonem po té, co žalobkyně oznámila na služebně Městské policie adresa, že byla napadena. I přes nahrávky, které zachycují napadení žalobkyně, oznámila Městská policie v adresa podezření ze spáchání přestupku žalobkyní adresa – zdvižený prostředníček – a přestupková komise toto řízení zahájila. Městská policie dále oznámila adresa další skutek (křivé obvinění), kterého se měla žalobkyně údajně dopustit, a to pouze na základě podání vysvětlení jediné osoby. Přestupkové řízení bylo následně kvůli nedostatku důkazů zastaveno. Přestupkové řízení bylo výsledkem šikanózního jednání, kterému je žalobkyně ze strany města a jeho zaměstnanců vystavována. Dále žalobkyně uvedla, že se přestupková komise ani nepokusila o smírné řešení věci, i když jí to ukládá zákon.

2. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že podanou žalobou žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy za nezákonné přestupkové řízení. Pochybení, kterých se dopustili strážníci Městské policie, slouží k dokreslení příběhu, jehož byla žalobkyně součástí a který jako celek utváří obraz o rozsahu žalobkyni způsobené újmy.

3. Při prvním jednání ve věci dne datum žalobkyně upřesnila žalobu tak, že její nárok se týká nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy za nezákonné přestupkové řízení, když své nároky žalobkyně odvozuje z titulu nesprávného úředního postupu. Jedná se o projednávání přestupku, o němž se vedl přestupkový spis města adresa sp. zn. Anonymizováno.

4. Žalovaný uvedl, že žaloba není důvodná. Dále uvedl, že pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy nepostačí tvrdit přiměřenost nároku. Existence újmy a příčinná souvislost mezi ní a nesprávným úředním postupem musí být nejen tvrzena, ale i doložena. Správní orgán postupoval s právními předpisy, pokud proti žalobkyni zahájil z moci úřední přestupkové řízení, pokud městská policie tento přestupek správnímu orgánu oznámila. V dané věci nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí ani k nesprávnému úřednímu postupu.

5. Soud I. stupně již ve věci jednou rozhodl rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka, kdy žalobu v celém rozsahu zamítl a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení.

6. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka tak, že rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

7. Městský soud v Praze ve svém výše uvedeném usnesení uvedl, že žalobkyně se domáhala nároku na náhradu vynaložených nákladů za právní zastoupení a dále zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., která jí měla vzniknout v důsledku zahájení přestupkového řízení vedeného městem adresa ve věci dvou přestupků proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a), c) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, přičemž toto řízení neskončilo pravomocným odsouzením, avšak bylo zastaveno, neboť skutečnosti uvedené v jednotlivých oznámeních (posléze sloučených do společného řízení pod sp. zn. Anonymizováno) nebyly prokázány.

8. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že v předmětném přestupkovém řízení lze shledat paralelu s trestním stíháním osoby, která nebyla uznána vinnou, přičemž judikaturou je dovozeno, že usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným s ohledem na výsledek trestního stíhání, jakkoliv nebylo formálně zrušeno. Městský soud shrnul, že závěr soudu prvního stupně, který ho vedl k zamítnutí žaloby, navozující dojem, že v rozporu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., v posuzovaném řízení nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, je nesprávný. Je tak na místě, aby se soud prvního stupně opětovně zabýval důvodností žalobkyní uplatněných nároků s vědomím, že první z atributů odpovědnostního vztahu, tj. nezákonné rozhodnutí, je dán. Je zřejmé, že žalobkyně své nároky dovozuje z toho, že vůbec bylo proti ní přestupkové řízení vedeno, tedy dle jeho výsledku je nutno dovodit odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí. Městský soud v Praze dále uvedl, že na soudu prvního stupně bude, aby, vázán vyloženým právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o.s.ř.), postupoval v intencích tohoto rozhodnutí.

9. V souladu se závěry Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka soud I. stupně vyzval žalobkyni usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, aby tvrdila, jaká nemajetková újma jí vznikla a z jakého titulu, zda z nezákonného rozhodnutí či z nesprávného úředního postupu, a jaká byla její intenzita, dále, zda nemajetková újma žalobkyni vznikla z důvodu, že vůbec proti ní bylo vedeno přestupkové řízení, či zda žalobkyně nároky dovozuje i z toho, že přestupkové řízení bylo vedeno na základě šikanózního jednání, jemuž byla žalobkyně ze strany města či jeho zaměstnanců vystavována, či zda přestupkové řízení bylo vůči žalobkyni vedeno šikanózním způsobem a dále, zda nemajetková újma vznikla žalobkyni tím, že byla vystavena šikanóznímu jednání jiných osob a zda se jednalo o osoby úřední či osoby jiné a k těmto tvrzením označila důkazy.

10. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila žalobu tak, že žalobkyni vznikla nemajetková újma z titulu nezákonného rozhodnutí, když se jedná o oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne datum. Nemajetková újma žalobkyni vznikla pouze z důvodu, že proti ní bylo vedeno (zahájeno) přestupkové řízení. Nemajetková újma nevznikla žalobkyni tím, že byla vystavena šikanóznímu jednání jiných osob.

11. Žalovaný ve svém vyjádření k doplnění žaloby ze dne datum uvedl, že žalovaný setrvává na svých závěrech, které již uvedl ve svých podáních ze dne datum a ze dne datum. Žalovaný se neztotožňuje se závěry odvolacího soudu uvedenými v jeho usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka. Žalovaný si je vědom, že právním názorem odvolacího soudu bude soud prvního stupně vázán, avšak žalovaný s tímto právním názorem nesouhlasí a pokud Obvodním soudem pro adresa nebude identifikováno a prokázáno konkrétní pochybení správního orgánu, které lze dát správnímu orgánu při vedení přestupkového řízení za vinu, bude žalovaný proti tomuto právnímu názoru brojit.

12. Soud provedl důkaz listinami, a to spisem správního orgánu – přestupkový spis města adresa, sp. zn. Anonymizováno, ze kterých zjistil:

13. Dne datum oznámila žalobkyně na služebnu Městské policie adresa, že ten den byla napadena v prostoru pobočky právnická osoba v adresa v průběhu výběru hotovosti z bankomatu, kdy do vestibulu banky měl vstoupit neznámý muž ze služeb města adresa a žalobkyni napadnout tak, že ji uchopil za bundu pod krkem. Tento neznámý muž byl následně ztotožněn jako zaměstnanec Služeb města adresa pan jméno FO. Ten strážníkům Městské policie adresa k incidentu uvedl, že dne datum v dopoledních hodinách plnil úkoly uložené mu zaměstnavatelem, kdy na Anonymizováno náměstí v adresa odstrojoval ozdoby z vánočního stromu. Dále uvedl, že žalobkyni zná, chová se neurvale a verbálně napadá spoluobčany. Dále popsal incident, ke kterému mělo dojít v únoru Anonymizováno v prodejně potravin Anonymizováno ulici v adresa, kdy žalobkyně měla verbálně napadat obsluhu paní jméno FO hrubými a silně urážlivými narážkami. jméno FO se tehdy paní jméno FO zastal a od té doby měl s žalobkyní problémy i on sám. Téměř vždy, když se s žalobkyní setká, ukazuje na něj žalobkyně prostředníček. K samotnému incidentu pan jméno FO uvedl, že není pravdou, že by na žalobkyni pokřikoval. Žalobkyně měla na vozidlo technických služeb s panem jméno FO a panem jméno FO ukázat z budovy právnická osoba vztyčený prostředníček. Toto gesto žalobkyně dělala i v minulosti. Z tohoto důvodu pan jméno FO tentokrát zareagoval tak, že vstoupil do budovy právnická osoba zjednat nápravu a v budově právnická osoba tak došlo mezi panem jméno FO a žalobkyní k incidentu. Vysvětlení pana jméno FO podpořil svým vysvětlením svědek jméno FO. Městská policie zajistila dva videozáznamy z bezpečnostních kamer, a to z bezpečnostní kamery z prostoru pobočky právnická osoba a z bezpečnostní kamery snímající prostor Anonymizováno náměstí v adresa. Oba videozáznamy jsou barevné a nemají zvukovou stopu. Na videozáznamu kamery, která snímala prostor Anonymizováno náměstí, je patné, jak jedna osoba v reflexní bundě nastupuje na místo spolujezdce do kabiny modrého nákladního auta s jeřábem. Druhá osoba v reflexní bundě přechází přes náměstí směrem od bistra vietnamské provozovny rychlého občerstvení, dojde k autu, kde na korbě upravuje vánoční hvězdu zjevně sňatou z vánočního stromu a následně nasedá do vozidla. Po té vozidlo odjíždí pryč z chodníku od vánočního stromu na silnici. Vozidlo následně jede cca 40 metrů směrem k pobočce právnická osoba, před pobočkou právnická osoba odbočí doprava do adresa. Po odbočení se vozidlo ztratí z dohledu bezpečnostní kamery. Po cca 40 vteřinách vejde do prostoru pobočky právnická osoba neznámý muž v černé bundě. Po dalších cca 20 vteřinách vejde do prostoru pobočky muž v reflexní bundě pan jméno FO, po cca 30 vteřinách pobočku právnická osoba opouští, kdy se zastaví cca 3 kroky od vchodu, otáčí se směrem do prostoru pobočky právnická osoba a následně se do pobočky vrací. Po cca 10 vteřinách opouští prostor pobočky právnická osoba a odchází směrem do adresa. Na videozáznamu bezpečnostní kamery z pobočky právnická osoba je zachyceno, jak do prostoru pobočky právnická osoba vchází žalobkyně s telefonem v ruce a přistupuje k bankomatům. Než zajde za jeden z bankomatů zdvihá pravou ruku se vztyčeným prostředníčkem směrem do dveří. Následně žalobkyně zajde za bankomat, vloží do bankomatu kartu, přepočte hotovost v peněžence, zadá PIN ke kartě a cosi do bankomatu zadává. V tu chvíli vstupuje do pobočky neznámý muž v tmavé bundě. V 11.34 hodin vstupuje do pobočky osoba v reflexní bundě. Přistoupí za bankomat blízko k žalobkyni a se zdviženým ukazovákem levé ruky jí zjevně něco vytýká. Následně od žalobkyně odstoupí, když žalobkyně vytahuje mobilní telefon a začíná si muže nahrávat. Muž v reflexní bundě následně odchází pryč z pobočky, kde se krátce zastaví na rohožce a následně vyjde směrem ven. Žalobkyně následně z bankomatu vyndá platební kartu a chce rovněž odejít. Před tím, než žalobkyně pobočku právnická osoba opustí, se do pobočky vrátí muž v reflexní bundě, žalobkyni chytne za zápěstí pravé ruky, ta ustoupí směrem do pobočky a muži se vysmekne. V levé ruce drží mobil, se kterým se snaží manipulovat. Muž v reflexní bundě žalobkyni cosi důrazně vytýká, žalobkyně před ním ustupuje až ke zdi. Následně se muž neúspěšně pokusí uchopit žalobkyni za zápěstí levé ruky s telefonem a odchází. Ve dveřích se zastaví, otáčí se do prostoru pobočky právnická osoba a něco říká. Žalobkyně zapíná nahrávání a muže si natáčí. Muž v reflexní bundě opouští pobočku a žalobkyně ho sleduje. Následně se žalobkyně vrací do pobočky právnická osoba k bankomatu. Neznámý muž v černé bundě žalobkyni předá stvrzenku o provedení transakce, kterou žalobkyně zmuchlá a odhodí do nádoby u bankomatu na nechtěné stvrzenky. Následně žalobkyně pobočku opouští.

14. Oznámením o přestupku č.j. Anonymizováno ze dne datum bylo ve smyslu § 10 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, Městskou policií adresa oznámeno adresa, Komisi pro projednávání přestupků, že žalobkyně mohla spáchat přestupek podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a to přestupek proti občanskému soužití, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že panu jméno FO ublížila na cti tím, že ho zesměšnila nebo jiným způsobem hrubě urazila, když na něj z prostoru pobočky právnická osoba ukázala gesto vztyčeného prostředníčku, kdy tak měla urážet pana jméno FO v minulosti již mnohokrát.

15. Oznámením o přestupku č.j. Anonymizováno-K ze dne datum bylo ve smyslu § 10 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, Městskou policií adresa oznámeno adresa, Komisi pro projednávání přestupků, že žalobkyně mohla spáchat přestupek podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a to přestupek proti občanskému soužití, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že dne datum v přesně nezjištěném čase dopoledních hodin v Anonymizováno ulici v adresa křivě obvinila jméno FO z pomluvy, krádeže potravin v prodejně vietnamského provozovatele v adresa a následně též v prodejně potravin právnická osoba v adresa a tímto skutkem se paní jméno FO cítila hluboce ponížená a uražená. Dne datum podala žalobkyně na služebně Městské policie v adresa k tomuto vysvětlení a popřela, že by se takového jednání dopustila.

16. Obě výše uvedená přestupková řízení o výše uvedených skutcích byla sloučena do společného řízení vedeného pod sp. zn. Anonymizováno, jak vyplývá z Úředního záznamu o sloučení ze dne datum, č.j. Anonymizováno vyhotoveného Komisí pro projednávání přestupků města adresa.

17. Přípisem města adresa č.j. Anonymizováno ze dne datum byl pan jméno FO vyzván, aby dal souhlas se zahájením přestupkového řízení. Tento souhlas pan jméno FO dal dne datum.

18. Dne datum město adresa zahájilo přestupkové řízení proti žalobkyni z moci úřední pro dva výše uvedené skutky. Na den datum bylo nařízeno jednání, ke kterému byli předvoláni svědci pan jméno FO, pan jméno FO a paní jméno FO.

19. Dne datum se žalobkyně dostavila k přestupkové komisi města adresa, nahlédla do spisu a pořídila si z něho kopie.

20. Dne datum byla městem adresa požádána Městská policie města adresa o asistenci u ústního jednání vzhledem k zachování klidného a nerušeného jednání, neboť v minulosti mělo docházet ke konfliktnímu jednání žalobkyně.

21. Dne datum a dne datum požádala právní zástupkyně žalobkyně o provedení záznamu z městského kamerového systému města adresa, a to z kamery v prodejně Anonymizováno.

22. Sdělením Městské policie adresa č.j. Anonymizováno, které bylo mylně datováno dnem datum, bylo právní zástupkyni žalobkyně sděleno, že vyžádaná část videozáznamu již neexistuje, neboť záznam je na úložišti dostupný 25 dní a následně dochází k automatickému přepsání záznamu. Ze strany městské policie došlo k zajištění té části videozáznamu, který dokládal přítomnost pracovníků služeb města ve směru kamery. Širší časový úsek nebyl využit, neboť nezachycoval žádná verbální či nonverbální gesta, kontakty, žádnou konfliktní situaci či blízký kontakt mezi žalobkyní a panem jméno FO. Totéž sdělení bylo právní zástupkyni žalobkyně oznámeno městem adresa dne datum pod č.j. Anonymizováno.

23. Dne datum proběhlo ústní jednání, na kterém byli vyslechnuti svědci jméno FO, jméno FO a jméno FO.

24. Podáním ze dne datum se žalobkyně vyjádřila k podkladům pro rozhodnutí a doplnila dokazování.

25. Usnesením města adresa, komise pro projednávání přestupků, ze dne datum, č.j. Anonymizováno, bylo rozhodnuto o zastavení řízení o přestupcích proti občanskému soužití, neboť skutečnosti uvedené v oznámení nebyly prokázány. Správní orgán konstatoval, že ačkoli je nepochybné, že žalobkyně gestikulovala směrem ze dveří pobočky právnická osoba zdviženým prstem pravé ruky, je rovněž skutečností, že žalobkyně uvádí, že si chtěla gestem pouze ulevit, a že není možné určit, komu bylo gesto ve skutečnosti určeno. Z uvedeného důvodu není postaveno najisto, že by žalobkyně jinému, tedy v dané věci panu jméno FO, ublížila na cti tím, že ho zesměšnila nebo jiným způsobem urazila, aby tak naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích. Co se týká přestupku vůči paní jméno FO, ve vztahu k tomuto přestupku byl správní orgán rovněž v důkazní nouzi. Žalobkyně jednání popírala, předkládala důkazy o tom, že na místě samém v rozhodné době nebyla, jednání popsanému paní jméno FO nebyl přítomen žádný svědek, kterého by bylo možné ztotožnit a vyslechnout a proto tvrzení paní jméno FO, že byla nespravedlivě obviněna z krádeže v prodejnách potravin, tedy nepravdivě obviněna z přestupku, nebylo rovněž ničím podloženo. S ohledem na výše uvedené byl správní orgán nucen postupovat v souladu s právní zásadou in dubio pro reo a řízení o přestupcích zastavit.

26. Dále soud z účtenky z prodejny právnická osoba., filiálka adresa, 17. listopadu, z výpisu z internetového bankovnictví a z mobilní aplikace, zjistil, že v této prodejně byl dne datum v 10:33:41 uskutečněn nákup a byl placen platební kartou žalobkyně.

27. Z fotografie pobočky právnická osoba, která je ve spisu založena jak v černobílém tak barevném provedení, soud zjistil, že na fotografii je zachycen pohled na právnická osoba z místa, kde měl stát pan jméno FO a žalobkyně tím chtěla prokázat, že pan jméno FO nemohl vidět zdvižený prostředníček žalobkyně, což on tvrdil.

28. Žalobkyně kromě nemajetkové újmy uplatňuje po žalovaném náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na právní služby, které spočívají v převzetí právního zastoupení, třech telefonických konzultacích právní zástupkyně žalobkyně s žalobkyní, studiu spisu „banka“ včetně videí ze spisu a videí poskytnutých žalobkyní, dopisu Městské policii adresa, e-mailové komunikaci s žalobkyní a kontrole důkazů zaslaných žalobkyní, návrhu na doplnění dokazování, odpovědi na sdělení Městské policii adresa, přípravě na jednání ve věci „banka“, cestě do adresa a zpět do Prahy, poradě s žalobkyní před jednáním, jednáním ve věci dne datum, vyjádření ve věci „banka“ a poradě s žalobkyní.

29. Podle § 8 odst. 1 věty první zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“) nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

30. Podle § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

31. Podle § 13 odst. 1,2 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

32. Podle § 31 odst. 1 až 3 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Poškozený může uplatnit náhradu náklad řízení jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

33. Podle § 79 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán (§ 136) a účastník své náklady.

34. Zákon č. 82/1998 Sb. rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí (jakožto rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost změněno či zrušeno k tomu příslušným orgánem) a nesprávný úřední postup, jímž se v ustálené judikatuře a teorii rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu přímo směřující k vydání rozhodnutí, které nacházejí svůj odraz v jeho obsahu, mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, samy o sobě odpovědnostní titul představovat nemohou (srov. Vojtek, P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci – komentář, 2. vydání, adresa: právnická osoba.Beck, 2007, str. 91; uvedené hodnocení nicméně shrnuje již po delší dobu konstantní judikaturu soudů v tomto směru, jež nedoznala jakékoliv změny – například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a v něm citovaná judikatura Nejvyššího soudu České republiky).

35. Jak konstatoval Městský soud v Praze v usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, z pohledu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se v daném případě jednalo o nezákonné rozhodnutí příslušného orgánu, kterým je soud vázán. Jinými slovy řečeno soud v odškodňovacím řízení je vázán rozhodnutím příslušného (nadřízeného) orgánu v posuzovaném řízení a v tomto směru je namístě hodnotit, zda rozhodnutí o zahájení přestupkového řízení bylo rozhodnutím zákonným či nezákonným. Vinu na zahájení přestupkového řízení v odškodňovacím řízení nelze shledávat ve skutku, jenž je obviněnému kladen za vinu, ale v jiném jeho procesním chování, jímž přispěl k tomu, že řízení bylo vůbec zahájeno či v něm pokračováno, což, jak konstatoval odvolací soud, zjevně není posuzovaný případ. Městský soud uvedl, že v předmětném přestupkovém řízení lze shledat paralelu s trestním stíháním osoby, která nebyla uznána vinnou, přičemž judikaturou je dovozeno, že usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným s ohledem na výsledek trestního stíhání, jakkoliv nebylo formálně zrušeno.

36. Žalobkyně své nároky dovozuje z toho, že vůbec bylo proti ní přestupkové řízení vedeno, tedy dle jeho výsledku je nutno dovodit odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí.

37. Pro vznik nároku na náhradu škody z titulu vydání nezákonného rozhodnutí podle § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. je naplnění všech podmínek stanovených tímto zákonem, tedy a) pravomocné rozhodnutí orgánu státu zrušené nebo změněné pro nezákonnost, b) vznik škody, c) příčinná souvislost mezi zrušeným či změněným nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou.

38. Městský soud v Praze ve svém usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka uvedl závazný právní názor, že v předmětném přestupkovém řízení lze shledat paralelu s trestním stíháním osoby, která nebyla uznána vinnou, přičemž judikaturou je dovozeno, že usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným s ohledem na výsledek trestního stíhání, jakkoliv nebylo formálně zrušeno. Je tedy splněna první podmínka pro náhradu škody dle § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. Druhá podmínka pro náhradu škody je rovněž splněna, neboť žalobkyně musela vynaložit určité náklady na své právní zastoupení v rámci přestupkového řízení, a tím jí vznikla škoda. Rovněž je naplněna i třetí podmínka, tedy že mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou škodou existuje příčinná souvislost, neboť nebýt přestupkového řízení, žalobkyně by nemusela vynaložit náklady na své právní zastoupení.

39. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to v nároku na náhradu majetkové újmy ve výši částka, když tato částka představuje vynaložené náklady na právní služby, které spočívají v převzetí právního zastoupení, třech telefonických konzultacích právní zástupkyně žalobkyně s žalobkyní, studiu spisu „banka“ včetně videí ze spisu a videí poskytnutých žalobkyní, dopisu Městské policii adresa, e-mailové komunikaci s žalobkyní a kontrole důkazů zaslaných žalobkyní, návrhu na doplnění dokazování, odpovědi na sdělení Městské policii adresa, přípravě na jednání ve věci „banka“, cestě do adresa a zpět do Anonymizováno, poradě s žalobkyní před jednáním, jednáním ve věci dne datum, vyjádření ve věci „banka“ a poradě s žalobkyní.

40. Žalobkyně výši požadovaných nákladů na své právní zastoupení v přestupkovém řízení prokázala listinou „Vyúčtování odměny a nákladů advokáta“ celkem na částku částka, fakturou číslo hodnota-09 na částku částka, kterou právní zástupkyně žalobkyně vyúčtovala žalobkyni za právní služby po odečtení zálohy ve výši částka, fakturou číslo Anonymizováno na částku částka, kterou právní zástupkyně žalobkyně vyúčtovala žalobkyni jako zálohu na právní služby, dále listinou „Vyúčtování odměny a nákladů advokáta“ celkem na částku částka, fakturou číslo hodnota-13 na částku částka, výpisem z běžného účtu právní zástupkyně žalobkyně č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, ze kterého vyplývá, že z čísla účtu č. účtu byly na tento účet uhrazeny i částky uvedené na výše uvedených fakturách.

41. Soud zamítl nárok žalobkyně na přiznání náhrady za nemajetkovou újmu ve výši částka, která jí měla vzniknout z titulu nezákonného rozhodnutí, když se jedná o oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne datum. Nemajetková újma žalobkyně měla vzniknout pouze z důvodu, že proti ní bylo vedeno (zahájeno) přestupkové řízení ve věci dvou přestupků proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a), c) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 251/2016 Sb.“) přičemž toto řízení neskončilo pravomocným odsouzením, avšak bylo zastaveno, neboť skutečnosti uvedené v jednotlivých oznámeních (posléze sloučených do společného řízení pod sp. zn. Anonymizováno 4Anonymizováno) nebyly prokázány. Nemajetková újma nevznikla žalobkyni tím, že byla vystavena šikanóznímu jednání jiných osob.

42. Vznik nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí se nepresumuje, tudíž účastníka, který se v řízení domáhá náhrady nemajetkové újmy z titulu vydání nezákonného rozhodnutí, stíhá povinnost nejen vznik uvedené nemajetkové újmy tvrdit, ale i prokázat. Protože vznik nemajetkové újmy je jen obtížně prokazatelný, bylo judikováno, že vznik takové újmy lze mít za prokázaný tehdy, jsou-li zde dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy že by se vzhledem ke konkrétním okolnostem případu i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

43. Usnesením Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, byla žalobkyně vyzvána, aby tvrdila a) jaká nemajetková újma jí vznikla a z jakého titulu, zda z nezákonného rozhodnutí či z nesprávného úředního postupu, a jaká byla její intenzita, b) zda nemajetková újma žalobkyni vznikla z důvodu, že proti ní bylo vedeno přestupkové řízení, či zda žalobkyně nároky dovozuje i z toho, že přestupkové řízení bylo vedeno na základě šikanózního jednání, jemuž byla žalobkyně ze strany města či jeho zaměstnanců vystavována, či zda přestupkové řízení bylo vůči žalobkyni vedeno šikanózním způsobem, c) zda nemajetková újma vznikla žalobkyni tím, že byla vystavena šikanóznímu jednání jiných osob a zda se jednalo o osoby úřední či osoby jiné; a k těmto tvrzením žalobkyně navrhla důkazy.

44. Soud tak vedl žalobkyni k tomu, aby tvrdila rozhodné skutečnosti nejen ve vztahu k prokázání vzniku nemajetkové újmy jako takové, ale též k jí požadované výši, neboť ani ta není právním předpisem přímo stanovena. Ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. totiž výši uvedené náhrady ponechává na úvaze soudu s tím, že musí odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích s projednávanou věcí shodují, jinak vyjádřeno, výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových okolností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 122/2012 civ.).

45. Je primární povinností žalobkyně, aby nejen tvrdila vznik a výši utrpěné nemajetkové újmy, ale zároveň také prokázala, že jí požadované zadostiučinění je možné považovat za přiměřené. Tak tomu bude jen tehdy, jestliže výše jí požadovaného zadostiučinění bude odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v jiných již pravomocně soudy projednaných případech odškodnění nemajetkové újmy, jež se s posuzovanou věcí v podstatných znacích shodují, nebo vykazují významné množství jednotících prvků.

46. Žalobkyně nikterak blíže neprokázala svá tvrzení o vzniku tvrzené nemajetkové újmy, nebylo najisto postaveno, zda ve vztahu k označenému rozhodnutí správního orgánu lze tvrzení žalobkyně o vzniku nemajetkové újmy považovat za prokázaná. Vznik nemajetkové újmy jako takové musí být jednoznačně prokázán.

47. Žalobkyně ve svém účastnickém výslechu uvedla, že si sama musela připravovat a shánět podklady pro jednání před přestupkovou komisí, musela se dostavit na její dvě jednání, na které si musela vzít volno. Na nákupy musí chodit oklikami. jméno FO žalobkyni v její práci pomluvil tak, že z důvodu velké ostudy se žalobkyně rozhodla skončit ve firmě dříve, než jí vypršel termín dle dohody o provedení práce. Po incidentu jí lékařka předepsala prášky na nervy. Dále uvedla, že když jde kolem hospody, lidé jí nadávají. Když bylo proti žalobkyni zahájeno přestupkové řízení, trpěla žalobkyně pocitem, že pouze ona je ta špatná.

48. Ve svém podání ze dne datum žalobkyně dále doplnila, že po celou dobu přestupkového řízení byla v nejistotě ohledně jeho výsledku a nevěřila se spravedlivé vyřízení věci. Po zastavení přestupkového řízení se žalobkyni nedostalo jakékoliv omluvy, a to ani od správního orgánu ani od žalovaného.

49. V řízení bylo prokázáno, a to přestupkovým spisem města adresa sp. zn. Anonymizováno, že přestupkové řízení bylo zastaveno hned po prvním ústním jednání. Přestupkové řízení bylo zahájeno ve věci přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že gestem „vztyčeného prostředníčku“ měla urazit pana jméno FO a z kamerového záznamu bylo zřejmé, že se žalobkyně tohoto skutku dopustila. Zahájení přestupkového řízení bylo tedy důvodné. Stejně tak ve vztahu k podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 251/2016 Sb., kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že osočila paní jméno FO z krádeže potravin u vietnamského provozovatele, existovalo důvodné podezření, že se žalobkyně tohoto skutku dopustit mohla.

50. Přestupek nahlásila správnímu orgánu Městská policie, když podle § 10 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 553/1991 Sb.“) strážník je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů, oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 553/1991 Sb. oznámení podle odstavců 1 a 2 musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.

51. Městská policie adresa oznámila dne datum adresa přestupek žalobkyně, která je podezřelá z přestupku na úseku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb. K oznámení doložila 11 příloh a 2 ks CD.

52. Městská policie adresa oznámila dne datum adresa přestupek žalobkyně, která je podezřelá z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 251/2016 Sb. K oznámení doložila 8 příloh.

53. Podle § 78 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. správní orgán zahájí řízení o každém přestupku, který zjistí, a postupuje v řízení z moci úřední.

54. adresa nad Anonymizováno – Komise pro projednávání přestupků coby správní orgán bylo povinno zahájit řízení o přestupku žalobkyně, který mu byl oznámen v souladu s ustanovením § 10 zákona č. 553/1991 Sb. Městskou policií, když toto oznámení bylo doloženo důkazy, jak předpokládá ustanovení § 10 odst. 3 tohoto zákona.

55. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně dopustila více přestupků, jejichž skutková podstata se týkala porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy a k jejich projednávání je příslušný týž správní orgán, správní orgán přestupky č.j. Anonymizováno (bod 51 a 52) sloučil ke společnému řízení pod č.j. Anonymizováno.

56. Správní orgán vycházel při zahájení řízení o přestupku také z doby výše uvedeným přestupkům předcházející, kdy žalobkyně byla uznána vinou ze spáchání vícero přestupků proti občanskému soužití, které spočívaly ve vulgárních nadávkách vůči 13 obyvatelům města adresa, o čemž pravomocně rozhodla Komise pro projednávání přestupků města adresa rozhodnutím ze dne datum, č.j. Anonymizováno, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Anonymizováno kraje ze dne datum, č.j. Anonymizováno (právní moc dne datum), když žalobkyni za spáchání 13 přestupků proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, byl uložen správní trest pokuty ve výši částka a povinnost nahradit náklady řízení stanovené paušální částkou ve výši částka.

57. Judikatura dovozuje, že přestupková minulost může být jednou z okolností, kterou může správní orgán nebo policejní orgán v závislosti na druhu řízení brát v potaz v rámci své diskreční pravomoci a nechat touto okolností své správní uvážení ovlivňovat.

58. Usnesením Komise pro projednávání přestupků adresa ze dne datum, Spis.zn.:č.j. Anonymizováno, bylo řízení zahájené z moci úřední o přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že dne datum od 11 hodin do 11.35 hodin v prostoru vestibulu místní pobočky právnická osoba. na Anonymizováno náměstí v adresa měla gestem „vztyčeným prostředníčkem“ napadnou a urážet pana jméno FO, nar. datum, trvale bytem jméno FO 48, adresa a řízení zahájené z moci úřední o přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 251/2016 Sb., kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že dne datum v přesně nezjištěném čase dopoledních hodin v Anonymizováno ulici v adresa měla křivě obvinit jméno FO, nar. datum, trvale bytem adresa z pomluvy, krádeže potravin u vietnamského provozovatele v adresa a následně též v prodejně potravin právnická osoba v adresa, podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“), zastaveno, neboť spáchání skutků, o nichž se vedlo řízení, nebylo žalobkyni prokázáno. Usnesení nabylo právní moci dne datum. V tomto usnesení je na str. 6 uvedeno: „V rozhodované věci, jak vyplývá z provedeného dokazování, je skutečností, že obviněná gestikulovala zdviženým prstem pravé ruky, jak je zřejmé zejména ze záznamu z kamery v prostoru bankomatů právnická osoba.“.

59. Pokud žalobkyně tvrdí, že správní orgán měl informace, že žalobkyně nemohla v případě křivého obvinění jméno FO na předmětném místě (Anonymizováno ulice adresa) dne datum vůbec být, a proto nebyl dán důvod pro zahájení přestupkového řízení, a toto dokládá účtenkou z prodejny AnonymizovánoAnonymizovánona adrese Anonymizováno adresa ze dne datum, čas 10:33:41, svým sdělením, že po té odjela do adresa na pracovní pohovor a úředním záznamem ze dne datum s výpovědí pana Anonymizováno, pak soud uvádí, že jestliže mělo k incidentu dojít v dopoledních hodinách (v záznamu o podaném vysvětlení ze dne datum, č.j. Anonymizováno je uvedeno kolem 10.00 hodin), mohla se tato událost stát i do doby, než žalobkyně nakupovala v prodejně Anonymizováno, neboť žalobkyně bydlela na adrese adresa (což sama žalobkyně uvedla v žalobě, v Zápise o podaném vysvětlení ze dne datum, č.j. Anonymizováno a zároveň doložila smlouvou o úvěru s právnická osoba. ze dne datum) a právě na této ulici k přestupku mělo dojít, tedy například k němu mohlo dojít v době, kdy žalobkyně ze svého bydliště šla/jela na nákup do prodejny Anonymizováno. Podle www.mapy.cz trvá cesta z místa bydliště žalobkyně k prodejně Anonymizováno pěšky 13 – 15 minut, cesta autem (když žalobkyně uvedla, že po nákupu v prodejně Anonymizováno hned jela na pracovní pohovor do firmy Anonymizováno v adresa) trvá 2 minuty.

60. Žalobkyně svá tvrzení ohledně vzniku nemajetkové újmy neprokázala. Výslech svědkyně jméno FO hodnotí soud jako nevyužitelný, neboť svědkyně uváděla informace, které jí sdělila žalobkyně, ona sama u toho, co popisovala, nebyla. Žalobkyně neprokázala svá tvrzení, jak se přestupkové řízení odrazilo na jejím zdravotním stavu a zda a jak se její zdravotní stav v této souvislosti zhoršil, dále neprokázala své tvrzení, že pan jméno FO jí v práci pomluvil tak, že se z důvodu velké ostudy rozhodla sama v práci skončit, dále neprokázala své tvrzení, že se po incidentu i před ním obyvatelé města adresa k ní chovali hrubě. Toto bylo sice obsahem jejího účastnického výslechu, nicméně další důkazy (například lékařskou zprávu, zprávu od zaměstnavatele apod.) žalobkyně ke svým tvrzením soudu nenavrhla.

61. To, že žalobkyně nemá mezi obyvateli města adresa dobrou pověst, nepřičítá soud výše uvedenému přestupkovému řízení, ale spíše chování žalobkyně (nevhodnému až vulgárnímu) vůči ostatním obyvatelům města adresa, o čemž vypovídá i rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků města adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno/Anonymizováno, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Anonymizováno kraje ze dne datum, č.j. Anonymizováno (právní moc dne datum).

62. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně je poměrně konfliktní osobu, která na kritiku reaguje většinou nepřiměřeně až vulgárně a pro její povahu a jednání je mezi obyvateli města adresa neoblíbená.

63. Soud nepřiznal žalobkyni nárok na náhradu nemajetkové újmy z těchto důvodů:

a) žalobkyně svá tvrzení ohledně vzniku nemajetkové újmy a její výše neprokázala,

b) správní orgán zahájil přestupkové řízení z moci úřední na základě oznámení Městské policie

c) správní orgán neměl důvod ihned po obdržení oznámení ze strany Městské policie řízení o přestupku odložit, a to vzhledem k povaze přestupku, kterého se měla žalobkyně dopustit, když přihlédl k již dříve vedenému a pravomocně skončenému přestupkovému řízení, ve kterém byla žalobkyně uznána vinou z přestupku proti občanskému soužití a byl jí uložen trest pokuty

d) ve věci před přestupkovou komisí se konalo pouze jedno jednání a to dne datum, na kterém žalobkyně nepopřela, že by ukázala vztyčený prostředníček, ale nebylo to gesto konkrétně vůči panu jméno FO, chtěla si pouze ulevit; mimo jiné i kvůli gestu vztyčeného prostředníčku směrem k panu jméno FO bylo přestupkové řízení s žalobkyní zahájeno, což je prokázáno Oznámením o zahájení řízení o přestupku z moci úřední ze dne datum č.j. Anonymizováno. V Zápisu o podaném vysvětlení ze dne datum, č.j. Anonymizováno, který vyhotovila Městská policie města adresa, žalobkyně uvedla že na muže ze služeb města „jak jsem jej spatřila, tak jsem v rozčilení na něho ukázala vztyčený prostředníček“. Na základě tohoto jednání oznámila Městská policie přestupek Komisi pro projednávání přestupků města adresa, a to Oznámením přestupku ze dne datum, č.j. Anonymizováno.

64. Správní orgán postupoval v rámci přestupkového řízení vůči žalobkyni šetrně a koncentrovaně. Přestupkové řízení je ovládáno zásadou vyšetřovací. Řízení zahájil na základě dvou oznámení přestupku Městskou policií města adresa, když v úvahu vzal i předchozímu chování žalobkyně a její pravomocné odsouzení za spáchaný přestupek proti občanskému soužití vůči 13 obyvatelům, města adresa a tento postup neodporuje konstantní judikatuře. Důvod pro odložení věci neshledal. Povinnost zajistit všechny důkazy k posouzení a prokázání viny přestupce leží na správním orgánu. Před Komisí pro projednávání přestupků se konalo pouze jedno jednání, na kterém bylo provedeno veškeré dokazování, které měl správní orgán připraveno. Žalobkyni nebylo správním orgánem odepřeno právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jí byly kladeny za vinu a k důkazům o nich, žalobkyni byla dána možnost uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svoji obhajobu a podávat návrhy, k výpovědi nebyla jakýmkoli způsobem nucena. Žalobkyně tato svá práva aktivně využívala. Výsledkem řízení bylo usnesení Komise pro projednávání přestupků adresa ze dne datum, spis.zn.:č.j. Anonymizováno, kterým bylo řízení zahájené z moci úřední o přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že dne datum od 11 hodin do 11.35 hodin v prostoru vestibulu místní pobočky právnická osoba. na Anonymizováno náměstí v adresa měla gestem „vztyčeným prostředníčkem“ napadnou a urážet pana jméno FO, nar. datum, trvale bytem jméno FO 48, adresa a řízení zahájené z moci úřední o přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 251/2016 Sb., kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že dne datum v přesně nezjištěném čase dopoledních hodin v Anonymizováno ulici v adresa měla křivě obvinit jméno FO, nar. datum, trvale bytem adresa z pomluvy, krádeže potravin u vietnamského provozovatele v adresa a následně též v prodejně potravin právnická osoba v adresa, podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“), zastaveno, neboť spáchání skutků, o nichž se vedlo řízení, nebylo žalobkyni prokázáno.

65. Jak uvedl Městský soud ve svém usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, je primárně na žalobkyni, aby tvrdila a prokazovala vznik nemajetkové újmy, na žalovaném je pak, aby tvrdil a prokazoval okolnosti tuto újmu relativizující, případně včetně závadového chování žalobkyně, kdy by tak poskytnutí zadostiučinění nebylo namístě vůbec či nebylo namístě zadostiučinění peněžní.

66. Soud po provedené dokazování dospěl k závěru, že žalobkyni žádná nemajetková újma nevznikla, když svá tvrzení ohledně ní neprokázala a ani vzniknout nemohla, neboť správní orgán se v rámci přestupkového řízení nedopustil žádného postupu v rozporu s právními předpisy. Naopak z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že správní orgán v rámci přestupkového řízení práva žalobkyně v maximální možné míře šetřil.

67. Námitku žalobkyně, že přestupkové řízení bylo vedeno nezákonně, když jednání žalobkyně nemohlo naplnit skutkovou podstatu jakéhokoli přestupku a Městská policie vůbec neměla věc postoupit komisi pro projednávání přestupků, soud neshledal důvodnou.

68. Správní orgán je povinen zahájit řízení o každém přestupku, o němž se dozví (jestliže zjistí podezření, že byl spáchán přestupek, což nevylučuje oznámení přestupku), a postupuje v řízení z moci úřední.

69. Pro zahajování řízení o přestupcích z moci úřední je rozhodující projev vůle správního orgánu, příslušného k řízení o vždy daném přestupku, který může vycházet z vlastních zjištění, nebo může být iniciován jinými subjekty. V takových případech správní orgán sám posoudí, jak bude třeba dále postupovat. Dospěje-li k závěru, že je třeba o zjištěném či avizovaném skutku jako přestupku jednat a rozhodnout, sám takové řízení zahájí. Výjimkou jsou toliko případy, kdy správní orgán zjistí některý z důvodů pro odložení věci dle § 76 zákona č. 250/2016 Sb. V takových případech řízení o přestupku nezahájí a věc usnesením odloží.

70. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 586/02, nemůže záležet na libovůli správního orgánu, zda řízení, které lze zahájit pouze z moci úřední, zahájí či nikoliv, neboť jeho činnost je ovládána mj. principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí.

71. Správnímu orgánu byl přestupek podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb. a přestupek podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 251/2016 Sb. oznámen Městskou policií v souladu s ustanovením § 10 odst. 2 a 3 zákona č. 553/1991 Sb. a správní orgán tak byl povinen zahájit řízení o přestupku a postupovat v řízení z moci úřední (§ 78 zákona č. 250/2016 Sb.). Poté, co správní orgán obdržel od Městské policie oznámení přestupku, a dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro odložení věci dle § 76 zákona č. 250/2016 Sb., zahájil správní řízení Oznámením o zahájení řízení o přestupku z moci úřední se souhlasem osob přímo postižených spácháním přestupku ze dne datum, č.j. Anonymizováno, které bylo žalobkyni doručeno dne datum a které obsahovalo všechny zákonem stanovené náležitosti (§ 78 zákona č. 250/2016 Sb.), tedy popis skutku obsahoval skutkový děj, místo a čas spáchání a aktéry, dále právní kvalifikaci skutku a jaký přestupek je v okamžiku zahájení řízení ve skutku, který má být předmětem zahajovaného řízení, spatřován, a prováděl dokazování. Správní orgán dospěl po provedeném dokazování k závěru, že spáchání skutků, o nichž se vedlo řízení, nebylo žalobkyni prokázáno a řízení bylo zastaveno.

72. Správní orgán před zahájením přestupkového řízení nemá možnost na rozdíl od orgánů činných v trestním řízení provádět prověřování. Pokud skutečnosti nasvědčují tomu, že k přestupkovému jednání došlo, což nastalo i v projednávaném případě, nemůže správní orgán postupovat jinak, než zahájit řízení o přestupku. Takovou skutečností jsou nepochybně dvě oznámení přestupku, která správnímu orgánu zaslala Městská policie.

73. Jediným důvodem, pro které by správní orgán v projednávané věci mohl teoreticky věc odložit, aniž by zahájil řízení, je důvod uvedený v § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., tedy že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci. Správní orgán však před zahájením řízením dospěl na základě podkladů zaslaných Městskou policií adresa k závěru, že k přestupkovému řízení s největší pravděpodobností došlo, navíc s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně byla za obdobný přestupek již pravomocně postižena v roce Anonymizováno. Soud se zde ztotožňuje s názorem správního orgánu, že důvod pro odložení věci dle § 76 zákona č. 250/2016 Sb. nebyl dán.

74. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud tu část žaloby, kterou se žalobkyně domáhala přiznání zadostiučinění ve výši částka za vzniklou nemajetkovou újmu, a to včetně příslušenství, zamítl.

75. Soud zamítl žalobu i v části úroku z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do datum.

76. Podle § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

77. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, stát je povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Teprve marným uplynutím této lhůty, nikoliv uplynutím lhůty stanovené poškozeným při uplatnění nároku, ocitá se stát jako dlužník z odpovědnostního závazkového právního vztahu (§ 489 obč.zák.) v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení.

78. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 z.č. 82/1998 Sb.

79. Úroky z prodlení je možno přiznat až za dobu po uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku u Anonymizováno. Nárok žalobkyně uplatnila dne datum, šestiměsíční lhůta pro vyřízení nároku uplynula dne datum. Žalobkyni tedy náleží úrok z prodlení až od datum.

80. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci řízení měli ve věci úspěch pouze částečný, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

81. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první za středníkem o.s.ř., když přihlédl k tomu, že žalovaný je ústředním orgánem státní správy, který má veškeré výdaje vázány na státní rozpočet, a proto je prakticky administrativně vyloučeno, aby žalovaný vůči žalobkyni svoji povinnost splnil do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud má za to, že lhůta k plnění stanovená na 30 dnů od právní moci rozsudku neohrozí závažným způsobem oprávněný nárok žalobkyně a zároveň umožní žalovanému částku uvedenou v bodu I. výroku rozsudku žalobkyni řádně uhradit.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí.