OSPH07 15 C 287/2024-143

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, trvale bytem Adresa žalobce, adresa pro doručování: Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ žalovaná adresa ⟪LB:lb_006⟫ o náhradu nemajetkové újmy ve výši 75 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou původně Okresnímu soudu v Písku dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým by soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 75 000 s úrokem z prodlení ve výši 12,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že je advokátem. Dne datum podala právnická osoba proti žalobci stížnost k právnická osoba. O stížnosti bylo právnická osoba vedeno řízení pod sp. zn. spisová značka. Ve stížnosti právnická osoba obvinila žalobce, že měl ve věci řešené právnická osoba mimo jiné hrubě urážet právnická osoba, lživě je obviňovat, čímž měl závažným způsobem porušovat předpisy o Anonymizováno. právnická osoba žalobce vyzvala, aby se ke stížnosti vyjádřil. Žalobce se vyjádřil dne datum a uvedl, že obvinění se zakládá na zcela nepravdivých tvrzeních, tvrzeného jednání se nedopustil, nikoho neurážel ani křivě neobviňoval. právnická osoba vyhodnotila stížnost jako nedůvodnou a kontrolní rada stížnost odložila. O tomto postupu právnická osoba vyrozuměla právnická osoba i žalobce. Žalobce dále uvedl, že předmětná stížnost byla zjevně nedůvodná a šikanózní. Žalobce jako Anonymizováno nepravdivě obviňovala z jednání, ke kterému vůbec nedošlo. Tato stížnost byla způsobilá ohrozit čest, vážnost a dobré jméno Anonymizováno, a to především u právnická osoba jako stavovské organizace žalobce. Stížnost zasáhla do pracovní i osobní sféry žalobce a způsobila tak žalobci nemajetkovou újmu. Ta spočívala zejména v tom, že žalobce pod hrozbou kárného stíhání ze strany právnická osoba musel ve svém písemném vyjádření vyvracet nepravdivá tvrzení právnická osoba, čemuž musel věnovat nezanedbatelné množství času. Se stížností též musel seznámit svého klienta, neboť stížnost se týkala postupu žalobce v jeho věci. Žalobce se činnosti spojené s vlastní obhajobou musel věnovat jak na úkor svého pracovního času, tak i svého volného času, který mohl trávit s rodinou, zejména s nezletilým synem. Pro žalobce to mimo jiné znamenalo stresovou zátěž. Stížnost obsahující křivé obvinění oprávněně vyvolala u žalobce silné rozčilení nad chováním Anonymizováno, kteří zcela bezostyšně a vědomě křivě obvinili žalobce. Toto představuje nezákonný a nedůvodný zásah do osobní sféry žalobce. Dne datum podal žalobce žádost o odškodnění za nemajetkovou újmu a za adekvátní s ohledem na intenzitu zásahu a způsob jeho provedení žalobce považuje částku částka. Podání zjevně nedůvodné činnosti obsahující nepravdivé údaje je nutné považovat za nesprávný úřední postup orgánů státu. Pokud by k tomuto nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, nevznikla by žalobci žádná újma. Žalovaný žalobci sdělil, že podáním stížnosti nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť stěžovatelka v daném případ nevystupovala jako nositelka státní moci a proto žalovaný odmítl nárok uspokojit. Žalobce má za to, že podání nedůvodné stížnosti obsahující nepravdivé skutečnosti je nesprávným úředním postupem a žalovaný měl žalobci poskytnout zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalovaný zadostiučinění žalobci neposkytl, a to ani částečně, a proto byl žalobce nucen obrátit se se svým nárokem na soud.

2. Usnesením Okresního soudu v Písku ze dne datum, č.j. spisová značka, Okresní soud v Písku vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 7 jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok žalobce je promlčen a navrhl, aby soud žalobu zamítl.

4. Jak vyplývá ze spisu č.j. spisová značka, který se týkal řízení ve věcech kázeňských proti obviněnému jméno FO pro spáchání jednání majícího znaky přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se měl dopustit tím, že dne datum ve 14:30 hodin v adresa v obci adresa řádně nezabezpečil svého psa, který napadl nezletilého jméno FO, přičemž mu způsobil zranění na lýtku pravé nohy vyžadující lékařské ošetření, když vedením tohoto řízení byla pověřena jméno FO. jméno FO využil svého práva a v řízení si zvolil zmocněnce, tedy žalobce. V řízení při jednání dne datum došlo mezi jméno FO a žalobcem k vyhrocené situaci, která byla předmětem šetření stížnosti žalobce na jméno FO (viz stížnostní spis právnická osoba, právnická osoba, č.j. spisová značka, která byla kontrolním orgánem právnická osoba shledána neopodstatněnou, stejně tak žalobcem vznesená námitka podjatosti jméno FO nebyla shledána důvodnou.

5. Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že jméno FO, právnická osoba, podala na žalobce stížnost k právnická osoba.

6. Z dopisu právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, soud zjistil, že právnická osoba vyzvala žalobce, aby se do 10 dnů vyjádřil ke stížnosti, která byla právnická osoba doručena dne datum.

7. Z dopisů žalobce ze dne datum a ze dne datum, které byly adresovány právnická osoba, soud zjistil, že se žalobce vyjádřil ke stížnosti, kterou na žalobce k právnická osoba podala jméno FO.

8. Z dopisu právnická osoba č.j. spisová značka ze dne datum, který byl adresován právnická osoba, jméno FO, soud zjistil, že kontrolní rada právnická osoba dospěla k závěru, že se žalobce v posuzované věci nedopustil porušení povinností stanovených pro Anonymizováno nebo ustanovením zvláštního zákona nebo stavovského předpisu právnická osoba, vůči žalobci nebylo použito žádné opatření a stížnost kontrolní rada odložila jako nedůvodnou.

9. Dále soud zjistil, že podáním ze dne datum se žalobce obrátil na právnická osoba ve věci uplatnění nároku na zadostiučinění za vzniklou majetkovou i nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. a požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši částka za nesprávný úřední postup.

10. Z dopisu právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, soud zjistil, že Ministerstvo vnitra sdělilo žalobci, že podáním stížnosti jméno FO k právnická osoba na osobu žalobce nemohlo a ani nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, což by mohlo založit případný odpovědnostní titul na straně státu, když stěžovatelka v daném případě nevystupovala ve vrchnostenském postavení jako nositel státní moci, neboť podáním předmětné stížnosti stěžovatelkou mělo být pouze posouzení chování žalobce v průběhu řízení.

11. Soud se nejprve zabýval žalovaným vznesenou námitkou promlčení.

12. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“) nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

13. Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, počátek běhu subjektivní promlčecí doby, v nímž musí být uplatněny nároky na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem (ať již podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb., či dle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.) a nároky na náhradu nemajetkové újmy (§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.), se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě či nemajetkové újmě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že došlo k jejich vzniku. K uplatnění nároku u soudu přitom není třeba znát přesnou výši majetkové či nemajetkové újmy. Postačuje, nabyl-li poškozený vědomost o rozsahu újmy vyjádřitelné v penězích, a to alespoň v přibližné sumě s možností jejího dodatečného zpřesnění v soudním řízení.

14. Žalobce se dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě v okamžiku, kdy mu byla doručena prostřednictvím právnická osoba stížnost jméno FO k vyjádření, nejpozději však dne datum, resp. datum, kdy se ke stížnosti písemně vyjádřil. Nejpozději od data datum začala žalobci plynout šestiměsíční subjektivní promlčecí doba pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., která marně uplynula dne datum.

15. Vzhledem k tomu, že žaloba na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb. byla žalobcem podána až dne datum, je nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy promlčen a soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

16. Vzhledem k důvodné námitce promlčení uplatněné žalovaným se soud již nezabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalovanému, který nebyl v řízení zastoupen advokátem, přiznal náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to ve výši částka za 3 paušální náhrady po částka dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (vyjádření k žalobě ze dne datum - § 1 odst. 3 písm. a), účast na jednání před soudem dne datum - § 1 odst. 3 písm. c) a účast při vyhlášení rozsudku dne datum - § 1 odst. 3 písm. c)).

18. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem, když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu toto rozhodnutí ukládá, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.