OSPH08 11 C 257/2015-271

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. jméno příjmení a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení částky částka ⟪LB:lb_008⟫ k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2. prosince 2019, č. j. 11C 257/2015-240, ve znění opravného usnesení ze dne 26. června 2020, č. j. 11C 257/2015-251,

I. Řízení o odvolání žalované proti vyhovujícímu výroku o věci samé (výrok I.) co do částky částka spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení se zastavuje, neboť v tomto rozsahu vzala žalovaná odvolání zpět.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I.) co do částky částka spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení potvrzuje, v zamítavém výroku o vzájemném návrhu žalované (výrok II.) a ve výroku o nákladech řízení (výrok III.) se rovněž potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Obvodní soud pro Prahu 8, dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne ze dne 2. 12. 2019, č. j. 11C 257/2015-240, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 6. 2020, č. j. 11C 257/2015-251, žalobnímu návrhu vyhověl a žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku částka spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši částka (výroky I. a III.). Vzájemný návrh žalované, jímž se po opakovaných změnách tohoto návrhu domáhala zaplacení částky částka, zamítl (výrok II.).

2. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím na podkladě tvrzení, že účastnice spolu obchodovaly a z toho vzešly jejich vzájemné závazky a pohledávky, které si ke dni datum sumarizovaly a odsouhlasily, načež bylo dohodnuto, že žalobkyně žalované uhradí částku částka, čímž budou vzájemné závazky a pohledávky zcela uhrazeny (splněny). Žalobkyně žalované administrativním nedopatřením uhradila částku částka, ačkoliv měla uhradit pouze částka, a dopisem ze dne datum ji vyzvala, aby jí rozdíl, tj. částku částka vrátila, neboť k takovému plnění není právní důvod. Žalovaná výzvě nevyhověla a dala najevo, že uvedenou částku vrátit nehodlá, proto žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky s příslušenstvím u soudu, neboť má za to, že se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohatila.

3. Žalovaná vzájemným návrhem uplatnila nárok na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení za dodaných číslo kusů produktu anonymizováno dne datum, a dále částky částka, která měla sestávat z„ neuhrazených zákonných úroků z prodlení, jakožto příslušenství k žalobcem uhrazeným fakturám“. Tento návrh v průběhu řízení opakovaně měnila a naposledy v podání ze dne datum uvedla, že uplatněná pohledávka žalované částka zčásti zanikla započtením s pohledávkou žalované na zaplacení shora uvedené částky částka, vzájemný návrh na zaplacení částky částka s příslušenstvím vzala zpět, a dále požadovala, aby žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované částku částka.

4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku uvedl, které skutečnosti má prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Vyšel ze zjištění, že účastnice spolupracovaly v oblasti výroby, obchodu a služeb ve vztahu k léčivům a jejich distribuci, v oblasti výroby kosmetických přípravků, potravinářských výrobků, chemických látek a chemických přípravků. Ke dni datum si účastnice odsouhlasily vzájemné závazky a pohledávky a dohodly se, že žalobkyně je povinna uhradit žalované částku částka, čímž budou jejich vzájemné závazky a pohledávky zcela splněny. Žalobkyně žalované uhradila částku částka, ačkoliv měla uhradit pouze částka, proto dopisem ze dne datum žalovanou vyzvala, aby jí rozdíl, tj částku částka vrátila, neboť k zaplacení vyšší částky došlo administrativním nedopatřením. Žalovaná se žalobnímu návrhu bránila tvrzením, že má za žalovanou pohledávku přesahující žalovanou částku, že jí žalobkyně dluží úroky z prodlení, načež se vzájemným návrhem domáhala zaplacení částek, které v průběhu řízení opakovaně měnila. Přes výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů žalovaná potřebná tvrzení o rozhodných skutečnostech neuvedla a potřebné důkazy nepředložila, byť žalovaná její tvrzení popírala. Právně projednávanou věc posoudil podle občanského zákoníku a s odkazem na § číslo odst 1., 2 uzavřel, že se žalovaná na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila o žalovanou částku částka, kterou musí ochuzené žalobkyni vydat; žalobnímu návrhu vyhověl včetně uplatněného nároku na úrok z prodlení. Ve věci vzájemného návrhu žalované uvedl, že žalovaná neunesla důkazní břemeno, protože nebylo prokázáno, že by došlo k dodání zásilky číslo kusů výrobku anonymizováno žalobkyni, přičemž vzájemný nárok žalované se opíral o tvrzení, že žalobkyně jí zaplatila vyúčtované ceny zboží po splatnosti, a že je tudíž povinna zaplatit žalobkyni kapitalizované příslušenství (úroky z prodlení). Nebylo prokázáno ani dodání zboží žalobkyni, tudíž nebylo možno ani uvažovat o začátku běhu lhůty pro splnění dluhu (svědek anonymizováno uvedl, že dodávka takovéhoto velkého rozsahu nebyla mezi účastnicemi běžná, ani si na ní nepamatuje). Vzájemný návrh soud prvního stupně zamítl a s odkazem na § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, na zákon o soudních poplatcích a advokátní tarif přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva, tj. nákladů na soudní poplatek a nákladů na zastoupení advokátem.

5. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. V průběhu odvolacího řízení vzala odvolání částečně zpět co do částky částka s příslušenstvím; v tomto rozsahu má rozhodnutí za správné a uvedenou částku s příslušenstvím žalobkyni uhradí. Žalovaná namítá, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný, že se soud nevypořádal s námitkou započtení, kterou v průběhu řízení vznesla. Nesouhlasí s tím, že by měla žalované zaplatit ještě částku částka s příslušenstvím, potud na svém odvolání. Co se týká vzájemného návrhu žalované, tj. výroku II. rozsudku, zamítavý výrok obsahuje nesprávnou částku, neboť částka částka vyplývá zřejmě z výpočtů„ za použití částek“, které byly uplatňovány v řízení ke dni datum, žalovaná však ještě jednou modifikovala svůj návrh v září 2017 a své nároky rozdělila tak, že co do výše pohledávky žalobkyně učinila kompenzační námitku a ve zbytku svých pohledávek provedla vzájemný návrh. Žalovaná má za to, že vzájemný návrh tedy neměl dle rozsudku činit částka, ale měl činit částka, soud prvního stupně v odůvodnění nesprávně interpretoval návrhy žalované, respektive jejich změny. Odvoláním napadený rozsudek dále obsahuje vícero zřejmě syntaktických chyb a zjevně nadbytečných slov. Jako nosný bod celého odůvodnění má vycházet část jedenáctá rozsudku, v níž soud shrnul a vyhodnotil celé dokazování, nicméně dle názoru žalované je tento bod zcela zmatečný, jsou zde směšovány části nároku žalované ohledně dodání zboží anonymizováno a kapitalizovaných úroků, a především se zde žalovaná nedozvídá, proč soud prvního stupně kapitalizované úroky z prodlení neuznal ani zčásti. Co se týká výroku o nákladech řízení, tak tento výrok není odůvodněn odkazem na zákonné ustanovení, dle kterého má mít žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení, dále není v odůvodnění uvedeno, z jaké tarifní hodnoty je vypočtena sazba odměny za jeden úkon právní služby. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnou odvoláním napadeného rozsudku žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

6. Žalobkyně se k odvolání písemně vyjádřila a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, neboť je ve všech výrocích věcně správný.

7. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek i řízení předcházející jeho vydání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř.), zopakoval dokazování a přečetl k důkazu listinu o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek účastnic ze dne datum, zprávu příjmení příjmení příjmení anonymizováno and právnická osoba, ze dne datum, účetní doklady (faktury, výpisy z účtu) žalované, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Řízení o odvolání žalované proti vyhovujícímu výroku o věci samé co do částky částka spolu s úrokem z prodlení 8,05% ročně z této částky od datum do zaplacení, odvolací soud zastavil, neboť v tomto rozsahu vzala žalovaná odvolání zpět (§ 207 odst. 2 o. s. ř.).

9. Předmětem odvolacího řízení zůstalo ve věci samé přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobním návrhu co do částky částka s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení (ve zbývající části, tedy co do částky částka spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, je výrok I. prvostupňového rozsudku odvoláním již nedotčen) a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení částky částka.

10. Vady řízení před soudem prvního stupně, k nimž se u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 věta prvá, o. s. ř.), odvolací soud neshledal.

11. V řízení bylo spolehlivě prokázáno a mezi účastnicemi již není sporu o tom, že žalobkyně bez právního důvodu žalované zaplatila částku částka, že ji o vrácení této částky písemně požádala a poskytla jí k takovému plnění lhůtu do datum, že si žalovaná uvedenou částku ponechala a žalobkyni ji dosud nevydala (nezaplatila). Žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a obohacení rovnající se žalované částce částka, musí ochuzené žalobkyni vydat (srov. § 2991 občanského zákoníku). Mezi účastnicemi je sporné, zda popsaná pohledávka žalobkyně a žalovanou tvrzené pohledávky na zaplacení ceny dodaného zboží a zaplacení úroků z prodlení zanikly započtením (v rozsahu, v němž se vzájemně kryly), a zda je žalobkyně povinna nadto zaplatit žalované částka.

12. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že žalovaná vzájemným návrhem uplatnila nárok na zaplacení částky částka, tj. ceny za 2 800 kusů preparátu anonymizováno, které měly být žalované dodány dne datum, a na zaplacení částky částka, která měla sestávat z„ neuhrazených zákonných úroků z prodlení, jakožto příslušenství k žalobcem uhrazeným fakturám“. Tento návrh v průběhu řízení opakovaně měnila a naposledy v podání ze dne datum uvedla, že uplatněná pohledávky žalované částka zčásti zanikla započtením s pohledávkou žalované na zaplacení shora uvedené částky částka, tudíž vzájemný návrh na zaplacení částky částka s příslušenstvím vzala zpět, a dále požadovala, aby žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované částku částka. Soud prvního stupně této změně vyhověl.

13. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2Cdon 257/97).

14. Na podkladě provedených důkazů, tvrzení účastníků a dalších skutečností, jež vyšly v řízení najevo, je zřejmé, že žalovaná neprokázala, že by žalobkyni dodala konkrétní zboží - 2 800 kusů preparátu anonymizováno, že by jí pohledávka, uplatněná k započtení, vůbec vznikla. Žalovaná, byť byla v průběhu řízení soudem poučena o břemenu tvrzení a důkazním, nenavrhla důkazy potřebné k prokázání sporného tvrzení, tudíž své důkazní břemeno neunesla, z čehož plyne, že její obrana námitkou započtení není důvodná. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ust. § 120 odst. 1 větou první o. s. ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána a kdy tedy výsledky zhodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o pravdivosti této skutečnosti, ani o tom, že by tato skutečnost byla nepravdivá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21Cdo 762/2001).

15. Žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a obohacení rovnající se žalované částce částka, musí ochuzené žalobkyni vydat (srov. § 2991 občanského zákoníku). Po právu je i uplatněný nárok na úrok z prodlení od datum do zaplacení, neboť žalovaná je od uvedeného data v prodlení s peněžitým plněním. Soud prvního stupně správně přisoudil žalobkyni částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení; co do částky částka spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, je výrok I. prvostupňového rozsudku odvoláním již nedotčen a co do zbývající částky částka s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení odvolací soud vyhovující výrok I. potvrdil podle § 219 o. s. ř., neboť je věcně správný.

16. Vzájemný návrh, jímž žalovaná požaduje, aby žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované částku částka, není důvodný. Z listiny o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek účastnic ze dne datum odvolací soud zjistil, že účastnice si písemně odsouhlasily vzájemné závazky a pohledávky splatné v období od datum do datum, žalobkyně žalované měla zaplatit částku 425 047, částka, což řádně a včas splnila, jak bylo zjištěno ze zprávy o provedených transakcích na účtu žalované, kterou soudu podala příjmení příjmení příjmení anonymizováno and právnická osoba, dopisem ze dne datum. Žalobkyně se tudíž nemohla dostat do prodlení s peněžitým plněním, které podle tvrzení žalované mělo být vyúčtováno fakturami, které předložila a které měly být jednotlivě splatné právě v rozhodném období od datum do datum. V řízení vyšlo najevo, že ke dni datum účastnice spolupráci ukončily a vzájemným zápočtem vyrovnaly veškeré své vzájemné závazky a pohledávky. Uplatněný nárok na úroky z prodlení není po právu a odvolací soud zamítavý výrok II. potvrdil podle § 219 o. s. ř., neboť je věcně správný.

17. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Právo na právní pomoc je garantované na úrovni ústavně zaručených práv (čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny a čl. 6 odst. 3 písm. b/, c/ Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a je jedním ze základních komponentů spravedlivého procesu. Je vždy věcí osoby, která v řízení vystupuje jako účastník, zda takto koncipovaného práva využije a kdy a koho z osob k tomu oprávněných svým zastupováním pověří. Odměna za zastupování advokátem a náhrada hotových výdajů sama o sobě je tedy vždy nákladem potřebným k účelnému uplatňování nebo bránění práva; soud však ve smyslu ust. § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. přizná na náhradě nákladů řízení jen takovou odměnu a náhradu výdajů, která odpovídá úkonům právní služby, jež pro uplatňování nebo bránění práva měly z procesního hlediska reálný význam.

18. V projednávané věci měla žalobkyně plný úspěch ve věci a v souvislosti s uplatněním práva účelně vynaložila náklady na soudní poplatek a náklady zastupování advokátem, jež je třeba vyčíslit podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen AT). Soud prvního stupně odměnu advokáta vyčíslil jen z tarifní hodnoty částka (mohl odměnu vyčíslit ze součtu nároku žalobkyně a nároku uplatněného vzájemným návrhem žalované, nicméně žalobkyně se s vyčíslenou náhradou spokojila a proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním nebrojila), vzal v úvahu jen vskutku účelné úkony právní služby advokáta žalobkyně, paušální náhradu hotových výdajů a daň z přidané hodnoty (zastupující advokát je plátcem této daně). Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení (výrok III.), neboť je věcně správné.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. l o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, kterou vyčíslil takto: odměna advokáta částka z tarifní hodnoty částka (79 705,74 + 69 179) podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) AT za účast na jednání soudu dne datum, paušální náhrada hotových výdajů celkem částka podle § 13 odst. 1 a odst. 3 AT, daň z přidané hodnoty 21 % ze součtu odměny a náhrady hotových výdajů, tj. částka; celkem částka.

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř., § 239 o. s. ř.).

Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, zmeškání lhůty nelze prominout (ust. § 240 odst. 1, 2 o. s. ř.) a není-li v ust. § 241 o. s. ř. stanoveno jinak, musí být odvolatel zastoupen advokátem nebo notářem.