OSPH08 16 C 96/2019

Soud:
Obvodní soud pro Prahu 8
Spisová značka:
16 C 96/2019
Datum rozhodnutí:
2021-06-02
ECLI:
ECLI:CZ:OSPH08:2021:16.C.96.2019.1

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Tůmové a přísedících přísedící ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_005⟫ o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Žaloba, dle níž by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru doručené žalobci dne datum, je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 32 732 Kč, k rukám právního zástupce žalované, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru s odůvodněním, že je zaměstnancem žalované, kdy žalovaná se již dne datum pokusila o ukončení pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost. Poté, co žalobce pravomocně uspěl ve sporu o určení neplatnosti této výpovědi, žalovaná účelově žalobce povolala zpět do práce a následně s ním okamžitě zrušila pracovní poměr pro údajné nenastoupení do práce po nabytí právní moci rozsudku, byť byl žalobce po celou dobu sporu připraven, ochoten a schopen do práce nastoupit a dne datum do práce nastoupil. Žalobce pro žalovanou pracuje na základě pracovní smlouvy ze dne datum jako pracovník oddělení nákupu a prodeje. Zástupkyně žalovaného žalobci dne datum ústně sdělila, že mu dává výpověď z pracovního poměru a z listiny, kterou žalobci neukázala k nahlédnutí, citovala žalobci čísla paragrafů Zákoníku práce a následně požádala žalobce o podepsání listiny, aniž by mu ji ovšem poskytla alespoň při čtení. Poté, co žalobce takový postup odmítal, byl vykázán z prostor zaměstnavatele, aniž by mu výpověď byla řádně doručena. Následně mu žalovaná písemně oznámila, že mu nebude přidělovat práci z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele. Dne datum žalovaná žalobci doručila výpověď z pracovního poměru označenou jako duplikát. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne datum rozhodl o tom, že výpověď je neplatná. Stalo se tak poté, co se žalovaný sice ve věci písemně vyjádřil a účastnil se prvního jednání, avšak neuvedl žádná skutková tvrzení, z nichž by vyplývalo, že u žalované došlo k organizační změně, v jejímž důsledku se stal žalobce nadbytečným a bez omluvy zmeškal jednání dne datum, na které byl řádně předvolán. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Žalobci se během sporu nepodařilo najít nové zaměstnání. Od začátku sporu opakovaně deklaroval, že má zájem na pokračování v pracovním poměru a je připraven kdykoli nastoupit zpět k žalované. Tato však opakovaně sdělila, že trvá na skončení pracovního poměru, resp. pracovní poměr považuje za ukončený a žalobci práci přidělovat nebude. Mezi právními zástupci účastníků probíhala od února 2019 jednání o mimosoudním řešení věci. Dne datum dopoledne nalezl žalobce ve své schránce dopis žalované obsahující výzvu k nastoupení do zaměstnání do datum, která měla být žalovanou odeslána datum. Dopis byl dle záznamu doručovatelky na poštovní obálce do schránky vhozen dne datum, den předchozí. Žalovaná se nepokusila žalobce kontaktovat jiným způsobem a na zaslání výzvy jej upozornit. Žalobce se v době převzetí výzvy nacházel ve špatném zdravotním stavu, neboť předchozí den absolvoval náročný stomatologický zákrok, pokus o odstranění trvalého zánětu na nejzazší části zubního kořene, kdy mu byl vytržen zub a operována čelist. Stomatolog žalobci předepsal antibiotika a uložil po dobu tří dnů klidový režim. S ohledem na toto doporučení i na subjektivně špatný zdravotní stav žalobce zaslal téhož dne v 17.13 hod. e-mail jednateli žalované příjmení příjmení, v němž jej požádal o odklad nástupu do práce do číslo po vyjmutí stehů poté, co jej několikrát marně zkoušel kontaktovat telefonicky. Ing. příjmení žalobci zavolal zpátky, avšak telefonát ukončil dříve, než jej žalobce mohl zvednout. Protože na e-mail, ani na zmeškané volání nepřišla žádná odpověď, napsal téhož dne v 18:06 hod. Ing. příjmení zdvořilou SMS, zda by s ním mohl chvíli mluvit. Na to dostal obratem odpověď podepsanou zaměstnankyní žalované jméno příjmení, že Ing. příjmení není přítomen. Následující den číslo ráno žalobce opět kontaktoval Ing. příjmení, nejdříve neúspěšně telefonicky a poté prostřednictvím SMS, v němž ho požádal o projednání věci, avšak i tato zpráva zůstala bez odpovědi. Protože žalovaný nereagoval na požadavek žalobce ohledně odkladu nástupu do práce, dostavil se žalobce následující den datum před 9.00hod. na pracoviště žalované. Zde mu bylo ihned po příchodu předáno okamžité zrušení pracovního poměru, které mu bylo ústně odůvodněno tak, že v okamžiku, kdy došlo k rozhodnutí a nabylo právní moci, se měl sám dostavit do zaměstnání, čímž měl žalobce porušit zvlášť hrubým způsobem své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Okamžité zrušení bylo datováno k datum a žalovaná tak o něm zjevně rozhodla ve stejný den, kdy se žalobce seznámil s jeho výzvou k nástupu do zaměstnání a kdy žalobce ještě v zaměstnání fyzicky být nemohl. Žalobce si v souladu s § 88 odst.1 obč.zák. pořídil audionahrávku jednání s žalovanou. Právní zástupce žalobce se bezprostředně po incidentu dne číslo pokusil o jednání s novým právním zástupcem žalované. K podstatě sporu se však tento ani po několika urgencích nevyjádřil. Žalobce proto dne datum žalované sdělil, že trvá na pokračování pracovního poměru a přistoupil k podání žaloby.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou a tvrzení v ní uvedená odmítá. Obsahuje řadu účelových tvrzení, na nichž žalobce staví svůj domnělý nárok, resp. argumentuje ve prospěch údajné neplatnosti rozvázání jeho pracovního poměru s tím, že není zaměstnancem žalované, kdy pracovní poměr byl ukončen a již netrvá. Žalobce pro žalovanou nevykonává práci již téměř 5 let. Žalobce po celou dobu sporu o neplatnost výpovědi ze dne datum nebyl schopen, připraven ani ochoten do práce nastoupit, o nástup žádnou reálnou snahu neprojevil, a to ani poté, kdy byl spor o neplatnost výpovědi rozsudkem ze dne datum ukončen a ani po nabytí právní moci tohoto rozsudku dne datum do práce nenastoupil. O návrat do zaměstnání neusiloval, svoje pracovní povinnosti dle pracovní smlouvy neplnil, do práce nenastoupil ani na výzvu žalované, kdy zdravotní důvody, konkrétně problémy s chrupem se táhnou soudními spory a eskalují, přičemž pracovní poměr byl ukončen nejpozději doručením okamžitého zrušení pracovního poměru, které bylo učiněno řádně se zákonem. Dále žalovaná poukázala na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR a právní úpravu.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobce byl u žalobkyně zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne datum, když současně tomuto byla určena mzda platovým výměrem, pracovní pozice žalobce byla sjednána jako pracovník oddělení nákupu a prodeje, dne datum bylo žalobci sděleno, že je pracovní poměr u žalované u něho nežádoucí a současně mu byl předložen k podpisu návrh dohody o skončení pracovního poměru, který tento nepodepsal a neakceptoval. Následně dostal žalobce výpověď z pracovního poměru, kdy mu bylo sděleno, že na straně žalované nastaly překážky v práci, žalobce se nemá dostavovat do práce - listina s výpovědí byla žalobci doručena dne datum. Posléze podal žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne 12. 11. číslo jednací pravomocného dne 24. 1. 2019, bylo určeno, že tato výpověď je neplatná, dále pak probíhalo řízení o náhradu mzdy u Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. spisová značka. Posléze byl žalobce ze strany žalované vyzván k nástupu do zaměstnání, a to dopisem z datum, která mu byla zaslána poštou tento den si datum žalobce vyzvedl ze schránky i výzvu k nástupu do zaměstnání do datum, odeslané dne 1.3., datum bylo datováno okamžité zrušení pracovního poměru pro porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, neboť do práce nenastoupil, toto okamžité zrušení převzal žalobce dne datum, kdy žalobce argumentoval stomatologickými obtížemi. Žalobce v době podání žaloby již fakticky pro žalobkyni nepracoval více než 3,5 roku, přičemž věděl, že neplatnost výpovědi z července 2015 byla určena neplatnou a přesto se k výkonu práce sám nedostavil.

4. Takový skutkový stav má soud za prokázaný z: E-mailových komunikací; fotografie ohledně poškození chrupu; Doručenka; Okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne l9.3. 2019 signovaného panem žalobcem dne datum; Pracovní smlouva ze dne datum; Rozsudek zdejšího soudu ze dne 12.11.2018, čj. číslo jednací, pravomocného dne 24.1.2019; Přehled telefonického kontaktu mezi panem žalobcem a Ing. příjmení; Výzva k nástupu do zaměstnání ze dne datum; Mzdový výměr ze dne datum; výpis z internetového bankovnictví příjmení příjmení; E-mailová komunikace mezi p.žalobcem a paní jméno příjmení, sekretářkou právnická osoba; záznamem z jednání ohledně doručení okamžitého zrušení pracovního poměru.

5. Podle § 55 odst. 1, písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

6. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná - zaměstnanec tedy žalobce, byl po pravomocném rozhodnutí o tom, že výpověď z pracovního poměru je neplatná, vyzván k tomu, aby se do zaměstnání dostavil, přičemž ten takto neučinil ani po výzvě, byť o určení neplatnosti a pravomocném rozhodnutí zdejšího soudu v této věci věděl a nelze přičítat k tíži žalovaného, že žalobce nebyl na zaslání výzvy k nástupu do zaměstnání upozorněn, neboť jeho povinnost nastoupit do zaměstnání se počítá od okamžiku právní moci rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o určení neplatnosti výpovědi. Žalovaná tak v souladu s platnou právní úpravou posoudila a porušení povinností žalobce za porušení zvlášť hrubým způsobem, neboť základní povinnost zaměstnance je vykonávat zaměstnavatelé uloženou práci. Okamžité zrušení pracovního poměru splňuje veškeré náležitosti stanovené zákoníkem práce a toto bylo žalobci řádně doručeno. Z těchto všech důvodů soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

7. O nákladech řízení rozhodl soud na základě ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má na náhradu nákladů řízení nárok žalovaná, která byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení se sestávají z odměny advokáta žalobkyně dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 Vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve výši 21 250 Kč za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání vyjádření dne datum, datum, datum a datum a účast na ústních jednáních dne datum, datum, datum a ½ za účast při vyhlášení rozsudku dne datum při částce 2 500 Kč za úkon). Dále se náklady řízení sestávají z hotových výdajů advokáta dle ustanovení § 13 odst. 3 a. t. ve výši 1 800 Kč za 9 úkonů právní služby po 300 Kč a z DPH ve výši 21 % představující částku 4 841 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení žalované činí částku ve výši 32 732 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zastoupena advokátem, rozhodl soud dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., že žalovaná je povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám advokáta žalobkyně.

8. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost daná výrokem II. tohoto rozsudku splněna, lze se jejího splnění domáhat cestou výkonu rozhodnutí