OSPH08 26 C 260/2020-117

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 400 348,60 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení 400 348,60 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 400 348,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 10 % s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena pojistná smlouva číslo jejímž předmětem bylo škodové pojištění strojů a zařízení zahrnující CNC frézu HSC 55L, vý rodné číslo, s pojistným obdobím na 1 rok počínaje datum, které se vždy prodlužuje o další rok, není-li vypovězeno nejpozději 6 týdnů před uplynutím pojistného období. Nejvyšší hranice pojistného plnění byla sjednána na částku 26 172 450 Kč, na uvedenou frézku připadala částka 8 406 000 Kč. Žalobce hradil sjednané roční pojistné ve výši 85 060 Kč Smlouva nebyla vypovězena a tak došlo k jejímu prodloužení do datum. Dne datum zjistil žalobce pojistnou událost spočívající v tom, že se frézka z neznámých příčin zastavila, což bylo žalovanému nahlášeno, škodní událost byla vyřizována od května 2015. Opravu frézky provedla společnost právnická osoba za částku 1 078 409,87 Kč. Dne datum zaslal žalobce žalovanému žádost o výplatu pojistného plnění v této výši, dne datum si žalovaný vyžádal zaslání předmětné faktury, kterou žalobce zaslal obratem, dne datum obdržel sdělení žalovaného, že pojištěním nejsou kryty náklady na přesčasové hodiny, dne datum žalobce urgoval výplatu pojistného plnění, datum žalovaný sdělil, že potřebuje ještě vyjádření odborné firmy, dne datum žalobce opět urgoval s tím, že požadovanou částku snížil na 400 348,60 Kč, dne datum žalovaný sdělil, že pojistný případ jakožto bezpředmětný odkládá bez výplaty plnění.

2. Žalovaný nárok sporoval s odůvodněním, že je promlčený. Na základě hlášení pojistné události ze dne datum prováděl žalovaný šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit, v průběhu šetření nebyly žalobcem doloženy doklady nutné k posouzení toho, která poškození motoru stroje byla způsobena zkratem, na což se pojištění vztahuje, a která korozí, která pojištěním není kryta, neboť se na ni vztahuje výluka. Při šetření události docházelo na straně žalobce k prodlevám, datum žalovaný sdělil, že pojistná smlouva nekryje škody vzniklé korozí, na což žalobce reagoval až datum, následně žalovaný svůj názor zopakoval, na což žalobce reagoval opět až po roce a půl. Reakci na poslední výzvu k doložení dokladů ze dne datum žalovaný obdržel až datum, tedy více než 4 roky po vzniku škodní události. U práva na pojistné plnění počne promlčecí doba běžet jeden rok od pojistné události, k níž došlo dne datum, přičemž žaloba byla podána až datum. I kdyby nárok nebyl promlčen, z dokladů žalobce neplyne, která část motoru byla poškozena zkratem a která korozí a žalovaný tak není povinen plnit.

3. V reakci na to žalobce uvedl, že mezi účastníky probíhala písemná i telefonická komunikace. Pojistné je splatné do 15 dnů od ukončení šetření, které je ukončeno tím, že pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. V dané věci se jedná o škodové pojištění, promlčecí lhůta se řídí § 626 o.z. a její počátek je vázán na okamžik skončení pojistného šetření. Za ukončení šetření lze považovat až poslední e-mail žalovaného ze dne datum, v němž sděluje, že případ odkládá bez výplaty. Promlčecí lhůta tak začala běžet až datum.

4. Mezi účastníky bylo nesporné uzavření pojistné smlouvy a skutečnost, že dne datum byla žalobcem zjištěna pojistná událost spočívající v poškození frézky CNC, která byla předmětem pojištění.

5. Ke sporným skutečnostem soud z provedených důkazů soud dále zjistil tento skutkový stav a časový sled událostí: Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu dne datum na dobu 1 roku, dne datum byla prodloužena o další rok (zjištěno z pojistné smlouvy a listiny„ Automatické prodloužení pojistné smlouvy). Žalobce nahlásil škodu na pojištěné frézce dne datum (zjištěno z listiny„ Hlášení škody – pojištění podnikatelů a průmyslu). Dne datum žalovaný s odkazem na předchozí telefonické jednání požádal o zaslání dokladů (mailová komunikace na č.l. 7 a 57). Dne datum žalovaný píše, že požadované podklady dosud neobdržel (č.l. 58 pv), dne datum žalobce zasílá kartu majetku a faktury za servisní práce (č.l. 10). Dne datum žalovaný žádá zaslání dalších dokladů (č.l. 11, 71), dne datum žalovaný sděluje, že pojištěním nejsou kryty náklady na přesčasové hodiny, cestovní výlohy techniků, spotřební náklady a náklady na opravu škod vzniklých korozí (č.l. 12, 77). Následuje mail žalobce ze dne datum, kterým žalovaného žádá o přehodnocení stanoviska týkajícího se koroze (č.l. 77 pv). Na to žalovaný reaguje mailem ze dne datum, kdy svém stanovisku setrvává (č.l. 79). Dopisem ze dne datum žalobce žádá výplatu pojistného plnění (č.l. 31), e-mailem ze dne datum žalovaný sděluje, že bude třeba vyjádření odborné firmy k příčině poškození, žalobce stále nedoložil potřebné podklady (č.l. 82), dne datum žalobce urguje výplatu pojistného plnění (č.l. 30). Dne datum žalobce zasílá žalovanému doklady (č.l. 85), dne datum žalovaný sděluje, že ke škodě došlo datum, dne datum tak došlo k promlčení a případ proto odkládá bez výplaty jako bezpředmětný (č.l. 13).

6. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv. Soud dále považoval za nadbytečné vypracování znaleckého posudku ohledně příčiny poruchy frézky, jak navrhoval žalobce, neboť s ohledem na promlčení nároku, které je podrobněji rozvedeno níže, je otázka příčiny vzniku škodní události bezpředmětná.

7. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.). Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle § 626 o.z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 635 odst. 2 o.z. se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

8. Podle číslo odst. 1 o.z. nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. Podle § 2798 odst. 1 a 2 o.z. není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření. Nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Mezi účastníky nebylo sporu o aktivní a pasivní legitimaci účastníků, dále bylo nesporné, že k pojistné události došlo počátkem května 2015 (žalobce uváděl datum, žalovaný datum), pojistná událost byla žalovanému nahlášena dne datum. Soud má za to, že námitka promlčení vznesená žalovaným je důvodná. Otázka vztahu ustanovení § 620 odst. 1 o.z., 626 o.z. a 635 odst. 2 o.z. byla vyřešena judikaturou Nejvyššího soudu, např. rozsudkem ze dne 28. 11. 2019, sp.zn. 25 Cdo 1976/2019 či ze dne 20. 4. 2020, sp.zn. 32 Cdo 582/2020. Zde Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je třeba rozlišovat promlčecí dobu subjektivní a objektivní, přičemž každá z nich může mít odlišný počátek. Subjektivní promlčení lhůta u práva na náhradu škody počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a osobě povinné k její náhradě, tato promlčecí doba je tříletá. Ust. § 626 o.z. se týká objektivní promlčecí lhůty, která začíná běžet bez ohledu na vědomost osoby oprávněné čerpat pojistné plnění a je v souladu s § 636 odst. 1 o.z. desetiletá. Obě promlčecí lhůty tak počínají běžet a končí nezávisle na sobě a platí, že nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě tyto lhůty.

10. Žalobce namítal, že pojistné plnění je splatné do 15 dnů od ukončení šetření, přičemž za ukončení šetření lze v daném případě považovat až poslední e-mail žalovaného ze dne datum. K otázce okamžiku počátku běhu promlčecí lhůty pro uplatnění nároku na pojistné plnění se judikatura vyjádřila např. v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 7. 2018, sp.zn. 32 Cdo 1416/2018, dle něhož„ okamžik ukončení šetření pojistné události není pro počátek a běh promlčecí doby rozhodný. Dovolatelkou vymezená otázka okamžiku počátku běhu promlčecí lhůty pro uplatnění nároku na pojistné plnění ve spojení s otázkou ukončení šetření pojistné události nebyla způsobilá založit přípustnost dovolání podle § 237 o.s ř., neboť jde o otázku jednoduchou, jejíž řešení vyplývá přímo z právní úpravy.“ Ačkoli byla citovaná věc řešena v poměrech občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 a zákona o pojistné smlouvě, má soud za to, že uvedené závěry jsou aplikovatelné i za stávající právní úpravy, z níž vázanost počátku běhu promlčecí lhůty na pojistnou událost, a nikoli až na ukončení jejího šetření, rovněž přímo vyplývá. V dané věci nadto nelze přehlédnout, že žalobce v rámci šetření pojistné události komunikoval s žalovaným se značnými časovými prodlevami (viz např. mail žalovaného ze dne datum, na který žalobce reagoval až datum, či skutečnost, že na sdělení žalovaného ze dne datum, že je třeba vyjádření odborné firmy k příčině poškození a další doklady, reaguje žalobce zasláním dalších dokladů až dne datum). Výklad žalobce v tom smyslu, že promlčecí lhůta počítá běžet okamžikem ukončení šetření pojistné události, by pak vedl k závěru, že prodlení osoby oprávněné z pojištění s poskytnutím podkladů posouvá počátek běhu promlčecí lhůty a jde tak de facto k tíži pojistníka. K tomuto názoru se ostatně přiklání i komentářová literatura:„ Může nastat situace, kdy pojišťovna se o pojistné události bez své viny dozvěděla později a následkem této skutečnosti nemohla provést včasné prošetření pojistné události do jednoho roku. Toto zpoždění je třeba klást k tíži oprávněného, pokud nevědomost (a z něho vyplývající zpoždění s prošetřením pojistné události) pojišťovny zavinil. Tento názor je možné podpořit analogickým výkladem § číslo, podle něhož pojistník v obecné rovině má nést odpovědnost za neplnění svých povinností z pojistného vztahu. Mezi tyto povinnosti jistě patří i povinnost informovat pojišťovnu o vzniku pojistné události a poskytnout součinnost k provedení šetření (§ 2796 až 2797).“, viz Občanský zákoník, Komentář, Svazek I., § 626, Wolters Kluwer, dostupný v ASPI.

11. Ke škodní události došlo dne datum, resp. tento den ji žalobce dle svého tvrzení zjistil, žalovanému ji nahlásil dne datum. Žalobce od počátku věděl o vzniku škody a o tom, kdo je osobou povinnou k její náhradě. Od tohoto okamžiku mu začala plynout tříletá subjektivní promlčecí lhůta, která uplynula dne datum. Žaloba byla podána dne datum, tedy po uplynutí této lhůty, a námitka promlčení vznesená žalovaným je tak důvodná. Soudu proto nezbylo než žalobu zamítnout.

12. O nákladech řízení žalovaného rozhodl soud za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému náleží paušální náhrada hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 4 úkony po 300 Kč (1. vyjádření k žalobě, 2. účast na jednání dne datum, 3. vyjádření ze dne datum, 4. účast na jednání dne datum), tedy celkem 1 200 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení, k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozhodnutím splněny dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí.