OSPH08 28 C 257/2019

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní JUDr. Adrianou Pilařovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro: na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni úmrtí

I. Žaloba, aby soud určil, že zůstavitelka jméno celé jméno svědkyně, datum narození, posledně bytem adresa žalovaného, byla ke dni svého úmrtí datum vlastníkem družstevního podílu v Bytovém družstvu ulice, IČO, se sídlem adresa žalovaného, kdy členství v Bytovém družstvu ulice je spojeno s právem užívání bytu číslo se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 37 268 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že zůstavitelka jméno celé jméno svědkyně narozena datum číslo byla ke dni svého úmrtí datum vlastníkem družstevního podílu v Bytovém družstvu ulice a číslo, (dále jen družstvo) kdy členství v družstvu je spojeno s právem užívání bytu číslo.

Jako důvod uvedl, že je bratrem žalovaného. Dne datum zemřela účastníkům sporu matka paní jméno celé jméno svědkyně. Před Obvodním soudem pro Prahu 8 proběhlo dědické řízení pod sp. zn. 20 D 1262/18. Dne 30. 5. 2019 před notářskou kanceláří JUDr. jméno příjmení učinili účastníci prohlášení o pozůstalostním majetku a uplatnili právo na výhradu soupisu pozůstalosti.

Žalobce se k tomuto dni dověděl, že družstevní podíl zemřelé matky nebyl součástí soupisu pozůstalosti. Následně od žalovaného zjistil, že ke dni 5. 2. 2015 byla mezi matkou účastníků a žalovaným uzavřena dohoda o převodu členských práv a povinností družstevního podílu v družstvu. Matka účastníků dlouhodobě trpěla Alzheimerovou chorobou a žalobce je přesvědčen, že nemohla podepsat předmětnou dohodu, aniž by věděla co podepisuje. Žalovaný tak zneužil její nevědomosti a bezbrannosti a matku k podpisu dohody zmanipuloval.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že se s ní nesouhlasí. Dohodu, na základě které došlo v roce 2015 převodu družstevního podílu v družstvu uzavřel žalovaný písemně se svojí matkou na základě ústní dohody uzavřené již v roce 2010, tedy v době, kdy byla matka duševně zcela zdráva. V roce 2010 započala název název obec a číslo s privatizací bytového domu, ve kterém se nacházel předmětný byt. O této skutečnosti hovořila matka s oběma účastníky. Záměr byl rovněž zveřejněn na internetových stránkách družstva a také v informační vitríně ve vchodu domu. Kupní cena bytu ve formě členského podílu činila 605 000 Kč. V případě, že by matka účastníků chtěla čerpat a splácet hypoteční úvěr družstva sama, činila by měsíční splátka částku ve výši 5 968 Kč. S ohledem na výší jejího důchodu, který činil 11 500 Kč měsíčně by tak matce účastníků nezbyl dostatek finančních prostředků na zajištění základních životních potřeb. Matka účastníků oba oslovila s dotazem, zda by se nechtěli podílet na financování splácení bytu. Žalobce toto odmítl a o řešení celé situace se nezajímal. Žalovaný chtěl matce pomoct, a proto se s ní navzdory své vlastní nepříznivé finanční situaci dohodl, že zruší své stavební spoření a tyto úspory použije na úhradu poloviny členského vkladu, přičemž druhou polovinu bude za matku hradit v měsíčních splátkách. S tím byla spjata dohoda, že družstevní podíl bude v budoucnu převeden právě na žalovaného, případně na některé z jeho dětí. Žalovaný proto v srpnu 2010 zrušil stavební spoření a celou částku ve výši 258 387 Kč převedl na účet své matky. Za použití těchto prostředků s doplacením malého rozdílu ze svých úspor uhradila matka účastníků první polovinu členského podílu ve výši 305 527 Kč, a to převodem na účet družstva. Měsíční splátky hradil žalovaný nejprve v hotovosti k rukám matky, za období prosinec 2010 až květen 2011, a později bezhotovostním převodem ze svého vlastního účtu na účet družstva a činí tak dosud. K únoru 2020 uhradil žalovaný se svých vlastních prostředků na splacení členského vkladu částku celkem 465 450 10 Kč. K datu uzavření dohody o převodu členských práv pak tato částka činila 372 978,10 Kč. Ke zdravotnímu stavu matky žalovaný uvedl, že s ohledem na pozvolný postup této nemocí trpěla matka nejprve drobnými poruchami krátkodobé paměti bez vlivu na její rozhodování a úsudek. K prvním znatelnému zhoršení došlo až v roce 2014, kdy byla hospitalizována v psychiatrické nemocnici název. Po stabilizaci jejího stavu a propuštění domů pak na počátku roku 2015 byl uskutečněn podpis dohody o převodu členských práv. Předmětný znalecký posudek byl s ohledem na okolnosti vypracován pouze na základě zdravotnické dokumentace, tedy bez možnosti osobního kontaktu s matkou účastníků. Jak vyplývá z rozhodnutí Úřadu práce příspěvek na péči byl zamítnut s odůvodněním, že matka účastníků potřebuje pomoc pouze s péčí o domácnost a nesplňuje tedy stanovené podmínky. Na rozdíl od posudku předloženého žalobcem, zpracovaného toliko na základě propouštěcí zprávy, shledala v květnu 2015 příslušná sociální pracovnice v rámci místního šetření matku účastníků lucidní. Jestliže by v dané době měla natolik narušenou paměť, orientaci, myšlení a soustředěnost, jak uvádí předmětný posudek, jen těžko by mohla být hodnocena jako osoba nezávislá na pomoci druhé osoby.

Žalobce se o matku nijak nezajímal. Skutečnost, že byl s celou věcí srozuměn je zřejmá také z jeho chování v rámci dědického řízení, kdy podepsal souhlas s pozůstalostí, přestože věděl, že v něm předmětný družstevní byt chybí. Žalovaný vznáší námitku promlčení, neboť žalobce, ačkoliv si byl vědom převodu členských práv na žalovaného neuplatnil subjektivní promlčecí lhůtě, která uplynula nejpozději v květnu 2019 neplatnost převodu.

Na základě zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

Z dopisu název název obec a číslo ze dne 19.2.2010 soud zjistil, že název název obec a číslo nabídla nájemníkům bytů odkoupení technologického celku, kromě jiného adresa Tyto informace byly sděleny i na internetových stránkách název název obec a číslo, která na ně odkazuje v dopise.

Z dopisu stavební spořitelny název as. soud zjistil, že žalovaný ukončil smlouvu o stavebním spoření dne 17.8.2010.

Z výpisu z účtu obec název soud zjistil, že žalovaný přeposlal dne 18.8.2010 své matce na účet částku ve výši 258 387,10 Kč.

Z potvrzení družstva ze dne 26.11.2010 soud zjistil, že matka účastníků k tomuto dni uhradila na převod členského podílu v družstvu částku ve výši 305 527 Kč.

Z potvrzení družstva soud zjistil, že to bylo založeno dne 15.7.2010.

Z přílohy tohoto potvrzení soud zjistil, že od listopadu do května 2011 přicházely splátky anuity z účtu matky účastníků, od července 2011 žalovaného.

Z dohody o převodu členských práv a povinnosti ze dne 5.2.2015 soud zjistil, že matka účastníků a žalovaný podepsali mezi sebou dohodu na základě, které matka účastníků převádí družstevní podíl v družstvu na žalovaného.

Ze znaleckého posudku vyhotoveného MUDr. jméno příjmení soud zjistil, že matka účastníků trpěla v době podepsání dohody o převodu členského podílu v družstvu na žalovaného již tři roky demencí, která byla takového stupně, že je vyloučeno, aby byla schopna domýšlet doslova podpis jakéhokoliv dokumentu. Ke kolísání jejího zdravotního stavu mohlo dojít pouze minimálně. I pokud byla z nemocnice propuštěna, její zdravotní stav se zlepšil pouze minimálně. Uvedl, že je pravdou, že u Alzheimrového onemocnění, kterým matka účastníků trpěla se zhoršuje krátkodobá paměť a zůstává zachována spíše dlouhodobá, ale nelze posoudit, zda byla matka účastníků si schopna vybavit co bylo před pěti lety a zda na to dokázala reagovat.

Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 19.8.2015 soud zjistil, že Úřad práce nepřiznal matce účastníků příspěvek na péči s tím, že na základě posouzení Okresní správou sociálního zabezpečené není možno žadatelku považovat za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby a potřebuje pouze pomoct s péčí o domácnost. V rozhodnutí je uvedeno, že posudkový lékař vycházel z lékařských zpráv MUDr. příjmení z Psychiatrické nemocnice název k 18.5.2014, s tím, že sociální šetření je v souladu se zjištěným zdravotním stavem.

Z tvrzení obou účastníků je rovněž patrné, že o matku pečoval téměř výlučně žalovaný, žalobce se o její záležitosti nijak nezajímal a chodil jí pouze občas navštěvovat.

Svědkyně jméno příjmení pracovnice notářské kanceláře uvedla, že na projednávání dědictví po zemřelé matce účastníků si již s odstupem času nevzpomíná, ale obecně jsou dědicové vždy jak ústně, tak písemně poučeni, vše jim je vysvětleno a jsou dotazování zda všemu rozumí. Pokud účastníci uvedou, že v pozůstalosti se nachází ještě nějaký další majetek, který je sporný, jsou dědicové písemně i ústně poučeni o tom, že si ho musí vysoudit v civilním řízení.

Svědek celé jméno svědka uvedl, že dělá předsedu SVJ a žalovaný a jeho matka se s ním často radili. Ptali se podrobně na odkup družstevního podílu, vznik SVJ, podmínky, za jakých lze družstevní podíl odkoupit, podmínky vzniku SVJ a podobně. Matka účastníků se výslovně zmínila o tom, že chce, aby byt podědil žalovaný, mluvili i o žalobci, s tím, že žalobce už nějaký by měl, ale že to s ním špatně dopadlo, proto si výslovně přála, aby byt po ní měl žalovaný. Zmínila se o tom ona i žalovaný, věděli to i všichni kolegové v práci. Žalovaný vybral všechny své úspory a investoval je do odkoupení bytu z městského na družstevní.

Svědkyně celé jméno svědkyně dcera žalovaného uvedla, že s babičkou (matkou účastníků) se od roku 2010 vídala téměř denně, od května 2010 do konce léta 2010 u ní bydlela a ta byla naprosto v pořádku. Později začala trochu zapomínat, ale k většímu zhoršení zdravotního stavu došlo až byla v domově důchodců, někdy v roce 2016 2017. Babička plánovala, že až bude studovat, bude s ní bydlet a později jí byt předá. Později byt přepsala na tátu.

Svědek celé jméno svědka, syn žalovaného uvedl, že s babičkou se stýkal velmi často, nějakou dobu spolu i bydleli. Pokud jde o její byt, ten byl nejdříve obecní, potom byl převeden na družstevní. Babička byla členkou družstva, to ví proto, že spolu chodili na členské schůze. V roce 2014, 2015, byl zdravotní stav babičky dobrý, občas něco zapomínala. S babičkou o tom, jak hodlá naložit s bytem, nehovořil, ale vzhledem k tomu, že babička byla rodinný typ, je přesvědčen o tom, že si přála, aby v bytě zůstal někdo z vnoučat, tedy on nebo jeho sestra. Jsou její jediná vnoučata.

Z usnesení OS Praha 8 20D 1262 2018 soud zjistil, že soud schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti, přičemž do pozůstalosti nebyl zahrnut členský podíl v družstvu.

Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav.

Zemřelá matka účastníků jméno celé jméno svědkyně byla původně nájemkyní bytu na adrese adresa žalovaného, který byl ve vlastnictví název název obec a číslo. V roce 2010 se název název obec a číslo rozhodla bytové domy privatizovat. Kupní cena bytu, ve formě členského podílu v družstvu činila 605 054 Kč. Členský podíl v družstvu uhradil žalovaný tak, že zrušil své stavební spoření a peníze, částku ve výši 258 387,10 Kč převedl na účet své matky. Ta doplatila rozdíl a peníze zaslala na účet družstva. To má soud za prokázané výpisem z účtu žalovaného, svědeckou výpovědí svědka celé jméno svědka, celé jméno svědka, celé jméno svědkyně, potvrzením Bytového družstva ulice.

Anuita byla poté splácena tak, že od prosince 2010 do května 2011 zasílal žalovaný peníze na účet své matky a ta je posílala na účet družstva a od června 2011 zasílal peníze na účet družstva přímo žalovaný. To má soud za prokázané výpisem účtu žalovaného z název název a informací zaslanou Bytovým družstvem ulice.

Dne 19.8.2015 vydal Úřad práce rozhodnutí, kterým zemřelé matce účastníků nepřiznal příspěvek na péči s tím, že nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled aspoň ve třech oblastech základních životních potřeb. To má soud za prokázané rozhodnutím Úřadu práce ze dne 19.8.2015.

Po odkupu členského podílu v družstvu, v přesně nezjištěný den došlo mezi matkou účastníků a žalovaným k uzavření dohody o převodu členského podílu v družstvu z matky účastníků na žalovaného. Tato smlouva byla uzavřena pouze v ústní podobě, přičemž písemnou podobu zákon v tomto případě nepožaduje.

K písemnému sepsání a podepsání smlouvy došlo až 5.2.2015.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu konstatoval soud, že žaloba nebyla podána důvodně.

Podle § 736

(1) ; Převoditelnost družstevního podílu člena bytového družstva nelze omezit ani vyloučit, pokud má být nabyvatelem osoba, která splňuje podmínky stanov pro přijetí za člena bytového družstva.

(2) ; Převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami.

(3) ; Ustanovení § 601 odst. 1 není dotčeno.

Nabyvatel se ve vztahu k převodci a ke třetím osobám stává členem družstva (nabývá členský podíl) již uzavřením smlouvy o převodu členského podílu (nebyla-li účinnost smlouvy odložena), ve vztahu k družstvu se nabyvatel stává členem družstva teprve okamžikem, kdy je družstvu předložena smlouva o převodu členského podílu (nebo pozdějším dnem uvedeným ve smlouvě), případně kdy družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členského podílu a písemný souhlas nabyvatele členského podílu. Až do tohoto okamžiku vykonává práva a povinnosti člena družstva ve vztahu k družstvu pouze převodce.

Žalovaný v řízení prokázal, že již v roce 2010 uzavřel s matkou dohodu o převodu členských práv a povinností

Tomuto tvrzení soud uvěřil, protože tomu svědčí řada provedených důkazů.

Jak bylo v řízení prokázáno, od počátku o matku pečoval téměř výlučně žalovaný a jeho děti, které byly jedinými vnoučaty matky účastníků. Se svým záměrem převést členský podíl v družstvu na žalovaného se svěřila i svědkovi jméno celé jméno svědka, kterému výslovně uvedla, že si nepřeje, aby po ní byt podědil žalobce.

Ve stejné době, kdy název název obec a číslo nabídla dům, ve kterém se nacházel předmětný byt k privatizaci zrušil žalovaný stavební spoření a částku ve výši 258 387,10 Kč zaslal na účet své matky. Ihned poté matka účastníků uhradila družstvu členský podíl a vyjma několika málo měsíců po celou dobu splácel anuitu rovněž žalovaný.

Je otázkou proč by žalovaný, který sám nebyl v dobré finanční situaci hradil členský podíl v družstvu i anuitu, když ne právě proto, že mezi ním a matkou došlo k výše uvedené dohodě.

Svědčí o tom i skutečnost, že jak žalovaný, tak jeho syn chodili i na členské schůze družstva.

Pokud jde o smlouvu o převodu členského podílu, která byla uzavřena v písemné podobě, tato již pouze deklarovala to, že v roce 2010 byla uzavřena smlouva v podobě ústní.

V té době sice již matka účastníků trpěla Alzheimerovou nemocí, ale vzhledem k tomu, že se jednalo jen o písemné potvrzení toho, o čem se dohodli s žalovaným již v roce 2010 a po celou dobu v souladu s touto dohodou jednali, je možné konstatovat, že zemřelá matka účastníků si i přes pokročilé onemocnění byla vědoma co podepisuje. Ostatně i Úřad práce matku účastníků ještě v srpnu 2015 nepovažoval za osobu vyžadující trvalou pomoc jiné osoby. Podstatné je, že tento závěr Úřad práce učinil na základě osobního šetření v místě bydliště matky účastníků, osobním pohovorem s ní, kdežto soudní znalec vycházel pouze ze zdravotnické dokumentace zemřelé i když i ten připustil, že v době kdy byla z nemocnice propuštěna mohlo dojít k částečnému zlepšení jejího zdravotního stavu. Sám žalobce uvádí, že matku navštěvoval pravidelně jednou měsíc, ale poprvé si nějakých známek Alzheimera všiml až někdy v roce 2014. I sám žalobce tedy uvádí, že dříve projevy onemocnění nebyly markantní. Je tedy pravděpodobné, že počátkem roku 2014 došlo k přechodnému zlepšování zdravotního stavu matky účastníků.

Naopak soud neuvěřil žalobci, že to, že mezi žalovaným a jejich matkou došlo k uzavření smlouvy o převodu členského podílu v družstvu se dověděl až poté, co bylo skončeno dědické řízení.

Neuvěřil ani tvrzení, že nevěděl, že otázka vlastnictví bytu má být projednána v dědickém řízení, v době kdy podepsal soupis pozůstalosti.

Nevěrohodné je rovněž jeho tvrzení, že v notářské kanceláři podepsal seznam aktiv zemřelé matky s tím, že je úplný, ale myslel, že není úplný.

Soud neuvěřil tvrzení žalobce, že si nebyl jist, zda a jakým způsobem k odstranění družstevního podílu ze soupisu pozůstalosti došlo, proto soupis v rámci zkrácení řízení podepsal. Vznesení takového dotazu by bylo jistě pouze otázkou několika minut a jak se prokázalo výslechem svědkyně příjmení jméno příjmení, zaměstnankyně notářské kanceláře, účastníci dědického řízení byli v rámci tohoto řízení o všech svých právech a povinnostech poučeni a to písemně i ústně.

Žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 20D 1262/2018 o tom, že proti usnesení, kterým byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti může podat do 15 dnů odvolání. Ani této možnosti žalobce nevyužil.

Pokud žalobce uvádí, že převod peněz z účtu žalovaného na účet matky neprokazuje záměr matky účastníků řízení převést byt na žalovaného a tvrdí, že to mohla být splátka dluhu, jedná se pouze o vyslovenou domněnku, kterou se soud nezabýval.

Zvláštní je rovněž tvrzení žalobce, že o převodu práv nevěděl, přitom věděl, že po smrti matky je byt žalovaným pronajímán a nezajímal se na jaký účet a komu nájemce nájemné předávají.

Lékařské zprávy soud nehodnotil, protože tyto vyhodnocoval a do závěrů svého znaleckého posudku zpracoval MUDr. jméno příjmení.

Pokud žalobce ve svém závěrečném návrhu argumentuje tím, že svědkyně celé jméno svědkyně uvedla, že babička chtěla byt převést na ní a syn žalovaného příjmení, že babička chtěla byt převést na obě vnoučata není tedy prokázáno, na koho chtěla zemřelá byt převést nutno uvést, že ani při realizaci kteréhokoliv z těchto převodů by členský podíl nebyl ke dni smrti zůstavitelky v jejím vlastnictví.

Žalobce sice poté vyslovuje spekulaci, zda si jejich matka nemohla dohodu s žalovaným rozmyslet, ale s tímto tvrzením přišel žalobce až po koncentraci řízení a soud se proto tímto rovněž nezabýval.

Pokud žalobce uvádí, že smlouva o smlouvě budoucí, která měla být uzavřena mezi matkou účastníků a žalovaným by musela mít písemnou podobu co neměla uvádí soud, že žalovaný v řízení netvrdil, že s matkou uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí. Tvrdil a prokazoval, že s matkou v roce 2010 uzavřel smlouvu o převodu členského podílu.

V řízení nebylo prokázáno kdy přesně se žalobce o uzavření smlouvy mezi matkou účastníků a žalovaným došlo dověděl, proto soud nemohl j konstatovat, že nárok žalobce je promlčen.

Dohoda o převodu členských práv a povinností byla družstvu předložena dne 10.2.2015.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 268 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 a a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2500 Kč za každý z 11 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí, sepis vyjádření ze dne 13.4.2020, sepis vyjádření ze dne 3.11.2020, účast na jednání 24.11.2020, účast na jednání dne 8.4.2021 přesahující dvě hodiny, účast na jednání 20.7.2021, účast na jednání 29.9.2021, účast na jednání 7.12.2021, závěrečný návrh ze dne 14.12.2021, účast na jednání 17.12.2021 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.