OSPH08 33 C 153/2021-249

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2. právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o na určení vlastnického práva k nemovité věci

I. Zamítá se žaloba, aby bylo určeno, že žalovaný 1 je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 na pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo všechny zapsány na listu vlastnictví číslo pro katastrální území Troja, obec Praha, a to namísto právnická osoba, s.r.o., IČO, se sídlem adresa, in eventum namísto žalované 2.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1 k rukám právní zástupkyně žalovaného 1 náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2 k rukám právní zástupkyně žalované 2 náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala určení, že výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 na pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo všechny zapsány na listu vlastnictví číslo pro katastrální území Troja, obec Praha, je žalovaný 1, a to namísto právnická osoba, s.r.o., IČO, in eventum namísto žalované 2 (v závislosti na tom, zda v katastru nemovitostí bude jako vlastník zapsána uvedená právnická osoba, s.r.o., nebo žalovaná 2).

2. Podle žalobkyně žalovaný 1 nabyl předmětný spoluvlastnický podíl na výše uvedených nemovitých věcech od jméno příjmení na základě darovací smlouvy uzavřené dne datum. Dne datum pak jako úvěrovaný uzavřel se právnická osoba anonymizováno a.s., IČO, jako právním předchůdcem žalobkyně v postavení úvěrujícího úvěrovou smlouvu, na základě které postupně načerpal úvěr ve výši částka, jejž dosud nesplatil. K zajištění pohledávek z úvěru byla mezi žalovaným 1 jako zástavcem a právnická osoba anonymizováno a.s. jako právním předchůdcem žalobkyně v postavení zástavního věřitele uzavřena dne datum zástavní smlouva, kterou bylo zřízeno zástavní právo zatěžující předmětný spoluvlastnický podíl; toto zástavní právo je omezeno částkou ve výši částka. Žalobkyně se stala věřitelem žalovaného 1 z úvěru a zástavním věřitelem ve vztahu k předmětnému podílu na nemovitostech na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s právnímu účinky zápisu ke dni datum. S ohledem na nesplácení úvěru podala žalobkyně proti žalovanému 1 žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, o níž se vede řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 25/2019. Dále byl na návrh žalobkyně nařízen soudní prodej zástavy usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 1. 2019, sp. zn. 18 C 1/2018. Na základě posledně uvedeného rozhodnutí jako exekučního titulu byla nařízena exekuce prodejem předmětného spoluvlastnického podílu; provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, Ph.D., který o jeho prodeji rozhodl exekučním příkazem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Na základě žaloby žalované 2 proti žalobkyni jakožto oprávněné je vedeno řízení o vyloučení věci (předmětného spoluvlastnického podílu) z výkonu rozhodnutí (výše uvedené exekuce), a to u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka.

3. Podle žalobkyně nedošlo k platnému odvolání shora uvedeného daru ze strany jméno příjmení, na základě něhož by se jmenovaná stala opětovně vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu, neboť nebyly naplněny hmotněprávní předpoklady pro odvolání a je pochybné, zda příslušné právní jednání bylo vůbec učiněno. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaný 1 ve sporu o určení vlastnického práva mezi jméno příjmení a jím (který byl veden u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka) nejméně do roku 2019 odmítal důvodnost žaloby jméno příjmení. Avšak poté, co v uvedeném sporu po smrti paní příjmení na základě získání její pozůstalosti vstoupila na místo žalobkyně právnická osoba, s.r.o. (tedy právní předchůdkyně žalované 2), a tedy v době, kdy již byla vedena exekuce ve prospěch žalobkyně na podíl na nemovitostech a byl vydán exekuční příkaz k jeho prodeji, žalovaný 1 svůj postoj změnil a uzavřel dohodu o smíru, jež byla schválena soudem jako soudní smír. Podle žalobkyně bylo uzavření dohody o smíru v rozporu s generálním i speciálním inhibitoriem vyplývajícím z exekuce na předmětný spoluvlastnický podíl, nadto šlo i o zkracující a tedy vůči věřiteli neúčinné jednání dlužníka.

4. Svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřovala žalobkyně v tom, že výše pohledávky žalobkyně za žalovaným 1 převyšuje výši pohledávky, k níž bylo dle zástavní smlouvy zřízeno zástavní právo, dále v tom, že podmínky pro odvolání daru ze stany paní příjmení nebyly splněny, dále v tom, že žalovaný 1 nebyl s ohledem na inhibitorium oprávněn uzavřít shora uvedenou dohodu o smíru. Podle žalobkyně zápisem právní předchůdkyně žalované 2 do katastru nemovitostí dochází ke zhojení neplatných právních jednání žalovaného 1 a k obejití zákazu zcizení a zatížení předmětného podílu na nemovitostech. Žalobkyně uvedla, že ač se sama určení vlastnického práva„ vůči své osobě“ nedomáhá, je určovací žaloba jedinou možností, jak se domoci svých práv a chráněných zájmů.

5. Žalovaný 1 se k žalobě vyjádřil tak, že by měla být zamítnuta, označil ji za bezpředmětnou a neopodstatněnou. Uvedl, že ke změně svého procesního postoje v řízení vedeném původně mezi ním a paní příjmení měl racionální důvody; v podrobnostech dále odkázal na argumentaci žalované 2, s níž se zcela ztotožnil.

6. Žalovaná 2 se k žalobě vyjádřila tak, že by měla být zamítnuta. Zpochybnila výši pohledávky žalobkyně za žalovaným 1 z titulu úvěru. Uvedla, že jméno příjmení platně odvolala dar žalovanému 1. Uzavření smíru v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka nemohlo být zkracujícím právním jednáním mj. proto, že soud smír schválil. Shora uvedená exekuce byla pravomocně odložena. Za předpokladu platnosti úvěrové i zástavní smlouvy může žalobkyně svou pohledávku uspokojit ze zástavy, a to bez ohledu na to, zda vlastníkem je žalovaný 1, nebo žalovaná 2. Žalobkyně proto na požadovaném určení nemá naléhavý právní zájem. Žalovaný 1 nejednal vůči žalobkyni ani její právní předchůdkyni v rozporu s dobrými mravy, naopak bylo využito jeho finanční negramotnosti.

7. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení stran, která v potřebné míře doplnil o skutková zjištění učiněná z provedeného dokazování. Dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Mezi stranami bylo nesporné, že v katastru nemovitostí jsou zapsány pozemky parc. číslo v katastrálním území Troja, obec Praha, přičemž jako jejich podíloví spoluvlastníci jsou v současné době zapsány společnost právnická osoba s podílem o velikosti jedna polovina a právnická osoba, s.r.o., rovněž s podílem o velikosti jedna polovina (přičemž žalobkyně v právní rovině zpochybňuje toto vlastnické právo právnická osoba, s.r.o.). Dále mezi nimi bylo nesporné, že žalovaná 2 je právním nástupcem právnická osoba, s.r.o., že došlo k podpisu úvěrové smlouvy ze dne datum mezi právnická osoba PRAHA a.s. a žalovaným 1 a k následnému podpisu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum na žalobkyni. Dále mezi nimi bylo nesporné, že došlo k podpisu smlouvy o zřízení zástavního práva k podílu o velikosti jedné poloviny na uvedených nemovitostech k zajištění pohledávky z uvedeného úvěru (přičemž žalovaní v právní rovině zpochybňují platnost úvěrové smlouvy a existenci uvedeného zástavního práva). Dále mezi nimi bylo nesporné, že u Obvodního soudu pro Prahu 6 se pod sp. zn. 8 C 25/2019 vede soudní řízení o zaplacení na základě žaloby žalobkyně proti žalovanému 1, a to z titulu uvedeného úvěru. Dále mezi nimi bylo nesporné, že u zdejšího soudu bylo pod sp. zn. 18 C 1/2018 vedeno soudní řízení o nařízení prodeje zástavy, přičemž toto řízení bylo pravomocně skončeno s tím, že byl nařízen prodej zástavy předmětného spoluvlastnického podílu, dříve vedeného v katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného 1. Dále mezi nimi bylo nesporné, že soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, Ph.D., vede pod sp. zn. spisová značka exekuci prodejem předmětného spoluvlastnického podílu, přičemž exekuce je v současné době pravomocně odložena, avšak není zastavena. Dále mezi nimi bylo nesporné, že u Obvodního soudu pro Prahu 6 se pod sp. zn. 8 C 304/2020 vede řízení o vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí, a to na základě žaloby žalované 2 proti žalobkyni, která je v uvedeném exekučním řízení oprávněná, a to o vyloučení předmětného spoluvlastnického podílu z exekuce. Dále mezi nimi bylo nesporné, že žalovaný 1 původně nabyl předmětný spoluvlastnický podíl od paní jméno příjmení, a to darem v roce 2015 (přičemž strany se liší v právním hodnocení, zda došlo k platnému odvolání tohoto daru pro nevděk). Dále mezi nimi bylo nesporné, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 119/2016 byl schválen smír mezi právní předchůdkyní žalované 2, právnická osoba, s.r.o., a žalovaným 1 (přičemž strany se liší v právním hodnocení, co z tohoto smíru případně vyplývá). Dále mezi nimi bylo nesporné, že je vedeno soudní řízení o určení neexistence zástavního práva žalobkyně váznoucího na předmětném spoluvlastnickém podílu k zajištění její pohledávky z úvěrové smlouvy, a to na základě žaloby žalované 2 proti žalobkyni, přičemž řízení o této žalobě bylo naposledy vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 181/2020, dosud v něm však nebyla dořešena otázka místní příslušnosti.

9. Uvedené nesporné skutečnosti soud doplnil na základě provedených důkazů o následující zjištění. právnická osoba, zanikla výmazem z obchodního rejstříku ke dni datum s tím, že na základě projektu fúze sloučením přešlo veškeré její jmění na žalovanou 2 (zjištěno z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně této společnosti). Žalobkyně namítla neúčinnost zkracujícího jednání dlužníka a vznesla námitku neplatnosti dohody o smíru (zjištěno z dopisu ze dne datum adresovaného právní zástupkyni žalované 2). Soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, Ph.D., uvedl, že nebude přihlížet k úkonu, kterým došlo k porušení speciálního inhibitoria (zjištěno z jeho sdělení ze dne datum).

10. Z dalších provedených důkazů soud vzhledem k rozsahu nesporných skutečností a vzhledem k právnímu posouzení, k němuž dospěl, žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil. Další navrhované důkazy soud neprovedl, neboť by to pro rozhodnutí bylo s ohledem na právní závěry soudu nadbytečné.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Jednou z podstatných otázek od počátku řízení – a pro jeho výsledek rozhodující – byla otázka naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení, přičemž obě strany se k ní opakovaně vyjadřovaly, žalobkyně poprvé již v žalobě, včetně odkazů na judikaturu.

12. Podle § 80 o. s. ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Určovací žaloba musí sloužit potřebám praktického života a požadavek naléhavého právního zájmu je projevem snahy zákonodárce zabránit zbytečnému rozmnožování soudních sporů. V tomto smyslu je třeba chápat i princip opakovaně vyslovený Nejvyšším soudem, podle něhož„ naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní; jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 20 Cdo 54/2001, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslo). Určovací žaloba má svůj smysl tam, kde„ jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec (onen ‚pevný právní základ‘), který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96).

13. V projednávané věci se žalobkyně nedomáhala určení, že by ona sama byla vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu. Svůj právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva žalovaného 1 odvozovala výlučně ze svého postavení věřitele a zástavního věřitele žalovaného 1 a ze svého zájmu na tom, aby svou pohledávku za žalovaným 1 mohla uspokojit ze zpeněžení předmětného spoluvlastnického podílu. Soud se proto musel zabývat tím, zda by za této situace mohlo hypotetické vyhovění žalobě odstranit nejistotu právního postavení žalobkyně a poskytnout pevný právní základ pro odvrácení budoucích sporů účastníků, jak má na mysli konstantní judikatura, a tedy zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení práva třetí osoby (vlastnického práva žalovaného 1).

14. Při tom vzal především v úvahu, že požadované určení nemůže mít žádný vliv na okolnost, zda je žalobkyně věřitelem pohledávky z titulu shora uvedeného úvěru a v jaké výši. Dále konstatoval, že zda byla úvěrová smlouva uzavřena platně a v jaké výši z ní má nyní žalobkyně pohledávky za žalovaným 1, je předmětem řízení o zaplacení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka, kde mohou žalobkyně i žalovaný 1 plně uplatňovat svou argumentaci. Bylo by zcela nemístné, aby soud v nynějším řízení zkoumal tytéž skutečnosti (zejména za jakých okolností byla uzavřena úvěrová smlouva mezi žalovaným 1 a právní předchůdkyní žalobkyně) a právně je hodnotil (zejména zda byla tato smlouva uzavřena platně), zvláště když ve vztahu k otázce vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu by to nemělo žádný význam.

15. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení nezakládají otázky, zda podmínky pro odvolání daru ze stany paní příjmení byly splněny, zda byl žalovaný 1 oprávněn uzavřít smír či zda zápis právní předchůdkyně žalované 2 do katastru nemovitostí měl jakýkoli důsledek v podobě zhojení tvrzeně neplatných právních jednání žalovaného 1 a obejití zákazu zcizení a zatížení předmětného podílu na nemovitostech. Všechny tyto otázky totiž směřují k meritornímu posouzení opodstatněnosti podané žaloby, nikoli k tomu, zda je na požadovaném určení dán naléhavý právní zájem.

16. Dále se soud zabýval tím, zda je reálný, praktický význam požadovaného určení dán tím, že by se žalobkyně mohla (za předpokladu, že je skutečně věřitelem žalovaného 1) uspokojit ze zpeněžení předmětného spoluvlastnického podílu. Nemohl při tom ovšem přehlížet, že řízení směřující ke zpeněžení předmětného spoluvlastnického podílu již bylo zahájeno – jde o shora uvedenou exekuci vedenou soudním exekutorem dr. příjmení, která sice byla odložena, avšak nikoli zastavena. V této exekuci byly neplatnost i neúčinnost dohody o smíru mezi žalovaným 1 a právní předchůdkyní žalovaného 2 již nastoleny, a to jak ze strany žalobkyně (neplatnost i neúčinnost), tak ze strany soudního exekutora (neplatnost). Zároveň je již vedeno řízení o vyloučení předmětného spoluvlastnického podílu z výkonu rozhodnutí (exekuce), v němž mohou žalovaná 2 i žalobkyně uplatnit veškeré argumenty týkající se mj. toho, zda podíl náleží žalovanému 1 (a je tedy právem postižen exekucí), nebo žalované 2 (a ta má tedy právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí). Toto řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka. Výsledek exekuce včetně řízení o excindační žalobě vyřeší, zda se bude moci žalobkyně ze zpeněžení předmětného spoluvlastnického podílu uspokojit. Pokud bude rozhodnuto tak, že podíl je z výkonu rozhodnutí vyloučen, nebude mít nynější řízení o určovací žalobě pro žalobkyni již žádný praktický význam. Ona sama vlastníkem podílu není a ani to netvrdí – jde jí pouze o uspokojení z něho resp. z jeho nuceného zpeněžení. Ovšem i v případě, že bude rozhodnuto, že podíl z výkonu rozhodnutí vyloučen není, je nynější řízení prakticky zbytečné. V takovém případě bude podíl zřejmě zpeněžen prodejem třetí osobě, která se stane jeho vlastníkem, tudíž určovat v nynějším řízení, že jeho vlastníkem je žalovaný 1, by postrádalo jakýkoli smysl. Neobstojí konečně ani argument, že pro žalobkyni má požadované určení význam proto, že její pohledávka údajně přesahuje výši, na niž je omezeno existující zástavní právo. I kdyby tomu tak bylo, může se např. žalobkyně žalobou na plnění domáhat, aby její pohledávka byla uspokojena z případného přebytku (hyperochy) po zpeněžení předmětného podílu, případně vést za tímto účelem výkon rozhodnutí nebo exekuci, bude-li úspěšná v nalézacím řízení o zaplacení. K tomu nepotřebuje soudní rozhodnutí o určení vlastnického práva žalovaného 1. Nelze tedy ani říci, že nynější řízení by bylo nejvhodnější, či dokonce jedinou, možností, jak se může žalobkyně domoci svých práv. Právě naopak, má k tomu dostatečnou možnost v jiných, vesměs již probíhajících řízeních. Požadované určení nemá žádný přesah nad rámec toho, co je již v uvedených řízeních řešeno, a není způsobilé vytvořit pevný právní rámec poměrům účastníků a zabránit jejich dalším, zjevně již delší dobu vedeným, sporům.

17. Soud proto uzavřel, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. V důsledku toho shledal žalobu nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl, aniž by se jakkoli zabýval její věcnou opodstatněností.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy oběma žalovaným.

19. Výše náhrady nákladů řízení žalovaného 1 činí celkem částka a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po částka podle § 7, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 a. t. za 2 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, účast při ústním jednání dne datum;

b) paušální náhrada hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 2 úkony;

c) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy částka.

20. Výše náhrady nákladů řízení žalované 2 činí celkem částka a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem po částka podle § 7, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 a. t. za 4 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne datum, vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast při ústním jednání dne datum;

b) paušální náhrada hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 4 úkony;

c) náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a. t. za cestu obec obec a zpět k ústnímu jednání soudu dne datum (při průměrné spotřebě 4,77 l nafty číslo km, vzdálenosti obec obec a zpět celkem 558 km, základní sazbě 4,40 Kč/km a ceně pohonné hmoty částka), tedy částka;

d) náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. po částka za 12 půlhodin (cesta obec obec a zpět k ústnímu jednání soudu dne datum);

e) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy částka.

21. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právních zástupkyň obou žalovaných soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

22. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve třech vyhotoveních.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.