OSPH08 27 C 59/2020-110

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 51 115 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit ⟪LB:lb_001⟫ -) částku 43 707 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ -) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 43 707 Kč za dobu od 21. 6. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do ⟪LB:lb_001⟫ -) částky 7 408 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ -) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 408 Kč za dobu od 21. 6. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna na nákladech řízení žalobkyni zaplatit 26 999 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení.

1. Ve věci jde o zaplacení úhrad, jež souvisejí s užíváním náhradního vozidla, které právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalované.

2. Žalobní tvrzení. Žalobu podala právnická osoba, IČO. Ta tvrdila, že dne 17. 4. 2019 uzavřela se žalovanou Smlouvu o nájmu dopravního prostředku a že na základě této smlouvy zapůjčila žalované vozidlo tovární značky Škoda registrační značka na dobu od 17. 4. do 12. 6. 2019. Dne 12. 6. 2019 bylo vozidlo vráceno. Dne 13. 6. 2019 byl vystaven zakázkový list specifikující poskytnuté služby a jejich ocenění a faktura číslo na 51 115 Kč, která byla splatná dne 20. 6. 2019. Žalovaná přes upomínky ze dne 25. 6. 2019 a 2. 8. 2019 a přes předžalobní výzvu ze dne 3. 10. 2019 dluh neuhradila. právnická osoba, navrhla, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku 51 115 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 51 115 Kč od 21. 6. 2019 do zaplacení.

3. Vyjádření žalované. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Tvrdila, že se jí dne 16. 4. 2019 přihodila dopravní nehoda automobilem Toyota, který měla půjčený od jméno příjmení. Žalovaná tento automobil nechala opravit v autoservisu právnická osoba V tomto autoservisu jí byl nabídnut nájem náhradního automobilu prostřednictvím právnická osoba

4. Žalovaná tvrdila, že nájem náhradního vozidla byl prodloužen nad rámec původně zamýšlených 15 dnů. Pronajatý automobil byl však žalované bezdůvodně a neočekávaně odebrán; žalovaná toto odebrání vozidla nezapříčinila.

5. Podle Zakázkového listu ze dne 13. 6. 2019 se žalovaná částka skládá z určitých položek, a proti nim žalovaná namítala následující.

6. Proti položce„ zapůjčení náhradního vozu“ ve výši 30 800 Kč žalovaná namítala, že půjčovné za prvních 15 dnů bylo uhrazeno právnická osoba, u níž bylo pojištěno vozidlo Toyota. Dále namítala, že autoservis, v němž bylo vozidlo Toyota v opravě, byl spřátelen s právnická osoba, a že autoservis během prvních 15 dnů nevykonal žádné práce na opravovaném automobilu Toyota. Žalovaná má podezření, že právnická osoba, a autoservis jednali po vzájemné domluvě tak, aby se oprava automobilu protáhla a žalovaná byla nucena pronájem náhradního vozidla prodloužit nad rámec původně zamýšlených 15 dnů.

7. Proti položce„ vyzvednutí“ ve výši 490 Kč žalovaná namítala, že se jedná o nárok neopodstatněný, protože žalovaná nezapříčinila odebrání vozidla, o čemž svědčí absence jakékoliv výzvy k navrácení zapůjčeného vozidla.

8. Proti položce„ čištění interiéru“ ve výši 1 500 Kč žalovaná namítala, že pronajaté vozidlo bylo žalované bezdůvodně a neočekávaně odebráno bez předchozí výzvy. Pokud by byl interiér vozidla skutečně znečištěn, pak by v případě, kdyby žalované byla poskytnuta dostatečně včasná výzva k vrácení vozidla, žalovaná na své náklady interiér vyčíslila. Dále namítala, že tento nárok a jeho výše není žádným způsobem doložen.

9. Proti položce„ spoluúčast“ ve výši 10 000 Kč žalovaná namítala, že ji považuje za bezpředmětný, respektive že tato spoluúčast podle všeobecných obchodních podmínek činí 5 %, maximálně 5 000 Kč, přičemž z těchto podmínek neplyne, že by se měl rozlišovat počet jednotlivých poškození. Popírala také, že vozidlo bylo poškozeno.

10. Proti položce„ ostatní“ ve výši 1 189,25 Kč žalovaná namítala, že není upřesněno, na co měla být tato částka vynaložena.

11. Nástup žalobkyně do řízení. právnická osoba, která podala žalobu, v průběhu řízení zanikla. Její procesní nástupkyní se stala žalobkyně. O tomto procesním nástupnictví soud rozhodl usnesením ze dne 4. 2. 2021 č. j. 27 C 59/2020-68.

12. Zjištěné skutečnosti. Dne 16. 4. 2019 byla žalovaná jako řidička vozidla tovární značky Toyota registrační značky anonymizována dvě slova účastnicí dopravní nehody, při níž došlo ke střetu uvedeného vozidla s vozidlem tovární značky Volkswagen registrační značky anonymizována dvě slova číslo. Prokazuje to kopie„ Potvrzení o účasti na dopravní nehodě“ Policie České republiky ze dne 16. 4. 2019.

13. Dne 17. 4. 2019 žalovaná uzavřela s právnická osoba,„ Smlouvu o nájmu dopravního prostředku mezi pronajímatelem a nájemcem“, podle které tato společnost zapůjčila žalované vozidlo Škoda registrační značky anonymizována dvě slova. Součástí této smlouvy byly„ Všeobecné obchodní podmínky k pronájmu automobilů u společnosti právnická osoba“ Žalovaná se uvedenými obchodními podmínkami seznámila. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastnicemi sporné. Obsah smlouvy a všeobecných obchodních podmínek byl prokázán jejich kopiemi. Seznámení se žalované s obsahem všeobecných obchodních podmínek plyne z prohlášení v bodu 1 smlouvy a z faktu, že žalovaná podepsala písemné znění všeobecných obchodních podmínek.

14. Dne 12. 6. 2019 právnická osoba, odebrala žalované zapůjčené vozidlo Škoda. Tato skutečnost tak nebyla sporná; prokazuje ji rovněž kopie„ Předávacího protokolu k zapůjčení a vrácení vozidla“ ze dne 12. 6. 2019, v němž je mimo jiné uvedeno„ auto sebrána za nekomunikaci a neplacení“, a videozáznam zachycující odebrání vozidla žalované. Těmito důkazy bylo současně prokázáno, že v době odebrání vozidla byl interiér zapůjčeného vozidla znečištěný a že byla poškozena kapota vozidla.

15. Dne 13. 6. 2019 žalobkyně koupila benzín za 1 439,40 Kč. Prokazuje to stvrzenka od anonymizováno právnická osoba ze dne 13. 6. 2019.

16. Dne 13. 6. 2019 právnická osoba, vystavila žalované fakturu na 51 115 Kč za zapůjčení vozidla, spoluúčast a dotankování. Prokazuje kopie faktury ze dne 13. 6. 2019 číslo„ Zakázkového listu“ ze dne 13. 6. 2019. Téhož dne byla faktura zaslána žalované na dvě adresy. Prokazují to kopie dvou„ Podacích lístků“ ze dne 13. 6. 2019.

17. Dne 25. 6. 2019 právnická osoba, zaslala žalované upomínku k úhradě shora uvedené faktury. Prokazuje to kopie„ Upomínky“ ze dne 25. 6. 2019 a kopie dvou„ Podacích lístků“ ze dne 25. 6. 2019.

18. Dne 2. 8. 2019 právnická osoba, zaslala žalované 2. upomínku. Prokazuje to kopie„ Upomínky číslo 2“ a kopie„ Podacího lístku“ ze dne 2. 8. 2019.

19. Dne 3. 10. 2019 zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní upomínku. Prokazuje to kopie„ Poštovního podacího archu“ ze dne 3. 10. 2019.

20. Dne 22. 9. 2020 právnická osoba, zanikla sloučením a její jmění přešlo na nástupnickou společnost právnická osoba – žalobkyni. Prokazuje to„ Úplný výpis z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo“.

21. Neprokázané skutečnosti. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalované, že poškozené vozidlo Toyota bylo v době dopravní nehody pojištěno u právnická osoba Žalovaná toto tvrzení prokazovala kopií„ Potvrzení o pojištění vozidla“ od právnická osoba ze dne 23. 5. 2018. Ovšem podle policejního„ Potvrzení o účasti na dopravní nehodě“ ze dne 16. 4. 2019 bylo v té době vozidlo Toyota podle mezinárodní pojistné karty pojištěno u právnická osoba, a to od 1. 1. 2019. Uvedené listiny tedy svědčí pro to, že vozidlo Toyota bylo od 23. 5. 2018 pojištěno u právnická osoba, ale že ode dne 1. 1. 2019 a také v době dopravní nehody bylo pojištěno u právnická osoba

22. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalované, že nájemné za pronájem vozidla Škoda bylo za dobu prvních 15 dnů uhrazeno z pojistného plnění poskytnutého právnická osoba Žalovaná především neprokázala, (jak je odůvodněno v předcházejícím odstavci, (že poškozené vozidlo Toyota bylo v době dopravní nehody pojištěno u této pojišťovny. Neprokázání existence pojištění vážně zpochybňuje tvrzení žalované o pojistném plnění. Mimoto žalovaná prokazovala tvrzení o pojistném plnění listinou„ Nahrání dokumentu a informace ke škodě“ od právnická osoba ze dne 2. 3. 2020. Z této listiny však nijak nevyplývá, že by tato pojišťovna poskytla pojistné plnění. Podle uvedené listiny byla registrována škoda dne 7. 4. 2019 a likvidace byla ukončena dne 20. 6. 2019. Nijak z ní ale neplyne, a jakým výsledkem likvidace skončila a jakého pojistného plnění se tato likvidace týkala (že předmětem likvidace byla náhrada nájemného za pronájem náhradního vozidla v určitém období). Likvidace tedy mohla být ukončena bez poskytnutí pojistného plnění (například právě pro neexistenci pojištění), nebo předmětem likvidace mohly být jiné nároky než pojistné plnění za škodu způsobenou pronájmem náhradního vozidla. Žalovaná mohla jednoduše prokázat existenci pojištění a výplatu pojistného plnění pojistnou smlouvou a tzv. výplatním dopisem, (oznámením právnická osoba o výplatě pojistného plnění za škodu způsobenou pronájmem náhradního vozidla), avšak žalovaná tyto a ani žádné jiné důkazní prostředky k prokázání tvrzení o pojištění a jeho výplatě neoznačila.

23. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalované, že doba nájmu vozidla, která byla dohodnuta ve smlouvě, byla po domluvě se žalobkyní prodloužena. Žalovaná tvrdila, že tato skutečnost byla mezi účastnicemi nesporná, ale nebyla. Žalovaná dále tvrdila, že prodloužení nájmu vyplývá ze samotné smlouvy o nájmu, totiž z kolonky„ Prodlouženo do“, kde je rukou napsáno„ poté 550“. Podle žalované to svědčí o tom, že s prodloužením nájmu nad rámec 15 dnů bylo ze strany obou smluvních stran počítáno, a to s nájmem ve výši 550 Kč za každý další den trvání nájmu.

24. Samotný tento zápis tvrzení žalované neprokazuje. V části IV„ Doba nájmu“ formuláře smlouvy je kolonka„ Počet dní“, kde je dopsáno číslo 15. V kolonce V„ Nájemné“ formuláře smlouvy je tištěný údaj o denní sazbě nájemného přeškrtnut a kolonka„ Denní sazba“ není vyplněna. Za této situace je jediný údaj o výši nájemného rukou napsána částka 550 Kč; je přitom skutečně nejasné, proč je u této částky slovo„ poté“. Může znamenat řádnou výši nájemného po dobu 15 dnů. Může ale také znamenat denní sazbu nájemného po uplynutí 15 dnů, (ovšem jen v případě, že ze strany smlouvy na prodloužení nájemného nad 15 dnů domluvily. Podle všeobecných obchodních podmínek„ Nájemce/uživat uvedený na smlouvě: (…) všechny změny se sjednávají písemně dodatkem ke smlouvě o nájmu po souhlasu pronajímatele a nájemce. Prodloužit smlouvu je možno i emaliem po zpětném potvrzení pronajímatelem (…)“. Žalobkyně popírala dohodu o prodloužení nájmu; v řízení účastnice netvrdily, a ani jinak nevyšlo najevo, že by smlouvu prodloužily e-mailem a že by právnická osoba, zpětně potvrdila prodloužení smlouvy. Naopak SMS zprávy zaslané na telefonní číslo žalované, které je uvedeno ve smlouvě o nájmu, svědčí proti prodloužení nájmu, a to SMS ze dne 30. 5.„ Dobrý den, jste nekontaktní, bude vám zablokováno náhradní vozidlo. příjmení anonymizováno“, a SMS ze dne 11. 6.„ Dobrý den, protože stále nevracíte náhradní vozidlo a dluh na půjčovném je 22 550 Kč, je zapotřebí tuto částku neprodleně uhradit. příjmení příjmení“. Žalovaná k prokázání tohoto tvrzení označovala jako další důkazy výslechem celé jméno svědka a svým vlastním výslechem, ale od těchto návrhů později ustoupila. Za této situace tvrzení žalované o prodloužení doby nájmu nebylo prokázáno.

25. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalované, že autoservis, v němž bylo opravováno poškozené vozidlo Toyota byl spřátelen s právnická osoba, že autoservis během prvních 15 dnů nevykonal žádné práce na opravovaném automobilu Toyota a že právnická osoba, a autoservis jednali po vzájemné domluvě tak, aby se oprava automobilu protáhla a žalovaná byla nucena pronájem náhradního vozidla prodloužit nad rámec původně zamýšlených 15 dnů, protože žalovaná o těchto tvrzeních nepodala žádný důkaz.

26. Hodnocení důkazů. Zákonnost, věrohodnost ani pravdivost provedených důkazů nebyla ničím zpochybněna, a proto soud má provedené důkazy za zákonné, věrohodné a pravdivé.

27. Neprovedené důkazy. Soud neprovedl důkaz výslechem žalované a výslechem svědka celé jméno svědka, neboť žalovaná od návrhu na provedení těchto důkazů ustoupila a nežádala jejich provedení.

28. Soud neprovedl důkaz ceníky společností zabývající se mytím a čištěním vozidla, z nichž žalobkyně vycházela při stanovení ceny za vyčištění vozidla, neboť tyto obecné ceníky nic nevypovídají o konkrétních nákladech na vyčištění vozidla v daném případě.

29. Právní hodnocení. Po právní stránce soud věc posoudil podle„ Smlouvy o nájmu dopravního prostředku mezi pronajímatelem a nájemcem“, kterou spolu uzavřely právnická osoba, a žalovaná dne 17. 4. 2019, podle„ Všeobecných obchodních podmínek pronájmu automobilů u společnosti právnická osoba“ podepsaných žalovanou dne 17. 4. 2019 a podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

30. K položce„ zapůjčení náhradního vozidla“. právnická osoba, pronajala žalované vozidlo Škoda za nájemné, které vyúčtovala částkou 550 Kč za den nájmu. Tato částka jako jediná je uvedena v nájemní smlouvě. Žalovaná výši nájmu nepopírala. Soud proto vychází z toho, že cena nájmu vozidla Škoda činila 550 Kč za den. Žalovaná užívala vozidlo Škoda od 17. 4. do 12. 6. 2019, tedy po dobu 56 dnů. Žalovaná neprokázala, že nájemné za prvních 15 dnů užívání bylo uhrazeno pojistným plněním ze strany právnická osoba Žalovaná neprokázala ani prodloužení nájmu nad sjednaných 15 dnů.

31. Žalovaná je tak za prvních 15 dnů užívání vozidla, kdy trvalo nájemné, povinna zaplatit nájemné ve výši 550 Kč za den.

32. Za dobu od 16. dne užívání (po skončení nájmu) do 12. 6. 2019 (odebrání vozidla), je žalovaná povinna poskytnout náhradu za bezdůvodné obohacení, jež získala užíváním vozidla, neboť vozidlo užívala bez právního důvodu a tím se na úkor právnická osoba bezdůvodně obohatila. Při určení výše této náhrady lze vyjít z ceny nájmu sjednaného ve smlouvě, která činí 550 Kč za den.

33. Za uplatněnou dobu 56 dnů je tak žalovaná povinna zaplatit 30 800 Kč, což je cena, jak je uvedeno ve smlouvě, bez daně z přidané hodnoty. S daní z přidané hodnoty je žalovaná povinna zaplatit 37 268 Kč. Soud proto ohledně tohoto nároku žalobě vyhověl.

34. K položce„ vyzvednutí“ ve výši 490 Kč. V bodě V nájemné smlouvy je uvedeno„ Přistavení/odstavení v rámci města“ 560 Kč. Podle všeobecných obchodních podmínek„ Nájemce/uživat uvedený ve smlouvě: (…) bere na vědomí, že pro případ neplacení nájemného při nevracení vozidla ve sjednaném termínu nebo při porušení smluvních podmínek je pronajímatel oprávněn pronajaté vozidlo okamžitě odebrat či použít pro vyhledávání a odebrání vozidla agentury oprávněny k této činnosti s tím, že náklady jdou k tíži nájemce (…)“.

35. Z citovaných ujednání smlouvy a Všeobecných obchodních podmínek plyne, že poplatek za přistavení/odstavení vozidla ve výši 560 Kč se vztahuje na případy řádného odevzdání vozidla, nikoliv na případy odebrání vozidla. Pro případ odebrání vozidla jdou k tíži nájemce skutečně vynaložené náklady. Žalobkyně netvrdila a neprokázala, jaké byly skutečné náklady na odebrání vozidla. Soud proto žalobu co do požadovaných 490 Kč za vyzvednutí vozidla zamítl.

36. K položce„ čištění interiéru“ ve výši 1 500 Kč. Podle všeobecných obchodních podmínek„ Nájemce/uživat uvedený ve smlouvě: (…) zavazuje se vrátit vozidlo čisté a v termínu sjednaném ve smlouvě. V případě znečištění interiérů (například zvířecí chlupy, mastnota, skvrny na sedačkách) má pronajímatel právo účtovat nájemci vyčištění vozu dle reálných nákladů za vyčištění“.

37. Jak plyne ze Zakázkového listu ze dne 13. 6. 2019 žalobkyně požaduje za čištění interiérů paušální částku 1 500 Kč. Podle všeobecných obchodních podmínek však pronajímatel neměl právo na paušální poplatek za čištění interiéru, nýbrž měl právo účtovat reálné náklady za vyčištění. Žalobkyně netvrdila a neprokázala, kolik činily reálné náklady na vyčištění vozidla Škoda. Soud proto žalobu na zaplacení poplatku za vyčištění vozidla zamítl.

38. K položce„ spoluúčast“ ve výši 10 000 Kč. Podle všeobecných obchodních podmínek pro případ„ Odpovědnosti za škody a pojištění: (…) nájemce je povinen při dopravní nehodě způsobené jeho vinou, při nezjištění pachatele nehody nebo při jakémkoliv poškození vozidla a jeho příslušenství či v případě, že nelze uplatnit nárok na náhradu škody z jiného pojištění, zaplatit pronajímateli spoluúčast na škodě ve výši 5 %, minimálně však 5 000 Kč (nedohodnou-li se obě strany jinak) (…)“.

39. V daném případě účastnice netvrdila, že by se dohodly jinak. Bylo prokázáno, že žalovaná odevzdala vozidlo s drobným poškozením karosérie. Podle citovaného ustanovení je tak žalovaná povinna zaplatit spoluúčast v minimální výši 5 000 Kč. Na druhou stranu z citovaného ustanovení nevyplývá, že by nájemce byl povinen platit spoluúčast za každé jednotlivé poškození vozidla. Píše se v něm o jakémkoliv poškození vozidla a jeho příslušenství jako celku. Podle soudu má tak žalobkyně právo na spoluúčast ve výši 5 000 Kč, nikoliv 10 000 Kč. Soud proto vyhověl žalobě co do spoluúčasti ve výši 5 000 Kč, zatímco co do zbylých 5 000 Kč žalobu zamítl.

40. K položce„ ostatní“ ve výši 1 189,25 Kč. Žalovaná v průběhu řízení doplnila, že touto položkou se rozumí náklady na doplnění pohonných hmot do zapůjčeného vozidla. Podle všeobecných obchodních podmínek„ Nájemce/uživat uvedený na smlouvě: (…) hradí dohodnuté nájemné za vůz + provozní náplně a PHM v průběhu jeho pronájmu (…).

41. Podle smlouvy o nájmu dopravního prostředku, který obsahuje i předávací protokoly, bylo žalované zapůjčeno vozidlo se zcela naplněnou nádrží na pohonné hmoty; vozidlo bylo odebráno s náplní v rozsahu jedné čtvrtiny. Žalobkyně pak stvrzenkou prokázala, že za pohonné hmoty zaplatila 1 439,40 Kč. Skutečnost, že žalovaná vrátila vozidlo po skončení doby nájmu, není rozhodná, protože tutéž povinnost měla v době skončení nájmu; vždy měla vrátit vozidlo s plnou nádrží na pohonné hmoty. Soud proto v této části žalobě vyhověl.

42. Úroky z prodlení. Faktura, kterou právnická osoba vyúčtovala žalované cenu za zapůjčení náhradního vozidla, byla splatná dne 20. 6. 2019. Žalovaná ji v době splatnosti neuhradila, a tak je od 21. 6. 2019 v prodlení. právnická osoba, tak měla na úrok z prodlení za dobu od 21. 6. 2019. Výši úroku z prodlení si právnická osoba, a žalovaná v „ Ostatních ujednáních“ všeobecných obchodních podmínek sjednaly na 10 % ročně. Soud proto žalobě vyhověl co úroků z prodlení z přiznaných částek.

43. právnická osoba, dne 22. 9. 2020 zanikla. Její právní nástupkyní se stala žalobkyně. Soud proto uložil žalované, aby přiznané nároky, tj. celkem 43 707 Kč (37 268 Kč + 5 000 Kč + 1 439 Kč) s úroky z prodlení zaplatila žalobkyni.

44. Náklady řízení. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, a proto soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. poměrně rozdělil náhradu nákladů řízení. Výši nákladů na právní zastoupení soud stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“).

45. Žalobkyně se domáhala zaplacení 51 115 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21. 6. 2019 do zaplacení, jež ke dni 7. 3. 2022, kdy byl vyhlášen tento rozsudek, dosahovaly 13 878 Kč, tj. celkem 64 993 Kč (100 %).

46. Žalobkyně byla úspěšná co do 43 707 Kč s úroky z prodlení od 21. 6. 2019, jež ke dni 7. 3. 2022 dosahují 11 867 Kč, tj. celkem 55 574 Kč (85,50767 %); žalovaná byla úspěšná ve zbylé části (14,49233 %). Po vzájemném zápočtu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 71,01534 %.

47. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 38 018,30 Kč, z čehož činí: ⟪LB:lb_001⟫ -) částka 2 045 Kč za soudní poplatek za žalobu, ⟪LB:lb_002⟫ -) částka 25 440 Kč za odměnu advokáta za 8 úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. výzva k plnění, 3. podání žaloby,4. vyjádření ze dne 16. 10. 2020, 5. účast na jednání dne 21. 1. 2021, 6. účast na jednání dne 23. 11. 2021 vyjádření ze dne 26. 12. 2021, 8. účast na jednání dne 24. února 2022) ve výši 3 180 Kč za každý z uvedených úkonů podle § 7 bodu 5 a. t., ⟪LB:lb_003⟫ -) částka 1 590 Kč za účast při vyhlášení rozsudku ze dne 7. 3. 2022 ve výši jedné poloviny podle § 11 odst. 2 písm. f) a. t., ⟪LB:lb_004⟫ -) částka 2 700 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za 9 shora uvedených úkonů právní služby ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 13 odst. 3 a. t., ⟪LB:lb_005⟫ -) částka 6 243,30 Kč za náhradu advokátovi za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

48. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů na právní zastoupení za podání ze dne 16. 10. 2020 a ze dne 13. 7. 2021, neboť se nejedná o podání ve věci samé. Dále ji nepřiznal náhradu za podání ze dne 28. 1. 2021, které bylo učiněno za právnická osoba, jež v té době už existovala; navíc nejde o podání ve věci samé.

49. Z nákladů ve výši 38 018,30 Kč má žalobkyně právo na náhradu v rozsahu 71,01534 %, což po zaokrouhlení je 26 999 Kč. Soud proto na nákladech řízení žalobkyni přiznal uvedenou částku.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí.