OSPH08 33 C 254/2021-222

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o určení vlastnictví a o vydání věci

I. Zamítá se žaloba, aby bylo určeno, že vlastníkem značka automobilu, VIN kód, je žalobkyně.

II. Zamítá se žaloba, aby byla žalovaná povinna vydat žalobkyni značka automobilu, VIN kód.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k osobnímu automobilu tovární značky Mercedes Benz, VIN kód, a dále toho, aby žalované byla uložena povinnost předmětný automobil žalobkyni vydat. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne datum kupní smlouvu, kterou žalobkyně žalované předmětné vozidlo prodala za 738 100 Kč, žalovaná vozidlo převzala dne datum, avšak kupní cenu neuhradila, proto na ni nepřešlo vlastnické právo. Zároveň byla ovšem kupní smlouva neplatná pro zfalšování podpisu jednatele žalobkyně jméno jméno. Žalobkyně od smlouvy dne datum odstoupila. Jelikož žalovaná i přes předžalobní výzvu vozidlo nevrátila, nezbylo žalobkyni než se domáhat vydání vozidla a dále vydání bezdůvodného obohacení za jeho neoprávněné užívání (což je však předmětem jiného soudního řízení). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřovala žalobkyně v tom, že žalovaná je zapsána jako„ držitel a vlastník“ v evidenci vozidel a technickém průkazu, přičemž na základě vyhovění žalobě bude možno dosáhnout změny údajů v registru resp. v technickém průkazu. Zároveň uvedla, že rozhodnutí o požadovaném určení vytvoří právní základ, který může vést k odvrácení sporu o vydání věci.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Podle ní žalobkyně neuvedla nic, z čeho by vyplývala její aktivní věcná legitimace. Se žalobkyní nikdy žádnou smlouvu neuzavřela. Vozidlo převzala od svého tehdejšího přítele jméno jméno dne datum, koupila je od něho na základě ústní kupní smlouvy ze dne datum za 695 000 Kč, kupní cenu mu zaplatila zčásti započtením vzájemné pohledávky (ve výši 200 000 Kč), zčásti v hotovosti (ve výši 495 000 Kč), avšak nemá o tom žádné potvrzení. Dne 5. nebo datum se s jméno jméno rozešla. Dále uvedla, že datum opustila území České republiky, přičemž předmětné vozidlo bylo v době její nepřítomnosti přibližně mezi datum a datum odcizeno a posléze dne datum převedeno na jinou osobu a vyvezeno do Rumunska. Na místě odcizeného vozidla byla nalezena listina, z níž plyne, že vozidlo bylo odcizeno za přičinění žalobkyně. Uvedla, že s vozidlem nedisponuje, tudíž je nemůže žalobkyni vydat.

3. Soud soustředil zjišťování skutkového stavu a jeho následné právní posouzení na ty okolnosti a otázky, které jsou podstatné pro rozhodnutí o předmětu řízení. Z podání obou stran, především pak žalobkyně, bylo zřejmé, že vzájemné vztahy zejména mezi okruhem různých osob kolem společnosti žalobkyně (ať již figurujících v ní nebo kolem ní v minulosti, nebo v současnosti) byly značně komplikované a podstatně přesahující rámec tohoto řízení. Účelem nynějšího řízení však nebylo provádět komplexní vyšetřování poměrů a majetkových operací v žalující společnosti, nýbrž pouze rozhodnout o konkrétních žalobou uplatněných nárocích. Proto se soud nezabýval tvrzeními, která pro posouzení uplatněných nároků neměla relevanci.

4. Pro posouzení předmětu řízení bylo stěžejní, zda vůbec žalobkyně předmětné vozidlo nabyla, zda mezi stranami sporu následně došlo k ujednání nějaké smlouvy a zda má žalovaná předmětné vozidlo stále u sebe. Proto soud při prvním ústním jednání dne datum poučil žalobkyni podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve vztahu k tomu, že není dostatečně tvrzeno, jak, od koho a kdy žalobkyně předmětné vozidlo nabyla, jak došlo k uzavření kupní smlouvy mezi stranami a od koho a kdy žalovaná vozidlo převzala; tyto skutečnosti musejí být též prokázány. Po tomto poučení žalobkyně setrvala na tvrzení, že kupní smlouva mezi stranami byla uzavřena písemně datum za přítomnosti žalované a jméno jméno a možná též Mgr. jméno příjmení, a to s výhradou, že vlastnické právo přejde až zaplacením kupní ceny ve výši 738 100 Kč, a že vozidlo žalovaná převzala téhož dne. Dle vyjádření žalobkyně při ústním jednání dne datum tato tvrzení měla být doložena svědeckými výpověďmi Mgr. jméno příjmení a jméno jméno; přítomnosti jiných osob u předání vozidla si žalobkyně vědoma nebyla. Dále uvedla, že tvrzení, že žalovaná má vozidlo u sebe, se opírá o to, že v minulosti vozidlo převzala; kde se vozidlo v současnosti nachází, žalobkyně dle svého vyjádření neví. Pokud jde o nabytí předmětného vozidla žalobkyní, doplnila, že je koupila od anonymizována dvě slova ze příjmení republiky Německo za 650 000 Kč zaplacených jméno jméno.

5. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, soud učinil následující relevantní skutková zjištění.

6. Žalobkyně předmětné vozidlo koupila od jméno příjmení – anonymizována dvě slova, příjmení republika Německo, na základě kupní smlouvy datované datum za 23 500 eur (zjištěno z uvedené kupní smlouvy, potvrzení Oberbank AG o zaplacení 23 500 eur dne datum, shodně též z výpovědi svědka jméno jméno). Prostředky na to poskytl žalobkyni jméno jméno (zjištěno z jeho svědecké výpovědi a uvedeného potvrzení Oberbank AG, přičemž to není v zásadním rozporu ani se skutkovým tvrzením žalobkyně, podle níž vozidlo zaplatil jméno jméno částkou 650 000 Kč, byť se zde neshoduje přesná částka). Vozidlo bylo do České republiky dovezeno nejpozději datum (zjištěno z protokolu o technické prohlídce z uvedeného data).

7. jméno jméno podepsal na jedné straně jako věřitel a na druhé straně jako zmocněnec žalobkyně coby dlužníka smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva spojenou se smlouvou o výpůjčce, datovanou datum, v níž bylo mj. uvedeno, že věřitel zapůjčil dlužníku finanční prostředky ve výši 23 540 eur, které mají být vráceny do datum, a k jejich zajištění se sjednává podmíněný převod vlastnického práva k předmětnému automobilu ve prospěch věřitele (zjištěno z uvedeného smlouvy a listiny označené jako plná moc generální vystavené jméno příjmení jméno jméno datum).

8. Mezi žalobkyní a žalovanou nebyla ujednána žádná kupní ani jiná smlouva týkající se předmětného vozidla. Žalobkyně ničím nedoložila, že by dne datum se žalovanou uzavřela smlouvu, nepotvrdil to ani svědek příjmení jméno příjmení, ani svědek jméno jméno, není o tom ani žádný listinný důkaz. Z výpovědi svědka příjmení vyplynulo, že u sjednávání jakékoli smlouvy ani předávání vozidla nebyl, jeho role spočívala v tom, že na pokyn a na základě informací od klienta (žalobkyně, za kterou jednal jméno příjmení) vyzval žalovanou k zaplacení kupní ceny resp. vrácení vozidla (což dokládá i jemu udělená plná moc datovaná datum, i jím sepsaná předžalobní výzva za dne datum včetně dodejky datové zprávy). Je zřejmé, že jestliže klient advokátovi sdělí, že v minulosti uzavřel nějakou smlouvu, a pověří advokáta vymáháním nároků z takové smlouvy, advokát vychází z takto vymezeného zadání, což ale pro potřeby soudního řízení nijak nedokazuje, že klient skutečně takovou smlouvu předtím uzavřel. Z výpovědi svědka jméno vyplynulo, že vozidlo bylo žalované předáno v červnu 2021 (již v této době byly žalované předány oba klíče k vozidlu s tím, že žalobkyně si nechala přidělat třetí, náhradní), že zamýšlel, aby mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva o jeho prodeji žalované, a že za tím účelem nechal žalované vystavit fakturu ze strany žalobkyně na kupní cenu ve výši 738 100 Kč, nicméně samotná kupní smlouva měla být uzavřena až po zaplacení, k čemuž nedošlo. Ani z jeho výpovědi tedy nelze dovodit, že by mezi účastníky tohoto řízení nějaká smlouva skutečně ujednána byla. Jako zcela nepodložené se pak jeví tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě, že došlo ke zfalšování podpisu jednatele žalobkyně jméno jméno (a z toho důvodu by byla kupní smlouva neplatná), neboť žádná kupní smlouva, tím spíše ne písemná, nevznikla, tudíž ke zfalšování jakéhokoli podpisu na ní nemohlo dojít. Uzavření smlouvy konečně žádným způsobem nedokládá ani faktura č. 2021, kterou žalobkyně na jméno žalované vystavila a kterou soud provedl k důkazu; svědek jméno nadto k této faktuře výslovně vypověděl, že faktura byla vystavena na základě údajů od něj a smlouva měla být uzavřena až po zaplacení fakturované částky ze strany žalované.

9. V osvědčení o registraci vozidla – technickém průkazu byla zapsána jako vlastník vozidla žalovaná od datum a vozidlu byla přidělena registrační značka (zjištěno z kopie uvedeného technického průkazu, sdělení Magistrátu hl. m. Prahy ze dne datum, kopie žádosti o zápis silničního vozidla ze dne datum poskytnuté Magistrátem hl. m. Prahy). Svědek jméno vysvětlil skutečnost, že žalovaná byla zapsána jako vlastník vozidla, ač jím nebyla, tak, že technický průkaz není dokladem o vlastnictví, že k tomu, aby byl na prvním místě zapsán již nový majitel, se přistupuje běžně proto, aby se v případě budoucího prodeje nezhoršovala likvidnost vozidla, a že zahraniční dodavatel obvykle požaduje, aby ke změně v evidenci vozidel došlo co nejdříve. Soud toto vysvětlení motivace pro popsaný postup považoval za přijatelně věrohodné.

10. Dne datum požádala blíže neztotožněná osoba vystupující jako zmocněnec žalované o vydání technického průkazu a osvědčení o registraci z důvodu ztráty (zjištěno z kopie uvedené žádosti poskytnuté Městským úřadem Černošice, plné moci datované datum). Žalovaná označila posledně uvedenou plnou moc za zfalšovanou, přičemž poukázala na to, že v ní není správně uvedeno ani její jméno a datum narození. Soud tuto otázku dále nezkoumal, neboť pro potřeby řízení postačuje zjištění, že k vyhotovení duplikátu technického průkazu na základě této žádosti v každém případě došlo, a to datum (zjištěno z kopie duplikátu uvedeného technického průkazu poskytnuté Městským úřadem Černošice), tudíž bylo možné do něj následně zapsat jako vlastníka jinou osobu.

11. Dne datum byl jako vlastník vozidla do technického průkazu zapsán rumunský subjekt jméno příjmení a k vozidlu byla vydána registrační značka na vývoz anonymizováno (zjištěno ze sdělení Magistrátu hl. m. Prahy ze dne datum, žádosti o vydání tabulky s registrační značkou na vývoz, kopie duplikátu uvedeného technického průkazu poskytnuté Městským úřadem Černošice).

12. Žalovaná předmětné vozidlo převzala v červnu 2021 (toto její tvrzení potvrzuje výpověď jméno jméno, z žádných provedených důkazů nevyplynulo nic jiného). Žalovaná pozbyla možnost disponovat s předmětným vozidlem na konci srpna nebo v první polovině září 2021, kdy jí bylo jméno jméno za její nepřítomnosti odňato (odvezeno z parkoviště za použití náhradního klíče) a jím posléze prodáno osobě příjmení jméno, Rumunsko. Svědek jméno k tomu uvedl, že vozidlo dohledali s pomocí vyhledávacího zařízení na parkovišti, nechali na něm výzvu s kontaktem, když se nic nedělo, dali na něj botu a opět výzvu s kontaktem, když ani poté se nic nedělo, za pomoci náhradního klíče k vozidlu si do něj zjednali přístup a přemístili ho na jiné parkoviště. S ohledem na shora uvedenou smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva se považoval za oprávněného vozidlo prodat, což v září 2021 učinil, byť se ztrátou, a to uvedené osobě příjmení jméno.

13. Že žalovaná takto v době své nepřítomnosti pozbyla předmětné vozidlo ze své moci, potvrzuje nejen výpověď svědka jméno, ale ve své vzájemné souvislosti i další provedené důkazy, zejména letenka žalované z obec do jméno datum, výzva k vydání vozu datovaná datum (uvádějící, že vozidlo bylo žalobkyní zajištěno, a opatřená dle vyjádření žalobkyně pravým podpisem tehdejšího jednatele žalobkyně jméno příjmení), kopie žádosti o vydání technického průkazu a osvědčení o registraci z důvodu ztráty ze dne datum, duplikát technického průkazu vystavený datum, protokol o technické prohlídce vozidla ze dne datum, faktura vystavená jméno jméno na příjmení jméno datovaná datum, informace o policejním pátrání po vozidle od datum, informace a palubní vstupenky ohledně letu žalované z Miami přes Istanbul do obec datum, trestní oznámení žalované datované datum včetně dokladu o jeho zaslání státnímu zastupitelství. Soud k tomu podotýká, že nehodnotil, jestli se žalovaná cítila připravena o vozidlo právem či neprávem, nýbrž považoval za podstatný skutkový závěr, že vozidlo skutečně pozbyla ze své moci a přišla o možnost s ním fyzicky jakkoli disponovat.

14. Žalobkyně přes poučení ze strany soudu nepředložila žádný důkaz, že by tomu bylo jinak, tedy že by žalovaná vozidlo stále měla u sebe. V řízení ani žádným způsobem nevyšlo najevo, že by se žalovaná nějak podílela na výše uvedených úkonech, na základě nichž byl vystaven duplikát technického průkazu, vozidlo evidenčně převedeno na jinou osobu atd. Taková možnost zůstala v čistě hypotetické, spekulativní rovině. Za této situace soud po skutkové stránce uzavřel, že žalovaná sice v minulosti vozidlo do své fyzické moci získala, avšak poté je pozbyla a v době rozhodnutí soudu je u sebe nemá.

15. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná za předmětné vozidlo komukoli cokoli zaplatila, nicméně s ohledem na předmět řízení, pro který se tato okolnost nejeví jako rozhodující, se soud touto otázkou dále nezabýval.

16. Z dalších provedených důkazů (prohlášení jméno jméno datované datum, snímek komunikace přes mobilní telefon údajně mezi žalovanou a jméno jméno z 5. a datum, dopis žalobkyně žalované ze dne datum včetně dokladu o odeslání zprávy, dopis adresovaný žalované datovaný datum, dopis adresovaný žalované datovaný datum) soud žádná další pro věc podstatná zjištění neučinil.

17. Soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz informacemi z katastru nemovitostí, výpisem z katastru nemovitostí, informací o ceně pronájmu vozidla, informací z Linkedin o zmocněnci žalované, snímkem komunikace se zmocněncem žalované přes mobilní telefon, údajným přepisem komunikace mezi jméno příjmení a jméno jméno, dopisy ohledně zmocněnce žalované jméno příjmení datovanými datum a datum a sdělením policie adresovaným Mgr. příjmení ze dne datum, neboť neměly žádnou relevanci pro předmět řízení a jejich provedení by bylo zcela nadbytečné.

18. Soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz výslechem jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a příjmení jméno, neboť by to pro věc bylo nadbytečné. Tyto osoby ani dle tvrzení žalobkyně nebyly přítomny u uzavírání údajné kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, ani u předání vozidla žalované, tudíž by jejich výslech nemohl nic přinést pro objasnění těch okolností, které jsou z hlediska řízení podstatné.

19. Z téhož důvodu soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz údajnou nahrávkou rozhovoru mezi jméno příjmení, jméno jméno, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno jméno, k němuž mělo dojít datum (tedy až poté, co proběhly relevantní události popsané výše), neboť nebylo vůbec zřejmé, k jakým konkrétním skutkovým tvrzením by se měla nahrávka vztahovat a za jakých okolností byla pořízena. Soud se proto ani nezabýval ověřováním identity údajných aktérů rozhovoru.

20. Soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz„ obsahem spisu“ dvou žalobkyní specifikovaných policejních spisů, neboť takový důkazní návrh byl nekonkrétní, přičemž žalobkyně ani po upozornění ze strany soudu neoznačila žádné konkrétní listiny z těchto spisů, kterými by měl být proveden důkaz. Stejně tak zůstal přes upozornění ze strany soudu zcela nekonkrétním důkazní návrh žalobkyně na dotaz vůči společnostem příjmení příjmení jméno, příjmení příjmení a právnická osoba, soud proti takové dotazy nepokládal. Stejně tak zůstal přes upozornění ze strany soudu zcela nekonkrétním důkazní návrh žalobkyně na vyžádání technického průkazu vydaného Francouzskou republikou (od koho by měl být vyžádán, k čemu by se měl vztahovat a co by měl dokládat), soud proto nic takového nečinil.

21. Jiné důkazy soud neprováděl, neboť nebyly navrženy a ze spisu nevyplynuly. Soud měl zároveň za to, že skutkový stav věci byl objasněn v dostatečné míře pro její právní posouzení.

22. Zjištěný skutkový stav lze shrnout tak, že žalobkyně předmětné vozidlo koupila od jméno příjmení – anonymizována dvě slova za 23 500 eur v červnu 2021, že mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k ujednání kupní smlouvy, kterou by žalobkyně vozidlo prodala žalované, že žalovaná vozidlo v červnu 2021 převzala za pomoci jméno jméno, avšak posléze jí bylo jím odňato a v současnosti je nemá ve své moci, a že žalovaná byla v minulosti (od června do září 2021) zapsána jako vlastník předmětného vozidla v osvědčení o registraci vozidla (technickém průkazu), avšak v současnosti tomu tak již není.

23. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. V obecné rovině je nutno k oběma uplatněným nárokům uvést, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) a že nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o. s. ř.).

24. Ve vztahu k určovacímu nároku soud vycházel z ustanovení § 80 o. s. ř., podle něhož určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Zabýval se proto tím, zda žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že je vlastníkem předmětného vozidla, a to vůči žalované, neboť pravomocný rozsudek, kterým by její žalobě bylo vyhověno, by působil jen vůči účastníkům nynějšího řízení; vůči třetím osobám by byl nezávazný a neplnil tak funkci, kterou má mít.

25. Podle konstantní judikatury je naléhavý právní zájem dán zejména tam, kde by bez požadovaného určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nynějšího řízení nebyla žádná kupní ani jiná smlouva uzavřena. Vzhledem k tomu má žalovaná vůči žalobkyni z hlediska určování vlastnického práva žalobkyně stejné postavení jako jakákoli třetí osoba, se kterou nebyl navázán žádný smluvní vztah. Pokud by měla mít žalobkyně jen na základě toho, že se cítí být vlastníkem předmětného vozidla, naléhavý právní zájem na určení takového vlastnického práva vůči žalované, pak by ho podle stejné logiky měla vůči libovolné třetí osobě, což by ale byl absurdní závěr. Požadované určení by nepřineslo nic pro upevnění právního postavení žalobkyně.

26. Jelikož v řízení vyšlo najevo, že žalovaná vozidlo ve své moci nemá, nelze naléhavý právní zájem na požadovaném určení vyvozovat ani z toho, že by snad žaloba směřovala vůči tomu, kdo má spornou věc u sebe. Argument žalobkyně obsažený v žalobě, že by se požadovaným určením vytvořil„ právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci“, je zjevně nepřiléhavý v situaci, kdy se žalobkyně toutéž žalobou právě vydání věci domáhala. Konečně je neopodstatněný i argument žalobkyně, že naléhavý právní zájem zakládá, že žalovaná je zapsána jako vlastník vozidla v evidenci vozidel resp. technickém průkazu. Především v řízení vyšlo najevo, že tomu tak není, neboť od září 2021 již žalovaná jako vlastník vozidla v evidenci nefiguruje. Nadto ovšem nelze opomenout, že evidence vozidel nemá charakter veřejného seznamu typu katastru nemovitostí, ohledně něhož může mít rozsudek o určení vlastnického práva význam jako vkladová listina.

27. Ze všech těchto důvodů soud uzavřel, že v řízení byly zjištěny skutkové okolnosti umožňující spolehlivý právní závěr, že žalobkyně na požadovaném určení vůči žalované naléhavý právní zájem nemá.

28. Ve vztahu k nároku na vydání věci soud vycházel z ustanovení § 1040 odst. 1 o. z., podle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Jelikož v řízení vyšlo najevo, že žalovaná vozidlo ve své moci nemá, tudíž je nezadržuje, nemůže být žaloba na vydání věci vůči ní úspěšná, a to i za předpokladu, že žalobkyně je skutečně stále vlastníkem předmětného vozidla (soud pro tyto účely vycházel z tohoto předpokladu a nehodnotil, zda svého vlastnického práva případně nepozbyla ať již v důsledku zajišťovacího převodu na jméno jméno, či jinak). S ohledem na shora řečené to ovšem zároveň neznamená, že by se žalobkyně případně v jiném řízení nemohla domáhat vydání předmětného vozidla vůči jiné osobě – takové, v jejíž moci vozidlo je či v té době bude.

29. S ohledem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

30. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by na náhradu nákladů řízení měla právo žalovaná, která měla ve věci plný úspěch, ta však výslovně uvedla, že pro případ svého procesního úspěchu náhradu nákladů řízení nepožaduje, soud tedy její stanovisko respektoval a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve dvou vyhotoveních.