OSPH08 27 C 346/2023-54

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 44 550 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do ⟪LB:lb_001⟫ -) částky 15 848,27 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ -) kapitalizovaných úroků ve výši 3 730,65 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ -) úroku ve výši 23,28 % ročně z částky 28 701,73 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 27 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do ⟪LB:lb_001⟫ -) částky 1 401,73 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 808,36 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ -) zákonného úroku z prodlení z částky 28 701,73 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně – právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském číslo. Na základě této smlouvy poskytl anonymizováno žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku sestávající se ze součtu poskytnutých peněžních prostředků (30 000 Kč), poplatků a úroků (18 930 Kč) v 78 týdenních splátkách po 628 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že anonymizováno před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný uhradil celkem 2 700 Kč. Sjednané splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své smluvní povinnosti. Dne datum anonymizováno uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni podání žaloby žalovaný ničeho dalšího neuhradil. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení: ⟪LB:lb_001⟫ -) částky 44 550 Kč„ sestávající se z dlužné jistiny ve výši 28 701,73 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 15 848,27 Kč“, ⟪LB:lb_002⟫ -) kapitalizovaných úroků ve výši 3 730,65 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 808,36 Kč, ⟪LB:lb_004⟫ -) úroků ve výši 23,28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 701,73 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_005⟫ -) úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 701,73 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalobkyně na jednání konaném dne datum vzala žalobu zpět co do poplatků ve výši 15 848,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 730,65 Kč a úroku 23,28 % ročně z částky 28 701,73 Kč od datum do zaplacení. V tomto rozsahu soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil ve výroku I tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti.

5. Žalovaný dne datum podal„ žádost o spotřebitelský úvěr“ ve výši 25 000 Kč. anonymizováno se žalovaným téhož dne uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo poskytl žalovanému 30 000 Kč Tyto skutečnosti prokazují kopie listin„ anonymizována dvě slova – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne datum,„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ze dne datum.

6. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na splacení úvěru celkem uhradil 2 700 Kč. Tuto skutečnost prokazuje výpis„ anonymizována dvě slova“ ze dne datum, přičemž žalovaný netvrdil, že by zaplatil více. Soud proto vychází z tvrzení žalobkyně.

7. anonymizováno s žalobkyní uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou anonymizováno postoupil pohledávky z úvěru, které měl za žalovaným, na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne datum. Prokazuje to kopie„ Smlouvy o postoupení pohledávek“ ze dne datum a„ Podací lístek“ ze dne datum.

8. Soud nemá za prokázáno, že anonymizováno splnil povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že anonymizováno ji prověřil na základě ⟪LB:lb_001⟫ -) vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného (rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry), které zaznamenal do„ anonymizována dvě slova“ ze dne datum; ⟪LB:lb_002⟫ -) ověřením takto získaných informací oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o zápůjčku a nájemní/podnájemní smlouva); ⟪LB:lb_003⟫ -) ověřením z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku.

9. Soud nemá za prokázáno, že by anonymizováno něco z toho učinil, neboť žalobkyně o tom nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že anonymizováno ověřoval příjmy žalovaného, rodinné, majetkové a pracovní poměry žalovaného. Žalobkyně ani netvrdila, že anonymizováno posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr nahlédnutím do databází registrů, např. anonymizována dvě slova, příjmení. anonymizováno nezjišťoval případné dluhy žalovaného.

10. Soud nemá pochybnosti o věrohodnosti provedených důkazů.

11. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne datum požádal anonymizováno o spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. anonymizováno, aniž by řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, téhož dne uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejím základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. anonymizováno uzavřel se žalobkyní uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou postoupil na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Žalovaný na splacení úvěru uhradil 2 700 Kč.

12. Po právní stránce soud věc posoudil podle„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ mezi anonymizováno a žalovaným ze dne datum, podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a podle zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

13. V daném případě spolu anonymizováno a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť smlouva byla uzavřena mezi anonymizováno jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovaným coby spotřebitelem (§ 419 o. z.). Sjednaný úvěr podléhá zákonu o spotřebitelskému úvěru, jelikož byl sjednán úvěr se spotřebitelem (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), přičemž nešlo žádnou z výjimek z působnosti zákona podle § 4 nebo o omezení podle § 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru„ Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy“.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru„ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“.

17. V daném případě anonymizováno nesplnil svou povinnost náležitě posoudit úvěruschopnost žalovaného stanovenou v citovaném ustanovení § 86 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle konstantní judikatury soudů takový nedostatek způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 29. 1. 2019 sp. zn. 33 Cdo 382/2018 nebo ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. 33 Cdo 201/2018, všechny dostupné na webová adresa). Tato rozhodnutí se sice vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ale„ to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli“ (citováno z nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na webová adresa), a tak by se tyto závěry měly uplatňovat i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nic se také nemění na závěru Ústavního soudu, že je„ neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů“ (citováno z nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 199/11, dostupný na webová adresa; srov. též výše uvedený nález sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených důvodů došel soud k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.

18. Vzhledem k tomu, že anonymizováno poskytl žalovanému úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je žalovaný podle ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé tohoto zákona povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil 27 300 Kč, tzn. rozdíl mezi částkou 30 000 Kč, již anonymizováno poskytl žalovanému (jistina úvěru), a uhrazenou částkou 2 700 Kč. Co se týče ostatních uplatněných nároků, žalobkyně pro ně vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru postrádá právní důvod. Soud proto ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

19. Soud nepřiznal žalobkyni ani zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se totiž neocitl v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena teprve tímto rozsudkem (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

21. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala zaplacení 44 550 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 730,65 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 808,36 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 28 701,73 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, jenž by ke dni vyhlášení rozsudku datum dosahoval 2 218,68 Kč, úroku 23,28 % ročně z částky 28 701,73 Kč od datum do zaplacení, jenž by ke dni vyhlášení rozsudku datum dosahoval 6 260,72 Kč tj. celkem 60 568,41 Kč (100 %).

22. Žalobkyně byla úspěšná co do 27 300 Kč (45,07 %). Ve zbylé části byl úspěšný žalovaný (54,93 %). Po vzájemném zápočtu má žalovaný podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 9,86 %. Žalovanému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelný rozsudek, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.