OSPH08 28 C 44/2022-191

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 259 599 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 188 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 188 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 81 130,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal zaplacení částky 259 599 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení za dobu od datum do zaplacení) s odůvodněním, že dne datum došlo k dopravní nehodě, kterou zavinila jméno příjmení jako řidička vozidla tovární značky Škoda Octavia, registrační značka, že žalobce při nehodě utrpěl zranění a že mu vznikl nárok na náhradu jednak ztráty na výdělku, jednak újmy na zdraví v podobě ztížení společenského uplatnění (včetně související odměny znalce za znalecký posudek). Z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění požadoval žalobce jako doplatek rozdílu mezi tím, co mu již bylo vyplaceno, a tím, na co mu vznikl nárok, částku 71 599 Kč s příslušenstvím. Ohledně tohoto nároku uzavřely strany v průběhu řízení smír, který soud schválil usnesením ze dne 23. 2. 2023, č. j. 28 C 44/2022-159, a kterým se strany vypořádaly i co do související náhrady nákladů řízení. Soud proto dále uvádí skutková tvrzení pouze ve vztahu k nároku na náhradu ztráty na výdělku. V tomto směru žalobce požadoval zaplacení částky 188 000 Kč s příslušenstvím. Tento nárok odůvodnil tak, že dne datum uzavřel smlouvu o dílo se právnická osoba - stavební s.r.o., IČO, na stavební a obkladačské práce na celkem 16 koupelnách, za což mu měla náležet úplata ve výši 287 000 Kč včetně 15% DPH. V důsledku zranění utrpěných při nehodě a následné pracovní neschopnosti nebyl schopen smlouvu splnit, proto byla dohodou ukončena. Žalobce uplatnil nárok na náhradu této částky u žalované výzvami ze dne datum a datum. Žalovaná na základě toho žalobci vyplatila částku 99 000 Kč, jak mu oznámila likvidačním dopisem ze dne datum. Ve zbývajícím rozsahu plnit odmítla. Žalobce k vyčíslení svého nároku uvedl, že cena díla podle uzavřené smlouvy o dílo, z níž vycházel, nezahrnovala dodání jakéhokoli stavebního materiálu, přičemž shodně tomu bylo i v případě jiných zakázek, které realizoval pro uvedenou společnost jako objednatele. Nesouhlasil tedy s tím, aby výše jeho ušlého zisku byla jakkoli snižována o částku odpovídající nákladům na materiál.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nároky žalobce neuznala, a navrhla zamítnutí žaloby. Za nesporné označila, že došlo k dopravní nehodě zaviněné řidičkou vozidla pojištěného co do odpovědnosti z provozu u žalované, že žalobce byl při nehodě sražen a že byl v důsledku utrpěných zranění v pracovní neschopnosti. Nesouhlasila však s výší žalobcových nároků. K nároku na ztrátu na výdělku poukázala na ustanovení § 2962 odst. 1 o. z., podle něhož náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. Jelikož vyčíslení ztráty provedené žalobcem nekorespondovalo s citovaným ustanovením, stanovila žalovaná výši plnění na základě odborného vyjádření právnická osoba s.r.o., které si opatřila. Žalovaná poukázala na to, že v letech 2018, 2019 i následně 2020 měl žalovaný výdaje v rozsahu kolem 80 % svých tržeb, a dále na to, že na základě předmětné smlouvy o dílo měl žalobce utržit výrazně více, než kolik obdržel za jiné zakázky dříve v témže roce. Podle žalované se předmětná smlouva vymykala fakturovaným zakázkám před i po škodní události, a proto ji žalovaná pokládala za nevěrohodnou. Konečně namítla, že jelikož je žalobce plátcem DPH, měla by být částka odpovídající DPH odečtena bez ohledu na to, zda došlo k uplatnění odpočtu této daně.

3. Soud vzal na základě shodných tvrzení stran za svá skutková zjištění, že došlo k tvrzené dopravní nehodě způsobené provozem vozidla pojištěného pro odpovědnost za újmu z provozu u žalované, že žalobce při ní byl zraněn a že léčení těchto zranění vyvolalo jeho pracovní neschopnost.

4. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.

5. Žalobce jako zhotovitel a právnická osoba - stavební s.r.o., IČO, jako objednatel uzavřeli dne datum smlouvu o dílo, kterou se žalobce zavázal provést na základě předložené cenové nabídky přípravu, obklady a dlažby 16 koupelen v místě označeném jako truhlárna na obec, ulice do Mladého (zjištěno z uvedené smlouvy). Že nešlo o fingovanou smlouvu, jak namítala žalovaná, nýbrž o skutečně uzavřenou smlouvu, prokazují vedle samotného listinného vyhotovení smlouvy především výpovědi svědka jméno příjmení a žalobce (k nim níže), přičemž lze dále dodat, že se tato smlouva ani nijak zásadně nevymyká dalším smlouvám o dílo uzavřeným mezi týmiž stranami (k nim rovněž níže). Ve smlouvě byla sjednána cena ve výši„ 287 000 Kč včetně 15% DPH“, která měla být zaplacena zčásti zálohově po zahájení prací, zčásti po dokončení. Zahájení prací bylo sjednáno na datum, dokončení na datum Součástí smlouvy byla cenová nabídka ze dne datum (vše zjištěno z uvedené smlouvy). V cenové nabídce ze dne datum nebyla na materiál kalkulována žádná částka (zjištěno z uvedené cenové nabídky).

6. Žalobce a právnická osoba - stavební s.r.o. se dohodli na ukončení smlouvy o dílo z důvodu nehody a pracovní neschopnosti žalobce ke dni datum (zjištěno z dohody o ukončení smlouvy o dílo ze dne datum).

7. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od datum do datum (zjištěno z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti).

8. Žalobce jako zhotovitel a právnická osoba - stavební s.r.o. jako objednatel uzavřeli dne datum smlouvu o dílo, kterou se žalobce zavázal provést stavební a obkladačské práce na stavbě označené jako Rezidence Mladé v obec, a to za hodinovou sazbu stanovenou v různých výších pro stavební a obkladačské práce a dále s cenou za dopravu (zjištěno z uvedené smlouvy).

9. Žalobce jako zhotovitel a právnická osoba - stavební s.r.o. jako objednatel uzavřeli dne datum smlouvu o dílo, kterou se žalobce zavázal provést stavební a obkladačské práce na stavbě označené jako Bytovka v ulici ulice v obec, a to za hodinovou sazbu stanovenou v různých výších pro stavební a obkladačské práce a dále s cenou za dopravu (zjištěno z uvedené smlouvy).

10. Žalobce jako zhotovitel a právnická osoba - stavební s.r.o. jako objednatel uzavřeli dne datum smlouvu o dílo, kterou se žalobce zavázal provést stavební a obkladačské práce na stavbě označené jako Viladomy obec u obec, a to za hodinovou sazbu stanovenou v různých výších pro stavební a obkladačské práce a dále s cenou za dopravu (zjištěno z uvedené smlouvy).

11. Žalobce ve své účetní evidenci evidoval za období od datum do datum příjmy v celkové výši 1 369 598 Kč a výdaje v celkové výši 1 591 207,50 Kč (zjištěno z evidence žalobce za uvedené období).

12. Žalobce ve své účetní evidenci evidoval za období od datum do datum zdanitelné příjmy v celkové výši 580 181 Kč (poslední tržbu v tomto roce dne datum) a výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu v celkové výši 446 560,43 Kč (zjištěno z peněžního deníku žalobce za uvedené období). V tomto roce žalobce žádnou fakturu právnická osoba - stavební s.r.o. nevystavil (zjištěno z přehledu faktur za rok 2019).

13. Žalobce ve své účetní evidenci evidoval za období od datum do datum zdanitelné příjmy v celkové výši 1 058 352 Kč (první tržbu v tomto roce dne datum) a výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu v celkové výši 876 707,34 Kč (zjištěno z peněžního deníku žalobce za uvedené období). V tomto roce žalobce vystavil právnická osoba - stavební s.r.o. celkem sedm faktur, první z nich dne datum (zjištěno z přehledu faktur za rok 2020).

14. právnická osoba jako samostatný likvidátor pojistných událostí vyhotovila na objednávku žalované rozbor označený jako odborný posudek, ve kterém provedla odhad nákladů, jež by býval žalobce vynaložil na zakázku, která mu ušla, přičemž dospěla k závěru, že mu po odečtení těchto nákladů ušel zisk ve výši 99 000 Kč (zjištěno z uvedeného rozboru, datovaného datum).

15. Svědek jméno příjmení ve své výpovědi uvedl, že žalobce pracuje pro právnická osoba i dnes. Jde o stavební firmu, která má rozdělená jednotlivá řemesla, přičemž na některá, např. na obkladačské práce, využívá dodavatele, neboť na to nemá své vlastní lidi. Působí takto asi od roku 2016, asi od roku 2018 nebo 2019 dělá domy na klíč. Aktuálně se žalobcem dokončovali domy v obec. Pokud šlo o předmětnou smlouvu o dílo, svědek vypověděl, že ji se žalobcem uzavřeli, mělo se jednat o první takovýto větší projekt, kdy měl žalobce provést obklady v 16 koupelnách k nebytovým prostorům a dalších částech stavby. Šlo o novou stavbu, stavební povolení bylo získáno někdy v roce 2018, kolaudováno bylo někdy v roce 2020. Žalobce měl dělat obklady na podzim 2019. Vzhledem k jeho úrazu to bylo nutno kvůli dodržení harmonogramu stavby řešit jinak, a to tak, že to bylo zajištěno s pomocí jednoho ze zaměstnanců právnická osoba, nicméně nikoli s optimálním výsledkem. Po uzdravení žalobce pracoval v letech 2020 a 2021 na projektu Rezidence Mladé, kde bylo 70 bytů, a poté na projektu Viladomy obec, kde je 23 rodinných domů, přičemž to již dělá asi rok, ale ještě to není dokončeno, na každém domě pracuje žalobce asi 2 až 3 týdny. Dále pracoval na stavbě označované svědkem jako sklad u Aspery, o které svědek uvedl, že jde o stavbu popsanou ve smlouvě o dílo na č. l. 132, byť tam je nazvána odlišně. Zde žalobce realizoval 4 koupelny, dále obklady v administrativním zázemí, dlažby na schodištích, šatny se sprchami. Stavba byla kolaudována v únoru 2023.

16. Svědek dále uvedl, že žalobce při spolupráci se právnická osoba dělal jen práci, materiál nakupovala právnická osoba vzhledem k tomu, že byla schopna s ohledem na objem dosáhnout lepší nákupní ceny. Svědek uvedl, že smlouvy o dílo na další akce realizované ve spolupráci se žalobcem byly uzavírány v podobné podobě; lišil se koncový zákazník. Svědek uvedl, že při spolupráci se žalobcem právnická osoba vždy postupuje tak, že od něj získává jen práci a materiál dodává sama, že budoucí kupující si zpravidla vybírají koupelny v koupelnovém studiu, se kterým právnická osoba spolupracuje, přičemž od tohoto koupelnového studia právnická osoba nakoupí materiál, zároveň koupelnové studio dodá i 3D vizualizaci, která slouží potom žalobci pro to, aby věděl, jak má obklady provést. Pracovní pomůcky, přístroje a nástroje, které se k obkladačské práci používají, patří žalobci; to, co zajišťuje právnická osoba, je samotný materiál, tedy např. dlaždice, lepidlo apod.

17. K dotazu ohledně daně z přidané hodnoty ve vztahu ke smlouvám o dílo svědek výslovně uvedl, že právnická osoba i žalobce jsou plátci DPH a zde jde vždy o přenesenou daňovou povinnost, tudíž cena uváděná ve smlouvách je konečná bez daně z přidané hodnoty.

18. Žalobce ve své výpovědi jako účastník řízení uvedl, že od roku asi 2020 do současnosti 90 % či více své činnosti dělal pro právnická osoba. Pouze když nestihnou stavebně připravit stavbu do stavu, aby mohl začít pracovat, vyplní časovou mezeru jinou drobnější akci. V letech 2021 a 2022 snad ani nic takového jiného nebylo vzhledem k tomu, že pracoval na projektu Rezidence Mladé, kde to byl jeden byt za druhým. Uvedl, že na stavbě pracuje sám, bez pomocníka, má k tomu své pracovní pomůcky a nástroje. příjmení příjmení dodává materiál pro obkladačskou činnost, tzn. obklady, dlažby, stěrky, cihly na případné dozdívání apod. Pokud by nějaký materiál tohoto rázu zbyl, tak ho pracovníci právnická osoba přesunou na další stavbu, avšak např. obklady a dlažby moc nezbývají, neboť se podle vizualizace propočte, kolik jich má být, podobně je stanovena průměrná spotřeba např. lepidla. Uvedl, že pro někoho jiného než pro právnická osoba naposledy pracoval letos, kdy dělal jednu větší terasu v časové mezeře, která mu vznikla, přičemž zde si zákazník zajistil dlažbu a žalobce dodal svou práci a materiál pro pokládku, tedy štěrk a vymezovací terčíky. Podle žalobce je řada řemeslníků ochotna pracovat jenom, pokud zároveň dodává i materiál, neboť si na něj dají marži, nicméně on nemá problém prodat jenom svou práci.

19. Žalobce dále uvedl, že akce v roce 2019, která byla zrušena z důvodu jeho úrazu, měla být první spoluprací se právnická osoba. Předtím dělal různé zakázky, někdy dodával i materiál, někdy jen práci. K dotazu, zda může objasnit, proč jeho náklady v letech 2018 až 2020 byly poměrně vysoké v poměru k příjmům, uvedl, že např. pokud jde o vyfakturovaný materiál, může jít i o materiál nakoupený předem za výhodnější cenu pro nějakou pozdější zakázku. Potvrdil, že pokud např. v roce 2018 byl rozdíl mezi příjmy a výdaji 180 000 Kč, znamená to, že za celý rok vydělal jenom tuto částku. Uvedl, že v té době pro právnická osoba nepracoval a že nyní má díky spolupráci s touto společností mnohem, několikanásobně, vyšší zisk. V současnosti může dosáhnout za měsíc zisku třeba i 90 000 Kč. K dotazu, zda náklady, které před úrazem vykazoval, byly skutečně reálně, nebo byly pro daňové účely nějak nadsazovány, uvedl výslovně, že byly reálné, že skutečně výdělek v té době dosahoval nízký a že žili jako rodina díky tomu, že i manželka chodila do práce. Uvedl, že jeho finanční situace se co do příjmů v současnosti výrazně zlepšila.

20. Právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady ztráty na výdělku ve výši 287 000 Kč výzvou ze dne datum (zjištěno z uvedené výzvy), zaslanou i s podklady e-mailem dne datum (zjištěno z uvedeného e-mailu). Dále znovu vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady ztráty na výdělku ve výši 287 000 Kč výzvou ze dne datum, doručenou žalované datum (zjištěno z uvedené výzvy a doručenky datové zprávy). Žalovaná sdělila, že žalobci na ušlý zisk poukazuje převodem na účet částku 99 000 Kč dopisem ze dne datum (zjištěno z uvedeného dopisu).

21. Z dalších provedených důkazů (potvrzení o účasti na dopravní nehodě, čestné prohlášení žalobce o ztrátě na výdělku, listiny označené jako celková sumarizace za roky 2019 a 2020, lékařská zpráva MUDr. Kalné ze dne datum, znalecký posudek číslo 2021 ohledně ztížení společenského uplatnění žalobce vyhotovený MUDr. příjmení, vyúčtování odměny za posudek MUDr. příjmení, uplatnění nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění ze dne datum, s tím související e-mail ze dne datum, předžalobní výzva ohledně náhrady za ztížení společenského uplatnění ze dne datum včetně doručenky datové zprávy, lékařské zprávy nemocnice ze dne datum, datum, datum, datum, datum a datum, výpis ze zdravotní dokumentace žalobce ze dne datum, plán fyzioterapie na období od datum do datum, průkazka o zdravotní péči, lékařské zprávy MUDr. Sajchla ze dne datum, datum, datum a datum, znalecký posudek ohledně bolestného žalobce vyhotovený MUDr. příjmení, sdělení výše pojistného plnění – ztížení společenského uplatnění ze dne datum, sdělení výše pojistného plnění – ztížení společenského uplatnění ze dne datum, lékařský posudek ohledně ztížení společenského uplatnění žalobce vyhotovený MUDr. jméno) soud žádná další podstatná skutková zjištění neučinil, neboť se týkaly buď nesporných skutkových okolností, nebo měly relevanci k nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění, který byl v průběhu řízení vyřešen smírně.

22. Soud neprovedl žalovanou navrhovaný důkaz opatřením písemného vyjádření právnická osoba - stavební s.r.o., neboť potřebné skutečnosti zjistil (žalovanou rovněž navrhovaným) výslechem jejího jednatele svědka příjmení.

23. Další důkazy nebyly navrhovány ani nevyplynuly z obsahu spisu.

24. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že dne datum došlo k dopravní nehodě, kdy vozidlo pojištěné co do odpovědnosti za újmy z provozu u žalované zranilo žalobce. Ten byl od datum do datum v pracovní neschopnosti. Žalobce sjednal se právnická osoba - stavební s.r.o. dne datum smlouvu o dílo, na jejímž základě měl provést obkladačské práce v 16 koupelnách v tam specifikovaném objektu, za což byla sjednána cena ve výši vyjádřené jako 287 000 Kč včetně 15% DPH. Dne datum došlo ke zrušení uvedené smlouvy z uvedeného důvodu pracovní neschopnosti žalobce. Soud pokládá za prokázané, že tento závazek byl sjednán skutečně (nebyl fingovaný) a že k jeho zrušení došlo v důsledku předmětného úrazu a nastalé pracovní neschopnosti žalobce. To bylo prokázáno vedle samotné smlouvy zejména výpovědí svědka příjmení i žalobce; těmto důkazům žádné jiné provedené důkazy ani neodporují. Žalobce později pracoval pro právnická osoba - stavební s.r.o. na nejméně třech dalších, poměrně rozsáhlých zakázkách. Soud pokládá za prokázané, že ve všech případech byl mechanismus spolupráce žalobce s uvedenou společností takový, že žalobce dodával v podstatě jen svou práci, zatímco potřebný materiál dodala uvedená společnost. To bylo prokázáno smlouvami o dílo v kombinaci s výpovědí svědka příjmení i žalobce a i v tomto směru platí, že těmto důkazům žádné jiné provedené důkazy neodporují. Žalovaná se ve své obraně opírala o rozbor provedený právnická osoba s.r.o., nicméně ten byl obecný, založený na obecných odhadech nákladů pro obkladačské činnosti; v konkrétním případě žalobce a předmětné smlouvy o dílo bylo prokázáno, že tomu bylo jinak. Dále bylo zjištěno, že žalobce dosahoval v období před úrazem (rok 2018 a část roku 2019) relativně nízkého zisku. To však samo o sobě nevylučuje, že následně sjednal zakázku, na které měl být jeho zisk výrazně vyšší. Soud tedy po skutkové stránce uzavřel, že nebýt předmětného úrazu, žalobce by býval mohl v září až prosinci 2019 realizovat zakázku spočívající v podstatě v jeho osobní práci (bez povinnosti zajistit obklady, dlaždice či další obkladačský materiál), za niž měl sjednánu úplatu ve výši 287 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovanou k nahrazení majetkové škody v této výši, žalovaná mu však vyplatila pouze 99 000 Kč.

25. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni datum, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, (…) c) ušlý zisk, (…) pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

26. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

27. Podle § 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

28. S ohledem na to, že po skutkové stránce bylo zjištěno v souladu s tvrzeními obou stran, že žalobce se v důsledku nehody ze dne datum ocitl v pracovní neschopnosti, bylo třeba zabývat se tím, jakou majetkovou ztrátu tím utrpěl. Je zřejmé, že v systematice občanského práva jde v tomto případě o ušlý zisk, tedy o hodnotu, o niž se majetek žalobce nerozmnožil, ač by se to nebýt nehody dalo očekávat. V tomto kontextu nelze pokládat úpravu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti obsaženou v § 2962 o. z. za výraz snahy zákonodárce limitovat možnost poškozeného dosáhnout plné náhrady utrpěné újmy. Vůlí zákonodárce bylo naopak v zásadě plné odčinění skutečné škody i ušlého zisku, jak je zřejmé např. z ustanovení § 2951, 2952 a 2956 o. z. jméno, kde zákonodárce chtěl snížení náhrady upravit, tak učinil (viz např. § 2953 o. z.). Soud má tudíž za to, že úprava obsažená v § 2962 o. z. je pouze výrazem snahy zákonodárce napomoci adekvátnímu odškodnění tím, že pro typicky vznikající situace stanoví vodítko umožňující rozumný a spravedlivý výpočet náhrady. Pokud však vyjde v konkrétním případě najevo, že poškozenému ušel zisk vyšší, než jaký by byl vypočten podle pravidel § 2962 o. z., má podle mínění soudu právo na náhradu v prokázané vyšší výši.

29. Shodná úvaha je zachycena i v judikatuře. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1920/99, je obecně třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu ušlého zisku se nemusí vždy odvíjet od zjištění průměrného výdělku poškozeného před vznikem škody. Způsob zjišťování výše ušlého zisku závisí v každém jednotlivém případě na skutkových tvrzeních poškozeného, jimiž je uplatněný nárok na náhradu škody zdůvodněn, tedy na tvrzeních o konkrétních okolnostech, z nichž dovozuje, že by v zažalovaném období (nebýt vazby) dosáhl při svém podnikání zisku, o který přišel. Významná pro vymezení nároku mohou být např. tvrzení o konkrétních smluvních vztazích, které měl pro rozhodnou dobu sjednány, o pravidelně se opakujících obchodních příležitostech, o něž v té době přišel, popř. (pokud předpokládané příjmy byly dosaženy i bez jeho osobního přičinění) o snížení zisku z podnikání o prostředky vynaložené na mzdu nebo na jiný příjem osoby, která v tomto období vykonávala za poškozeného činnost k dosažení zisku, zatímco předtím tyto prostředky nebyly vynakládány apod.

30. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2011, sp. zn. 25 Cdo 912/2009, je výše ušlého výdělku podnikatele dána rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu. příjmení přiznání není bez dalšího důkazem o skutečných příjmech a výdajích v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti podnikatele a je jen jednou z okolností, z nichž lze vycházet při určení průměrného výdělku poškozeného před vznikem škody.

31. Citovaná judikatura se vztahovala k jiným právním předpisům než současnému občanskému zákoníku, podle mínění soudu jsou však její myšlenky přenositelné i do výkladu a aplikace jeho úpravy. Žalobce prokázal, že v důsledku nehody nemohl realizovat jako zhotovitel dílo, za které měl sjednánu úplatu ve výši 287 000 Kč, přičemž tato úplata neměla zahrnovat dodávku materiálu, nýbrž představovala v podstatě odměnu za jeho osobní práci. Při zhodnocení všech provedených důkazů soud nepokládal smlouvu za fingovanou, jak namítala žalovaná. Naopak dospěl k závěru, že nebýt nehody, tak žalobce skutečně mohl očekávat, že by uvedenou úplatu obdržel. Vzhledem k tomu soud uzavřel, že žalobci ušel zisk z nerealizovaného díla ve výši úplaty, kterou by jinak býval inkasoval, tedy částky 287 000 Kč. Žalobce neměl podle smlouvy opatřovat materiál, není tedy důvodu z této částky odečítat nějakou odhadovanou výši ušetřených nákladů.

32. Soud se neztotožnil s argumentem žalované, že by úplata (a v důsledku tedy výše škody) měla být snižována o částku odpovídající DPH. Je skutečností, že smlouva o 15% DPH hovořila a žalobce nijak nezpochybnil, že je plátcem DPH. Podle mínění soudu je však v tomto směru nutno též zohlednit, že při poskytnutí a fakturaci stavebních nebo montážních prací (mezi které patří i obkladačské práce dle kódu číslo klasifikace produkce CZ-CPA) mezi dvěma plátci DPH (zde podle smlouvy o dílo mezi žalobcem a právnická osoba - stavební s.r.o.) se uplatní režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Na to ostatně poukázal, podle názoru soudu důvodně, i svědek příjmení. Žalobce by tedy nebyl povinen daň z přidané hodnoty přiznat (§ 92a odst. 1 uvedeného zákona); v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty by ji vedl plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno (§ 92a odst. 4 téhož zákona); u posledně uvedeného plátce by pochopitelně mohl za splnění zákonných podmínek zároveň vzniknout nárok na odpočet daně na vstupu. Posuzováno ve vztahu k žalobci to znamená, že jelikož žalobce nebyl povinen daň z přidané hodnoty přiznat, nebylo důvodu snižovat sjednanou úplatu, kterou by býval měl právo obdržet, o částku odpovídající této dani. Podle názoru soudu je třeba při absenci jakéhokoli jiného údaje o ceně v textu smlouvy vycházet z částky zde uvedené, tedy 287 000 Kč, přičemž jelikož žalobce nebyl povinen daň přiznat, měl by právo si ponechat celou sjednanou úplatu, bez ohledu na zmínku o DPH obsaženou ve smlouvě.

33. Jelikož žalovaná mu z uvedené částky zaplatila pouze 99 000 Kč, byl žalobcem uplatněný nárok na doplacení rozdílu ve výši 188 000 Kč opodstatněný. Soud tedy shledal žalobu v plném rozsahu zbývajícího předmětu řízení důvodnou a vyhověl jí.

34. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud šlo o počátek prodlení, žalobce jej odvozoval z (fakticky již druhé) výzvy k zaplacení náhrady ztráty na výdělku doručené žalované dne datum, v níž stanovil lhůtu k zaplacení do sedmi dnů. Vzhledem k tomu, že k prvnímu uplatnění požadavku na náhradu ztráty na výdělku došlo již výzvou zaslanou v srpnu 2020, dospěl soud k závěru, že šetření pojistné události muselo proběhnou ještě před učiněním této druhé výzvy, v druhém pololetí 2020, a žalovaná se tak ocitla v prodlení již v té době. Žalobce se domáhal úroku z prodlení až od datum. Soud tedy jeho návrh nepřekročil, žalobě vyhověl i co do požadovaného úroku z prodlení, nicméně za jeho zákonnou sazbu pokládal 8,25 % ročně, což odpovídá druhému pololetí 2020, kdy byla žalovaná k plnění vyzvána poprvé.

35. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel již jen ze zbývajícího předmětu řízení (náhrady za ztrátu na výdělku), neboť ohledně náhrady za ztížení společenského uplatnění se strany o náhradě nákladů řízení dohodly ve shora zmíněném smíru. Ve zbylém rozsahu soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobci. Z uvedeného důvodu vycházel soud při výpočtu výše náhrady z tarifní hodnoty zbylého nároku, tedy 188 000 Kč bez příslušenství, přičemž svým charakterem šlo o náhradu újmy vzniklé sice ublížením na zdraví při dopravní nehodě, avšak majetkové povahy (ztráta na výdělku je druhem ušlého zisku, tedy majetkové škody).

36. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 81 130,50 Kč a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 8 620 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 7 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, žaloba, podání ve věci samé ze dne datum, účast při ústním jednání dne datum, podání ve věci samé ze dne datum, účast při ústním jednání dne datum, podání ve věci samé ze dne datum;

b) odměna za zastupování advokátem po 4 310 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 a. t. za 1 úkon právní služby: jednoduchá výzva k plnění ze dne datum (přičemž soud nespatřoval důvodu přiznávat odměnu za další předžalobní výzvy k plnění, jak žalobce požadoval ve svém závěrečném návrhu);

c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 8 úkonů;

d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 14 080,50 Kč.

37. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

38. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.