OSPH08 26 C 297/2021-319

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0, Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 193 512,40 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 95 526,40 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 25. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, co do nároku na zaplacení částky 97 986 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 851 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro adresa náhradu nákladů řízení v rozsahu 50,64 %, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro adresa náhradu nákladů řízení v rozsahu 49,36 %, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení.

Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 193 512,40 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně 25. 6. 2021 do zaplacení z titulu majetkové škody na vozidle Chevrolet Camaro, RZ SPZ (dále také jen „Vozidlo”), ke které došlo poškozením Vozidla dne 22. 10. 2020 a následně z titulu nedostatečného pojistného plnění poskytnutého žalobkyni z havarijního pojištění. právnická osoba žalobou uplatňovanému nároku žalobkyně v podrobnostech uvedla, že dne 22. 10. 2020 došlo k poškození předmětného Vozidla. Oprava poškozeného Vozidla byla provedena u společnosti právnická osoba (dále také jen „Autoservis“), která za opravu fakturovala částku 208 459,20 Kč bez DPH. Poté, co žalobkyně u žalované uplatnila nárok z pojistné smlouvy o havarijním pojištění, bylo ze strany žalované vyplaceno pojistné plnění ve výši pouhých 14 948 Kč bez DPH, kdy jednak žalovaná rozporovala výši obvyklých nákladů na opravu Vozidla a dále přistoupila ke zvýšení spoluúčastni na 90% z důvodu, že k poškození Vozidla došlo ještě před vstupní prohlídkou. Dle žalobkyně žalovaná pojistné plnění krátila zcela nedůvodně, neb náklady na opravu (práce i náhradní díly) byly v místě a čase obvyklé, odpovídají poškození Vozidla, nadto sám Autoservis již provedl korekci cen vzhledem k druhotnému použití některých dílů. Žalobkyně pak zásadně nesouhlasí s aplikovaným zvýšením spoluúčasti na 90%, které vnímá ze strany žalované jako ryze formalistický a neoprávněný postup. Žalobkyně se tak žalobou požadované domáhá částky 193 512,40 Kč, která je rozdílem mezi náklady vynaloženými žalobkyní na opravu Vozidla a částečného plnění ze strany žalované.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně byla seznámena se smluvním ujednáním, dle kterého může žalovaná při poškození vozidla v době mezi uzavřením pojistné smlouvy a vstupní prohlídkou přistoupit ke zvýšení spoluúčasti. Pokud žalobkyně v mezidobí Vozidlo používala, měla vynaložit maximální potřebnou opatrnost a jestliže Vozidlo poškodila, je dle žalované zcela na místě spoluúčast zásadním způsobem zvýšit, neb došlo ke ztížení šetření pojistné události. Dříve bylo smluvně pevně ujednáno zvýšení spoluúčasti v rozsahu 90%, k totožnému zvýšení přistoupila žalovaná i v řešeném případě, neb nelze jednoznačně prokázat stav vozidla při počátku pojištění. Dále žalovaná uvedla, že vyúčtovaná cena za opravu je nadhodnocená, jednak z důvodu nepřiměřených hodinových sazeb Autoservisu, dále z důvodu nedoložení dokladů k náhradním dílům, pochybnostem o rozsahu opravy (především stran výměny kompletního bočního rámu) a potvrzení o likvidaci disků. V prvotní fázi sporu žalovaná též sporovala aktivní legitimaci žalobkyně k vedení sporu, neboť Vozidlo bylo ve vlastnictví třetí osoby (společnost právnická osoba.)

4. Spor mezi účastníky panuje ohledně třech otázek: Prvotní spornou otázku mezi účastníky představuje aktivní legitimace žalované k samotnému vedení sporu o pojistné plnění. Druhotnou spornou otázku představuje výše v místě a čase obvyklých nákladů na opravu Vozidla. Třetí okruh se týká práva žalované na zvýšení spoluúčasti a eventuální (ne)přiměřenosti tohoto zvýšení.

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), kdy se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2811 o.z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. Dle 2762 odst. 2 o.z. má pojistník pojistný zájem na vlastním majetku. Má se za to, že pojistník má pojistný zájem i na majetku jiné osoby, osvědčí-li, že by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta. Podle § 2770 o.z. je oprávněnou osobou ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

6. V prvé řadě se soud zaměřil na řešení otázky, zda je žalobkyně aktivně legitimována k vedení sporu. Jakkoliv tato rovina sporu byla akcentována především v jeho počátku, kdy následně již žalovaná aktivní legitimaci žalobkyně nezpochybňovala, nebyla tato skutečnost mezi účastnicemi učiněna nespornou. Soud z předložených listinných důkazů k této problematice zjistil následující podstatné skutečnosti: Z Kupní smlouvy k Vozidlu z 14. 10. 2020 (čl. 126 spisu) se podává, že prodávající jméno FO prodal Vozidlo žalobkyni, s tím, že „vlastnické právo […] na kupujícího přechází okamžikem dnem přední a převzetí uvedeného osobního automobilu, tj. okamžikem uzavření této smlouvy“. Dle Návrhu pojistné smlouvy pro Anonymizováno č. hodnota z 12. 10. 2020 (dále také jen „Návrh pojistné smlouvy“, čl. 21-22) bylo mezi účastníky sjednáno pojištění Vozidla od 14. 10. 2020, dále je uvedeno, že provozovatel a vlastník je shodný s pojistníkem; pro pojištění platí pojistné podmínky Anonymizováno 1/20. Z listiny žalované nazvané „Pojistka k pojistné smlouvě“ z 26. 10. 2020 (čl. 23 spisu) plyne, že pojistníkem i vlastníkem Vozidla je od 14. 10. 2020 žalobkyně. Dle Smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 12. 10. 2020 mezi právnická osoba. a žalobkyní (na čl. 109-113 spisu) se smluvní strany dohodly na uzavření úvěru ve výši 1 550 000 Kč, jejímž předmětem financování je Vozidlo. Dle bodu 4.1.4 Smlouvy převedla žalobkyně na věřitele vlastnické právo k Vozidlu za účelem zajištění pohledávek, dle bodu 4.3.2 nebezpečí škody na Vozidle nese žalovaná, dle bodu 4.4.2 věřitel zmocnil žalobkyni k vyřizování případných pojistných a škodních událostí. Z fotografie tzv. velkého technického průkazu k Vozidlu (čl. 45) se podává, že k 9. 11. 2020 byla majitelem Vozidla právnická osoba. a provozovatelem žalobkyně. Listinou „Konečné vyrovnání, Smlouva o úvěru č. hodnota“ z 1. 10. 2021 (na čl. 58, duplicitně čl. 97) společnost právnická osoba. žalobkyni informuje, že v souvislosti se zničením Vozidla byla smlouva o úvěru ukončena a žalobkyně vyzvána k uhrazení částky 1 192 585,34 Kč, tato částka byla dle příkazu k úhradě (na čl. 57, duplicitně čl. 107) žalobkyní zaslána dne 15. 12. 2021. Dle Pojistných podmínek Autopojištění Anonymizováno Anonymizováno 1/20, Anonymizováno 1/20 (na čl. 59-84, dále též jen „Pojistné podmínky“), článek 17. bod 8, je oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

7. Z výše uvedeného lze jednoznačně uzavřít, že na straně žalobkyně byla dána aktivní legitimace k vedení sporu, byť tato nebyla vlastníkem předmětného Vozidla. Převod vlastnictví byl realizován za účelem zajištění leasingového úvěru, kdy žalobkyně nadále byla pojistníkem a provozovatel Vozidla. Žalovaná byla jednak smlouvou o úvěru explicitně zmocněna k vyřizování pojistných událostí a dále ve smyslu 2762 odst. 2 o.z. měla ve věci pojistný zájem.

8. Dále se soud zabýval v místě a čase obvyklými náklady na opravu Vozidla a přiměřenou výší spoluúčasti žalobkyně. Z listinných důkazů se k tomuto podávají následující podstatné skutečnosti: V Návrhu pojistné smlouvy jsou specifikovány podmínky prohlídky vozidla tak, že pojistník je povinen prohlídku postoupit nejpozději do 14 dnů od počátku pojištění; účastníci se zde dále dohodli, že pojistitel má právo zvýšit spoluúčast v havarijním pojištění od počátku pojištění do okamžiku provedení vstupní prohlídky. Z Pojistných podmínek – Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel Anonymizováno 1/20, článek 10.7.b) se podává, že „v případě poškození vozidla jsou pojistným plněním obvyklé náklady na opravu na základě předložené faktury za opravu za použití nových náhradních dílů; o účelnosti a ekonomičnosti opravy rozhodne pojistitel“ Dále dle článku 10.12 poruší-li pojištěný některou ze svých povinností je pojistitel oprávněn pojistné plnění přiměřeně snížit v případě, že tato skutečnost přispěla ke ztížení pojistné události; dle článku 11.1.d) se pojištění nevztahuje na povrchové škody na discích kol (škody nemající vliv na další bezpečné provozování). Žalobkyně doložila tři fotografie z předání Vozidla, dle metadat pořízených dne 19. 10. 2020 mezi 14:24 a 14:54 (na čl. 104-106) a dvě obdobné fotografie bez technických údajů (čl. 14), na nichž je vozidlo na přední kapotě opatřeno velkou ozdobnou mašlí, žádné zjevné poškození Vozidla není patrno. Dle Protokolu o technické prohlídce č. CZ-3836-20-10-0918 z 19. 10. 2020 prošlo téhož dne Vozidlo evidenční kontrolou bez jakýchkoli zjištěných závad. Z listiny „Detail dopravní nehody“ (včetně 9 fotografií z místa nehody, založena na čl. 182-185) se podává, že 22. 10. 2020 měl řidič Vozidla jméno FO dopravní nehodu, kdy po vběhnutí zvěře do cesty vyjel mimo komunikaci a narazil prvým bokem do kovových svodidel, v přední části Vozidla byl poškozen nárazník, spoiler, pravý blatník, pravý disk, v zadní části byl poškozen pravý blatník, pravý disk a nárazník, dále byl poškozen pravý práh vozidla. Obdobný rozsah poškození Vozidla se podává i z listiny od Policie České republiky, územní odbor adresa, ze dne nazvané „Potvrzení o účasti na dopravní nehodě” ze dne 23. 10. 2020 (čl. 97-98). Společnost právnická osoba vyhotovila celkem hodnota zápisy o poškození motorového vozidla: první ze dne 26. 10. 2020 (čl. 9 a duplicitně čl. 165 spisu), z něhož taktéž vyplývá poškození vozidla (přední nárazník, spoiler, pravý blatník a pravý disk, v zadní části pravý blatník, pravý disk a nárazník a dále pravý práh). V druhém zápisu ze dne 4. 11. 2020 (čl. 165 reverz) je uvedeno že se jedná o do prohlídku po demontáži a přefocení dílů. Třetí zápis (čl. 15, duplicitně čl. 114) byl vyhotoven dne 30. 4. 2021 s poznámkou “vozidlo špinavé, vozidlo v servise, původní poškození opraveno”. Stav poškozeného Vozidla před opravou je zachycen celkem na pěti fotografiích (čl. 16-18) z nichž je patrno především povrchové poškození karoserie. Z Faktury– daňového dokladu číslo hodnota, vystavené Autoservisem dne 2. 3. 2021 (čl. 25 spisu), se podává celková cena za opravu Vozidla v částce 208 459,20 Kč bez DPH (252 236 Kč včetně DPH), kdy na náhradní díly připadá částka 199 790,27 Kč, na práci částka 38 800 Kč a na lakování částka 19 034,93 Kč, při odpočtu částky 49 166 Kč jakožto slevy na použité náhradní díly. Podrobný popis jednotlivých náhradních dílů a realizovaných úkonů vyplývá z kalkulace systémem Audatex vyhotovené Autoservisem dne 23. 2. 2021 (na čl. 27-29), přičemž srážka ve výši 50% byla uplatněná u těchto náhradních dílů: spojler předního nárazníku, pravý přední blatník, boční rám. Poškozené vozidlo a detailní průběh jeho opravy je zachycen na celkem hodnota fotografiích pořízených (zřejmě) v Autoservisu (založeny na čl. 167-181). Na dotazy soudu reagoval autoservis vyjádřením (na čl. 140), že u Vozidla byl měněn boční rám, pravý přední blatník a spoiler předního nárazníku, všechny tyto díly byly druhotně použité. Pravý zadní blatník a nárazníky byly toliko opravovány; na ozdobný pás blatníku a na nápis blatníku Autoservis použil nové díly. Za nové byly též dle autoservisu měněny 2 disky; původní disky byly znehodnoceny a dány do kovošrotu, k čemuž autoservis doložil Fakturu (čl. 154-155) o výkupu kovového šrotu v celkové váze 5 500 kg za cenu 22 000 Kč společnosti právnická osoba. Dle listiny od žalované Oznámení škodné události z havarijního pojištění (čl. 46 spisu) byla pojistná událost nahlášena řidičem vozidla jméno FO, k vozidlu je uvedeno, že jeho vlastníkem je společnost Anonymizováno Anonymizováno, dále je uveden rozsah poškození vozidla („p spojlr, pp kolo, p práh, zp kolo, zp blatník, páté dveře”). Z vyjádření žalované ze dne 25. 3. 2021 (čl. 49) vyplývá, že žalovaná jednak neuznala náklady na opravu co do částky 58 984 Kč z důvodu nadhodnocených hodinových sazeb, nedoložení nákupních dokladů, neprokázání výměny bočnice a znehodnocení disků, dále stanovila spoluúčast žalobkyně v rozsahu 90% a žalobkyni uznala k výplatě částku 14 948 Kč. Stanovisko žalované bylo blíže rozvedeno ve dvou vyjádřeních z 10. 5. 2021 a 17. 6. 2021 (na čl. 51 a 13, duplicitně na čl. 50). Svůj nesouhlas s postupem žalovaného vyjádřila žalobkyně ve vyjádření ze dne 14. 6. 2021 (čl. 10-12), které rovněž představuje předžalobní výzvu. Z rozhodnutí Anonymizováno, odbor agendy řidičů a motorových vozidel ze dne 17. 1. 2022 (na čl. 98-103) se pak podává že předmětné Vozidlo bylo dne 8. 5. 2021 účastno další dopravní nehody.

9. Dále byl ve věci soudem vyslechnut svědek jméno FO, jednatel společnosti právnická osoba. Ten vypověděl, že na opravu předmětného Vozidla si již pro časový odstup nepamatuje, pouze potvrdil, že Vozidlo v jejich servisu opravováno skutečně bylo. Uvedl, že Autoservis automobily značky Anonymizováno v minulosti opravoval a dosud opravuje, dostupnost náhradních dílu na tato vozidla je obecně špatná, většinou jsou nakupovány jako použité z Polska. Hodinová sazba Autoservisu při opravě vozidel kategorie supersport, je aktuálně přes 1 000 Kč bez DPH, přičemž v okolí se nenacházejí jiné neznačkové servisy, které by se věnovaly opravě těchto vozů. Dále svědek uvedl, že lakování vozů jejich servis provádí až roku 2023, dříve toto bylo řešeno formou subdodavatele.

10. K zodpovězení odborných otázek souvisejících s rozsahem opravy Vozidla a obvyklými náklady na tuto opravu soud ustanovil tituly před jménem jméno FO, znalce z oboru doprava – posuzování dopravních nehod, ekonomika – ceny a odhady motorových vozidel k podání znaleckého posudku. Ze znalcem vypracovaného znaleckého posudku č. hodnota-Anonymizováno (založen na čl. 208-277 spisu) a z jeho výslechu při soudním jednání dne 23. 5. 2024 se předně podává, že znalec vzhledem k další autonehodě s totální škodou již neměl Vozidlo k dispozici pro případné znalecké zkoumání. K sporovanému rozsahu a účelnosti opravy znalec uvedl, že dle předložených fotografií by poškození zadního blatníku bylo ve značkové opravně prováděno tzv výřezem z nové boční části. Pokud Autoservis zadní blatník opravoval, není dle znalce patrno, proč přistupoval k výměně pravého předního blatníku, neb jeho poškození byl opravitelné. Co se týče výměny bočního rámu Vozidla, kdy se jedná v zásadě o celou boční část vozu od předních dveří až po zadní část, zde znalec dospěl k závěru, že tento díl měněn nebyl. K tomu znalce jednak vede fotografické dokumentace, z níž není tato výměna patrna, dále zápis o poškození vozidla, kde tento díl indikován k výměně není, a ani dle fotografií rozsah poškození dílu nevyžadoval jeho kompletní výměnu, ale tento byl opravitelný klempířskými postupy. Dále dle znalce proti závěrům o výměně bočního rámu jasně hovoří účtovaná cena lakovaní, neboť při takto zásadní výměně části karoserie by bylo nutno provést následné lakování vozidla v mnohem větším rozsahu, než jakému odpovídá cena za realizované lakování. Nadto dle znalce není z technického hlediska dobře vysvětlitelné, proč by Autoservis opravoval výřezem zadní blatník a zároveň měnil celou boční část. Jako chybně účtované materiálové položky při opravě znalec označil nápisy a ozdobné pásy blatníků (neboť dle fotografií se na vozidle žádné nápisy či pásy nevyskytovaly), dále lepící sady skel, automatické generované systémem při výměně rámu, která však dle znalec realizována nebyla. V tomto směru znalec též značným způsobem korigoval seznam jednotlivých účtovaných dílčích úkonů při opravě Vozidla, především souvisejících s (dle znalce neprovedenou) výměnou bočního rámu: demontáž a montáž mřížky větrání, sedadel, dveří, přístrojové desky, podlahové krytiny, panelu stropu.

11. Též k otázce obvyklých nákladů na opravu Vozidla se ve svém znaleckém posudku a při výslechu před soudem vyjádřil shora uvedený znalec tituly před jménem jméno FO. Ohledně v místě a čase obvyklé hodinové sazby za opravu znalec sdělil, že v okolí autoservisu se opravě vozidel Anonymizováno Anonymizováno z neznačkových servisů věnuje pouze opravna jméno FO, která v roce 2020 měla hodinovou sazbu 900 Kč. Přestože se jméno FO nevěnuje opravě specifického modelu ZL1, je dle znalce možno na jejich sazbu možno pohlížet jako na v místě a čase obvyklou. Znalec tedy dospěl k závěru, že náklady na opravu předmětného Vozidla v daném místě a čase (pakliže byl skutečně měněn přední blatník) dosáhly výše 135 442,88 Kč bez DPH, kdy na náhradní díly připadá částka 102 957,94 Kč, na mechanickou práci částka 13 950 Kč (15,5 hodin po 900 Kč), na lakování 18 734,94 Kč (lakovací materiál 10 634,94 Kč a mzdy 8 100 Kč za 9 hodin po 900 Kč).

12. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů, dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po dílčím závěru o aktivní legitimaci žalobkyně (body 6. a 7. odůvodnění), se soud zabýval v místě a čase obvyklými náklady na opravu Vozidla. Předně bylo mezi účastníky sporu, jaké konkrétní opravy bylo nutno na voze provést a jaké skutečně byly realizovány. Jakkoli bylo Vozidlo v mezidobí zničeno, dospěl soudem ustanovený znalec k jednoznačnému závěru, že účtovaná výměna bočního rámu Autoservisem provedena vůbec nebyla (anebo by její výměna s ohledem na poškození Vozidla nedávala žádný logický smysl). Znalec dále v této souvislosti jako neoprávněně či chybně účtované označil položky materiálu, který při opravě nebyl použit a účtované pracovní úkony, které nesouvisely s prokázaným poškozením vozidla a opravou. Při svém následném výslechu dle soudu znalec srozumitelným a logickým způsobem vysvětlil jak dospěl ke svým závěrům o neměnění bočního rámu z jakých důvodů byly korigovány výpočty předložené žalobkyní. Co se týče námitek žalované ohledně výměny disků pravých kol, zde soud dospěl k závěru, že Autoservis předloženými doklady dostatečně prokázal likvidaci těchto dílů, kdy požadavek žalované na fotografie likvidace jednotlivých disků s možností jejich zpětné identifikace je zjevně nepřiměřený a neodůvodněný. U hodinových sazeb práce Autoservisu znalec uvedl jako obvyklou výši 900 Kč, kdy ale vycházel z údaje od jediného dalšího servisu v oblasti. Pokud měl však jediný srovnatelný servis jméno FO nastavenu hodinovou sazbu v úrovni 900 Kč, přičemž opravy specifického modelu ZL1 neprováděl, nelze dle soudu na hodinovou sazbu Autoservisu 1 000 Kč (tedy o pouhých 100 Kč vyšší) pohlížet jako na nepřiměřenou, ale jako na cenu v místě a čase obvyklou, byť ve vyšší cenové hladině. Po korekci ohledně přiměřené výše hodinové sazby dospěl soud k závěru, v místě a čase obvyklé náklady na opravu Vozidla po jeho poškození dosahovaly částky 138 093 Kč bez DPH: 102 957,94 Kč za náhradní díly, 15 500 Kč za mechanickou práci (15,5 hodin po 1 000 Kč) a 19 634,94 Kč za lakování (lakovací materiál 10 634,94 Kč, mzda 9 000 Kč za 9 hodin po 1 000 Kč).

13. Ohledně otázky přiměřenosti zvýšení spoluúčasti ze strany žalované soud kvalifikovaně vyzval žalovanou k doplnění skutkových tvrzení, jak neprovedení prohlídky Vozidla v době mezi sjednáním pojištění a škodní událostí ztížilo šetření pojistné události a z jakých konkrétních důvodů žalovaná přistoupila k zásadnímu navýšení spoluúčasti žalobkyně v rozsahu 90 %. Na toto poučení dle soudu žalovaná reagovala toliko zopakováním předchozích tezí o porušení povinnosti na straně žalované a o smluvně sjednané možnosti spoluúčast zvýšit. K jejímu zvýšení na úroveň 90% žalovaná toliko uvedla, že tato výše byla dříve smluvně stanovena ve smluvních vzorech užívaných žalovanou. V tomto směr lze odkázat na relevantní judikaturu, na kterou při své argumentaci poukázala i žalobkyně: Dle Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2431/2015 „Při posuzováni toho, zda pojištěný ztížil či neztížil možnost řádného šetření pojistitele, je třeba vždy vycházet ze zjištění konkrétních okolností v řešené věci, individuálně, bez paušálního přesahu, tedy nikoliv tak, že v podstatě každé porušení povinnosti ohlásit dopravní nehodu by vedlo ke vzniku nároku na regresní náhradu pojistitele. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálená v tom, že samotná skutečnost, že pojištěný od dopravní nehody ujel a nesplnil řádně oznamovací povinnost ohlásit dopravní nehodu, která je škodní událostí, ještě právnická osoba nezakládá právo pojistitele na náhradu toho, co za pojištěného plnil,“ Ve věci řešené Nejvyšším soudem pod sp. zn. 32 Cdo 4309/2010 pak byla shledáno jako odůvodněné zvýšení spoluúčasti na 50% v situaci, kdy „pojistná událost nebyla šetřena policií, neboť jí nebyla ohlášena, a jestliže pojistník ohlásil pojistiteli, že nastala pojistná událost, s téměř dvouměsíční prodlevou“. V Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3482/2012 pak byl vyjádřen názor, že otázka přiměřenosti míry snížení pojistného plnění při porušení stanovených povinností pojištěným, je otázkou posouzení konkrétních okolností případu. Z provedených důkazů se podává, že stav Vozidla před dopravní nehodu je poměrně spolehlivě zachycen na fotografiích při jeho předání, jakož i v protokolu o technické prohlídce. Samotnou škodní událost pak žalobkyně řádně a včas hlásila jak Policii ČR, tak pojišťovně; rozsah poškození Vozidla se pak ve všech písemných popisech i fotografiích v zásadě shoduje. Žalobykně tak svým jednáním nemohla žádným zásadním způsobem ztížit šetření pojistné události ze strany žalované. Pokud ve shora uvedených případech bylo shledáno jako odpovídají navýšení spoluúčasti na 50% (z důvodu nenahlášení pojistné události či ujetí z místa nehody), pak v daném případě je dle soudu na místě spoluúčast žalobkyně zvýšit maximálně na úroveň 20%.

14. Z výše vyložených důvodů soud dospěl k závěru, že v místě a čase obvyklé náklady na opravu Vozidla dosáhly částky 138 093 Kč bez DPH a odpovídající spoluúčast žalobkyně je v úrovni 20%. Z titulu havarijního pojištění tedy měl žalovaná žalobkyni uhradit částku 110 474,40 Kč (80% z 138 093 Kč). Hradila-li žalovaná žalobkyni na pojistném plnění toliko v částce 14 948 Kč, je žaloba co do částky 95 526,40 Kč důvodná a soud uložil žalované žalobkyni tuto částku uhradit, včetně úroku z prodlení z této částky (výrok I.). Ve zbývající části pak byla žaloba shledána nedůvodnou a zamítnuta (výrok II.).

15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého má žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci převážně úspěšná, kdy poměr úspěchu a neúspěchu činí 50,64 % ku 49,36 %. Náklady činí celkem 66 502 Kč a jsou tvořeny odměnou za 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „AT“), (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci, 4x účast na jednání) při sazbě 8 860 Kč za každý úkon podle § 7 bod 6 AT, celkem tedy 53 160 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby, celkem ve výši 1 800 Kč, a dále 21 % DPH podle § 137 o. s. ř..

Při zohlednění míry úspěchu a neúspěchu ve věci pak soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal celkovou částku 851 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náklady řízení žalované k rukám jejího advokáta.

16. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 o.s.ř. Náklady státu jsou v daném případě tvořeny znalečným přiznaným znalci tituly před jménem jméno FO, jejichž přesná výše nebyla k okamžiku vyhlášení rozsudku známa, neb soudem nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném za účast znalce u jednání dne 23. 5. 2024. Soud tedy výroky IV. a V. rozhodl, že konkrétní výše náhrady nákladů řízení státu bude účastníkům (opět při zohlednění míry úspěchu a neúspěchu ve věci) určena v samostatném usnesení.

17. Lhůta k plnění nároku byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal důvodu pro změnu třídenní zákonné patřiční lhůty.

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí (exekucí).