OSPH08 27 C 100/2024-59

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 136 919,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 87 080 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do ⟪LB:lb_001⟫ - částky 49 839,28 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - zákonného úroku z prodlení z částky 108 303,81 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, ⟪LB:lb_003⟫ - úroku 30 % ročně z částky 92 436,53 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba., IČ IČO (dále jen „Anonymizováno Anonymizováno“), dne 13. 12. 2022 uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy Anonymizováno Anonymizováno poskytl žalovanému 93 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku sestávající se ze součtu poskytnutých prostředků (93 000 Kč), poplatků a úroků ve 42 měsíčních splátkách po 5 920 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že Anonymizováno Anonymizováno před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas; celkem uhradil 5 920 Kč. Anonymizováno Anonymizováno dne 1. 5. 2023 úvěr zesplatnil, což žalovanému dopisem oznámil a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Dne 29. 6. 2023 Anonymizováno Anonymizováno uzavřel se žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, kterou po Společném prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023 byla pohledávka za žalovaným ke dni 29. 11. 2023 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem; výše pohledávky činila 136 919,28 Kč bez příslušenství. Ke dni podání žaloby žalovaný ničeho dalšího neuhradil. Žalobkyně navrhla, aby povinnost zaplatit dlužnou částku uložil žalovanému soud.

2. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení ⟪LB:lb_001⟫ - částky 136 919,28 Kč „sestávající se z dlužné jistiny ve výši 108 303,81 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 28 615,47 Kč.“, ⟪LB:lb_002⟫ - zákonného úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 108 303,81 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení, ⟪LB:lb_003⟫ - úroku ve výši 30 % ročně z částky 92 436,53 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti.

5. Žalovaný dne 13. 12. 2022 uzavřel s Anonymizováno Anonymizováno smlouvu o úvěru č. hodnota. Na jejím základě Anonymizováno Anonymizováno téhož dne poskytl žalovanému 93 000 Kč. Tyto skutečnosti, jakož i obsah smlouvy, prokazují kopie „Návrhu na uzavření smlouvy – o úvěru/smlouva o úvěru“ ze dne 13. 12. 2022 a „Dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu“ ohledně platby datované 13. 12. 2022.

6. Žalovaný celkem uhradil 5 920 Kč. Tuto skutečnost žalobkyně doložila tabulkou (č. l. 9), podle které dne 31. 1. 2023 došlo k úhradě 5 920 Kč. Žalovaný netvrdil, že zaplatil více.

7. Anonymizováno Anonymizováno se žalobkyní uzavřel rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023. Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023 postoupil ke dni 29. 11. 2023 na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Tuto skutečnost, jakož i obsah smlouvy a prohlášení, prokazuje kopie „Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek“ ze dne 5. 12. 2023 a „Přílohy č. hodnota – Prohlášení: Seznam postoupených pohledávek“ ze dne 5. 12. 2023.

8. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 12. 2023. Prokazuje to kopie dopisu „Věc: Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 12. 12. 2023 a „Podacího lístku“ s datem podání dne 12. 12. 2023.

9. Žalobkyně dne 30. 1. 2024 zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky. Prokazuje to kopie dopisu „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne 30. 1. 2024 a „Podacího lístku“ s datem podání 30. 1. 2024.

10. Soud nemá za prokázáno, že Anonymizováno Anonymizováno splnil povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného Anonymizováno Anonymizováno prověřil na základě ⟪LB:lb_001⟫ - vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného (rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry), které zaznamenal do „Hodnocení klienta“ ze dne 13. 12. 2022, ⟪LB:lb_002⟫ - ověřením takto získaných informací oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (výplatní doklad důchodu) a veřejných registrů (zejména SOLUS, NRKI, ISIR).

11. Žalobkyně neprokázala, že by Anonymizováno Anonymizováno řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, neboť nezjišťoval veškeré nezbytné informace, zjištěné informace většinou vůbec neověřoval, a pokud ano, tak ověřené informace následně nesprávně vyhodnotil. Žalobkyně neprokázala, že Anonymizováno Anonymizováno posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr nahlédnutím do databází registrů, např. NRKI, BRKI, centrální evidence exekucí či insolvenčního rejstříku, neboť k tomu nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně dále neprokázala ani to, že Anonymizováno Anonymizováno ověřoval výdaje žalovaného, neboť takovým důkazem nemůže být předložené hodnocení klienta a jeho výsledné skóre z interní databáze. Hodnocení klienta obsahuje řadu údajů, které jsou vyplněné zaměstnancem Anonymizováno Anonymizováno jednajícím se žalovaným, tyto údaje nejsou většinou ničím doloženy. Anonymizováno Anonymizováno v položce výdajů vycházel ze životního minima 4 620 Kč a výdajů na bydlení 4 639 Kč, aniž by tyto údaje jakkoli dále ověřoval. Z doložených výplatních dokladů (ústřižků pro příjemce) Anonymizováno Anonymizováno zjistil, že žalovaný pobíral invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 20 400 Kč měsíčně. Soud upozorňuje, že již z takto podhodnocených výdajů žalovaného Anonymizováno Anonymizováno vycházel z rezervy 10 641 Kč, přičemž měsíční splátka měla činit 5 920 Kč, což znamená, že lze mít vážně pochybnosti o tom, zda vůbec mohl žalovaného vyhodnotit jako schopného úvěr splácet, zvláště žije-li žalovaný v Praze. Soud nadto vlastní činností zjistil, že žalovaný před datem uzavření předmětné smlouvy o úvěru uzavřel řadu dalších úvěrů, přičemž dluhy z nich byly a jsou předmětem jiných řízení u zdejšího soudu (např. sp. zn. Anonymizováno C Anonymizováno/2023, Anonymizováno C Anonymizováno/2024, Anonymizováno C Anonymizováno/2024). Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavírá, že Anonymizováno Anonymizováno řádně neposoudil schopnost žalovaného splácet úvěr.

12. Soud nemá pochybnosti o věrohodnosti provedených důkazů.

13. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Anonymizováno Anonymizováno, aniž by řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, dne 13. 12. 2022 uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, podle které poskytl žalovanému 93 000 Kč. Anonymizováno Anonymizováno na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupil ke dni 29. 11. 2023 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na splacení úvěru uhradil 5 920 Kč.

14. Po právní stránce soud věc posoudil podle „Návrhu na uzavření smlouvy – o úvěru/smlouva o úvěru“ mezi Anonymizováno Anonymizováno a žalovaným ze dne 13. 12. 2022, podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a podle zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o úvěru. Smlouva byla uzavřena mezi Anonymizováno Anonymizováno jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o.z.) a žalovaným coby spotřebitelem (§ 419 o.z.). Sjednaný úvěr podléhá zákonu o spotřebitelskému úvěru, jelikož byl sjednán úvěr se spotřebitelem (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), přičemž nešlo žádnou z výjimek z působnosti zákona podle § 4 nebo o omezení podle § 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy“.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“.

19. V daném případě Anonymizováno Anonymizováno nesplnil svou povinnost náležitě posoudit úvěruschopnost žalovaného, stanovenou v citovaném ustanovení § 86 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle konstantní judikatury soudů takový nedostatek způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 29. 1. 2019 sp. zn. 33 Cdo 382/2018 nebo ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. 33 Cdo 201/2018, všechny dostupné na www.nsoud.cz). Tato rozhodnutí se sice vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ale „to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli“ (citováno z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.nalus.usoud.cz), a tak by se tyto závěry měly uplatňovat i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nic se také nemění na závěru Ústavního soudu, že je „neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů“ (citováno z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11, dostupný na www.nalus.usoud.cz; srov. též výše uvedený nález sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených důvodů došel soud k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.

20. Vzhledem k tomu, že Anonymizováno Anonymizováno poskytl žalovanému úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je žalovaný podle ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé tohoto zákona povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jistina úvěru činila 93 000 Kč, ze které žalovaný již vydal 5 920 Kč. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil rozdíl, který činí 87 080 Kč.

21. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyně nemá právní oporu pro své další uplatněné nároky, a proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

22. Soud nepřiznal žalobkyni ani zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se totiž neocitl v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena teprve tímto rozsudkem (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

24. V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení 136 919,28 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 108 303,81 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení, jenž by ke dni vyhlášení rozsudku 15. 8. 2024 dosahoval 20 562,88 Kč, úroku 30 % ročně z částky 92 436,53 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení, jenž by ke dni vyhlášení rozsudku 15. 8. 2024 dosahoval 35 860,30 Kč, tj. celkem 193 342,46 Kč (100 %).

25. Žalobkyně byla úspěšná co do 87 080 Kč (45,03925 %). Ve zbylé části byl úspěšný žalovaný (54,96075 %). Po vzájemném zápočtu by žalovaný měl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 9,9215 %. Žalovanému ovšem v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8. O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelný rozsudek, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.