OSPH08 30 C 274/2023-120

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 57 978 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 53 311 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 38 333 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení a z částky 14 978 Kč od 21. 9. 2022 do zaplacení.

II. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 320 Kč.

III. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 667 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 38 333 Kč od 21. 9. 2022 do 7. 2. 2024 a z částky 4 667 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu řízení 23 329 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 57 978 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že dne 4. 6. 2020 došlo k pojistné události spočívající v poškození závory ve vlastnictví žalobkyně, a to nákladním automobilem zn. Anonymizováno, reg. zn. SPZ, pojištěným u žalované, který závoru včetně otočného mechanismu poškodil při průjezdu v areálu. Závora po zvednutí zůstává po určitou dobu zdvižená k umožnění průjezdu jednoho vozidla, po uplynutí časového úseku pro průjezd se samovolně spustí do výchozí polohy. Řidič vozidla, patrně z důvodu úspory času, nedbal pokynu obsluhy, nevyčkal jejího spuštění, projel přímo za předchozím vozidlem a do závory narazil. Tím došlo k protočení ovládací hlavy závory, čímž je tato nefunkční, a k ohnutí jejího stojanu a ramene. Žalobkyně pojistnou události nahlásila a požaduje pojistné plnění dle nabídky společnosti právnická osoba., žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 20. 9. 2022. V reakci na žádost žalobkyně o urychlené vyřízení věci po ní žalovaná požadovala předložení faktury za opravu závory. To žalobkyně nebyla schopna, když vyčkávala na poskytnutí pojistného plnění žalovanou, neboť nedisponuje volnými finančními prostředky na opravu závory, nadto od vyhotovení nabídky uplynuly již více než dva roky a lze předpokládat, že skutečné náklady na uvedení poškozené závory do původního stavu budou značně vyšší. Žalobkyně navrhla žalované možnost poskytnutí pojistného plnění formou tzv. rozpočtu dle úvahy žalované, na což však žalovaná nereagovala a pojistné plnění neposkytla, po urgencích nabídla úhradu 50 % pojistného plnění jako zálohu, avšak nezaslala ničeho. Závora byla vyrobena v roce 2017. V době škodní události sice nebyla nová, avšak je chybné vycházet z bazarových cen, neboť pokud by žalobkyně použila bazarovou závoru, musela by vynaložit čas na její nalezení a tato by nemusela být bez vad. Rovněž je třeba zohlednit náklady na převoz a montáž. Po poškozeném nelze požadovat, aby vynakládal náklady na sehnání věci, která by byla stejně amortizovaná jako věc poškozená. V daném případě se jednalo o závoru typu RIB PRESIDENT, které na českém trhu poskytuje pouze tato společnost a dle jejich webových stránek se cena závory nyní pohybuje kolem 52 998 Kč vč. DPH bez nákladů na dovoz či montáž. Ke škodní události došlo v době covidu, kdy by vyšší ceny a nižší dostupnost zboží.

2. V průběhu řízení, v prosinci 2023, došlo k prohlídce předmětné závory ze strany společnosti právnická osoba. se závěrem, že oprava je nerentabilní a je nutná výměna, která byla touto společností oceněna na částku 56 840 Kč bez DPH a se kterou přislíbila započít nejpozději 15. 12. 2023. Žalobkyně uhradila zálohu ve výši 28 000 Kč a následně doplatek 40 776,40 Kč.

3. Žalovaná nárok sporovala. Uvedla, že hlášení o události přijala 27. 7. 2020, dne 15. 10. 2020 požádala žalobkyni o doložení prohlídky, fotodokumentace, dokladů k opravě a vlastnictví a stáří závory, což žalobkyně nepředložila. Nebylo zřejmé, zda se jedná o škodu totální či pouze parciální, kdy by bylo možno např. vyměnit či srovnat ráhno. Žalobkyně postupovala liknavě a s žalovanou nekomunikovala. Jedná se o závoru starou 11 let, ke škodě došlo v roce 2020, výměna závory však proběhla až v roce 2023, kdy byly jiné ceny, k čemuž je třeba přihlédnout. Žalovaná plnila částku 38 332,80 Kč vypočtenou jako 80 % ceny závory k roku 2020. Až do výměny závory v roce 2023 žalovaná nevěděla, zda se jedná o škodu totální či parciální, žalobkyni opakovaně vyzývala k doložení podkladů, na což žalobkyně nereagovala, po tři roky žalovanou nevyzvala k plnění, a žalovaná tak nezapříčinila podání žaloby a není s plněním v prodlení; teprve po shlédnutí závory technikem, kdy žalovaná respektovala jeho závěr o totální škodě, provedla dolikvidaci a vyplatila pojistné plnění. Plnění je třeba stanovit bez DPH.

4. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 38 333 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8. 2. 2024 do zaplacení z důvodu plnění žalované, dále vzala žalobu zpět co do částky 14 978 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 21. 9. 2022 do zaplacení. Soud proto řízení v příslušném rozsahu podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil a ve smyslu § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku, neboť žaloba byla co do částky 38 333 Kč s příslušenstvím vzata zpět předtím, než bylo zahájeno řízení ve věci samé přednesem žaloby. Vrácený soudní poplatek byl vypočten jako rozdíl mezi původně zaplaceným poplatkem (2 320 Kč) a soudním poplatkem připadajícím na předmět řízení po tomto zpětvzetí (1 000 Kč) s tím, že tento rozdíl (1 320 Kč) byl ponížen o 1 000 Kč.

5. Soud zjistil z provedených důkazů tento skutkový stav:

6. Žalobkyně uplatnila u žalované nárok z povinného ručení dne 27. 7. 2020 (zjištěno z listiny „Uplatnění nároku – povinné ručení“).

7. Poškozená závora byla opatřena štítkem s označením RIB, Mod PRESIDENT, Date 05/11 (zjištěno z fotografie závory).

8. Žalovaná dne 15. 10. 2020 sdělila žalobkyni důvody bránící ukončení pojistného šetření, kterými byla skutečnost, že žalovaná do uvedeného data neobdržela sdělení, zda a kým byla provedena prohlídka a fotodokumentace, neobdržela tuto fotodokumentaci, doklady k opravám s rozpisem práce a materiálu (např. faktura) – neplatí, pokud byl při prohlídce domluven jiný způsob likvidace (rozpočtem, totální škoda), a doložení vlastnictví a stáří poškozené věci (zjištěno z dopisu žalované ze dne 15. 10. 2020).

9. Společnost právnická osoba. vyhotovila cenovou nabídku na opravu závory za celkovou částku 57 978 Kč vč. DPH, s tím, že cena samotné závory odpovídá částce 46 494,25 Kč (zjištěno z nabídky č. 25NA000452 ze dne 3. 6. 2021).

10. Žalovaná evidovala škodní událost od 20. 9. 2022 jako uzavřenou (zjištěno z Informace o škodě online“). Žalovaná dopisem ze dne 4. 1. 2023 vyzvala žalobkyni k zaslání podkladů, a to k doložení nabývacího dokladu a dokladu prokazujícího stáří závory, s tím, že k cenové nabídce chybí odborný posudek oprávce k nefunkčnímu stojanu s přetočenou hlavou. Po doložení lze provést nové posouzení (zjištěno z dopisu ze dne 4. 1. 2023). Žalobkyně dne 11. 5. 2023 vyzvala žalovanou k plnění (zjištěno z dopisu ze dne 11. 5. 2023). Dopisem ze dne žalovaná urgovala žalobce o zaslání výše uvedených podkladů (zjištěno z urgence žalované ze dne 12. 5. 2023). Na to reagoval zástupce žalobkyně sdělením, že klient není schopen nabývací titul obratem zaslat s ohledem na množství evidovaných dokladů a běh času. Současně uvedl, že potvrzuje svá předchozí tvrzení, že závora byla pořízena a instalována subdodavatelsky jako nová v roce 2017, z jakého důvodu je na štítku na závoře rok 2011, není klientovi známo (zjištěno z dopisu ze dne 12. 5. 2023). V dopise ze dne 24. 5. 2023 žalovaná sděluje, že na základě doloženého vysvětlení je cenová nabídka v pořádku, po doložení faktury za opravu a fotodokumentace k opravě bude vyplacena skutečná škoda. Na to reagovala žalobkyně dopisem ze dne 25. 5. 2023, že opravu dosud nerealizovala, neboť čeká na vyplacení pojistného plnění. Žalovaná žalobci dne 2. 6. 2023 sdělila, že v případě, že závora není opravena, lze vyplatit 50% zálohu dle cenové nabídky a po doložení faktury za opravu a fotodokumentace bude vyplacena skutečná škoda (zjištěno z Odpovědi na dotaz ze dne 2. 6. 2023).

11. Žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba. zálohu na dodávku a montáž závory ve výši 28 000 Kč (zjištěno ze zálohové faktury č. IBAN a potvrzení o platbě ze dne 20. 11. 2023). Společnost právnická osoba vystavila žalobkyni dne 12. 12. 2023 fakturu na doplatek v částce 40 776,40 Kč vč. DPH (zjištěno z faktury č. hodnota), který žalobkyně uhradila dne 10. 1. 2024 (zjištěno z příjmového pokladního dokladu).

12. Z vyjádření společnosti právnická osoba. ze dne 16. 11. 2023 plyne, že byla dne provedena kontrola závory, po důkladném posouzení stavu je zjevné, že oprava není z ekonomického hlediska zcela rentabilní, je doporučena výměna závory, předběžnou cenu odhadla tato společnost na částku 56 840 Kč bez DPH.

13. Z webové inzerce www.bazos.cz bylo zjištěno, že zde byly nabízeny k prodeji vjezdové závory bez bližšího určení za částky 5 000 Kč a 19 000 Kč. Na webových stránkách společnosti právnická osoba je závora RIB PRESIDENT nabízena za částku 44 967 Kč vč. DPH, tedy 37 180 Kč bez DPH, při dalším vyhledávání byla zjištěna totožná závora za částku 43 800 Kč bez DPH, tedy 52 998 Kč vč. DPH (zjištěno z náhledů webových stránek www.e-p.cz).

14. Z vyjádření společnosti právnická osoba. ze dne 24. 4. 2024 plyne, že instalovali žalobkyni v roce 2017 závoru vyrobenou v roce 2011. Cena zachovalé závory RIB vyrobené v roce 2011 s přihlédnutím k předchozímu provozu závory po dobu 3 let se pohybovala ke dni 4. 6. 2020 v rozmezí 16 800 Kč až 23 000 Kč vč. DPH. Vlastní zajištění a vyhledání použité závory a cesta na místo je poměrně náročné, není jisté, že závora dle popisu prodávajícího odpovídá ceně a stavu, je následně problematické u prodejce uplatnit případnou reklamaci. Použité závory jsou zpravidla poruchové a nákladné na servis. V případě dodání použité závory od neznámého prodejce je nutné provést základní kontrolu zařízení, vyčištění a naprogramování. Dále její vlastní montáž instalaci, zprovoznění, kdy za uvedené služby by v roce 2024 bylo účtováno cca 12 000 až 20 000 Kč. Na dodávku „nové starší“ závory by nebyla poskytnuta záruční lhůta

15. Žalobkyně je plátcem DPH od 1. 3. 2015 (zjištěno z listiny „Údaje o subjektech DPH“).

16. Soud neprovedl důkaz výslechem jednatele žalobkyně k otázce vzniku pojistné události, neboť tu považoval vzhledem k částečnému plnění žalované na nespornou, a k otázce vlastnictví a stáří závory, neboť tyto skutečnosti má soud za prokázané z vyjádření společnosti právnická osoba, která potvrdila instalaci závory vyrobené v roce 2011 žalobkyni v roce 2017.

17. Právní posouzení:

18. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla („zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

19. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

20. Obvyklá cena je cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, případně obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby (usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 500/2012). Je-li za škodu považována újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a její výše je dána rozdílem mezi majetkovým stavem poškozeného před a po poškození, musí i rozsah náhrady škody zohlednit výši všech nutných prostředků, které byl poškozený nucen vynaložit k obnovení původního majetkového stavu tak, aby byla věc z technického hlediska stejně provozuschopná jako před škodnou událostí. Pokud obnovení původního majetkového stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci (nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. II. ÚS 2221/07). K otázce využití náhradních dílů se (ve věci týkající se poškození vozidla) vyjádřil Ústavní soud v nálezu sp.zn. I. ÚS 1902/13, kdy uvedl, že „po poškozeném samozřejmě nelze požadovat, aby např. objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl stářím odpovídající dílu, který byl během nehody poškozen. Na druhou stranu pokud takový díl k dispozici je, není v zásadě důvod jej k opravě nevyužít. Stejně jako při volbě mezi značkovým a neznačkovým dílem je ovšem nezbytné v první řadě zvažovat vliv použití daného dílu na bezpečnost silničního provozu. Nelze totiž poškozeného nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu.“

21. Podle § 9 odst. 2 zákona je plnění pojistitele splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

22. Podle § 9 odst. 3 zákona je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

23. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba ve znění částečného zpětvzetí není důvodná. Bylo prokázáno, že závora byla v areálu žalobkyně instalována v roce 2017, jedná o závoru vyrobenou v roce 2011. Ke škodní události došlo v roce 2020. Soud ohledně obvyklé ceny závory ke dni škodní události vycházel ze sdělení společnosti právnická osoba., která je dle tvrzení žalobkyně jediným prodejcem závor RIB PRESIDENT na českém trhu. Tato společnost uvedla, že závora takového stáří měla v roce 2020 hodnotu cca 16 800 Kč až 23 000 Kč vč. DPH; soud naopak nevycházel z inzerce na bazos.cz předložené žalovanou, neboť z ní není nijak patrno, jaká závora (tedy jaké značky, typu, stáří a stavu) zde byla nabízena. Soud má za to, že je na místě vycházet z ceny závory určené takto s přihlédnutím k jejímu stáří a předpokládané amortizaci. Bylo prokázáno, že trh s použitými závorami existuje, takovou zakoupit lze a není tak důvod takovou nevyužít. Je pravdou, že u použité závory není zřejmá její historie a stav a není na ni poskytnuta záruka; uvedené však platilo i u předmětné poškozené závory, u níž vzhledem k jejímu stáří (od roku 2011) a době používání (minimálně od roku 2017) již patrně rovněž neběžela záruční doba a bylo otázkou, po jak dlouhou dobu by byla schopna řádného fungování. Použití starší závory se pak patrně nijak neodrazí na bezpečnosti jejího užívání, jako tomu může být ve shora uvedeném případě týkajícího se poškození vozidla. Soud tak cenu závory ke dni poškození určil na částku 23 000 Kč s DPH, tedy cca 19 000 Kč bez DPH, když žalobkyně je plátkyní DPH a má tak nárok na odpočet této daně ve smyslu § 72 a násl. zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ve smyslu § 2969 odst. 1 o. z. je k této částce třeba připočíst to, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Společnost právnická osoba ve svém vyjádření uvedla, že za služby související s dodáním použité závory by byla účtována částka od 12 000 do 20 000 Kč, jedná se však o ceny k roku 2024, a patrně (byť to z vyjádření výslovně neplyne) včetně DPH. I pokud by soud vzal v potaz částku 20 000 Kč (ačkoli se jedná o cenu pro rok 2024, nikoli 2020, kdy došlo ke škodě), která odpovídá částce cca 16 600 Kč bez DPH, činí celková přibližná škoda žalobkyně k roku 2020 částku cca 35 600 Kč. Plnila-li žalovaná 38 333 Kč, nahradila škodu žalobkyně zcela a další nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 667 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 8. 2. 2024 je nedůvodný. Rovněž soud shledal nedůvodným požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení z částky 38 333 Kč 21. 9. 2022 do 7. 2. 2024. Žalobkyně nahlásila pojistnou událost dne 27. 7. 2020, žalovaná ji v tříměsíční lhůtě, dne 15. 10. 2020, vyrozuměla o důvodech bránících ukončení šetření pojistné události, kterými bylo nedoložení podkladů. K zaslání podkladů vyzývala žalovaná žalobkyni opakovaně, a to 4. 1. 2023 a 12. 5. 2023, dne 2. 6. 2023 vyzývala k doložení faktury za opravu. Skutečnost, zda je jedná o škodu totální či parciální, byla postavena najisto až v prosinci 2023, kdy byla provedena prohlídka závory ze strany právnická osoba a bylo zjištěno, že oprava je nerentabilní. Žalovaná poté provedla v zákonné tříměsíční lhůtě dolikvidaci pojistné události a dne 7. 2. 2024 vyplatila pojistné plnění; dle soudu tedy na její straně nenastalo s výplatou částky 38 333 Kč žádné prodlení.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věta druhá ve spojení s § 143 o.s.ř. Řízení bylo z větší části zastaveno pro chování žalované, která plnila po podání žaloby, soud však ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že nebyla s vyplacením pojistného plnění v prodlení, žaloba byla tedy podána předčasně a žalovaná nezavdala příčinu k jejímu podání. Proto soud rozhodl o přiznání nákladů žalované. Náklady jsou tvořeny odměnou advokáta dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 3 420 Kč (při tarifní hodnotě 57 978 Kč) za úkon za tyto úkony: 1. převzetí zastoupení, 2. vyjádření k žalobě, 3. účast na jednání dne 15. 11. 2023, 4. účast na jednání dne 29. 1. 2024; dále odměnou po 1 900 Kč (při tarifní hodnotě 19 645 Kč po částečném zpětvzetí žaloby co do 38 333 Kč s přísl.): 1. účast na jednání dne 8. 4. 2024, 2. účast na jednání dne 26. 4. 2024. Celková odměna činí 17 480 Kč, k ní náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 1 800 Kč. Celkové náklady vč. DPH činí 23 329 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí (exekucí).