OSPH08 30 C 3/2023-197

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 100 000 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do zákonného úroku z prodlení z částky 100 000 Kč od 27. 2. 2021 do 15. 3. 2021.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 67 624 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro adresa náhradu nákladů řízení státu ve výši 26 625 Kč, a to do tří dnů právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 2. 2021 do zaplacení. V návrhu uvedla, že dne 24. 8. 2017 uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu č. hodnota, jejímž předmětem bylo sjednání pojistného produktu „hodnota životní pojištění“ s účinností od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2060. V jeho rámci bylo mj. sjednáno pojištění vážných nemocí a úrazů v kompletní variantě s pojistnou částkou 100 000 Kč. Součástí smlouvy jsou mj. Speciální pojistné podmínky pro hodnota životní pojištění, které v čl. 10 odd. B sk. 3 stanoví podmínky pro vznik nároku na pojistné plnění v případě cévní mozkové příhody ve znění: „akutní ischemický iktus (…) přičemž musí být prokázáno trvalé neurologické postižení doložené objektivním nálezem odborného lékaře. Diagnóza musí být potvrzena čerstvými změnami na CT nebo MRI“.

2. Dne 16. 1. 2020 byla žalobkyně z důvodu akutních bolestí hlavy, závratí, zvracení a dalších zdravotních komplikací hospitalizována v právnická osoba adresa, kde jí bezprostředně po přijetí bylo provedeno CT mozku. Dle lékařky byl „nález v normě, bez průkazu čerstvého krvácení, bez průkazů ischemie či jiných ložiskových změn“, byla stanovena diagnóza G43.3 s tím, že se mohlo jednat o migrenózní iktus, nelze vyloučit cévní etiologii charakteru protrahovaného vasospasmu. Zdravotní stav žalobkyně byl nadále nepříznivý s přetrvávajícími bolestmi hlavy a krční páteře, došlo ke zhoršení vidění pravého oka a snížení hybnosti pravé ruky a přetrvávaly problémy s mluvením, následovala série neurologických vyšetření včetně hospitalizace a provedení MR mozku. Dle závěru lékařky nebyl shledán žádný progres ani změna původní diagnózy, přestože byla u žalobkyně současně přítomna diagnóza D69.6 (trombocytóza a leukocytóza, susp. vaskulitida v došetření), která může mít vliv na vznik cévní ischemie. K zásadní změně diagnózy a s tím související úpravě léčby došlo dne 26. 8. 2021, kdy po provedeném MR bylo lékařkou neurologické ambulance MN adresa konstatováno, že „z popisu vyplývá, že pacientka v lednu 2020 prodělala ischemický iktus v oblasti mozečku vpravo s rezid hlavně ataxií a neobratností pravé horní končetiny (vzhledem k věku a anamnéze migrén byla dg. vztahována právě k migréně s protrahovaným průběhem)“, diagnóza byla změněna na I63.2. V návaznosti na to žalobkyně nahlásila u žalované dne 8. 2. 2021 pojistnou událost, jejíž šetření bylo ukončeno dne 26. 2. 2021 s tím, že diagnóza mozkové příhody nebyla potvrzena čerstvými změnami na CT nebo MRI a nárok na pojistné plnění z pojištění vážných nemocí a úrazů nevznikl. Tento postup považuje žalobkyně za formalistický a věcně nesprávný, když z lékařské zprávy ze dne 26. 8. 2021 jednoznačně plyne, že ischemický iktus u žalobkyně nastal již v lednu 2020, což tato zpráva zpětně potvrzuje. Žalovaná rovněž nereflektuje zdravotní obtíže žalobkyně trvající kontinuálně od první hospitalizace v lednu 2020 odpovídající následně stanovené diagnóze, s nimiž se léčí dosud.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky (VPP) a Speciální pojistné podmínky (SPP), s nimiž byla žalobkyně seznámena. Pojištění vážných nemocí a úrazů je podrobněji upraveno na straně 5 SPP. Cévní mozková příhoda je zde definována jako dokončený akutní ischemický iktus nebo krvácení s tím, že musí být prokázáno trvalé neurologické postižení doložené objektivním nálezem lékaře specialisty v oboru neurologie, diagnóza musí být potvrzena čerstvými změnami na CT nebo MRI. Žalovaná vycházela z odborného posudku neuroložky jméno FO. jméno FO, která uvedla, že tyto podmínky nebyly splněny, neboť na CT a CTAg byl normální nález, na MRI mozku v lednu 2020 byly jen postischemické drobné lakunky v pravé mozečkové hemisféře, kontrolní MR mozku v září 2020 se stejným nálezem postischemických změn, čerstvé léze neprokázány. Není podstatné, jak ischemický iktus definuje znalec, ale jak je definován v pojistných podmínkách; aby se jednalo o pojistnou událost, musí být prokázány čerstvé změny na CT či MRI, které však prokázány nebyly, u žalobkyně nebyla provedena vyšetření, která by potvrzení diagnózy umožňovala.

4. Soud zjistil tento skutkový stav:

5. Mezi žalobkyní jako pojistníkem a pojištěným a žalovanou jako pojistitelem byla 24. 8. 2017 uzavřena pojistná smlouva č. hodnota, jejímž předmětem bylo sjednání pojistného produktu „Životní pojištění hodnota“ zahrnujícího mj. pojištění vážných nemocí a úrazů ve variantě „kompletní“ s pojistnou částkou 100 000 Kč s počátkem pojištění ke dni 1. 9. 2017. Smlouva stanoví, že její součástí jsou mj. Speciální pojistní podmínky pro hodnota životní pojištění (zjištěno z pojistné smlouvy a pojistky).

6. Speciální pojistné podmínky pro hodnota životní pojištění 12/2016 v čl. 11B odst. 1 stanoví, že předmětem pojištění vážných nemocí a úrazů je v kompletní variantě mj. diagnóza cévní mozková příhoda. Ta je dále definována jako ložiskové mozkové poškození (s patologickým neurologickým nálezem) trvající déle než 24 hodin, které zahrnuje cévní mozkové příhody ischemické nebo hemoragické. Jedná se buď o dokončený akutní ischemický iktus (uzávěr cévy trombem, embolem nebo jiným útvarem), nebo o krvácení (intracerebrální, instraventrikulární a subarachnoidální). Příčinou krvácení může být i prasklé aneurysma. Musí být prokázáno trvalé neurologické postižení doložené objektivním nálezem lékaře specialisty v oboru neurologie. Diagnóza musí být potvrzena čerstvými změnami na CT nebo MRI. Podle čl. čl. 11B odst. 2 pokud pojištěnému vzniklo právo na pojistné plnění, je pojistitel povinen vyplatit z pojištění smluvně dohodnutou pojistnou částku nezávisle na případném dalším plnění z jakéhokoliv jiného pojištění sjednaného ve smlouvě. Nárok na plnění vzniká, došlo-li u pojištěného v době trvání pojištění k potvrzení diagnózy jedné z vážných nemocí vyjmenovaných a definovaných v pojistné smlouvě, a zároveň byly splněny všechny podmínky stanovené pro danou diagnózu.

7. Žalovaná předložila odborné vyjádření jméno FO. jméno FO, která dospěla k závěru, že nebyly splněny speciální pojistné podmínky pro výplatu odškodnění za CMP, kdy na CT a CTAg byl shledán normální nález, na MRI mozku v lednu 2020 jen postischemické drobné lakunky v pravé mozečkové hemisféře. Kontrolní MR mozku v září 2020 se stejným nálezem postischemických změn, čerstvé léze neprokázány.

8. Ze znaleckého posudku právnická osoba jméno FO, tituly za jménem soud zjistil, že znalec se neztotožňuje s interpretací vyšetření z 16. 1. 2020, že by se mělo jednat o normální nález, neboť nález poukazuje na možnost uzávěru tepny. Jeho příčiny jsou různé, nejčastěji jde o uzávěr na podkladě krevní sraženiny. Přímé zobrazení sraženiny se podaří jen ojediněle, ať už se použije jakákoli zobrazovací metoda (CT, MR). Během hospitalizace žalobkyně nebyla provedena vyšetření, která by umožňovala přímé zobrazení čerstvých akutních změn na CT či MRI, resp. nebyla provedena v načasování, které by toto umožňovalo. Samotný fakt nepřítomnosti známek „čerstvých změn“ na CT mozku v akutní fázi CMP je irelevantní, nebo prvních 24 hodin od vzniku iCMP je 50-60 % CT zobrazení bez těchto „čerstvých změn“, v prvních 4 až 5 hodinách se jedná o 90-100 % zobrazení, v některých případech CT zůstává negativní po celou dobu. To vše je umocněno předpokládaným místem iCMP u žalobkyně (oblast zadní mozkové jámy), kde se citlivost CT vyšetření dále snižuje. Smyslem CT vyšetření mozku v akutní fázi iCMP není zobrazení ischémie (v tomto CT selhává), ale vyloučení jiné příčiny obtíží, než je právě iCPM. Pokud by se k vyšetření použilo akutní MR vyšetření mozku, které by obsahovalo speciální sekvence, tak by možnost detekce akutních ischemických změn byla prakticky 100 % již během několika minut po vzniku iCPM. Nicméně užití MRI v akutní fázi obtíží není zcela standardní, volí se většinou v klinicky specifických náročných případech a řídí se omezenou místní a časovou dostupností pokročilejšího MRI vyšetření. Znalec si vyžádal dokumentaci žalobkyně včetně popisů vyšetření a jejich zdrojová data („obrázky“) a má za to, že popis vyšetření ze dne 5. 2. 2020 uvádějící, že „MR mozku bez ložiskových změn“ je hrubě mylný, neboť došlo k přehlédnutí zjevných ischemických změn v oblasti pravé mozečkové hemisféry. Popis MRI z 10. 9. 2020 reflektuje to, že patologické změny byly přítomny již na MRI z 5. 2. 2020. Na tomto vyšetření sice není přítomna nová patologie, ale jsou patrné změny charakteru patologických, nejspíše ischemických ložisek mezi vyšetřeními MRI z 5. 2. 2020 a 10. 9. 2020. To odpovídá běžnému vývoji ischemického poškození na MRI vyšetření mozku. Znalec dospěl k závěru, že poškození zobrazené na MRI z 5. 2. 2020 se událo minimálně 1-3 týdny před tímto vyšetřením, maximálně 1-12 týdnů před tímto vyšetřením. MRI z 5. 2. 2020 zachycuje tedy relativně nedávné mozkové poškození, zbývající MRI vyšetření zachycují chronické dlouhodobé změny, u kterých není možná přesnější datace, než že jejich stáří je cca 3-12 měsíců. Z pohledu znalce není pochybností, že příčinou MRI nálezu poškození mozečkové tkáně na všech třech MRI vyšetřeních byla iCMP proběhnuvší dne 16. 1. 2020. Dle znalce je největším úskalím rozpor mezi definicí cévní mozkové příhody z pohledu lékařů a dle žalované. Dle medicínské definice ne každý pacient s iktem musí mít čerstvé změny na zobrazovacích metodách, aby byla řádně stanovena CMP. Navíc, některé zobrazovací metody nejsou schopny čerstvé ischemické změny, a to zejména v zadním povodí, dobře v prvních hodinách či dnech rozpoznat. Nicméně dle vyšetření z února 2020 a září 2020 u žalobkyně k ischemickým změnám v zadním povodí došlo. Tato oblast nedokrvení zachycená na MRI svými projevy v rámci akutního poškození (iCMP) odpovídá klinickým příznakům, které žalobkyně vykazovala dne 16. 1. 2020. Jiná etiologie obtíží než iCMP nebyla potvrzena a z pohledu klinické medicíny nebylo účelné pátrat za každou cenu po čerstvých akutních ischemických změnách již na počátku obtíží. Definice CMP uvedená v pojistné smlouvě neodpovídá AHA/ASA klasifikaci. S odborným posudkem jméno FO. jméno FO lze polemizovat, zda vstupní CT s angiografií bylo opravdu bez patologie. jméno FO. jméno FO uvádí, že žalobkyně v lednu 2020 prodělala ischemický iktus, následně konstatuje, že nebyly splněny pojistné podmínky hodnota z důvodu nesplnění souběhu klinických příznaků s prokázáním čerstvých změn na CT nebo MRI. Toto lze označit za absolutně formalistní rigidní hodnocení, které nebere v potaz kontext všech provedených pomocných klinických vyšetření. Z medicínského pohledu není pochyb o tom, že u žalobkyně došlo dne 16. 1. 2020 k dokončenému akutnímu ischemickému iktu (uzávěru cévy trombem, embolem nebo jiným útvarem), přičemž z pohledu běžné klinické praxe i lékařských doporučení není vyžadováno, aby se provádělo extenzivní prokazování „čerstvých změn“. Podmínky nastavené žalovanou jdou proti standardní zdravotní diagnostice užívané v ČR.

9. Dopisy ze dne 26. 2. 2021, 5. 8. 2021 a 5. 11. 2021 žalovaná žalobkyni sdělila, že ukončila šetření pojistné události s tím, že nárok na pojistné plnění nevznikl (zjištěno z dopisů žalované ze dne 26. 2. 2021, 5. 8. 2021 a 5. 11. 2021), na tomto závěru žalovaná setrvala i přes stížnost žalobkyně (zjištěno z Vyřízení stížnosti ze dne 25. 10. 2021 a 5. 12. 2022).

10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 16. 11. 2022 (zjištěno z Výzvy k uhrazení pojistného plnění) doručeným dne 18. 11. 2022 (zjištěno z doručenky datové zprávy).

11. Soud se blíže nezabýval lékařskou dokumentací žalobkyně založenou ve spise, neboť ta je zahrnuta ve znaleckém posudku, znalec měl tuto k dispozici a v rámci svého posouzení z ní vycházel. Speciální pojistné podmínky předložené žalobkyní jsou účinné až od 1. 7. 2021, tedy až po datu uzavření pojistné smlouvy, soud proto vycházel z verze pojistných podmínek SPP 12/2016 předložené žalovanou.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastnicemi byl nesporný vzájemný pojistný vztah, tedy skutečnost, že žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu na životní pojištění hodnota obsahující pojištění vážných nemocí a úrazů ve variantě kompletní s pojistnou částkou 100 000 Kč. Žalovaná sporovala nárok žalobkyně na pojistné plnění s tím, že pojištěná diagnóza (CMP) nebyla potvrzena čerstvými změnami na CT nebo MRI. Soud má v první řadě za prokázané, že žalobkyně prodělala dne 16. 1. 2020 dokončený akutní ischemický iktus. K tomuto závěru dospěl na podkladě zdravotnické dokumentace soudní znalec, jehož výklad obsažený ve znaleckém posudku považuje soud za přesvědčivý, ostatně vůči tomuto dílčímu závěru nijak nebrojila ani žalovaná. Nadto skutečnost, že žalobkyně v lednu 2020 prodělala ischemický iktus, potvrzuje i jméno FO. jméno FO ve vyjádření předloženém žalovanou. Pokud jde o podmínku stanovenou žalovanou ve Speciálních pojistných podmínkách spočívající v nutnosti potvrdit diagnózu čerstvými změnami na CT či MRI, je otázkou, co je myšleno „čerstvými změnami“, tedy jak moc starý či naopak aktuální nález je z pohledu žalované nutný k potvrzení příslušné diagnózy. K tomu soud podotýká, že podle § 1812 odst. 1 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější (obdobně též čl. 5 Směrnice Rady 93/13/EHS). Je na žalované, která je profesionálem v oboru a disponuje personálním aparátem, aby disponovala smluvní dokumentací, která nebude obsahovat bezdůvodně nejasná ustanovení působící při aplikaci takové obtíže. Je zcela nepochybné, že žalobkyně vystupovala ve vztahu s žalovanou jako spotřebitel, a je tak při výkladu a aplikaci pojistných podmínek vykládat je pro ni co nejpříznivěji (obdobně dle § 557 o.z. nejasnost použitého výrazu ve smlouvě tíží stranu, která jej použila první). Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 864/2008, ze dne 5. 8. 2008 pak „pokud je obecně účelem pojistné smlouvy přenášet za úplatu svá rizika a zmírňovat následky škodních událostí, byl by uvedený účel zásadně podlomen, pokud by se pojistitel, přestože se realizovalo pojistné riziko, mohl vyhnout povinnosti plnit odkazem na bezdůvodně nejasné ustanovení, jehož byl původcem (tj. na jím bezdůvodně vyvolané smluvní riziko). Pro úplnost dovolací soud uvádí, že předeslané neznamená nutnost minuciózní úpravy veškerých detailů v pojistných podmínkách, neboť i taková úprava by v konkrétním případě mohla vytvářet podmínky pro neposkytnutí pojistného plnění. (…) Pojišťovna za pomoci svého odborného aparátu formuluje pojistné podmínky sama, zatímco klientovy možnosti podmínky podrobně prozkoumat je omezená, zejména převyšují-li náklady s tím spojené (např. na právní pomoc či za promeškaný čas) možný přínos. Za této situace považuje dovolací soud za spravedlivé, aby výklad nejasných ustanovení pojistných podmínek šel k tíži pojišťovny, která je sama formulovala. Uvedený výklad nijak nepopírá právo pojišťovny dosahovat zisku, pokud tak činí způsobem, který je pro klienta předvídatelný a respektuje účel pojistné smlouvy, tj. úplatné přenesení rizika z pojištěného na pojišťovnu.“ Dle zjištění soudního znalce pak byly na výsledcích z vyšetření z 5. 2. 2020 patrné změny charakteru patologických, nejspíše ischemických ložisek, s tím, že toto poškození zobrazené na MRI z 5. 2. 2020 se událo minimálně 1-3 týdny před tímto vyšetřením, maximálně 1-12 týdnů před vyšetřením. Poškození mozku žalobkyně bylo tedy zaznamenáno v rozmezí jednoho týdne až tří měsíců poté, co k němu došlo, a soud se přiklání k závěru (při výkladu pojistných podmínek příznivějších pro žalobkyni), že se jedná o čerstvé změny tímto vyšetřením potvrzené.

13. Soud se rovněž neztotožňuje s argumentací žalované, že je nerozhodné, jak ischemický iktus definuje znalec, ale je podstatné, jak je definován v pojistných podmínkách. Je pravdou, že pojistné podmínky se podpisem pojistné smlouvy staly její součástí a ve smyslu § 2774 odst. 1 o.z. tak mj. vymezují způsob určení rozsahu pojistného plnění. Soud však zohlednil závěry znalce, že vyšetření, které by CMP v akutní fázi bylo schopno zaznamenat, se standardně neprovádí, neboť pro to není medicínský důvod, dostupnost jeho užití je omezena časovými i místními možnostmi a volí se většinou v klinicky specifických náročných případech. Rovněž v případě žalobkyně nebyla provedena vyšetření, která by přímé zobrazení čerstvých akutních změn na CT či MRI umožňovala. Některé zobrazovací metody nejsou ani schopny čerstvé ischemické změny, a to zejména v zadním povodí (tedy v místě, kde utrpěla poškození mozku žalobkyně), dobře v prvních hodinách či dnech vůbec rozpoznat. Soud má tak za to, že podmínka kladená žalovanou má za následek, že na pojistné plnění za prokazatelně prodělanou cévní mozkovou příhodu nedosáhne téměř žádný pojištěný (pacient), neboť zpravidla nikdy není podroben vyšetření, které by prokázalo žalovanou požadované (blíže nespecifikované) „čerstvé změny“. Lze si těžko představit, že pacient-laik, který utrpí akutní ischemický iktus (CPM), tedy závažný stav projevující se mj. ochrnutím končetin či tváře na jedné polovině těla, potížemi s vyjadřováním a porozuměním či rozmazaným viděním, bude přemýšlet nad tím, jaká vyšetření by měl správně absolvovat, aby vyhověl podmínkám pojišťovny (jdoucím navíc dle znalce přímo „proti standardní zdravotní diagnostice užívané v ČR“) a těchto vyšetření se – za situace, že se tato standardně neprovádí – bude dožadovat. Pojistné podmínky a jejich výklad zastávaný žalovanou soud považuje za formalistický, jdoucí zcela proti smyslu pojištění. Soud proto za situace, kdy je prokázáno, že žalobkyně prodělala onemocnění, na které se vztahuje pojistná smlouva, má nárok na vyplacení pojistného plnění ve výši pojistné částky 100 000 Kč a žalobě v tomto směru vyhověl.

14. Žalovaná argumentovala řízením vedeným zdejším soudem pod sp.zn. 7 C 13/2022, v němž byla zamítnuta žaloba z důvodu, že pojistná událost nenastala, neboť nebyly splněny smluvní podmínky pro poskytnutí pojistného plnění. Soud považuje odkaz na toto řízení za zcela nepřiléhavý. V něm se žalobce domáhal pojistného plnění z titulu pojištění vážných nemocí a úrazů za náhradu srdečních chlopní, přičemž bylo dokazováním zjištěno, že se podrobil výkonu v rámci léčby mitrální regurgitace, kdy byla zvolena katetrizační implantace mitrální svorky a jeho zdravotní stav tedy nebyl řešen kardiochirurgickým operačním výkonem ani nedošlo k náhradě srdeční chlopně. Uvedená věc se od nyní posuzované věci zcela zjevně liší, když u žalobkyně, jak soud uvedl shora, došlo ke vzniku onemocnění pojištěného smlouvou, žalobkyně pouze nesplnila žalovanou stanové podmínky, neboť to z důvodů popsaných shora téměř nebylo možné.

15. O zákonném úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2798 odst.1 o.z. je pojistné plnění splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření pojistné události. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 26. 2. 2021 a lhůta pro vyplacení pojistného plnění tak uplynula dne 15. 3. 2021. Od následujícího dne je tak v prodlení, pročež soud přiznal žalobkyni od tohoto data zákonný úrok, co do úroku od 27. 2. 2021 do 15. 3. 2021 byla žaloba zamítnuta.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal jejich náhradu úspěšné žalobkyni. Náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, uhrazené zálohy na náklady znaleckého posudku ve výši 20 000 Kč, z odměny advokáta vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 5 100 Kč za úkon za tyto úkony: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva, 3. žaloba, 4. podání ze dne 30. 3. 2023, 5. účast na jednání dne 9. 10. 2024. Odměna advokáta tedy činí 25 500 Kč a náleží k ní dále paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 1 500 Kč. Soud dále přiznal náhradu cestovních výdajů za cestu k jednání dne 9. 10. 2024 na trase Dvořákova, adresa – 28. pluku, adresa a zpět činí dle vyhlášky 398/2023 Sb., 2 170 Kč za spotřebu pohonných hmot (požadovaných 760 km x 6,7/100 x 42,60 Kč) a 4 256 Kč jako náhradu za používání vozidla (760 km x 5,6 Kč). Zástupci žalobkyně dále náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. odpovídající celkem hodnota započatým půlhodinám (jedna cesta tam odpovídá 9 započatým půlhodinám, měřeno na www.mapy.cz), tedy celkem 1 800 Kč. Dále soud přiznal náhradu DPH ve výši 7 398 Kč vypočtenou z částky 35 226 Kč. Celkové náklady činí 67 624 Kč a jsou splatné ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

17. O povinnosti žalované zaplatit náklady státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu jsou tvořeny znalečným přiznaným právnická osoba usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 4. 2024, č.j. 30 právnická osoba/2023-162, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2024, č.j. 72 Co 185/2024-179, ve výši 46 625 Kč. Co do částky 20 000 Kč byly tyto náklady uhrazeny ze zálohy složené žalobkyní, zbývá proto k úhradě 26 625 Kč. Náklady je třeba uhradit na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí (exekucí).