OSPH08 30 C 334/2023-120

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Anonymizováno právnická osobaAnonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 14 628 550,77 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 577 056,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 3. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 131 956 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 131 956 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Zamítá se žaloba co do částky 12 919 538 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 3. 2023 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 795 123 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 14 628 550,77 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedl, že dne 12. 3. 2021 byla mezi ním jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo č. Anonymizováno na zhotovení díla „Anonymizováno adresa - Anonymizováno právnická osoba, podruhé“ (dále jen „dílo“), v rámci veřejné zakázky č. Anonymizováno. Předmětem díla byla stavba v rozsahu dle projektové dokumentace, stavebního povolení, výkazu výměr vč. zaměření stavby v právnická osoba, výškovém systému Anonymizováno a návrhu oddělovacího Anonymizováno („GP“) ověřeného katastrálním úřadem. Cena díla byla sjednána na 70 023 262,93 bez DPH, tedy 84 adresa,15 Kč vč. DPH, dodatkem č. hodnota ke smlouvě ze dne 19. 8. 2021 byla cena sjednána na 87 615 555,80 Kč vč. DPH a dodatkem č. hodnota ze dne 1. 9. 2021 na částku 87 626 467,47 Kč vč. DPH. Termín plnění byl sjednán tak, že stavební práce budou zahájeny do 7 dnů od předání a převzetí staveniště, které bylo sjednáno na 1. 4. 2021, žalovaná se zavázala dokončit stavební práce do 129 dní od předání. Zaměření stavby v právnická osoba, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrh oddělovacího geometrického plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen předá žalovaná žalobci nejpozději do 90 dní po předání dokončené stavby. Dohodou ze dne 27. 7. 2022 ve znění dodatku ze dne 1. 9. 2022 došlo ke konečné úpravě ceny díla na částku 69 561 852,41 Kč bez DPH. K převzetí staveniště žalovanou došlo dne 12. 4. 2021, ke dni 1. 9. 2021 žalovaná předala stavební část díla a žalobce ji převzal. Nedílnou součástí smlouvy o dílo jsou obchodní podmínky, které v čl. VIII odst. 11 stanoví povinnost žalované zaplatit žalobci smluvní pokutu 0,2 % za každý započatý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla. Stavební část díla žalovaná řádně splnila a stavbu předala 1. 9. 2021, 90denní lhůta pro předložení návrhu geometrického plánu tak uplynula 30. 11. 2021. Žalovaná jej však předložila až 11. 3. 2022, tedy s prodlením o délce 101 dní. Žalobce vystavil žalované fakturu č. 2022/00060/1 ze dne 14. 3. 2022 znějící na částku 14 628 550,77 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně za 101 dní z částky 72 418 568,16 Kč (původní cena díla bez DPH), následně vyzval žalovanou k zaplacení této částky, avšak neúspěšně. Žalobce má za to, že požadovaná smluvní pokuta je zcela v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami, smluvní pokuta byla součástí zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, proti níž (ani proti 90denní lhůtě pro předložení GP) žádný z účastníků zadávacího řízení nevznesl námitky. Výše denní sazby je přiměřená s ohledem na celkovou cenu díla, povinnost předložit GP je důležitá vzhledem ke kolaudaci a s tím spojené možnosti dílo užívat. Pokud jde o případnou moderaci smluvní pokuty, žalobce poukazuje na to, že se jedná o specifický smluvní vztah založený a regulovaný režimem veřejných zakázek, kde judikatura moderaci smluvní pokuty nepřipouští (23 Cdo 436/2011); zpětná změna (snížení, odpuštění či nevymáhání smluvní pokuty) je nedolovenou změnou smlouvy ve smyslu § 222 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, neboť jde o změnu, která by teoreticky umožnila účast jiných dodavatelů nebo by jejich výběr mohla ovlivnit, došlo by nadto ke změně ekonomické rovnováhy závazku ve prospěch vybraného dodavatele. Funkce smluvní pokuty byla v daném případě preventivní a sankční, není rozhodné, zda žalobci porušením povinnosti ze strany žalované vznikla škoda. Žalobce neporušil žádnou povinnost, nijak se na vzniku prodlení s předáním GP nepodílel, součinnost osob na jeho straně byla dobrá a rychlá. Žalovaná si byla své povinnosti předat GP v 90denní lhůtě od počátku vědoma, tato povinnost byla již v zadávací dokumentaci a žalovaná se tak na její splnění měla a mohla připravit. Je dán veřejný zájem na tom, aby zadávací podmínky a smluvní podmínky byly v rámci veřejných zakázek ze strany zhotovitelů plněny.

2. Co do částky 577 056,77 Kč s příslušenstvím vzal žalobce žalobu zpět, o čemž bylo dle § 96 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto výrokem I. tohoto rozsudku.

3. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce byl zadavatelem podlimitní veřejné zakázky na stavební práce „Modernizace Anonymizováno Anonymizováno/360 adresa – hranice právnická osoba, podruhé“ zadané v otevřeném řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zadané dle zadávací dokumentace ze dne 3.12.2020 č.j. Anonymizováno č. účtu, dále že dne 12. 3.2021 uzavřeli účastníci na základě veřejné zakázky smlouvu o dílo č. Anonymizováno/21/70804, jejíž přílohou č. hodnota byly Obchodní podmínky pro stavební práce schválené usnesením jméno FO právnická osoba č. R/465/17 ze dne 23.6.2017, v nichž je v čl. VIII. odst. 11 obsaženo ujednání o smluvní pokutě tvrzené žalobcem, nesporovala rovněž uzavření dodatků ke smlouvě týkajících se ceny díla. Dále nesporovala, že dle čl. I. odst. 2 smlouvy zahrnovalo provedení díla vedle stavebních prací také mj. vypracování návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem. Je dále pravdou, že k předání stavby došlo dne 1. 9. 2021 a k předání GP dne 11. 3. 2022.

4. Žalovaná však nárok sporovala a navrhla zamítnutí žaloby. Obchodní podmínky pro stavební práce byly jednoznačně ujednány jako konkretizace práv a povinností smluvních stran v souvislosti s prováděním stavebních prací jakožto dílčí části díla dle smlouvy o dílo. V čl. I. odst. 1 smlouvy bylo ujednáno, že předmětem díla je zhotovení stavby „Modernizace Anonymizováno adresa – hranice právnická osoba“ a v čl. I odst. 2 smlouvy bylo ujednáno, že provedení díla zahrnuje různé činnosti, mezi kterými byly samostatně uvedeny stavební práce a samostatně (vypracování) návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrální úřadem. Smlouva o dílo tedy zavazovala k provedení různých hmotných výsledků, a to v podobě stavby (jakožto výsledku provedení stavebních prací) a v podobě GP. Každý z těchto odlišných výsledků činnosti zhotovitele se pak z povahy věci řídil různými ustanoveními smlouvy. Z obsahu Obchodních podmínek pro stavební práce jednoznačně plyne, že se vztahují jen na tu část díla představovanou jen stavbou (stavebními pracemi), nikoli na části díla představovanou hmotným výsledkem v podobě GP, pro který žádná smluvní pokuta sjednána není. Uvedené jednoznačně plyne z označení obchodních podmínek, když byly označeny jako „Obchodní podmínky pro stavební práce“ ale i z jejich celkového obsahu, když u pojmů předmět díla, dílo, stavba, stavební práce je z kontextu zřejmé, že mají navzdory svým různým jazykovým vyjádřením stejný věcný význam, a sice stavební práce, resp. stavba jako hmotný výsledek. Již ze zadávacích podmínek Veřejné zakázky na stavební práce bylo zřejmé, že žalobkyně používala pojem dílo ve smyslu stavba/stavební práce. Významnou okolností (i pro výklad právního jednání) je skutečnost, že text obchodních podmínek navrhl sám žalobce, který tak jako první použil výrazy v nich uvedené. Čl. VI. obchodních podmínek hovoří o předání a převzetí stavby, prohlídce dokončené stavby, užívání stavby a je tedy zřejmé, že pojmu dílo je přikládán význam ve smyslu stavby jakožto výsledku stavebních prací. Dle preambule obchodních podmínek je třeba pojmy v nich použité vykládat ve smyslu, v jakém jsou použity ve smlouvě o dílo. V bodě 11.2. zadávacích podmínek pak žalobce stanovil, že hodnotícím kritériem byla „Doba realizace díla“. Kritériem hodnocení nabídek, které žalobkyně v těchto bodech zadávacích podmínek zmiňuje, byl ale jedině termín dokončení stavby (stavebních prací), jedině tento termín měl každý z uchazečů o veřejnou zakázku sám navrhnout; termín pro předání GP byl dán pevně žalobcem a nebyl kritériem hodnocení nabídek.

5. V případě, že by soud dospěl k závěru o oprávněnosti požadavku na smluvní pokutu, výše pokuty uplatněná žalobou neodpovídá sazbě uvedené ve smlouvě, kdy vzhledem k tomu, že smluvní cena činila dle dodatku č. hodnota k dohodě částku 69 561 852,41 Kč, nemůže být nárok počítán z částky 72 418 568,16 Kč. Nárok na smluvní pokutu je nadto nepřiměřený a nespravedlivý a žalovaná navrhla, aby soud pokutu moderoval, případně rozhodl, že nárok na ni nenáleží žalobci vůbec. Smluvní pokuta měla funkci paušalizační (kompenzační) a zajišťovala řádné a včasné dokončení díla tak, aby nebylo ohroženo plynulé financování stavebních nákladů z dotačních prostředků Integrovaného Anonymizováno“). Cílem moderace má být zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta in concreto nepřiměřená. Funkcí smluvní pokuty bylo v daném případě zajišťovat řádné a včasné dokončení díla, a to s ohledem na jeho kolaudaci, tedy možnost užívání, a s ohledem na jeho plynulé financování z dotačních prostředků. K financování z dotačních prostředků IROP byly určeny náklady spojené s provedením předmětu díla, kterým bylo zhotovení stavby, přičemž stavba (tedy povinnost, na jejíž splnění měl žalobce prvořadý zájem) byla předána řádně a včas. Žalobce nebyl omezen v užívání stavby, když její užívání bylo povoleno již rozhodnutím právnická osoba adresa o povolení předčasného užívání stavby. Žalobci tak nevznikla v důsledku předání GP dne 11. 3. 2022 žádná újma. Že provedení stavebních prací bylo pro žalobce hlavní a nejdůležitější částí plnění žalované, je zřejmé rovněž z celkového zadání veřejné zakázky, když ta byla veřejnou zakázkou na stavební práce, hodnotícím kritériem byla doba realizace jen stavebních prací, pro doložení profesní způsobilosti uchazečů o veřejnou zakázku vyžadoval žalobce doložení živnostenského oprávnění „právnická osoba“ a doklad o autorizaci pro obor dopravní stavby, pro doložení technické kvalifikace vyžadoval doložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let a doložení odborné kvalifikaci osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací; žalobce požadoval doložení realizace minimálně tří dokončených silničních staveb; v rámci zadávací řízení výslovně požadoval, aby se na realizaci jejího předmětu podílela nejméně jedna osoba hlavního stavbyvedoucího s autorizací v oboru dopravní stavby a s praxí v řízení staveb a zkušenostmi s vedením silničních staveb; ve vztahu k jiným, než ke stavebním pracím (tj. k vypracování GP) žalobce nepožadoval prokázání žádné (zvláštní) profesní způsobilosti.

6. V souladu s ustálenými postupy žalobce je při jeho stavebních projektech, při nichž se vypracovávají rovněž návrhy oddělovacích GP, postupováno tak, že zástupci žalobce, právnická osoba právnická osoba, jakožto správci stavby, je po dokončení stavebních prací předloženo geodetické zaměření skutečného provedení stavby, do něhož sám žalobce, resp. správce stavby, vyznačí nové hranice dělení pozemků. Na tomto základě (tj. na základě návrhu žalobce) pak teprve dochází k vypracování již konkrétních návrhů oddělovacích GP. Takto bylo postupováno i v této věci, když pracovník právnická osoba právnická osoba, pan jméno FO, obdržel geodetické zaměření skutečného provedení stavby od žalované, resp. od jejího poddodavatele právnická osoba, dne 4. 10. 2021. Vyjádření správce stavby, tj. jeho návrh konkrétního dělení pozemků, obdržela žalovaná, resp. její poddodavatel, až dne 20. 10. 2021. Vypracování GP tedy záviselo i na součinnosti žalobce. Teprve po 20. 10. 2021 mohla žalovaná, resp. její poddodavatel, přistoupit k dalším krokům (jednání s vlastníky dotčených pozemků, vypracování konkrétní podoby GP, jednání s katastrálním úřadem). Proces vypracování GP byl rovněž ovlivněn pandemií COVID-19, kdy pracovník právnická osoba, odpovědný za vypracování GP byl uznán dočasně práce neschopným v období od 13. 11.2021 do 10. 12. 2021; jeho měsíční nepřítomnost byla významnou komplikací. Předání GP až po 90 dnech po předání stavby bylo dáno časovou náročností jeho zpracování, která byla dána rozsahem zpracovávaného území, celý úsek modernizované silnice musel být dle standardních postupů rozdělen do tří dílčích částí, parametrem byla katastrální území (adresa) a okolnost, zda předmětná silnice probíhá v intravilánu nebo extravilánu obcí. Časová náročnost byla dána rovněž počtem vlastníků dotčených pozemků, jejichž součinnost je potřebná při vytyčování nových hranic pozemků a jejichž přesný počet je vždy znám až po provedení skutečného zaměření stavby. Návrh konkrétního dělení pozemků, který žalovaná, resp. její poddodavatel, obdržela od žalobce dne 20. 10. 2021, byl pouze výchozím bodem pro vypracování GP. Žalobce, resp. právnická osoba právnická osoba, totiž zároveň požadoval, aby mu byla každá (následně vypracovaná) dílčí část GP vždy ještě zaslána ke kontrole před jejím předložením žalovanou katastrálnímu úřadu k potvrzení. Byť taková povinnost neplynula žalované z žádného smluvního ujednání, tento požadavek akceptovala. První dílčí část GP byla takto žalobcem zkontrolována a odsouhlasena dne 21. 12. 2021, druhá dílčí část dne 4. 2. 2022 a třetí dílčí část dne 4. 3. 2022. Žalobce poté, co obdržel dopis žalované ze dne 30. 11. 2021, v němž jej informovala o důvodech posunutí termínu předání GP, na tuto informaci nijak nereagoval, nijak se vůči pozdějšímu předání GP nevymezoval, naopak s nastalou situací byl srozuměn.

7. Protože stavba byla předána ve sjednaném termínu, je zcela nepřiměřeným požadavek na zaplacení smluvní ve výši odpovídající téměř ¼ celkové ceny díla z důvodu pozdního předání dokumentu, který nebyl pro zadavatele klíčovým dokumentem. Cena za provedení GP byla sjednána ve výši 280 187,30 Kč bez DPH, tedy 0,4 % z celkové ceny díla. Smluvní pokuta požadovaná žalobcem tedy představuje 5220 % smluvní ceny části díla představované povedením GP. Za irelevantní považuje žalovaná tvrzení, že v zadávacím řízení žádný z účastníků nevznesl námitky k obsahu zadávací dokumentace ani se na ně nedotazoval. Zadávací dokumentace jednoznačně určovala povinnost respektovat obchodní a platební podmínky stanovené návrhem smlouvy, který je součástí zadávací dokumentace. Lhůta pro předání GP v délce 90 kalendářních dnů po předání dokončené stavby byla pevně dána žalobcem, na rozdíl od lhůty pro provedení stavebních prací, jejíž délka byla navrhována uchazeči. Účastníci zadávacího řízení byli tedy žalobcem informování, že na jakékoliv námitky či návrhy na změnu jím určených podmínek nebude brán zřetel. Názor žalobce, podle něhož judikatura NS ČR zaujímá stanovisko, že smluvní pokutu v právním vztahu regulovaném mj. zákonem o zadávání veřejných zakázek nelze moderovat, je nesprávný; NS ČR naopak zcela jednoznačně potvrzuje, že skutečnost, že smluvní vztah vznikl v režimu zadávání veřejných, zakázek není důvodem bránícím uplatnění moderačního práva soudu.

8. Soud zjistil tento skutkový stav:

9. Ze Zadávací dokumentace plyne, že žalobce jako zadavatel vypsal podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce zadávanou v otevřeném řízení s názvem „Modernizace Anonymizováno adresa – hranice právnická osoba, podruhé“. Zadávací dokumentace stanoví kvalifikační předpoklady na uchazeče, a to základní způsobilost dle zákona o veřejných zakázkách, profesní způsobilost (výpis z OR, živnostenské oprávnění „právnická osoba“ a doklad o odborné způsobilosti-autorizaci na pozemní stavby), stran technické kvalifikace byl požadován seznam stavebních prací za posledních 5 let, s tím, že je třeba doložit dokončení minimálně tří silničních staveb, a doložení odborné kvalifikace osob odpovědných za vedení stavebních prací, s tím, že je požadována jedna osoba hlavního stavbyvedoucího s autorizací na dopravní stavby. Nabídky budou hodnoceny podle ceny a doby realizace díla ve stavebních dnech. Součástí zadávací dokumentace je soupis prací objektu, z něhož plyne, že částka připadající na GP činí 280 187,30 Kč. Dále je součástí zadávací dokumentace návrh smlouvy o dílo vč. příloh 1, 4 a 5.

10. Mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla dne 12. 3. 2021 uzavřena smlouva o dílo č. Anonymizováno na zhotovení díla „Modernizace Anonymizováno adresa – hranice právnická osoba, podruhé“. Předmětem díla je zhotovení uvedené stavby s tím, že bude provedena v rozsahu definovaném projektovou dokumentací pro provádění stavby a podle podmínek stavebního povolení. Čl. I odst. 2 smlouvy uvádí, které činnosti provedení díla zejména zahrnuje, a to mj. zaměření stavby v právnická osoba, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem. Cena díla byla sjednána na částku 70 023 262,93 bez DPH, tedy 84 728 148,15 Kč vč. DPH (čl. II smlouvy). Předpokládaný termín předání staveniště žalované byl 1. 4. 2021 s tím, že stavební práce budou zahájeny do 7 dní. Žalovaná se zavázala dokončit sjednané práce a předat předmět díla mimo zaměření stavby v právnická osoba, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem nejpozději do 129 stavebních dní od předání staveniště. Zaměření stavby v právnická osoba, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen (dle přílohy č. hodnota smlouvy) předá žalovaná žalobci do 90 dnů po předání dokončené stavby. Dílo se má za dokončené po předání všech dokladů dle čl. I smlouvy (čl. III. smlouvy). Součástí smlouvy jsou přílohy 1. – 5 (čl. V. smlouvy).

11. Mezi účastníky bylo nesporné, že termín pro dokončení stavební části díla byl žalovanou dodržen, termín pro předložení návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem nebyl dodržen o 101 dní, kdy tento byl předán dne 11. 3. 2022.

12. Přílohou č. hodnota ke smlouvě o dílo jsou „Obchodní podmínky pro stavební práce schválené usnesením jméno FO právnická osoba č. R/465/17 ze dne 23. 6. 2017“. Tyto obchodní podmínky tvoří nedílnou součástí smlouvy o dílo a blíže konkretizují, doplňují a vyjasňují práva a povinnosti smluvních stran v souvislosti s prováděním díla (preambule OP). Zhotovitel se zavazuje zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně ze smluvní ceny díla za každý i započatý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla (čl. VIII. odst. 11 OP). Zhotovitel zaplatí smluvní pokutu na účet objednatele do 15 dnů po obdržení vyúčtování smluvní pokuty (čl. VIII odst. 14 OP).

13. Dne 19. 8. 2021 byl uzavřen dodatek č. hodnota ke smlouvě o dílo upravující cenu díla na částku 72 408 722,15 Kč bez DPH, tedy 87 614 553,80 Kč vč. DPH, a lhůtu pro dokončení stavebních prací na 143 stavebních dní od předání staveniště, přílohou dodatku jsou oceněné změnové soupisy prací (zjištěno z dodatku č. hodnota). Dne 1. 9. 2021 byl uzavřen dodatek č. hodnota ke smlouvě o dílo upravující cenu díla na částku 72 418 568,16 Kč bez DPH, tedy 87 626 467,47 Kč vč. DPH, přílohou dodatku jsou oceněné změnové soupisy prací (zjištěno z dodatku č. hodnota).

14. Rozhodnutím právnická osoba adresa ze dne 21. 9. 2021, č.j. MP/č. účtu/SÚ/K bylo povolení předčasné užívání stavby s názvem Stavební úpravy silnice II/360 adresa, a to od právní moci tohoto rozhodnutí, která nastala 8. 10. 2021, do 31. 7. 2022 (zjištěno z tohoto rozhodnutí).

15. Dopisem ze dne 30. 11. 2021 sdělila žalovaná žalobci důvody posunu termínu předání geometrického plánu, v dopise popsal jméno FO časový průběh zpracování s tím, že k předání hranic dotčeným vlastníkům došlo 30. 11. 2021, nyní jim běží 14denní lhůta na odvolání. P. jméno FO uvádí, že si je vědom nedodržení termínu, ale celou situaci zkomplikovala také skutečnost, že pracovník, který zpracovává GP, je díky karanténě rodinných příslušníků a následné své nemoci již 4 týdny doma (zjištěno ze Zdůvodnění posunu termínu oddělovacího geometrického plánu).

16. Předání hranic pozemků dne 30. 11. 2021 prokazují Protokoly o vytyčení hranice pozemku ze dne 20. 12. 2021, z nichž rovněž plyne, že někteří vlastníci pozemků se k vytyčení nedostavili. Zaměstnanec právnická osoba, jméno FO, byl v dočasné pracovní neschopnosti od 13. 11. 2021 do 10. 12. 2021 z důvodu karantény (zjištěno z Informace ČSSZ).

17. Dne 27. 7. 2022 byla mezi účastníky uzavřena Dohoda o uvedení právního stavu se stavem skutečným, jejímž obsahem je snížení ceny díla na částku 69 560 566,54 Kč bez DPH, a to s ohledem na předchozí chybu v součtu a neprovedení některých předpokládaných prací (zjištěno z dohody). Strany dále uzavřely dne 1. 9. 2022 dodatek č. hodnota k této dohodě upravující cenu díla na částku 69 561 852,41 bez DPH z důvodu zjištění menšího rozsahu některých položek oproti předpokladu projektové dokumentace (zjištěno z dodatku k dohodě).

18. Žalobce vystavil dne 29. 3. 2022 žalované fakturu č. 2022/00060/1 znějící na částku 14 628 550,77 Kč představující smluvní pokutu, faktura je splatná do 29. 3. 2022 (zjištěno z faktury).

19. Žalovaná úhradu smluvní pokuty odmítla a fakturu žalobci vrátila (zjištěno z dopisu žalované ze dne 30. 3. 2022).

20. Z výslechu svědka Anonymizováno (právnická osoba) soud zjistil: Pokud jde o GP, oslovil je pan jméno FO ze Anonymizováno. Měli provádět geodetické práce na stavbě silnice adresa. Bylo domluveno, že poté, co skutečná stavba skončí, vypracují GP. Za tím účelem jednali se právnická osoba právnická osoba - středisko adresa, kterým zaslali dokumentaci, tedy zaměření skutečného stavu, kde je zobrazeno, kde konkrétně stavba vede na podkladě katastrální mapy. Zástupce Anonymizováno, což byl pan jméno FO, měl za úkol tam vyznačit pozemky, které nebyly ve vlastnictví jméno FO právnická osoba a kde výstavbou silnice došlo do zásahu vlastnických práv třetích osob. Jednalo se o úsek komunikace dlouhý zhruba 7 km, což je náročné, je to hodně katastrálních území, která jsou v různých katastrálních operátech. Zaměření skutečného stavu s vyznačením pozemků svědek dostal docela pružně, kolem 14 dnů. Následně se zpracoval GP týkající se pozemků, kde bylo třeba řešit vlastnické vztahy, dělá se to jednotlivě po katastrálních územích, a pokud je katastrální území větší, pak se GP může dělit na části. V k.ú. adresa byla digitální katastrální mapa, takže tam to bylo bez problémů, v jiných k.ú. se vyskytly komplikace, museli to řešit i s jinými úřady, například s katastrálním nebo pozemkovým, v některých k.ú. byly pozemky přidělovány podle přílohového plánu novým obyvatelům po odsunu Němců, kde je třeba hranice pozemků ověřovat u příslušného úřadu, což je složité a nějakou dobu to trvá, je to vždy zdržení. Dále se v případě jednoho k.ú. stalo, že katastr zrovna prováděl obnovu katastrálního operátu, na to se musí čekat, než se vydá GP, aby ten byl s touto obnovou v souladu a navazoval na ní. Dále se v terénu vyznačovaly nové hranice pozemků, k čemuž je třeba obeslat dotčené vlastníky 14 dní předem. Pokud se vlastník nedostaví, má dalších 15 dní lhůtu na to, aby případně nahlédl do dokumentace. V tomto případě dotčení vlastníci nepřišli všichni, takže se poskytovala zbývajícím 15denní lhůta. Pak do toho vstoupil COVID, kdy pracovník svědka, pan jméno FO, který GP reálně zpracovával, byl v karanténě. Něco mohli dělat, např. předání hranic v terénu mohli delegovat na jiného pracovníka, ale samotné zpracování GP, které je složité a daný pracovník už ho má rozpracované a rozkreslené, předat nejde, a v tom pan jméno FO pokračovat nemohl. GP se poté předával po částech kolegovi jméno FO. Katastrální území byla čtyři, a ještě byla dělena na části. Věděli, že termín je třeba stihnout, snažili se minimálně ty jednodušší GP odevzdávat dříve. S panem jméno FO je dobrá spolupráce, svědek neví, jestli to u něj leželo 14 dní, ale jakmile se mu dokumentace zaslala, snažil se ji vyřídit co nejdříve. Pokud jde o čas obvyklý na zpracování takové zakázky, ze zkušenosti svědka pokud by se nevyskytly žádné komplikace typu obnova katastrálního operátu, či řešení dědictví, tak přiměřeným časem je 6 měsíců. Zaměření skutečného stavu se provádí až po dokončení stavby, tady, aby se to urychlilo, tak si to zakreslovali dopředu. Je obvyklé po zpracování GP před tím, než se předloží katastrálnímu úřadu, jej ještě posílat objednateli ke schválení a kontrole, svědek má za to, že tomu tak bylo i v tomto případě.

21. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil: Je zaměstnancem právnická osoba právnická osoba, majetkové správy adresa. Pokud jde o proces zpracování a odevzdání GP, 4. 10. obdržel zaměření skutečného provedení stavby od dodavatele GP, tituly před jménem jméno FO. Úkolem svědka bylo v tom označit pozemky, které jsou zastaveny stavbou a nejsou ve vlastnictví jméno FO právnická osoba, a které se potom na základě GP vykupují. Tato dokumentace byla dostatečná, jednalo se o kompletní zachycení stavby. Poté musí svědek fyzicky projít stavbu, prochází smlouvy, které má jméno FO právnická osoba s jednotlivými vlastníky o trvalých záborech, a poté v grafickém programu do dokumentace zakresluje, které pozemky je potřeba řešit. Svědek není schopen uvést, jak dlouho toto trvá, záleží to na tom, kolik je zasažených k.ú. V této fázi se žádné komplikace nevyskytly. Dne 19. 10. poslal první část návrhu na dělení pozemků a druhý den 20. 10. druhou část a pak se v mezidobí nedělo nic. Se zpracovatelem GP v tu chvíli nekomunikovali. Až 12. 11. proběhlo předání hranic pozemků dotčených vlastníků na místě, u toho svědek byl. Dne 20. 12. svědkovi pan tituly před jménem jméno FO poslal první část GP týkajícího se katastrálního území adresa-extravilán, k tomu, aby jej svědek schválil předtím, než bude podán na katastrální úřad. Svědek ho schválil hned druhý den, tedy 21. 11. Dne 26. 1. mu byl zaslán návrh geometrického plánu týkající se k.ú. adresa, kde svědek objevil, že udělal chybu, kdy u jednoho pozemku špatně určil hranici, a proto požádal o opravu. Opravený GP mu byl zaslán 3. 2., 4. 2. jej odsouhlasil, 23. 2. mu byla zaslána druhá část GP týkající se k.ú. adresa, kterou odsouhlasil 4. 3. Obvyklá doba od okamžiku, kdy je svědkovi předloženo zaměření skutečného stavu, do doby, kdy je mu předložen návrh GP ke schválení, je různá, podle počtu katastrálních území, do kterých je zasaženo, jsou to spíše měsíce.

22. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 4. 5. 2023 (zjištěno z předžalobní výzvy) dodaným 15. 5. 2023 (zjištěno z doručenky datové zprávy).

23. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za nedůvodnou námitku žalované, že smluvní pokuta se nevztahuje na povinnost předat návrh oddělovacího GP. Smlouva o dílo v čl. I jednoznačně zahrnuje návrh oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem do předmětu díla jako jednu z více položek, s tím, že pro tyto položky nijak nestanoví žádný odlišný právní režim. S tím koresponduje i čl. III smlouvy, který stanoví závazek žalované dokončit sjednané práce a předat předmět díla - mimo zaměření v právnická osoba, výškovém systému Balt a návrhu oddělovacího plánu – ve stanovené lhůtě, s tím, že pro uvedené činnosti je stanovena lhůta jiná. I z tohoto ujednání je zřejmé, že návrh GP je vnímán jako součást předmětu díla, které se nadto dle téhož čl. smlouvy považuje za dokončené po předání všech dokladů dle čl. I smlouvy, což zahrnuje i předání návrhu GP. Na tomto závěru dle soudu nic nemění ani skutečnost, že obchodní podmínky, v nichž je smluvní pokuta stanovena, jsou nazvány jako „Obchodní podmínky pro stavební práce“. Lze přisvědčit žalované, že stavební práce byly stěžejní částí předmětu díla, což ostatně může být důvodem pro takové pojmenování obchodních podmínek. Obchodní podmínky však nestanoví, že by se vztahovaly jen na část předmětu díla, v jejich preambuli je uvedeno, že doplňují a vyjasňují práva a povinnosti smluvních stran v souvislosti s prováděním díla (bez dalšího). Soud má za to, že čl. VIII. odst. 11 se tak vztahuje i na povinnost předat návrh oddělovacího GP, neboť stanoví právo žalobce na smluvní pokutu za každý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla, čímž se dle čl. III odst. 3 smlouvy rozumí dílo po předání všech dokladů dle čl. I smlouvy, tedy i návrhu GP.

24. Soud se tak dále zabýval návrhem žalované na moderaci smluvní pokuty (§ 2051 o.z.). Žalobce namítal, že v prostředí veřejných zakázek je moderace smluvní pokuty nepřípustná. Je pravdou, že v rozhodnutí ze dne 25. 9. 2021, sp.zn. 23 Cdo 436/2011 Nejvyšší soud ČR moderaci smluvní pokuty v závazku založeném v rámci zadávacího řízení nepřipustil. Na toto rozhodnutí však reagoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 28. 6. 2023, sp.zn. 23 Cdo 2921/2022. V něm uvedl, že „skutečnost, že smluvní vztah účastníků vznikl v režimu zadávání veřejných zakázek, není bez dalšího důvodem bránícím uplatnění moderačního práva soudu, nýbrž toliko jednou ze skutečností (potenciálně) relevantních pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty. Nelze navíc opomenout, že judikatura, na niž odkázal odvolací soud (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 23 Cdo 436/2011), vychází ze specifické situace, kdy parametry smluvní pokuty navrhl sám zhotovitel, který ve veřejné soutěži uspěl, což v souvislosti s dalšími okolnostmi věci vedlo k závěru, že moderací takové smluvní pokuty by bylo protiprávně zpětně zasaženo do veřejné soutěže. To však neznamená, že by moderace smluvní pokuty mající původ v závazku vzniknuvším v režimu veřejných zakázek byla paušálně vyloučena“. Nejvyšší soud shledal nesprávným názor odvolacího soudu, že „podmínky uplatnění a způsob výpočtu smluvní pokuty byly obsaženy již v zadávacích podmínkách veřejné zakázky a mohly mít vliv na rozhodování ostatních uchazečů, zda se výběrového řízení zúčastní či nikoli a uplatnění moderačního práva soudu by bylo zásahem do podmínek veřejné soutěže a šlo by o podstatnou změnu závazku.“ V rozhodnutí sp.zn. 23 Cdo 436/2011 se tak jednalo o situaci, kdy smluvní pokutu ve svůj neprospěch nabídl sám zhotovitel, což bylo patrně jedním z důvodů, proč ve veřejné soutěži uspěl. V posuzované věci však smluvní pokuta byla již v zadávací dokumentaci, tedy byla stanovena žalobcem, a uplatní se tak závěry přijaté Nejvyšším soudem v rozsudku 23 Cdo 2921/2022, které moderaci smluvní pokuty připouští s tím, že k okolnosti, že se jedná o veřejnou zakázku, lze potenciálně přihlédnout.

25. Soud pak dospěl k závěru, že moderace smluvní pokuty je na místě. Pokud jde o způsob, jakým lze smluvní pokutu moderovat, lze považovat za překonaný závěr dřívější judikatury obsažený v rozsudku sp.zn. 26 Cdo 1105/2020, že na nepřiměřenost penále nelze usuzovat z jeho celkové výše, byla-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeného navyšování penále o jinak přiměřenou denní sazbu. Naopak v rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 31 Cdo 2273/2022, soud uvedl, že „moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. již nelze chápat jako zvláštní případ obsahové kontroly smluvního ujednání, nýbrž je třeba ji vnímat jako způsob dodatečné kontroly přiměřenosti konkrétního nároku, při níž by mělo být přihlédnuto i k jiným okolnostem, než pouze k těm, jež byly dány při sjednání smluvní pokuty. (…) Velký senát tudíž uzavírá, že moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. nelze (oproti pojetí přijatému při výkladu § 301 obch. zák.) pojímat jako nástroj obsahové kontroly přiměřenosti ujednání. Jejím východiskem se naopak stává zkoumání přiměřenosti konkrétní pohledávky na smluvní pokutu a jejím cílem pak zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta in concreto nepřiměřená.“ Jinými slovy oproti předchozí judikatuře (která tuto otázku řešila v kontextu předchozí právní úpravy) je nyní v rámci moderace smluvní pokuty třeba přihlížet k její celkové výši, nikoli jen k tomu, jak (tedy např. v jaké denní sazbě) byla sjednána (stanovena).

26. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 31 Cdo 2273/2022 pak „aby soud mohl posoudit (ne)přiměřenost nároku ze smluvní pokuty, musí si nejprve prostřednictvím výkladu ujednání o smluvní pokutě podle § 555 a násl. o. z. ujasnit, jakou funkci měla daná smluvní pokuta (in concreto) plnit, neboť v závislosti na tom, jaké funkce plní, sleduje smluvní pokuta různé zájmy stran a pro posouzení přiměřenosti tak budou rozhodující též odlišné aspekty [k výkladovým metodám srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný pod č. 4/2019 Sb. rozh. obč. (dále jen R 4/2019), a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp.zn. 21 Cdo 5281/2016]. (…) Primárně lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku rezultujícího ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody), nebo výlučně funkci sankční, případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační. Má-li smluvní pokuta plnit funkci dílem paušalizační, dílem sankční, je namístě přiznat vyšší váhu těm okolnostem, které jsou rozhodující pro funkci, která převažuje. Vzhledem k tomu, že každá smluvní pokuta, byť v různé intenzitě, plní rovněž funkci preventivní (nátlakovou), je namístě při zkoumání přiměřenosti zohlednit též narušení zájmů věřitele spočívajících v nepohodlí, nejistotě a narušeném očekávání, jež se cestou práva na náhradu škody nekompenzují. U sankční pokuty půjde o zásadní zájmy věřitele, které jsou jejím prostřednictvím chráněny“.

27. Lze mít za to, že smluvní pokuta plnila v daném případě zejména funkci preventivní a sankční a měla za cíl vytvořit na žalovanou tlak, aby smluvním povinnostem dostála řádně a včas. Naopak dle soudu neměla funkci paušalizační, kdy nebylo funkcí smluvní pokuty saturovat případný nárok žalobce na náhradu škody. Žalobce si přímo v obchodních podmínkách stanovil, že zaplacením smluvní pokuty není dotčen nárok objednatele na náhradu plné výše případných škod vzniklých porušením smluvních povinností zhotovitelem, objednatel je oprávněn požadovat na zhotoviteli a zhotovitel je povinen poskytnout objednateli náhradu škody, která byla způsobena objednateli porušením povinností daných smlouvou nebo v souvislosti s plněním ze smlouvy, včetně případu, kdy se na takové porušení povinnosti dané smlouvou vztahuje smluvní pokuta (čl. VIII odst. 15 OP); tím byla výslovně vyloučena aplikace § 2050 o.z. Soud při moderaci smluvní pokuty přihlédl primárně k významu zajišťované povinnosti. Jak bylo uvedeno shora, přestože se smluvní pokuta vztahuje i na povinnost předložit návrh oddělovacího GP, je dle soudu tato část předmětu díla méně významná než samotné stavební práce, které byly provedeny včas. Tomu nasvědčuje i obsah zadávací dokumentace, kdy je zřejmé (a logické), že žalobce stanovil kvalifikační požadavky pro uchazeče tak, aby reflektovaly stavební část díla, která byla stěžejní. Jak pak uvedl žalobce, je sice obvyklé, že užívání stavby je povoleno až kolaudačním rozhodnutím na podkladě GP, v daném případě však bylo předčasné užívání stavby povoleno rozhodnutím právnická osoba adresa s právní mocí ke dni 8. 10. 2021, tedy cca 1 měsíc po dokončení stavby (dokončena 1. 9. 2021). Nepředání návrhu GP včas tak nemělo v daném případě na užívání stavby silnice žádný vliv, což podtrhuje závěr o nižším významu této části díla oproti části stavební. Předčasné užívání stavby bylo povoleno do 31. 7. 2022 a žalobce netvrdil, že by se do té doby kolaudace stavby z důvodu opožděného předání návrhu GP ze strany žalované nestihla. Význam (hodnotu) GP ve vztahu k celkové ceně díla dokládá i Soupis prací objektu, z něhož je zřejmé, že cena odpovídající zpracování GP činila 280 187,30 Kč, což je oproti celkové ceně díla marginální položka. Soudu se tak jeví jako zcela nepřiměřené počítat smluvní pokutu za porušení povinnosti v hodnotě 280 187,30 Kč z částky 69 561 852,41 Kč. Soud proto vypočetl smluvní pokutu z částky odpovídající hodnotě GP, tedy z částky 280 187,30 Kč, To při sazbě 0,2 % denně činí 560,3746 Kč denně, což za 101 dní prodlení odpovídá částce 56 597,80 Kč.

28. Soud však shledal takto vypočtenou pokutu naopak jako příliš nízkou. Je třeba – i ve světle shora citované judikatury Nejvyššího soudu – přihlédnout k tomu, že se jednalo o vztah založený veřejnou zakázkou v rámci zadávacího řízení, součástí zadávací dokumentace byl návrh smlouvy o dílo a obchodní podmínky, které jsou v částech týkajících se předmětu díla a smluvní pokuty totožné se smlouvou, jaká byla mezi účastníky posléze uzavřena. Návrh smlouvy uveřejněný v rámci zadávací dokumentace tedy obsahuje návrh oddělovacího GP jakožto součást díla, lhůtu pro jeho předložení 90 dnů po předání dokončené stavby a odkaz na obchodní podmínky obsahující ujednání o smluvní pokutě. Žalovaná tedy byla s těmito okolnostmi předem srozuměna a mohla, resp. měla si zvážit, zda je schopna je splnit. To platí zejména za situace, kdy je všeobecně známo, že žalovaná je v oblasti stavebnictví významným „hráčem“ na trhu, který se veřejných zakázek tohoto (i rozsáhlejšího) typu zúčastňuje pravidelně. Neobstojí tak argumentace žalované, že 90denní lhůta pro zpracování návrhu GP je příliš krátká, resp. nereálná. Byť tomu tak může být (uvedli to ostatně i oba svědci), bylo na žalované, aby jako profesionálka v oboru mající s realizacemi obdobných staveb značné zkušenosti posoudila smluvní podmínky a své kapacity pro jejich splnění. Za irelevantní soud považuje, že žalovaná o zpoždění se zpracováním GP žalobce informovala, stejně jako skutečnost, že klíčový pracovník zpracovávající GP byl v rozhodném období téměř měsíc v pracovní neschopnosti. Povinnost k zaplacení smluvní pokuty je objektivní, tedy není vázána na zavinění. Z povinnosti zaplatit smluvní pokutu se tak nelze liberovat, např. právě s poukazem na vyšší moc. S přihlédnutím k těmto okolnostem soud shledal jako přiměřené navýšit vypočtenou částku smluvní pokuty 56 597,80 Kč na 20násobek, tedy na částku 1 131 956 Kč, kterou soud žalobci přiznal spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. Soud při přípravě rozhodnutí pochybil a přehlédl, že správná výše zákonného úroku z prodlení je s ohledem na počátek prodlení 11,75 % ročně (jak ostatně namítala i žalovaná ve vyjádření k žalobě) a do výroku rozhodnutí přejal žalobcem nesprávně požadovaných 15 % ročně. Toto pochybení již nebylo možno soudem prvního stupně napravit, neboť se nejedná o chybu v psaní či počtech (§ 164 o.s.ř.), přičemž vyhlášeným rozsudkem je soudu vázán. Ohledně zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce měl ve věci pouze částečný úspěch, a to menší než žalovaná, co do základu však soud shledal žalobu za důvodnou a výše plnění závisela na jeho úvaze. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 731 428 Kč, z odměny advokáta vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) v částce 12 860 Kč za úkon vypočtené z přiznané částky 1 131 956 Kč, a to za tyto účtované úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. účast na jednání dne 7. 2. 2024, 4. účast na jednání dne 8. 4. 2024, tedy celkem 51 440 Kč. K odměně náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 1 200 Kč, a náhrada DPH ve výši 11 055 Kč. Celkové náklady činí 795 123 Kč.

30. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., náklady řízení jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí (exekucí).