OSPH08 38 C 164/2024-72

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti, IČO IČO zainteresované společnosti sídlem Sídlo zainteresované společnosti ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 96 720 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 96 720 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 15. 1. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 96 720 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 15. 8. 2022 v 17:50 hodin došlo k dopravní nehodě, při které řidič jméno FO (dále jen „řidič“) řídil v obci adresa, po místní komunikaci ve směru od obce adresa na město adresa, čtyřkolku tovární značky Acces Max, SPZ: SPZ. Na ochranném roštu nad pravým zadním kolem vezl pana jméno FO, nar. datum, bytem adresa (dále jen „poškozený“). Při jízdě mírnou levotočivou zatáčkou řidič nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze komunikace, svým schopnostem a jiným okolnostem a způsobil pád poškozeného. Poškozený při pádu utrpěl mnohačetná poranění hlavy a zlomeniny. Řidič byl v době nehody pod vlivem alkoholu, poškozený byl rovněž pod vlivem alkoholu a současně neužil při jízdě ochranou přilbu. Řidič měl v rozhodný okamžik odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla pojištěnou u žalované, poškozený je zdravotně pojištěn u žalobkyně. Žalobkyně uhradila poskytovatelům zdravotních služeb na nákladech léčení poškozeného částku 324 359 Kč. Žalovaná zaplatila žalobkyni pouze 64 480 Kč, jelikož neuznala souvislost několika drobných zdravotních výkonů s dopravní nehodou (v částce 1 960 Kč) a dále stanovila 80 % účast poškozeného na vzniklé újmě a nákladech vynaložených na hrazené služby. Se spoluúčasti poškozeného v rozsahu 80 % žalobkyně nesouhlasila a dovozovala spoluúčast 50 %. Žalobkyně se tak požadovanou žalobou domáhala uhrazení částky 96 720 Kč, která představuje 30 % z nákladů léčení poškozeného.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Konstatovala, že mezi stranami je spor pouze o tom, jakou měrou se poškozený spolupodílel na vzniku újmy. Odmítla spoluzavinění pouze ve výši 50 %; spoluzavinění poškozeného dosahuje dle ní 80 %, neboť poškozený byl v době dopravní nehody pod vlivem alkoholu, seděl spolu s další dospělou osobou na kovovém roštu nad zadními koly, který slouží jako prostor pro připevnění zavazadel či jiných břemen, nikoli jako místo pro přepravu osob, a navíc neměl nasazenou ochrannou helmu. Žalovaná se domnívá, že se poškozený nechoval rozumně a s potřebnou mírou opatrnosti a jeho počínání lze považovat za velmi riskantní; pravděpodobnost vzniku újmy při jízdě za výše uvedených podmínek je pak velmi vysoká.

3. Ze shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Soud předně vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že dne 15. 8. 2022 došlo k dopravní nehodě, při které jméno FO, nar. datum (dále jen „řidič“) jako řidič čtyřkolky tovární značky ACCESS MAX, SPZ: SPZ, v obci adresa nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze komunikace, svým schopnostem a jiným okolnostem, v důsledku čehož se spolujezdec jméno FO, nar. datum (dále jen „poškozený“) neudržel na čtyřkolce, ze které spadl na travnatou plochu vedle komunikace. Řidič i poškozený byli pod vlivem alkoholu, poškozený seděl při jízdě na ochranném roštu nad pravým zadním kolem čtyřkolky a neměl ochranou helmu (tomu odpovídá i detail dopravní nehody včetně fotodokumentace na č.l. 46-50, rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 19. 6. 2023, sp. zn. spisová značka na č.l. 24-25, a obsah trestního spisu Okresního soudu v Berouně sp. zn. 7 spisová značka). Z návodu k obsluze a údržbě výše specifikované čtyřkolky soud zjistil, že maximální zatížení čtyřkolky je 150 kg a že rošt nad zadními koly je určen k přepravě zavazadel či nákladu (viz návod k obsluze, který je součástí elektronického spisu, konkrétně jeho str. 4 a 7).

5. Dále soud vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že řidič měl v době dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalované a poškozený je zdravotně pojištěn u žalobkyně. Stejně tak byla shodná skutková tvrzení, že poškozený při nehodě utrpěl podkožní krevní výron na temeni hlavy vpravo, zasahující na pravou spánkovou a pravou týlní oblast hlavy s drobnou tržnou ránou, zlomeninu klenby lební v místě pravé čelní a spánkové kosti, zlomeninu spodiny lební v pravé střední jámě lební zasahující do zvukovodu, krvácení pod omozečnice, pohmoždění obou spánkových laloků mozku, zlomeninu pravých příčných výběžků sedmého krčního obratle a prvého až šestého hrudního obratle, jakož druhého až osmého žebra vpravo, pravé lopatky a drobná ložiska v obou dolních plicních lalocích a v horním laloku pravé plíce, spolu s kožními oděrkami po celém těle (tomu odpovídá i rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 19. 6. 2023, sp. zn. spisová značka na č.l. 24-25). Soud vyšel také ze shodných skutkových tvrzení ohledně výše nákladů na léčení (tj. nákladů na hrazené služby) poškozeného, jejich výše činila celkem 324 359 Kč (k tomu obdobně rozpis plateb k náhradě za léčení ze dne 14. 11. 2022 na č.l. 18-19, vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 14. 11. 2022 na č.l. 6-16, rozpis plateb k náhradě za léčení ze dne 5. 5. 2023 na č.l. 23). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení částky 324 359 Kč (viz výzva k zaplacení náhrady nákladů způsobených provozem vozidla ze dne 4. 8. 2023 na č.l. 26 a doručenka na č.l. 27). Žalovaná po ukončení šetření pojistné události č. hodnota stanovila celkovou výši pojistného plnění na 64 480 Kč, tj. celkové uplatněné náklady za období od 15. 8. 2022 do 31. 3. 2023 ve výši 324 358,78 Kč krátila o částku 1 825 Kč za odběr na drogy a alkohol, o částku 135 Kč za lék Tiapra a o částku 257 918,78 Kč představující spoluzavinění poškozeného ve výši 80 %; takto stanovené pojistné plnění ve výši 64 480 Kč žalovaná vyplatila žalobkyni (viz oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti ze dne 31. 10. 2023 na č.l. 20). Žalobkyně s krácením nesouhlasila a vyzvala žalovanou k úhradě zbývající částky 96 720 Kč představující 30 % nákladů léčení (po odečtení srážek 1 825 Kč za odběr na drogy a alkohol a 135 Kč za lék Tiapra, tyto srážky žalobkyně akceptovala), které žalovaná krátila pro spoluzavinění poškozeného (viz dopis žalobkyně ze dne 3. 11. 2023 na č.l. 17 a doručenka na č.l. 28). Žalovaná na svém stanovisku setrvala a uhradit zbývající požadovanou částku odmítla (viz dopis žalované ze dne 14. 11. 2023 na č.l. 52).

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Žalobkyně je zdravotní pojišťovnou zřízenou zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

8. Podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

9. Podle § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „ZPOPV“) má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění a v případě úhrady nákladů hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst. 3.

10. Podle § 9 odst. 1 ZPOPV poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.

11. Podle § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

12. Žalobkyně jako zdravotní pojišťovna řádně uplatnila nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění u žalované, u níž měl řidič sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 6 odst. 4 ve spojení s § 9 odst. 1 ZPOPV). Žalovaná krátila nárok žalobkyně s ohledem na spoluzavinění poškozeného, které stanovila na 80 % (§ 2918 o. z.). Žalobkyně trvala na nižší míře zavinění poškozeného, a to 50 %. Soud se však ztotožnil s hodnocením rozsahu spoluzavinění poškozeného žalovanou ve výši 80 %.

13. Žalobkyně v podané žalobě předně odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 91/2010, dle kterého: „(…) s přihlédnutím k okolnostem zakládajícím výrazné spoluzavinění žalobce na vzniku škody (účastnil se jízdy s řidičem, o němž věděl, že požil alkoholické nápoje, nepřipoutal se bezpečnostním pásem, čímž přispěl ke vzniku závažnějších následků na svém zdraví, a pokračoval v jízdě přes předchozí rychlý a riskantní způsob jízdy žalovaného) odvolací soud nepochybil, pokud oproti soudu prvního stupně zvýšil rozsah opodstatněnosti žalobního nároku ze 30 % na 50 %.“. Dle žalobkyně z citované judikatury vyplývá, že kumulace více podstatných okolností na straně poškozeného odůvodňuje právě zhruba 50 % spoluúčast poškozeného. Soud má za to, že každý případ je třeba posuzovat individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané věci, a nelze učinit paušální závěr o tom, že při kumulaci více okolností na straně poškozeného, je spoluzavinění poškozeného 50 %.

14. V řízení bylo prokázáno, že všichni účastníci předmětné dopravní nehody, tedy řidič p. jméno FO, poškozený p. jméno FO a další spolujezdec p. jméno FO byli pod vlivem alkoholu. Poškozený v rámci trestního řízení uvedl, že v průběhu dne vypili s p. jméno FO asi 6 piv, poté i s p. jméno FO dalších 5 panáků domácí pálenky. Ačkoli mu paní jméno FO (manželka řidiče) nabízela helmu, tuto odmítl, neboť měl na hlavě kšiltovku a přišlo mu to zbytečné, když jeli takový kousek (viz výpověď pí. jméno FO – úřední záznam o podaném vysvětlení na č.l. 53-57 trestního spisu). Poškozený i p. jméno FO v době dopravní nehody seděli na ochranném roštu, poškozený konkrétně na roštu nad pravým zadním kolem čtyřkolky. Ze všech výše uvedených okolností je zřejmé, že poškozený si nepočínal s potřebnou mírou opatrnosti, pokud pod vlivem alkoholu a bez ochranné helmy usedl na čtyřkolku k řidiči, který byl rovněž pod vlivem alkoholu, a to navíc na rošt čtyřkolky, který je určen pro přepravu nákladu (zavazadel), nikoli osob. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu plyne, že míra spoluzpůsobení si škody poškozeným spolujezdcem může dosáhnout až jedné poloviny, jestliže vědomě podstoupí jízdu s řidičem, o němž ví, že je pod vlivem alkoholu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2451/2007). V posuzovaném případě je však nutné zohlednit rovněž to, že poškozený seděl na ochranném roštu pravého zadního kola čtyřkolky, která není určená pro přepravu osob. Vzhledem k tomu, že k nehodě došlo při projíždění levotočivou zatáčkou, je zřejmé, že pozice poškozeného v místě, kde je působení odstředivé síly největší, měla na jeho pád vliv. O tom svědčí rovněž to, že řidič i druhý spolujezdec, který seděl na roštu nad levým zadním kolem, zůstali při průjezdu zatáčkou na svých místech. V neposlední řadě nelze pominout ani fakt, že poškozený neměl ochrannou helmu. Jak sám vypověděl, přišlo mu její použití zbytečné, ačkoli mu byla ze strany manželky řidiče, p. jméno FO, nabídnuta. Poškozený při nehodě utrpěl mnohačetná poranění hlavy. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, ve znaleckém posudku vypracovaném dne 11. 10. 2022 (č.l. 73-110 trestního spisu) uvedl, že charakter poranění poškozeného plně odpovídá tomu, že poškozený neměl v době předmětné dopravní nehody nasazenou ochrannou přilbu.

15. Po zvážení všech výše uvedených okolností nehody soud dospěl k závěru, že 80 % spoluzavinění poškozeného je v tomto konkrétním případě adekvátní, neboť každá z výše uvedených skutečností přispěla k újmě poškozeného. Soud shrnuje, že poškozený věděl, že řidič je pod vlivem alkoholu, když alkohol popíjeli spolu, poškozený si výslovně odmítl vzít před jízdou helmu, přestože mu byla nabízena, a usedl na čtyřkolku na místo, které zjevně neslouží k přepravě osob. Zranění, která poškozený utržil, nadto zcela odpovídala tomu, že neměl ochrannou přilbu. Soud konstatuje, že okolnost, že poškozený neměl ochrannou přilbu, vyhodnotil jako spoluúčast 40 % (s ohledem na to že zranění, která utrpěl poškozený byla zejména v oblasti hlavy), okolnost, že poškozený seděl na místě určeném pro přepravu zavazadel, vyhodnotil jako spoluúčast 25 % (s ohledem na to že příčinou zranění byl pád poškozeného ze čtyřkolky) a okolnost, že poškozený podstoupil jízdu s osobou, o které věděl, že je pod vlivem alkoholu, vyhodnotil jako spoluúčast 15 % (s ohledem na to, že poškozený věděl, že řidič je pod vlivem alkoholu, když alkohol popíjeli spolu, a jízda s řidičem pod vlivem alkoholu je dle stanoviska soudu samo o sobě riskantní).

16. Soud tak nepřistoupil na argumentaci žalobkyně, že dle judikatury Nejvyššího soudu kumulace více podstatných okolností na straně poškozeného odůvodňuje použití právě zhruba 50 % spoluúčast poškozeného, nikoli vyšší. A poukazuje k tomu např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4199/2013, ve kterém Nejvyšší soud připustil spoluzavinění vyšší než 50 % za předpokladu, že soud náležitě odůvodní, jaký měly jednotlivé okolnosti zvyšující spoluzavinění poškozeného vliv na vznik újmy.

17. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud (výrok II.) podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. vyjádření k žalobě ze dne 22. 3. 2024 a účast na jednání dne 24. 6. 2024, tj. 2 x 300 Kč; soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podaní ze dne 27. 2. 2024, neboť žalovaná v něm pouze stručně uvedla, že nárok neuznává a požádala o prodloužení lhůty k vyjádření).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.