OSPH08 8 C 82/2024-140

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 906 568,30 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 906 568,30 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 1 200 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 7. 2024 domáhala zaplacení částky 906 568,30 Kč z titulu náhrady majetkové újmy, která jí byla způsobena dne 2. 3. 2021 na provozně technickém objektu (dále jen „PTO“) se vstupním portálem tunelu Prackovice, kdy se jednalo o poškození tlumiče nárazu a světelné značky. Ke vzniku škody došlo v důsledku dopravní nehody způsobené nákladním automobilem s přívěsem, reg. zn. SPZ. Pojistná událost byla nahlášena dne 22. 4. 2021. Výše škody byla žalobkyni známa až na základě nabídek na opravu. Nabídka na opravu tlumiče nárazu byla žalobkyni doručena dne 24. 3. 2021, smlouvu o dílo uzavřela dne 16. 4. 2021. Nabídka na opravu portálu tunelu, včetně výměny dopravních značek a opravy PTO byla žalobkyni doručena dne 27. 7. 2021, smlouvu o dílo uzavřela dne 23. 8. 2021. Celková výše škody byla žalobkyni známa až z faktury ze dne 20. 12. 2021. Veřejnoprávní předpisy nepovolovaly žalobkyni podat žalobu dříve, než byla známá přesná výše škody. Žalovaná žalobkyni v rámci pojistného plnění nic nezaplatila.

2. Žalovaná učinila nesporným, že dne 2. 3. 2021 došlo k dopravní nehodě, která byla způsobená vozidlem reg. zn. SPZ, pojištěným u žalované pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobu však označila za nedůvodnou, a to s ohledem na promlčení žalovaného nároku, neboť žalobkyně o škodě a osobě povinné věděla nejpozději v dubnu 2021.

3. Soud zjistil tento skutkový stav:

4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že dne 2. 3. 2021 cca v 5:50 hodin došlo na dálnici D8, 58,3 km ve směru jízdy na sever k dopravní nehodě tak, že řidič nákladní soupravy tvořené nákladním vozem Anonymizováno, reg. zn. SPZ s přívěsem Anonymizováno reg. zn. SPZ daném směru jízdy a v pravém jízdním pruhu před vjezdem do tunelu Prackovice přejel přes pravou krajnici a následně narazil do betonové patky ostění tunelu. Tím došlo k poškození dopravně technického zařízení tunelového celku. Označené vozidlo Anonymizováno reg. zn. SPZ bylo v době škodné události pojištěno u žalované pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem a předmětná škodná událost je vedena u žalované pod číslem pojistné události 4216007642.

5. Dopravní nehoda byla šetřena Policií ČR. Výše škody byla dne 3. 3. 2021 odhadnuta na 740 000 Kč. Téhož dne bylo zjištěno, že dopravní nehoda byla způsobena nákladním automobilem s přívěsem, pojištěným u žalované (záznam o poškození dálničního ZP na č. l. 44).

6. Z dalších v řízení provedených důkazů soud pro rozhodnutí ve věci nezjistil nic podstatného. Důkazy se týkaly především následného postupu žalobkyně ve vztahu ke zjištění přesné výše škody a opravě poškozených věcí. Takové skutečnosti však, vzhledem k nastalé procesní situaci a obraně žalované, pro posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně nebyly rozhodné.

7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

8. Dne 2. 3. 2021 došlo při dopravní nehodě k poškození dopravně technického zařízení tunelového celku ve vlastnictví žalobkyně, a to vozidlem, které bylo u žalované pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. právnická osoba byla šetřena Policí ČR, přičemž předběžná výše škody byla dne 3. 3. 2021 vyčíslena na 740 000 Kč. Téhož dne bylo zjištěno, že předmětné vozidlo je u žalované pojištěno.

9. Výše uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) následovně:

10. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

11. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

12. Podle § 626 o. z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

13. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

14. Podle § 635 odst. 2 o. z. právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

15. Vzhledem k žalovanou vznesené námitce promlčení se soud předně zabýval tím, zda žalobkyně uplatnila svůj nárok včas. Žalobkyně proti námitce promlčení brojila tvrzením, že přesná výše celkové škody jí byla známa až z faktury ze dne 20. 12. 2021. Až od tohoto okamžiku tedy měly být splněny podmínky pro začátek běhu promlčení lhůty. Zároveň podle § 626 o. z. začíná promlčecí doba běžet až po uplynutí jednoho roku od pojistné události a trvá tři roky. Právo domáhat se pojistného plnění se tak promlčí až za čtyři roky od pojistné události, v daném případě dne 2. 4. 2025. Limitace lhůty promlčení práva na náhradu škody ve smyslu § 635 odst. 2 o. z. se vztahuje pouze na běh objektivní lhůty, nikoliv subjektivní. Na podporu své argumentace žalobkyně předložila celkem pět rozhodnutí odvolacích soudů a dvě rozhodnutí soudů prvostupňových. S argumentací žalobkyně se však soud neztotožnil.

16. Předně, přesná výše způsobené škody není nezbytným předpokladem pro počátek běhu promlčecí lhůty. Mezi rozhodné okolnosti ve smyslu § 620 odst. 1 o. z. patří vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Vědomostí o škodě však není míněna její přesná výše. K začátku běhu promlčecí lhůty postačí, že se poškozený dozví o vzniku škody, respektive o její orientační výši. K totožnému závěru dospěl i Nejvyšší soud, v usnesení ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3804/2014, podle kterého [p]oškozený se dozví o škodě, jakmile zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích) a není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně (např. na základě odborného posudku). Pro podání žaloby o náhradu škody postačuje totiž i jen orientační (přibližná) znalost rozsahu (výše) škody, což vyplývá i z toho, že se výše škody zjišťuje v soudním řízení a definitivní závazný závěr o ní je obsažen až v pravomocném rozsudku. Obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 25 Cdo 1523/2024.

17. Tvrdila-li žalobkyně, že jí veřejnoprávní předpisy ukládají, aby žalobu podávala až po stanovení přesné výše celkové škody, pak se dle názoru soudu uvedené tvrzení nezakládá na pravdě. Z jí odkazovaného zákona č. 77/1997 Sb., ani z jiné právní normy, se taková povinnost nepodává.

18. Z provedeného dokazování vyplynulo, že již dne 3. 3. 2021 žalobkyně mohla a měla mít povědomost o výši škody a o osobě, vůči níž mohla nárok. Právě dnem 3. 3. 2021 tak začala promlčecí lhůta běžet.

19. Pokud jde o otázku celkové doby promlčecí lhůty, žalobkyně nesprávně vykládá § 635 odst. 2 o. z., podle kterého se právo na plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Platí totiž, že promlčecí lhůta pro právo na pojistné plnění skončí nejdéle současně s uplynutím subjektivní (§ 629 odst. 1) nebo objektivní (§ 636 odst. 1 a 2) promlčecí lhůty u práva na náhradu škody nebo jiné újmy, na kterou byl uzavřen pojistný vztah pro vznik odpovědnosti za škodu nebo újmu (srov. BODEČKOVÁ, Jana. § 635 [Promlčení práv na pojistná plnění]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2.). Slovo „nejpozději“ v § 635 odst. 2 o. z. znamená, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne promlčecí lhůta stanovená v § 626 a § 629 o. z., a to uplynutím subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1510/2019). Účinky podle § 635 odst. 2 o. z. tedy nastanou, ať již ohledně práva na náhradu pojištěním kryté újmy uplyne subjektivní, nebo objektivní promlčecí lhůta. Citované ustanovení má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019).

20. Z právě uvedených důvodů soud žalobkyní předestřenou argumentaci stran limitace maximální délky promlčecí lhůty soud neshledal důvodnou. K jí odkazovaným soudním rozhodnutím nutno konstatovat, že se jedná výhradně o rozsudky soudů nižších stupňů (okresních a krajských), které byly vyhlášeny před vydáním výše citované sjednocující judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1510/2019, rozsudek ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019, usnesení ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 25 Cdo 1523/2024). Soud názory v žalobkyní odkazovaných rozhodnutích vyjádřené, které odporují pozdějším závěrům Nejvyššího soudu, nesdílí.

21. Soud uzavírá, že tříletá promlčecí lhůta k uplatnění nároku začala běžet dne 3. 3. 2021 a skončila dne 3. 3. 2024. Žalobkyně podala žalobu dne 12. 7. 2024, tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Její nárok je promlčen a z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta (výrok I).

22. O nákladech řízení (výrok II) bylo rozhodnuto 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalované bylo přiznáno právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů sestávajících ze čtyř paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka za dvě písemná podání (vyjádření k žalobě, vyjádření k replice žalobkyně), přípravu na jednání a účast při jednání dne 25. 2. 2025 po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

23. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení či stanovení splátek.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.