OSPH09 14 C 15/2021-20

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 9 838 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 838 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení: ve výši 8,5 % ročně z částky 95 Kč od 6. 3. 2018 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 6 358 Kč od 11. 5. 2018 do zaplacení a ve výši 9 % ročně z částky 3 385 Kč od 17. 7. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám jejího právního zástupce titul jméno příjmení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 4. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky celkem ve výši 9 838 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě uzavřené smlouvy ze dne 21. 9. 2017 dodával právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, energie a související služby do odběrného místa žalované na adrese adresa. Dodaná elektřina za období od 3. 10. 2017 do 24. 4. 2018 byla žalované vyúčtována fakturou číslo dlužná částka činila 7 358 Kč (při odečtení přijatých plateb ve výši 6 905 Kč) a byla splatná dne 10 5. 2018, na kteroužto bylo žalovanou plněno částkou ve výši 1 000 Kč. Zbývající dluh z faktury tak činí 6 358 Kč. Za období od 25. 4. 2018 do 19. 6. 2018 byla žalované dodaná elektřina vyúčtována fakturou číslo splatnou dne 16. 7. 2018, znějící na částku 3 385 Kč. Spolu se zasíláním upomínek a náklady spojenými s odpojením neoprávněného odběru vznikl dluh žalované skládající se ze smluvního poplatku v celkové výši 95 Kč jako paušálního nákladu spojeného se zasíláním výzev ke splnění povinnosti na základě ustanovení čl. II. bod 7) c) a V. písm. 2) a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny ve spojení s ceníkem za zvláštní služby, kterými se dlužník vyzývá k uhrazení měsíčních zálohových plateb, s jejichž úhradou se dostal do prodlení. Právní předchůdce žalobkyně takto označené náklady uvedl ve fakturách jako smluvní pokuty, byť se nejedná o sankci, ale pouze úhradu zvýšených nákladů. Celková dlužná částka tedy činí 9 838 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, přičemž o změně v osobě věřitele byla žalovaná informována. Žalovaná nezaplatila na svůj dluh ničeho ani poté co byla předžalobně upomenuta.

2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v rámci návrhu na zahájení řízení, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Soud provedl dokazování pouze důkazy, které mu předložila žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela nečinná.

4. Předložené listinné důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

5. Soud má v posuzované věci za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 21. 9. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese adresa (zjištěno ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny). Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované za dodávku elektřiny do odběrného místa za období od 3. 10. 2017 do 24. 4. 2018 částkou ve výši 7 358 Kč se splatností dne 10. 5. 2018. Právní předchůdce žalobkyně rovněž žalované vyúčtoval položku označenou jako smluvní pokuta ve výši 95 Kč se splatností dne 5. 3. 2018 (zjištěno z periodické faktury za sdružené služby dodávky elektřiny, dokument„ ceny smluvních pokut a speciálních služeb anonymizována dvě slova“). Na uvedenou částku 7 358 Kč byla žalovanou zaplacena částka 1 000 Kč (zjištěno z tabulky„ Částečná úhrada pohledávek“). Za období od 25. 4. 2018 do 19. 6. 2018 pak právní předchůdce žalobkyně žalované vyúčtoval částku 3 385 Kč se splatností dne 16. 7. 2018 (zjištěno z mimořádné faktury za sdružené služby dodávky elektřiny). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána právním předchůdcem žalobkyně upomínkou ze dne 4. 6. 2018 a ze dne 27. 7. 2018 (zjištěno z Upomínky ze dne 4. 6. 2018, ze dne 27. 7. 2018). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2017 byla pohledávka za žalovanou právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně příloh). O změně věřitele byla žalovaná informována dopisem ze dne 27. 2. 2020, přičemž byla dopisem z téhož dne vyzvána k uhrazení dluhu předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 2. 2020, Výzvy k uhrazení závazku – předžalobní upomínky ze dne 27. 2. 2020, Poštovního podacího archu).

6. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 9 838 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. Soud v první řadě konstatuje, že aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektrické energie do odběrného místa (§ 2079 a násl. o. z.), na základě které byla žalované právní předchůdkyní žalobkyně vyúčtována spotřeba elektrické energie za období od 3. 10. 2017 do 24. 4. 2018 a od 25. 4. 2018 do 19. 6. 2018 ve výši 9 743 Kč a dále náklad („ smluvní pokuta“) za upomínku ve výši 95 Kč. V řízení nebylo ze strany žalované tvrzeno a tím méně prokázáno, že by dlužnou částku ve výši 9 838 Kč uhradila. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni takto specifikovanou dlužnou částku. Nezaplacením peněžitého dluhu se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak dle ustanovení § 1970 o. z., povinnost platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnu za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 726 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. a dále paušální částka náhrady ve výši 363 Kč jako náhrada advokátových hotových výdajů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby) podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky), vše včetně 21 % DPH. Pro úplnost soud dodává, že postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (např. sp. zn. 14 C 357/2019 či sp. zn. 24 C 222/2020); jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Nadto je třeba poznamenat, že žalobkyně se stala věřitelem dané pohledávky po splatnosti na základě smlouvy o postoupení pohledávek s tím, že bude třeba takovou pohledávku vymáhat – pravděpodobně – soudní cestou. Jedná se tedy o vědomé rozhodnutí žalobkyně, její podnikatelský plán, vymáhat právě pohledávky po splatnosti, žalobkyně tak svou činnost jistě optimalizuje právě za účelem co nejsnazšího uplatnění pohledávek. Soud tak shledal uplatnění § 14b cit. vyhlášky přiléhavým. Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.