OSPH09 15 C 77/2020-48

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Primusovou ve věci: ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; celé jméno žalobce, narozený dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:; název žalované, IČO ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o návrhu na přezkum oprávněnosti výpovědi

I. Žaloba s návrhem, že výpověď z nájmu bytu číslo o velikosti velikost v domě příjmení příjmení číslo, katastrální uzemí, územní celek, zapsáno na list vlastnictví, vedeném stát. instituce, podaná dne datum je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované na náhradě nákladů řízení částku 10.164 Kč, a to v měsíčních splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni v měsíci předem počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobce se domáhal určení, že výpověď z nájmu bytu číslo o velikosti velikost v domě příjmení příjmení číslo, k. ú. část obce, územní celek (dále též jen„ předmětný byt“), daná mu žalobkyní (správně žalovanou – pozn. soudu) dne datum je neplatná. Žalobu odůvodnil tím, že matka žalobce, paní jméno příjmení, byla řádnou nájemkyní bytu číslo o dispozici velikost v domě adresa, ulice ulice příjmení anonymizováno, obec a číslo část obce, který je ve výlučném vlastnictví územní celek, nad nímž vykonává svěřenou správu nemovitostí ve vlastnictví obce žalovaná. Jmenovaná zemřela dne datum. Po její smrti mělo právo nájmu k bytu přejít na žalobce jakožto syna původní zemřelé nájemkyně, a to na základě § 2279 o.z., neboť žalobce žil ke dni smrti s matkou v bytě, nešlo o společné právo nájmu, ani nevlastní jiný byt. Žalobce si o přechod nájmu zažádal. Dopisem žalované ze dne datum žalovaná odmítla přechod práva nájmu k bytu na žalobce, s čímž žalobce v odpovědi ze dne datum nesouhlasil. I v případě nesplnění podmínky přechodu nájmu dle § 2279 o.z. by právo nájmu přešlo na žalobce jako na nájemcova dědice dle § 2282 o.z. Dne datum podal žalobce žalobu na určení existence nájemního práva vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Dne datum byla žalobci doručena výpověď z nájmu bytu dle § 2283 odst. 1 o.z. s tím, že žalobce nesplnil podmínky přechodu nájemního práva.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že pokud žalobce obdržel výpověď z nájmu bytu, pak má k dispozici žalobu na přezkoumání její oprávněnosti podle ust. § 2290 o.z. a nemůže tak mít naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Výpověď z nájmu bytu byla dána jako dědici ve smyslu ust. § 2282 o.z., a to bez uvedení důvodu podle ust. § 2283 odst. 1 o.z. O tom, že žalobce je dědicem po zemřelé nájemkyni, se žalovaná dozvěděla přípisem jeho právního zástupce ze dne datum. Žalovaná v reakci na toto sdělení vzala Radou městské části obec a číslo ze dne datum na vědomí, že na něho nájem přešel jako na dědice a týmž usnesením využila svého práva dle ust. § 2283 odst. 1 o.z. nájem vypovědět bez uvedení důvodu. Učinila tak v zákonné lhůtě výpovědí ze dne datum, proti níž podal žalobce námitky ze dne datum. Součástí výpovědi bylo i poučení o možnosti podat proti výpovědi žalobu na přezkoumání její oprávněnosti podle ust. § 2290 o.z. Vzhledem k tomu, že výpověď je dávána bez uvedení důvodu, nemůže podléhat soudnímu přezkumu výpovědní důvod. Žalovaná rozporuje, že žalobce ke dni smrti nájemkyně s ní žil ve společné domácnosti. Žalovaná začala právní vztah žalobce k bytu řešit ve chvíli, kdy si zažádal o přechod práva nájmu bytu, resp. uznání toho, že na něho nájem přešel ze zákona. Ke dni smrti nájemkyně však žalobce v bytě nežil, tj. nebyl členem nájemcovy domácnosti.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žádostí ze dne datum žalobce požádal žalovanou o přechod práva nájmu bytu číslo v domě adresa, ulice ulice příjmení anonymizováno, obec a číslo, s tím, že původním nájemcem byla jeho matka jméno příjmení s tím, že žalobce žil s dosavadním nájemcem bytu ve společné domácnosti od datum.

5. Dopisem ze dne datum žalovaná sdělila žalobci, že Rada městské části obec a číslo na svém jednání dne datum usnesením č. číslo anonymizováno číslo vzala na vědomí, že se nestal nájemcem daného bytu po nájemci jméno příjmení. Nájem bytu nepřešel, neboť nežil s jméno příjmení v tomto bytě ke dni jejího úmrtí. Zároveň byl žalobce vyzván, aby se spojil se správní firmou a dohodl se na protokolárním předání daného bytu, a to nejpozději do datum, jinak bude podána žaloba na vyklizení bytu.

6. Dopisem ze dne datum právní zástupce žalobce sděluje žalované, že žalobce užívá předmětný byt z důvodu přechodu nájemního práva. Výpověď žalované ze dne datum podle § 2283 o.z. je neplatná, a proto proti ní podává námitky. Nájemní právo svědčilo matce žalobce paní jméno příjmení, po její smrti dne datum došlo k přechodu práv ve smyslu § 2279 o.z. V daném případě o společný nájem nešlo, ke dni úmrtí žalobce bydlel v bytě s matkou ve společné domácnosti a nevlastní jiný byt.

7. Dnem datum je datována žaloba žalobce proti žalované ve věci určení existence nájemního práva k předmětnému bytu.

8. Usnesením ze dne datum Rada městské části obec a číslo vzala na vědomí, že žalobce se stal nájemcem předmětného bytu po nájemci jméno příjmení z titulu dědění dle § 2282 o.z a zároveň schválila podání výpovědi z nájmu předmětného bytu bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní lhůtou.

9. Dopisem ze dne datum právní zástupce žalobce sdělil želované, že nesouhlasí s tvrzením žalované, že právo nájmu bytu po smrti matky žalobce nepřešlo. Dále upozornil na § 2282 o.z. s tím, že v souladu s tímto ustanovením přešlo právo nájmu na žalobce. Žalobce splnil podmínku § 2279 o.z.

10. Dopisem ze dne datum dala žalovaná žalobci výpověď z nájmu předmětného bytu s tím, že výpovědní doba je dvouměsíční a běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž mu byla výpověď doručena. Nájem je vypovězen dle § 2283 odst. 1 o.z., bez nutnosti uvedení důvodu. Žalovaná jako pronajímatel zjistila, že nebyly splněny podmínky pro přechod práva nájmu k bytu dle § 2279 o.z. Na základě sdělení právního zástupce žalobce ze dne datum se žalovaná dozvěděla, že žalobce je dědicem nájemce předmětného bytu. Žalobce byl poučen o možnosti vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, a to do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

11. Dle evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od datum týkajícího se předmětného bytu je v seznamu osob bydlících v tomto bytě uvedena pouze jméno příjmení.

12. Dle záznamu o ověření elektronického podání doručeného název soudu ze dne datum a připojené emailové korespondence žalobce oznamuje uvedenému soudu změnu korespondenční adresy na ulice a číslo, obec, kde je přihlášen k trvalému pobytu a hodlá se zde také zdržovat.

13. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, bylo řízení o žalobě žalobce z datum o určení existence nájemního práva zastaveno pro zpětvzetí žaloby.

14. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, ve věci pozůstalosti po jméno příjmení, za účasti syna zůstavitelky – žalobce, jako vypravitele pohřbu, bylo řízení zastaveno a blíže specifikovaný majetek nepatrné hodnoty, zůstavitelkou zanechaný, byl vydán žalobci.

15. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, ve spojení s usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, bylo žalobci přiznáno osvobození o soudních poplatků ze 75% s odůvodněním odvolacího soudu, že žalobce je anonymizována dvě slova s anonymizována dvě slova anonymizováno částka, ze kterého mu je dlouhodobě exekučně strhávána částka cca částka. Žalobce v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka procházel oddlužením, řízení bylo usnesením ze dne datum skončeno splněním oddlužení a žalobce byl osvobozen od placení dalších pohledávek. S ohledem na výši plateb spojených s nájmem bytu, které činí částka, výši anonymizováno i na to, že žalobce musí uspokojovat své základní potřeby, ale i vzhledem k předmětu sporu, kdy je v sázce samotné bydlení žalobce, je namístě osvobození od soudních poplatků přiznat dle ust. § 138 o.s.ř. Žalobce je třeba považovat za nemajetného, odvolací soud však neshledal podmínky pro plné osvobození od soudních poplatků, jako je tomu u osob těžce zdravotně postižených, nemohoucích či odkázaných na péči třetí osoby. I s ohledem na výši poplatku má odvolací soud za to, že je v silách žalobce zaplatit ¼, tedy částku 500 Kč, aniž by byl jakkoliv na uspokojení svých základních potřeb ohrožen.

16. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí.

17. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu.

18. Dle § 2282 o.z. nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. Osoby, které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí.

19. Dle § 2283 odst. 1 o.z. pronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost.

20. Citovaná ustanovení neměla v dřívější úpravě (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) obdoby. Podle důvodové zprávy je jejich účelem vypořádat majetkové vztahy k bytu (zejména otázku nájemného) i v období po smrti původního nájemce. Z tohoto účelu i vzhledem k možnosti pronajímatele i nájemce (srov. § 2283 odst. 2 o.z.) nájem vypovědět ve zkrácené výpovědní době bez uvedení důvodu lze soudit, že primárním cílem není zajištění bydlení dědiců, kteří vzhledem k tomu, že na ně nepřešel nájem bytu podle § 2279 o.z. (ať již proto, že nebyli členy nájemcovy domácnosti, nebo mají vlastní byt), mají obvykle zajištěnu jinou možnost bydlení. I v případě výpovědi z nájmu bytu podle § 2283 odst. 1 o.z. se může nájemce domáhat přezkoumání její oprávněnosti soudem (§ 2290 o.z.). Protože otázka naplněnosti výpovědního důvodu zde nepřichází v úvahu, bude soud v tomto řízení z pohledu oprávněnosti výpovědi zkoumat, zda byly splněny zákonem formulované předpoklady pro počátek běhu tříměsíční lhůty k ukončení nájemního vztahu výpovědí a zda pronajímatel tuto lhůtu dodržel. Ve smyslu závěru rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4249/2016 neoprávněnou výpovědí bude i výpověď neplatná (ať již absolutně nebo relativně) či zdánlivá (sp. zn. 26 Cdo 1984/2018).

21. Právo na výpověď ve smyslu § 2283 odst. 1 o.z. vzniká pouze za předpokladu naplnění všech definovaných skutkových okolností. Pronajímatel se musí dozvědět, že nájemce zemřel. Další podmínka pro vznik práva na výpověď musí být rovněž známa a nesporná, tj. nemůže být sporu o tom, zda nájem bytu přešel na členy nájemcovy domácnosti, či nikoli. Další podmínkou pro vznik práva na výpověď ze strany pronajímatele je zjištění skutečnosti, kdo je nájemcovým dědicem. Teprve poté, co má pronajímatel vědomost o všech těchto skutečnostech, počíná běh tříměsíční lhůty s tím, že v této lhůtě je na pronajímateli, zda se rozhodne dát výpověď, kterou musí doručit buď nájemcovu dědici, nebo správci pozůstalosti.

22. V daném případě, byť žalobce v petitu své žaloby navrhuje, aby soud rozhodl o neplatnosti výpovědi, je z jejího obsahu zřejmé, že jde o žalobu podle § 2290 o.z., jíž se domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi s tím, že soud není petitem žaloby vázán (sp. zn. 26 Cdo 4249/2016).

23. Dle názoru soudu právo domáhat se přezkoumání oprávněnosti výpovědi ve smyslu § 2290 o.z. dané dle § 2283 odst. 1 o.z. náleží pouze nájemcovu dědici, kterému byla doručena tato výpověď pronajímatele. V daném případě se však dědické řízení po původní nájemkyni jméno příjmení skončilo zastavením řízení, neboť zůstavitelka zanechala majetek nepatrné hodnoty. Řízení tedy neskončilo rozhodnutím o potvrzení nabytí dědictví. Účastníkem dědického řízení proto byl žalobce nikoliv jako dědic, ale jako osoba, která se postarala o pohřeb. Původní nájemkyně tak zemřela bez právního nástupce (sp. zn. 30 Cdo 2174/2001). S ohledem na uvedené není žalobce, který není dědicem původní nájemkyně, a ve vztahu k němuž nelze tedy ani hovořit o dání výpovědi žalovanou, aktivně legitimován k podání dané žaloby. Z daného důvodu se soud již nezabýval naplněním výše definovaných podmínek pro vznik práva na výpověď ze strany pronajímatele a žalobu zamítl.

24. Za situace, kdy řízení o dědictví po původní nájemkyni bylo již pravomocně skončeno, nebyl dán ani důvod pro přerušení řízení do rozhodnutí o žalobě na obnovu dědického řízení dle návrhu žalobce, která ani dosud nebyla podána, a proto soud tento návrh zamítl.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za zastupování účastníka advokátem v částce 7 500 Kč (tři úkony právní služby po 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a/, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění - příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum včetně jeho doplnění ze dne datum, účast při jednání dne datum), třemi režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 cit. vyhl.), a to včetně 21% DPH Celková výše nákladů řízení činí 10.164 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalované. S ohledem na shora uvedené sociální poměry žalobce, zjištěné v rámci rozhodování o osvobození od soudních poplatků, mu soud uložil povinnost zaplatit náklady řízení v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.), a to i s ohledem na výše citované závěry soudu a skutečnost, že vedení celého procesu dání výpovědi žalovanou žalobci a následné žaloby žalobce v dané věci bylo způsobenou nepravdivou informací samotného žalobce o tom, že je dědicem původní nájemkyně (viz dopis právního zástupce žalobce ze dne datum).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.