OSPH09 52 C 313/2020-177

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa, obec a číslo, ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované 1): právnická osoba, anonymizována dvě slova, IČO, ⟪LB:lb_005⟫ se sídlem adresa, obec a číslo, ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému číslo) územní celek, IČO, ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem adresa, obec a číslo, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem se sídlem ⟪LB:lb_009⟫ anonymizována dvě slova číslo, PSČ, obec a číslo, ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnictví,

I. Žaloba, aby soud určil, že vlastníkem stavby vodohospodářského díla, které je předmětem řízení o odstranění stavby vedeného u anonymizována dvě slova územní celek pod sp. zn. anonymizováno číslo, je žalovaný 1), se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení k rukám jeho právního zástupce, anonymizováno jméno příjmení, ve výši 22.203,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že vlastníkem stavby vodohospodářského díla, která je předmětem řízení o odstranění stavby, vedeného u anonymizována dvě slova územní celek, pod spisovou značkou anonymizováno číslo, je žalovaný 1). Žalobce svou žalobu odůvodnil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo zapsaného pro k.ú. část obce a územní celek (dále jen„ pozemek žalobce“), jehož parcelní číslo vzniklo v roce rok, a to rozdělením pozemku, do té doby evidovaného pod parcelním číslo. Na pozemku se nachází dosud nezkolaudované stavby vodohospodářského díla, jehož výstavba byla započata datum. Dne datum podal žalovaný číslo), žádost o vydání dodatečného povolení stavby, neboť se považuje za oprávněného vlastníka, na základě kupní smlouvy ze dne datum. Dne datum byl žalobce nahlížet do spisu anonymizována dvě slova územní celek, sp.zn. anonymizováno číslo, jehož předmětem je řízení o odstranění stavby vodovodu a kanalizace na pozemcích parc. číslo v k.ú. část obce (dále jen„ Stavba“), když části této Stavby se nacházejí i na okolních pozemcích parcelního čísla číslo, číslo, číslo a číslo. A po nahlížení do spisu, žalobce vznesl námitku, že územní celek není vlastníkem předmětné stavby. Dne datum Krajský úřad územní celek vydal usnesení číslo jednací, kterým bylo do datum přerušeno řízení o vydání dodatečného povolení Stavby (dále jen„ napadené rozhodnutí číslo“); a současně vydal též usnesení číslo jednací kterým bylo přerušeno řízení o odstranění Stavby, a to do skončení řízení o vydání dodatečného povolení Stavby (dále jen„ napadené rozhodnutí číslo“). Žalobce si procesní postup Krajského úřadu územní celek nenechal líbit, a jak proti napadenému rozhodnutí číslo tak i proti napadenému rozhodnutí číslo podal odvolání k Ministerstvu zemědělství, kterým se domáhá, aby obě napadená rozhodnutí byla změněna stejným způsobem, a sice že:„ řízení se přerušuje do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 ve věci žalobce příjmení celé jméno žalobce o určení vlastnictví Stavby“. Žalobce uvádí, že tvrzení žalovaného 2), že údajně Stavbu získal do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne datum, kterou uzavřel se žalovanou 1) (dále jen„ Kupní smlouva“), je naprosto absurdní a nemůže obstát, neboť přímo v čl. I. odst. 1 Kupní smlouvy je zcela jasně uvedeno, že Kupní smlouva byla uzavřena na základě smlouvy o sdružení ze dne datum (dále jen„ Smlouva o sdružení“). Nicméně podle Smlouvy o sdružení měl žalovaný 1) závazek převést na žalovaného 2) svůj spoluvlastnický podíl na technické infrastruktuře vybudované toliko na základě stavebního povolení č. j. anonymizováno spisová značka číslo, ze dne datum (dále jen„ stavební povolení z roku rok“) a stavebního povolení č. j. spisová značka číslo, ze dne datum (dále jen„ stavební povolení z roku rok“). Žalobce se tak domnívá, že vlastníkem Stavby je žalovaná 1), která ji nabyla originárním způsobem, když ji fyzicky zbudoval, neboť na základě tvrzené kupní smlouvy nemohlo dojít k nabytí vlastnictví Stavby, povolené na základě stavebního povolení ze dne datum, č.j. anonymizováno číslo rok spisová značka. Žalobce v řízení tvrdil, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví, neboť je nutné se vypořádat se žalobcovou občanskoprávní námitkou (zpochybňující vlastnictví Stavby, žalovaného 2)), kterou žalobce uplatnil v řízeních u Krajského úřadu územní celek Touto žalobou by se vytvořil pevný právní základ, notabene za situace, kdy žalobce nehodlá ze svých občanskoprávních námitek (zpochybňujících vlastnické právo žalovaného 2)) ke Stavbě, nikterak ustupovat. Proto žalobce v průběhu celého řízení navrhoval, aby soud určil, že vlastníkem stavby vodohospodářského díla, které je předmětem řízení o odstranění stavby vedeného u Krajského úřadu územní celek pod sp. zn. anonymizováno číslo, je žalovaná 1).

2. Žalovaná číslo), vlastnické právo ke Stavbě vodohospodářského díla, v průběhu celého řízení neuplatňovala, proto navrhovala žalobu zamítnout v plném rozsahu. Na základě rozhodnutí valné hromady vstoupila dne datum do likvidace právnická osoba anonymizováno se sídlem adresa, IČO (žalovaná č.1). Žalovaná č.1) potvrdila, že probíhá řízení o odstranění vodních děl (vodovod a kanalizace) v ulici ulice, část obce, vedeném Odborem ochrany prostředí anonymizováno pod sp.zn anonymizována dvě slova číslo (dále jen Řízení), jehož předmětem bylo odstranění staveb vodních děl, provedených v rozporu se stavebním povolením vydaným rozhodnutím odboru výstavby stát. instituce, č.j. anonymizováno číslo rok spisová značka ze dne datum rozhodnutí. Správní řízení se týká úseku veřejné splaškové kanalizace anonymizováno - anonymizována dvě slova v ul. ulice, pozemek parc. číslo v k.ú. část obce, který přesahuje povolenou délku, tj. 76,3 m, včetně koncové šachty umístěné v komunikaci, jedná se cca o 17,5 m kanalizačního řadu), dále v úseku veřejného vodovodního řadu anonymizováno - anonymizována dvě slova v křižovatce ul. ulice x ulice, na pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, který zasahuje do pozemku, jenž není předmětem stavebního povolení, jedná se cca o 3,5 m vodovodního řadu, a v úseku veřejného vodovodního řadu anonymizováno - anonymizována dvě slova v ul. ulice, na pozemcích parc. číslo v k.ú. část obce, který zasahuje do pozemků, které nejsou předmětem stavebního povolení, jedná se cca o 17,5 m vodovodního řadu. Správce daně zpracoval účetní závěrky žalované 1), zpracované ke dni vstupu do likvidace, tj. ke dni datum, ke dni datum a ke dni datum, a ani v těchto účetních závěrkách není vykazován žádný hmotný majetek ani žádná nedokončená výroba. Žalovaná číslo) nemá k dispozici žádné doklady, které by zpochybňovaly tvrzení žalované 2) o tom, že předmětné Stavby nabyl do svého vlastnictví. Ani v dalším průběhu likvidace, při dohledávání majetku a dokumentace žalovaná 1) nenalezla žádné doklady, ani žádnou prováděcí dokumentací, kterou by byla schopna doložit vlastnické právo žalované 1), ke Stavbám a nemá žádné doklady, které by zpochybňovaly tvrzení žalovaného 2) o tom, že předmětné Stavby nabyl do svého vlastnictví. Nemá k dispozici žádný dokument, který by svědčil o tom, že by žalovaná 1) někdy v minulosti uplatňovala vlastnické právo, či zpochybňovala vlastnické právo žalovaného 2) ke Stavbě a že by se k předmětné Stavbě chovala jako vlastník. Žalovaná 1) Stavbu, dle dohledané účetní závěrky, nejméně od datum, nevykazovala v účetní evidenci, jako své vlastnictví. Žalobcem tvrzené skutečnosti a dokumenty jsou historického data, některé staré více než 20 let, ke kterým není žalovaná číslo), schopna se vyjádřit. Na základě výše uvedeného žalovaná 1) navrhuje, aby soud žalobu na určení, podle ust. § 80 o.s.ř., zamítl.

3. Žalovaný číslo) se k vlastnickému právu ke Stavbě vodohospodářského díla, v průběhu celého řízení, hlásil, své vlastnické právo nikterak nepopíral. Žalovaný 2), shodně s žalobcem uvedl, že žalobce je vlastníkem pozemku pare. číslo tak, jak je zapsáno na list vlastnictví, kat. území část obce, obec Praha (dále jen jako„ pozemek žalobce"), vedeném u Katastrálního úřadu pro hl. m. část Prahy. Vlastnické právo žalobce k pozemku žalobce, vzniklo v roce rok, na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu číslo jednací anonymizováno číslo ze dne datum. S ohledem na to, že se jedná o pozemek, kdy předmětem dražby nebyly stavby nacházející se na pozemku žalobce nad povrchem, kdy de facto na pozemku žalobce je v celém rozsahu umístěn asfaltový zpevněný povrch, přes který jezdí motorová vozidla a chodníky pro pěší, a pod povrchem jsou vedeny různé inženýrské sítě a přípojky, lze mít důvodné pochybnosti o důvodu vydražení pozemku žalobce, žalobcem. Dle názoru žalovaného 2 je jednání činěné žalobcem možné podřadit jako ukázkový případ nepoctivého jednání v rozporu s dobrými mravy, které upravuje § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dále žalovaný 2) souhlasí se skutečností, že na pozemku žalobce se nachází nezkolaudovaná stavba technické infrastruktury, resp. část vodohospodářského díla (dále jen jako„ stavba"), neboť kolaudační řízení nebylo k dnešnímu dni skončeno. Žalovaný 2) má za to, že je vlastníkem předmětné stavby na základě kupní smlouvy, uzavřené mezi žalovanou 1), jako prodávající, a žalovaným 2), jako kupujícím ze dne datum (dále jen jako„ kupní smlouva"). Uzavření kupní smlouvy bylo schváleno příslušným orgánem žalovaného 2), a to usnesením Zastupitelstva anonymizováno obec č. rok ze dne datum. Dle čl. odst. 1 kupní smlouvy je patrné, že předmětem převodu jsou mimo jiné veškeré stavby vodohospodářských děl, tj. veřejná splašková a dešťová kanalizace a veřejný vodovod nacházejících se mimo jiné na pozemcích pare. číslo pozemku číslo (z něhož se následně oddělil v souladu s příslušným geometrickým plánem číslo rok (položka výkazu změn anonymizováno rok) pozemek žalobce). Nedodání kolaudačního rozhodnutí žalovaný 2) považuje za porušení smluvní povinnosti stanovené kupní smlouvou žalovanou 1), nicméně nikterak neovlivňuje skutečnost, že žalovaný 2) nabyl na základě kupní smlouvy vlastnické právo ke stavbě, resp. že žalovaná 1) se kupní smlouvou zavázala převést stavbu technické infrastruktury, zahrnující též stavbu, na žalovaného 2). Uzavřením kupní smlouvy, ve smyslu § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném k okamžiku uzavření kupní smlouvy, tak dochází k uzavření konsenzuální smlouvy, tudíž není rozhodné, zda došlo k předání věci. Na základě kupní smlouvy měla žalovaná 1), závazek, předat předmět koupě žalovanému 2) a žalovaný 2) měl zaplatit kupní cenu. Žalovaný 2) tuto kupní cenu uhradil. Vlastnictvím žalovaného 2) ke stavbě se též zabývá dopis právnická osoba, ze dne datum, (právnická osoba dále jen jako„ anonymizováno; a Dopis anonymizováno ze dne datum dále jen jako„ Dopis z datum), dle kterého je vlastníkem žalovaný 2) a nikoliv žalovaná 1), jak se nesprávně domnívá žalobce. Užívání stavby ve vlastnictví žalovaného 2), žalovaným 2), je patrné též z anonymizováno č. spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí (dále jen jako„ protokol"), zejména ze strany 4 protokolu. A i kdyby bylo v řízení shledáno, že vlastnické právo žalovaný 2) nenabyl na základě tvrzené kupní smlouvy, nabyl vlastnictví ke Stavbě vodohospodářského díla, na základě vydržení. S ohledem na to, že případně došlo k vydržení vlastnického práva žalovaného 2) ke stavbě a s ohledem na to, že stavba byla a je užívána žalovaným 2), má žalovaný 2) též za to, že došlo k vydržení práva, odpovídajícímu věcnému břemeni, k umístění stavby na pozemku žalobce. Stavba je na pozemku žalobce déle než 20 let a po celou dobu je využívána nejen žalovaným 2). Nad to zajisté nemůže být pochyb o tom, že jednotliví vlastníci staveb připojených k inženýrským sítím využívajícím stavbu vydrželi právo odpovídající věcnému břemeni užívání stavby. Žalovaná 1) nikterak nezpochybňuje vlastnictví stavby žalovaným 2) a zároveň žalovaná 1) a žalovaný 2) nemají mezi sebou žádného sporu, na základě kterého by mohlo být dovozováno vlastnictví žalované 1) ke stavbě. Žalovaný 2) navrhl žalobu také zamítnout v celém rozsahu.

4. Mezi žalobcem a žalovanými bylo nesporné, že pozemek, parcelního čísla číslo, nacházející se v katastrální uzemí, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, je zapsán ve vlastnictví žalobce. Na tomto pozemku žalobce, se pak nachází část stavby vodohospodářského díla. Mezi účastníky bylo nesporné, že pouze žalobce vznesl námitku vlastnictví ke stavbě vodohospodářského díla, ve správním řízení.

5. Mezi žalovanými nebylo sporné, kdo je vlastníkem stavby vodohospodářského díla, která byla předmětem tohoto řízení.

6. Z tvrzení účastníků a z výpisu z katastru nemovitostí, má soud prokázáno, že pozemek, parcelního čísla číslo, nacházející se v katastrální uzemí, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, je zapsán ve vlastnictví žalobce. Z tvrzení žalobce má soud prokázáno, že dne datum podal žalovaný číslo), žádost o vydání dodatečného povolení stavby, neboť se považuje za oprávněného vlastníka, na základě kupní smlouvy ze dne datum. Dále, že dne datum byl žalobce nahlížet do spisu Krajského úřadu územní celek, sp.zn. anonymizováno číslo, jehož předmětem je řízení o odstranění stavby vodovodu a kanalizace na pozemcích parc. číslo v k.ú. část obce (dále jen„ Stavba“), když části této Stavby se nacházejí i na okolních pozemcích parcelního čísla číslo, číslo, číslo a číslo. A po nahlížení do spisu, žalobce vznesl námitku, že územní celek není vlastníkem předmětné stavby. Dne datum Krajský úřad územní celek vydal usnesení číslo jednací, kterým bylo do datum přerušeno řízení o vydání dodatečného povolení Stavby (dále jen„ napadené rozhodnutí číslo“); a současně vydal též usnesení číslo jednací kterým bylo přerušeno řízení o odstranění Stavby, a to do skončení řízení o vydání dodatečného povolení Stavby (dále jen„ napadené rozhodnutí číslo“). Žalobce podal proti rozhodnutí 1 a rozhodnutí 2, odvolání.

7. Soud nemá prokázáno, že by existoval spor o vlastnictví stavby vodohospodářského díla, které se nachází částečně i na pozemku žalobce.

8. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Pozemek, parcelního čísla číslo, nacházejícího se v katastrální uzemí, územní celek, na kterém se nachází část stavby vodohospodářského díla, je ve vlastnictví žalobce. Ve spise Krajského úřadu územní celek, sp.zn. anonymizováno číslo, je předmětem řízení, odstranění stavby vodovodu a kanalizace na pozemcích parc. číslo v k.ú. část obce, když části této Stavby se nacházejí i na okolních pozemcích parcelního čísla číslo, číslo, číslo a číslo. Po nahlížení do správního spisu, žalobce vznesl námitku, že územní celek (žalovaná číslo) není vlastníkem předmětné stavby. Dne datum Krajský úřad územní celek vydal usnesení číslo jednací, kterým bylo do datum přerušeno řízení o vydání dodatečného povolení Stavby (dále jen„ napadené rozhodnutí číslo“); a současně vydal též usnesení číslo jednací kterým bylo přerušeno řízení o odstranění Stavby, a to do skončení řízení o vydání dodatečného povolení Stavby (dále jen„ napadené rozhodnutí číslo“). Vlastníkem stavby je v současné době žalovaný číslo), který se v tomto řízení, k vlastnictví stavby i hlásil. příjmení vodohospodářské stavby není žalovaná číslo), která se v tomto řízení, k vlastnictví vodohospodářské stavby, nehlásila. Vlastníkem stavby není ani žalobce, který tento spor vyvolal.

9. Po právní stránce, pokud by žalobce prokázal naléhavý právní zájem (který však neprokázal), by soud ve sporu posoudil namítanou kupní smlouvu, uzavřenou mezi žalovanou 1), jako prodávající, a žalovaným 2), jako kupujícím ze dne datum, dle § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném k okamžiku uzavření kupní smlouvy, když dle § 132 odst. z.č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění, vlastnictví lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností, stanovených zákonem. Když žalobce v řízení usiloval, aby soud určil, že vlastníkem stavby vodohospodářského díla, je žalovaná číslo) a nikoliv žalovaný číslo).

10. Soud nejprve v řízení posuzoval, zda je dán na straně žalobce, naléhavý právní zájem, na určení vlastnictví ke stavbě vodohospodářského díla, dle ustanovení § 80 občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.). Zněním citovaného § 80 o.s.ř., je stanoveno, že nezbytným předpokladem pro úspěch určovací žaloby je existence naléhavého právního zájmu na určení a jestliže žalobce, který má věcnou legitimaci v řízení o určení, neprokáže naléhavý právní zájem, nemůže být v řízení se žalobou na určení úspěšný. Podmínka existence naléhavého právního zájmu, na požadovaném určení přitom platí, jak pro kladnou (pozitivní) určovací žalobu, tak i pro zápornou (negativní) určovací žalobu. V daném případě, se pouze žalobce, domáhal určení vlastnického práva ke stavbě vodohospodářského díla, i když žalovaná číslo) nesporovala, že by vlastníkem neměla být žalovaná číslo), a současně, když žalovaný číslo) se hlásil ke svému vlastnictví stavby a netvrdil, že by vlastníkem měla být naopak žalovaná číslo). Mezi žalovanými tak nebylo žádného sporu o tom, kdo je vlastníkem stavby vodohospodářského díla. Spor o vlastnictví stavby vodohospodářského díla, tvrdil pouze žalobce a tuto námitku vlastnictví, vznesl pouze žalobce, i ve správním řízení. Žalobce v řízení (52 C 313/2020) tvrdil„ že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví, neboť je nutné se vypořádat se žalobcovou občanskoprávní námitkou (zpochybňující vlastnictví Stavby, žalovaného 2)), kterou žalobce uplatnil v řízeních u Krajského úřadu územní celek Touto žalobou by se vytvořil pevný právní základ, notabene za situace, kdy žalobce nehodlá ze svých občanskoprávních námitek (zpochybňujících vlastnické právo žalovaného 2)) ke Stavbě, nikterak ustupovat“. Soud v tomto řízení uzavřel, že existence naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení není dána, neboť žalobcem podaná žaloba na určení, nepůsobí preventivně a neodstraňuje definitivně spory účastníků a nestaví tak jejich právní vztahy najisto. Žaloba na určení má své místo v situaci, lze-li jejím prostřednictvím dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Což by se však v tomto sporu nestalo. Neboť ze skutkových tvrzení žalobce v průběhu řízení pak vyplývá, že žalobce má v úmyslu, v souvislosti s touto stavbou, podat nové žaloby, například z důvodu bezdůvodného obohacení oprávněného vlastníka. Žalobce výslovně uvedl:„ žalobce usuzuje, že mu vzniká právo na vymáhání bezdůvodného obohacení po vlastníkovi stavby. Problémem však je, že žalobce neví, po kom má toto vymáhat“. Avšak není přípustné, aby žalobou na určení vlastnictví, docházelo k množení sporů. Je pravděpodobné, že po určení vlastnictví této stavby, vyslovené soudem, by žalobce podal i další nové podněty k zahájení nových řízení, z důvodu, že namítaná správní řízení byla například vedena s nesprávným účastníkem (vlastníkem), když ze slov žalobce v podané písemné žalobě plyne:„ notabene za situace, kdy žalobce nehodlá ze svých občanskoprávních námitek (zpochybňujících vlastnické právo žalovaného 2)) ke Stavbě, nikterak ustupovat“.

11. Soud, s ohledem na neprokázaná skutková tvrzení, týkající se naléhavého právního zýjmu žalobce pro tento spor, proto vyzval žalobce, dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil skutková tvrzení, týkající se naléhavého právního zájmu. Žalobce po poučení doplnil:„ že na jeho pozemku se nachází legálně zřízený a funkční plynovodní řád, kde je uzavřená smlouva o věcném břemeni a tento plynovodní řád je v těsné blízkosti vodovodního řadu a kanalizace. Kanalizace nebyla provedena podle norem, které byly vyžadovány stavebním úřadem, a stavba nesplňuje technické požadavky na tyto stavby. Žalobce se domnívá, že stavba může v případě poruchy vodovodního řadu např. vyvolat i poruchu plynového řadu v tom smyslu, že může dojít na pozemku k explozi. Žalobce má ale problém, že ani neví, kdo je vlastníkem stavby na jeho pozemku. Žalobce se domnívá, že se nachází ve stavu právní nejistoty a nejenom pro správní řízení, které probíhá před Krajským úřadem územní celek, ale i pro žalobcovy soukromoprávní věci, poměry a požadavky, jelikož potřebuje znát, kdo je skutečným vlastníkem vodovodu a kanalizace, aby přestal žít v právní nejistotě. Žalobce se domnívá, že vodovod a kanalizace je na jeho pozemku umístěn bez řádného soukromoprávního titulu, kdy např. není uzavřená nájemní smlouva k vodovodu a kanalizaci a není uzavřeno ani věcné břemeno. Kdy dle žalobce ze zákona nevyplývá toto legální věcné břemeno, jak bylo zmiňováno žalovanou 2). Žalobce se dále domnívá, že se ani nejedná o vodní dílo, což bylo podrobně vysvětleno v jeho podáních. Z tohoto důvodu žalobce usuzuje, že mu vzniká právo na vymáhání bezdůvodného obohacení po vlastníkovi stavby. Problémem však je, že žalobce neví, po kom má toto vymáhat. Dále žalobce neví, po kom se má domáhat ani oprav, protože při provozu vodovodu a kanalizace je žalobcův pozemek užíván a svým způsobem i poškozován. Žalobce pouze ví, že jsou vodovod a kanalizace provozovány právnická osoba anonymizována tři slova“. Žalobce na výzvu soudu, při ústním jednání, dne datum, sice reagoval, avšak ani po jeho doplnění, žalobce naléhavý právní zájem, pro tento spor, neprokázal.

12. Viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 2 Cz 8/71 (R 17/1972), a dále rozhodnutí Ústavního soudu III. 17/95, kdy naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Avšak, i kdyby byla, nově vlastníkem žalovaná č.1), ničeho by to na právech žalobce nezměnilo a bez tohoto určení, by se právní postavení žalobce nestalo nejistým. Navíc v tomto řízení, není sporu o tom, kdo je vlastníkem, když žalovaný č.2) ve svém vyjádření, vlastnické právo ke stavbě vodohospodářského díla uplatňuje, a naopak, když žalovaná č.1) své vlastnické právo ke stavbě vodohospodářské díla, neuplatňuje. Naopak, pokud soud nebude v této šikanózní žalobě pokračovat, může tak správní orgán dříve dokončit správní řízení, s účastníky, kteří byly doposud jeho účastníkem, a může tak dojít buď k odstranění stavby, či k vydání dodatečného kolaudačního řízení, ke stavbě vodohospodářského díla. Žalobce vznesl ve správním řízení námitku, že vlastníkem stavby, by měla být žalovaná č.1), i když žádný jiný subjekt (tedy žalovaná č.1) a ani žalobce, vlastnické právo ke stavbě neuplatňují. Je s podivem, i když část stavby vodohospodářského díla se nachází i na okolních pozemcích parcelního čísla číslo, číslo, číslo a číslo, v katastrální uzemí, nikdo z těchto dalších vlastníků (pozemků p. číslo), tuto žalobu na určení vlastnického práva ke stavbě, nepodal nebo se ani nepřidal k žalobci, v tomto sporu. Z těchto důvodu, soud dospěl k závěru, že na straně žalobce, není dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k žalobou dotčené stavbě vodohospodářského díla.

13. S ohledem na to, že nebyl dán ve sporu naléhavý právní zájem, soud již další dokazování ve sporu, s ohledem na jeho nedůvodnost, která by byla v rozporu s hospodárnosti řízení, již nečinil. Když, dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, výrok II., Zamítá-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je, či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumával po stránce věcné. Proto soud, návrh žalobce, na doplnění dokazování spisem Krajského úřadu, sp. zn. anonymizováno číslo, dále stavebním deníkem navrženým při ústním jednání dne datum, dále spisem vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1, který má být pravděpodobně veden mezi žalobcem a žalovanou 2), dále výslechem svědků, a to pana jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, dále znaleckého posudku ze dne datum číslo dále ostatními návrhy v podání žalobce ze dne datum, datum a datum, které při dnešním jednání nebyly provedeny, a dále dotazem hasičů, jak bylo navrhováno při dnešním ústním jednání dne datum, zamítl.

14. Soud v řízení, na základě shora uvedených důkazů a na základě skutkových tvrzení účastníků, posuzoval, zda je u žalobce dán naléhavý zájem, pro určení, že žalovaná číslo) je vlastníkem dotčené stavby vodohospodářského díla, když žalobce tvrdil, že vlastníkem stavby vodohospodářského díla, není žalovaný číslo), ale vlastníkem je žalovaná číslo). Jak je již podrobně posouzeno shora (odstavec 11, 12), soud na straně žalobce neshledal naléhavý právní zájem, pro určení vlastnictví stavby vodohospodářského díla, která je předmětem tohoto, a také správního řízení. Soud odkazuje nejen na znění žaloby, ale i na další doplnění ze strany žalobce, kdy např. ve znění žaloby na straně 5 žaloby, ve spise na č. l. 4, pod bodem III. odstavec 10), žalobce uvádí, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu §80 o.s.ř., neboť smyslem této žaloby je s konečnou platností autoritativně vypořádat žalobcovu občanskoprávní námitku (zpochybňující vlastnické právo žalovaného 2) ke stavbě), kterou žalobce uplatnil před Krajským úřadem územní celek v dalších řízeních). Kdy v závěru této žaloby žalobce uvádí:„ notabene za situace, kdy žalobce nehodlá ze svých občanskoprávních námitek (zpochybňujících vlastnické právo žalovaného 2) ke stavbě) nikterak ustupovat“. Z vyjádření žalobce se tak soudu jeví, že žalobce chce především ubezpečit, že jeho námitky vznesené ve správním řízení, jsou správné. Žalobce tímto nesleduje naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, když žalovaná 2) ve svých vyjádřeních jednoznačně uvádí, že je vlastníkem na základě smlouvy, která byla uzavřená v roce rok, i když stavba není do dnešního dne řádně zkolaudovaná. Nad rámec odůvodnění soud uvádí, k povaze stavby vodohospodářského díla, která není jako stavba, zapsána v katastru nemovitostí, a které není součástí pozemku žalobce, že se jedná v tomto případě o movitou věc, nikoliv o nemovitou věc, jak uvádí ve svých vyjádřeních žalobce. Neboť dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v případě zatrubnění potoka shledal, že takovéto vodní dílo, vedené pod povrchem pozemku - zastavěné plochy, na níž stojí obytný dům - není jako stavba součástí pozemku, ale je samostatnou věcí v právním smyslu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2004, sp. zn. 28 Cdo 288/2004). A proto, pokud by žalobcem namítaný způsob nabytí vlastnického práva ke stavbě, na základě kupní smlouvy, nebyl shledán po provedeném dokazování, za důvodný, pak by v tomto případě, postačoval k namítanému vydržení (a tedy jinému způsobu nabytí vlastnictví stavby žalovanou č.2)), kratší časový úsek 3 let (dle § 134 odst.1) z. č. 40/1964 a dále dle § 1091 odst. 1) z. č. 89/2012 Sb). Navíc pro tento spor je podstatné a zejména z vyjádření žalované 1) vyplývá, že žalovaná 1) nevznáší žádný nárok, že by měla být vlastníkem daného označeného vodohospodářského díla, kdy žalovaná 1) výslovně uvedla, že od datum v účetní závěrkách nevykazuje žádný majetek, ani toto vodohospodářské dílo, jako své vlastnictví. Současně je pro tento spor podstatné a zejména z vyjádření žalovaného 2) vyplývá, že žalovaná 2) uplatňuje ke stavbě vodohospodářského díla, své vlastnické právo, a to již na základě kupní smlouvy ze dne rok. Je tedy jednoznačné, že mezi žalovanou číslo) a žalovaným číslo) není žádného sporu o vlastnictví stavby vodohospodářského díla a neuplatňují vzájemně, že by žalovaná č.1) byla vlastníkem daného vodohospodářského díla a naopak, že by žalovaná č. 2) nebyla vlastníkem stavby vodohospodářského díla. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že tato žaloba je zcela nedůvodná, když žalobce v řízení neprokázal svůj naléhavý právní zájem, a proto soud žalobu zamítl v plném rozsahu.

15. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch, a tím byl žalovaný č.2), proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které má povinnost uhradit neúspěšný žalobce. Tato odměna je tvořena odměnou advokáta ve výši 16.250 Kč (6,5 úkonů právní služby, vždy ve výši 2.500 Kč za 1 úkon pr. služby), dle § 9 odst. 3 písm. a), § 7, § 11 odst 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky) a to za převzetí zastoupení, vyjádření na výzvu soudu ze dne datum, nahlížení do spisu dne datum, vyjádření ve věci ze dne datum, 2 úkony právní služby za účast u ústního jednání dne datum od 13.00hod do 16.16hod a ½ právního úkonu za účast na vyhlášení rozhodnutí dne datum. Dále 7 krát režijním paušálem po 300 Kč, celkem tedy 2.100 Kč (7x 300Kč), dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Dále soud přiznal 21% DPH ve výši 3.853,50 Kč (z částky 18.350 Kč) dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.. Soud žalovanému č.2) přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 22.203,50 Kč, tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch, a tím byla i žalovaná č.1), proto by jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které by měl povinnost uhradit neúspěšný žalobce. Avšak žalovaná č.1) žádné náklady řízení nepožadovala. Proto soud rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

17. Dle § 160 o.s.ř. soud stanovil žalované běžnou lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost, kterou ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit jeho soudní výkon nebo exekuci.