OSPH09 7 C 167/2017

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: A/ celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ B/ celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_009⟫ se sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_010⟫ zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_011⟫ se sídlem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_012⟫ o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků:

Název žalované anonymizováno název žalované

IČO se sídlem adresa žalované

(dále jen„ převodce“) a celé jméno žalobce datum narození, rodné číslo bytem adresa žalobce celé jméno žalobce datum narození, rodné číslo bytem adresa žalobce

(dále společně jen„ nabyvatelé“) uzavírají podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto:

Smlouvu o převodu pozemků:

I.

Název žalované anonymizováno název žalované jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemek“): ⟪LB:lb_001⟫ - parc. číslo zapsaný na list vlastnictví pro k.ú. část obce, územní celek, u Katastrálního úřadu pro územní celek.

II.

Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě, který byl oceněn název žalované anonymizována čtyři slova.

III.

Na částečné uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemek uvedený v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to celé jméno žalobce v podílu o velikosti id. 1/2 a celé jméno žalobce v podílu o velikosti id. 1/2.

IV.

Převáděný pozemek – parc. číslo o výměře výměra anonymizováno m², je oceněn na částku částka.

Převodce:

Název žalované anonymizováno název žalované

Nabyvatelé: celé jméno žalobce, celé jméno žalobce

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobcům náklady řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 částku ve výši 4 584,45 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. převzetí věci a příprava zastoupení,

2. sepis žaloby o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků ze dne 20. 4. 2017,

3. písemné podání žalobců ze dne 23. 1. 2018,

4. účast na jednání dne 4. 5. 2018,

5. písemné podání žalobců ze dne 4. 6. 2018,

6. písemné podání žalobců ze dne 14. 8. 2018,

7. účast na jednání dne 28. 8. 2018,

8. písemné podání žalobců ze dne 11. 10. 2018,

V žalobě se tedy žalobci původně domáhali pozemku parc. číslo parc. číslo zapsaných na list vlastnictví pro kat. území část obce a územní celek, dále pak pozemku parc. číslo zapsaného na témže LV pro kat. území část obce a pozemku parc. číslo zapsaného též na list vlastnictví pro kat. území část obce. Měli za to, že tyto pozemky jsou převoditelné na jejich osobu, jsou schopni zajistit i jejich znalecké ocenění.

9. účast na jednání dne 2. 11. 2018,

10. písemné podání žalobců ze dne 30. 11. 2018,

11. účast na jednání dne 8. 1. 2019,

12. písemné podání žalobců ze dne 28. 1. 2019,

Této své povinnosti se měl zhostit tím spíše, že byl účastníkem všech soudních řízení, ve kterých Nejvyšší soud ČR formoval svou judikaturu k oceňování nároků oprávněných osob a dával tak žalované jasné vodítko, jak má k oceňování těchto nároků přistupovat.

13. písemné podání žalobců ze dne 23. 5. 2019,

14. účast na jednání dne 27. 9. 2019,

15. účast na jednání dne 10. 12. 2019,

17. písemné podání žalobců ze dne 17. 1. 2020,

18. písemné podání žalobců ze dne 18. 5. 2020,

19. písemné podání žalobců ze dne 8. 6. 2020,

20. písemné podání žalobců ze dne 25. 8. 2020,

21. účast na jednání dne 27. 10. 2020,

22. účast na jednání dne 5. 1. 2021,

23. písemné podání žalobců ze dne 27. 1. 2021,

24. účast na jednání dne 20. 4. 2021, soud dále přiznal žalobců ½ úkonu právní služby za účast na jednání dne 12. 6. 2018, kdy jednání bylo odročeno bez projednání se souhlasem účastníků (§ 14 odst. 2 část věty před středníkem AT).

Dále mají žalobci nárok na paušální náhradu hotových výdajů za 25 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT Celkem tedy žalobcům náleží odměna za zastupování ve výši částka a náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % z výše uvedených částek podle § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. ve výši částka, tj. celkem částka částka.

Pro úplnost soud dodává, že žalobcům nepřiznal odměnu za účast na jednání dne 19. 4. 2018, které se nekonalo, za písemné podání žalobců ze dne 25. 4. 2018, které neshledal za účelné (žádné nové relevantní skutečnosti, pouze popis výsledku jiného řízení (rozsah čistého textu 1 A4), za písemné podání žalobců ze dne 22. 10. 2019 - nepřipuštěná změna žaloby (č. l. 288), za písemné podání žalobců ze dne 28. 2. 2020 (doplnění na výzvu soudu, mohlo být uvedeno již dříve), za písemné podání žalobců ze dne 9. 4. 2020 (pouze zaslání vlastního znaleckého posudku a jeho stručné shrnutí), za písemné podání žalobců ze dne 4. 11. 2020 (polemika s rozhodnutím o nepřipuštění změny žaloby (odvolání nebylo přípustné), za písemné podání žalobců ze dne 9. 3. 2021 (vyjádření k nákladům řízení vedlejšího účastník a za písemné podání žalobců ze dne 16. 4. 2021 (pouze vyjádření k otázkám žalované na znalce), celkem za 8 úkonů právní služby, jež nebyly soudem shledány jako účelně vynaložené.

25. Dále soud zjistil, že dopisem ze dne datum žádali žalobci o správné ocenění sedmnácti rozhodnutí Pozemkového úřadu, a to s odůvodněním, jak v tomto podání dáno. Ze stanoviska SPU ze dne datum, že celkem v devíti případech bylo toto přecenění provedeno.

26. Ze zprávy o kontrolní činnosti NKU za rok 2003 předložené žalobcem, kdy cílem kontroly bylo prověřit zejména převody nemovitostí ve vlastnictví státu a správě Pozemkového fondu ČR má pak soud za prokázané ze závěru této zprávy, že„ restituční proces není ani po 12ti letech ukončen, zejména v případě nároků oprávněných osob - původních vlastníků na bezúplatný převod jiného pozemku podle § 11 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb. K 31. 12. 2002 zbývalo vypořádat 44,9 % restitučních nároků, o nichž bylo pravomocně rozhodnuto. Přitom ze zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č.

229/1991 Sb. a některé další zákony, vyplývá, že pokud rozhodnutí Pozemkového úřadu nabylo právní moci před 6. 8. 2003, lhůta pro převod pozemku končí dnem 31. 12. 2005. Je také upravena restituční tečka. Při uplatnění práva na bezúplatný převod jiného pozemku je restituent odkázán pouze na nabídku PF ČR, která je v souvislosti s prodejem státní půdy značně omezena. Navíc PF CŘ při aplikaci zák č. 229/1991 Sb. porušuje povinnosti správce nemovitostí ve vlastnictví státu, když překročil při nakládání se svěřeným majetkem oprávnění vymezené zákonem tím, že převáděl s odvoláním na ustanovení § 11 odst. 2 bezúplatně jiné pozemky na osoby, které nemají podle zák. č. 229/1991 Sb. status oprávněné osoby. Převody byly realizovány i v obcích, kde nejsou dosud vypořádány všechny uplatněné restituční nároky oprávněných osob, a to i mimo tzv. veřejnou nabídku, kterou upravují vnitřní předpisy Pozemkového fondu ČR. Z hlediska výše neuspokojených nároků 107,7 milionů Kč je zvláště kritická situace na území hl. m. Prahy, kde mezi nabyvateli pozemků byly mj. jiné i právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je realitní činnost. Dále PF ČR porušil povinnosti správce nemovitostí ve vlastnictví státu, když překročil při nakládání se svěřeným majetkem oprávnění vymezené zákonem tím, že převzal nad rámec zákonného zmocnění závazky povinných osob, které nebyly v likvidaci nebo privatizaci a poskytoval za ně plnění převodem majetku ve vlastnictví státu. PF upřednostnil prodej státní půdy před vypořádáním nároků oprávněných osob v rámci restitucí.“

27. Liknavý přístup lze dle žalobce dovodit přinejmenším z 18ti žádostí žalobců (přihlášek do veřejných nabídek v období od 6. 10. 2015 do 26. 9. 2017, přičemž z navazujících dopisů žalobcům od žalované je zřejmé, že tyto žádosti byly zamítnuty s tím, že nárok žalobců je nedostatečný pro tyto pozemky. Právě dlouhotrvající záležitost ohledně ocenění restitučního nároku bylo důvodem dlouhodobého neuspokojení žalobců jako restituentů a tedy je zřejmé, že tento skutečně dlouhodobý stav je výsledkem liknavého přístupu k nároku žalobců.

28. Z rozhodnutí pozemkový úřad ze dne datum rozhodnutí číslo jednací má soud za prokázané, že žalobci jsou vlastníky nemovitostí, a to parcely uvedené ve výroku pod bodem I a současně, že nejsou vlastníky zbytku parcely číslo – louky o výměře výměra m² a zbytku parcely číslo role o výměře výměra anonymizováno m² v kat. území část obce a současně bylo potvrzeno právo žalobců na vydání náhradních pozemků podle zákona o půdě. Z rozhodnutí SPU ze dne datum značka číslo jednací číslo rok soud zjistil, že žalobci nejsou vlastníky v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí a opět jim přísluší právo na vydání náhradních pozemků podle zákona o půdě, obdobně je tomu i podle rozhodnutí SPU ze dne datum rozhodnutí číslo jednací v případě pozemku specifikovaných v tomto rozhodnutí pro katastrální uzemí a opět byl potvrzen jejich nárok na vydání pozemků náhradních podle zákona o půdě.

29. Z dopisu žalobců žalované ze dne datum, že tímto byla žalovaná žalobci vyzvána ke zrušení blokace nároku žalobců, neboť blokace jsou evidovány neoprávněně, neboť měly být buď zrušeny, když k čerpání nároku vůbec nedošlo, nebo měly být změněny tak, aby bylo zřejmé, že k čerpání nároku skutečně došlo, na základě jaké převodní smlouvy a v jaké výši. Žalovaná byla upozorněna, že vytčené nesprávnosti znemožňují žalobcům disponovat s nároky, které jsou takto neoprávněně blokovány a účastnice s těmito nároky veřejných nabídek. Z vyjádření SPU a další korespondence má soud za prokázané, že tímto skutečně v některých případech ke zrušení blokace pozemků došlo.

30. Ze sdělení žalované ze dne datum soud zjistil, že v období let 2006 až 2015 byl počet nabízených pozemků celkem 159 a převedeno oprávněné osobě z toho bylo 95 pozemků.

31. Ohledně žalobci nakonec označeného pozemku bylo zjištěno, že ten není dotčen církevní restitucí dle zák. č. 428/2012 Sb., není dotčen ani návrhem veřejně prospěšné stavby, charakterem se jedná o zemědělský půdní fond, jak bylo zjištěno z Katastru nemovitostí i znaleckého posudku, konečně pozemek je žalovaným pronajat k zemědělské činnosti.

32. Po právní stránce soud spor posoudil podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému pozemku (zákona o půdě), s přihlédnutím k ustálené judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu ČR.

33. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak.

34. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě je stanoveno, že oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který podle tohoto zákona se nevydává a za který nebyl poskytnut jiný pozemek. Podle § 16 odst. 1 zákona o půdě, za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout oprávněné osobě jiné pozemky, poskytne stát finanční náhradu podle zvláštních předpisů (vyhláška č. 182/1988 Sb.).

35. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

36. V § 6 zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o SPÚ“) jsou pod písm. a) – g) stanoveny pozemky, jež podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět.

37. Předně soud uvádí, že při posuzování žaloby byl veden premisou, že smyslem a účelem restitučních zákonů je snaha alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd, přičemž ke splnění účelu a cíle restitucí je zejména nutné, aby obecné soudy interpretovaly restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji; jak opakovaně připomněl Ústavní soud (např. Nález sp. zn. I. ÚS 1088/12 nebo Nález sp. zn. I. ÚS 755/06).

38. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu se žalobce může domáhat vydání či převodu konkrétních náhradních pozemků, které si sám vybere, a to i když tyto pozemky neprošly veřejnou nabídkou žalované, jen tehdy, pokud bude prokázáno, že žalovaná se chovala vůči nároku žalobce liknavě a s libovůlí. Pokud by liknavost a libovůle na straně žalované prokázány nebyly, musí být zjištěno, zda takové pozemky lze zařadit do veřejné nabídky, které by se žalobce zúčastnil, případně zda by souhlasil s převodem jiného náhradního pozemku (k tomu viz zejm. rozsudek Velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 nebo např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 808/2008).

39. Pro úspěch žaloby v takových případech je tedy nezbytné:

a) aby žalobci byli oprávněnými osobami podle § 11 zákona o půdě – v projednávané věci je mezi účastníky v řízení nesporným, že oba žalobci jsou osobami oprávněnými k vydání náhradních pozemků ve smyslu citovaného § 11 zákona o půdě;

b) aby ve vztahu, k nim byl postup žalované shledán liknavým či svévolným. V řízení bylo prokázáno, že správní řízení v dané věci trvalo velmi dlouho, nárok byl uplatněn již v roce 1992, tedy před takřka 30ti lety. Nicméně i poté, co byla správní řízení ukončena, se žalobcům nepodařilo domoci se vypořádání jejich restitučního nároku, byť se účastnili každý řady veřejných nabídek pozemků. Jen tyto skutečnosti by samy o sobě soud považoval za velmi závažné, k tomu však dále přistupuje i to, že žalovaný stále trvá na nesouhlasu s cenou náhradního pozemku, jakož i s tím, že vůbec nejsou podmínky pro jeho vydání. Soud tedy dospěl k závěru, že přístup žalované k uspokojování restitučního nároku žalobců lze ve svém souhrnu označit za liknavý, přičemž ani v obraně žalované v tomto řízení ani v jeho faktickém přístupu soud neshledal důvod, proč dospět k závěru odlišnému než, ke kterému dospěly ostatní soudy v České republice (například rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 5. 2018 Č.J. 11 C 87/2017-55, rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce ze dne 17. 9. 2019 ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 17. 9. 2019 č.j. 7 C 192/2018-764 ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 13. 11. 2019 č.j. 7 C 192/2018-775, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2020 č.j. 103 Co 34/2019-929 či rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 4. 2018 č.j. 12 C 21/2017-451 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2018 č.j. 70 Co 249/2018-498);

c) aby náhradní pozemky dosud nezařazené ve veřejné nabídce byly způsobilé k vydání - podle Nejvyššího soudu je podmínkou pro vyhovění žalobě na uložení povinnosti bezúplatně převést zemědělský pozemek oprávněné osobě za nevydaný pozemek to, aby šlo o pozemek k převodu„ vhodný“ (tedy pozemek, jenž by byl – nebýt liknavého postupu Pozemkového fondu ČR – do veřejné nabídky takto zařaditelný); k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4180/2007 nebo usnesení z 28. 7. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5368/2015. Soud sám žádnou překážku převoditelnosti zřejmou z katastru nemovitostí neshledal (spočívající zejm. v právu třetích osob k pozemkům).

40. Pozemek požadovaný k vydání je v katastru nemovitostí označen jako druh pozemku„ orná půda“, způsob ochrany„ zemědělský půdní fond“ není zde žádná poznámka o omezení vlastnického práva. Podle sdělení název instituce anonymizována čtyři slova obec pozemek a ani jeho část není vyloučen z převodu, není dotčen předkupním právem obce nebo uplatnění vlastnického práva obce podle zák. č. 172/1991 Sb., nenachází se v zastavitelném území obce ani zastavitelné ploše, není určen k zastavění stavbou a není ani určen k realizaci zeleně.

41. Podle sdělení název obec a číslo odboru výstavby a územního rozvoje ze dne 6. 4. 2020 pozemek není určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury, resp. není ani již takto zastavěn. K pozemku pak byla uzavřena žalovaným a jméno příjmení pachtovní smlouva číslo spisová značka dne datum rozhodnutí, a to k provozování drobné zemědělské činnosti. V článku VII pachtýř bere na vědomí a je srozuměn s tím, že pozemky, které jsou předmětem pachtu dle této smlouvy mohou být propachtovatelem převedeny na třetí osobu v souladu s jeho dispozičním oprávněním a v takovém případě změny vlastnictví platí ustanovení § 2221 a § 2222 občanského zákoníku.

42. Konečně pokud jde o cenu pozemku, ta byla stanovena znaleckým posudkem znalce celé jméno znalce ze dne 24. 3. 2020 číslo jednací (anonymizována dvě slova rok na celkovou částku částka.

43. Předmětný náhradní pozemek je ve vlastnictví žalované, není dotčen žádnou veřejně prospěšnou stavbou a není shledána žádná překážka pro jeho vydání. Protože byly splněny všechny podmínky pro nahrazení souhlasu žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků ve smyslu § 11 zákona o půdě, soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli ve věci plně úspěšní a přísluší jim náhrada nákladů řízení. Při určení této výše vyšel soud z ustanovení z ustanovení § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), protože ve věci je žalováno na nahrazení projevu vůle a hodnota plnění je přímým předmětem sporu mezi účastníky (obdobně postupoval též Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 28 Cdo 4200/2016). Tarifní hodnota stanovená podle § 7 bod 5. AT činí částka a mimosmluvní odměna činí částku částka za jeden úkon právní služby při zastupování 2 osob podle § 12 odst. 4 AT.

Ve věci bylo učiněno 24 úkonů právní služby podle § 11 cit. vyhl.:

16. písemné podání žalobců ze dne 20. 12. 2019,

51. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost uhradit náhradu nákladů řízení žalobců k rukám jejich zástupce, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1, věta před středníkem o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.