OSPH09 7 C 311/2020-82

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupeného advokátem titul jméno příjmení, titul. ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 601 000 Kč s přísl.,

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit částku 601 00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 601 000 Kč od 22. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 106 867,20 Kč, k rukám právního zástupce žalované titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 14. 9. 2020 se žalobce domáhá proti žalované zaplacení částky 601 000 Kč spolu se zákonným úrokem za prodlení od 22. 8. 2020 do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobu pak odůvodňuje tím, že žalované dne 17. 2. 2020 poskytl jako fyzická osoba bezhotovostním převodem na její účet č. bankovní účet zápůjčku ve výši 601 000 Kč účelově určenou na úhradu jistoty v souvislosti s elektronickou dražbou nemovitosti v kat. území katastrální území, konanou soudním exekutorem titul jméno příjmení, exekutorský úřad anonymizováno, pod č.j. číslo jednací a související poplatky. Tato dražba byla však zrušena. Výzvou ze dne 13. 8. 2020, doručenou žalované do datové schránky 14. 8. 2020, vyzval žalobce žalovanou k vrácení zápůjčky, což se nestalo, a proto se domáhá svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Pokud jde o vrácení částky, jejíž poskytnutí nijak nesporuje, tuto vrátila žalobci již 16. 4. 2020. Významné jsou však také další okolnosti, jež je třeba vzíti v úvahu. Zejména jde o to, že společníkem a jednatelem žalované je od roku 2015 celé jméno jednatelky žalované příjmení, která žila s žalobcem několik let v nesezdaném partnerství, z něhož se narodil dne 25. 12. 2019 syn jméno příjmení a které se v dubnu roku 2020 rozpadlo. Za dobu trvání partnerství vstoupil jak žalobce, tak i celé jméno jednatelky žalované příjmení do řady majetkoprávních vztahů, a to jak v souvislosti se společnými podnikatelskými aktivitami, tak i mimo toto podnikání, zejména v souvislosti se správou vlastního majetku. Po ukončení partnerství se oba opakovaně pokoušeli vypořádat vzájemné majetkoprávní a podnikatelské vztahy, nicméně některé z těchto vztahů se ukázaly být sporné a v současné době probíhá řada civilních, insolvenčních i trestních řízení mezi nimi či společnostmi ovládanými jednou nebo druhou osobou. I toto řízení je dalším dílem ze série a dokládá pokračující nevraživost a vyhrocenost vzájemných vztahů. Žalobce je ovládající osobou několika desítek obchodních korporací, v nich přímo on či nepřímo prostřednictvím jiné své korporace uplatňoval a uplatňuje rozhodující vliv jako konečný vlastník či statutární orgán. Žalobce tak vytváří konkrétní vůli těchto korporací, fakticky i právně je ovládá, v některých je zastupuje navenek i jako statutární orgán, v některých případech prostřednictvím účelově instalované fyzické osoby, tzv.„ bílého koně“, což je příklad právě i celé jméno jednatelky žalované příjmení. V jejich vztahu dominovalo psychické i fyzické násilí ze strany žalobce a faktická závislost a podřízenost celé jméno jednatelky žalované příjmení vůči žalobci se mj. negativně projevovala i tím, že poslouchala a uskutečňovala žalobcovy pokyny v podnikání a podle jeho přání řešila i vše s tím spojené. Z jeho přání byla v korporacích instalována jako jednatel či společník, což je i tento případ. Žalobce hodlal vydražit sousední nemovitost sousedící s nemovitostí, kde fakticky bydlí, a to prostřednictvím žalované. V tomto směru celé jméno jednatelky žalované příjmení instruoval, aby obstarala vše potřebné, což zahrnovalo mj. i úhradu částky 601 000 Kč na účet exekutora. Protože k dražbě nedošlo, exekutor jistotu vrátil zpět, žalobce instruoval celé jméno jednatelky žalované příjmení, aby peníze z účtu žalované vybrala v hotovosti, a takto mu je vrátila, neboť se obával toho, že v souvislosti s ekonomickými opatřeními v době pandemie dojde ke krachu bank a bude znemožněn přístup k penězům, a proto chtěl mít peníze zpět v hotovosti. Na základě tohoto jeho pokynu pak celé jméno jednatelky žalované příjmení dne 24. 3. 2020 vyzvedla částku 600 000 Kč v hotovosti v bance a při návštěvě žalobce v jejím bydlišti v ulice a číslo popisné anonymizováno v obec a číslo dne 16. 4. 2020 si tuto částku žalobce osobně převzal a odnesl. Navíc nejsou tvrzení žalobce o uzavření zápůjčky podpořeny žádným důkazem, žalobce zde tedy neunesl břemeno tvrzení, žalovaná popírá, že by se tak stalo, navíc není ani tvrzeno ani prokázáno, jaké byly další dohodnuté podmínky zápůjčky, včetně splatnosti.

3. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 17. 2. 2020 má soud za prokázané, že z účtu žalobce č. bankovní účet bylo odesláno na účet (žalované) č. bankovní účet - 601 000 Kč.

4. Z usnesení soudního exekutora titul jméno příjmení, exekutorský úřad anonymizováno ze dne 15. 1. 2020 ve věci č.j. číslo jednací, že byla nařízena elektronická dražba na den 20. 2. 2020, přičemž předmětem dražby byly nemovitosti v kat. území katastrální území vedené u katastrálního úřadu anonymizována tři slova obec na list vlastnictví, přičemž se jedná o parc. 2 parcelní čísla součástí druhé parcely je i stavba číslo popisné, rodinný dům. Výše jistoty byla stanovena v částce 600 000 Kč.

5. Z dopisu zástupce žalobce žalované ze dne 13. 8. 2020, včetně dokladů o odeslání má soud za prokázané, že tímto byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 601 000 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy, přičemž se jedná o zápůjčku ze dne 17. 2. 2020 ve výši 601 000 Kč účelově určenou na úhradu jistoty v souvislosti s elektronickou dražbou (jak shora uvedeno – pozn. soudu).

6. Ze znaleckého posudku číslo ke stanovení ceny obvyklé exekuované nemovitosti, že obvyklá cena činí částku 7 800 000 Kč.

7. Z výpisu z veřejného rejstříku, pokud jde o angažmá žalobce, má soud za prokázané, že ten ovládá nejméně 20 různých subjektů (obchodních korporací).

8. Z výpisu z účtu žalované ze dne 17. 2. 2020, číslo účtu bankovní účet, že byla přijata platba od žalobce ve výši 601 000 Kč, ta byla zaslána Exekutorskému úřadu téhož dne ve výši 600 000 Kč a vrácena tímto Exekutorským úřadem dne 20. 2. 2020.

9. Ze scanu SMS zpráv zasílaných mezi žalobcem a jednatelkou žalované dne 17.2 a 18.2. 2020 má soud za prokázané, že oba tehdejší partneři spolu intenzivně ohledně koupě, resp. účasti na dražbě nemovitosti jednali a žalobce instruoval celé jméno jednatelky žalované příjmení, jak má ve věci postupovat.

10. Ze scanu SMS korespondence ze dne 22. 4. 2020 má soud za prokázané, že celé jméno jednatelky žalované příjmení sdělila žalobci, že si všechny své osobní věci a klíče z jejího bytu„ včetně mé hotovosti“ při své poslední návštěvě odnesl a další jeho návštěva v jejím bytě již není možná.

11. Z usnesení exekutorský úřad anonymizována dvě slova, titul jméno jméno ze dne 13. 6. 2019 č.j. číslo jednací, že vydražiteli právnická osoba, IČO, byl udělen příklep na vydražených nemovitých věcech, a to parc. číslo na kterém stojí stavba číslo popisné k bydlení a parcele číslo přičemž se jedná o bydliště žalobce a o nemovitost místně související se shora uvedenou draženou nemovitostí.

12. Následně soud provedl k návrhu žalobce výslech jeho samého. Žalobce pak vypověděl, že dobově za ním přišla jednatelka žalované společnosti s tím, že by chtěla půjčit peníze na jednu dražbu, žalobce jí vyhověl a bezhotovostně jí poskytl částku ze svého účtu. Výslovně uvedl, že peníze měla využít jako kauci na„ nějakou dražbu nemovitosti“. Žalobce samého celá investice do dražby nijak nezajímala, bylo mu zcela lhostejné, na co jednatelka žalované společnosti peníze chce. K upozornění předsedy senátu pak výslovně uvedl, že i když byli životní partneři, žili tedy spolu, společně podnikali, uvedl žalobce, že částka 600 000 Kč v rozpočtech a transakcích, které běžně dělal, byla pro něj naprosto nezajímavá a minoritní. Peníze takto poskytl na základě ústní dohody s tím, že až jednatelka žalované společnosti předmětnou nemovitost prodá, či bude mít dostatek finančních prostředků, půjčené peníze žalobci vrátí. Splatnost nebyla sjednána, vše bylo na nějaké pozdější dohodě, nebyly sjednány ani úroky. Pokud jde o draženou nemovitost, žalobce„ si myslí“, že se jednalo o nemovitost v katastrálním území. Po vrácení peněz exekutorem byla představa žalobce taková, že mu budou peníze přeposlány zpět na jeho účet. Popíral, že by si kdykoli při své osobní návštěvě v bytě jednatelky žalované předmětnou částku odnesl, vzal si s sebou při odchodu jen nějaké osobní věci. Je pravdou, že oba tehdejší partneři spolu komunikovali mnohokrát během dnů, někdy se jednalo i o stovky zpráv denně a desítky mailů a není vyloučeno, že se k dražbě nějakým způsobem vyjadřoval, ale nepamatuje si na to. Výslovně vypověděl, že když byl v bytě celé jméno jednatelky žalované příjmení, převzal si své věci a celou návštěvu si také nahrával, soudu však nechtěl jím pořízenou nahrávku předložit.

13. Z výslechu jednatelky žalované společnosti soud zjistil, že žalobce vydražil a koupil dům v katastrálním území v ulici ulice a o něco později chtěl vydražit i předmětnou nemovitost, kam byla poslána jistina 600 000 Kč. Je to přímo sousedící dům s domem, kde teď bydlí, kde vydražil nemovitost. Situačně je to tak, že dražený dům postavil stejný majitel pro svoji dceru, nemovitosti spolu tedy sousedí. I v průběhu partnerského vztahu s žalobcem pro něj vydražila nějaké nemovitosti, a proto jí dal pokyn, aby se přihlásila i do této dražby, nicméně se jednalo o jeho zájem a jeho požadavek. Poté, co byla dražba zrušena, měl žalobce strach, že zbankrotují banky a chtěl, aby celé jméno jednatelky žalované příjmení vybrala peníze všude, kde může, a mj. tak vybrala i 600 000 Kč, které původně sloužily jako dražební jistina. Peníze měla uloženy v obálce ve svém bytě v ulice a číslo popisné anonymizováno v obec - část obce v chodbě ve skříni za oblečením žalobce. Dne 16. 4. 2020 k ní žalobce přišel, vše však směřovalo k další velké hádce, nicméně žalobce, když odcházel, vzal si nějaké své oblečení, ptal se i po penězích, sama mu je přepočítala, včetně jeho dalších peněz a žalobce si vše vzal a odešel. Žádné potvrzení po něm nechtěla, neboť nepředpokládala, že by v budoucnu mohl být s tímto problém. Po návštěvě za ní přišla i její matka, která bydlí vedle v bytě a která poslouchala na chodbě přede dveřmi bytu, zda nedochází k nějakému agresivnímu chování ze strany žalobce, s tou si pak o své návštěvě povídala a řekla jí, že si žalobce vzal i peníze. Jakým způsobem byla zaúčtována částka 601 000 Kč, kterou žalobce žalované společnosti poskytl, to neví, neboť účetnictví společnosti vede účetní žalobce a jednatelce o tom není nic známo, o tyto věci se nestarala a neřešila je. Dražbu samotnou ani postup společnosti v této dražbě nijak neřešila, plnila pouze pokyny a příkazy žalobce, a to ze strachu, že kdyby tak neučinila, měla by s ním obrovské problémy zejména po stránce psychické. Nemá k dispozici ani účetnictví společnosti, to je buď u žalobce, nebo u jeho účetní a nikdo jí nechce nic vydat.

14. Soud dále provedl výslech svědka, a to matky jednatelky žalované právnická osoba příjmení. Svědkyně pak vypověděla, že o půjčce žalované jí není nic známo, nicméně v dubnu 2020 kontrolovala za dveřmi bytu jednatelky žalované, co se uvnitř děje. Tohoto blíže neurčeného dne byl žalobce za celé jméno jednatelky žalované příjmení, dcerou svědkyně a řešili vzájemné vztahy i věci majetkové. Je jí známo, že nějaké peníze si žalobce z bytu dcery odnesl, kolik, to neví, dcera jí říkala, že si odnesl nějaké peníze a věci. O čem spolu žalobce a dcera svědkyni mluvili, to přesně neví, nerozuměla tomu, nicméně z bytu byly slyšet hlasy, takže spolu o něčem jednali.

15. Po takto provedeném řízení dospěl soud k závěru, že má skutkový i právní stav dostatečně prokázaný, dospěl tedy k následujícím závěrům.

16. Pokud jde o skutkový stav, pak je soud toho názoru, že mezi účastníky byla ústně sjednána smlouva o zápůjčce. Soud je toho názoru, že poskytnutí zápůjčky je dostatečně prokázané, a to jak výpisy z účtu žalobce tak, i žalované společnosti, konečně převzetí finanční částky na účet společnosti nepopírá ani její jednatelka. Tvrzení jednatelky žalované, že se jednalo o samotný podnikatelský záměr a akci žalobce, který chtěl touto cestou získat v dražbě nemovitost, podklad v provedených důkazech nemá. Dále je nesporné, že dražba se nekonala, dražební jistota byla exekutorem dne 20. 2. 2020 vrácena na účet žalované společnosti a jednatelka žalované částku 600 000 Kč vybrala v hotovosti v bance dne 24. 3. 2020. Pokud jde o vrácení zápůjčky, soud tvrzením žalobce neuvěřil. Tvrzení žalobce, tak, jak je prezentoval soudu a před soudem, nevytvářejí ve svém kontextu věrohodný skutkový základ, ze kterého by měl soud vycházet. Žalobce vystupoval jako osoba, která neměla žádný zájem na předmětné dražbě, nicméně z SMS komunikace předložené žalobkyní je zřejmé, že dražba byla jeho zájmem a celý postup ohledně úhrady jistiny a přípravy k dražbě měl promyšlený a v tomto směru také jednatelku žalované jako dražebníka instruoval. Bez významu není ani skutečnost, že jeho bydliště je na adrese ulice a číslo popisné v katastrálním území, byť nemovitost oficiálně patří společnosti právnická osoba, IČO, jíž je žalovaný jednatelem. Konečně veškerá poměrně rozsáhlá komunikace vedená ohledně této dražby a zájmu žalobce o tuto nemovitost jednoznačně jeho výrazný zájem prokazuje a soud tak neuvěřil jeho tvrzení, že se jednalo o naprosto marginální záležitost v rámci jeho podnikání, se kterou neměl nic společného, neměl v tom absolutně žádný zájem a že se jednalo o podnikatelský záměr žalované společnosti, resp. její jednatelky, který ani blíže nezkoumal. O tom svědčí i plná moc společnosti právnická osoba žalobci ze dne 13. 6. 2019, aby společnost v dražbě v plném rozsahu zastupoval. Jak již bylo uvedeno, tvrzení žalobce jsou v souvislosti s těmito poznatky soudu nevěrohodná, žalobce ani nepředložil soudu zvukový záznam, který si pořídil při návštěvě 16. 4. 2020, když se v bytě jednatelky žalované s touto setkal. Byť žalobce tvrdí, že si bral jen některé své osobní věci (ošacení), jednatelka žalované tvrdí, že na jeho pokyn mu tohoto dne peníze i přepočítávala, bral si i některé finanční částky v Eurech a mohl tak jednoznačně prokázat pravdivost svých a nepravdivost a účelovost tvrzení jednatelky žalované. Zvukový záznam odmítl předložit a tento jeho přístup k dokazování vlastních tvrzení podpořil verzi jednatelky žalované a znevěrohodnil výrazným způsobem žalobní tvrzení.

17. Soud tak dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, tak, jak ji upravuje ustanovení § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Pevné datum vrácení zápůjčky nebylo sjednáno, už jen proto, že podle názoru soudu žalobce považoval koupi nemovitosti v dražbě za investici pro svou osobu, respektive zprostředkovaně přes některou ze svých firem, které ovládal ať už přímo nebo prostřednictvím jednatelky celé jméno jednatelky žalované příjmení. V souvislosti s tím nebylo mezi účastníky řešeno vrácení zápůjčky a ani způsob doplatku, případně vydražené ceny. Jestliže žalovaná společnost neměla dostatek finančních prostředků ani pro složení jistoty, bylo zřejmé (a komunikace žalobce a jednatelky jednoznačně zájem žalobce prokazuje), že nějakým způsobem by musela být řešena i dražba samotná a přihazování v ceně. Kdyby žalovaná společnost žádala bez dalších požadavků jen zápůjčku na jistotu, není vůbec zřejmé, jak by byla řešena dražba samotná po finanční stránce. Žalobce bezpochyby měl přehled o svých finančních záležitostech a rozhodně by jen tak částku, prezentovanou jím jako„ zcela marginální“ neodepsal – konečně, soudí se o ni. Předžalobní upomínka zaslaná žalobcem žalované a doručená dne 14. 8. 2020 v sobě obsahuje i vypovězení smlouvy nejpozději tímto dnem. Je nelogické, aby bylo žádáno o vrácení zápůjčky bez vypovězení smlouvy, a podle názoru soudu tedy tato výzva v sobě bez dalšího vypovězení smlouvy logicky obsahuje. Protože soud dospěl k závěru, že zápůjčka byla jednatelkou žalované dne 16. 4. 2020 žalobci vrácena, není jeho nárok oprávněný a žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

18. O povinnosti žalobce zaplatit žalované náhradu nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalovaná byla ve věci plně procesně úspěšná a přísluší jí náhrada vynaložených nákladů. Tyto náklady pak sestávají z nákladů vynaložených žalovanou na právní zastoupení podle ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při tarifní hodnotě na jeden právní úkon 601 000 Kč je sazba odměny ve výši 10 740 Kč. Zástupce žalované pak vykonal celkem 8 úkonů právní služby, a to přípravu a převzetí věci, podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 23. 11. 2020, dále mu náleží odměna za vyjádření ve věci ze dne 21. 12. 2020, 22. 2. 2021 a 25. 11. 2021 a účast při jednáních soudu dne 11. 5. 2021, 18. 6. 2021 a 5. 11. 2021. K tomuto pak náleží přiznání 8 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 citovaného předpisu. S připočtením 21 % DPH ve výši 18 547,20 Kč činí celkové náklady právního zastoupení procesně úspěšné žalované částku celkem 106 867,20 Kč.

Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.