OSPH09 17 C 160/2022-32

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 3 576 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 576 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 146,98 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 573 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v té části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 473 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 946,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne datum tvrdila, že její právní předchůdkyně (společnost právnická osoba, IČO) uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu o úvěru číslo ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum, na jejímž základě byl poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, za který se žalovaná zavázala uhradit částku celkem 8 000 Kč s příslušenstvím do datum Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa, kdy po úhradě verifikační platby učiněné žalovanou v rozmezí 0,01 – 1 Kč byla na účet žalované převedena částka 8 000 Kč. Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalované, nahlížením do veřejných i neveřejných registrů, na základě údajů poskytnutých žalovanou. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas a vznikla jí tak povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně po žalované požadovala úhradu částky 3 573 Kč jako dlužné jistiny, úroku z prodlení z dlužné jistiny od datum, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 146,98 Kč za dobu od datum do datum a náklady spojené s uplatněním pohledávky 473 Kč za dvě osobní návštěvy žalované v místě jejího bydliště a za zaslanou výzvu. Doklady o prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně nedisponovala.

2. K podání žalobkyně ze dne datum bylo řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 9. 2022, č. j. 17 C 160/2022 - 29, zastaveno co do smluvní pokuty v částce 650 Kč a do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč (§ 96 o. s. ř.). Usnesení nabylo právní moci dne datum a předmětem řízení tak zůstala částka 3 573 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

4. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.).

5. Po skutkové stránce soud zjistil, že dne datum uzavřel se společností právnická osoba, IČO smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku 8 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit dne datum (smlouva o úvěru ze dne datum, obchodní podmínky právní předchůdkyně). Úvěr byl žalované poskytnut poté, co zaplatila verifikační poplatek 0,1 Kč, ve výši 8 000 Kč (výpisy z bankovního právní předchůdkyně žalobkyně). Již dopisem dne datum byla žalovaná upomenuta o úhradu částky 8 154 Kč. Opětovně byla žalovaná o úhradu upomenuta dopisem ze dne datum a ze dne datum (výzvy k úhradě ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum), o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky). Dopisem žalobkyně ze dne datum byla žalovaná opětovně informována o postoupení pohledávek (dopis ze dne datum, podací arch ze dne datum). Dopisem ze dne datum byla žalobkyně informována o tom, že pohledávka bude dána k vymáhání advokátní kanceláři (dopis ze dne datum). Žalobkyně žalované zaslala dopis s výzvou k úhradě a ve dnech datum v čase od 9:00 hodin do 9:08 hodin a datum v čase od 12:12 hodin do 12:13 žalovanou navštívil na její kontaktní adrese pověřený pracovník žalobkyně (výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, interní GPS kontrola žalobkyně). K úhradě byla žalovaná vyzvána dopisem zástupcem žalobkyně ze dne datum (dopis ze dne datum, podací arch ze dne datum).

6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“). Soud se nejprve zabýval tím, jak věřitel posuzoval schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost anonymizováno splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k 6. 4. 2021, ve spojení s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, pak platí, že bude-li spotřebitelský úvěr poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva absolutně neplatná.

7. Žalobkyně k doložení toho, jak byla posouzena schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru reagovala tak, že uvedla, že nedisponuje žádnými informacemi o tom, jakým způsobem její právní předchůdkyně, ověřovala úvěruschopnost žalované a nemá zároveň k dispozici příslušné podklady.

8. Vzhledem k těmto skutečnostem dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péči a v daném případě tak nedostála své povinnosti stanovené jí zákonem a při poskytnutí úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost, je smlouva, kterou byl sjednán spotřebitelský úvěr, ze zákona ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2015 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na výše uvedené, tedy že smlouva o úvěru je neplatná, jsou si účastníci povinni vrátit plnění z této neplatné smlouvy (§ 2993 zák. č. 89/2012 Sb.), soud tedy rozhodl tak, jak je ve výroku ad. I. tohoto rozsudku uvedeno a uložil žalovanému povinnost žalobkyni zaplatit částku 3 573 Kč, představují dosud žalovanou nevrácenou část právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuté částky. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného a strana, jež plnila, tedy žalobkyně, která žalované úvěr do výše 8 000 Kč poskytla, má právo na vrácení toho, co plnila, v dosud nevrácené výši. Se splněním uvedené povinnosti se žalovaná dnem následujícím po dni splatnosti ocitla v prodlení (§ 1968 OZ“), pročež žalobkyni tak za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Aktivní legitimace žalobkyně je dána ust. § 1879 a 1880 zák. č. 89/2012 Sb.

9. Ohledně požadované částky 473 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, soud uzavřel, že žaloba není v této části důvodná. Žalovaná byla opakovaně upomínána o vrácení dosud nevrácené části poskytnuté částky, a to jak právní předchůdkyní žalobkyně (dopisy ze dne ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum), tak žalobkyní (dopis ze dne datum a datum). Jestliže žalovaná na tyto výzvy nijak nereagovala, byly jakékoli výzvy či dokonce osobní návštěvy bezpředmětné, když bylo zcela zřejmé, že žalovaná částku 3 573 Kč nevrátí. Úkony, za něž žalobkyně požadovala úhradu, tak zcela bezdůvodně sloužily k umělému navýšení částky, které se žalobkyně po žalované domáhala. Soud proto tyto náklady žalobkyni nepřiznal a žalobu v této části zamítl.

10. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni 946,70 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Při stanovení úspěchu a neúspěchu ve věci soud vycházel z toho, že předmětem řízení byla zpočátku částka 4 223,29 Kč s příslušenstvím, přičemž následně žalobkyně žalobu vzala zpět o částku 650,29 Kč. Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 84,6 %, neúspěšná ve výši 15,4 %, když to byla žalobkyně, která zavinila, že řízení muselo být v částce 650,29 Kč zastaveno. Žalobkyni v řízení vznikly celkové náklady ve výši 1 368 Kč, kdy výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a odst. 2 písm. h/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 500 Kč, tj. 2* 200 Kč a 1* 100 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý z uvedených úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 400 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. a/ Sazebníku). Náklady žalobkyně tedy dosáhly výše 1 368 Kč, z nichž žalobkyni náleží 69,20 % (pravidlo úspěch 84,60 % – neúspěch 15,4 %), tj. částka 946,70 Kč.

11. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.